Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, nežijeme ve skleněném zámku a nemůžeme očekávat, že celosvětová expanze drog se zastaví před našimi, navíc do široka otevřenými dveřmi. Zpráva vlády o stavu a vývoji ve věci drog v České republice za rok 1996, která mapuje i léta předcházející, mi připomíná zapichování kolíků k hladině stoupající povodně. Zpráva mapuje - a mám obavy, že i to činí přes růžové brýle - situaci na naší drogové scéně. Dovíme se v ní, jaké komise a koncepce v uplynulých 4 letech vznikly, protidrogovou politiku řídí dokonce hvězdně obsazená vládní meziresortní komise. Jména premiéra a ministrů musí budit dojem, že máme tento problém pevně v rukou. Opak je ale pravdou a nemůžeme se vymlouvat na to, že jde o celosvětový problém.

Droga se stala součástí života naší mládeže a co více, součástí jejího životního stylu. Je pokládána za něco samozřejmého a tolerovaného, tak jako běžně akceptujeme alkohol a cigarety. A v této době, ve čtvrtém roce programu protidrogové politiky vlády, se na str. 24 a 25 předložené zprávy dočteme, že koncepce protidrogové politiky vlády bude pro r. 1997 - ten myslím už začal - a pro léta následující během roku zpracována a zaměří se zejména na stanovení trvalejších mechanismů financování a kontroly využívání prostředků ze státního rozpočtu, tak aby byly vynakládány co nejefektivněji a nejhospodárněji, na upřesnění koordinačních nástrojů a mechanismů řízení protidrogové politiky a vyhodnocování zkušeností.

Přeloženo do srozumitelnějšího jazyka, co nejméně peněz, co nejvíce pověřených úředníků a co nejdelší zpráva o boji proti drogám. Nemáte pocit, že nám při čtení těchto zpráv ujíždí vlak?

Ne, nemám univerzální recept, jak se vypořádat s drogami. Na rozdíl od vlády a kolegy Matulky nevidím ani řešení ve zvýšení represe proti konzumentům drog, i když podporuji tvrdé postihy všech, kteří se na obchodu s drogami podílejí. Vím ale, že bude-li prevence spočívat pouze v přednáškách o nebezpečí, které je s konzumací drog spojeno, a ne ve výchově ke změně životního stylu a náhledu na drogy, vykážeme si sice čárku, ale to bude vše. A dávat injekční stříkačky narkomanům je sice chvályhodná prevence AIDS, ne však prevence proti drogám.

Proč byla systematická diagnostika drogové a lékové závislosti prováděna pouze u vězňů? Proč ne u středoškolské mládeže? Proč pro pomoc mládeži v krizových situacích máme v celé České republice pouze 28 sociálních asistentů? Jak pomáháme těm, kteří se chtějí léčit? Tím, že jim v celé České republice nabízíme 35 - slyšíte dobře 35 - lůžek dlouhodobé péče v terapeutických komunitách nestátních organizací?

Ověřujeme si u cizinců, kterým povolujeme pobyt a podnikání v našich zemích, zda nejsou meziresortními komisemi nebo ve vlastním státě evidováni pro spojení s drogovými mafiemi? Zpráva je velice konkrétní ve finančním vyčíslení prostředků poskytovaných jednotlivým magistrátům a dalším institucím na realizaci protidrogové politiky, ale taktně mlčí o tom, kolik a jakých akcí v této oblasti realizovaly a hlavně s jakými výsledky. Je těch, které vyléčíme, více, nebo méně než těch, kteří zemřou na předávkování?

Mohla bych se ptát dál a dál, domnívám se, že odpovědi na tyto otázky má povinnost vyžadovat celá Poslanecká sněmovna, i když se obávám, že zájem Poslanecké sněmovny o projednávání tohoto bodu koresponduje se zájmem naší společnosti o boj s drogami.

Navrhuji, abychom přijali následující usnesení:

1. Poslanecká sněmovna konstatuje, že vláda nevytvořila účinnou koncepci protidrogové politiky.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní poslankyně, omlouvám se, že vám vstupuji do vašeho vystoupení, ale doporučoval bych, abyste s návrhem usnesení vystoupila až v podrobné rozpravě.

