Místopředseda PSP Jan Kasal:
O slovo se přihlásil předseda klubu ODA pan poslanec Mašek.
Poslanec Ivan Mašek:
Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, je trapné, že je zde nutné bavit se o takovýchto věcech. Fakt je ale takový, že zde byl pokus o takovou dohodu. Pan poslanec Češka za to žádal, aby ve čtvrtek, kdy on potřeboval odjet, nehlasoval někdo z opozice, nebylo mu vyhověno, a proto k té dohodě nedošlo. Z toho důvodu zde pan Češka je, hlasuje a je věcí opozice, zda vyslala více lidí než koalice. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
O slovo se přihlásil pan poslanec Gross.
Poslanec Stanislav Gross:
Dámy a pánové, já si myslím, že musíme umět rozlišovat mezi dvěma věcmi. Jedna věc je, když někdo plní své poslanecké povinnosti, to je povinnost, dovedu na stejnou, nebo vyšší úroveň postavit výkon důležitých povinností člena vlády, ale něco jiného je, pokud někdo zastává funkci, která nesouvisí s funkcí poslance, a v rámci této funkce má plnit nějaké své jiné povinnosti, tak to přece nepatří do toho, o čem bychom se zde měli bavit. Pan poslanec Češka měl plnit své povinnosti, on je odmítl plnit a má to za následek to, jaký je poměr sil zde ve sněmovně, a jiný následek bude to, že delegace českého parlamentu nebude plnit své povinnosti, které by tato delegace plnit měla. Tak to je a myslím, že více se nemá smysl o tom bavit.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji. Pan poslanec Mašek je zřejmě jiného názoru, a tak mu dávám slovo. Budu rád, když pak přistoupíme k meritornímu projednávání tohoto bodu.
Poslanec Ivan Mašek:
Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, jistě se zastávám nějakých pravidel, která musíme prosazovat vždy a pro všechny. Chci vám říci, že na včerejším jednání předsedů poslaneckých klubů pan předseda Gross zastával názor, aby byl vyrovnán hlas pana ministra Skalického, který odejel do povodňové oblasti, že k tomu stačí, že není přítomen pan předseda Sládek. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Dámy a pánové, myslím, že bychom měli přistoupit k hlasování. Já vás v tuto chvíli všechny odhlásím a prosím o novou registraci.Jako o prvním návrhu budeme hlasovat o návrhu pana poslance a místopředsedy sněmovny Jiřího Honajzra.
Usnesení zní: Poslanecká sněmovna bere na vědomí zprávu vlády o činnosti za dobu od počátku jejího funkčního období do konce prvního čtvrtletí 1997 na vědomí.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 125 a ptám se, kdo je pro. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo výsledkem pro 90, proti 92. Návrh nebyl přijat.
Nepřijetí tohoto návrhu umožňuje, abychom hlasovali o návrhu pana poslance Grebeníčka. Ptám se pana poslance Grebeníčka, zdali mám o jeho návrhu dát hlasovat jako o celku. (Poslanec Grebeníček žádá hlasování po bodech.) Já návrh přečtu:
Poslanecká sněmovna konstatuje, že vystoupení předsedy vlády Václava Klause a předložený podkladový materiál nelze považovat za vážnosti situace odpovídající analýzu současného stavu ekonomiky a společnosti ani za východisko k efektivnímu řešení problémů.
O této části návrhu pana poslance Grebeníčka dám hlasovat v hlasování pořadové číslo 126, které jsem právě zahájil a ptám se, kdo je pro. Děkuji. Kdo je proti?
Hlasování skončilo výsledkem pro 85, proti 90. Návrh nebyl přijat.
Další část: Vláda, jak z kvality ústního vystoupení premiéra a písemného podkladu vyplývá, nedoceňuje skutečné příčiny vážných potíží, stav ekonomiky a společnosti, nenabízí občanům přijatelná, sociálně únosná a efektivní řešení.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 127 a táži se, kdo je pro. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo výsledkem pro 73, proti 90. Návrh nebyl přijat.
Další část: Poslanecká sněmovna žádá vládu za prvé o předložení konkrétní analýzy situace podnikové sféry a návrhu na účinnou pomoc podnikům.
