Poslanec Josef Krejsa:
Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi jako členu stálé parlamentní komise pro sdělovací prostředky věnovat se hodnocení výroční zprávy Rady Českého rozhlasu a poněkud nesouhlasit s předřečníkem.Na výjezdním zasedání naší komise mě zástupce Rady Českého rozhlasu poněkud zaskočil hned v úvodu sdělením, že rada nemá mezi sebou odborníka, který by dokázal vyhodnotit rozbor ekonomických ukazatelů. Poněkud mě zarazilo, že to nevadí novinářům, kteří tak rádi vyčítají absenci odborníků jiné radě - Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, která dle mého názoru disponuje naopak odborníky ve všech směrech, a např. ryze odborná přednáška člena rady Dr. Musila o Internetu, která zazněla v Harrachově, by se měla v televizi vysílat den co den. Protože na rozdíl od problému digitálního vysílání jsme tady nezaspali dobu, právě díky Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, na kterou dští novináři oheň a síru, aniž mají sebemenší ponětí o její práci. Tady jsme předstihli i mediálně vyspělejší evropské země. Mě překvapuje, že sdělovacím prostředkům tento podstatný fakt, že Parlament nevybíral při sestavování Českého rozhlasu dvakrát pečlivě, unikl způsobem pro mě nepochopitelným. Plně věřím, že nedostatek odborníků se projeví i při hlasování o výroční zprávě. Doufám, že nikoli v řadách ctěných kolegyň a kolegů.
Zpráva naopak konstatuje, že se nepodařilo vytvořit okruh Českého rozhlasu 4 pro mladé posluchače, což v souladu s názorem generálního ředitele Českého rozhlasu panem Ježkem považuji - na rozdíl od kolegy Matulky a většiny kolegů v masmediální komisi - za závažný nedostatek a plně se za vytvoření nové stanice pro mladé stavím.
Naopak vyzývám z tohoto místa radu, aby zvážila, a to velmi pečlivě, další vysílání pořadu pro cikánské etnikum, neboť nejsem plně přesvědčen nejen alespoň o průměrném procentu sledovanosti těmi, kterým je určeno, ale vůbec o nějakém procentu sledovanosti. A jen velký optimista typu kolegy Kudláčka by předpokládal, že se právě cikáni budou nějak zviditelňovat při výběru zvýšeného koncesionářského poplatku.
S jistou mírou nadsázky lze tvrdit, že sledovanost pořadu pro cikány neklesá pod nulu pouze díky mému kolegovi z masmediální komise Matulkovi, který zde podnikl několik pokusů o soukromý monitoring a stále je naživu.
Rovněž otázka zasahování komerčních vlivů do veřejnoprávního rozhlasu, zda ano či ne, a co je už vlastně komerční vysílání, je otázkou silně diskutabilní. A já jsem při vší úctě k panu generálnímu řediteli Fleischmannovi - to je ředitel Frekvence 1, aby nedošlo k omylu - spíše toho názoru, že nelze zaměňovat komerční vysílání za snahu přiblížit se vkusu posluchače. Neboť doba, kdy měl rozhlas za úkol vychovávat, už minula, ačkoliv při současném morálním stavu naší omladiny jsem na rozpacích, zda říci, že minula bohudík, nebo bohužel. Mám na mysli tzv. Rádio mama, což byl jasný omyl Českého rozhlasu, o čemž panuje v masmediální komisi vzácná shoda, a pevně věřím, že moderátor je dnes již plně zapojen do kolektivní terapie pana doktora Cimického v Bohnicích.
Zpráva rady zmiňuje dále pochvalně jistou, byť ne vždy a všude výraznou objektivitu v publicistických pořadech. Musím připustit, že v Českém rozhlasu se republikáni objevují z masmédií nejčastěji, byť k poměrnému zastoupení dle výsledku voleb až na regionální vysílání Českého rozhlasu Plzeň, kam zve republikány západních Čech paní redaktorka Kaliánová pravidelně, to má stále ještě daleko.
Velmi krátce k rozboru hodnocení činnosti Českého rozhlasu 6, což je bývalá Svobodná Evropa. Řečeno slovy prvního muže Frekvence 1, pana ředitele Fleischmanna, tato stanice je pasé.
