Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedající, vážený pane ministře, paní a pánové, mám poměrně jednoduchou situaci. Některé věci, které jsem chtěl připomenout k této zprávě, tady již zazněly.

Jsem rád, že tato zpráva je kvalitnější, než byla ta, kterou jsem získal po nástupu do této Poslanecké sněmovny v loňském roce, ale mám jednu maličkou připomínku. K latenci už hovořil kolega Štrait. Já jsem přesvědčen, že bychom se jí měli zabývat zejména odhadem té latence a rád bych, abychom se na to soustředili při projednávání výsledků za rok 1996. To je věc, kterou neumíme odhadnout, a chybí nám tedy i schopnost zaměřit práci Policie České republiky v této oblasti, případně rozhodnout o jiném teritoriálním rozmístění některých útvarů. Myslím si, že tady se mnou bude pan ministr souhlasit.

Rád bych, aby se v příštím období Poslanecká sněmovna zabývala buď v této zprávě, nebo ve vyhodnocení programu prevence kriminality těmi úkoly, které byly přijaty v roce 1993. Považuji tehdejší koncepci za celkově přijatelnou a alespoň její vyhodnocení by nám ukázalo, jakým způsobem se práce policie v této oblasti zlepšuje.

Pokud jde o vlastní zaměření v této záležitosti, to znamená legální a nelegální migrace, jsem přesvědčen o tom, aby se práce policie - rád bych, aby to vyznělo nikoli jako kritika, ale jako trvalý požadavek můj i jiných kolegů ve sněmovně - v této oblasti sledovala. Jde o nelegální migraci z pohledu obchodu s drogami a nelegálních struktur zahraničního organizovaného zločinu, a to jak z východu, z jihu či nových organizovaných struktur zde v České republice, ať jsou původu tuzemského, či smíšeného. Jsem přesvědčen, že jen tak je možno znovu položit důraz na preventivní opatření, která zde jsou velmi důležitá a vedou k dalšímu snižování trestné činnosti v této oblasti.

Dávám tento poměrně vstřícný tón proto, že po poklesu trestné činnosti cizinců do roku 1994 a 1995, která vystoupila před přijetím programu prevence kriminality, který zahrnoval tuto oblast, dochází k nové vlně zvýšení těchto jevů. Jsem přesvědčen, že to není pouze tím, že by policie ČR byla tak úspěšná v odhalování této trestné činnosti, ale také proto, že se tady nové struktury zabydlují. Svědčí o tom výsledky v další zprávě, která se týká drog.

Jde tedy o to, že míra latence se nesnižuje, že je velké procento neodhalených trestných činů vyplývajících z této oblasti. Údaj, že 6 - 7 % trestných činů je spácháno cizinci, je údaj statistický, ale bohužel vycházející jen ze skutečnosti, která ve statistice je. Je to přesný součet nepřesných čísel.

Jsem přesvědčen, že je možné ve výboru pro obranu a bezpečnost se detailně zabývat touto situací například ještě před koncem roku, abychom mohli využít zkušeností, které má policie ČR, k účinným opatřením pro rok 1997.

Vzhledem k tomu, že zpráva je poměrně podrobná, že ministr vnitra skutečně vyhověl našim žádostem položeným jak na výboru pro obranu a bezpečnost, tak i zde v loňském roce vzneseným při projednávání obdobné zprávy, nenavrhuji její odmítnutí. Je možné hlasovat pro navržené usnesení, to je vzetí na vědomí.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Filipovi. Prosím, aby se ujal slova pan poslanec Špidla.

Poslanec Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně a poslanci, dovolte, abych se krátce vyjádřil k předložené zprávě, respektive k problému, který s předloženou zprávou přímo souvisí.

Tato zpráva podle mého názoru jasně ukazuje určitý budoucí a velmi významný a strategický problém, totiž pohyb cizinců na našem území. Legální migrace, imigrace a všechny další jevy, které zpráva popisuje, jednoznačně signalizují, že v českém prostředí, které je dosud velmi etnicky stejnorodé, představujeme jeden ze států, který má největší etnickou stejnorodost, protože i oficiální nejrozsáhlejší menšina našich slovenských spoluobčanů je v každém případě z jednoho kulturního okruhu tak úzkého, že ve smyslu národnostních menšin je daleko snazší a daleko jednodušší najít společné řešení. Tato zpráva jednoznačně ukazuje, že v České republice vzniknou dvě národnostní menšiny, a ukazuje, že v budoucnu to budou národnostní menšiny spojené především s migrací z Ukrajiny a s migrací z balkánských zemí.