S faktickou poznámkou se hlásí pan místopředseda Vlach.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Je to spíše osobní sdělení. Dejte mi šanci, prosím. Já jsem se potřeboval zorientovat v situaci, která se týká zahraniční delegace. Jestliže je to skutečně tak, jak jsem si právě ověřil, že delegace byla vyslána v poměru 3 : 3 a tento poměr byl porušen, tak já vám sděluji, že jsem zde přítomen, ale vyrovnávám svou hlasovací kartou (kterou zasouvám do kapsy) poměr na 3 : 3. Kdybych to neudělal, považoval bych to za popření toho, o co se tady dlouhodobě snažíme. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu místopředsedovi Vlachovi za toto sdělení a zopakuji, o čem dám hlasovat:Poslanecká sněmovna žádá vládu o předložení konkrétní analýzy situace podnikové sféry a návrhu na účinnou pomoc podnikům.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 128 a ptám se, kdo je pro. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo výsledkem pro 92, proti 84. Návrh nebyl přijat.
Další část: Poslanecká sněmovna žádá vládu o zpracování konkrétního rozboru dopadu vládou prosazovaných opatření na jednotlivé příjmové skupiny a sociální vrstvy občanů.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 129 a ptám se, kdo je pro. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo výsledkem pro 90, proti 81. Ani tento návrh nebyl přijat.
Dalším návrhem, o kterém dám hlasovat, je návrh přednesený panem poslancem Maixnerem. Návrh zní:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky nesouhlasí se zprávou přednesenou premiérem Václavem Klausem.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 130 a ptám se, kdo je pro. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo výsledkem pro 89, proti 91. Ani tento návrh nebyl přijat.
Dalším návrhem je návrh paní poslankyně Kořínkové, který zní:
Poslanecká sněmovna žádá vládu o předložení písemné zprávy o přípravě členství Evropské unie, pokud možno na příští schůzi sněmovny.
Odhlašuji vás a prosím o novou registraci.
Návrh usnesení jsem vám přečetl. Rozhodneme o něm hlasováním pořadové číslo 131, které jsem zahájil. Kdo je pro návrh usnesení paní poslankyně Kořínkové? Děkuji Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování v tuto chvíli skončilo výsledkem pro 82, proti 48. Návrh nebyl přijat.
Poslední usnesení, o kterém je možné hlasovat, je návrh pana poslance Grosse. Návrh zní:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
1. neschvaluje zprávu vlády o její činnosti od počátku funkčního období.
O tom jsme už ale hlasovali. (Hlasy ze sálu: Tady je "neschvaluje", hlasovali jsme o "nesouhlasí".) Hlasovali jsme o návrhu "Poslanecká sněmovna nesouhlasí se zprávou přednesenou premiérem Václavem Klausem." (Hluk v sále.) Myslím, že bude nejrychlejší, když se nebudeme zabývat nuancemi, které vyplývají z odlišných formulací. Pan poslanec Gross žádá oddělené hlasování. Dám tedy hlasovat o návrhu usnesení:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky neschvaluje zprávu vlády o její činnosti od počátku funkčního období.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 132 a ptám se, kdo je pro. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování v tuto chvíli skončilo výsledkem pro 93, proti 90. Návrh nebyl přijat.
Další část: Poslanecká sněmovna konstatuje, že vláda České republiky se výrazně odchýlila od vlastního programového prohlášení, na jehož základě jí byla Poslaneckou sněmovnou vyslovena důvěra.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 133 a ptám se, kdo je pro. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo výsledkem pro 93, proti 85. Ani toto usnesení nebylo přijato.
Konstatuji, že jsme ukončili projednávání této zprávy, aniž bychom přijali jakékoliv usnesení.
Dámy a pánové, dalším bodem je Informace o situaci v oblasti migrace na území České republiky v r.1996.
Jedná se o tisk 190. (Hluk v sále, mnozí poslanci odcházejí.) Dámy a pánové, prosím, aby všichni ti, kteří se chtějí účastnit projednávání dalšího bodu, zůstali na svých místech pokud možno v klidu, a ti, kteří mají jiné povinnosti, ať se jimi jdou zabývat mimo sněmovnu.
Dámy a pánové, musím se omluvit paní poslankyni Štěpové a musíme se vrátit k tomu, co jsme svým hlasováním rozhodli. To znamená, že po projednávané činnosti vlády se budeme zabývat návrhem na usnesení stran cestovního ruchu.
