Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

 

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: O faktickou poznámku požádal pan poslanec Josef Janeček.

 

Poslanec Josef Janeček: Jenom bych zareagoval několika větami. Není pravda, že jsem zpochybnil podíl KDU-ČSL na vládě, že i ona nese částečnou zodpovědnost. Na druhé straně jsme jediná strana v tomto parlamentě, která předložila alternativní koncepci našeho zdravotnictví. Jsme jediná strana, která předložila rámec, který je alternativou k tomu, co se nazývá, že rámcem transformace zdravotnictví má být soutěž zdravotních pojišťoven. Domnívám se, že tato vize, kterou předkládá náš koaliční partner, je velmi rozdílná od vize, kterou my nazýváme regulovaná síť zdravotnických zařízení. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: O slovo se hlásí pan poslanec Filip. Vzhledem k tomu, že není nikdo přihlášen do rozpravy, konec konců je předsedou klubu, tak mu slovo uděluji.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedající, paní a pánové, v této debatě nepadla snad pouze jedna otázka. Já bych ji rád položil nikoliv přítomnému panu řediteli Všeobecné zdravotní pojišťovny, ale panu ministru zdravotnictví.

Jak je nám známo z čísel, která se týkají finančních dokladů Všeobecné zdravotní pojišťovny, které tady projednáváme, a nedávno jsme projednávali zprávu za rok 1995, víme, že Všeobecná zdravotní pojišťovna byla postupně od roku 1991 vybavována státem ze státního rozpočtu prostředky - nejdříve 800 milionů, pak 1,3 mld., pak 1 mld. korun. To znamená, že více než 3 miliardy korun byly dány na rozběh systému všeobecného zdravotního pojištění. Přesto - jak bylo konstatováno v poslední zprávě Všeobecné zdravotní pojišťovny - je v deficitu hospodaření cca 5 miliard korun.

Ptám se tedy ministra zdravotnictví, nakolik ovlivňuje současnou hodnotu bodu a platby poskytovatelům zdravotní péče právě takové hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny a deficitní hospodaření ostatních zdravotních pojišťoven.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Dále se do rozpravy přihlásil pan poslanec Wagner, připraví se pan poslanec Exner.

 

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v rozpravě prozatím nezazněla základní ekonomická příčina problémů, o nichž je řeč. Jako by na povrchu zůstaly jen problémy, které jsou něčeho důsledkem, ale nikoliv to podstatné, co přivedlo k této situaci. První a podstatná příčina je malý výkon ekonomiky. Druhá a podstatná příčina jsou celkové relace v souvislosti s malým výkonem ekonomiky a v souvislosti se strukturou výdajů ve zdravotnictví.

Víme-li o tom, že v daňové skupině 1, kdybychom se zařadili mezi evropskou patnáctku, jsme v pořadí pátí, šestí s nejnižším daňovým zatížením v Evropě. Ale pokud přičteme daňovou skupinu 2, tedy daňové pojištění, tak už jsme na 10. a 11. místě ze 16. To ukazuje na to, že daleko větší zatížení máme v pojištění, a přesto peníze, které do systému přicházejí, nestačí. Z této logiky je zřejmé, že základní problém je v nedostatku zdrojů.

Ale je zde i jiný problém. Vědělo se a ví se, že systém je větší, než by příslušelo zemi o naší velikosti a o počtu obyvatel, a že byl budován nikoli z logiky ekonomické, ale z logik zcela jiných, za minulého režimu.

Pokud bych z něčeho obviňoval tuto i předchozí vládu v přestavbě systému, tak z toho, že nikdo neměl odvahu prstem ukázat na to, co je nadbytečné. Bohužel musím říci, že jistých vážných chyb jsme se dopustili v této i v minulé Poslanecké sněmovně, aniž budu uvádět jména, názvy ústavů, tak budu říkat jen cifry, protože mám příklad z jednoho kraje. Je zcela irelevantní, z kterého kraje. Je to prostě model. Místo toho, abychom posílili silniční síť za zlomek peněz, které jsme investovali do pořízení nové nemocnice za miliardu, vzdálené 12 km od velké krajské nemocnice, kde stačilo skutečně vybudovat za mnohem menší náklady něco navíc v existující kvalitní nemocnici, tak jsme hloupě investovali miliardu do systému a vyprodukovali další zařízení, které samozřejmě stojí zbytečně mnoho dalších peněz navíc. Takovýchto příkladů bych s jiným číselným obsahem mohl vykládat mnoho.

