Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Nyní je do rozpravy přihlášen pan kolega Melichar, připraví se paní kolegyně Bartošková.
Poslanec Jaroslav Melichar: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, pane předsedo vlády, dámy a pánové, dovolte mi v souvislosti s projednáváním ústavních návrhů zákona, tisky 218, 194 a 201 připomenout, že mnohé demokratické země světa v současné době hledají způsob nebo alespoň mechanismy, jak omezit vzrůstající demokracii, jak zmírnit finanční výdaje, které pohlcuje ne vždy smysluplná státní administrativa. Snad není třeba dodávat, že úterní mašinérie je a vždy bude úspěšnějším zápasem o své přežití, ať už s vládami či poslaneckými sbory, jedná-li se o vlády a parlamenty hlásící se k demokracii. Některé státy ekonomicky silnější než Česká republika dokonce uvažují o zprivatizování části státní správy jako například Nový Zéland a Velká Británie. Francie například v roce 1982 zavedla další stupeň veřejné správy, tedy něco podobného jako nyní u nás navrhované vyšší územně samosprávné celky, i když si do roku 1982 vystačila se strukturou obcí a departmentů. Nyní by k takovému kroku zřejmě nepřistoupila, jak zaznělo na mezinárodním semináři o státní správě a samosprávě pořádaném na půdě našeho parlamentu před několika lety.
Dámy a pánové, jestliže se ukáže, že další stupeň veřejné správy například s ohledem na Ústavu České republiky je zapotřebí, nedomnívám se, že by bylo náročné jak po finanční, tak po legislativně technické stránce z dnešních okresních útvarů vytvořit vyšší územně samosprávné celky. Považoval bych ale za rozumnější vést diskusi o eventuálním dalším stupni státní správy a samosprávy až po realizaci změn v těchto orgánech, tedy po fakticky uskutečněné reformě veřejné správy. Pod pojmem reforma rozumím například zabývat se pravomocemi a postavením statutárních měst, neboť jejich statut není u všech stejný. Zabývat se úlohou okresních úřadů, detašovaných ministerských pracovišť a dekoncentrátů školských úřadů, úřadů práce a mnoha dalších.
Dovolte, abych také polemizoval s důvodovou zprávou předkládaného zákona o VÚSC, že přijetí tohoto zákona nevyvolá nároky na státní rozpočet. Stejně tak snad není míněno vážně, že částka 600 mil. korun bude krýt náklady na zahájení činnosti vyšších územně samosprávných celků, včetně koupě budov, rekonstrukcí objektů, vybavení kanceláří a výpočetní techniky.
Kolegyně a kolegové, pouhé zřízení jednoho jediného okresu v roce 1995 přišlo daňové poplatníky na 750 mil. korun v příslušném roce. Schválení 13 vyšších územně samosprávných celků bude obsahovat několikanásobně vyšší finanční částky, než jaké činily při vzniku jednoho nového okresního úřadu. Chci zdůraznit, že v situaci, kdy Česká republika je nucena škrtat ve státním rozpočtu, kdy některé důležité investiční akce se odkládají, v situaci, kdy je nutné přistoupit k nepopulárním opatřením, neboť se hledají úspory všude, kde je to jen trochu možné, a záměrně pomíjivé miliardové škody v důsledku povodní, mi připadá schválení zákona o vyšších územně samosprávných celcích víc než nezodpovědné. Jestliže 7 let Česká republika existovala bez krajských, chcete-li regionálních úřadů a samospráv, nepočítám-li krajské soudy či krajská policejní ředitelství, dovolím si tvrdit, že i dalších 7 roků je bude schopna postrádat. Proklamované přiblížení veřejné správy občanovi vznikem VÚSC, a tím více demokracie pro občana je, promiňte mi ten výraz, trochu pokrytectví, protože když už se někdo chce dovolávat občana, měl by vědět, že občana především zajímá, jak ochotně či neochotně, jak rychle či zdlouhavě, jsou vyřizovány záležitosti se kterými se obrací na úřady svých obcí a měst, zda musí obíhat řadu míst a kanceláří, shánět další a další razítka a potvrzení, zda mu stačí jeden den, nebo si musí vzít dovolenou, aby získal doklady, povolení, osvědčení apod. To jsou záležitosti, které občany skutečně trápí a rozčilují. Nikoli neexistence krajských úřadů. Je velice pravděpodobné, že zřízením VÚSC budou lidé jezdit místo do vzdálenosti svého okresního města do sídel krajů či regionů, protože lze očekávat, že některé činnosti vykonávané dnes na okresních úrovních, budou přeneseny na úroveň krajskou.
