Předseda vlády ČR Václav Klaus:
Mám podíl, že jsem na tuto otázku v rámci interpelací již odpovídal a mám strach, že nic objevnějšího nemohu říct. Mohu říci jedině to, že tento fond i některé jiné fondy podobného typu mají často nesmírně zavádějící název. Tento zavádějící název zavede na scestí tím, že se jedná o fondy, které se jmenují "Českoamerický fond" apod. a neinformovaný pozorovatel má pocit, že se opravdu jedná o nějaké aktivity, které jsou jednak mimořádné svým rozsahem a Jsou vládou organizované či koordinované. Nic takového v tomto a v podobných případech nebylo pravdou. Víme, že to bylo silně mediálně zahrané ve spojitosti s návštěvou amerického prezidenta Bushe a že šlo navýsost o soukromě řízený fond. Se státní správou nikdy nebyl žádným způsobem spojen.Vláda České republiky o něm byla informována jedině na úrovni velmi stručných poznámek, které se týkaly pouze částek, které fond ročně vynaložil apod.
Nevím, jestli pan poslanec Exner má na mysli otazníky, které se kolem fondu objevily, ale já bych opět řekl "ne" z hlediska vlády České republiky, z hlediska zřizovatelů tohoto fondu, z hlediska auditorů apod.
Ano, pokud vím, tak ve fungování tohoto fondu - ale opakuji, v daném případě to není fond nejen soukromý, ale ani v této souvislosti náš fond - došlo k řadě otazníků, k řadě špatných investičních rozhodnutí, k výtkám z příliš vysokých provozních nákladů, které spolkly nemalou část celkové položky, kterou tento fond měl k dispozici. Došlo ke konfliktu zájmů, k nedostatečné efektivnosti apod.
Díky tomu došlo k celé řadě výměn v rámci představenstva tohoto fondu. Bývalý předseda správní rady odstoupil v listopadu 1995, když došlo k odhalení konfliktu jeho zájmu při odměňování pracovníků a zadávání zakázek. Zbytek představenstva tohoto fondu podal demisi ke konci února 1996 apod. Opakuji pouze, že to jsou okolnosti, o kterých nemáme žádné osobní bezprostřední informace, a v tomto smyslu je to skutečně pro mne vnější zpráva, vnější informace, kterou také vnějším způsobem panu poslanci Exnerovi předávám.
Pokud víme z výročních zpráv, ty jsou myslím k dispozici panu poslanci Exnerovi, fond celkem investoval do 51 podniků, ale protože se ukázalo, že minimálně 12 z nich již zbankrotovalo či stojí před likvidací, tak se znovu vrací otázka vhodného personálu tohoto fondu. Opakuji, že nemám důvod ani hájit, ani kritizovat tento fond. Je to skutečně mimo nás jdoucí aktivita, kterou můžeme pouze číst ve výročních či jiných zprávách o této organizaci.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji. Táži se pana poslance Exnera, chce-li položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Václav Exner:
Pane předsedo vlády, jsem rád, že jste se připojil k pochybnostem, které panují o tomto fondu. Musím ale konstatovat, že skutečných informací, byť jenom monitorovaných, jste opravdu věděl velmi málo. Možná, že by stálo za doplnění podle vašich informací, jaká část těchto prostředků je již skutečně vynaložena, alespoň odhad, příp. jaké bylo procento prostředků, které byly použity na provozní náklady apod.Jinak je tady i dobrá rada. Pokud to takhle vypadá, možná, že by stálo za to, aby některý náš představitel v USA dal takový dar nedar, kterým bychom si tam udělali možná také kus ostudy.
Protože mám ještě pár vteřin, využil bych toho, abych se vás otázal trochu mimo program. Souhlasíte s tím, že poslední přímé přenosy ze sněmovny týkající se interpelací skončily a že veřejná televize na přímých přenosech již dnes neinformuje pravidelně o ničem.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Pan předseda vlády chce reagovat.