Z této logiky plyne zcela jednoznačně, že bychom měli velmi pozorně sledovat i letos v rozpočtu předložené kapitálové výdaje a hledat řešení. Naše zdravotnická síť samozřejmě vychází z tradic a všeho toho, co za poslední století zde prošlo. Před sto lety vzniklé mnohé nemocnice musely respektovat fakt, že za dobové dopravy, velmi pomalé, bylo potřeba, aby síť byla velmi hustá. Dnes je samozřejmě velmi obtížné - a každý z nás, kdyby byl starostou v nějakém malém městě, by se velmi těžko rozloučil s tím, že bude rušit malou nemocnici. Ale tento problém je a ten nepříjemný problém se musí pojmenovat a odborníci musí mít odvahu nalézt kvalifikovaná řešení. Ale to není věc politického dohadování a šarvátek, to je věc perfektní odborné úvahy a rozhodnutí, která poté budou předložena, zargumentována event. i této sněmovně, pokud jí to přísluší. Ale bez tohoto rozhodnutí to nebude možné.

V úvodu jsem zmínil, že problémem jsou i cenové relace. Ano, jsou. V daňové skupině 2 máme větší zatížení na občana, než mají mnohé evropské země. Přesto prostředky nestačí. Máme ceny léků zcela liberalizovány, tj. shodné s cenami u nich. Ale další část našich výdajů odpovídá logice domácích cen v celkovém rozsahu. A to tedy znamená, že zcela logicky ukrajujeme na léky v poměru financování daleko větší část celkové sumy, než se logicky v jiných cenových relacích musí použít ve srovnatelných zemích.

To samozřejmě souvisí s celkovým stavem naší ekonomiky, s kursem, se vším, co charakterizuje náš transformační vývoj. Tyto okolnosti jsem zmínil jen proto, abychom nehledali příčiny jen ve zcela konkrétním, co je předmětem tohoto bodu, protože tam mohlo dojít k mnoha a mnoha chybám a nemuselo k nim dojít. A i kdyby k žádné nedošlo, tak by byl obrovský problém na stole, protože prostě není dost zdrojů k financování.

Rád bych slyšel od pana ministra zdravotnictví odpověď na otázku, zdali si problémy, o nichž jsem hovořil, resort uvědomuje a zda připravuje řešení, které musí být koncepční a které by měl předložit resort. Samozřejmě v dohodě se všemi partnery, ale bude to řešení - a to je potřeba si politicky uvědomit - velmi bolestivé a musí k němu být politická vůle a odhodlání všech. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Wagnerovi. K řečništi zvu pana poslance Exnera. Z dalších poslanců se nikdo nehlásí. Jinak chce vystoupit opět pan ředitel Němec a předpokládám závěrečná slova předkladatele a zpravodaje. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, očekával jsem, že v rozpravě vystoupí některý zástupce vlády a ubezpečí občany, jak konkrétně mají postupovat a jaká je situace. To se bohužel nestalo.

Na základě toho navrhuji usnesení Poslanecké sněmovny k projednávanému bodu následujícího znění:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby jako celek nebo prostřednictvím některého člena bezodkladně ujistila občany o zajištění bezplatné zdravotní péče na základě veřejného pojištění za podmínek, které stanoví zákon, jak to vyplývá z článku 31 Listiny základních práv a svobod, a o tom, že z toho vyplývá, že nejsou oprávněné žádné platby nad tento rámec.