Všechny ty, kteří se chtějí účastnit projednávání tohoto bodu, prosím, aby tak učinili. Paní poslankyni Štěpovou prosím, aby přistoupila k mikrofonu a návrh usnesení zdůvodnila.
40.
Návrh poslankyně Vlasty Štěpové na usnesení Poslanecké sněmovny
ve věci legislativy v oblasti cestovního ruchu
Poslankyně Vlasta Štěpová:
Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych vás informovala o tom, že se dnes časně ráno sešel podvýbor pro cestovní ruch, aby posoudil situaci v cestovním ruchu, v kolapsu několika cestovních kanceláří s očekávanou následnou řetězovou reakcí, aby analyzoval příčiny a došel k názoru, co je nutné v této situaci udělat.Stav skutečně není jednoduchý, protože první cestovní kanceláře, které nechaly své klienty jednak venku, jednak prodaly zájezdy lidem, kteří už neodcestovali, a cenu už zřejmě nebudou moci vrátit, skutečně bude mít výrazný dominový efekt.
Došli jsme k názoru, že požádáme sněmovnu, aby přijala usnesení tohoto znění:
Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby urychlila legislativní práce na návrhu zákona o cestovním ruchu včetně navazující novely zákona živnostenského a předložila ji Poslanecké sněmovně do konce září 1997.
Snad bych ještě dodala, že návrh zákona v několika variantách je připraven již poměrně dlouhou dobu a že tímto činem - pokud odhlasujete tento návrh usnesení - pomůžete k tomu, aby se zákon objevil tak brzo, jak je to možné.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji paní poslankyni Štěpové. Otevírám rozpravu. Pochopitelně žádné písemné přihlášky nemám, ani zdvižením ruky se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. Zřejmě nezbývá, než přistoupit k hlasování, které rozhodne o osudu usnesení, které paní poslankyně Štěpová přednesla.Paní poslankyně, budete muset ještě jednou návrh přečíst, protože se někteří poslanci vracejí. Bylo by dobře, kdyby věděli, o čem hlasují.
Poslankyně Vlasta Štěpová:
Návrh usnesení zní:Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby urychlila legislativní práce na návrhu zákona o cestovním ruchu včetně navazující novely živnostenského zákona a předložila ji Poslanecké sněmovně do konce září 1997.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji. Odhlásil jsem vás a prosím o novou registraci.Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 134. Kdo je pro návrh usnesení, které přednesla paní poslankyně Štěpová? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo výsledkem pro 95, proti 12. Návrh byl přijat.
Nyní budeme projednávat bod, který už jsem avizoval. Tím bodem je
41.
Informace o situaci v oblasti migrace na území České republiky v roce 1996 (tisk 190)
Informaci jsme obdrželi v písemné podobě. Uvede ji z pověření vlády ministr vnitra Jan Ruml. Uděluji mu proto slovo.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml:
Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, informace o situaci v oblasti migrace se zabývá migrační problematikou přibližně ve stejném rozsahu a zaměření jako informace o situaci v oblastech migrace, které byly předloženy v předchozích letech. Na žádost vlády je do této informace nově zařazena analýza migračních trendů a kapitola popisující možnost integrace cizinců do České republiky.Prostřednictvím této informace vás chci seznámit nejen s charakteristikou negativních a pozitivních jevů spojených s migrací, ale také s kroky, které jsou v této oblasti přijímány, s mírou zapojení České republiky do mezinárodních a nevládních organizací zabývajících se migrační tematikou a také s problematikou integrace cizích státních příslušníků do České republiky.
Na přípravě předkládané informace spolupracovalo zejména Ministerstvo vnitra a konzulární odbor Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Český statistický úřad.
Situaci v Evropě v roce 1996 lze z hlediska negativních projevů migrace charakterizovat mírnějším, ale stálým přílivem ekonomicky motivovaných migrantů do hospodářsky vyspělých států Evropy, rozmachem činnosti převaděčských sítí a obchodu s lidmi a zneužíváním azylové procedury pro získání povolení k pobytu v cílové zemi. Na mezinárodních fórech je konstatováno - a já se s tím ztotožňuji - že k potírání negativních dopadů migrace - a zejména nelegální migrace - může napomoci pouze společný celoevropský a globální postup všech zúčastněných zemí. Přitom je nutné zajistit svobodný pohyb osob a ochranu těm, kteří v nouzi o takovou ochranu žádají.