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Děkuji, ano, navrhnu v podrobné rozpravě.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Prosím, aby se ujala slova paní poslankyně Ivana Plechatá, připraví se pan poslanec Jindřich Nehera.

Poslankyně Ivana Plechatá: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, není mým zvykem, že bych k některým tématům příliš dlouho vystupovala, ale prosím, abyste mě dovolili výjimku, abych se trochu obšírněji věnovala této zprávě.

Nejdříve bych chtěla velice pozitivně hodnotit tuto zprávu a hlavně samotný fakt, že vládní protidrogová politika byla opět znovu nastartována zejména v podobě opětovného fungování Meziresortní protidrogové komise. V této souvislosti bych chtěla říci, že mě velmi potěšilo opětovné jmenování Dr. Béma sekretářem této komise, protože ho považuji za erudovaného odborníka v této oblasti.

Vítám zároveň pohled vlády na protidrogovou politiku, a to zejména v tom, že důsledně uplatňuje vyvážený přístup k preventivním a represivním opatřením a krokům. Kvituji s ulehčením, že vláda se nedala nalákat a neuplatňovala některé tzv. liberální přístupy a projekty, které jsou dnes tak módní v některých částech Evropy. Na druhé straně bych v příští zprávě a snad i v budoucí koncepci protidrogové politiky vlády uvítala osvětlení přístupu vlády- zmínil se o tom i pan zpravodaj - k užívání tzv. legálních, a tedy společností tolerovaných drog, jakými jsou alkohol a tabák.

Negativní efekt při nadměrné konzumaci těchto drog, zvláště vliv na zdraví populace a mládeže, je neoddiskutovatelný a z hlediska četnosti může být více alarmující, než je tomu u omamných a psychotropních látek. Za příklad této souvislosti bych si dovolila uvést národní protidrogovou strategii Spojených států na rok 1997, ve které je právě podstatné místo věnováno konkrétním krokům vedoucím ke snížení konzumace alkoholu a omezení kouření, zejména mezi mladými lidmi.

Se zájmem očekávám avizovanou koncepci protidrogové politiky vlády na léta 1998 a další, kde předpokládám, že některé aspekty, pouze okrajově zmíněné v této zprávě, budou hlouběji analyzovány a navrhnuty detailní kroky a zejména časový harmonogram těchto kroků v jednotlivých oblastech protidrogového působení státu. Detailnější analýzu bych uvítala zejména s ohledem na hrozivé údaje, které jsme si mohli přečíst v této zprávě, hovořící o zvyšování počtu experimentujících problémových uživatelů a těžce fyzicky a psychicky závislých, zejména mezi mladou generací. Alarmující jsou např. informace o tom, že poptávka po nelegálních drogách je vysoká a stále stoupá mezi mládeží a že typický věk pro prvotní experimentátory je mezi 13. až 17. rokem a že jedna třetina středoškoláků má již osobní zkušenost s nějakou drogou.

Domnívám se, že důsledný psychologicko-sociologický rozbor současných rodinných podmínek a podmínek ve školách a volně časových aktivitách dnešní mládeže by mohl najít efektivní cesty, jak zabránit, aby tento neblahý trend pokračoval. Z mých zkušeností v této oblasti - shodou okolností přesně na toto téma byla moje diplomová práce před deseti roky - vyplývá, že právě kvalita rodinného zázemí, školního prostředí a způsob trávení volného času významně přispívá k možnému budoucímu selhání mladého člověka v podobě zneužívání návykových látek. Totéž podporují i studie odborníků, které vypovídají, že prvním místem, kde se setkává mladý člověk s drogou, je právě při trávení volného času, např. v různých zábavních a tanečních klubech, anebo že tuto drogu dostává poprvé od svého spolužáka ve škole.

Chtěla bych vyzdvihnout zejména práci sociálních asistentů s mládeží a podpořit jejich další a rozsáhlejší působení v budoucnosti, zvláště v těch lokalitách, kde víme, že drogová situace je alarmující, závažná, což je zejména ve velkých městech. Ve všech dalších oblastech, zejména na okresní úrovni, by tuto roli měli hrát protidrogoví koordinátoři. U toho bych se chtěla trochu zastavit. Význam těchto protidrogových koordinátorů by měl být dostatečně doceněn a oceněn a stát by měl mít plnou garanci za jejich - zejména odbornou - způsobilost, metodické vedení a jejich průběžné vzdělávání.