Ke kapitole o nedostatcích při vybírání koncesionářských poplatků Českou poštou, která není ani legislativně, ani prakticky vybavena prosadit důrazné sankce proti neplatičům, podotýkám, že máme, co jsme si odhlasovali v této sněmovně. Já a pokud mé paměť neklame - i koaliční kolega Pleva jsme navrhovali zrušit monopol České pošty. Bohužel jsme nebyli vyslyšeni.
Nemohu souhlasit ani s názorem rady, o kterém se na výjezdním zasedání v Harrachově rovněž diskutovalo, aby při nedostatku expertů v radě, o kterém jsem hovořil na začátku, byly expertizy hrazeny z rozpočtu Parlamentu. Ne že bych byl držgrešle, ale nelze jít do rozporu se zákonem. Naopak souhlasím se zněním zprávy rady tam, kde hovoří o faktu, je Český rozhlas je nejposlouchanější stanicí vůbec, a to jako o kladu těchto masmédií. Nevidím důvod, proč by mělo být špatné, že je veřejnoprávní rozhlas na rozdíl od veřejnoprávní televize lepší než komerční stanice, jak to na masmediální komisi při hodnocení Českého rozhlasu zaznělo.
Poněkud nešťastnou se mi jeví ve zprávě věta, že rada jako orgán podporovala zřetelnou většinou generálního ředitele, a to ve všech zásadních otázkách. Nemohu se zbavit dojmu, že tomu mělo být přesně naopak, a vůbec to nemyslím jako útok na ředitele Ježka, který se zachoval k naší parlamentní straně velmi korektně a demokraticky, když zasáhl proti politické diskriminaci Českého rozhlasu Ostrava, který tvrdošíjně odmítal zvát ke kulatým stolům republikány. Bohužel divizní ředitel v Ostravě dodnes svého šéfa neuposlechl.
Tady si opět neodpustím srovnání s Českou televizí, která ostravský systém politické perzekuce povýšila doslova na svůj vlastní program. No, do příštího roku to nějak vydržíme. Pak bude ředitelem - jak jsem se dočetl ve Špíglu - kolega Dostál, budeme v televizi pořád, např. v novém pořadu Romská domobrana pátrá.
O veřejnoprávním poslání a jeho plnění nás informuje bod zvaný kontrola plnění programových záměrů Českého rozhlasu. Dovolím si silně pochybovat o tom, že Český rozhlas zasahuje všechny vrstvy obyvatelstva, což konečně sama výroční zpráva o kus dále vyvrací. Proto se znovu přimlouvám za zřízení Českého rozhlasu 4, vysílání pro mladé. A bude-li to na úkor Českého rozhlasu 6 - Svobodné Evropy, tím lépe.
Nevidím na rozdíl od rady ani technický problém projektu, pokud bude akceptován republikánský patent na šíření rozhlasového signálu, který je navíc ekonomicky přijatelnou alternativou digitálního vysílání pro každého občana republiky, který si jinak - až zavedeme digitální televizi a digitální rozhlas - připraví sto tisíc na novou televizi a 30 000 na nový radiopřijímač.
Na závěr mi dovolte stručnou zmínku o výnosech Českého rozhlasu. Pokud je konstatována skutečnost, že nebyl splněn plán výnosů z reklamy, pak je zarážející nárůst sponzoringu, který není od reklamy odlišován, a mají s ním špatné zkušenosti hlavně soukromá rádia. Nevím, zda vzhledem právě k soukromým stanicím není nefér po zvednutí koncesionářského poplatku platit Českému rozhlasu i za písničky na přání. Naopak jsem si jist, že veškeré problémy Českého rozhlasu nepramení z nekázně jednotlivých divizí, ale ze současné ekonomické situace.