Kolegyně a kolegové, místo abychom se zaměřili na posílení finančních úřadů, soudů, obchodních soudů, uvažovali o vzniku finančního soudnictví, což by vedlo k větší vymahatelnosti dluhů, snížení daňové nekázně, snížení daňových úniků, tedy větších příjmů do státního rozpočtu, tak raději zřídíme úřední aparáty VÚSC, snad i dva v každém kraji, neboť státní správa možná bude oddělena od krajské samosprávy. Pak ještě bude následovat boj o kompetence, daňovou výtěžnost, pravomoce či rozhodovací nástroje, přičemž vyšší územně samosprávné celky se budou přirozené snažit o to, aby financování mnoha činností zůstalo co nejvíce na státě, tedy státním rozpočtu, zatímco vyšším územně samosprávným celkům zůstanou hlavně řídící a rozhodovací úlohy.
Skutečně se obávám džungle, která v České republice v oblasti veřejné správy po schválení tohoto zákonu nastane. Dámy a pánové, možná by neškodilo, kdybyste dříve než zvednete ruku pro zákon o VÚSC se trochu porozhlédli ve svých volebních krajích a městech, neboť třeba pak zjistíte, že nejvíce usilují o vznik VÚSC neukojení chorobně ambiciózní lidé, kteří pro získání moci a hlavně dobře placených míst jsou schopni vyvinout nemalé úsilí. V tomto smyslu politické sympatie nebo politická příslušnost dotyčných nehraje vůbec žádnou roli.
Závěrem mi dovolte vyjádřit lítost, že smysl reformy veřejné správy se zdeformoval a zkoncentroval výhradně na velikost a počet VÚSC a na jejich správní sídla, jak je patrné již z nynějšího soutěžení mnoha starostů a primátorů. Místo abychom reformu veřejné správy alespoň nastartovali a pracovali na zákonech, které budou přenášet některé činnosti vykonávané státem na okresní úroveň, zjišťovali duplicitu úřadů, odborů, oddělení, zmapovali veškerou mozaiku státních úřadů, posoudili možnost, zda alespoň některé lze soustředit tzv. pod jednu střechu jak legislativně, tak i fyzicky a teprve potom seriózně vedli diskusi o eventuálním dalších stupni státní správy a samosprávy, tak raději zvolíme přesně opačný postup.
Dovolte mi proto, abych doporučil sněmovně návrh na zamítnutí ústavních návrhů zákona tisku 218, 194 a 201.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nyní se slova ujme paní kolegyně Bartošková, připraví se pan kolega Nájemník.
Poslankyně Drahoslava Bartošková: Dámy a pánové, vážená sněmovno, záměr zřídit vyšší územně správní celky si nemůže stěžovat na nedostatek odpůrců. Vytýkají absenci koncepce reformy veřejné správy, nejasnosti kolem počtu pravomocí, financování atd. Částečně mají pravdu a částečně nikoliv. Patřím mezi příznivce vytvoření regionální samosprávy, a proto uvedu vysvětlení, proč.
Každý moderní stát usiluje o vybudování efektivní a štíhlé veřejné správy, která nepodvazuje iniciativu svobodných občanů zbytečnými předpisy. Taková veřejná správa je jedním ze základních předpokladů úspěšné ekonomiky. Naše veřejná správa, to je státní správa a samospráva od ministerstev po obce, je od tohoto cíle na hony vzdálena. Byla vystavěna pro centrálně řízenou ekonomiku a její soustava nebyla určena k tomu, aby se vypořádala s nároky demokracií západního typu a s tržním prostředím. Tíží ji přebujelá ministerstva a úřady, nepřehledná houšť předpisů, chybějící volená nadobecní samospráva, někdy nedostatečně školení a ochotní úředníci atd.