Dovolte mi také několik poznámek k pasáži zprávy, kde se mluví o dostatečných léčebných kapacitách. Nebudu opakovat to, co řekl již pan zpravodaj, ale dovolte mi jenom jeden argument. Pokud urychleně nedojde k nápravě v této oblasti a nezvýší se počet lůžek, což spadá do kompetence Ministerstva zdravotnictví, jen velice obtížně budeme uvádět do praxe - pokud přijmeme vládou navrhované novely trestního a přestupkového zákona - ustanovení, která dávají možnost upřednostnit léčbu před trestním postihem. Hrozilo by totiž totéž, co jsme zažívali a co zažívali odborníci v minulém režimu, když byla nařízena ochranná léčba a na tuto ochrannou léčbu se čekalo několik měsíců, ba i rok, z důvodů nedostatku kapacity v psychiatrických zařízeních. Totéž platí o dostatku míst v dlouhodobě resocializačních zařízeních, která jsou zejména v kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí. Pokud jsem dobře informována, stát žádné takové zařízení dlouhodobého charakteru typicky resocializačního neprovozuje, ale dotuje zařízení nestátní. Počet míst ovšem v těchto dlouhodobých zařízeních nepostihuje ani pětinově to, co by bylo skutečně zapotřebí.

Závěrem svého vystoupení se chci jenom krátce věnovat otázce financování. Velice pozitivně hodnotím, že v příloze předložené zprávy je přiložen podrobný seznam rozdělení finančních prostředků z jednotlivých resortů nestátním organizacím a stejně tak jsou tam finanční prostředky rozdělené z kapitoly - Všeobecná pokladní zpráva - na okresní úřady.

Pokud se týká prvních vynaložených finančních prostředků, přimlouvala bych se za to, aby byly z jednotlivých resortů vynakládány na základě činnosti, kterou jsem si pro sebe nazvala jako priority či protidrogová koncepce jednotlivého resortu.

Stejně tak předpokládám, že resorty budou mít v krátké době - zejména resort zdravotnictví a práce a sociálních věcí - vypracované jakési akreditační podmínky a standardy pro poskytování takových služeb a teprve na základě jejich splnění bude poskytnuta ze státního rozpočtu dotace.

Pokud se týká prostředků distribuovaných přes okresy, je třeba vymyslet lepší systém, než je plošná distribuce finančních prostředků, a to formou cílených dotací na konkrétní projekty, pravděpodobně formou klasického výběrového řízení. Je totiž podle mého názoru oprávněné předpokládat, že čím blíže bude poskytovatel služby poskytovateli těchto finančních prostředků, tím účinnější bude vynakládání a efektivita takových prostředků stejně jako kontrola kvality poskytované služby.

Doporučila bych též, aby v budoucnosti byly tyto prostředky určené na financování protidrogové politiky na okresech odděleny od prostředků poskytovaných na prevenci kriminality.

Na závěr mi ještě dovolte vyjádření obecně známé věci, že drogy se nepodařilo vymýtit jakoukoliv politikou státu nikde na světě a bylo by idealistické věřit, že tomu u nás bude jinak. Věřím však, že rozumnou protidrogovou politikou lze mnohá rizika snižovat a pevně věřím, že naše současná vláda takovou politiku nalezne. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Ivaně Plechaté a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Jindřich Nehera. Připraví se pan poslanec Pavel Severa.

Poslanec Jindřich Nehera: Pane předsedající, dámy a pánové, zpráva o stavu vývoje ve věcech drog v České republice za rok 1996 je - mírně řečeno - znepokojivá, alarmující a varující. Jsem přesvědčen, že uvedená čísla v této zprávě však budou ve skutečnosti ještě větší. Je přímo děsivé zjištění, že celá jedna třetina mladých lidí již má zkušenost s nějakou drogou a věková hranice uživatelů drog se neustále snižuje. Zde se plně potvrzuje, že pouhá prevence nestačí a je nutno přijmout tvrdá represivní opatření proti výrobcům, pašerákům a distributorům drog. Toto by měl být signál pro vládu, aby vypracovala tvrdý zákon postihující zejména výrobce a distributory drog, pokud ovšem nechce, aby se v brzké době z našeho národa stal národ narkomanů.

