Čtvrtek 4. září 1997

 

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych především, aby se republikánští poslanci jednou provždy zbavili iluze, že já mohu nechat někoho trestně stíhat, že v můj prospěch nějací vyšetřovatelé kohokoli vyšetřují a že takto mohu postupovat. Chci, aby se té iluze zbavili proto, že jako strana, která má ambice vládnout této zemi, musejí vědět, že ani oni, pokud chtějí udržet demokratické poměry v tomto státě, nebudou moci žádným způsobem zasahovat do činnosti orgánů činných v trestním řízení, která se toliko řídí trestním řádem a kde vzájemná posloupnost těchto orgánů je taková, že služba kriminální policie jako policejní orgán může vyšetřovat trestnou činnosti do 3 let odnětí svobody definovanou trestním zákonem a v případě, že má konkrétního pachatele, předá věc vyšetřovateli, ten zavede trestní stíhání a je dozorován státním zastupitelstvím. Takže žádná ministerská svévole v těchto kauzách nemůže hrát žádnou roli, protože mimo Ministerstvo vnitra působící státní zastupitelství má veškerou dozorovou činnost nad průběhem trestního řízení.

Tak tomu bylo samozřejmě i v případě dvou policistů, pana Gregora a pana Svobody, kde Inspekce ministra vnitra, která je policejním orgánem a má postavení služby kriminální policie ze zákona, shromáždila určité důkazy, které posléze zprocesnil vyšetřovatel, zahájil trestní stíhání, státní zástupce dal návrh na uvalení vazby, soudce vzal do vazby. Pak se zjistilo, že všechny orgány činné v trestním řízení byly místně nepříslušné, což je procedurální pochybení, ale nadřízené orgány činné v trestním řízení nezjistily ani skutkově, že by byl důvod k trestnímu stíháni, natož k vazbě. Celou tu věc napravily. Takto to chodí, a kdyby to bylo jinak, nikdy bychom nemohli vůbec nic stíhat, kdyby se každý obával udělat ten jednotlivý krok, že mu ho zruší nadřízený orgán. Práce orgánů činných v trestním řízení je právě taková, že odhaluje chyby nebo nedostatky důkazní v jednotlivém řízení a chyby napravuje. Takto to má být a takto to být musí, jinak to ani být nemůže.

Pan Gregor a pan Svoboda ještě navíc prostřednictvím svých obhájců podali trestní oznámení na původního vyšetřovatele, kterým nebyl pan Labutě, ale byl to pracovník třetího odboru Úřadu vyšetřování, pro podezření, že svým postupem při vyšetřování věci naplnil skutkovou podstatu trestných činů maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti a dalších trestných činů a tímto trestním stíháním se zabýval Úřad vyšetřování pro Českou republiku, který konstatoval, že zmíněný vyšetřovatel, nikoli pan Labutě, svým postupem nenaplnil skutkovou podstatu trestného činu, nýbrž porušil povinnosti policisty, a proto byla věc odevzdána řediteli Úřadu vyšetřování, který vyšetřovatele uznal vinným ze spáchání kázeňského přestupku a potrestal jej. Taková byla celá věc, s tím případ pana Labutě vůbec nesouvisí, pouze tak, že on byl v té době vedoucím organizačního celku, ale ani on nemůže zasahovat do samostatné činnosti kteréhokoli z vyšetřovatelů, který mu byl podřízen.

Co se týče Inspekce ministra vnitra, na tu se vztahuje obecně zákon o Policii ČR, protože ona je policejním orgánem, a je v postavení služby kriminální policie pro objasňování a odhalování trestných činů policistů, to znamená příslušné kontrolní orgány, tzn. kontrolní orgán pro nasazování operativní techniky Policií ČR, který působí na půdě tohoto parlamentu, samozřejmě má ve své kompetenci prověřování používání operativně pátracích prostředků i Inspekce ministra vnitra. Pravidelné zprávy tento kontrolní orgán vydává o své činnosti a myslím, že jsou v něm zastoupeny, pokud se nemýlím, všechny parlamentní politické strany.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ptám se paní poslankyně. zda si přeje doplnit. Nepřeje. Nyní dávám slovo panu kolegovi Svatomíru Recmanovi, který byl vylosován na třetím místě, k přednesení ústní interpelace na ministra financí pana Ivana Pilipa. Připraví se pan kolega Petr Vrzáň.