Předseda vlády ČR Václav Klaus:
Nejdříve bych chtěl říci snad poslední větu k fondu. Neříkám to jako výzvu k pošťuchování či popichování. Finanční prostředky tohoto fondu a deseti dalších fondů, které byly podobným způsobem založeny, jsou peníze amerických daňových poplatníků, a jestli jejich neoptimální využití má být někým zkoumáno a studováno, tak orgány reprezentujícími americké daňové poplatníky. To nejsou peníze českých daňových poplatníků. Znovu opakuji, že jsem se nikdy nepokoušel proniknout do těchto tajuplností. Proto moje informace jsou opravdu z druhé ruky.K otázce přenosů interpelací, nevím, co bych říkal. Musím se přiznat, že když jsem sem jel na interpelace, tak jsem se se zájmem podíval do novinového programu, zda jsou nebo nejsou přenášeny, a o tom, že nejsou, jsem se dozvěděl před několika minutami. Nemám k tomu co dodat.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji. Nyní dávám slovo panu poslanci Milanu Loukotovi, který byl vylosován na čtvrtém místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády. Připraví se pan kolega Krampera.
Poslanec Milan Loukota:
Pane premiére, poměrně známou a jistě nezáviděníhodnou skutečností je, že Česká republika v současné době společně s Litvou jsou jako jediné z členských států Rady Evropy monitorovány příslušným výborem Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Naší zemi je zejména vytýkáno nenaplněnost ústavy, existence tzv. lustračního zákona či jistých částí zákona o občanství a v neposlední řadě i postavení menšin.Ponechám nyní stranou vše ostatní a zaměřím se jen na problémy ohledně menšin. Česká republika je v tomto bodě zejména kritizována ohledně údajné diskriminace cikánské menšiny. I to bylo příčinou, proč minulý týden navštívili naši vlast zpravodajové monitorovacího výboru Rady Evropy. Osobně jsem je doprovázel při návštěvě severočeského Mostu a jeho části Chánova a jsem přesvědčen, že tato inspekce pomohla osvětlit otázky kolem údajné cikánské diskriminace.
To byla ale iniciativa poslanců. Zajímá mne tedy, jaké kroky hodlá vláda učinit k tomu, aby monitorování naší země skončilo.
Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Slovo má předseda vlády pan Václav Klaus.
Předseda vlády ČR Václav Klaus:
Musím říci, že je to jednoduchá otázka, protože mu musím odpovědět, že nemohu - a česká vláda nemůže - zajistit ukončení monitorování České republiky zástupci Rady Evropy. Nemůže, protože se jedná o standardní ověřování plnění závazků členských zemí vyplývajících z dokumentů Rady Evropy, nejedná se o nic nadstandardního a v tomto smyslu není žádná cesta, jak bychom toto monitorování mohli zastavit. Toto monitorování se samozřejmě týká všech evropských zemí. Není to žádná specifika naší země, případně středo-, východo- či jihoevropského regionu. To je věc první. Zastavit to nemohu.Druhá věc. Pan poslanec řekl, že se jedná výlučně o parlamentní aktivitu z naší strany a že vláda v tomto smyslu nefunguje. Musím popřít, že by to byla pravda. Dva zpravodajové monitorovacího výboru - poslanci Rady Evropy, jeden z Lotyšska, jeden z Nizozemska - opravdu navštívili 27. srpna Chánov. Jejich hodnocení - jak já mám zprávu, alespoň ze sdělovacích prostředků bylo relativně pozitivní. Znamená to tedy nikoliv kritiku chování vlády vůči národnostním menšinám.
Chtěl bych panu poslanci říci, že se zároveň tito poslanci setkali se zástupci nevládních organizací, kde diskutovali o problematice státního občanství. Druhý den, tedy 28. srpna, se setkali s předsedou Rady pro národnosti vlády České republiky panem ministrem Bratinkou, s náměstkem ministra zahraničí dr. Cyrilem Svobodou a některými představiteli Rady pro národnosti a romské komunity.
Poslední věc, o které bych chtěl informovat: S ministrem Bratinkou diskutovali připravený materiál pro schůzi vlády - Zpráva o situaci romské komunity v České republice - který bude zařazen, až odsud odejdu a podepíšu program na zasedání vlády příští středu 10. září. To je vše.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Táži se pana poslance, zda si přeje doplňující otázku. Nepřeje.Nyní dávám slovo panu poslanci Zdeňku Kramperovi, který byl vylosován na 5. místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády. Připraví se pan kolega Vrzáň.