Právě díky nízkým trestům pro tento druh zločinců, velmi nebezpečných pro každou společnost, se naše země stala důležitou tranzitní zemí, což mělo vliv na to, že se Česká republika řadí i mezi významné spotřebitelské země.

Zastávám názor, aby se tresty vztahovaly i na uživatele drog. Neobstojí zde protiargumenty, že není správné trestat uživatele drog, neboť jsou to prý drogové oběti. Zde chci zdůraznit, že takovýto argument je falešný a scestný.

Dámy a pánové, dostala se mi do rukou práce studentů Leoše Kiši a Marka Hilla pod názvem Problematika mládeže a drog. Tento zajímavý materiál byl vypracován v rámci střední odborné činnosti za spolupráce profesora Binara, profesora Jančíka a dalších. Velmi rád vás nyní s touto prací seznámím. Nyní již cituji práci uvedených studentů.

Úvod. Dnešní svět žije ve velkém spěchu, naše společnost se točí ve víru převratných změn a ve všem tom shonu se zapomíná na to hlavní, na mládež. Chlapci a děvčata, kteří nedokáží nebo nechtějí držet tempo se světem dospělých, hledají únik z věčného kolotoče škola - rodiče - povinnosti - odpovědnost. Chtějí se od tohoto světa izolovat, utíkají mezi své vrstevníky na diskotéky, do hospod, na setmělá náměstí a hlavně na různé mejdany, kde na ně čeká nebezpečí, o kterém vědí, ale o kterém netuší, jak strašné může být, a tím jsou drogy, skrývající se pod nálepkou bujarého veselí, nekonečné energie, odvahy, revolty proti konzumní společnosti a hlavně úniku do jiného světa, světa bez povinností a odpovědnosti. Málokdo se poté dokáže z tohoto umělého světa vrátit zpátky. Náhle se krása změní v peklo, volnost v otroctví, odvaha ve strach, radost ve skepsi a přátelé kolem nich náhle zmizí. A tehdy každý lituje a chce se vrátit zpátky do světa reálného, o kterém netušil, že přece - slovy Voltaira - je tím nejlepším ze všech možných. Často je už pozdě, někdy už ani není čas litovat, protože přichází smrt. A tak, vědomi si své lidské odpovědnosti, jsme se pokusili alespoň trochu přispět k věcnému boji proti velkému nebezpečí naší doby, drogám.

Co to vlastně je droga? Drogy lze chápat jako látku, která má tzv. psychotropní účinek, to znamená, že ovlivňuje nějakým způsobem naše prožívání okolní reality, mění naše vnitřní naladění, prostě působí na psychiku. Tato látka může také vyvolat závislost, a vzniká vzájemným působením různých elementů týkajících se jednotlivce - rodina, vrstevníci, škola. V souvislosti se závislostí můžeme bezpochyby hovořit o onemocnění. Míra rizika vzniku závislosti slouží jako hlavní kritérium pro dělení drog na tzv. měkké, tvrdé, či lehké a těžké. Příkladem lehkých drog je třeba káva, tabákové výrobky všeho druhu, produkty konopí a také v naší společnosti droga číslo jedna, tedy alkohol.

Tabák. Účinky tabáku se neprojevují tak rychle a dramaticky, ale vzhledem k rozšířenosti kouření jsou pro společnost ohromné. Podle britských odhadů umírá denně na následky kouření v České republice 63 lidí na srdeční, plicní i jiné nemoci. Je to více než po alkoholu a mnohem více než po jiných drogách. Tabákový kouř obsahuje řádově tisíce chemických látek. K nim patří dehty, kysličník uhelnatý a dokonce i takové látky jako kyanid, arsenik nebo formaldehyd.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane poslanče, promiňte mi. Já připomínám, že projednáváme zprávu vlády za rok 1996. Byl bych rád, abychom se drželi projednávání této zprávy. Obecná informace o diplomové práci některých studentů může být zajímavá a já bych si ji docela rád přečetl. Možná by bylo dobře, kdybyste zvolil jiný způsob, jak poslance s touto zprávou seznámit, než v rozpravě ke zprávě o stavu a vývoji ve věci drog v České republice za rok 1996. Promiňte mi, že jsem vám vstoupil do vašeho proslovu, ale jsem ve smyslu jednacího řádu povinen vás na to upozornit.