Evropské státy hledají řešení své migrační politiky v přípravě konkrétních projektů pro zaměstnávání cizinců, v systému repatriací a návratu do zemí původu, zpřísňováním imigračních zákonů, rozšiřováním seznamu tzv. bezpečných zemí původu a bezpečných zemí azylu a uzavíráním dvoustranných smluv o vzájemném zaměstnávání pro migrující pracovníky s časovým omezením.
Úkolem předkládané informace je podat přehled o stavu migrace na území České republiky v roce 1996 z bezpečnostního hlediska a informovat o tom, ve kterých bodech je nutné přizpůsobit naši legislativu a praxi standardům západní Evropy.
Téměř u všech sledovaných ukazatelů v legální migraci, ale i u migrace nelegální došlo v roce 1996 k nárůstu ve srovnání s rokem 1995. Např. o 28 % vzrostl počet osob odbavených na státních hranicích České republiky. V roce 1996 bylo odbaveno 310 mil. osob, z toho 214 mil. cizinců. Vzrostl počet cizinců s povoleným dlouhodobým či trvalým pobytem z hodnoty 159 207 osob v roce 1995 na 190 152 osob v roce 1996. Přitom počet žádostí o povolení dlouhodobého či trvalého pobytu podaných prostřednictvím zastupitelských úřadů České republiky tvoří minimum. Pohybuje se kolem 1 % z celkového počtu povolených žádostí.
Podíl počtu cizinců s povoleným dlouhodobým a trvalým pobytem na území České republiky vůči počtu obyvatel České republiky tvořil ke konci roku 1995 asi 1,5 %. Na konci roku 1996 se blížil hodnotě 1,9 %.
Vzrostl počet nedovolených přechodů státních hranic - z 19 172 v roce 1995 na 23 705 osob v roce 1996. Zvýšil se počet osob, které se snažily nedovoleně překročit státní hranici České republiky ještě v den příjezdu do naší republiky, a vzrostl počet nelegálních přechodů ve směru do České republiky.
V roce 1996 např. byl 9 525 cizincům uložen zákaz pobytu, což je o 1 314 případů více než v roce předchozím. Vyhoštěno bylo 1 065 cizinců, administrativně 369 a soudně 696, kdežto v roce 1995 to bylo méně.
Bylo stíháno 1 383 cizinců, v roce 1995 o 385 méně. Z tohoto jenom stručného výčtu - podrobnosti máte uvedeny v materiálu - vyplývá, že skutečně všechny ukazatele ve všech směrech vzrůstají. Z hlediska převaděčství zůstává Česká republika tranzitním státem.
Podle informací Českého statistického úřadu lze konstatovat, že ani v roce 1996 nepředstavuje vnitrostátní migrace v České republice sama o sobě sociální ani demografický problém. Náznakem negativního rysu zůstává malá a dále klesající intenzita perspektivně neodpovídající potřebám ekonomické a sociální restrukturalizace.
Ze závěru rozboru jednotlivých problémů popsaných v předkládané informaci vyplývá, že z bezpečnostního hlediska je žádoucí prosadit v praxi důslednější kontroly cizinců žádajících o pobyt na našem území a přijmout regulativní a legislativní opatření migrační problematiky. Řešení lze spatřovat ve vzájemné vazbě právních předpisů v oblasti migrace, tedy v novém zákoně o azylu a zákoně o pobytu cizinců, který přinese všechny žádosti cizinců o pobyt v České republice na zastupitelské úřady České republiky v zahraničí, a dále v kooperaci všech relevantních složek uvnitř státu. Na základě tohoto zákona bude možné poskytnout cizincům ochranu i v rámci tzv. dočasného útočiště a tzv. strpění. Zákon zavede přechodný trvalý pobyt i tzv. účelové vízum, vytvoří zákonné zmocnění pro realizaci readmisních smluv.
Cílem nové azylové právní úpravy je zrychlení azylového řízení a zlepšení právní ochrany uprchlíků přesným vymezením práv a povinností žadatele o azyl i u osob, kterým toto postavení bude přiznáno. V souladu se západoevropským trendem budou zavedeny i nové instituty tzv. třetích bezpečných zemí původu a azylu.