Zvažujeme v našem poslaneckém klubu přes uvedené výhrady podpořit výroční zprávu Rady Českého rozhlasu, pokud dojde k nápravě politické perzekuce v Českém rozhlase Ostrava. A Rada Českého rozhlasu požádá generálního ředitele Ježka, aby odvolal - a to neprodleně - ředitele Českého rozhlasu v Ostravě.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Slovo má pan poslanec Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka:
Všem se omlouvám, že jdu k mikrofonu znovu. Nehodlám komentovat vtipné vystoupení pana poslance Krejsy, jen zareaguji na jednu drobnost.Pan kolega řekl, že mu nevadí v souvislosti s vysokou sledovaností to, že je Český rozhlas lepší. Je to taková divná logika, se kterou právě nemohu souhlasit. Jsem přesvědčen o tom, že vysoké sledovanosti se nedosahuje v Českém rozhlasu tím, že vysílání je lepší. Ono to totiž může být i naopak. A jsem právě přesvědčen, že tomu tak právě je, naopak. Že úroveň vysílání Českého rozhlasu se postupně dostává na úroveň bulváru, na úroveň vysoce úspěšných a velice sledovaných pořadů - napadlo by mě srovnat si a položit otázku řečnickou, jestli hodně sledované vysílání televize Nova je skutečně lepší než méně sledované vysílání veřejnoprávní České televize. Myslím si, že úměra není tak, jak říká pan kolega Krejsa. Já jsem přesvědčen, že právě úroveň vysílání Českého rozhlasu se zhoršuje, sledovanost zlepšuje, a rada se na to dívala. Měla se snažit o opak.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji. Omlouvám se panu poslanci Prokopovi. Ještě předtím s faktickou poznámkou pan poslanec Krejsa.
Poslanec Josef Krejsa:
Paní předsedající, omlouvám se vaším prostřednictvím panu kolegovi Matulkovi za slůvko "lepší", nahrazuji ho slůvkem "sledovanější". Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Ano, vyřizuji vzkaz panu kolegovi Matulkovi a dávám slovo panu poslanci Prokopovi.
Poslanec Michal Prokop:
Paní předsedající, vážení kolegové, původně jsem nechtěl vůbec vystoupit k tomuto bodu, ale přestřelka dvou představitelů zleva i zprava této sněmovny, nikoli politického spektra na naší scéně, mě k tomu do jisté míry vyprovokovala. Nehodlám polemizovat ani s názory jednoho kolegy, ani s názory druhého kolegy. Musím se přiznat, že z toho, co zaznělo, bych dal mnohdy za pravdu kolegovi Krejsovi, málokdy kolegovi Matulkovi, ale snad by bylo dobré zde říci několik věcí, které se týkají spíše rady než vysílání Českého rozhlasu, které já osobně považuji za poměrně slušné, a rozhodně k němu mám méně výhrad než k vysílání České televize. Dokonce na rozdíl od kolegy Krejsy ani necítím potřebu upravovat. Myslím si, že sledovanost Radiožurnálu je taková, jaká je, protože je to stanice, která je ve svém žánru nejlepší. Jakkoliv může mít kolega Matulka či někdo jiný názor jiný, já osobně se nedomnívám, že kvalita a sledovanost jsou v ostrém protikladu, ale stejně tak se nedomnívám, že by byly dvěma faktory, které se navzájem podporují. Jsou věci špatné a sledované, jsou věci špatné a nesledované, jsou věci dobré a sledované a jsou věci dobré a nesledované. Takto bych to srovnávat nechtěl.Zazněly tady některé názory na to, jak vlastně funguje rada, jakou má roli, jak se vztahuje k managementu, ke generálnímu řediteli, na to, zdali je či není obsazena odborníky. Tady mně nezbývá než upozornit na to: Vážení přátelé, jsme to my, kteří tuto radu volíme. Jsou to naše politické kluby, které nominují členy nejen této rady a zodpovědnost za to, jaká rada je, v tomto směru neseme my. Já si také myslím, že by Rada Českého rozhlasu stejně jako Rada České televize či další některé podobné orgány mohly být složeny na odbornějším principu než jenom na tom, jak to tady s odpuštěním "pytlíkujeme" různými dohodami, čí kolik okének je. Situace ale taková je a budiž nám to možná jakýmsi apelem do budoucna, abychom odbornosti věnovali více pozornosti při výběru kandidátů. To je první věc, na kterou jsem chtěl upozornit.
Druhá věc je možná úsměvná. Projednáváme tady zprávu rady, která už neexistuje. Chtěl bych upozornit ty z kolegů, kteří se nezabývají masmediální problematikou, že zpracovatelem této zprávy je rada, jejíž funkční období již skončilo, a výhrady, které můžeme dnes uplatnit vůči zprávě - já bych také některé měl - jsou dnes výhradami do prázdna. Je tady nová rada a snažme se jí vytvořit podmínky pro takovou práci, aby zpráva příští rady byla lepší.
Jinak doporučuji zprávu rady s určitými výhradami podpořit.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji. Do rozpravy se hlásí pan poslanec Sládek.