Poslanec Jindřich Nehera: Myslím, že moje informace se drog týče a je na místě, když to poslancům přečtu, ať se to líbí, nebo ne. Já myslím, že tady mě nemáte co omezovat, já se tématu držím. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Neříkám, že se mi to nelíbí, naopak říkám, že zpráva je docela zajímavá. Jen upozorňuji, že projednáváme zprávu vlády za rok 1996, a proto jsem povinen vás upozornit na tuto skutečnost.

Poslanec Jindřich Nehera: Vláda uváděla nějaká čísla, já bych zase uvedl čísla, která také byla udělána nějakým rozborem. Myslím si, že doplnění o tyto informace není zbytečné.

Místopředseda PSP Jan Kasal: V tomto smyslu nepochybně.

Poslanec Jindřich Nehera: Takže bych pokračoval výsledkem testu, což by poslance zajímat mohlo a mělo.

Testu se zúčastnilo celkem 475 chlapců a dívek, přičemž 7 testů bylo vyřazeno z důvodu neobjektivnosti, ze smyšlenosti faktů. Zpracováno bylo tedy 468 platných testů.

Ve 14leté skupině to tedy bylo 55 chlapců, 68 dívek, v 15leté skupině 60 chlapců, 62 dívek, 16letých se zúčastnilo 55 chlapců, 49 dívek, 17letých dívek se zúčastnilo 43, chlapců 29 a konečně 20 chlapců a 27 dívek 18letých.

14letí chlapci: Z této skupiny zásadně nekouří 67,3 % chlapců, přičemž cigaretu z nich okusilo 18,2 %. Výjimečně kouří rovněž 18,2 % chlapců. Často či pravidelně kouří 14,5 % dotázaných 14letých chlapců. Alkohol zásadně odmítá 23,6 % dotazovaných, přičemž pouze jeden z nich požil v životě najednou větší množství alkoholu. Výjimečně alkohol požívá 65,5 % 14letých chlapců, z nich se dosud neopilo nebo nepožilo větší množství alkoholu 18,2 %. Dosud tedy ještě větší množství alkoholu nepožilo 40 % chlapců. Často a pravidelně holduje alkoholu 10,9 % 14letých chlapců.

Zkušenost s marihuanou má 12,7 % respondentů, přičemž 4 kouří výjimečně a 3 udávají, že často. Zážitek s jinými drogami: 7,3 % respondentů, a to s ředidly, lepidly a toluenem.

Názory na drogovou problematiku 14letých chlapců je následující: Na otázku, zda by si byli schopni píchnout drogu do žíly, odpovědělo kladně pouze 1,8 % dotázaných, 9 % neví a zbytek tuto eventualitu odmítá. Se soudním postihem lidí závislých na tvrdších drogách souhlasí překvapivě 41,8 %, proti je 52,7 % a neví 5,5 %. 9 % zná jednoho až dva drogově závislé a dalších 9 % jich zná více než dva.

Na otázku, zda je z dotazovaných pro zvýšení trestu sazby pro distributory drog, odpovědělo 83,6 % kladně, 12,7 % záporně a nezaujímají stanovisko pouze 2 %. Pro legalizaci marihuany se vyjádřilo 20 % dotázaných, proti je 74,5 % dotázaných a neví 3,5 % dotázaných. 74,6 % se považuje za informované o problematice drog, 12,7 % jen za částečně informované a 12,7 % za neinformované.

Dále bych pokračoval. 15letí chlapci: ze 60 respondentů odmítá cigaretu zásadně 61,7 % chlapců, z nich pouze 11,7 % cigaretu neokusilo, výjimečně kouří 25 % a pravidelnými kuřáky je 13,3 %. 33,3 % 15letých chlapců odmítá zásadně alkohol, 66,6 % jej požívá výjimečně, větší množství alkoholu dosud nepožilo 48,3 % respondentů.

Zkušenost s marihuanou má 11,7 % mladíků, z nich 2 vyzkoušeli pouze jednou, ostatní uvádí příležitostnou spotřebu, tedy 8,3 %.