Podle mého názoru je na místě, aby se vláda zabývala určitým projektem integrace těchto budoucích národnostních menšin, protože je to jev, který je nepochybně neodvratný a je před námi naprosto zřejmý.

Chtěl bych upozornit, že evropské země obvykle mají podíl cizinců na svém obyvatelstvu mezi 5 - 7 %, a jsou některé země, které mají tyto podíly ještě větší. To vyvolává velmi zajímavé a složité komplikace při funkci především sociálních orgánů. Pamatuji si na diskusi se švýcarským kolegou, který říkal, že největším problémem jeho úřadu práce je jazyková vybavenost úředníků, protože potřebuje jednat zhruba ve čtrnácti jazycích, včetně několika jazyků asijských.

Je nutno si uvědomit, že budoucí integrační koncepce s sebou musí obsahovat nejen civilizovanou a dobrou právní úpravu, ale že představuje i určité důkladnější přizpůsobení fungujících zejména sociálních institucí k tomu, aby mohly plnit svou úlohu i pro občany z odlišného etnického prostředí a pro občany, kteří jsou vybaveni odlišným kulturním vzorcem chování.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Špidlovi. Byla to poslední přihláška do obecné rozpravy. V tuto chvíli obecnou rozpravu končím.

Otevírám rozpravu podrobnou. Protože přihlášky nemám, končím podrobnou rozpravu.

Ptám se pana ministra, zda hodlá vystoupit a odpovědět na některé podněty, které zazněly v rozpravě. Je tomu tak, děkuji.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Děkuji za rozpravu. Pokusím se odpovědět na některé dotazy.

Pan poslanec Loukota - bezvízové dohody. Tam je třeba vědět, že Ministerstvo vnitra není ministerstvem, které je odpovědné plně za bezvízové dohody. Náš vztah k různým státům světa z hlediska vízové či bezvízové povinnosti určuje Ministerstvo zahraničních věcí.

Je třeba vědět, že jestliže se Česká republika rozhodne s nějakým státem zrušit vízovou povinnost, vždy musí sledovat především bezpečnostní hlediska, a to jak hledisko migrační, imigrační, nelegálně migrační, tak i hledisko kriminalisticko-bezpečnostní. Samozřejmě, že musí sledovat také zahraničněpolitické zájmy. To je jedna věc.

Druhá věc je, že s naší postupnou integrací do Evropské unie musíme slaďovat svou vízovou praxi se státy západní Evropy. Nemáme tuto praxi zcela sladěnou, máme například bezvízovou povinnost s některými státy bývalého Sovětského svazu nebo bývalé Jugoslávie, nebo například s Rumunskem a Bulharskem, kde západoevropské státy zcela jednoznačně mají zavedenu vízovou povinnost. Všechny tyto zřetele hrají roli při určování, zda Česká republika bude mít s nějakým státem vízovou či bezvízovou praxi. Podle toho jsou země zařazovány do jednotlivých kategorií.

Co se týče Austrálie, je třeba vědět, že vízové nebo bezvízové dohody jsou vždy uzavírány s podmínkou reciprocity, takže z toho důvodu máme s Austrálií vízový styk. Jedinou výjimku, kterou jsme udělali, bylo se Spojenými státy americkými.

My budeme předkládat, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničí, do vlády v nejbližší době novou koncepci vízové politiky, vízové praxe ČR. Zcela jistě se o tom bude diskutovat i na půdě Parlamentu, takže si potom můžeme k té problematice říci více.

Co se týče trvalého pobytu, který je mimo jiné udělován také, pokud je to v souladu se zahraničněpolitickými zájmy ČR. Takový typický příklad byla repatriace volyňských Čechů do ČR, anebo je to repatriace některých našich krajanů, nebo původem Čechů z různých oblastí světa, kdy vždy individuálně, pokud jsou vytvořeny podmínky pro trvalý pobyt takového člověka zde, tak vždycky individuálně je tu ten trvalý pobyt povolován právě s ohledem na zahraničněpolitické zájmy ČR. Je to nejvíce využíváno právě při repatriacích.