 

Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, předpokládám, že pan ministr se za okamžik vrátí.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím Kancelář, aby upozornila pana ministra financí, aby se dostavil do jednacího sálu. Děkuji.

 

Poslanec Svatomír Recman: Pane ministře, letošní první červenec přinesl další uvolnění státem regulovaných cen. Rozhodnutím vlády ČR byly zvýšeny ceny elektřiny a zemního plynu pro domácnosti o 15 % a centrálního vytápění o 39 %. Kromě toho se i v letošním roce zvýšily ceny za nájemné, ceny telefonních a poštovních služeb, dále vnitrostátní autobusové dopravy, vody pitné, užitkové, či zdravotní péče. V osobní železniční dopravě zdražilo jízdné k 1. září letošního roku o 1/3 a odbourala se některá zvýhodnění důchodců. K 1. lednu 1998 se očekává vzrůst cen elektrické energie a plynu o 16,2 % přechodem na 22% daň z přidané hodnoty, což schválila i přes nesouhlas poslanců za KSČM Poslanecká sněmovna. Takto byla situace prezentována poslancům i ve sněmovním tisku 191, který byl projednán na 11. schůzi sněmovny v červnu letošního roku. V tisku se ale v posledních dvou měsících objevily informace, že dojde v říjnu ke zdražení plynu o dalších 19 %. Domácnosti by tak zaplatily za kubický metr plynu o 66 haléřů více, než platí od 1. 7. V předložené zprávě se však nepředpokládalo další zvýšení cen energií v tomto roce.

Proto vás chci požádat, pane ministře, o potvrzení nebo vyvrácení těchto informací, a pokud se zakládají na pravdě, co vede Ministerstvo financí, popř. ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu k tomuto dodatečnému kroku, který se negativně dotkne celé řady občanů a domácností.

Jsem si vědom toho, že zřejmě dojde ke zvýšení a úpravě cen i v roce 1998. Chtěl bych vás požádat, jestli by bylo možné říci poslancům, které služby a v jakých termínech budou opět zdražovány, nebo upraveny ceny.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme ministr financí Ivan Pilip.

 

Ministr financí ČR Ivan Pilip: Pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, kromě již známých úprav cen energií a dalších služeb - teď mám na mysli ceny jízdného v železniční dopravě - v podstatě pro budoucí období je možné předpokládat následující další změny.

Jednak v případě schválení novel zákonů o dani z přidané hodnoty se od 1. ledna příštího roku zvýší z 5 % na 22 % sazba na daň z přidané hodnoty u energií, což se samozřejmé promítne potom do spotřebitelských cen. Ale to je také věc známá. Čili z těch věci, které zatím nebyly potvrzeny, o kterých vláda nerozhodla, nebo případně bude teprve jednat, je v zásadě jediná významná věc pro nejbližší období a to je otázka zemního plynu. Jde o to, že v cenách nasmlouvaných podnikem Transgas a Českým plynárenským podnikem se promítají velmi výrazně změny kurzu koruny, protože celá řada smluv o dodávkách plynu byla nasmlouvána při kurzu v době před jeho depreciací, to znamená v době kurzu za dolar pod 30 Kč, zatímco dnešní úroveň kurzu dolaru byla někde kolem 34, 33,5 Kč. Z tohoto důvodu, protože jde zjevně o objektivní nárůst nákladů, ministerstvo průmyslu ve spolupráci s naším ministerstvem předkládá k projednáni poradě ministrů, protože je to kompetence příslušného regulátora, nikoliv vlády jako celku, ale předpokládáme projednání v širším společenství nebo v širším setkání ministrů, možnosti upravit cenu plynu, to znamená zvýšit ji o procento, které by odpovídalo míře depreciace koruny promítnuté do podílu nákupních cen, do celkových prodejních cen plynu. Říkat procento v tuto chvíli zatím není konečné, protože o tom ještě bude porada ministrů jednat, ale znamenalo by to několik procent posun ceny směrem nahoru, pokud jde o plyn pro spotřebitele.

O dalších významnějších změnách nějakých regulovaných cen se v současné době nejedná.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Táži se pana poslance, zdali chce položit panu ministrovi doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane kolego.