Poslanec Zdeněk Krampera:
Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, pane předsedo vlády, bez přivolení soudu bude moci napříště dát majitel bytu výpověď svému nájemníkovi. Má mu to umožnit novela občanského zákoníku, jejíž návrh vláda schválila. Až dosud se postupovalo tak, že pronajímatel bytu musí nejprve požádat soud o souhlas s výpovědí, přičemž soud posoudí, zda jsou splněny všechny zákonné podmínky pro výpověď. V případě schválení vládního návrhu bude moci pronajímatel dát výpověď nájemníkovi přímo. Ten, pokud nebude souhlasit s výpovědí, se sice může obrátit na soud, ale žalobu musí podat soudu do 60 dnů. Pokud tak neučiní, výpověď bude platná uplynutím termínu.Obdobné návrhy byly podány již v minulosti a vyvolaly negativní reakce u veřejnosti i odborníků. Ti upozorňují, že se postavení nájemníků značně zhorší, protože se budou muset daleko složitěji domáhat ochrany soudů. Řada lidí k tomu nebude ani způsobilá a často i pod nátlakem majitelů se vzdá možnosti uplatnit své nároky před soudem.
Vláda tvrdí, že tato změna je nezbytná. Proto se vás, pane předsedo vlády, ptám, zda si uvědomujete negativní následky, které postihnou tisíce nájemníků, které do dnešních dnů chránil soudní výrok před výpovědí. Dovedete si představit, jak budou někteří majitelé domů jednat? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Slovo má předseda vlády pan Václav Klaus.
Předseda vlády ČR Václav Klaus:
Pan poslanec poměrně přesně charakterizoval některé základní změny navrhované ve věcném záměru zákona, kterým se má měnit občanský zákoník v části upravující nájem bytu. Chtěl bych říct, že jsem si vědom obrovské složitosti nájemních vztahů a obrovské citlivosti této otázky pro statisíce či milióny občanů České republiky.Vláda již delší dobu hledá adekvátní posun existujícího zákonodárství. Je naprosto jasné, že existující zákonodárství se pohybuje na jedné straně pomyslného možného výkyvu kyvadla, to znamená příliš na straně nájemníka oproti straně majitele, vlastníka domu, ať je jím kdokoli. Vede to k obrovským komplikacím - jak jistě všichni víte - k nárůstu černého trhu s byty, k neobsazování bytů, k pronajímání bytů, k trvání pronájmu, kde majitel už dávno nebydlí, nikdy nebydlel, bydlí tam někdo úplně jiný atd. Vede to k neplatičství nájemného. Prostě ke spoustě negativních jevů. V tomto smyslu vláda chtěla a hledala a hledá delší dobu možnost posunout se v tomto prostoru samozřejmě s potřebou, aby nedošlo k vychýlení na druhou stranu.
Mohu ubezpečit pana poslance, že této věci je si vláda mimořádně dobře vědoma. Mohu říci ze své vzpomínky na projednávání této věci ve vládě, že to bylo předmětem několikahodinové diskuse, jak přesně zvolit mírný posun této legislativní procedury, který by byl racionalizační a k dobru věci, vyváženým způsobem.
Chci zdůraznit, že tím se sleduje zejména urychlení celé věci. Tento věcný záměr nenavrhuje žádnou změnu ve vymezení zákonných důvodů k výpovědi - to je velmi důležitá věc - pouze chce usnadnit procedurální stránku věci a umožnit někdy nadbytečné soudní agendy. To bych chtěl říci jako věc základní. Ale opakuji, že jsem si citlivosti této věci mimořádně vědom, že chyba a špatné chování není jen na straně nájemníků, že známe případy opačného chování ze strany majitelů. Já doufám, že vláda přijde s vyváženým návrhem.
Opakuji znovu, byl to pouze věcný záměr zákona, bude znovu ve vládě diskutován při předložení paragrafového znění, ale hlavně tento zákon bude projednáván, tato novela, v obou komorách našeho parlamentu a já věřím, že bude tato věc vyváženým způsobem zhodnocena zde i vámi samotnými.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Táži se pana poslance, zdali chce položit panu předsedovi vlády doplňující otázku. Je tomu tak.