Dámy a pánové, pro případ, že by případně takové usnesení nebylo přijato, chci vás již předem ujistit, že na základě projednání v poslaneckém klubu KSČM prohlašuji, že tento názor je jednoznačným názorem Komunistické strany Čech a Moravy s tím, že zároveň sympatizujeme s lékaři, kterým neřízení zdravotnictví působí vážné potíže.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Do rozpravy se nikdo dále nehlásí. Chci upozornit pana poslance Grosse, že mu dám možnost vystoupit. Myslím si ale, že ještě bychom měli umožnit vystoupení pana ředitele Němce. Předpokládám, že máte nějaký procedurální návrh.

 

Poslanec Stanislav Gross: Máte pravdu, pane předsedající. Já bych chtěl jenom informovat, že před uzavřením rozpravy k tomuto bodu budeme žádat o pětačtyřicetiminutovou přestávku na poradu klubu.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji. Pane řediteli, máte možnost vystoupit.

 

Ústřední ředitel VZP Jiří Němec: Vážené dámy, vážení pánové, jenom dvě reakce k vystoupení, i když jedno nebylo směřováno na mne, ale když mám tu možnost, rád bych se k tomu vyjádřil.

K panu poslanci Janečkovi - opravdu se výrazně mění motivace zdravotnických pracovníků, bohužel se mění najednou a bohužel, i když dočasně, se mění v celém sektoru zdravotnictví, což není dobrá situace. My to víme, budeme se to snažit eliminovat, ale tento problém známe. Je to skutečně problém paušálních systémů. Paušální systémy se obcházejí neposkytováním péče, výkonové systémy se obcházejí poskytováním nadprodukce.

30 % - to je velice problematické, protože to je myšlení lékaře, to je něco, co nemůže revizní lékař přímo pocítit. To je prostě to rozhodování, a to není 30 % zbytečné péče, to je 30 % péče, která se poskytuje navíc proti jinému systému financování, a zda je to zbytečné nebo ne, je věcí diskuse.

K deficitu pojišťoven - chci konstatovat, že deficit se ustálil, neroste. Pokud se nemění, nezlepšuje nebo nezmenšuje, je to dáno tím, že se vydávají ze státní správy nové ceny léků, že se udělají určitá opatření, která znamenají, že pojišťovna musí platit více, než by měla, a to je problém nastavení systému do roku 1993, na kterém skončila řada pojišťoven, že hodnota bodu, která se vyplácí, je o něco větší, než vychází z příjmu pojišťoven. Je to vlastně důvod likvidace řady zaměstnaneckých pojišťoven, je to nepříjemná věc. Všeobecná zdravotní pojišťovna si stanovila politiku, že za všech okolností se snaží stávající hodnoty bodu udržet. To, že mají pojištěný deficit, neznamená, že ve zdravotnictví mají méně peněz. Právě opak je pravdou. To, že mají pojištěný deficit, znamená, že zdravotnictví dostane o něco více peněz, než odpovídá příjmu zdravotního pojištění, a zdravotní pojištění musí sahat do budoucího výběru pojistného, což znamená ztrátu platební schopnosti apod.

Jinak bych vás chtěl informovat, že správní rada včera rozhodla, že Všeobecná zdravotní pojišťovna dává návrh na předběžné opatření k soudu v Olomouci, aby se Česká lékařská komora zdržela výzev ambulantním lékařům, aby vybírali peníze od pacientů. Podle našeho názoru je to v rozporu se zákony a není k tomu věcně žádný důvod.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu řediteli Němcovi. V souladu se žádostí předsedy klubu ČSSD pana poslance Grosse v tomto okamžiku rozpravu nekončím, nýbrž přerušuji a vyhlašuji 45 min. přestávku do 11.18 hodin.

 

(Schůze byla přerušena v 10.35 hodin.)

(Schůze byla zahájena v 11.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Dámy a pánové, skončila bezmála hodinová přestávka pro jednání klubu, o kterou požádal klub sociální demokracie, včetně prodloužení. Takže připomínám, že jsme přerušili rozpravu v okamžiku, kdy se do ní nikdo nehlásil. Rozprava je otevřená. Já očekávám, že pokud byl zájem o klub před dokončením rozpravy, že bude také zájem o vystoupení v rozpravě. Zatím nevidím žádnou ruku, ale povinnost mně velela začít v 11.30 a dávám i tímto způsobem šanci o přihlášení se do rozpravy těm, kteří ještě mají zájem se do rozpravy přihlásit.