Poslanec Miroslav Sládek:
Paní předsedající, dámy a pánové, nejprve k té nižší rovině, co se týká rady. Zazněla tady slova "my jsme zodpovědní". Znovu připomínám, že díky pochybným praktikám v domluvách vládní koalice a sociálních demokratů strana republikánská v této radě své zastoupení nemá. Bylo by dobré nepoužívat první osobu množného čísla a soustředit se na to, kdo konkrétně je zodpovědný za současný stav zcela jednoznačně. To je jedna věc.Zpráva je samozřejmě o činnosti. Rozhlas jako televize je veřejnoprávní instituce a samozřejmě jako veřejnoprávní instituce neplní svoje úkoly, protože, jak zde bylo mnohokrát řečeno, SPR-RSČ disponovala před rokem půlmilionem voličů a doufám, že tento zástup se od té doby náležitě zvětšil. Pravda je ta, že tito lidé na rozdíl od některých skupin obyvatelstva, o kterých se zmiňoval náš poslanec pan Krejsa, nejspíš koncesionářské poplatky platí. Když se podíváte na to, jaký prostor dostali zástupci republikánské strany v této veřejnoprávní instituci, tak musím zjišťovat, že SPR-RSČ, která se vlastně umístila velmi slušně na žebříčku parlamentních politických stran, je na tom hůře než kterákoliv z mimoparlamentních ministran. Je na tom dokonce tak špatně, že snad taková ministrana mimoparlamentní ani neexistuje, která by měla méně prostoru ve vysílání než právě SPR-RSČ. Předpokládám, že všechny politické směry, zvláště s tak výraznou podporou u občanů, by měly mít ve vysílání své zastoupení. Předpokládám, že tak výrazná skupina občanů by měla mít za svoje peníze odpovídající informaci.
To se samozřejmě neděje a tak jako Česká televize i Český rozhlas se řadí sice formálně k veřejnoprávním institucím, ovšem velmi omezeně a tato výseč omezující činnost těchto institucí je dána ani ne tak výsledky voleb a podporou jednotlivých politických stran, ale bohužel způsobem vlády v této post nebo možná kryptokomunistické zemi.
Dámy a pánové, je zde ještě další problém. Když takto postupují takřka totožně obě instituce, jak rozhlas, tak televize, a jsou v područí vládní koalice, nebylo by dobré zamyslet se nad tím, proč nesloučit Český rozhlas a Českou televizi v jednu instituci, odbourat dva posty generálních ředitelů, náměstků a celý byrokratický aparát, na který zcela zbytečně doplácejí občané, protože to jsou skutečně podle výsledků činnosti, podle průřezů své činnosti, naprosto totožné instituce se zcela zbytečnými dvěma hlavami. Je to takové siamské dvojče, kde lze celkem snadno bez nebezpečí pro organismus amputovat podstatné části.
Dámy a pánové, to, co se teď řeší, má tři roviny. Myslím si, že každá z nich je velmi důležitá, ať už je to rada, ať už je to samotný rozhlas, ať už je to vedení rozhlasu, ale každopádně by to chtělo, aby celá debata neskončila jenom u tohoto konstatování anebo jenom u toho, že se o tom bude dlouze debatovat, ale chtělo by to skutečně přikročit ke konkrétním opatřením.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Vzhledem k tomu, že se do všeobecné rozpravy nikdo další nehlásí, všeobecnou rozpravu končím a zahajuji rozpravu podrobnou. Vzhledem k tomu, že se do podrobné rozpravy nikdo nehlásí, podrobnou rozpravu končím a dávám slovo zpravodaji výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a potom zpravodaji rozpočtového výboru, aby se postupně vyjádřili k rozpravě a navrhli hlasování o usnesení.
Poslanec Miloslav Kučera:
Vážená paní předsedající, v obecné rozpravě vystoupili celkem 4 poslanci, z nichž dva nepodali žádný konkrétní návrh. Kolega Prokop s výhradami doporučil zprávu přijmout a schválit, naproti tomu poslanec Matulka svým návrhem dal protinávrh proti tomu, co daly oba výbory, tj. aby tato zpráva schválena nebyla.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Pan poslanec Páv nebude hovořit, takže budeme hlasovat nejdříve o protinávrhu, jak jej přednesl poslanec Matulka. Chápu to tak dobře. Všechny vás odhlašuji na žádost pana kolegy Matulky. Přihlaste se, prosím.
V tuto chvíli zahajuji hlasování pořadové číslo 94. Ptám se, kdo je pro návrh pana poslance Matulky. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 94 z přítomných 146 se pro vyslovilo 43, proti 89. Návrh nebyl přijat.
