Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

 

 

Poslanec Zdeněk Krampera: Děkuji. Pane předsedo, dámy a pánové, pane ministře, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo financí a Fond národního majetku dokončily návrh na privatizaci energetických distribučních firem a dolů. Tak by se mohly stát prvními z klíčových firem, které stát prodá. Energetiku by měl získat strategický partner, který od státu postupně získá podíl ve výši 46 - 55 %. Tento partner, který do energetiky vstoupí, bude vybírán podle návrhu Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva financí na základě ceny podnikatelského záměru a renomé. Na to, zda už získal v podniku podíl, nebude brán podle Ministerstva financí zřetel. Orientační cena prodávaného balíku akcií by měla vycházet z tříměsíčního průměru akcií firmy na burze. Zhruba 10 - 15 % akcií dolů, s výjimkou OKD, by měl podle návrhu získat management, zbytek státního podílu se pak prodá po částech.

Vzhledem ke skutečnosti, že energetika je pro fungování a samostatnost země jednoznačně nejdůležitější, se vás, pane ministře, ptám, zdali si sám uvědomujete, do jakých obrovských a neřešitelných potíží může vy sám a vláda České republiky naši zemi uvést. Nestačí množství příkladů, jako Poldi Kladno, VTŽ Chomutov či Tatra Kopřivnice, aby bylo jasné, že soukromý vlastník bude mít zájem získat obrovský prospěch a posléze se ziskem odejde?

V případě privatizace energetiky a dolů může následně dojít i k celostátnímu kolapsu v této oblasti. Děkuji.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Kramperovi. Prosím pana ministra Karla Kühnla o odpověď.

Jinak žádám pana poslance Titze, který je přihlášen jako další, pokud se zdržuje v kuloárech, aby nelenil a dostavil se do zasedací síně.

 

Ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, vážený pane poslanče Krampero, s radostí konstatuji, že pan poslanec Krampera je mimořádně dobře a správně informován o materiálu, který byl připraven ministrem průmyslu a obchodu a ministrem financí pro jednání vládní privatizační komise, o postupu dokončení privatizace majetkových účastí státu v distribučních společnostech. Nebudu tudíž opakovat zásady, které zde již pan poslanec řekl.

Otázka zněla, zda si uvědomujeme, do jakých potíží můžeme zemi uvést, zda si uvědomujeme, že soukromý vlastník sleduje jen svůj vlastní prospěch a se ziskem odejde atd.

Vážený pane poslanče, vláda je si samozřejmé dobře vědoma potenciálních nebezpečí spojených s privatizací takových podniků, jakými jsou distribuční podniky. Proto je stanoveno, že pro každou distribuční společnost by měl být partner vybrán formou veřejného výběrového řízení, měl by to být jeden konkrétní strategický partner, a to takový - a to budou právě kritéria řízení - který bude představovat záruku dalšího rozvoje společnosti při garantování její plné skutečnosti.

Stát si po určitou dobu mezi zaplacením plné ceny a předáním rozhodujícího balíku akcií, nejméně do výše 34 %, ještě nějakou dobu větší část akcií ponechá, nepředá je právě proto, aby si v tom mezidobí zachoval vliv, než se ukáže, jak v detailu přesně funguje regulační systém, který bude pro tyto společnosti a vůbec pro celou energetiku vytvořen. Děkuji.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu ministru Karlu Kühnlovi. Ptám se pana poslance Krampery, zda si přeje položit doplňující otázku. Nepřeje.

Uděluji tedy slovo panu poslanci Titzovi. Upozorňuji, že další na řadě bude pan poslanec Krejsa.

 

Poslanec Miloš Titz: Vážený pane předsedo, pane ministře, který zde nejste, milé kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové, asi většina zde přítomných již něco slyšela o defraudaci prostředků zasílaných občany v minulých dvou až třech letech...

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Velmi promiňte, pane poslanče, ani já jsem si nepovšiml, že pan ministr financí pan Ivan Pilip, na kterého vznášíte svoji interpelaci, zde není. Proto naléhavě prosím pracovníky Kanceláře sněmovny, aby pana ministra sehnali. Pokračujte ve své interpelaci.

 

Poslanec Miloš Titz: Doufám, že mi budou nějaké vteřinky odečteny.