Do rozpravy se hlásí pan poslanec Špidla. Uděluji mu slovo.

 

Poslanec Vladimír Špidla: Vážený pan předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych předložil návrh na usnesení:

Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby

I. průběžně informovala Poslaneckou sněmovnu o krocích, které byly provedeny k řešení situace ve zdravotnictví s ohledem na zajištění ústavních práv občanů;

II. neodkladně využila všech zákonných možností k okamžitému odvolání výzvy České lékařské komory k výběru poplatků za léčebnou péči poskytovanou občanům z titulu veřejného zdravotního pojištění.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji. Dále o slovo požádal pan poslanec Václav Grulich.

 

Poslanec Václav Grulich: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych jménem poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické...

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Dámy a pánové, promiňte, pane kolego, já mám pocit, že přesto, že máte zvučný hlas, tak v tomto okamžiku to nestačí, aby bylo slyšet, co říkáte. Já bych poprosil o klid a pan poslanec Grulich může pokračovat.

 

Poslanec Václav Grulich: ...abych navrhl druhé usnesení. To usnesení je následujícího znění:

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR nesouhlasí se zprávou ministra zdravotnictví o situaci ve zdravotnictví a konstatuje plnou odpovědnost ministra za dlouhodobý krizový stav v resortu.

Poslanecká sněmovna žádá předsedu vlády ČR, aby navrhl prezidentu ČR odvolání ministra zdravotnictví Jana Stráského z funkce ministra vlády.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Dále se do rozpravy přihlásil pan poslanec Bureš. Uděluji mu slovo.

 

Poslanec Eduard Bureš: Pane předsedo, dámy a pánové, já bych si dovolil navrhnout usnesení sněmovny k situaci, která tady byla projednávána od rána. Usnesení by znělo:

Poslanecká sněmovna je znepokojena situací ve zdravotnictví, a proto žádá

a) ředitele a správní radu VZP a vedení České lékařské komory, aby urychleně dospěli k dohodě o financování péče poskytované ambulantními specialisty,

b) ministra zdravotnictví, aby urychlil práci na předložené reformě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Hlásí se pan poslanec Matulka. Já se jenom zeptám, pane poslanče, jestli gesto, které jsem zahlédl před chvílí u pana poslance Špidly, bylo přihláškou. Bylo přihláškou, takže byl přihlášen spíš, poté vy.

 

Poslanec Vladimír Špidla: Jedna technická, tj. předkládal jsem usnesení, které mělo římská jedna a římská dvě. Chci, aby se o každém bodu hlasovalo zvlášť.

Jinak faktická poznámka k poslanci Burešovi. ČLK nemá oprávnění zabývat se cenovými jednáními. Už tím překračuje svůj mandát. (Potlesk z levé strany sněmovny.)

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Já si myslím, pane poslanče, že vy budete mít možnost jako zpravodaj poté obdobné připomínky mít v rámci svého zpravodajského vystoupení. Takže já uděluji slovo panu poslanci Matulkovi.

 

Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, promiňte mi toto malé zdržení. Já jsem nechtěl vystupovat v rozpravě, vyprovokoval mě k tomu návrh přednesený panem poslancem Grulichem.

Problém ve zdravotnictví nebyl založen nikdy později než zhruba v polovině 80. let, někdy kolem roku 1984, 1985. Místo řešení po roce 1989, místo řešení problému dřívější Pithartova vláda a pan ministr Bojar svou koncepcí zdravotnictví problém zhoršili. Jestli někdo odpovídá za dnešní stav, je to především Pithartova vláda a Bojarovo ministerstvo. Jestli dnes někomu máme jít po krku za dnešní stav, tak máme jít po krku premiéru Václav Klausovi za to, že nenalezl odvahu říci celou pravdu, říci, že my jsme ten stav nezpůsobili, ale bojíme se nebo váháme s řešením tohoto stavu. Pan premiér Klaus místo toho, aby věcně připustil řešení problému, tak neustále odvolával ministry. Tím problém nevyřešil, tím řešení problému oddaloval.