Co se týče údajů nelegálních migrantů a žádosti o doplnění o údaj, kolik takových migrantů je romského původu, na tuto otázku nebudu odpovídat.

Vaše informace o tom, že výbor pro migraci je čistě poslanecká záležitost a že exekutivní orgány nemají v něm místo, v té zprávě je to takto uvedeno od úředníků, kteří se těch jednání účastnili. Já nemám důvod jim nevěřit. Možná, že jezdili, že využívali svých cest do zahraničí k jiným účelům, a musím tuto informaci prověřit, nebo třeba byli v jiném výboru a jde o chybu v textu, nevím v této chvíli.

Co se týče trestné činnosti cizinců a opatření, které zavedlo Ministerstvo vnitra, tak je třeba vědět, že v Praze jsme například rozšířili významně tlumočnické služby pro policii, která přijde do kontaktu s cizinci, ať už s těmi, kteří se stali obětí trestného činu, nebo kteří sami produkují trestnou činnost, a velice dbáme na svých jazykových institutech o jazykové vybavení policistů. Další opatření legislativní je ta soustava cizineckých zákonů, kde se budou zpřísňovat podmínky pro pobyt cizinců a třeba se bude velice pečlivě sledovat, zdali nejenom že ten cizinec nespáchal trestný čin někdy v minulosti na našem území, ale budeme žádat také ze země, odkud pochází, výpisy z trestních rejstříků atd. Takže ty cizinecké zákony by měly přispět k tomu, aby cizinci, kteří sem přijíždějí, nezneužívali tohoto pobytu k páchání trestné činnosti.

Pan poslanec Štrait hovořil o zamítnutých žádostech o pobyt a udivuje ho, teď nevím, jestli malé, nebo velké procento těchto zamítnutých žádostí? Malé. Já bych chtěl říci, že totéž souvisí s novým zákonem o pobytu cizinců, kde se úplně novým způsobem budou zkoumat žádosti o pobyt, na jiném místě se budou vydávat atd. Z tohoto důvodu bych také byl rád, kdybychom si tu diskusi o tom, kolik dní má mít přechodný pobyt, institut strpění nebo dočasného pobytu, nechali na diskusi nad zákonem o pobytu cizinců, kdy budeme mít možnost velmi podrobně o těchto věcech hovořit.

Co se týče trestné činnosti cizinců, o tom mluvil jak pan poslanec, myslím, Štrait i pan poslanec Filip, o míře latence této trestné činnosti. Ta skutečně může být poměrně vysoká. Je třeba vědět, že my jsme v minulém roce již oddělili cizineckou policii od policie pasové a z těch pasových policistů se stali skuteční úředníci, spojili jsme to s agendou dokonce občanských průkazů a v nejbližší době to odejde od policie vůbec pryč na okresní úřady nebo na městské úřady. Vznikla tím čistá cizinecká policie, které je sice nedostatek počtem, nicméně už je to jaksi profesionálně budovaný sbor, který se zabývá toliko problematikou pobytu cizinců, režimu pobytu cizinců, trestnou činností cizinců na našem území, takže bychom časem mohli očekávat zlepšení.

Co se týče vystoupení pana poslance Špidly a integrace různých národnostních menšin do ČR. My v současné době se zabýváme integrací těch osob, kterým bylo přiznáno postavení uprchlíka na našem území. Zabýváme se integrací osob českého původu z území bývalého Sovětského svazu, z jihovýchodní Evropy. To jsou krajané, kteří přesídlili nebo usilují o přesídlení do ČR, a zabýváme se integrací osob z bývalé Jugoslávie, kterým ČR poskytuje dočasné útočiště a které se z objektivních důvodů nemohou nebo nebudou moci vrátit do vlasti. To jsou tři kapitoly osob, kde se zabýváme jejich integrací, a v současné době neuvažujeme o tom, že bychom tento okruh osob rozšiřovali o národnostní menšiny z jiných států.