...prostředků zasílaných občany v minulých dvou až třech letech na konto zlínské s. r. o. Českomoravská zasílatelská jako zálohy na vydání čtyř-, dvanácti- a čtyřiadvacetidílné encyklopedie, vždy ve dvou formách vydání, a to běžné a luxusní.

Výsledkem je však defraudace těchto finančních prostředků neznámým viníkem, neváhám říci, že skutečným výsledkem je cca 15 tisíc podvedených rodin. Dále se odvážím tyto rodiny označit za jednoznačně polistopadově orientované, neboť chtěly mít doma dospělým i dětem k ruce, moderní encyklopedii, nezatíženou státním totalitarismem a ideologickým vyřazováním osobností a zkreslováním pojmů.

Je však možné, že většina z vás neviděla pěkný propagační materiál, který velmi podrobně a na úrovni seznamoval s tímto vskutku nakladatelským počinem.

Na první straně tohoto materiálu jsou fotografie a promluvy dvou bezesporu skvělých mužů: místopředsedy ODS a tehdejšího ministra školství Ivana Pilipa a předního českého bankéře a dnes senátora za ODS Richarda Salzmanna.

Podle mého názoru tato jejich podpora tomuto podnikatelskému a nakladatelskému záměru byla právě tím, co občanům doporučoval pan premiér, aby si totiž dříve, než někam či do něčeho vloží své úspory, opatřili solidní informace. Pro mne jsou takovouto informací a zárukou solidnosti záměru právě tyto promluvy a fotografie těchto mužů.

Nyní se vás ptám, pane ministře, neboť vás považuji za morálně odpovědného, proč jste dříve než jiní neměl informace, že se něco ve výše zmíněné firmě děje nekalého, proč jste zavčas nebil na poplach, či sám nepodal podnět k zahájení vyšetřování, a posléze, když už jste takto vnikl do patnácti tisíc domácností, se těmto podvedeným alespoň veřejně neomluvil.

Na závěr mi dovolte poznámku. Před necelým rokem jsem spolu se všemi poslanci klubu sociální demokracie toleroval tuto vládu tím, že jsem odchodem ze sněmovny snížil kvorum při hlasování o důvěře. Zatímco nedávno, a to mj. i pro netečnost ministra Pilipa ve výše zmíněné kauze, jsem hlasoval proti této kosmeticky rekonstruované vládě. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji, pane poslanče, Titzi. Prodloužil jsem vám vaši řečnickou lhůtu z důvodů nepřítomnosti vašeho respondenta. Pane poslanče Pilipe, podle § 19 odst. 1 vám uděluji napomenutí za nepřítomnost ve sněmovně v době, kdy jste měl odpovídat na interpelaci poslance. Prosím, abyste se ujal slova.

 

Ministr financí ČR Ivan Pilip: Já tuto důtku přijímám, jenom bych se na vás, pane předsedo, rád jako na předsedu parlamentu obrátil s tím, zda byste si mohl udělat lepší přehled poslanců, protože já nejsem poslancem.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Omlouvám se, zapomněl jsem, že jste se vzdal mandátu. Je to moje chyba, kterou sebekriticky uznávám.

 

Ministr financí ČR Ivan Pilip: Nicméně výtku přijímám, omlouvám se za o něco pozdější příchod.

Znám kauzu, na kterou zde pan poslanec upozorňoval, a musím říci, že sám ji považuji za velice politováníhodnou. Nicméně musím říci, že patřím mezi ty, kteří byli firmou Českomoravská zasílatelská, která se zabývala vydáváním tohoto dokumentu, rovněž podveden, nebo spíše zneužit. Nikoli ovšem ve smyslu, že bych si objednal tento naučný slovník, nýbrž v tom smyslu, že před třemi až čtyřmi roky se obrátila na můj sekretariát (tehdy ministra školství) se žádostí o názor na vydávání encyklopedií v České republice.