Názory na drogovou problematiku: Drogu by si do žil vpíchlo 3,3 15letých, není rozhodnuto 8,3 % a tuto možnost odmítlo 88,3 %. 6,6 % mají ve svém okolí jeden až dva drogově závislé, 90 % nikoho takového nezná. 41,7 % se vyslovilo za trestní postih drogově závislých, 3,3 % na to nemají jasný názor a 55 % bylo proti. Za zpřísnění trestní sazby pro distributory drog se postavilo 98,3 % 15letých, za dostatečnou ji považuje pouze 1,6 %. Pro legalizaci marihuany bylo 10 % a proti 90 %. Za informované v oblasti drog se považuje 71,6 %, částečně znalých problematiky 6,6 % a neinformovaných je 21,6 %.

15leté dívky: 58 % 15letých děvčat cigarety zásadně odmítá, přičemž 12 z nich dosud cigaretu neokusilo -19,4 % z celku - výjimečně si zapálí 21 % a pravidelně kouří 21 % respondentek. Alkoholu se vyhýbá 22,6 %, výjimečně jej požívá 75,8 %. Z těchto dvou kategorií dosud větší množství nepožilo 45,2 %. Pouze jedna uvedla častou spotřebu alkoholu.

Zkušenost s marihuanou má 16,1 %, z nich pouze 6,5 % uvedly, že marihuanu kouří výjimečně, ostatní ji pouze jednou zkusily. Jedna dívka uvedla, že již vyzkoušela pervitin, další dívka si kromě marihuany příležitostně dopřává i tripy.

Názory na drogovou problematiku: Na dotaz, zda by si některá byla schopna píchnout drogu do žíly, odpovědělo kladně 3,2 %, neví 6,5 %. Tuto možnost odmítlo 90,3 %. 21 % dívek zná jednoho až dva drogově závislé, 16 % z nich zná více než dva.

Pro trestní postih lidí užívajících drogy se vyslovilo 24,2 %, neví 4,8 % a proti se vyjádřilo 71 % 15letých respondentek. Za zpřísnění trestního postihu pro distributory drog bylo 90,4 % a za dostatečné je považuje pouze 8 %.

Další test, tentokrát u 16letých chlapců. 54,5 % se řadí mezi nekuřáky, z nichž dosud ještě neokusilo cigaretu 12,7 %. 18,2 % uvedlo, že kouří výjimečně a 27,3 % se řadí mezi kuřáky. 18,2 % respondentů zásadně odmítá alkohol, 65,4 % jej požívá výjimečně. Z těchto skupin dosud 27,3 % uvedlo, že nepožili větší množství alkoholu. Za časté a pravidelné konzumenty se označilo 16,4 %.

Zkušenost s marihuanou má 31 % dotázaných, přičemž 18,2 uvedlo, že ji užívají výjimečně, ostatní pouze vyzkoušeli. Jeden chlapec vyzkoušel marihuanu, požil již i LSD, jeden z uživatelů marihuany šňupal LSD a pervitin, který sám uvedl, že využívá velmi výjimečně.

Názory na drogovou problematiku: 1,8 % připouští, že by si píchli drogu do žíly, 9,1 % váhá, 89,1 % tuto možnost odmítá. 14,5 % chlapců zná jednoho až dva drogově závislé, 16,4 % jich zná více než dva.

Pro trestní postih drogově závislých se překvapivě vyslovilo 47,3 %, proti je stejný počet a 5,4 % neví. Za zpřísněný trest sazby pro distributory drog se postavilo 94,6 % 16letých, za dostatečné je považují 3,6 % a 1,8 váhá.

Pro legalizaci marihuany je 20 %, proti 71 % a neví 9 %.

Co se týká informovanosti, mezi plně informované se řadí 72,7 %, mezi částečně 7,3 %, mezi neinformované 20 % dotázaných.

16leté dívky. Z 16letých dívek nekouří 55,1 %, přičemž 28,6 % dosud cigaretu neokusilo, 26,5 % uvedlo, že kouří výjimečně a 18,4 se považuje za pravidelné kuřačky.