Návrhy věcných záměrů zákona o pobytu cizinců i azylového zákona již vláda schválila dne 6. března tohoto roku a paragrafované znění obou zákonů má být vládě předloženo v září. Tyto právní úpravy ve spojení s nově upravenými podmínkami pro zaměstnávání a získávání povolení pro podnikání cizinců, povedou k řešení dosud nejednoznačně upravených oblastí. Bezpečnostní rizika způsobená dopady nelegální migrace mohou významně negativně ovlivnit sociální a politickou situaci v zemi.
Prvotními a základními principy pro omezování nelegální migrace je ochrana a kontrola na státních hranicích se všemi sousedními státy, vysoce profesionální práce cizinecké a pohraniční policie ve vnitrozemí, spolupráce všech zúčastněných policejních složek a dalších kontrolních orgánů.
Stíhání organizovaného zločinu, to znamená převaděčství. Tato opatření na národní úrovni musí být doprovázena dialogem se zahraničními partnery v Evropě a přijímáním osvědčených principů a postupů v oblasti třetího pilíře Evropské unie. Opatření přijímaná na národní úrovni, jakými je ochrana a kontrola státní hranice se všemi sousedními státy, profesionální práce cizinecké a pohraniční policie ve vnitrozemí, spolupráce všech policejních složek, ale i dalších státních orgánů, vyhošťování cizinců, kteří závažným způsobem porušili zákon naší země, uplatňování vysokého stupně společenské nebezpečnosti v trestním řízení za převaděčskou činnost a dostatečné technické vybavení policie, musí být doprovázena společnými a harmonizovanými opatřeními na mezinárodní úrovni.
Rád bych v této souvislosti připomněl, že připravujeme konferenci ministrů o zabraňování nelegální migraci, která se bude konat v říjnu tohoto roku v Praze. Účastní se jí zástupci evropských i mimoevropských zemí a významných mezinárodních institucí. Hlavními tématy této konference bude harmonizace postupu při kriminalizaci převaděčství, nelegální migrace jako forma organizovaného zločinu, harmonizace vstupních podmínek vízové politiky a praxe, výměna informací o nelegální migraci a návraty do domovských států a readmise a dále finanční a technická pomoc států střední a východní Evropy. Věřím, že realizace doporučení, která vzejdou z ministerské konference, sjednotí úsilí evropských států v boji proti zvlášť zavrženíhodné kriminální aktivitě obchodu s lidmi.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu ministru Janu Rumlovi. Předloženou informaci projednal výbor pro obranu a bezpečnost a přijal usnesení, které jsme dostali jako tisk 190/1, ale zpravodaje výbor neurčil, takže prosím předsedu výboru pana poslance Petra Nečase, aby toto usnesení uvedl, případně přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny.
Poslanec Petr Nečas:
Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych jenom doplnit tuto informaci. Výbor pro obranu a bezpečnost projednal tuto zprávu. Ve svém usnesení doporučil Poslanecké sněmovně, aby vzala na vědomí.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Nečasovi. Dále tuto informaci projednal výbor petiční a přijal usnesení, které jsme dostali jako sněmovní tisk 190/2. Zpravodajkou určil paní poslankyni Hanu Orgoníkovou. Prosím, aby se ujala slova.
Poslankyně Hana Orgoníková:
Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, petiční výbor projednal informaci o situaci v oblasti migrace na území České republiky v roce 1996, tisk 190 na své 15. schůzi dne 5. června 1997 a přijal usnesení 58, kterým tuto informaci bere na vědomí.Navrhuji, aby Poslanecká sněmovna přijala usnesení.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere na vědomí informaci o situaci v oblasti migrace na území České republiky v roce 1996, uvedenou ve sněmovním tisku č. 190.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji paní poslankyni Haně Orgoníkové. Otevírám všeobecnou rozpravu. Do všeobecné rozpravy mám přihlášku pana poslance Loukoty, dále se přihlásil pan poslanec Štrait bez uvedení, do které části rozpravy. Také do všeobecné. Ano. Pan poslanec Filip chce vystoupit hned? Ne. Také ve všeobecné části. Dobře.Jako první vystoupí pan poslanec Milan Loukota, připraví se pan poslanec Jaroslav Štrait a dále vystoupí pan poslanec Filip.