 

Poslanec Svatomír Recman: Pane ministře, chtěl bych v tom případě požádat, jestli bych mohl obdržet z Ministerstva financí nějaký harmonogram postupného uvolňování státem regulovaných cen v příštím roce. Víme, že určitě k 1. červenci budou zase zřejmě upraveny nájmy a některé další věci. Říkám to z toho důvodu, protože se bude projednávat návrh státního rozpočtu na rok 1998, kde se to samozřejmě musí všechno promítnout. Takže předpokládám, že Ministerstvo financí má určitou představu o tom, jak v průběhu roku 1998 bude upravovat nebo nebude upravovat ještě státem regulované ceny. Čili jestli by bylo možné získat takovou představu nebo takovýto návrh Ministerstva financí pro rok 1998.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan ministr financí.

 

Ministr financí ČR Ivan Pilip: Tak to by samozřejmě možné bylo o těch věcech, o kterých je rozhodnuto, protože o některých se ještě nadále jedná, respektive rozhodnutí není definitivní.

Z těch rozhodnutí, kde již existují jakési harmonogramy pro příští rok, je to vedle uváděné změny daně z přidané hodnoty u energií také otázka nájemného v červenci. Další postup deregulace, dalších cen, to znamená případně další pohyb cen plynu a energií nebo jízdného, zatím odhadnut není, protože by záležel na vývoji dalších ekonomických ukazatelů.

Nicméně takovou rámcovou představu vám samozřejmě mohu dát k dispozici.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Nyní dávám slovo poslanci Petru Vrzáňovi... Nedávám, protože zde není a tím podle jednacího řádu ztrácí pořadí, a slova se ujme pan poslanec Milan Loukota, který byl vylosován na 5. místě k přednesení ústní interpelace na ministra vnitra pana Jana Rumla, a připraví se pan poslanec Jan Vik.

 

Poslanec Milan Loukota: Pane ministře, předevčírem během schvalování programu této schůze, než jsem pronesl jediné slovo, jste pronesl - cituji ze stenozáznamu - "žádná kriminalita cikánské menšiny samozřejmě neexistuje". Nejenom já osobně, ale tisíce spoluobčanů, kteří byli přímo postiženi cikánskou kriminalitou, máme zcela odlišný názor, ale odlišný názor má na příklad i zpravodaj monitorovacího výboru Parlamentního shromáždění Rady Evropy doktor práv Erich Jürgen z Holandska, který před týdnem při návštěvě severočeského Mostu vyjádřil překvapení nad tím, že se u nás nesleduje cikánská kriminalita. Doslova řekl "Chcete-li nějaký problém řešit a vyřešit, musíte ho přece sledovat". A jsou to právě slova pana Jürgense, která se stala podnětem k podání mé interpelace.

Chci se vás tedy otázat, pane ministře: Chystá se vaše ministerstvo učinit nebo snad již učinilo nějaké kroky, který by vedly ke sledovanosti cikánské kriminality? Nehledejte, prosím, v mé otázce nějaký rasový podtext. Jde mi především o řešení problému, který nepálí jenom mě, ale tisíce dalších, ale - jak jsem se již zmínil - zajímá i představitele Rady Evropy.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme ministr vnitra Jan Ruml.

 

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane poslanče, vzhledem k tomu, že mě nutíte k tomu, abych sledoval občany České republiky nebo jednání občanů České republiky podle jejich národnostního původu, a já to považuji za nepřípustné a rasistické, tak vám na vaši interpelaci nebudu odpovídat.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Přesto se ptám pana kolegy Loukoty, zdali chce položit panu ministrovi doplňující otázku.

 

Poslanec Milan Loukota: Pane ministře, vaše odpověď mě opravdu nepřekvapila, přiznám se dokonce, že jsem ji čekal. Pro vaši informaci jenom uvádím, že stenozáznam této interpelace za necelé 3 týdny předložím ve Štrasburku, aby si představitelé Parlamentního shromáždění Rady Evropy udělali obrázek, jak se k jejich doporučeni staví odpovědný představitel české exekutivy.

(Potlesk).

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pan ministr nechce reagovat. Nyní dávám slovo panu poslanci Janu Vikovi, který byl vylosován na 6. místě k přednesení ústní interpelace na ministra zahraničí Jozefa Zieleniece. Připraví se paní poslankyně Zuzka Rujbrová.

 

Poslanec Jan Vik: Pane ministře zahraničních věcí, obracím se na vás ve věci vztahů České republiky a Spojených států amerických, které jsou vámi, vládou a státním prezidentem Havlem vydávány za stěžejní, skvělé, ba nejlepší, což bohužel v občanech České republiky vyvolává klamný dojem, že celá Amerika doslova dýchá pro Českou republiku a že Spojené státy nám budou nezištně pomáhat.To prostě není pravda, a čím dříve si to uvědomíme, tím lépe.