Návrh, který byl vznesen poslancem Grulichem za klub ČSSD, není ničím jiným než pokračováním v této tendenci. Nevím, jestli si klub ČSSD uvědomuje, že jestliže bude trvat na svém návrhu, bude se chovat úplně stejně, jako se choval pan premiér Klaus předchozích 5 let.

Já jsem vystoupil proto, abych řekl, že pro návrh předložený poslancem Grulichem hlasovat nebudu, neboť by mi ruka upadla. Pojďme jednat o věci, a ne o ministrech. Děkuji. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Do rozpravy se dále hlásí pan poslanec Sládek. Uděluji mu slovo.

 

Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, hodně se zde hovořilo o pacientech, pojišťovnách, méně už o lékařích. Chápu to, protože lékařů je asi 35 000 ve srovnání se 7 mil. dospělých, řekněme pacientů, čili voličů. Takže to kličkování poslanců nebo politických stran je zcela jasné nebo má zcela jasný původ. Problém není v lékařích nebo v tom, že by vybírali poplatky, problém je, jak bylo tady řečeno už mnohokráte, v celém systému. Problém je v těch, kdo naši zemi řídí, tedy ve vládě. Jak jsem řekl, chápu to kličkování politických stran, které si to nechtějí rozházet se svými voliči. Ale musíme si uvědomit jednu věc. Občané platí pojištění, peníze zůstanou na půl cesty v pojišťovnách a k lékařům se skutečně nepropracují. Takže je nutné zaměřit kritiku směrem k vládě, samozřejmě, jak jsem zde řekl už mnohokráte, naše Ústava je založená na principu kolektivní odpovědnosti vlády, takže znovu nevyzvedávejme jednotlivce, předsedu vlády nebo ministra zdravotnictví. Jediným řešením by opět byla demise kompletně celé vlády.

Dámy a pánové, já si myslím, že to je skutečně vážná věc a že z tohoto úhlu by měla být také pojímána. Takže ani populistické výkřiky zástupců strany lidové, ani snaha svalit odpovědnost na lékaře, ale skutečně změna celého systému, a to životné důležitého systému. Děkuji. (Potlesk v části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: S faktickou poznámkou chce vystoupit pan poslanec Grulich.

 

Poslanec Václav Grulich: Pane předsedající, dámy a pánové, je to faktická poznámka k tomu, co zde uvedl poslanec Matulka. Bylo by sice velice krásné, kdybychom mohli navrhovat nějaká opatření proti někdejšímu ministru Bojarovi, nebo proti Pithartově vládě, ale bohužel takto v politice věci nechodí. Za situaci ve zdravotnictví určitě zodpovídá nejvíc systém, který byl vytvořen. Ale ten systém je řízen jednotlivými lidmi, a ti lidé nesou jednotlivou odpovědnost. Nelze jinak konat, než se obracet vůči této osobní odpovědnosti. Ti, kteří je do těchto funkcí postavili, musí zvážit sami pro sebe, jaký díl odpovědnosti padá i na tu situaci, ve které tyto lidi postavili do určitých systémů, jak těmto systémům pomáhali, jak tyto systémy deformovali nebo je naopak řídili. Nelze ale odvolávat systém, nelze dávat interpelaci proti systému a už ne proti někomu, kdo byl ministrem před pěti, šesti nebo sedmi lety. Bohužel musíme se snažit řešit situaci právě takovou, jaká je v této chvíli, a právě s těmi lidmi, kteří jsou rozhodujícími činiteli teď a v tuto chvíli, jinak to bohužel nejde. Děkuji. (Potlesk v části sátu.)