Tento obecný názor jsem také této firmě poskytl. Pro ty, kteří měli to štěstí, že se s tímto výtiskem neseznámili, dovolím si uvést, co bylo z mého dopisu odcitováno: "Usilujeme-li dnes o modernizaci vzdělávacího systému a hovoříme-li o nutnosti překonat úzce encyklopedický charakter vzdělání, neznamená to, že se chceme ve školách obejít bez encyklopedických publikací. Opak je pravdou. Teprve situace, kdy budou mít učitelé a žáci k dispozici poutavé a kvalitně zpracované encyklopedie, umožní učiteli zaměřit více pozornosti na aplikaci získaných vědomostí, na souvislosti mezi fakty. Z tohoto pohledu považuji každé úsilí směřující k vydávání původních českých encyklopedických publikací za důležitý přínos k vytvoření lepších podmínek k výuce na českých školách." Podepsán Ivan Pilip, tehdy ministr školství.

Necítím potřebu na těchto slovech vůbec nic měnit. Co považuji za zneužití mého textu, je fakt, že byl dán na jednu konkrétní publikaci, ovšem na publikaci, na kterou lze stěží vztáhnout mou větu "z tohoto pohledu považuji každé úsilí směřující k vydávání původních encyklopedií za důležitý přínos..." Podvod na občanech za důležitý přínos k čemukoliv užitečnému samozřejmě nepovažuji.

Jsem sám velmi zklamán, že k této situaci došlo, těm, kteří se na mne obrátili písemně, jsem se pokusil dát toto vysvětlení. Neznám bohužel jinou cestu, jakým způsobem veřejnosti, zejména té postižené veřejnosti, tuto informaci sdělit.

Zároveň jsem konzultoval s právníky, zda je možné tuto věc právně napadnout, teď myslím právně napadnout ze svého pohledu, nikoliv z pohledu těch, kteří byli postiženi, ti věřím, že tak již činí. Ovšem vzhledem k tomu, že jde o pouhé vytržení určitého textu, který byl napsán, a nikoliv o zkreslení a ani ne zkreslení, které by doporučovalo tuto konkrétní publikaci, protože to se v tom textu neobjevuje, bylo mi řečeno, že takováto žaloba by byla bezpředmětná. Proto jsem nic takového nepodal. Přesto pevně věřím, že ti, kteří podali žalobu z důvodu pokrácení svých prostředků, které do tohoto projektu vložili, se dočkají zadostiučinění a stejně tak doufám, že ti, kteří měli možnost toto vysvětlení sledovat, že přiznají nebo uznají, že šlo o věc, kde se můj text a já osobně potažmo jsme se stali obětí stejně nekalých aktivit této firmy, která zde byla zmiňována.

Zároveň mohu říci, že pokud je vedeno - a pokud je mi známo, je vedeno trestní řízení nebo vyšetřování ve věci této kauzy - že jsem zcela nápomocen v tom relativně málu, protože já jsem byl žádán pouze o tento dopis, být při vyšetřování nápomocen a věřím, že povede ke zdárnému cíli.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu ministru Ivanu Pilipovi a táži se pana poslance Titze, zda si přeje položit doplňovací otázku.

 

Poslanec Miloš Titz: Pane ministře, postižení nebyli žádným způsobem odčiněni a já si myslím, že politik v tak vysoké funkci, jak jste byl a jste, musí tu svoji morální zodpovědnost, jestliže se k něčemu přihlásí, jestliže někam dá svoji fotografii, jestliže se někde podepíše se všemi svými funkcemi apod., musí tuto morální odpovědnost nést a měl by se třeba ve sdělovacích prostředcích skutečně těm 15 tisícům rodinám svým způsobem omluvit, podobným způsobem, jak jste to udělal v této sněmovně. Děkuji.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Přeje si vystoupit pan ministr Pilip? Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Ivan Pilip: Tak já zvažuji, zda ještě reagovat, protože nemám pocit, že bychom byli v zásadním rozporu. Já pouze musím říci, že já jsem nevydal explicitní souhlas s tím, aby tam tento text a moje fotografie a moje jméno byly zveřejněny. Takže já opakuji, že v jisté formě se cítím stejně, ne stejně, jinak, ale taktéž postižen touto firmou jako jiní, kterým se tak stalo.

Nicméně budu hledat formu, jakou toto abonentům předplatného na tuto publikaci, tuto věc dále vysvětlit a jak se přičinit k tomu, aby vysvětlení či jistý druh omluvy, který byl přednesen zde, se dostal i k dalším lidem, kteří tuto interpelaci neměli možnost sledovat.