Tolik moje vystoupení k obecné rozpravě a myslím si, že bychom mohli přistoupit k hlasování, ale to není moje úloha. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Rumlovi. Zdá se, že pan zpravodaj či předseda výboru nám přednese návrh na usnesení a já vzápětí o tomto návrhu dám hlasovat. V mezidobí vás všechny odhlásím a poprosím o registraci.

Poslanec Petr Nečas: Pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, nezbývá mi než zopakovat, že v obecné rozpravě vystoupili čtyři kolegové poslanci, nepadl žádný návrh na usnesení. Výbor pro obranu a bezpečnost a výbor petiční pro lidská práva a národnosti předložily totožný návrh usnesení, ve kterém se Poslanecké sněmovně doporučuje, že Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR bere na vědomí informaci o situaci v oblasti migrace na území ČR v roce 1996.

Pane předsedající doporučuji, abychom o tomto návrhu usnesení hlasovali.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, souhlasím.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 135. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti. Děkuji.

Hlasování skončilo. Výsledek je: pro 120, proti 15. Konstatuji, že tento návrh usnesení byl přijat.

Děkuji panu ministru Rumlovi, panu poslanci Nečasovi i paní poslankyni Orgoníkové a můžeme přistoupit k projednání dalšího bodu, kterým je

Jedná se o sněmovní tisk 198. Tento tisk uvede opět ministr vnitra Jan Ruml. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, ke zprávě o stavu a vývoji ve věcech drog v ČR za rok 1996 bych rád úvodem poznamenal, že vláda je si vědoma závažného společenského rizika, které představuje užívání omamných a psychotropních látek, a že ho považuje za výrazně destruktivní, anticivilizační jev, který ohrožuje základní hodnoty jedince, rodiny i celé společnosti, a že je proto připravena věnovat i nadále řešení této problematiky maximální pozornost.

Vláda si je také vědoma toho, že tento závažný negativní společenský jev nelze řešit izolovaně, ale pouze v kontextu systémových opatření, zasahujících do vnitřního pořádku a bezpečnosti státu, ochrany veřejného zdraví, zdravotní a sociální péče, sociální prevence a prevence kriminality, výchovy a vzdělávání, podpory rodiny a řady dalších oblastí. Naplnění tohoto záměru vidím nejen v koordinovaném působení všech subjektů uvnitř dané problémové oblasti, ale i v součinnosti při řešení dalších závažných problémů, jako jsou zejména organizovaný zločin a terorismus.

Systémový přístup vlády k řešení problematiky užívání drog byl založený již v roce 1993 v návaznosti na akční program OSN přijatý Valným shromážděním na 17. mimořádném zasedání v roce 1991, který kombinuje opatření jak v oblasti snižování nabídky, represivní opatření, tak v oblasti snižování poptávky po ilegálních drogách, tj. preventivní opatření.

Tyto základní principy zde uvádím proto, že jsou nosnými pilíři celé zprávy. Roční zpráva je nejenom důležitým dokumentem informativní povahy, ale vytváří také významný podklad pro další koncepční rozhodování vlády při přijímání žádoucích systémových opatření v této oblasti.

Protože to je roční zpráva, první daného typu, je zaměřena obecněji, než budou zprávy následující. Obsahuje proto nejenom údaje vztahující se k roku 1996, ale i shrnutí vývoje v dané oblasti, ať už jde o rozsah zneužívání drog, nezákonnou výrobu, obchod a šíření, tak i charakteristiku činnosti resortu vlády v jednotlivých oblastech protidrogové politiky v letech předcházejících.

Zpráva jasně definuje primární odpovědnost za praktické uplatňování protidrogové politiky, která je v gesci jednotlivých, věcně příslušných ministrů a definuje také mechanismy koordinace protidrogové politiky na úrovni centrální, prostřednictvím meziresortní protidrogové komise, a na úrovni místní, především prostřednictvím okresních a magistrátních úřadů.

V první kapitole je charakterizován právě postoj vlády k tak závažnému jevu, jakým je užívání drog, i její odhodlání nadále proti němu aktivně působit.

Ve druhé pak je zařazen text o rozsahu užívání drog, o způsobech jejich šíření v naší republice. Souhrnná informace o činnostech jednotlivých resortů při uplatňování protidrogové politiky vlády, a to jak v represivní, tak i preventivní oblasti, ale také včetně aktivit v oblasti léčebné péče a resocializace, je obsahem kapitoly třetí.