Jako drobná ukázka "nadstandardních spojeneckých vztahů" nechť slouží i nedávná ostudná záležitost s problematickým udělováním víz pro české občany. Jak jistě víte, naši občané stáli mnohahodinové či několikadenní fronty u americké ambasády a v nedůstojných podmínkách byli nuceni čekat na americké razítko, aby mohli navštívit zemi, která je pro mnohé stále ještě vzorem svobody, lidských práv a demokracie.

Pane ministře, jak je možné, že naopak když cestují američtí občané k nám, tak žádné vízum mít nemusí? Co to je za zahraniční politiku, která nás odsuzuje do role nesvéprávného státu, nepodobného kolonii? Hodláte, pane ministře, jako logický krok zavést vízovou povinnost pro občany Spojených států, nebo se zasadíte u vašich amerických přátel o okamžité zrušení této povinnosti pro naše občany? Stávající situace je dle mého názoru pro Českou republiku neúnosná a nedůstojná. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme ministr zahraničních věci Josef Zieleniec.

 

Místopředseda vlády ČR Josef Zieleniec: Pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, vztahy se Spojenými státy americkými jsou skutečně velmi dobré a nikdy nebyly tak intenzivní jako dnes, a to jak v politické oblasti, v oblasti bezpečnostní, vojenské, ekonomické, obchodní i kulturní. Jsou založeny na společně sdílených demokratických hodnotách, na partnerství a vzájemném respektu. Já bych chtěl zdůraznit, že problematika víz, na kterou upozorňuje pan poslanec Vik, na této skutečnosti nemůže nic změnit. Víza s USA jsou upravena jednostranně a Česká republika, přesně řečeno Československá federativní republika zrušila jednoznačně víza pro občany Spojených států v roce 1990. Není to nic ojedinělého, chtěl bych zdůraznit, že takto postupovalo v Evropě mnoho států. Po druhé světové válce celá řada západoevropských států se rozhodla zrušit jednostranně vízovou povinnost pro občany Spojených států a mnohé tyto země čekaly na reciproční akt Spojených států hodně dlouho, např. Spolková republika 10 roků, Rakousko dokonce 20 let.

Ani z hlediska vztahů s jinými zeměmi tato úprava není mimořádná. Občané České republiky mohou cestovat bez víz do mnoha zemí, od kterých na druhé straně my vyžadujeme víza. Spojené státy mají podobný režim jako s Českou republikou také s řadou zemí, stačí jmenovat Polsko, Maďarsko, Řecko, Portugalsko, Izrael, řada států v Latinské Americe a Střední Americe, Korea a mnoho dalších. Nejsme v nijak mimořádné situaci.

Pokud jde o možnost zrušení víz pro české občany při cestách do Spojených států, je to podle amerických předpisů problém především technický. Spojené státy mají takovou úpravu bezvízového styku, která vyžaduje, aby ve dvou po sobě následujících letech počet odmítnutých žadatelů o vízum byl menší než 2 % z celkového počtu. My se k tomuto počtu blížíme, ale ještě jsme tohoto procenta nedosáhli. Jsem přesvědčen, že tak jak se tato situace vyvíjí, dosáhneme tohoto ukazatele v nejbližších letech a budou moci být zrušena víza pro české občany cestující do USA.

Pro informaci bych chtěl dodat, že v současné době velvyslanectví Spojených států velmi zkvalitnilo proceduru, která donedávna způsobovala frontu a nedůstojné podmínky pro české žadatele. Teď je tato procedura rychlá a nevyžaduje nedůstojné čekání před úřadem. Současně Spojené státy udělují vízum na 10 let, tzn., že získá-li někdo vízum, tak po velmi dlouhou dobu má vstup do Spojených států jednou provždy vízově zajištěn. Nedomnívám se, když zvážím všechny tyto okolnosti, že problém víz nějakým zásadním způsobem, jak tady naznačoval pan poslanec Vik, ovlivňuje kvalitu našich vztahů se Spojenými státy. Na druhé straně mnohé další oblasti, kde se vztahy vyvíjejí dynamicky, ukazují, že máme ve Spojených státech partnera, který je spolehlivý a který je pro nás velmi dobrým budoucím spojencem.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji, táži se pana poslance Vika, zdali chce položit panu ministrovi doplňující otázku. Je tomu tak.