Poslanec Miloslav Kučera:
Nyní bychom měli zřejmě hlasovat o původních společných návrzích obou výborů: "Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schvaluje výroční zprávu Rady Českého rozhlasu o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu v r. 1996, uvedenou ve sněmovním tisku 173. "
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Zahajuji hlasování pořadové číslo 95 a ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení? Kdo je proti tomuto návrhu?Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 95 se z přítomných 151 pro vyslovilo 104, proti 41. Tento návrh byl přijat.
Tím jsme, pani poslankyně a páni poslanci, projednali tento bod. O slovo se hlásí místopředseda Poslanecké sněmovny pan Jiří Honajzer.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, předstupuji před vás ještě jednou dnes odpoledne s formálně procedurálním návrhem. Slibuji vám, že je to opravdu naposledy. Je to nejen moje prosba, ale i prosba ministra vnitra České republiky, který je předkladatelem a odůvodňovatelem dvou bodů, které jsou v programu uvedeny pod body 33 a 34. On i já se domníváme, že jsou to body oba velmi závažné a chtěl bych vás poprosit, abychom je oba přeložili také na příští týden. Vznáším to jako procedurální návrh. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Byl vznesen procedurální návrh, o kterém dám hlasovat.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 96. Ptám se, kdo souhlasí s procedurálním návrhem pana poslance Honajzera? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 96 se z přítomných 153 pro vyslovilo 80, proti 36. Tento návrh byt přijat.
Paní poslankyně, páni poslanci, znamená to, že budeme pokračovat schváleným bodem pořadu č. 35, což je
32.
Usnesení rozpočtového výboru k informaci Exportní garanční
a pojišťovací společnosti a. s. o pojišťování vývozních úvěrových rizik
Podle zákona č. 58/95 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/93 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, je povinna Exportní garanční a pojišťovací společnost a. s. Praha podávat dvakrát ročně Poslanecké sněmovně informaci o pojišťování vývozních úvěrových rizik. Tuto informaci projednal rozpočtový výbor a přijal na 20. schůzi usnesení č. 171, které nám bylo rozdáno. Žádám pověřeného zpravodaje pana Jana Třebického, aby uvedl usneseni výboru.
Poslanec Jan Třebický:
Vážená paní místopředsedkyně, kolegové, kolegyně, vážená sněmovno, rozpočtový výbor se informací Exportní garanční a pojišťovací společnosti a. s. o pojišťování vývozních úvěrových rizik zabýval na své 20. schůzi 12. června t. r. a rozhodl vzít tuto informaci na vědomí.Současně doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala obdobné znění usnesení, tedy: "Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR bere na vědomí zprávu rozpočtového výboru o projednání informace Exportní garanční a pojišťovací společnosti o pojišťování vývozních úvěrových rizik. " Tolik moje zpráva.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji a k předloženému usnesení i k úvodnímu slovu otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí pan poslanec Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal:
Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že poslanci neobdrželi mimo usnesení rozpočtového výboru, které nic neříká, pouze navrhuje, aby sněmovna vzala na vědomi informaci, žádný jiný podklad k dispozici, navrhuji přerušení tohoto bodu, než všichni poslanci sněmovny dostanou podkladový materiál, který měl k dispozici rozpočtový výbor.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
S faktickou poznámkou se hlásí zpravodaj k tomuto návrhu.
Poslanec Jan Třebický:
Vážená paní předsedající, dovolím si zareagovat na výklad předřečníka. Myslím, že to bylo v úvodní větě vámi řečeno, že je povinnost ze zákona projednávat toto v rozpočtovém výboru a sněmovna potom projednává až následně jen usnesení rozpočtového výboru. Takže ty možnosti samozřejmě má každý z poslanců, ale nevidím v tuto chvíli jako rozumné to přerušovat.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Pan poslanec Vymětal se ještě hlásí.
Poslanec Karel Vymětal:
Je mi líto, ale nemohu souhlasit s panem zpravodajem, protože jestliže sněmovna má vzít na vědomí zprávu rozpočtového výboru, který vzal zprávu na vědomí, a zprávu nikdo z ostatních poslanců neviděl, nevidím smysl vůbec v jednání sněmovny. Proto potvrzuji znovu svoji žádost na přerušení, dokud nedostanou všichni poslanci materiál. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Dávám hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Vymětala.Zahajuji hlasování pořadové číslo 97. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 97 z přítomných 153 se pro vyslovilo 73, proti 45. Tento návrh nebyl přijat.