V páté kapitole jsou vysvětleny mechanismy financování protidrogové politiky vlády. Přílohy zprávy jasně dokládají i nemalou finanční podporu v boji proti užívání drog. Prostředky zde vyčíslené jsou ty, které byly v kapitolách jednotlivých resortů a v kapitole všeobecná pokladní zpráva vyčleněny na realizaci protidrogové politiky vlády. Vedle přímých nákladů však byly na řešení této problematiky použity i další finanční prostředky, jejichž výši nelze vyčíslit, protože jde o součást běžné pracovní činnosti jednotlivých subjektů.

V oblasti preventivního působení jde např. o činnost pedagogických pracovníků při školní výuce, v oblasti represivního působení jde např. o činnost policistů, včetně vojenské policie, vězeňské služby a celníků.

Pro další postup při uplatňování protidrogové politiky vlády je podstatná čtvrtá kapitola, ve které je stanoveno, že hlavní zásady protidrogové politiky vlády formulované v roce 1993 zůstávají zachovány i pro další období tak, jak to potvrdilo jednání vlády v dubnu tohoto roku.

Současně se navrhuje, aby v roce 1997 byly řešeny některé klíčové otázky financování, kontroly a koordinace protidrogové politiky vlády a přístupu k tzv. nevládnímu sektoru, tzn. výběr vhodných subjektů pro spolupráci, které budou seriózně hospodařit s prostředky státního rozpočtu, např. na základě akreditace nebo licence tak, aby mohl být na konci roku 1997 vládě předložen takový návrh dlouhodobé koncepce protidrogové politiky vlády, který by nebyl jen formální úpravou koncepce stávající.

Závěrem bych rád poznamenal, že spolu s návrhem úkolů plnění protidrogové politiky vlády v roce 1997, který vláda schválila svým usnesením č. 208 v dubnu t.r., zakládá zpráva strategii působení v této oblasti i v roce 1997, ale také v časovém horizontu přesahujícím rok 2000, jak bude dále upřesněno na konci roku 1997 v nové koncepci protidrogové politiky vlády. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Janu Rumlovi a konstatuji, že zprávu projednal výbor pro obranu a bezpečnost, přijal usnesení, které jsme obdrželi jako sněmovní tisk 198/1, a zpravodajem určil poslance Ivana Langra. Dále zprávu projednal petiční výbor, který přijal usnesení, které jsme obdrželi jako sněmovní tisk č. 198/2, a zpravodajem určil pana poslance Jaroslava Zvěřinu.

Předávám nyní slovo panu poslanci Langrovi, aby předložené usnesení výboru uvedl a přednesl návrh na usnesení sněmovny.

Poslanec Ivan Langer: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, zpráva, kterou máme před sebou jako sněmovní tisk 198 a která je předmětem našeho jednání, vychází z usnesení vlády č. 281 ze dne 9. května 1996, ze které vyplývá úkol pro meziresortní protidrogovou komisi předkládat vládě každý rok roční zprávu o stavu a vývoji ve věcech drog. Z usnesení vlády rovněž vyplývá, že tato zpráva má být dokumentem nejen informativní povahy, nýbrž i podkladem pro další koncepční rozhodování vlády v této oblasti.

Jak z výše uvedeného vyplývá, máme před sebou první materiál tohoto typu a je to materiál, jak věřím, se kterým se budeme pravidelně rok co rok setkávat. Je to materiál, který je do určité míry poznamenán tím, že je první svého druhu, a to zejména pokud jde o jeho rozsah, míru obecnosti a množství údajů v něm obsažených. Zpráva je rovněž, podle mého názoru, poněkud ovlivněna personálními změnami ve vedení meziresortní protidrogové komise v období přípravy samotné zprávy.

Zpráva o stavu a vývoji ve věcech drog je členěna do tří základních částí, a to charakteristika stavu, užívání a nelegální distribuce drog, opatření proti šíření a zneužívání drog v ČR a postup proti šíření a zneužívání drog v roce 1997. Zpráva dále obsahuje řadu příloh zachycujících zejména tok finančních prostředků vyčleněných na protidrogovou politiku vlády z rozpočtových kapitol resortu, přehled o dotacích z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zdravotnictví a financování na úrovni okresních úřadů a obcí tak, jak o tom hovořil již pan ministr vnitra.