Dokladem nadměrné centralizace je 36,8 mil. prvoinstančních a odvolacích rozhodnutí vydaných ústředními orgány státní správy v roce 1995, zatímco okresní úřady a pověřené obce mají za totéž období na kontě pouhou desetinu, to je 3,8 mil. rozhodnutí.
Roztříštěnost státní správy na základním stupni výrazně ilustrují následující čísla: 6.234 obcí, 383 pověřených obecních úřadů, 760 stavebních úřadů, 1.224 matričních úřadů, 223 finančních úřadů, a tak bych mohla pokračovat dále. Za této situace nelze s reformou veřejné správy dále otálet bez ohledu na současné hospodářské problémy, či právě proto.
Návrh koncepce reformy veřejné správy doznává posledních úprav před projednáváním vládou. Její nedílnou součástí je dobudování územní samosprávy, neboli vytvoření vyšších územních samosprávných celků volených občany. Na vyšší celky budou převedeny operativní a zřizovatelské pravomoci z centra a část kompetencí z úřadů na okresní úrovni. Mezi důležitá oprávnění celků bude patřit koordinování rozvoje území, dopravní obslužnost, zřizování zdravotních, sociálních, školských, kulturních a dalších zařízení, rozpočet, správa majetku atd.
V rámci přenesení působnosti budou celky vykonávat státní správu ve svém územním obvodu na úseku životního prostředí, dopravy, územního plánování, podnikání, sociálního zabezpečení atd.
Omezení pravomoci obcí či jejich převzetí regionem nepřichází v úvahu. Regionální samospráva bude volena zřejmě systémem poměrného zastoupení obdobně jako při volbách do Poslanecké sněmovny nebo obecních zastupitelstev. V rámci kompetence veřejné správy vládu čeká několik zásadních rozhodnutí. Zejména jde o to, zda územní správa bude dvoustupňová či vícestupňová, zda oddělit samosprávu a státní správu či směřovat ke společné veřejné správě, zda slučování malých obcí řešit motivací či zákonem atd. Cílem reformy je demokratická, jednoduchá a úsporná veřejná správa a její postupná přeměna ve veřejnou službu občanů též v souvislosti se vstupem do evropských struktur. Veřejná správa je nesmírně složitá a komplikovaná a je v ní schováno mnoho zbytečných činností úředníků. Odpor ke změnám je uvnitř státního aparátu zvláště silný. Proto je nezbytný rozhodný postoj těch, kdo změny prosazují.
Především je konečně třeba s procesem modernizace veřejné správy začít a postavit ji na pevný základ, neboť politická podpora a přízeň veřejnosti je často ovlivňována krátkodobými zájmy a otázka správy státu nebyla dosud vnímána jako priorita.
Prvním významným počinem a spouštěcím mechanismem potřebné reformy veřejné správy bude přijetí ústavního zákona o vytvoření vyšších celků.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Nájemník, připraví se pan kolega Maixner.
Poslanec Václav Nájemník: Pane předsedající, dámy a pánové, jsem si vědom toho, že lobby velkých měst a opozice je silnější a zákon o ustavení VÚSC projde. Cítím ale nutnost vyjádřit mínění většiny mých voličů. Nebudu hlasovat ani pro jeden zákon o rozparcelování republiky. Chci, aby to bylo v záznamu.
Důvody jsou tyto. Myslím, že ustavení hranic VÚSC měla předcházet reforma veřejné správy a ne naopak. Reforma by měla vyjasnit kompetence vyšších územně správních celků, financování a odkud a kam budou téci finanční toky.