V tom jaksi přijímám návrh nebo podnět pana poslance Titze.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu ministrovi. Nyní je na řadě pan poslanec Josef Krejsa. Po jeho interpelaci na pana ministra Kühnla bude následovat interpelace pana poslance Maixnera na pana poslance Josefa Luxe. Prosím pana poslance Krejsu, aby se ujal slova.

 

Poslanec Josef Krejsa: Pane předsedo, dovoluji si vám oznámit, že po dohodě s panem ministrem svoji interpelaci stahuji.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji, beru to na vědomí a logicky předpokládám, že nebudete mít ani doplňující otázku na staženou interpelaci, a prosím proto pana poslance Maixnera, aby se ujal slova s interpelací na pana ministra Josefa Luxe.

 

Poslanec Pavel Maixner: Pane předsedo, vážení hosté, vážený pane ministře, dámy a pánové, po přijetí zásadních opatření v rámci naší ekonomiky, která jsou směřována především na opětovné utahování opasků těch, po kterých se toto utahování chtělo dosud, mi připadají jednotlivé kroky vlády jako málo účelné, nekorektní a hlavně nic neřešící. Dané korekce v ekonomických opatřeních, a to ať balíčkem 1, balíčkem 2, či dalšími balíčky, které budou přicházet, než tato vláda skutečně padne, nemají základní koncepci a snahu skutečně zlepšit základní trendy. Dnes po sedmiletém období absolutní džungle uvolnění celého našeho trhu se dostáváme do obrovských problémů. Deficit na běžném účtu platební bilance je skoro 9 % dnes a v minulém roce byl ve výši 160 mld. korun.

Na této obrovské částce platební nestability našeho trhu se podílí zemědělství 15 %. Naši zemědělci jsou přímo nebo nepřímo těmito především subvencovanými dovozy likvidováni a nemají žádnou možnost se jakýmkoliv způsobem tomuto bránit. Přitom je logické, že naši obchodníci, z nichž značná část překupníků se zbožím se chová tak, jak se chová, nakupují všude po Evropě samozřejmě co nejlevněji, nedbají na kvality a žádná dovozní depozita neomezí tyto dovozy do naší republiky. Opětovně podotýkám - a již po několikáté za celou republikánskou stranu - že zavedení dovozních přirážek u subvencovaných potravin je nutností a přímo povinností naší vlády.

Vážený pane ministře, chci se vás zeptat proto na několik otázek.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Upozorňuji, že na to máte 10 vteřin.

 

Poslanec Pavel Maixner: 1. Proč jste se vy, jako místopředseda vlády a ministr zemědělství nezasadil o omezení dovozu subvencovaných potravin na náš trh?

2. Myslíte si...

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Lituji, pane poslanče, zákony platí pro každého. Můžete položit doplňující otázku, ale váš čas uplynul. Zákony platí pro každého, můžete využít jednu minutu na doplňující otázku. Jednu otázku jste položil. Prosím nyní pana ministra Josefa Luxe, aby na vaši otázku odpověděl. Prosím, abyste si na další otázky lépe rozpočítal čas zvící jedné minuty, kterou budete mít.

 

Poslanec Pavel Maixner Pane předsedo, ke kolegovi z vaší strany jste byl předtím daleko tolerantnější.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Lituji, ne. Toleranci jsem vyjádřil v jediném případě, když zde nebyl pan ministr Pilip, ale budete mít šanci položit všechny další otázky, pane poslanče. Nebudete zkrácen ve svých nárocích.

Nyní prosím pana ministra Luxe.

 

Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já jsem požádal pana poslance, aby mi otázky předal, a pokusím se na ně odpovědět tak, jak jsou tady formulovány písemně, byť to nestihl pan poslanec v zákonem vymezené lhůtě.

První otázka: proč jste vy jako místopředseda vlády a ministr zemědělství se nezasadil o omezení dovozu subvencovaných potravin na náš trh?