Samotná zpráva je, podle mého názoru, v mnoha směrech dosti obecná, což je zřejmě daní toho, že je zpracována a předkládána poprvé. Jako jeden z cílů, jak se domnívám, si zřejmě kladla za cíl předložit dostatečné množství informací týkajících se této problematiky, abychom se s ní mohli hlouběji seznámit. Toto konstatování není výtkou, spíše připomenutím, že stejný objem informací v podobě, jak ji obsahuje tato zpráva, nemusí být obsažen ve zprávě příští.

Zpráva obsahuje vedle řady konkrétních a jasných informací a čísel i řadu informací a konstatování, u nichž chybí zdroj či metodika jejich získání. Jako příklad bych uvedl konstatování, že každý experimentátor s halucinogeny LSD přechází na pravidelné užívání, dělení drog na levnější a dražší, poněkud absentuje metodika získávání informací pro statistické údaje o počtu trestných činů spáchaných pod vlivem legálních i nelegálních drog.

Hovořili jsme o tom na výboru pro obranu a bezpečnost s náměstkem Zátorským - s náměstkem policejního prezidenta. A ten si dělal poznámky s tím, že by se to mělo odrazit ve zprávě příští.

Pro vaši informaci jen uvádím, že zpráva hovoří o tom, že z celkového počtu trestných činů spáchaných v roce 1995 jich bylo celkem 10 % spácháno pod vlivem alkoholu, přičemž jejich počet zůstává ve srovnání s rokem 1994 přibližně na stejné úrovni. Počet trestných činů, tak jak uvádí zpráva, spáchaných pod vlivem nelegálních drog sice vzrostl z 0,63 % v roce 1994 na 0,79 % v roce 1995, ale přesto nedosahuje úrovně trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu. Údaje za rok 1996 nejsou zatím k dispozici, protože nebylo možné je statisticky vyhodnotit.

Stejně tak zpráva neobsahuje zdroj informací, ze kterých bylo čerpáno při tvorbě tzv. cenové tabulky dostupných druhů omamných a psychotropních látek. Osobně se totiž domnívám, že je obtížné jasně definovat takovéto ceny, neboť v praxi je nemožné na ulicích setkat s dávkou, která obsahuje čisté množství např. 1 gramu čistého heroinu, čímž ta cena se skutečně pohybuje kolem 1 000 Kč, ale ten čistý heroin je přítomen v jednom psaníčku přibližně v objemu pouze 30 %.

Stejně tak to platí, pokud jde o ceny u jiných látek, že sice zůstává cena stejná, ale množství účinné látky spíše klesá. To platí u extáze, u tripu apod.

Pro vaši informaci - myslím, že je dobře, že to zpráva zmiňuje - také obsahuje informaci o množství omamných a psychotropních látek zadržených na státní hranici. Mezi zadrženými nezákonnými drogami dominuje 11 000 kg marihuany, více než 15 kg heroinu, 23 kg kokainu a jen 763 g pervitinu. V tom by stálo za vysvětlení, že ten problém je spíše v rovině prekursorů a substrátů pro výrobu než v samotném pervitinu.

Zpráva konstatuje a uvádí i významné kroky v boji proti organizovanému zločinu, a to zejména v podobě přijetí zákona proti legalizaci výnosů z trestné činnosti i novely trestního zákona, trestního řádu i celního zákona, které významnou měrou přispívají k účinnému boji proti obchodu s omamnými a psychotropními látkami. Zpráva rovněž uvádí informace o přípravě programu metadonové substituce. Myslím, že by bylo vhodné, abychom se v příští zprávě seznámili s informací, jak tento program probíhá, jaké výsledky či problémy přináší.

Myslím, že by bylo dobré se zmínit ještě o jedné části zprávy, a to je ta, která má vztah k oblasti resocializace a následné péče a prevence relapsu včetně dlouhodobé resocializace. Jsem osobně hluboce přesvědčen, že právě zde, a to v oblasti lůžkových kapacit, resp. jejich nedostatku, existuje největší slabina celého systému léčebné a resocializační péče. Sama zpráva uvádí, že v celé České republice je jich k dispozici pouze 35 s tím, že v tomto roce by se tato kapacita měla zvýšit zhruba o dalších 45 lůžek. Osobně se domnívám, že tento počet vůbec neodpovídá potřebám, a považoval bych za potřebné učinit z této oblasti jednu z priorit pro další období.