Za třetí - jak bude zajištěno přerozdělování peněz. Budou totiž kraje bohaté a kraje chudé. Jsem velmi skeptický k ochotě volených orgánů poskytovat prostředky na rozvoj těch chudých. Tuto záležitost jsem diskutoval v pondělí s předsedou italského Parlamentu, a ten mi také potvrdil, že to je prakticky věčný problém veřejné správy i v Itálii a jeden ze stěžejních problémů politického života všech už regionalizovaných států.
Za čtvrté - kritéria pro vymezení vyšších územně správních celků nebyla stanovena uvážlivé. Vždyť i okresy byly stanoveny direktivně, jsou často velmi diferencovány na bohaté a chudé části. Nějaké úpravy hranic VÚSC nic nevyřeší, podle všech členění některé oblasti budou vždy na periférii.
V současné době vznikají velké problémy, vznikají chudé mikroregiony, o kterých lidé v Praze nemají ani potuchy. Netuší, jak velmi problematické tam je získat práci a získat slušný výdělek. Dosavadní okresy byly menším zlem.
Za páté - Hradecký a Pardubický kraj mají svá správní - a teď se bojím říci slovo centra, protože tato města, kde by měla být sídla vyšších územně správních celků, jsou nesmírně excentricky uložena v neprospěch Českomoravského pomezí.
Při zrušení okresu vznikne prekérní situace pro obce z moravského pomezí, i když jsou tyto obce zvyklé během dějin na ledacos.
Za šesté - společenská poptávka neexistuje. Jsem zvědav, co budou říkat starostové měst, až se dovědí, kolik, a ještě k tomu v současné situaci, ze svých daní budou odvádět ve prospěch 100 km vzdálených center. Zásadní chyba je v tom, že se nejdřív s geniální lehkostí parceluje. Vše chce hlavně čas, odpovědnou veřejnou diskusi, která zodpoví mnoho otázek.
Postup při stanovení VÚSC je typickou ukázkou arogance Parlamentu a vysvětluje jeho malou popularitu. Už se hodně udělalo. Byla by škoda, aby ta práce přišla vniveč.
Dámy a pánové, dávám návrh na vrácení všech návrhů na vytvoření VÚSC k přepracování a jejich projednání hned po přijetí zákonů o reformě veřejné správy.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Než dám slovo panu kolegovi Maixnerovi, nezbývá mi nic jiného než ve smyslu § 111 přerušit projednávání tohoto bodu na velmi krátkou chvíli a vyzvat všechny poslankyně a poslance, aby se dostavili do jednacího sálu, protože hodlám předložit procedurální návrh na další postup jednání. Vyzývám proto všechny poslankyně a poslance, aby se dostavili do jednacího sálu.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, podle § 111 odst. 1 jednacího řádu je vyčleněna doba od 16.00 do 18.30 ve vybraných jednacích dnech, t.j. ve čtvrtek, ústním interpelacím poslanců na předsedu vlády a ostatní členy vlády.
Všichni poslanci, kteří interpelovali členy vlády, se prostřednictvím svých klubových představitelů svého práva na interpelace vzdali. Tím umožnili nenaplnění tohoto bodu a je proto možné hlasovat o jeho vypuštění z dnešního jednání.
Proto si vám dovoluji navrhnout, abychom nyní o tomto návrhu hlasováním rozhodli.
Dále mi dovolte, abych vám předložil další návrh, kterým využijeme takto ušetřený čas k tomu, abychom dále postupovali podle schváleného programu a schůzi nepřerušovali.
Před hlasováním o tomto návrhu mi dovolte sdělit jednu technickou zprávu: Přestávka na večeři a na jednání poslaneckých klubů bude vyhlášena asi v 18.45, minimálně v délce jedné hodiny.
Prosím, abyste se zaregistrovali a budeme hlasovat o procedurálním návrhu.
Zahájil jsem hlasování číslo 420. Ptám se kdo je pro tento návrh? Kdo je proti návrhu?
Pro návrh se vyslovilo 106 poslanců. Proti byli dva. Návrh byl přijat. Děkuji.