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Grulichovi. Nerad bych někoho přehlédl, ale zdá se, že tentokrát se opravdu již nikdo nehlásí do rozpravy. Rozpravu tímto končím. Mám povinnost se teď zeptat předkladatele, tj. pana ministra Stráského, zdali chce mít závěrečné slovo, Víceméně o totéž bych chtěl poprosit zpravodaje. Role zpravodaje je však přece jenom trochu jiná. Pan zpravodaj by nás měl především informovat o tom, jaké návrhy byly předloženy. Dostalo se mi žádosti z některých poslaneckých klubů, že vzhledem k tomu, že ta usnesení byla předložena až teď ve zbytku rozpravy, po hodinové přestávce, chtěli by se poslanci v rámci polední přestávky sejít a hlasování o návrzích , které zde byly předneseny, odložit na jednání po přestávce. Já osobně se domnívám, že jsem povinen vyhovět i žádosti o přestávku na jednání klubu. Podle mého je logičtější v tomto čase to spojit s polední přestávkou. To vše říkám proto, abych upozornil zejména zpravodaje, že je víceméně na něm, zdali chce své slovo a svou průvodčí roli při předkládání návrhů nechat až na jednání před hlasováním po polední přestávce. Nicméně napřed bych dal šanci vystoupit navrhovateli, tj. panu ministru Stráskému.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Pane místopředsedo, dámy a pánové, v situaci, která se vyvinula, cítím lidskou povinnost odpovědět na konkrétní dotazy, které byly přímo na mne učiněny, abych měl ještě tuto možnost vám odpovědi poskytnout. Odpovídám, že situace, která se týká dotazu pana kolegy Maštálky, se týká 18 % finančních prostředků ve zdravotnictví. Samozřejmě, že to znamená daleko větší počet subjektů, protože hovoříme o ambulantní sféře, z celkového počtu 30 tisíc subjektů je to více než 18 %, něco kolem 25.

Myslím, že nemusím odpovídat na otázku pana poslance Filipa, byť byla přímo adresována mně, poněvadž toho využil pan ředitel Němec, který je odpovědný této sněmovně právě za otázky, které mu byly položeny. Pokud bych byl přesto vyzván, samozřejmě můžeme tyto informace doplnit.

Chtěl bych reagovat na příspěvek pana poslance Wagnera, který označil podle mého názoru problém tak, jak skutečně zní, a on tady několikrát tak zazněl. Je to problém přebytku sítě. Je to problém přebytku, který zde zazněl i ve slovech pana ředitele Němce. Jestliže i on uznává, že má o dva tisíce smluv více, než je potřebí, tak je samozřejmé, že tudy vede cesta. Není to cesta snadná, protože já i dnes v této atmosféře mám v kapse několik vašich intervencí o tom, aby nemocnice, o kterých rozhodujeme, byly rozhodnuty jinak, než ministerstvo navrhuje. Není to ovšem jen problém sítě, je to také problém větší péče a nákladnější péče, než odpovídá ekonomické situaci této země. Pochybuji, že tento problém má bezprostřední souvislost s tím, co musíme dnes rozhodnout.

Jsem přesvědčen, že Poslanecká sněmovna by měla vyzvat obě strany k jednání, a říkám, že se těchto jednání zúčastním tak, aby byla co nejefektivnější.

Pokud tady zazněl návrh pana poslance Exnera, mohu mu říci, že jsem využil této přestávky, abych jeho požadavek, tzn. stanovisko ministra jako člena vlády, i radu občanům, jak se v této situaci chovat, řekl do všech sdělovacích prostředků. Udělám to samozřejmě znovu i bez usnesení této sněmovny.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministru Stráskému. O slovo se přihlásil pan zpravodaj Špidla.

 

Poslanec Vladimír Špidla: Mám sdělení, že chci přednést zprávu k předloženým usnesením a své závěrečné slovo těsně předtím, než se bude hlasovat.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Já v tomto okamžiku žádám Kancelář sněmovny, aby spolu se zpravodajem připravili návrhy na hlasování v písemné podobě, a vyhlašuji polední přestávku do 13.00 hodin.

 

(Schůze přerušena v 11.47 hodin.)