Jsem přesvědčen, že obzvláště do této oblasti bychom měli napřít své úsilí při soudobé snaze udělat nějaký pozitivní krok v oblasti drog. Je to sice úsilí, které je dlouhodobější a složitější než kupř. vložení jedné skutkové podstaty trestného činu do trestního zákona, ale myslím, že je to úsilí, které je ve svém důsledku mnohem účinnější a prospěšnější.

Zpráva obsahuje - a rád bych to ocenil - také podrobný přehled a seznam úkolů v plnění protidrogové politiky vlády v r. 1997. Zachycuje vyčerpávajícím způsobem všechny kroky plánované v tomto roce. Jsem přesvědčen o tom, že to je dobrý krok, protože umožňuje následně zpětnou kontrolu plnění těchto úkolů.

Pokud jde o přílohy, zachycují objem finančních prostředků věnovaných na tuto problematiku a na jejich základě je možno konstatovat, že objem prostředků věnovaných vládou v r. 1996 na problematiku boje proti drogám je dostatečný a přesáhl částku 225 mil. Kč. Pozornost, kterou vláda věnuje tomuto problému, potvrzuje i skutečnost, že na letošní rok - aspoň tak to zpráva uvádí - je počítáno s částkou o více než 10 mil. vyšší, tedy celkem s 235 mil. Kč.

Problém ale neleží jen v samotném objemu prostředků, spíše v účelnosti jejich využití a to je skutečnost, jejíž rozbor ve zprávě chybí, který postrádám a myslím, že by měla být důkladně zanalyzována a zachycena v příští zprávě. Pro tuto výzvu hovoří i ohlasy kolegů ve výboru i v podvýboru pro prevenci kriminality, kde jsme se shodli na tom, že spekulace, které provázejí rozdělování finančních prostředků, bylo mnohdy možné odstranit na základě kvalitního rozboru metodiky rozdělování těchto prostředků. Jde totiž o veřejné prostředky a myslím, že parlament a veřejnost by měly být důkladně informovány o jejich využití.

Na závěr mám jen jednu připomínku ryze formální povahy, která se týká samotného názvu. Myslím, že by se název, který hovoří o zprávě o vývoji ve věcech drog, měl pozměnit spíše na zprávu o vývoji ve věcech ilegálních drog, protože nepostihuje drogovou problematiku v celé šíři, opomíjí oblast zákonných drog, např. alkoholu, tabáku, jak to bývá zvykem v materiálech obdobného charakteru v zahraničí. I přes uvedené námitky si dovoluji vám tlumočit usnesení výboru pro obranu a bezpečnost, který po projednání této zprávy doporučuje Poslanecké sněmovně usnesení tohoto znění:

"Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR bere zprávu o stavu a vývoji ve věcech drog v České republice v r. 1996 na vědomí."

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Langrovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Zvěřina.

Poslanec Jaroslav Zvěřina: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, petiční výbor se zabýval zprávou vlády o stavu a vývoji ve věcech drog v České republice za rok 1996 na své schůzi 5. června t. r. Výsledkem bohaté diskuse se sekretářem a ředitelem meziresortní protidrogové komise dr. Bémem bylo výsledkem této diskuse usnesení, že výbor bere na vědomí zprávu o stavu a vývoji ve věcech drog na území ČR v roce 1996.

Za svou osobu mohu jen říci, že mám za to, že v meziresortní protidrogové komisi má vláda instrument, kterým může účinně a koncepčně pracovat v této oblasti, a měli bychom dát novému vedení této komise určitý čas, abychom mohli koncepčnost práce kvalifikovaněji a objektivněji posoudit, protože zatím opravdu tato činnost je v takových počátečních fázích. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Zvěřinovi a otevírám obecnou rozpravu. Zatím mám přihlášky od paní poslankyně Rujbrové, Plechaté, pánů Nehery a Severy. V tuto chvíli prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Zuzka Rujbrová.

***