Nyní budeme pokračovat v rozpravě k bodům 76, 77 a 78. Předávám slovo panu kolegovi Maixnerovi.
S faktickou poznámkou se hlásí pan kolega Holáň.
Poslanec Vilém Holáň: Rád bych vás informoval, že v důsledku přijatého rozhodnutí a faktu, že pan ministr Zieleniec musí vykonávat nějaké práce související se zátopami, že se ruší schůzka zahraničního výboru, která byla plánována na 16.00 hodin. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Maixner, připraví se pan kolega Vrcha.
Poslanec Pavel Maixner: Pane předsedající, vážení hosté, dámy a pánové, začínáme projednávat body, které přinášejí mnoho názorů, mnoho návrhů, ale je jen jeden skutečný problém, a to je VÚSC jako součást naší Ústavy.
Dnes je ve své podstatě názor takový, který nedává velkou šanci...
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pane kolego, promiňte, několikrát jsem vyzýval kolegy, aby ve sněmovně projevili alespoň elementární slušnost. Nebudu nikoho jmenovat, prosím vás, jděte diskutovat jinam.
Poslanec Pavel Maixner: ...tomu, aby byl schválen jakýkoli návrh, který se dnes bude projednávat.
Rozložení sil při projednávání a schvalování naší Ústavy všichni dobře známe a známe i podmínky, které uplatňovaly jednotlivé politické strany při projednávání Ústavy České republiky.
Pravděpodobně pod tímto tlakem se do naší Ústavy dostalo ustanovení o VÚSC, které neodpovídá realitě dnešního územního celku, který nám zbyl po rozdělení našeho státu. Potom je opravdu velmi složité vést seriózní debatu o tom, budeme-li mít devět celků, třináct celků či jiné varianty podobného seskupení.
SPR-RSČ předložila Poslanecké sněmovně také návrh ústavního zákona na ustavení těchto celků, které rovněž dělí dle Ústavy náš stát - podle našeho návrhu - na tři samostatné celky. Jsem si rovněž vědom, že i tento návrh může vyvolat bouři nevole a nechuť hlasovat pro tento návrh, ale je v porovnání s ostatními návrhy na uspořádání VÚSC nejjednodušší, nejlevnější a má mj. podstatu rovnováhy, která by se měla vybudovat mezi jednotlivými výkonnými institucemi státní správy.
Rovněž takto ustavené celky by mohly převzít značnou část jednotlivých kompetencí ministerstev, což by mělo být u vytvoření VÚSC jedním ze základních předpokladů.
Do budoucna nemůžeme počítat s takto neuvěřitelně rozbujelou administrativou státní správy a vždy se musíme snažit o redukci, a to na všech stupních.
Při vytvoření subjektů VÚSC v rozmezí variant 9 - 13 a ponechání v činnosti všech ostatních institucí státní správy by došlo vlastně jen ke značnému posílení státní byrokracie. Jedinou rovnováhou těchto návrhů by bylo vypustit ze správy všechny okresní úřady a převedení kompetencí na tyto nově vzniklé instituce a místní samosprávu. V této rovině by šlo skutečně již o návrh, o kterém můžeme vést velmi seriózní debatu.
Na druhé straně otázkou zůstává je-li dobré zrušit to, co je dnes funkční a má své místo v systému státní správy vybudováno a převést všechny tyto kompetence na něco, co ještě neexistuje a je pouze v rovině úvah.
Mělo by nejdřív dojít k postupnému omezování funkčnosti těchto úřadů a pak předkládat případné verze uspořádání VÚSC v podobách, jak je předložila vláda a jiné parlamentní strany. V tomto kontextu by bylo možné přistoupit na různé varianty uspořádání. V současném stavu si myslím, že není možné vážně hlasovat o těchto verzích ústavního zákona.