Já bych chtěl říci, že problém schodku agrárního obchodu samozřejmě existuje a je problémem. Nárůst roku 1997 a 1996 za prvních pět měsíců činí 2 mld. korun. Tento nárůst je výhradně způsoben bezcelním dovozem obilí, které je důsledkem loňských nepříznivých žní. Vláda vědomě stanovila nulovou sazbu na dovoz obilí s cílem, aby zamezila růstu cen potravin v ČR, tzn. výrobků z obilí.

Když bychom se podívali na faktory, které se podílejí na tom schodku, tak zápornými faktory jsou především věci, které se u nás nevyrábí. Za těch prvních pět měsíců ovoce činí záporné saldo více než 3 mld. korun, zelenina 1,3 mld., destiláty půl miliardy, tabák půl miliardy, káva, čaj zhruba jedna miliarda. Z pohledu základních, pro zemědělce důležitých komodit, mimo obilí, které loňským rokem je skutečně výjimkou, ve všech důležitých komoditách více vyvážíme, než dovážíme. V živém skotu za prvních pět měsíců jsme vyvezli více o 290 milionů, v mléčných výrobcích o 1,5 miliardy, u sladu o půl miliardy, chmelu 448 milionů, u piva více než 1 miliarda činí více vývoz než dovoz a u cukru je to 350 milionů korun. Tzn. mimo obilí, opakuji, a to je problém loňské neúrody, očekávám, že letošní rok bude spíše v opačném gardu, v základních komoditách více vyvážíme, než dovážíme.

Co se týče kroků, které jsem jako ministr učinil k omezení dovozu. Uzavřeli jsme dohodu s Evropskou unií v netarifních oblastech, tzn. v oblasti veterinárních a fytokaranténních předpisů. Tato dohoda je velmi významná, protože si vzájemně uznáváme veterinární a fytokaranténní certifikáty. Je to např. velmi důležité v situaci, ve které jsme dnes v některých moravských okresech, kde se projevil mor prasat. Kdyby tato dohoda nebyla uzavřena, celý vývoz z České republiky by byl pozastaven. Na základě uzavření této dohody je možno na základě principu regionalizace nevyvážet prasata a vepřové maso pouze z ohrožených okresů, což je u nás v tuto chvíli pět okresů. Ze všech ostatních je možno vývoz uskutečnit.

Druhá věc je otázka narovnání asymetrie v podmínkách především cel a netarifních dalších nástrojů ve vztahu k Evropské unii. Součástí vládního návrhu zemědělského zákona, který jsme předložili do Parlamentu, jsou jednotlivé body, které se snaží tyto body vyřešit. Je to otázka vstupní ceny, otázka možnosti vyměření dodatkového cla atd.

Co se týká dovozní přirážky, sám jsem patřil ve vládě mezi zastánce dovozní přirážky. Na rozdíl od dovozních depozit jsem přesvědčen, že dovozní přirážka působí plošně, působí na všechny stejně, neselektuje malé a velké podnikatele, a co je důležité, výnos z dovozní přirážky na rozdíl od depozit je příjmem státního rozpočtu.

V koaličních jednáních při sestavování druhého balíčku jsme se shodli na tom, že v případě, že se do konce 1. pololetí nezmění trendy zahraničního obchodu, jinými slovy dovozní depozita se ukáží málo účinná, či devalvace se ukáže také jako málo proexportní, vrátíme se k diskusi o dovozní přirážce. K této diskusi jsem připraven.

Další otázka je: Myslíte si, že schodek obchodní bilance letošního roku je to, co zemědělství posiluje či obohacuje?

Naším cílem je, aby rozhodující množství potravin, které spotřebovává spotřebitel v České republice, pocházelo z domácí produkce. Je ale třeba říci, že ne všechny potraviny umíme vyrobit z pohledu nějaké efektivity. Protože jsem očekával diskusi o agrárním obchodě, připravil jsem si tabulku, která ukazuje srovnání Německa, Rakouska, Belgie, zemí Evropské unie a také Polska a Slovenska z pohledu dovozu, jakou měrou se podílí na domácí spotřebě. Když bychom vzali např. hovězí maso, v České republice je to kolem necelého procenta. V Evropské unii to činí kolem 6 %. U mléčných výrobků se náš dovoz podílí kolem 1 až 2 %, v Evropské unii je to kolem 3 %, u cukru je to výrazně ve prospěch České republiky, kdy v Evropské unii je dovoz 18 %. Mohl bych pokračovat v jednotlivých komoditách.