Poslanec Zdeněk Krampera:
Jen na doplnění, pane předsedající. Jako rodilý Pražák, který bydlí přímo v centru Prahy na Vinohradech, mám teď plnou kancelář těchto případů, které se velmi množí, a situace skutečně opravdu, jak jste správně podotkl, bude gradovat. Já, bohužel, jsem nabyl ten dojem, že by bylo, a proto vás žádám, jestliže vyslyšíte, aby byl tento návrh zatím odsunut alespoň o nějaký ten rok, protože skutečně hrozí zvláště v těchto zástavbách, že majitelé budou jednat velice tvrdě a už se na to připravují.Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Pan předseda vlády nechce reagovat. Nyní dávám slovo panu poslanci Petru Vrzáňovi, který byl vylosován na 6. místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády. Připraví se pan kolega Jan Vik.
Poslanec Petr Vrzáň:
Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, vážený pane premiére, s více než 30letou tradicí působí v České republice dnes akciové společnosti Povodí. Jejich úkolem je mj. pečovat o národohospodářsky významné vodní toky. Jak je známo, tyto organizace prošly během své historie různými organizačními formami a zvláště zkušenosti posledních let ukazují, že jde o společnosti inkasující ze státního rozpočtu prostředky, avšak nenaplňují efektivně účel, pro který existují.Na základě těchto zkušeností rozhodla vláda svým usnesením č. 282/1996 Sb. ze dne 9. května 1996 o nutnosti posouzení transformace těchto společností tak, aby byly akceschopnější a o vodohospodářsky významné vodní toky mohly náležitě pečovat, přičemž tímto úkolem pověřila ministra životního prostředí Jiřího Skalického. Bohužel, za celý jeden rok ministr Jiří Skalický neučinil v této věci patřičné kroky.
Vážený pane premiére, obávám se, že je nutné v tomto případě dát do příčinné souvislosti nesplnění úkolu ministra Skalického, tedy nevyhovující výkon působnosti akciové společnosti Povodí Moravy, která netušila, že došlo k vážnému narušení hráze řeky Moravy důlní činností jisté firmy, s protržením této hráze a následným zatopením Otrokovic a vznikem několikamiliardových škod.
Ptám se vás tedy, pane premiére, zda jste si vědom tohoto nesplnění úkolu, jehož řešení převzal k 1. červnu v návaznosti na novelu kompetenčního zákona ministr zemědělství, a zda z toho vyvodíte důsledky.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Slovo má předseda vlády pan Václav Klaus.
Předseda vlády ČR Václav Klaus:
Zjistil jsem, že venku zahřmělo. To mi připomíná, že když pan předseda Poslanecké sněmovny vstával ke svému vystoupení k povodním, tak mi říkal: Teď zahřmí. A já se musím přiznat, že jsem to ani jako tak velké zahřmění necítil, to jeho vystoupení. Takže možná k tomu zahřmění došlo až s hodinovým opožděním.Nevím, co bych specifického měl říci k vystoupení pana poslance. Myslím, že je třeba oddělit dvě věci. Oddělit seriózní vyhodnocení chování organizací povodí v dnešní situaci řešení povodňové situace a jejích následků a hledání optimální organizačně právní formy těchto organizací. Jsou to dvě věci, které spolu samozřejmě nějak souvisejí, ale odlišme tyto dvě věci, protože bychom mohli zkratkovitě udělat určité zjednodušení.