Dnešní stav uspořádání naší společnosti ještě zdaleka nedozrál k tomu, abychom si mohli dovolit přepych zřídit vyšší územní samosprávné celky. Občané, stát i všechny platné instituce nejsou vůbec ani rámcově na něco takového připraveni. Dovedu si samozřejmě představit různé modifikace uspořádání našeho státu, ale skutečností zůstává, že dnes je pro náš stát potřebné úplně něco jiného nežli vytváření vyšších územních samosprávných celků.
Také si myslím, že můžeme prozatím nechat v klidu jak zřízení vyšších územních samosprávných celků, tak i jakési alibistické naplnění ústavy jen pro to, že se tento pojem v Ústavě České republiky nachází.
Dámy a pánové, navrhuji Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby tento návrh ústavního zákona - tisky 218, 194 a 201 - zamítla. Pokud by neprošel některý z návrhů na zamítnutí, navrhuji hlasovat o vrácení k přepracování. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Vrcha, připraví se pan kolega Vojíř.
Pardon, s přednostním hlasem se přihlásil předseda klubu pan kolega Sládek.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, rozpočtový výbor byl požádán, aby do devíti hodin ráno zpracoval jakýsi materiál. Myslím si, že by se to dalo dokonce stihnout i dříve než do devíti hodin v pátek ráno, protože, jak je vidět, rozpočtový výbor to nijak zvlášť nezatíží, jelikož v sedm hodin odjíždí autobus s výpravou rozpočtového výboru na exkurzi do pivovaru. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Vrcha. Připraví se pan kolega Vojíř.
Poslanec Oldřich Vrcha: Vážené dámy, vážení pánové, k vládnímu návrhu zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který je uveden ve sněmovním tisku 218, mám zásadní výhrady.
Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa má ve svém volebním programu zavedení zemského uspořádání, a to zemi českou, moravsko-slezskou a statut hlavního města Prahy. Jelikož jsem byl zvolen za prosazování zemského uspořádání, není možné, abych podpořil vládní návrh i další, neboť jsou v rozporu s mým předvolebním slibem.
Chtěl bych poukázat na jednu faktickou věc. Tvůrci vládního návrhu a dalších přesně kopírují komunistický systém krajských národních výborů s centralistickým řízením z Prahy, tedy pragocentrismus. Krajské národní výbory, dnes novodobě zvané regiony, jsou výtvorem těch, kteří pracovali pro rozmach totalitního režimu v Československém svazu mládeže, v Socialistickém svazu mládeže a dalších. A dnes aplikují tentýž systém.
Nikdy nedopusťme, abychom schválili tento vládní a další nesmysl. Poslanec, který podpoří vládní návrh nebo další návrhy, současně podpoří připojení České republiky k Německu jako vstup do jakési tzv. Evropské unie. Právě vytvořením regionů budou potlačena zemská práva Čechů, Moravanů a Slezanů. Ba naopak, podpoří se a usnadní návrat sudetských Němců na obsazení pohraničí, jakéhosi volného pohraničního styku, vykupováním pozemků, domů, objektů, chat a dalších v oblastech státních hranic s Německem. To samotné usnadní naší vládnoucí garnituře obejít dekrety prezidenta Dr. Eduarda Beneše a splnit slib současné vládní garnitury Němcům za jejich odsun.
Osobně si nechci brát vzor právě z Německa, bohužel musím konstatovat, že nejen oni, ale i Rakušané a další mají právě zemské uspořádání, které je nejvýhodnějším uspořádáním pro každý stát. Dobře víme, že i naše zemské uspořádání země české, moravsko-slezské, slovenské a podkarpatsko-ruské za první republiky pana prezidenta T. G. Masaryka bylo dobře zvládnutelné pro stát, který měl mnohem více obyvatel než dnes.
Podívejme se na trosky Československa. Co z něj zbylo? Pouhá polovička zmítající se v ekonomické krizi, kterou ani nové uspořádání regionů nevytrhne z bídy. Současná vláda není schopna vládnout ani té polovině, co zbyla z celého Československa, a to prosím s moderní technikou počítačů, letadel, rychlých automobilů a další moderní technikou.