Každá ekonomika, českou ekonomiku nevyjímaje, samozřejmě určité množství dovozu si může dovolit. Tyto dovozy jsou důležité nejen pro obohacení spotřebitelské nabídky, dovozy jsou důležité také pro určitý konkurenční tlak. Ale co je pro nás důležité, aby nebyla likvidační pro naše zemědělství. O této míře velmi diskutujeme a také návrhy zemědělského zákona k tomuto směřují.

Poslední vaše otázka: Myslíte si, vážený pane ministře, že naše zemědělská prvovýroba není schopna zajistit potraviny pro náš trh?

Chci odpovědět, že české zemědělství je schopno z rozhodující míry naplnit náš spotřebitelský stůl. Jsem připraven pro to učinit maximum.

Řeknu ještě něco o obecných nástrojích. V letošním roce se poprvé podařilo prosadit, že v rámci garančního fondu existují proexportní programy, které podporují export českých potravin v řádu zhruba 0,5 mld. Kč, které jsou poskytnuty jako dotace úroků z úvěrů, které souvisí s exportem. Očekáváme, že tím bude podpořeno zemědělské zboží v řádu minimálně 5 mld. Kč. To je jeden z konkrétních návrhů kromě dalších, které jsem přednesl.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu ministru Luxovi. Táži se pana poslance Maixnera, zda si přeje položit otázku. Nyní má onu zmíněnou šanci doplňující otázky v rozsahu jedné minuty.

 

Poslanec Pavel Maixner: Vážený pane předsedající, pane ministře, myslím si, že z pozice místopředsedy vlády jste mohl udělat víc v rámci dovozu subvencování potravin a částečně ho eliminovat. Především mi jde o vysvětlení subvencovaných dovozů z Evropské unie - nějakým způsobem je omezit.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Maixnerovi. Prosím o odpověď pana ministra Luxe.

 

Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, pane poslanče, dámy a pánové, ve věcech, které ohrožovaly náš trh, jsme byli úspěšní. V roce 1993 a 1994 to byla především komodita jablka, která byla ohrožením pro naše pěstitele z pohledu subvencovaných dovozů ze strany Evropské unie. Po velmi komplikovaných a skutečně náročných jednáních se nám podařilo přesvědčit Evropskou unii, že zrušila subvence pro vývoz jablek do České republiky. Současně se nám podařilo odstranit mimotarifní překážky, tzn. veterinární a fytokaranténní předpisy, které byly využívány jako nástroj omezování dovozu v tom smyslu, jak jsem o tom hovořil a jak jsem to vysvětlil. Ony tři návrhy, které jsou součástí vládního návrhu zemědělského zákona, který projednáváme na tomto plénu, se snaží formou dodatkového cla či formou vstupní ceny vytvořit srovnatelné podmínky pro naše zemědělce ve vztahu k Evropské unii.

Naším cílem není chránit více naše zemědělství než ostatní svět, ale současně ho nemůžeme chránit méně. V tom se asi shodujeme.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu ministrovi. Nyní má slovo pan poslanec Petr Zajíc s interpelací na pana ministra Jiřího Skalického. Připraví se pan poslanec Václav Exner s interpelací na pana ministra Ivana Pilipa.

 

Poslanec Petr Zajíc: Pane ministře, lesy na hranicích České republiky s Polskem, Německem a Rakouskem prakticky mizejí před očima, zůstávají holé kopce. V Krušných horách vymírají v důsledku znečištění břízy, považované za odolné stromy. Imise mimo jiné pocházející ze severních Čech dlouhodobě působí na porosty a v oblasti Šumavského národního parku se v důsledku chronického oslabení stromů, samozřejmě i vlivem dalších faktorů, prudce zhoršil zdravotní stav lesů a rozvinula se doslova epidemie lýkožrouta smrkového. V tzv. bezzásahovém území národního parku Šumava, což je 1300 ha lesa, na hranicích s národním parkem Bavorský les je 83 % lesa mrtvého. Aktivní boj proti kůrovci probíhá vně této zóny a snaží se zabránit dalšímu šíření kůrovce do zdravých porostů.