Hledali jsme vhodné organizační formy a od roku 1990 do dneška organizace prošly celou řadou změn. Do 1. 1. 1991, možná, že si někdo pamatuje, to byly klasické státní podniky, pak byly převedeny do formy státních příspěvkových organizací a nakonec 1. 1. 1994 byly ministrem Bendou založeny akciové společnosti se stoprocentní účastí státu. Neboli došlo k tomuto posunu a výkon valné hromady od 1. ledna 1994 do dneška postupně vykonávali tři ministři: nejdříve ministr životního prostředí Benda, pak ministr životního prostředí Jiří Skalický a dnes od května či června ministr zemědělství Lux. Čili byly hledány vhodné organizačně právní formy. Stát je vždy zakladatelem prostřednictvím příslušného ústředního orgánu a silné postavení má dozorčí rada, v jejímž čele vždycky stojí náměstek ministra, a valnou hromadu představuje jedna jediná osoba, a tou je příslušný ministr. My doufáme, že touto formou je možné řídit tyto organizace. Nicméně kritiku těchto organizací, zejména v posledních dvou měsících, slyším, slyším ji od různých účastníků povodňové situace, od přednostů okresních úřadů i od starostů jednotlivých měst a obcí. Vláda se tím bude zabývat a požádala ministra zemědělství a místopředsedu vlády Luxe, aby předložil vládě materiál, jak dále s povodími. Zda půjde cestou formální retransformace těchto akciových společností, nějakou jinou formu organizace, nebo zda půjde pouze o větší a důslednější schvalování strategie a plánu činnosti těchto akciových společností a o důslednější kontrolu jejich plnění, to je věc následující budoucnosti.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku panu předsedovi vlády. Je tomu tak.
Poslanec Petr Vrzáň:
Pane premiére, já jsem velmi rád, že k vám tyto hlasy doléhají, nicméně možná že v tom hřmění poněkud zaniklo meritum mého dotazu. Proto bych si dovolil jej zopakovat, a sice, zda jste si vědom toho, že vlastně pan ministr životního prostředí Jiří Skalický rok měl zadán tento úkol, a neučinil v této věci patřičné kroky.Jsem informován o tom, že Ministerstvo zemědělství v čele s Josefem Luxem v této věci podniká akce mílovými kroky, ale bohužel před povodněmi toto spadalo do působnosti ministra životního prostředí a povodí, tak jak mají vykonávat práce v souvislosti s vodními toky, v tomto případě Povodí Moravy, nevědělo, co se děje na hrázi této významné řeky.
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Slova se ujme předseda vlády.
Předseda vlády ČR Václav Klaus:
Nechtěl bych diskutovat, zda to či ono povodí vědělo, co se děje na té či oné hrázi, protože to je okrajová evidence, nesystematická, a opravdu to vyžaduje seriózní analýzu.K tomu bych chtěl jen říci, že jste se zastal jednoho člena vlády a zkritizoval druhého člena vlády. Naznačuje mi to sympatie strany republikánů s jednou ze tří stran vládní koalice a s menšími sympatiemi k jiné straně vládní koalice, což je pro mne docela pozoruhodné zjištění, ale nevím, co z něj mám dedukovat a k čemu pozoruhodnému to ve struktuře hlasování v tomto parlamentu může vést, ale to bych se pouze dohadoval.
Jisté prodlení, které nastalo, bylo způsobeno něčím jiným. Prodlení bylo způsobeno tím, že byl veden už delší dobu kompetenční spor o to, zda voda, vodní hospodářství, povodí, patří do agendy Ministerstva životního prostředí, nebo zda více patří do agendy Ministerstva zemědělství.
Musím říci, že to má širší základnu.V roce 1990 v této sněmovně za ministra Moldana bylo Ministerstvo životního prostředí posazeno do jakési role nad ministerstva, které má kromě toho, že má dělat oponenturu ostatním ministerstvům z pozice a polohy životního prostředí, ještě funkce výkonné, vlastnické, řídící, a to konkrétního typu.
Již od roku 1992 ve vládě této vládní koalice to bylo považováno za chybné rozhodnutí. Neměli jsme pocit, že Ministerstvo životního prostředí má vlastnit, řídit, organizovat samo. Měli jsme pocit, že má být korekturou, která se na nejrůznější činnosti vlády a naší společnosti dívá z jednoho specifického zorného úhlu.