Poslanec Milan Loukota:
Pane předsedající, dámy a pánové, pan ministr nám předložil informaci o situaci v oblasti migrace na území České republiky v roce 1996 a já si v tuto chvíli dovolím přednést několik poznámek, resp. dotazů k této zprávě.Za prvé bych se chtěl pana ministra zeptat v rámci bodu 1.1 této informace, tedy podmínky vstupu a pobytu cizinců na území České republiky, na věc bezvízových dohod. Zajímá mne, proč má Česká republika v Asii bezvízovou dohodu pouze se státem Izrael a s Malajsií, dále proč jsou kromě Jihoafrické republiky všechny státy afrického kontinentu zařazeny do zvláštního vízového režimu. Totéž mne zajímá u oblasti Latinské a Střední Ameriky, kdy výjimku tvoří pouze Peru. Pakliže bylo u předchozích oblastí a zemí použito všeobecného důvodu ochrany území České republiky, potom ale nevím, proč i vůči australskému kontinentu uplatňuje Česká republika vízový režim, a to i s ohledem na skutečnost, že právě v této oblasti žije mnoho našich krajanů. Tolik k bodu l.1.
Další poznámka a dotaz směřuje k bodu 2.2.2 s názvem Dlouhodobý a trvalý pobyt. V odstavci zabývajícím se trvalým pobytem se můžeme mj. dozvědět, že trvalý pobyt může být udělen - cituji - pokud to je odůvodněno zahraničně politickým zájmem České republiky. Konec citátu.
Chci se v této souvislosti předkladatele zeptat, co to jsou ony odůvodněné zahraničně politické zájmy. Uvítal bych, kdyby byla v tomto případě informace pana ministra přece jen konkrétnější.
Naopak plně souhlasím se zněním připravovaného zákona o pobytu cizinců, kdy bude zavedena praxe užívaná jinými evropskými státy tak, že cizinci umožní podat žádost o pobyt na území České republiky pouze prostřednictvím zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí.
Další dotaz směřuji k osobám nelegálních migrantů, tedy k bodu 3.1.1. Je nám předkládán celkový výčet 23 705 zadržených nelegálních migrantů rozdělený navíc na přehled, kterého státu jsou tito migranti občany.
Chci tímto pana předkladatele požádat, zdali by bylo možné tento výčet doplnit o údaj, kolik těchto migrantů je cikánského původu. Nevidím v tom nic divného, natož rasistického, zvláště v souvislosti s tím, že se zde na stejné straně např. uvádí počet Asiatů ve výši 26 %. Tento dotaz navíc pokládám z toho důvodu, že mně např. v Ostravě bylo ústy pracovníka Cizinecké policie sděleno, že v Ostravě de facto neexistuje tzv. cikánský problém, ale problém nelegálních cizinců cikánského původu zde žijících.
S tím potom samozřejmě souvisí i další bod 3.3., tedy trestná činnost cizinců. Zde se můžeme v posledním odstavci dočíst, že kriminalita cizinců je závažným faktorem, který je ostře vnímán veřejností. Ministerstvo vnitra prý věnuje výše uvedeným informacím důslednou pozornost, veškeré poznatky údajně analyzuje a výsledky analýz využívá při přípravě nových opatření legislativy. O legislativě jsem se zmínil, zajímají mne ale ona opatření. Pane ministře, mohl byste nás seznámit, o jaká opatření se jedná?
Má poslední poznámka se týká bodu č. 4, tedy činnosti mezinárodních a nevládních organizací s migrační tematikou. Dočetl jsem se zde o výboru pro migraci Rady Evropy, mj. i to, že zástupci relevantních útvarů Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zahraničí se pravidelně účastní zasedání tohoto výboru a diskutují řešení jednotlivých problémových okruhů s cílem nalézt optimální postupy pro Českou republiku. K tomuto bodu mohu říci jediné, a to, že není pravdivý. Výbor pro migraci, uprchlíky a demografii Parlamentního shromáždění Rady Evropy, jehož jsem členem, je totiž uzavřen pro exekutivu. Nakonec to vyplývá i z jeho názvu. Není to výbor ministrů, ale výbor Parlamentního shromáždění, takže do něj nemají zástupci žádných relevantních útvarů ministerstev přístup. Pokud tam má snad česká exekutiva nějaké "špiony", docela by mne zajímalo, o koho se jedná a jaká je náplň jejich činnosti. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Milanu Loukotovi. Dámy a pánové, mám pro vás, co sedíte zde v sále, i pro naše kolegy, kteří sledují průběh jednání u televizorů ve svých kancelářích, jednu prosbu. V průběhu hlasování, tak jak bývá zvykem, se čas od času někdo chce seznámit s písemným výstupem a byl bohužel nějakým způsobem nevrácen výstup z hlasování č. 124. Ten z poslanců, který si u počítače vyzvedl hlasování č. 124, je velmi laskavě žádán, aby tento originál vrátil. Je-li to pan poslanec Severa - Janeček to byl. Teď jsem byl na rozpacích, jestli mám udělit důtku nebo pochvalu, tak raději nic. Děkuji, že se to tak rychle vyřešilo.Nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec Štrait a připraví se pan poslanec Vojtěch Filip.