Vytvořením, či lépe řečeno rozšířením aparátu státní správy a státní moci, se tato ekonomická krize v našem státě jen a jen značně prohloubí. Pokud Česká sociální demokracie, poslanec Wagner a další poslanci vládní koalice, chtějí naši republiku zničit úplně, pak mají možnost hlasovat se současnou vládní garniturou pro vládní návrh ústavního zákona.
Vládní návrh přiznává ve své důvodové zprávě, že náklady pouze na zahájení činnosti vyšších územních samosprávných celků se odhadují na 600 milionů korun. Kolik bude skutečnost, to je ve hvězdách. Já odhaduji tyto náklady na 1 miliardu korun. A co teprve bude stát provoz? Současně nejsou peníze na zdravotnictví, na důchody, ani na pomoc občanům postiženým povodněmi. Co na to řeknou občané?
Vládní návrh vychází z analytických studií, tedy z jakéhosi experimentu. Podle nich náš stát a všichni občané v něm nejsou žádnými pokusnými králíky, aby se na nich analyzovalo či experimentovalo. Co když tzv. analýza nevyjde - jakože jsem stoprocentně přesvědčen, že nevyjde zcela určitě -pak by se musely zabavit všechny majetky těch, kteří na analýze pracovali, analýzu předkládali těm, kteří ji také schválí zde ve sněmovně, aby se částečně uhradily škody spáchané Klasovým režimem. Navrhuji, aby sněmovna vydala usnesení na zamítnutí předloženého vládního návrhu zákona o vyšších územních samosprávných celcích i dalších návrhů. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Vojíř, připraví se pan kolega Jičínský.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi také pár poznámek ke zřízení tzv. vyšších územních samosprávných celků. Sešly se nám shodou okolností tři návrhy ústavních zákonů, které popisují stejnou záležitost. Pokud se nepletu, ještě existuje jeden návrh, a to pana dr. Sládka a dalších na vydání téhož zákona.
Podle mého názoru se jedná o velký projekt, od kterého se očekává nejen prosté zřízení vyšších územních samosprávných celků, ale především celková reforma veřejné správy. Stávající stav je nám totiž všem znám. Proto je nutné si odpovědět na několik základních otázek, než se rozhodneme propustit návrh tohoto ústavního zákona do dalšího čtení.
Tyto otázky jsou následující:
1. Je nutné naplnit ústavu?
2. Má být zřízení nového článku samosprávy spojeno s reformou veřejné správy, tj. samosprávy a státní správy, a jaký má být cílový stav veřejné správy?
3. Mají být tyto správy integrovány do tzv. veřejné správy, nebo mají být odděleny?
4. Které kroky mají být při reformě veřejné správy prvotní? Má být nadefinován VÚSC, nebo má být vytvořen rámec norem, pravidel, ze kterých by byly VÚSC nadefinovány?
5. Jaká kritéria jsou podstatná pro velikost a polohu VÚSC?
6. Jaké kompetence má mít VÚSC?
7. Jaký majetek bude vlastnit VÚSC?
8. Jak bude financován VÚSC?
A jistě existují i další otázky, které považuji momentálně za podružné.
Na první otázku odpovídám, že ústava má být naplněna. Avšak dodávám, že ne za každou cenu, neboť pro mě osobně je složité si představit, jakou myšlenkou byli vedeni tvůrci ústavy samostatné České republiky. To, co snad měli na mysli, bylo vytvořit funkční dvoustupňový systém veřejné správy podobný ve své struktuře správě v zemích Evropské unie.
Na druhou otázku je již odpověď mnohem složitější. Na první část otázky odpovídám, že je žádoucí provést reformu veřejné správy a že její součástí má být vytvoření vyššího samosprávného celku. Cílem staveb by přitom měl být dvoustupňový symetrický systém, tzn., že základem jsou obce a města a jejich zastupitelstva s tím, že větší spádová města vykonávají na základě pověření výkon státní správy v rozsahu tohoto pověření.