 

Poslanec Jan Vik: Pane ministře, v rámci doplňující otázky mi dovolte zmínit, a také v rámci tolik oslavovaných vztahů mezi Českou republikou a Spojenými státy, permanentní vměšování amerických státních orgánů do vnitřních záležitostí České republiky. Nevím jak vás, ale mě jako Čecha hluboce uráží aktivity amerických kongresmanů a jiných činitelů, kteří nemístným způsobem hodnotí Českou republiku a kritizují nás za údajnou diskriminaci cikánů. Není to bohužel první ani poslední důkaz vměšování do našich záležitostí.

Pane ministře, jak reagovalo vaše ministerstvo, potažmo vláda, na nehorázné útoky od osob, které často mají problém kolikrát si vůbec vzpomenout, kde Česká republika vlastně leží? Za sebe musím konstatovat, že kvalita vztahů mezi Českou republikou a Spojenými státy je díky vaší nedůstojné zahraniční politice v pozici amerického pána a poníženého českého slouhy. To silně připomíná doby nedávné, kdy jsme byli prý na věčné časy poslušným vazalem Sovětského svazu, který nás zneužíval jako nástroj své velmocenské politiky. Obávám se, že situace by se mohla opakovat.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme ministr zahraničí pan Josef Zieleniec.

 

Místopředseda vlády ČR Josef Zieleniec: Chtěl bych v odpovědi na tuto otázku zdůraznit, že v Kongresu Spojených států se tradičně kongresmani a senátoři zajímají o problematiku lidských práv všude ve světě. Týká se to nejen naší země, týká se to prakticky všech zemí světa, a vyjadřují se k tomu. Není to pohled vlády Spojených států, není to oficiální stanovisko Spojených států. Kdyby jiné země měly reagovat, pane poslanče, na každý váš názor zahraničněpolitický, tak bychom už neměli pravděpodobně diplomatické vztahy s nikým, takže já si nemyslím, že bych měl dále tento problém rozvádět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nyní dávám slovo paní poslankyni Zuzce Rujbrové, která byla vylosována na 7. místě k přednesení ústní interpelace na ministra vnitra pana Jana Rumla. Připraví se pan kolega Rudolf Šmucr. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Vážený pane ministře, dostalo se mně informace, že finanční prostředky sloužící k odměňování policistů jsou ze stejné finanční kapitoly jako náklady na znalecké posudky, které vyžadují orgány činné v trestním řízení pro účely tohoto trestního řízení. Znalecký posudek je důkazný prostředek bezesporu drahý, v mnoha případech však nezbytný. Ráda bych se vás v této souvislosti zeptala, zda je skutečností, že orgány činné v trestním řízení jsou dejme tomu hmotně zainteresovány na tom, aby tento důkazný prostředek používaly co nejméně.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme ministr vnitra Jan Ruml.

 

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, kolegové, abych pravdu řekl, i mně je celkem záhadou, proč v metodice Ministerstva financí, pan ministr tady není, jsou odměny policistů součástí kapitolky, kde je také znalečné, svědečné atd., a neustále si s tím lámu hlavu, proč tomu tak je, nicméně je to pravda. Ale ty peníze jsou samozřejmě oddělené a vždycky se určuje jisté procento peněz na odměny policistům a samozřejmě, že vždycky podle přidělených peněz v uplynulém roce se zase plánuje přidělování peněz na znalečné a svědečné do příštího roku. Ty částky jsou nemalé. Nikdo, žádný z orgánů činných v trestním řízení není hmotně zainteresován na tom, aby byly ty částky co možná nejmenší. Ale faktem je, že při postupujících pracích na rekodifikaci našeho trestního práva bychom chtěli, aby pokud možno orgány činné v trestním řízení tyto instituty nedublovaly. Protože nezřídka se stává, že se musí dělat několik znaleckých posudků pro různé typy orgánů činných v trestním řízení. Někdy skutečně je naprosto zbytečné, jestliže například zloděj ukradne z výlohy boty, nad kterými je cedulka 800 korun, aby se na to nechal dělat znalecký posudek, zda ty boty skutečně stojí 800 korun. My jsme pro to, aby se nenadužívalo těchto institutů, aby se zbytečně neplýtvalo a aby pokud možno lidé svědčili pouze jednomu orgánu činnému v trestním řízení. My bychom byli nejraděj, kdyby to bylo jenom před soudem, to znamená, aby se to důkazní řízení přesunulo co nejvíce před soudní senáty atd. Čili to je naše snaha, ale rozhodně musíme respektovat všechny požadavky jak vyšetřovatelů státních zástupců, tak i soudců na podání svědeckých výpovědí i znaleckých posudků a samozřejmě v potřebné míře je pokrýt z naší kapitoly státního rozpočtu.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Táži se paní poslankyně, zdali chce položit panu ministrovi doplňující otázku? Je tomu tak.