(Schůze opět zahájena v 13.03 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Dámy a pánové, dovolte, abych vás pozval do jednací síně a zahájil odpolední jednání sněmovny, ve kterém si dovolím dokončit projednávání tohoto bodu a předat pak žezlo kolegyni Buzkové, Vím, že přestávka, kterou jsem vyhlásil, vzhledem k tomu, že fakticky skutečně jednaly kluby a kromě toho ještě řada z vás obědvala, byla relativně krátká. Proto si dovolím vyzvat vás všechny, kteří se zdržujete v kuloárech, abyste se dostavili do sněmovny. Poprosím Kancelář, aby dostupnými prostředky oznámila, že začíná odpolední jednání, posledních několik hodin v tomto týdnu.

Před přestávkou jsme se dohodli, že začneme vystoupením, závěrečným slovem a průvodním slovem zpravodaje pana poslance Špidly a budeme hlasovat o návrzích, které byly vzneseny v rozpravě. Nicméně v tomto okamžiku požádal o slovo předseda klubu KSČM pan poslanec Filip a já mu je tímto uděluji.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Vážený pane předsedající, pane premiére, dámy a pánové, dovolte mi, abych pouze požádal o znovuotevření rozpravy vzhledem k tomu, že po obdržení všech pozměňovacích návrhů, resp. návrhů na usnesení k této věci dospěl náš klub ke stanovisku, že ani jeden z návrhů na usnesení nevystihuje přesně podstatu problému, o kterém se tady diskutovalo. Žádám, aby o této žádosti pan předsedající nechal hlasovat.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Zeptám, se pane předsedo, byl jsem tady krátce kolegyní Buzkovou dotázán na nějakou konzultaci: Vy jste tuto žádost o otevření rozpravy navrhl na základě čeho?

 

Poslanec Vojtěch Filip: Na základě studia písemně předložených návrhů na usnesení k této věci. Já jsem přesvědčen, že se pravděpodobně na tom shodneme, možná i z jiných důvodů, že předložené návrhy nevystihují podstatu diskuse, která se tady od rána odvíjela.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Ptal jsem se právě proto, jestli hledáte nějakou formální oporu pro svoji žádost v jednacím řádu, nebo nebude-li lepší, a já tady pozoruji gesto ministra a musím mu dát šanci vystoupit v tomto okamžiku.

 

Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Pane předsedající, dámy a pánové, využívám svého práva a otevírám rozpravu, aby se mohly upravit některé návrhy, které byly předloženy.

(Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji, tímto vystoupením byla rozprava otevřena a ten, kdo má zájem v rozpravě vystoupit, má v tomto okamžiku šanci. Takže o slovo se hlásí pan poslanec Filip a pak pan poslanec Bureš.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Vážený pane předsedající, paní a pánové, budu velice stručný. Zeptal jsem se tady na určité momenty, které se týkají hospodaření VZP, která zahrnuje 70 a více procent všech pojištěnců v České republice. Odpověděl mi pan ředitel VZP. Já jsem sice jeho odpověď vzal na vědomí, ale chtěl jsem znát názor Ministerstva zdravotnictví na tuto věc.

Jsem přesvědčen, že každý z nás tady ví, že občan České republiky platí zdravotní pojištění do pokladny zdravotních pojišťoven, ať VZP, nebo resortních pojišťoven, a ústavní stav je takový, že tyto pojišťovny mají finanční vztah k poskytovatelům péče a tito dostávají prostředky z tohoto zdravotního pojištění právě prostřednictvím zdravotních pojišťoven, nikoliv od občanů. Protože se dlouhodobě nevyvíjí příznivě situace ve zdravotních pojišťovnách a zdravotní pojišťovny si neváží ani projednávání svých zdravotně pojistných plánů ve sněmovně, ani výsledků kontrol Nejvyššího kontrolního úřadu, jsem přesvědčen, že nesou zdravotní pojišťovny svůj díl odpovědnosti na situaci, která tady nastala. Nejméně Všeobecná zdravotní pojišťovna od 27. května letošního roku věděla, s jakým přístupem jde do jednání s jednotlivými poskytovateli péče, a tedy soustředila se na určité krytí svých bilančních zpráv na úkor poskytovatelů zdravotní péče tím, že samozřejmě musela vyvolat onen stav, který tady je dnes. Jsem přesvědčen, že nejde o nahodilost, jde o to, jakým způsobem začít obcházet ústavu.