Dalším stupněm je vyšší územně správní celek se svým zastupitelstvem a pověřený výkonem státní správy v rozsahu pověření. Nehovořím záměrně o parlamentu a vládě České republiky, neboť tyto instituce jsou zastřešující a mají širší pravomoc než samosprávy.
K třetí otázce. V odpovědi na tuto otázku chci konstatovat, že jsem přesvědčen o vhodnosti, aby výkon samosprávy a státní správy byl prováděn jednou institucí. Na prvním stupni městským úřadem, na úrovni menších obcí by byl prováděn pouze výkon samosprávy. Na druhém stupni krajským úřadem. Občan totiž v podstatě nerozlišuje, kdo jakou záležitost má vyřešit, ale kdo ji vyřeší.
Ke čtvrté otázce. Tato otázka je, dle mého názoru, zásadní. Můj názor je, že tak jak stavba domu probíhá od průzkumu přes projekt, výstavbu základů a nadstavbu, tak i výstavba veřejné správy potřebuje svůj průzkum a projekt, který odráží potřeby uživatelů služeb veřejné správy, a přitom dokáže zajistit potřeby státu. Z hlediska potřeb uživatelů služeb veřejné správy je pro mne důležité zajistit dostupnost těchto služeb na základě četnosti takových služeb. Jsem rovněž přesvědčen, že existuje rozbor nutných kroků, které je nutno realizovat, a to především v oblasti právních norem, které by vytvořily základní rámec pro výstavbu vyššího patra, kterým je vyšší územně správní celek.
Z těchto důvodů jsem přesvědčen, že je nutné přijmout nejdříve normy, které vymezí onen základní rámec pro vznik VÚSC, a poté nadefinovat polohu a velikost tohoto VÚSC.
K páté otázce. Kritéria pro definování VÚSC jsou, domnívám se, v několika rovinách.
1. Přirozená integrita. Sem do jisté míry spadají záležitosti historické, kulturní, geografické a demokratické.
2. Spádovost. Opět jakási přirozená spádovost, propojenost, ať už komunikační, telekomunikační a jiná.
3. Soběstačnost. Jedná se zde o financování a majetek.
4. Kritérium, které stojí trochu mimo, ale myslím si, že není pominutelné.
Je to to, že by neměly být porušeny stávající hranice okresů. Tato kritéria jsou položena do horizontály a je nutné velmi citlivě zvažovat a vážit tato kritéria, neboť se jedná o závažný krok v reformě veřejné správy, která bude probíhat dlouhodobě, a častá změna je v tomto případě nežádoucí.
Na otázky pod číslem 6 až 8 je těžké odpovídat, neboť uvedené oblasti jsou, dle mého názoru, ve fázi přípravy a je nutné vypracovat novely příslušných zákonů.
Dovolím si však již nyní citovat z materiálu ministra Jana Rumla z května tohoto roku. Chci upozornit, že se bude jednat o jisté vytržení několika informací a dat z celkového kontextu tohoto materiálu.
"Předpokládané roční náklady na provoz jednoho úřadu vyššího územně správního celku budou činit cca 100 miliónů korun. Při vytvoření odpovídající struktury státních orgánů v sídlech jednotlivých vyšších územně správních celků, což jsou soudy, státní zastupitelství, finanční úřady a další, je třeba počítat s dalšími náklady. Odhad provozních nákladů těchto orgánů v rámci jednoho vyššího územně správního celku činí cca 650 miliónů korun. Náklady spojené se zahájením jejich činnosti, nákup, rekonstrukce budov, vybavení, nejsou doposud přesně vyčísleny, ale celkový odhad je cca 605 miliónů korun."
Závěrem mi dovolte konstatovat, že vzhledem k výše uvedenému a s přihlédnutím k výsledkům průzkumu IVVM od roku 1992 do 1997, kde je patrný setrvalý pokles potřeby zřízení VÚSC, jsem přesvědčen o nutnosti odročit projednávání ústavního zákona do doby vypracování a předložení novel zákonů, které vytvoří onen základní rámec, na němž bude vybudována funkční veřejná správa srovnatelná se zeměmi Evropské unie.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.