Tento aktivní postup všemi prostředky je dle mého názoru správný. Naproti tomu v národním parku Bavorský les praktikují metodu ponechání lesního ekosystému vlastnímu vývoji i v případě kůrovcové kalamity. To si mohou dovolit také proto, že složení lesů s vyšším výskytem listnáčů omezuje šíření kůrovce na území Německa.

Pane ministře, chci se vás zeptat, jestli jste se v posledních měsících byl podívat na mrtvé lesy národního parku Šumava a jestli při řešeni tamní kalamitní situace komunikujete se zástupci Bavorského parku. Nemáte pocit, že metoda zvolená německou stranou nás vzhledem k nedostatku ochranných zón lesů mezi oběma zeměmi ohrožuje už proto, že po našem území se kůrovec může šířit díky složení lesů velmi snadno a rychle?

Dále se chci zeptat, jaká konkrétní opatření děláte či chystáte pro snižování imisí, když se situace evidentně rok od roku zhoršuje a lesy rychle vymírají. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Zajícovi. Slovo má pan ministr Skalický.

 

Ministr životného prostředí ČR Jiří Skalický: Pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, ústní interpelace zvláště ve své první části byla poměrně přesnou výpovědí o skutečném stavu našich lesních porostů v pohraničních horách. Pokud nemohu s něčím souhlasit v interpelaci pana poslance, pak s jediným tvrzením závěru.

Že se totiž z hlediska imisního zatížení našich pohraničních lesů stav rok od roku zhoršuje. Pokusím se to vzápětí doložit. Nicméně předtím mi ještě dovolte pár obecnějších slov.

Z hlediska lesních porostů v tzv. národních parcích, které spadají pod mnou řízený resort a jsou spravovány jednotlivými správami národních parků - totiž Správou Národního parku Šumava, Krkonošského národního parku a Národního parku Podyjí, a chci zdůraznit, že jen tyto lesy znamenají výměru zhruba 97 tisíc ha lesní půdy - tak naším hlavním problémem skutečně je problém s kalamitními škůdci, kteří nejvýrazněji ovlivňují zdravotní stav lesů v národních parcích. V tomto směru je specifická situace v národních parcích především díky tomu, že na těchto územích máme díky zákonu omezené možnosti pro použití tradičních způsobů ochrany lesa.

Ony problémy s kalamitními škůdci se odvíjejí od minulých rozhodnutí nebo událostí, které často sahají do velmi vzdálené doby. Odvíjejí se především od změny druhové a prostorové skladby našich lesů v minulých stoletích ve prospěch nestabilních stejnověkých smrkových monokultur. Odvíjejí se od dříve obvyklého velkoplošného způsobu hospodaření praktikovaného na tomto území již v minulém století a samozřejmě i od periodicky se opakujících živelních kalamit při velkoplošném smrkovém hospodaření, většinou s následnou gradací a nárůstem počtu kůrovců.

Mezitím samozřejmě vážným negativním vlivem pro tyto lesní ekosystémy bylo i mimořádné zatížení těchto systémů antropogenními vlivy, a to zejména exhalacemi či imisním zatížením. Chci v této souvislosti ovšem zdůraznit, že nepříznivé trendy ve vývoji zdravotního stavu lesů platí pro celou Evropu vůbec a pro střední Evropu pak zvláště.

V horských polohách se k těmto všem negativním faktorům ještě přidávají extrémní stanovištní a klimatické podmínky, a jak už jsem připomněl, v národních parcích naše možnosti a postupy limituje i omezení nebo až vyloučení používání chemických prostředků, velkoplošných těžebních zásahů apod.

Zatímco v Národním parku Podyjí se v loňském roce podařilo kalamitu lýkožrouta vrcholkového na borovici výrazně utlumit, v obou dalších parcích přetrvává kalamita lýkožrouta smrkového na smrku. Nejvážnější stav je skutečně na Šumavě, kde jen v roce 1996 muselo být vytěženo 187 tisíc kubických metrů kůrovcového dřeva, což činilo téměř 80 % z celkové těžby v tomto území. Podařilo se díky tomu relativně situaci zvládnout alespoň na Trojmezné, ale na lesních správách Modrava a Kvilda v bezprostředním sousedství Bavorského národního parku je přes všechno úsilí místního personálu kalamita stále ještě na vzestupu. Její zvládnutí bude nesporně dlouhodobější záležitostí.