 

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Pan ministr v podstatě potvrdil to, co odpovídá mým zjištěním. Ze zkušenosti mimo jiné vím, že právě v mnoha případech orgány činné v trestním řízení vyžadují znalecký posudek až na pokyn soudu nebo státního zastupitelství právě proto, že nechtějí sáhnout na svůj fond odměn. Takže nemám ani tak dotaz, jako spíše prosbu na pana ministra, kdyby v této souvislosti se pokusil ještě více prostředky jak na znalecké posudky, tak na odměňování policistů od sebe oddělit.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pan ministr souhlasí a nechce reagovat na mikrofon. Děkuji. Nyní dávám slovo panu poslanci Rudolfu Šmucrovi, který byl vylosován jako osmý k přednesení ústní interpelace na pana ministra Martina Římana. Připraví se paní kolegyně Pešková.

 

Poslanec Rudolf Šmucr: Pane předsedající, dámy a pánové, pane ministře, doprava občanů v malých obcích je pro úřadující vládu velkým problémem. Jak je v poslední době zvykem, vláda nemá na nic peníze. Je zarážející, že ze státního rozpočtu se nenajdou finanční prostředky na odstranění tohoto banálního problému. Schválený rozpočet na tento rok činí 550 miliard korun. Je udivující skutečností, že všechny resorty našeho národního hospodářství se nacházejí v katastrofálním stavu. Vyhozené peníze na vstup do NATO, reprezentativní státní noclehárnu zvanou Senát a na financování vojenských hrátek v bývalé Jugoslávii s názvem IFOR jasně dokazují, že když se chce, tak se peníze vždycky najdou.

Pane ministře, ptám se vás, zda jste ochoten ze své funkce ministra dopravy pomoci zoufalým lidem žijícím v malých obcích, které jsou postiženy neuváženou likvidací dopravy jak železniční, tak autobusové. Rád bych vám připomněl, že v těchto obcích žijí skutečně lidé. Moc by mě a nejen mě zajímalo, jakým způsobem tak chcete učinit.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme ministr dopravy Martin Říman.

 

Ministr dopravy a spojů ČR Martin Říman: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, interpelace pana poslance nebyla příliš konkrétní, proto i má odpověď bude delší, abych zahrnul veškeré aspekty veřejné hromadné dopravy, která věru není jednoduchým problémem a mně zabírá hodně času, hodně starostí a věřte, že se věnuji naplno tomu, abych problematiku dopravní obslužnosti v naší republice řešil ke spokojenosti našich občanů, a nikoliv naopak.

Chtěl bych zdůraznit, že v ČR, ve které je přes 6 tisíc obcí, prakticky neexistuje obec, která by byla bez veřejné hromadné dopravy, a to jak železniční, tak autobusové. Každý den vyjíždí v našem státě na 70 tisíc autobusových spojů linkové dopravy, nepočítaje v to městskou hromadnou dopravu, a přes více než 5 tisíc spojů železniční osobní dopravy. Pouze v necelých 7 % obcích, a jedná se skutečně spíše o osady než obce, o ty nejmenší a nejméně přístupné, je denně méně než čtyři spoje.Ve všech ostatních jsou to více než čtyři spoje denně. To znamená, že všude je zabezpečeno to, čemu rozumíme dnes moderním termínem základní dopravní obslužnost, tedy doprava dětí do škol, lidí do úřadů, do práce či k lékaři.

Chtěl bych se trošku ohradit proti vašemu paušálnímu tvrzení, že vláda nemá na nic peníze. Vláda zvýšila svůj příspěvek v letošním roce na autobusovou linkovou dopravu o 30 % oproti loňské skutečnosti, tedy z 540 miliónů na 700, a celková výše státních dotací, tedy včetně rozpočtů okresních úřadů, dosáhne v letošním roce téměř jedné miliardy 300 miliónů korun a celkově i s příspěvky obcí více než jedné miliardy 800 miliónů korun, a to jen na linkovou autobusovou dopravu.