Alkohol nikdy nepije 12,2 %, výjimečně jej požívá 67,4 % dívek. Z těchto dvou skupin dosud větší množství alkoholu nepožilo 32,7. Časté a pravidelné užívání alkoholu uvedlo 22,4 % 16letých dívek. Zkušenost s marihuanou má 20,4 %, z nichž jedna tuto drogu pouze vyzkoušela, 14,3 % ji kouří výjimečně, 4,1 % uvedly její spotřebu jako častou a pravidelnou. Dále v této kategorii, kde dívky uvedly, že vyzkoušely LSD, jedna dívka uvedla, že již požila kokain, pervitin, LSD a heroin, přičemž pervitin a LSD užívá častěji.

Názory na drogovou problematiku. 4,1 % by si bez problému píchly drogu do žíly, 4,1 % neví a ostatní tuto eventualitu odmítají. 18,4 % znají jednoho až dvě drogově závislé, rovněž tak 18,4 % zná více než dva drogově závislé.

Pro trestní postih uživatelů drog je 18,4 %, proti 89,8 %. Pro zpřísnění trestního postihu distributorů drog je 89,8 %, neví 2 % a dostatečné je považuje 8,2 % 16letých dívek.

Za legalizaci marihuany se postavilo 22,4 %, proti je 67,4 % a není rozhodnuto 10,2 %. Za informovaného v této problematice se považuje 77,5 %, částečně informované 8,2 % a neinformované 14,3 % dívek.

U 17letých chlapců vyšlo, že nekouří 41,5 %, přičemž 17 % dosud cigaretu neokusilo, 17 % kouří výjimečně a 41,5 % uvedlo, že kouří často či pravidelně. 17 % 15letých chlapců alkohol zásadně odmítá, z nichž se pouze 8,2 % dosud neopili, 41,5 % jej konzumuje výjimečně, 41,5 % uvádí jejich spotřebu jako častou či pravidelnou. Zkušenost s marihuanou má 62,1 % dotázaných, přičemž 20,7 % ji pouze vyzkoušelo, 37,9 % uvádí spotřebu jako výjimečnou, 3,4 % jako častou.

Názory na drogovou problematiku. Všech 100 % odmítlo myšlenku, že by si někdy píchli drogu do žíly. 37,9 % z dotázaných zná jednoho až dvě drogově závislé osoby, 17,2 % jich zná více než 2. Pro trestný postih drogově závislých je 24,2 %, proti 72,4 %, neví 1 %. Za zpřísnění postihů pro distributory je 86,2 %, za dostatečné je považují 10,3 % a 1 % neví. Za legalizaci marihuany je 41,4 %, proti by bylo 44,8 %.

17leté dívky. 65,1 % jsou nekuřačky, z nichž 28 % dosud cigaretu nevyzkoušelo. 18,6 % dívek uvedlo, že kouří výjimečně a 16,3 % kouří pravidelně. Alkohol vždy odmítají, pouze 9,3 %, výjimečně jej požívají 74,4 % a 16,3 % jej konzumují často a pravidelně. Zkušenost s marihuanou má 11,6 % dotázaných, z nichž 7 % uvedlo její spotřebu jako výjimečnou. Jedna dívka už vyzkoušela LSD a trip.

Názory na drogovou problematiku této skupiny. Na otázku, zda by si některá píchla drogu do žíly, odpovědělo 95,3 % záporně a 4,7 % váhají. 11,6 % dívek zná jednu až dvě drogově závislé, 14 % jich zná více než 2. 27,9 % 17letých dívek se vyslovilo pro trestní postih feťáků 60,5 %, pro zpřísnění trestního postihu distributorů drog byly všechny dotazované dívky, tedy 100 %. Pro legalizaci marihuany se vyjádřilo 14 %, proti bylo 76,7 % a neví 9,3 %. 69,8 % si myslí, že jsou dobře informovány v otázce drogové problematiky, opak si myslí 20,9 % a 9,3 % svou informovanost považují za částečnou.

Dostáváme se k 18letým dívkám. 55,6 % děvčat zásadně odmítá cigarety. Z těchto nekuřaček 20,2 % dosud neokusilo cigaretu, 22,2 % uvedlo, že kouří výjimečně a rovněž 22,2 % kouří často a pravidelně. V této kategorii pouze 14,8 % dívek zásadně odmítá alkohol, 66,7 % jej konzumuje výjimečně a 18,5 % alkohol konzumuje často.