Co se týče Krkonošského národního parku, je kalamita lokalizována na Labský Dlouhý důl a v roce 1996 tam bylo vytěženo 20 tisíc kubických metrů kůrovcového dřeva, což činilo zhruba 13 % z celkové těžby správy.

Mám-li říci pár slov obecně o stavu lesů v ostatních pohraničních horách tedy mimo národní parky, lze je charakterizovat vysokým stupněm poškození exhalacemi a to zejména ze 70. a 80. let. Chci zdůraznit, že se na tomto poškození podílely nejen domácí zdroje exhalací, ale významně i zdroje zahraniční způsobené dálkovým transferem škodlivin. Postupně zde bylo nutné zlikvidovat tisíce hektarů smrkových monokultur v Krušných a Jizerských horách, v Orlických horách, v Jeseníkách a dalších pohořích. Příznivější situace je pouze v Novohradských horách a pohořích na moravskoslezském pomezí.

Domnívám se, že jediným zásadním a efektivním způsobem, jak situaci postupně zlepšovat, je systematické omezování zdrojů exhalací a zejména pak realizace programu ekologizace uhelných elektráren ČEZ v severních a západních Čechách. Tento program v letech 1991 - 1996 přinesl již své viditelné výsledky. Mohu-li ocitovat několik čísel, co se týče té pro lesní ekosystémy nejvýraznější a nejdůležitější škodliviny, totiž emisí kysličníku siřičitého, tak v porovnání s rokem 1986, který znamenal určitý vrchol a kdy jsme emitovali do ovzduší přes 2 mil. 200 tisíc tun oxidu siřičitého, tak za celý rok 1996 to bylo už jen 945 tisíc. V první fázi v letech 1986 1992 se o to zasloužil jistý útlum produkce elektrické energie z těchto bloků uhelných elektráren. Od roku 1992, kdy tyto emise znamenaly ještě číslo 1 540 tisíc tun oxidu siřičitého za rok, tak pokles je už jednoznačně důsledkem opatření, která byla přijata především díky novému zákonu o ovzduší.

Co se týče tuhých látek, je ten pokrok ještě markantnější. Porovnám-li situaci v polovině osmdesátých let, kdy emise byly ve výši přes 1 mil. tun, tak za rok 1996 to už bylo pouze 179 tisíc tun, to je méně než 18 % úvodního stavu.

Domnívám se, že tato cesta je jediná možná k tomu, aby se stav našich lesů v pohraničí postupně zlepšoval. Ono k tomu také už dochází, poslední vývoj naznačuje, že postupně už je přímo evidován lepší zdravotní stav našich lesů a celková výměra lesů poškozených imisemi klesá, činí dnes necelých 60 %, z čehož celých 56 % lze charakterizovat pouze nízkým stupněm poškození.

Ovšem na druhé straně je nutné si přiznat, že důsledky předchozí politiky, důsledky dlouhodobých emisí především během 70. a 80. let, kdy byl vypouštěn oxid siřičitý skutečně v enormním rozsahu, se budou projevovat ještě po nějakou dobu a zlepšování zdravotního stavu našich lesů bude bezesporu pouze postupné.

Co se týče vašich konkrétních otázek, jsem velmi rád, že považujete postup Správy Národního parku Šumava stejně jako já za správný. Jsem rád, že hlasy rozumných odborníků v této zemi převládají a že kritika, které musí správa čelit od těch, kteří vidí jediné rozumné řešení v tom, nechat Šumavu sobě samotné, že se omezuje na poměrně malou část naší veřejnosti.

Co se týče naší spolupráce s Bavorskem, samozřejmě jsme v pravidelném kontaktu s reprezentanty Bavorského národního parku. Naposledy letos na jaře jsme na Šumavě uspořádali společnou konferenci, na které jsme hovořili o určité koordinaci postupu správ obou národních parků. Domnívám se, že tato spolupráce povede postupně k tomu, že se podaří další šíření kůrovcové kalamity v Šumavském národním parku, ale i v okolí národního parku postupně eliminovat. Děkuji.

***