Hlásí se pan poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner:
Paní místopředsedkyně, dovolte mi, abych zpochybnil výsledek hlasování a požádal o nové rozhodování v této věci. Viděl jsem zcela jasně např. pana poslance Grégra, který žádal odhlášení, bohužel jste to nezaregistrovala a skutečně je tady příliš mnoho míst volných na to, kolik poslanců je přihlášeno.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Upozorňuji na to, že já vždy vyhovím žádosti o odhlášení, ale musí poslanec dostatečně viditelně naznačit tuto žádost, dříve než se hlasování zahájí. Přesto vyhovím této námitce a dám hlasovat o procedurální námitce proti tomuto hlasování. Předtím vás na žádost poslaneckého klubu sociální demokracie všechny odhlašuji a prosím, abyste se znovu zaregistrovali.
V tuto chvíli zahajuji hlasování pořadové číslo 98 o námitce pana kolegy Exnera. Kdo souhlasí s touto námitkou? Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 98 se z přítomných 147 poslanců pro vyslovilo 77, proti 44. Tento návrh byl přijat. Námitka byla přijata.
Budeme tedy opakovat hlasování o procedurálním návrhu pana poslance Vymětala.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 99 a ptám se, kdo je pro tento procedurální návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 99 se z přítomných 154 pro vyslovilo 78, proti 65. Tento návrh byl přijat. Tím jsme přerušili tento bod.
Dalším bodem je
33.
Usnesení rozpočtového výboru k informaci České exportní banky, a. s.,
o zvýhodněném financování za rok 1996
Podle stejného zákona jako Exportní pojišťovna je také Česká exportní banka, a. s., Praha, povinna podávat dvakrát ročně Poslanecké sněmovně informaci o zvýhodněném financování. I tuto informaci projednal rozpočtový výbor a přijal na své 20. schůzi usnesení č. 172, které nám bylo rozdáno.
Žádám pověřeného zpravodaje, pana poslance Třebického, aby zmíněné usnesení výboru uvedl.
Poslanec Jan Třebický:
Děkuji. I touto zprávou, tj. informací České exportní banky o zvýhodněném financování za uplynulý rok, se zabýval rozpočtový výbor 12. června t. r. Vzal tuto informaci na vědomí a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby přijala následující usnesení:Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR bere na vědomí zprávu rozpočtového výboru o projednání informace České exportní banky o zvýhodněném financování za rok 1996.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji. K předloženému usnesení i k úvodnímu slovu otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal:
Vážená paní předsedající, dámy a pánové, mohl bych říci: dtto předchozí bod, nicméně navrhuji přerušení tohoto bodu do doby, než všichni poslanci sněmovny dostanou podkladový materiál, který měl k dispozici rozpočtový výbor.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Ano, budeme hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Vymětala. Já vás v tuto chvíli všechny odhlašuji a prosím, abyste se znovu zaregistrovali.
V tuto chvíli zahajuji hlasování pořadové číslo 100 a ptám se, kdo je pro návrh pana poslance Vymětala. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 100 z přítomných 148 se pro vyslovilo 79. Tento návrh byl přijat.
Dámy a pánové, tím jsme přerušili tento bod.
Dalším bodem je
34.
Návrh rozpočtového výboru na způsob projednání vládního návrhu zákona
o státním rozpočtu České republiky na rok 1998
v Poslanecké sněmovně Parlamentu a v jejích orgánech
K tomuto bodu pořadu jsme obdrželi usnesení rozpočtového výboru č. 175 z 12. června t. r. Žádám předsedu rozpočtového výboru pana poslance Wagnera, aby předložené usnesení uvedl a poté spolu se mnou sledoval rozpravu.
Poslanec Jozef Wagner:
Děkuji, paní předsedající. Rozpočtový výbor svým usnesením č. 173 z 12. června vám doporučuje, abyste schválili podobně jako rozpočtový výbor způsob projednávání podle varianty I. Jsem pouze povinen vás upozornit, že varianta I. nedává téměř žádnou časovou rezervu na jistotu, že by případné odložení některé fáze jednání bylo možno nahradit ještě v roce 1997, a je zde značné riziko rozpočtového provizoria.Druhá varianta byla vypracována tak, že by se nerespektoval sedmitýdenní cyklus, ale pětitýdenní. Nepředpokládali jsme, že by to bylo možné, ale cítili jsme se povinováni předložit všechny varianty, o kterých by mohla být řeč.