Postupně jsme změnami kompetenčního zákona vytěsňovali tyto různé činnosti z fungování ministerstva. Vlastnictví povodí byla poslední věc. To, že tam vznikla jistá mezera, bylo způsobeno tím, že jsme se rozhodli do nové vlády po volbách 1996 přesunout tyto kompetence. Vy dobře víte, že kompetenční zákon byl schválen v podstatě až s šestiměsíčním zpožděním od ustavení nové vlády. Díky tomu se vodní hospodářství jistou dobu pohybovalo mezi těmito dvěma ministerstvy. Fakticky jsme všichni viděli, že už patří pod agendu Ministerstva zemědělství, ale kompetenční zákon takový ještě nebyl.To možná vysvětluje určité zdržení.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Děkuji předsedovi vlády. Upozorňuji paní poslankyně a pány poslance, že už je více než 16.50 hodin, a tudíž tato interpelace byla podle platného jednacího řádu interpelací poslední. Tím jsme vyčerpali tento bod, protože uplynul čas vyměřený na přednesení interpelací na předsedu vlády České republiky, kterému děkuji.Nyní mi dovolte, abych podle jednacího řádu vyhlásil přestávku do 17.00 hodin, kdy budou pokračovat interpelace na členy vlády mimo předsedu vlády.
(Schůze přerušena v 16.55 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 17.01 hodin.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Dámy a pánové, přikročíme k dalšímu našemu jednání a prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Čelišová. Připraví se paní poslankyně Vlasta Hrůzová.
Poslankyně Květoslava Čelišová:
Pane předsedající, vážený pane ministře, ve své interpelaci nebudu hodnotit schopnost či neschopnost vládní koalice a z ní sestavené vlády, která řídí tuto zemi. Konečně včerejší prodej našeho rodinného zlata, Becherovky je toho posledním dokladem. Nebudu hodnotit ani schopnost ministerstva školství řídit naše školství, neboť ten, kdo jej za pomoci vládní politiky do této situace dostal, byl povýšen na post ministra financí. Velice ostře ale protestuji proti tomu, aby dopad vládní politiky postihoval a vážně ohrožoval vzdělanost našich dětí.Z tohoto důvodu vás žádám, abyste vysvětlil svým podřízeným na Ministerstvu školství a školským úředníkům, že by si měli uvědomit, že musí sloužit školám, žákům a pedagogům, že jsou za to od daňových poplatníků placeni, že jsou zde především pro občany a ne naopak. Proč o tom takto hovořím?
Měla jsem představu, že nový školní rok měl nastartovat společné úsilí nás všech, aby naše školství bylo zkvalitňováno, nikoliv omezováno nebo rušeno jen proto, že velké množství financí bylo různými podvodníky tzv. vytunelováno a předisponováno na jejich tučná konta. Zlikvidovat zaběhnutou školu umí každý, promiňte mi, hlupák, ale vybudovat nové školy už jen málokdo. Můžeme si stokrát říkat, že vzdělanost musí být prioritou, ale pak jsme při zahájení školního roku svědky toho, jak na některých místech školské úřady bez předchozího projednání s ministerstvem školství vydají rozhodnutí a dva dny před zahájením školního roku oznámí rodičům a studentům, že se jejich školy ruší.
Abych byla konkrétní: Jedná se o první soukromé učiliště v Ústí nad Labem, kde se doslova dva dny před zahájením vyučování dověděli rodiče a studenti, že jejich škola od 1. září nebude, a tak rodiče a studenti měli co dělat, aby jejich děti byly umístěny na některých ze středních učilišť v Ústí nad Labem. Že se na všechny nedostalo, nemusím říkat.
Druhý problém - u Českých Budějovic, v Netolicích, byla zrušena základní a mateřská škola a rovněž bylo s rodiči jednáno velice nehezky.
Pane ministře, prosím, vyvoďte z těchto záležitostí důsledky, prošetřete postup školských úřadů v Ústí nad Labem i v Českých Budějovicích.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Slovo má pan ministr Jiří Gruša.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Jiří Gruša:
Vážená paní poslankyně, odpověď na váš dotaz bude velmi jednoduchá. Zahájili jsme nový školní rok za těžkých podmínek, daných krácením, daných povodněmi, daných konceptem českého školství, včetně snižování počtu žáků a nutností optimalizovat naše provozy. Souhlasím s vámi v jedné věci: máme-li pokračovat v konceptu české vzdělanosti, bude potřeba jisté transparence, tzn. tam, kde tato rozhodnutí mají podobné praktické efekty. Bude třeba věci přezkoumat.Pokud se týká ostatního, nemohu říci nic dalšího, než to, že se budeme snažit pracovat v duchu zásad, které jsme si vytyčili. Vy sama jste seděla, pokud se pamatuji, v našem výboru, znáte tedy náš koncept, Víte, jak vypadá, znáte program Kvality a odpovědnosti, já ho sdílím, přebírám a nehodlám na něm nic podstatného měnit. To jsou naše cíle.