Zkušenost s marihuanou má 25,9 % dívek, přičemž 2,2 % dívek uvedlo, že marihuanu kouří výjimečně. Dále jedna uvedla, že již vyzkoušela LSD a jedna trip v tabletě.

Názory 18letých dívek na drogovou problematiku. Na dotaz, zda by si některá píchla drogu do žíly, odpovědělo 88,9 % záporně a 11,1 % jsou nejisté.

14,8 % respondentek zná jednoho až dva drogově závislé, 7,4 % jich znají více než 2.

Pro trestní postih konzumentů drog je 11,1 %, váhá 3,7 a proti se postavilo 85,2 % dívek. Za zvýšení trestního postihu pro distributory drog se postavilo všech 27 dívek, tzn. 100 %. Pro legalizaci marihuany je 14,8 %, v tomto ohledu nemá názor 11,1 a proti je 74,1 %. Za plně informované v této oblasti se považuje 96 % dívek, 3,7 v této oblasti dosud tápe.

Osmnáctiletí chlapci: 30 % odmítá cigarety, 30 % je kouří pouze výjimečně a za časté a pravidelné kuřáky se považuje 40 % dotázaných. Z 18letých chlapců alkohol zásadně neodmítá nikdo z respondentů, výjimečně jej konzumuje 65 % a často či pravidelně 35 %. S marihuanou má zkušenost 45 %, přičemž 30 % uvedlo, že ji kouří výjimečně. Zkušenost s jinými drogami má 20 %, a to s LSD a tripem, tripem a extází, LSD. Názory této 18leté skupiny chlapců na drogovou problematiku: 95 % odmítá myšlenku, že by si píchli drogu do žíly, jeden váhá. 40 % uvádí, že zná jednoho až dva drogově závislé a 15 % uvádí, že zná více než 2. Pro trestní postihy uživatelů drog je 5 %, neví také 5 %, proti je 90 %. Pro zvýšení trestních postihů pro distributory drog je 75 % a proti 25 %. Za legalizaci marihuany je 30 %, proti 65 % a neví 1. Za informované se považuje 90 %, opak si myslí 11%.

A už jsme se dostali k závěru této práce, kde se praví: Některé výsledky našeho testu nás překvapily, a to jak příjemně, tak i hodně nepříjemně. Začněme tedy nepříjemnějšími poznatky. Zhruba 44 % 14 až 16letých chlapců je pro trestní postih uživatelů drog, přičemž děvčata jsou v tomto věku mnohem benevolentnější a se vzrůstajícím věkem tolerance obou pohlaví stoupá, a to velmi rapidně. Velmi nás překvapilo velké procento kuřáků marihuany, které se v kategorii 17 až 18 let pohybuje u chlapců kolem 36 % a u dívek kolem 15 %, a velmi vysoké procento kuřáků a kuřaček cigaret, které je u 17 až 18letých chlapců zhruba 41 % a u dívek stejné skupiny 19 %.

Dále není rozhodně příliš potěšitelné, že zhruba každý 15. chlapec ve věku 14 až 18 let vyzkoušel tvrdší drogu a u dívek každá 25. Marihuanu kouří z našeho souboru často či výjimečně každý 5. chlapec a každá 10. dívka.

Mezi potěšitelné výsledky patří vysoká informovanost mezi respondenty, která v 18 letech klesá až na pouhých 7 %. Pro zpřísnění trestních sazeb distributorů drog se vyjádřilo vždy velké množství respondentů dosahující celkem 91 %. Na otázku, proč berou dotazovaní drogy, odpovídali ti, jichž se to týkalo, často velmi laxně: je to moje věc, či neodpovídali vůbec, nebo napsali: pomáhá to, dobrá nálada, dobrý pocit, ale nejvíce toho bylo z nudy. Na otázku, proč berou lidé drogy, odpovídali ostatní zhruba takto: chtějí to zkusit, zalíbilo se jim to, léčí si komplexy. mají problémy, něco hledají, chtějí něco zapomenout. Ovšem nejvíce odpovědí na tuto otázku bylo, že lidé berou drogy z nudy.

***