Poslední varianta upřednostňuje jednání o státním rozpočtu tak, že vždy když uplyne příslušná lhůta, svolá se schůze příslušného orgánu včetně sněmovny. Tím by se získal jistý čas jako rezerva pro případné zdržení nebo odložení nebo neschválení v některé fázi projednávání. Nicméně rozpočtový výbor schválil variantu I. v sedmitýdenním cyklu se všemi vadami, na něž jsem byl povinen upozornit.
Pokud někdo nepředloží jiný návrh, předkládám k hlasování návrh, aby byl schválen postup, jak je uveden ve variantě I.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Nyní k předloženému usnesení a výkladu poslance Wagnera otevírám rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Vik.
Poslanec Jan Vik:
Paní předsedající, dámy a pánové, já si dovoluji jménem klubu SPR-RSČ podat procedurální návrh na přerušení projednávání tohoto bodu s tím, že bychom v projednávání pokračovali příští týden.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Jedná se o procedurální návrh.Já v tuto chvíli zahajuji hlasování pořadové číslo 101 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 101 z přítomných 160 poslanců se pro vyslovilo 43, proti 87. Tento návrh nebyl přijat.
Hlásí se někdo do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu končím a uděluji slovo panu poslanci Wagnerovi, aby navrhl způsob hlasování.
Poslanec Jozef Wagner:
Paní předsedající, já se domnívám, že před hlasováním - protože nebyl předložen žádný návrh, aby se hlasovalo o částech - mohu pouze zopakovat, že doporučuji Poslanecké sněmovně, aby přijala usnesení, kterým schvaluje harmonogram projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1998, a dále návrh zákona tak, jak je to uvedeno v předloženém usnesení rozpočtového výboru.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Ano, všichni jste slyšeli návrh usnesení tak, jak jej předložil rozpočtový výbor, a já v tuto chvíli zahajuji hlasování pořadové číslo 102 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 102 se z přítomných 164 pro vyslovilo 120, proti 14. Tento návrh byl přijat. Tím jsme ukončili projednávání tohoto bodu.
Dalším bodem podle schváleného pořadí schůze je
35.
Návrh skupiny 50 poslanců na usnesení Poslanecké sněmovny
ke zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny na zjištění obsahu a správnosti
finančních operací a majetkových převodů v rámci ČSTV a jeho zařízení,
a to včetně vztahu k podniku SAZKA
Hlásí se předseda klubu KSČM.
Poslanec Vojtěch Filip:
Paní předsedající, pani a pánové, dovolte, abych v této tak trochu nervózní atmosféře navrhl projednávání spíše mezinárodních smluv, které jsou od bodu 40 do bodu 43; že bychom je předřadili před tento bod, abychom se trochu uklidnili a svým způsobem se psychicky uměli přes sobotu a neděli připravit na náročná jednání, která v pondělí začnou. Myslím, že by to jenom prospělo průběhu tohoto jednání. Dávám to jako procedurální návrh - předřazení bodů 40 až 43 před bod 38.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Pan místopředseda Honajzer se hlásí.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Vážené kolegyně a kolegové, já tomu návrhu rozumím a v zásadě nejsem proti. Chtěl bych jenom upozornit na to, že se prostě v programu, tak jak byl, předpokládám, s časovým odhadem nepředpokládalo projednávání těchto bodů, a tudíž bychom museli také sehnat předkladatele, kterým není vždy ministr zahraničních věcí, a nejsem si úplně jist, že by se nám to podařilo a jestli do toho nevneseme další zmatek a chaos.Nicméně nic proti tomuto nenamítám, ale dříve, než budeme eventuálně hlasovat o procedurálním návrhu, bylo by asi dobré zjistit, zda jsme schopni v čase, který nám zbývá, opravdu zajistit důstojné projednávání i těchto bodů.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Já v tuto chvíli dávám hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Filipa. Paní poslankyně, páni poslanci prosím vás o ticho v jednacím sále. (Zvoní.) Chtěla bych se zeptat pana poslance Filipa, zda tomu mám rozumět tak, že mám dát hlasovat o jeho návrhu hned, anebo zda budeme čekat, zda je možné sehnat předkladatele těchto mezinárodních smluv.***