Poslanec Jaroslav Štrait:
Vážený pane předsedající, dámy a pánové, informace o situaci v oblasti migrace na území České republiky je každoročně předkládána do Parlamentu. Jde svým způsobem o rutinu. Letos se však výrazně liší, protože předkládá i skicu věcného záměru zákona o pobytu cizinců. Jde skutečně o problémy, které nelze do budoucna podceňovat. Mě však bude vždy zajímat nejvíc z této zprávy pohyb pracovních sil, jejich důstojný život v České republice a srovnatelné pracovní podmínky s ohledem na dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.Dovolte mi, abych k projednávané informaci připojil dvě poznámky a dva dotazy na pana ministra.
Za prvé. Nadále zůstává nízký počet zamítnutých žádostí o pobyt. Je to okolo 3 %, viz str. 6. Toto zjištění je obsaženo i v předchozí zprávě, tedy z loňského roku, jen procento se nepatrně mění. Chybí ovšem údaj o tom, v čem jsou příčiny.
Druhá poznámka. Předpokládaná nová úprava počítá s přechodným pobytem 90 dnů pro turistiku a podle zprávy je do něj zahrnuto dočasné útočiště a strpění. Současně se ale dává možnost žádat o jiný druh časově omezeného pobytu "za jiným než turistickým účelem (studium, zaměstnání, podnikání) a také dočasné útočiště a strpění". Tady se zřejmě uvažuje s délkou pobytu 365 dnů. Je otázka, zda toto platí obecně, tedy i pro strpění nebo dočasné útočiště, nebo zda bude stanovena vždy individuálně. Zatím je ze zprávy patrné, že v uvedených dvou příčinách by to mohl být pobyt přechodný nebo jiný pobyt, něco mezi přechodným a trvalým.
Ptám se za třetí pana ministra, jak je nebo bude zajištěna koordinace mezi Ministerstvem vnitra a ostatními státními orgány při řešení problematiky legální migrace, viz str. 12. Zpráva totiž uvádí, že "Ministerstvu vnitra byla svěřena do působnosti významná, nikoli vyčerpávající část" této problematiky. O které státní orgány konkrétně jde, na jaké úrovni, jaká je jejich spolupráce s Ministerstvem vnitra v současné době a o jaké se do budoucna uvažuje. Dále se ptám: U nelegální migrace jde zřejmě o případy skutečně zjištěné. Takže je třeba vzít v úvahu i značnou latenci. Je možné ji alespoň částečně odhadnout?
Poslední problém: Zpráva počítá na str. 20 s návratem zahraničních pracovníků, dosud u nás pracujících, do země jejich původu, ale bohužel se neuvádí nic o tom, jaké důvody ji k tomuto závěru vedou. Navíc v tomto vztahu nespatřuje žádný problém, který by bylo vhodné nastolit. Skutečnost je však poněkud jiná. V České republice pracuje např. mnoho občanů z Ukrajiny, kteří představují lacinou pracovní sílu, navíc v mnoha případech velmi vyhledávanou, protože se realizuje i bez ohledu, a to bohužel, i na pracovní volno a s patřičným pracovním výkonem, i když výjimky také určitě existují.
V této souvislosti mi dovolte poznamenat, že občanům Ukrajiny, popř. bývalé Jugoslávie atd., se věnuje dostatečná pozornost. O tom jsme už tady několikrát hovořili. Jsou zde však i jiné komunity, o kterých nevíme téměř nic. Podle některých údajů žije převážně v Praze na 30 až 40 tisíc občanů ze západní Evropy a USA, o kterých není ani pořádně známo, čím se živí a z čeho žijí.
Zprávu jako takovou v rozsahu tisku 190 navrhuji také vzít na vědomí. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Štraitovi, prosím, aby se slova ujal pan poslanec Vojtěch Filip, připraví se pan poslanec Špidla.***