Jsem přesvědčen také o tom, že Parlament České republiky k dodržování ústavnosti nemůže mlčet. Chtěl bych podotknout, abych řekl alespoň nějaká čísla, že do dnešního dne VZP nerealizovala např. Zprávu Nejvyššího kontrolní úřadu, resp. opatření ze Zprávy NKÚ z roku 1995 a pokračuje ve své finanční politice, která byla v této zprávě NKÚ značným způsobem kritizována.

Jsem proto přesvědčen, že Poslanecká sněmovna by měla svým způsobem ohodnotit tuto situaci ve zdravotnictví, kterou se musí zabývat vzhledem k tomu, že občané České republiky nemají vůbec žádnou jistotu v dodržování svých ústavou zaručených práv, takto:

1. Poslanecká sněmovna nesouhlasí se zprávou přednesenou ministrem zdravotnictví a konstatuje plnou odpovědnost vlády České republiky, Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven, zejména VZP, za dlouhodobý krizový stav resortu.

Poslanecká sněmovna s účinností od 4. 7. 1997 odvolává pana Jiří Němce z funkce ředitele VZP.

A za třetí: Poslanecká sněmovna vyzývá předsedu vlády ČR, aby vzhledem ke své odpovědnosti za trvající neústavní stav a krizi resortu zdravotnictví podal do rukou prezidenta republiky demisi.

Děkuji. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: V rozpravě vystoupí pan poslanec Bureš.

 

Poslanec Eduard Bureš: Pane předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl upřesnit návrh usnesení, který byl, a změnil bych ho asi v tomto smyslu, měl by reagovat na současný stav, takže bych to usnesení formuloval v tomto případě takto:

Poslanecká sněmovna je znepokojena situací ve zdravotnictví, a proto žádá ředitele a správní radu VZP, aby urychlila jednání vedoucí k dohodě o financování péče poskytované ambulantními specialisty. Bod b) mého původního usnesení bych si dovolil vypustit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Táži se, hlásí-li se ještě někdo do rozpravy, která byla před chvílí otevřena. Není tomu tak, rozpravu končím. Pana poslance Maška jsem přehlédl, omlouvám se, pane poslance. Takže beru zpět to, že rozpravu končím.

 

Poslanec Ivan Mašek: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, pane předsedající, nic by se nestalo, kdybyste mě přehlédl, já bych vystoupil jako předseda klubu po uzavření rozpravy. Já se chci v této chvíli stejně vyjádřit spíše jménem poslaneckého klubu ODA k těm předloženým návrhům.

Chci říci, že náš poslanecký klub podpoří z návrhu předneseného panem poslancem Špidlou bod 2. Podpoříme také upravený návrh pana poslance Bureše. Za normálních okolností bychom také podpořili návrh přednesený panem poslancem Václavem Exnerem, protože věcně je ten návrh naprosto správně, ale poté, co vystoupil pan ministr zdravotnictví a jasně splnil to, co se tady po něm žádá, tak myslím, že je to zbytečné a je prostě potřeba, aby se objevilo - a k tomu je dobré, že se zde jedná ve sněmovně - aby se objevilo v médiích, že jak vláda, tak parlament jsou toho názoru, že nelze na občanech vymáhat žádné poplatky nad rámec zákona a že je povinnost poskytovat zdravotní péči v rozsahu stanoveném zákonem a že občan, který by případně nebyl ošetřen, protože by odmítl zaplatit jakýkoliv poplatek, tak se může obrátit na orgány činné v trestním řízení a měl by to učinit. Z toho důvodu tedy, že toto tady zaznělo z úst pana ministra zcela zřetelně, tak se domnívám, že návrh pana poslance Exnera je nadbytečný, a nebudu pro něj hlasovat.

Děkuji za pozornost.

***