Co se týká druhého kola optimalizace - mám na mysli některé organizační změny v ministerstvu, které zabrání podobným případům - rád bych pro první a druhou vlnu programu optimalizace sítě středních škol zdůraznil, že jejich finále proběhne za mé osobní účasti, na rozdíl od nulté vlny, kdy jsem ještě nebyl ve funkci ministra školství. Je samozřejmé, že síť středních škol a učilišť bude optimalizována v konsensu s představiteli příslušných obcí a regionu. Domnívám se, že objektivní a rozumná kritéria, která byla stanovena mým úřadem pro program optimalizace sítě škol, jsou ve velké míře akceptovatelná i pro obce i regionální úřady a že vzájemná dohoda bude možná. V případě možné neshody jsem ochoten jednat s představiteli obcí a regionu sám a dohodnout s nimi taková řešeni, která budou vyhovovat obcím a zároveň splňovat požadavky mého úřadu na optimalizaci škol.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Táži se paní poslankyně, zdali si přeje položit panu ministrovi doplňující otázku. Ano.
Poslankyně Květoslava Čelišová:
Já bych chtěla panu ministrovi za jeho korektní odpověď poděkovat a chtěla bych věřit tomu, že co jste řekl, dojde k naplnění. Právě proto, že jsem již dlouho členkou výboru pro vědu a vzdělání, kde se marně snažíme tyto věci dotáhnout do nějaké podoby, tak bych si přála, aby se nestávaly ty věci, které se staly právě při zahájení školního roku, kdy den před zahájením oznamujeme rodičům, že škola není. A tady viním školské úřady, že měly hledat cestu, spojení s vámi a zjednat nápravu.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Přeje si reagovat pan ministr? Nechce. Nyní dávám slovo paní poslankyni Vlastě Hrůzové, která byla vylosovaná na druhém místě k přednesení interpelace na ministra vnitra pana Jana Rumla. Připraví se pan poslanec Svatomír Recman k interpelaci na pana ministra Ivana Pilipa.
Poslankyně Vlasta Hrůzová:
Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi dotaz týkající se kauzy dvou policistů, Jiřího Gregora a Jiřího Svobody. Dne 9. července 1997 odeznělo v masmédiích, v deníku Práce a Právo, že tito policisté byli očištěni, neboť jim bylo přiznáno odškodnění za špatný úřední postup Útvaru inspekce ministra vnitra přímo podléhajícího ministrovi.Odškodněním bylo prokázáno, že ze strany inspekce ministra vnitra vyšetřovatelů již bývalého třetího odboru Úřadu vyšetřování Správy hlavního města Prahy, Policie České republiky, pod vedením pana Labutě došlo ke špatnému úřednímu postupu a k základnímu pochybení.
Pane ministře, považujete vyvození kázeňské odpovědnosti odpovědných policistů v této kauze za irelevantní, když pan Labuť byl povýšen do funkce vedoucího odboru na inspekci ministra vnitra? Není to také proto, že to byl právě pan Labuť, který na váš pokyn před dvěma lety vedl nesmyslné vykonstruované a hysterické vyšetřování a stíhání republikánského poslance Jana Vika za údajné vytištění tzv. provokačních letáků? Vypadá to, že byl Labuť povýšen za odměnu za špinavou práci, kterou pro vás dělá.A dále, jaká kázeňská opatření byla přijata u policistů zařazených na Inspekci Ministerstva vnitra, u kterých došlo ke zjevnému protiprávnímu jednání? Jaká je kontrola pracovníků inspekce ministra vnitra při jejich činnosti především při kontrole nasazení operativních prostředků?
Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka:
Slovo má ministr vnitra pan Jan Ruml.***