Další nemalé finanční zdroje jdou na zabezpečení železniční osobní dopravy, a to v letošním roce v částce přes 5 miliard korun. A vláda, resp. státní rozpočet se rovněž podílí na podpoře městských hromadných doprav, opět v letošním roce částkou přesahující půl miliardy korun. Už jenom z tohoto prostého výčtu se domnívám, že je naprosto zřejmé, že vláda v žádném případě nepodceňuje otázku veřejné hromadné dopravy, otázku zabezpečení spojení našich občanů mezi obcemi za aktivitami, které patří k životu.

Mé ministerstvo v letošním roce velmi aktivně připravuje několik opatření, která by měla zlepšit zejména autobusovou linkovou dopravu. Možná víte, že v těchto dnech je projednáván zde na půdě parlamentu zákon o silniční dopravě, jeho novela, která je směřována právě ke zlepšení dopravní obslužnosti v obcích, a to tak, že umožní zřízení informačních systémů, tedy znovu zavedení jízdních řádů, které dneska v mnoha oblastech chybí - a to je chyba, to si všichni uvědomujeme - zavádí pojem základní dopravní obslužnost, zpřesňuje tzv. prokazatelnou ztrátu a definuje přepravní řád, který vymezuje vztahy mezi dopravcem a cestujícím.

Dále ministerstvo připravilo optimalizační projekty a programy pro autobusovou dopravu v jednotlivých okresech, na kterých se podílí až do 35 % nákladů. Připravujeme koncepční materiál o veřejné osobní dopravě, který bude integrovat všechny osobní dopravy, které jsou k dispozici, tedy autobusovou, železniční a městskou hromadnou dopravu tak, aby tyto dopravy vzájemně nedivergovaly, jak tomu na mnoha místech dosud bylo, ale naopak, aby na sebe navazovaly, aby byly navzájem propojené a aby bylo možno pružně kombinovat dopravu mezi těmito jednotlivými druhy doprav.

Jsem přesvědčen o tom, že není pravda to, co jste řekl, tzn., že toto je oblast, kde dochází k neustálému zhoršování, ale naopak postupnými kroky se snažíme, abychom celý systém stabilizovali a abychom vytvořili takovou síť veřejné dopravy, která samozřejmě nebude nikdy znamenat, že kdokoliv kdykoliv, jak si vzpomene, se dostane či dopraví, ale která umožní dopravu v hlavních přepravních proudech tak, jak je potřeba z hlediska mobility občanů a uspokojování jejich potřeb.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ptám se pana poslance, zda chce položit otázku. Nechce položit otázku panu ministrovi.

Nyní dávám slovo paní kolegyni Janě Peškové, která byla vylosována na devátém místě k přednesení ústní interpelace na ministra financí Ivana Pilipa.

 

Poslankyně Jana Pešková: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, v loňském roce zveřejnila televize informaci o výrobku Carbopur CP 90, který byl dovážen do naší republiky bez toho, že by byl zatížen spotřební daní. Přitom šlo o čistý líh vhodný pro výrobu alkoholu, do kterého bylo přidáno aktivní uhlí. Toto uhlí lze velmi jednoduchou filtrací odstranit a líh se pak používá k výrobě nezdaněných alkoholických výrobků. Každý, kdo trochu zná technologii výroby vodky, ví, že aktivní uhlí je součástí výroby, protože spolehlivě odstraní jakýkoliv cizí pach a vyčistí líh tak, aby výsledný produkt byl co nejkvalitnější. Dovoz bez daně byl umožněn tím, že Generální ředitelství cel v Praze zatřídilo tento výrobek jako čisticí prostředek, nikoliv jako lihovinu. Daňové úniky z tohoto dovozu přesahují miliardu korun.

Žádám vás o sdělení, pane ministře, jaké kroky podniklo Ministerstvo financí k potrestání pracovníků, kteří provedli zatříděni Carbopuru do příslušných položek celního sazebníku, a jaká opatření provedlo, aby se obdobný případ neopakoval s jinými výrobky.

Dále vás žádám o sdělení, kolik spotřební daně bylo doměřeno a vybráno od dovozců tohoto výrobku. Vzhledem k tomu, že na celnici byl Carbopur přihlášen k proclení, nemělo by být problémem pro celníky řádně tento produkt dodanit.

Děkuji.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP