Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ministr financí ČR Ivan Pilip: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, pravidelnou zprávu o plnění státního rozpočtu za I. čtvrtletí letošního roku předkládá vláda Poslanecké sněmovně podle přeslušných ustanovení zákona ČNR o rozpočtových pravidlech republiky.

Vláda zprávu projednala na svém zasedání dne 12. června t. r. a současně mě pověřila, abych zde zprávu zdůvodnil. Zpráva, kterou máte před sebou, obsahuje především analýzu ekonomického vývoje České republiky v I. čtvrtletí 1997, dále podrobný rozbor hospodaření státního rozpočtu, jeho příjmové a výdajové stránky za první tři měsíce. Je doplněno o výsledky rozpočtového hospodaření ke konci dubna a v souladu s dřívějšími požadavky Parlamentu. Je v ní uvedeno i hospodaření a hodnocení rozpočtů okresních úřadů a obcí a zpráva o vývoji státních finančních aktiv a pasív.

Ve zprávě je také formou příloh připojena aktuální informace o opatřeních k zajištění vyrovnanosti státního rozpočtu v roce 1997, spočívající ve vázání rozpočtových prostředků i jak bylo přijato dvěma usneseními vlády, a to č. 229 ze dne 16. dubna a 356 ze dne 8. června t. r.

Poslanecká sněmovna svým usnesením č. 305 z 1. dubna požádala ministra financí, aby v rámci zprávy o plnění rozpočtu za I. čtvrtletí provedl komplexní analýzu příčin neplnění příjmu státního rozpočtu, a to podle jednotlivých příjmových položek v celé struktuře státního rozpočtu. Na tento požadavek je reagováno v textu předložené zprávy a je zde proveden odhad očekávaných příjmů státního rozpočtu v r. 1997, jak vyplývá z obou opatření vlády. Kromě toho je vývoj příjmů státního rozpočtu podle položek a podle jednotlivých měsíců od začátku roku uveden také v tabulkové části příloh. Další příloha předloženého materiálu obsahuje rovněž úplný přehled o vývoji daňových a nedaňových nedoplatků.

Celkově lze konstatovat, že hodnocení ekonomického vývoje v letošním roce i hodnocení výsledků rozpočtového hospodaření, jak je provedeno v předložené zprávě, potvrzuje již známý stav a známé dílčí problémy naší ekonomiky, které vedly k současné ekonomické a do jisté míry i politické situaci u nás. Vzhledem k tomu, že nelze postihnout všechny detaily vývoje v uplynulém období, dovolte mi zaměřit se na stěžejní problémy ekonomického a rozpočtového vývoje v ČR v uplynulých čtyřech měsících t. r. Zvláštní část svého vystoupení pak chci věnovat opatřením k zajištění vyrovnanosti státního rozpočtu v letošním roce.

Nejdříve bych tedy rád charakterizoval hodnocení ukazatelů definujících vývoj ekonomiky. Ve vývoji české ekonomiky v prvním čtvrtletí tohoto roku především pokračovaly tendence ze závěru roku 1996. Jedná se zejména o zpomalování růstu produkčních odvětví při pro ekonomiku zvlášť nepříznivém přetrvávajícím předstihu růstu mezd před vývojem, o snižování míry inflace, mírné zvyšování nezaměstnanosti, pokračující prohlubování nerovnováhy obchodní bilance při zatím relativně stabilním devizovém kurzu a konečně o stále více se prosazující sklon veřejných rozpočtů k deficitu.

K základním charakteristikám patřily zejména tyto rysy: za prvé růst hrubého domácího produktu za 1. čtvrtletí, který činil podle údajů zveřejněných statistickým úřadem 1,5 %; dále pokles meziročního outputu průmyslové výroby o 4,2 %, což bylo pokračování tendence z II. pololetí minulého roku. Ve stavebnictví je možné také sledovat obdobný pokles výkonu, nicméně hlubší, než tomu bylo v roce 1996. Naproti tomu hladina spotřebitelských cen ve srovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostla o 7,1 %, nicméně v hodnoceném období se tento růst zpomaloval. Nárůst cen v březnu se zpomalil na 6,8 % a klouzavá míra inflace klesla na 8,4 %. Pokračuje tendence, nebo pokračovala tendence postupného zvyšování nezaměstnanosti, kdy ke konci března byla na úrovni 3,9 %.

Jak již jsem uvedl, za varující také považuji nepříznivý vztah růstu mezd a produktivity práce. V prvním čtvrtletí se sice zpomalil růst průměrných mezd v průmyslu a stavebnictví, když dosáhl 13,5 respektive 11,2 %, ale produktivita práce v průmyslu byla pouze 99,9 % stejného období předchozího roku a stavebnictví pouze 97 %.

Pokud jde o vnější vztahy, nepříznivý byl deficit obchodní bilance, který ke konci 1. čtvrtletí dosáhl 38,3 mld. korun. Přitom oproti stejnému období minulého roku se nominálně vývoz zvýšil o 0,8 %, dovoz vzrostl o 7,1 %. Zde bych chtěl poznamenat, že tendence následujících měsíců, tedy duben, a pokud jde o již zveřejněné výsledky, naznačuje obrácení této tendence příznivějším směrem.

Běžný účet platební bilance pak v důsledku deficitu obchodní bilance podle předběžných údajů skončil pasivním saldem ve výši 3,3 mld. korun. Přebytek kapitálového účtu činil 22,1 mld. korun. Mírně poklesl rovněž stav devizových rezerv centrální banky, který činil ke konci března 11,7 a ke konci dubna 11,5 mld. dolarů.

Směnný kurz české koruny, který byl stabilní po 76 měsíců, změnil kurzový režim a od 27. května byla vyhlášena změna kurzového režimu na tzv. floating s vazbou české koruny na německou marku. Vývoj schodku státního rozpočtu se také projevil zvýšením státního dluhu o 10,7 mld. a dosáhl nominální výše 165,9 mld. korun.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v další části svého vystoupení bych vám rád přiblížil výsledky hospodaření státního rozpočtu. Je nutné říci, že objem příjmů na rok 1997 byl založen na optimistickém odhadu makroekonomických ukazatelů na tento rok. Nové odhady těchto ukazatelů naznačují výrazné odchylky od predikcí, na kterých byl státní rozpočet založen. Jde především o předpokládanou nižší dynamiku růstu hrubého domácího produktu. Při přípravě státního rozpočtu to bylo 5,4 %, naše nové odhady se pohybují výrazně pod touto hranicí. Čtyři měsíce proto také prokazují setrvalý deficitní charakter trendu, který se projevoval v prvních měsících tohoto roku. Ke konci prvního čtvrtletí hospodaření státního rozpočtu skončilo schodkem ve výši 8,5 mld. korun, což byl o 10,2 mld. horší výsledek než loni a plnění čerpání příjmů ani výdajů nedosáhlo alikvóty odpovídající čtvrtině roku. Příjmy byly splněny na 19,5 % celoroční kvóty a byly v absolutní míře nižší než v loňském roce. Výdaje se pohybují na obvyklé úrovni, byly čerpány na úrovni 115,3 mld., tedy 21 % schváleného rozpočtu, což odpovídá vývoji v minulých letech.

V dubnu tohoto roku byla vládou přijata opatření ke korekci hospodářské politiky. Zde je nutné říci, že pokud jde o čerpání rozpočtu, tak nebylo možné, aby se v tak krátké době tyto změny projevily, a dosavadní schodek státního rozpočtu se proto prohloubil na 12 mld. korun. Je však třeba vidět, že pokud jde o měsíc duben, tak plnění příjmů se zrychlilo, inkaso bylo o 11,5 mld. vyšší než průměr za předchozí tři měsíce, přírůstek činil 8,6 % ročního úkolu podle schváleného rozpočtu, zatímco alikvóta je 8,3 %. Zároveň je nutné říci, že i toto plnění je nedostatečné.

Problémy se také v prvních měsících soustřeďují především do oblasti daňových příjmů. Potvrzuje se, že příjmy, které jsou spojeny se mzdami, tedy daň ze závislé činnosti, ale také příspěvek na sociální zabezpečení, vykazují příznivější dynamiku a jsou plněny zhruba na 30 %. Zaostávání se naproti tomu projevuje zejména u daně z příjmu právnických osob, u daně z přidané hodnoty a u cel. Problémem zůstává vývoj daňových a nedaňových nedoplatků, který je předložen jako příloha této zprávy, nicméně je z nich zřejmé, že v porovnání s předchozími roky byl nárůst těchto nedoplatků pomalejší a jejich podíl na inkasu zůstává shodný s minulým rokem.

Chtěl bych také upozornit, že nízké inkaso v uplynulých měsících se týká i pojistného na sociální zabezpečení a také pojistného na důchodové pojištění. V těchto položkách byl rozdíl ke konci dubna zhruba 5,1 mld. korun.

Pokud jde o výsledky hospodaření ke konci května a ke konci června, které jsou k dispozici, pak je nutné říci, že hospodaření státního rozpočtu za celých 5 měsíců skončilo podle pokladního plnění schodkem 9,4 mld. korun, což je o něco lepší výsledek, než byly předběžné odhady z posledních týdnů těchto měsíců. Příznivá je zejména skutečnost, že v obou měsících se projevovaly pozitivní tendence, pokud jde o vývoj příjmů.

Ke konci června byl potom vykázán schodek státního rozpočtu ve výši 14,8 mld., příjmy byly splněny na 44 % schváleného rozpočtu, resp. 47,3 oproti rozpočtu po korekci.

Výdaje byly čerpány na 46,7 %, resp. 50,2 % po korekci. Podrobná analýza hospodaření za šest měsíců bude k dispozici v pravidelné zprávě o plnění rozpočtu za 1. pololetí.

Několik slov k výsledkům hospodaření místních rozpočtů, jakkoliv pro celkový vývoj ekonomiky hrají významnou roli.

Hospodaření okresních úřadů a obcí za první tři měsíce skončilo schodkem ve výši 1,6 mld. Kč. Za závažné je nutné považovat zejména výsledky hospodaření obcí, které vykázaly schodek 2,8 mld. Kč, v čemž se promítly zejména výnosy a splátky emitovaných komunálních dluhopisů, přijaté a poskytnuté půjčky a výnosy z cenných papírů.

Vláda i z tohoto důvodu připravuje určité kroky, které by vedly k obrácení této tendence a zamezení zvyšování zadluženosti jednotlivých obcí.

Pokud jde o vývoj státních finančních aktiv a pasiv, je komentován podrobněji v přiložené zprávě. Pouze bych rád krátce uvedl, že 1. čtvrtletí bylo charakterizováno vyšším nárůstem pohledávek a jiných finančních aktiv státu o 11 mld., zatímco státní dluh vzrostl o 4,3 mld. Po uvolnění fluktuačního pásma koruny lze očekávat vyšší dopady nejen na růst zahraničních pohledávek státu, ale na druhé straně též dopady s vyúčtováním debetních kurzovních rozdílů na růst zahraničního dluhu státu.

Celkové zvýšení státního dluhu v 1. čtvrtletí o 4,3 mld. se převážně týká předchozího dluhu ve formě emisních státních pokladničních poukázek na překlenutí přechodného deficitu státního rozpočtu.

Vážené paní poslankyně, páni poslanci, v závěrečné části svého vystoupení bych chtěl charakterizovat opatření, která v rámci kroků ke stabilizaci ekonomiky vláda přijala k zajištění vyrovnanosti státního rozpočtového hospodaření v letošním roce. Na svém jednání 9. června vláda přijala principy stabilizačního rozpočtového programu na jeden a půlleté období. Navázala tím i na rozhodnutí z dubna a přistoupila k další rozpočtové restrikci ještě v tomto roce. Tato restrikce má za cíl zajistit vyrovnanost letošního rozpočtu, kterou vláda považuje za jeden z nezbytných předpokladů pro zachování makroekonomické rovnováhy.

Chci vyjádřit přesvědčení své i celé vlády, že tyto ne vždy snadné a ne vždy populární kroky je nutné chápat jako krátkodobou daň za stabilizaci ekonomické situace a dlouhodobou rovnováhu.

Rozsah dalších opatření k vázání rozpočtových výdajů přijatých vládou v polovině června představuje 16,9 mld. Kč a v součtu s prvním vázáním znamená 42,4 mld. Kč, tedy více než 8 % schváleného státního rozpočtu.

Vláda dlouho diskutovala otázku struktury vázání. Bylo přitom evidentní, že takto vysoké vázání představuje nesnadný krok pro každou rozpočtovou kapitolu a že otázka rozložení vázání je jen otázkou o míře a relevanci vyvolaných komplikací v jednotlivých rozpočtových kapitolách. Na návrh Ministerstva financí vláda zvolila kombinaci plošného a selektivního přístupu.

Plošně byly vázány především investiční prostředky, a to v prvním kroku o 20 % a ve druhém kroku o 14,5 % s výjimkou Ministerstva dopravy a spojů v prvním kroku, Ministerstva obrany a mírnějšího vázání u grantové agentury Akademie věd, bytové politiky a Ministerstva zahraničí, kde výrazněji dopadají kurzové rozdíly.

Výdaje na mzdy a pojištění byly v důsledku obou kroků zkráceny ve všech kapitolách o prostředky na výplatu 14. platu. S podobným krokem počítáme, i pokud jde o ústavní činitele, v souladu s návrhem, který byl zde již projednáván.

Ostatní neinvestiční výdaje byly plošně kráceny v prvním kroku o 15 %, s mírnějším vázáním resortu obrany, což platilo i pro druhý krok, kde šlo o 5 % vázání investičních prostředků.

Selektivní restrikce se týkaly jednotlivých položek v oblasti neinvestičních dotací podnikatelským subjektům a v kapitole všeobecná pokladní správa. Mimo jiné vláda snížila vládní rozpočtovou rezervu celkem o 800 mil. Kč a k dispozici do konce roku má jen několik desítek miliónů korun na mimořádné využití.

Objem a struktura vázání jednotlivých kapitol je velmi podrobně rozvedena v přiloženém materiálu. Proto bych nechtěl čísla zde uvedená opakovat. Chci jen připomenout, že vláda realizuje kroky na straně výdajů nikoliv jako úpravu státního rozpočtu, ale jako vázání výdajů v souladu s § 13 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech republiky.

Vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi na závěr znovu vyjádřit přesvědčení vlády, že opatření z poloviny dubna zaměřená na korekci dosavadní hospodářské politiky, jakož i následné kroky tzv. stabilizačního a ozdravného programu, které reagují na zhoršenou ekonomickou situaci státu, konkrétně pak na nejproblémovější otázky nerovnováhy ve vnějších vztazích, na ohrožení stability měny i na nepříznivou situaci ve veřejných rozpočtech, jsou kroky správným směrem. Vláda je přesvědčena, že ve svém souhrnu přijatá opatření zahrnující dále i úpravy legislativního rámce a výkonu funkcí státní moci přispějí k udržení stability měny, zlepší podmínky pro legální podnikání při současném tlaku na co největší omezení nelegálních aktivit a ovlivní příznivě celkové klima v české ekonomice.

Z pohledu zahraničních investorů jde o zlepšení kreditu České republiky ve světě. Pevně věřím, že v tomto duchu budete chápat opatření vlády a že po důkladném projednání s nimi vyslovíte souhlas.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu ministrovi. Zprávu vlády projednal rozpočtový výbor a zpravodajem určil pana poslance Svatomíra Recmana, kterého žádám, aby nás informoval o jednání rozpočtového výboru, uvedl jeho usnesení, které jsme obdrželi jako sněmovní tisk 229/1, a případně přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny.

Nejdříve mi však dovolte, abych přivítal prezidenta NKÚ pana Voleníka. (Potlesk.)

Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, vážená vládo, vážená sněmovno, rozpočtový výbor na své 22. schůzi dne 25. června 1997 projednal zprávu vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 1997 a přijal k němu usnesení č. 191, které jste obdrželi jako sněmovní tisk 229/1.

Rozpočtový výbor vzal na vědomí tuto zprávu a schválil rozpočtová opatření vlády České republiky k zajištění vyrovnanosti státního rozpočtu v roce 1997. Rozpočtový výbor navrhuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere na vědomí zprávu vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 1997.

Rozpočtový výbor rovněž doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby schválila rozpočtová opatření k zajištění vyrovnanosti státního rozpočtu v roce 1997 předložená vládou České republiky jako tisk 229.

Pane předsedající, tolik k informaci z jednání rozpočtového výboru k tomuto bodu.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Nyní bych měl zahájit všeobecnou rozpravu, což tedy činím. Jsou přihlášeni kolegové Gongol, Recman, Kopecký a Kraus. Ve smyslu § 111, odst. 1 přerušuji ale jednání tohoto bodu do 18.30 hodin, neboť čas od 16.00 do 18.30 hodin je ve čtvrtek určen pro ústní interpelace členům vlády.

(Schůze přerušena v 15.56 hodin.)

(Schůze opět zahájena v 16.01 hodin.)

Předseda PSP Miloš Zeman: Vážené kolegyně, vážení kolegové, po zahájení dvanácté schůze Poslanecké sněmovny jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a klást ústní interpelace nejprve předsedovi vlády České republiky panu Václavu Klausovi či vládě České republiky, a to ve vymezeném čase od 16 do 17 hodin, jak nám ukládá zákon o jednacím řádu, potom ostatním členům vlády České republiky.

Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí nám byly v úterý rozdány do lavic a nikdo proti nim neprotestoval. Nyní dávám slovo panu poslanci Oldřichu Vrchovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády pana Václava Klause. Připraví se pan poslanec Jan Vik.

Poslanec Oldřich Vrcha: Vážený pane premiére, vaše vláda schválila nařízení, podle kterého budou vypláceny finanční náhrady obětem komunistického režimu ve výši cca 625 Kč měsíčně za jeden rok vězení, což činí asi 75 tisíc Kč za deset let. Takové měsíční odškodnění je v přepočtu na kurs koruny výsměchem všem postiženým.

Za vstup do organizace NATO zaplatí náš stát miliardy korun a podle deníku Blesk zaplatíme dnes už téměř necelých sto miliard korun. Místo takovéhoto velmi neuváženého rozhodnutí o vstupu do NATO by se mohlo těchto finančních prostředků použít k důstojnému odškodnění křivd, dále potom ve zdravotnictví, školství, policii a také ke zvýšení důchodů atd.

Neúměrně vysoké platy ústavních činitelů a mnohonásobně vyšší platy např. v České pojišťovně, kde se na referentské či předsednické funkci usídlil exministr Kočárník za mnohem vyšší plat, než měl jako ministr financí, svědčí o velmi špatném hospodaření vaší vlády s finančními prostředky. Lze očekávat, že ministr dopravy a spojů pan Říman nebude ochoten za vysoký plat ministra pracovat jako ministr, ale usídlí se ještě za vyšší plat např. jako sekretář SPT Telecom apod.

Pane premiére, nebylo by vhodnější finanční prostředky určené pro vstup České republiky do NATO využít k důstojnějšímu odškodnění křivd obětí komunistického režimu...

Předseda PSP Miloš Zeman: Stop, pane poslanče, dokončete větu, vyčerpal jste dvě minuty.

Poslanec Oldřich Vrcha: ... a také využít je v resortech, jako je např. zdravotnictví, školství, policie či ke zvýšení důchodů a dalších?

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Oldřichu Vrchovi. Odpoví pan předseda vlády Václav Klaus.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Jako obvykle mám velký problém pochopit, co je otázka, protože interpelace zněla ve věci odškodnění křivd spáchaných komunistickým režimem, ale pan poslanec mluvil o zdravotnictví, školství, NATO apod., takže otázka přesně není jasná a srozumitelná.

Nicméně chtěl bych se vrátit k danému tématu a to je věc odškodnění křivd spáchaných komunistickým režimem. Chtěl bych panu poslanci říci, když už to dává do souvislosti s NATO, když už si troufá tuto nehoráznost udělat, chtěl bych ho ubezpečit, že kdybychom náhodou v padesátých letech byli členy NATO, tak bychom tady žádné vězně v komunistických koncentračních táborech neměli a v roce 1997 by žádná vláda nemusela nikoho odškodňovat Takže nehoráznost spojovat tuto věc se vstupem nebo nevstupem do NATO je věc jiná a také doufám, že každý rozumný člověk, který o tom jednu minutu sám přemýšlí, si tuto souvislost velmi dobře uvědomí.

Proto nehodlám dále diskutovat v této souvislosti o NATO, o nákladech na NATO nebo o jakýchkoliv jiných věcech v této věci. Byla tragédie, že jsme ty náklady tehdy nevynaložili.

Co se týče toho, že je výsměchem to, co bylo navrženo vyplácet jako jednorázovou náhradu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem, nesouhlasím, že jde o výsměch, nesouhlasím totiž, že jde o odškodnění. Vláda toto nikdy nezamýšlela jako odškodnění, vláda to brala jako jednorázovou náhradu, prostě příspěvek těm, kteří byli postiženi zvůlí komunistického režimu, aby si mohli dopřát nějakou aktivitu typu přilepšení, typu lepší lázně, dovolená a podobné věci. V žádném případě nejde o přepočítávání měsíců ve vězení na něco jiného. Toto je opravdu věc, která má souvislosti sociální, zdravotní. Proto také tento návrh ve vládě předkládal ministr zdravotnictví. Není to v žádném případě základní rehabilitační nařízení či zákon, který by měl vyrovnávat roky strávené v komunistickém vězení nějakým jiným způsobem.

Doufám, že to pan poslanec ví. Kdyby to nevěděl, byla by to zásadní chyba. To je navíc, nad tyto základní rehabilitační věci. Konstrukce, která byla zvolena, řádově 400 mil. ze státního rozpočtu, není malá. Měsíční částku tady pan poslanec říkal správně, za deset let je to zhruba 75 tisíc. Opravdu není to pokus vyrovnat tyto měsíce. Na to byly jiné zákony a prosím, abychom si to opravdu nepletli.

Chtěl bych říci ještě jednu věc. Když už se interpelace pohybovala od jedné věci ke druhé, chtěl bych říci, že pan poslanec zmiňoval plat v České pojišťovně nebo peníze v České pojišťovně. Nevím, zda to pan poslanec neví, já bych si skoro přál, aby to každý poslanec věděl, ale chtěl bych říci, že peníze v České pojišťovně nejsou v žádném případě peníze vlády. Vláda o nich v žádném případě nerozhoduje, jsou to peníze toho, kdo se v té konkrétní pojišťovně pojistil, a jsou to peníze, které on platí za pojistku proti zlodějům ve svém bytě nebo domě nebo něco takového. Nejsou to peníze vlády, nejsou to v žádném případě peníze daňových poplatníků, které by plynuly ze státního rozpočtu do České pojišťovny, a proto také vláda bezprostředně nemá žádnou přímou možnost, jak takové věci jako třeba platy v České pojišťovně nebo v jakékoliv jiné instituci tohoto typu ovlivňovat. Opět říkám, poplést dohromady nápravu křivd způsobených komunistickým režimem s platem v té či oné pojišťovně je věcí, která opravdu do jednoho šuplíku nepatří, a velmi bych si přál, abychom si tyto záležitosti nepletli.

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu předsedovi vlády. Ptám se pana poslance Vrchy, zda si přeje podle zákona o jednacím řádu předložit doplňující otázku zvící jedné minuty.

Poslanec Oldřich Vrcha: Vážený pane premiére, o exministru Kočárníkovi jsem se bohužel zmínil proto, že mi připadá, že jako jediný, koho tato vláda odškodnila, je bývalý soudruh Kočárník. (Potlesk v části sálu.)

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Prosím pana předsedu vlády.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Nevím, zda je možno přistupovat na tuto formu jednání Parlamentu, jestli vláda někoho odškodnila nebo neodškodnila, to je skutečná nehoráznost. Váhám, zdali mám vůbec tímto způsobem odpovídat. Opravdu nevím, co by si přáli lidé této země, aby dělal bývalý ministr, bývalý člen vlády. Na straně jedné je solí v očích kdekomu z opozičních poslanců, zejména z této strany (premiér Klaus ukazuje na svou pravou stranu), že vůbec má ministr nárok na nejzákladnější odchodné ze své funkce. Vždycky opakuji, že každý člověk, který je v pracovním poměru, má určitou délku výpovědní lhůty. Každý člověk v této zemi je chráněn nějakým zákonem a nevidím důvodu, aby tomu tak nebylo v případě člena vlády. Ubezpečuji každého, že ono tříměsíční odchodné je opravdu na dolní mezi evropského průměru v těchto věcech. Je to daleko méně než v sousedních zemích kolem nás.

O tom ale nediskutuji. Jak dobře víte, pan exministr Kočárník si toto odchodné nevybral. Mohu o tom mluvit tímto způsobem. Takže jestli si nesmí vybrat odchodné nebo každý mu odchodné závidí, pak by z toho plynulo, že také nesmí tento člověk být zaměstnán. Já si nedovedu představit, co má ministr dělat, protože každé zaměstnání by mu bylo vyčteno. Myslím, že na tento pokleslý způsob argumentace v žádném případě nesmíme v této zemi přistupovat. To bychom nemohli nikdo dělat vůbec nic.

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu předsedovi vlády. Na druhé místo v losování ústních interpelací se propracoval pan poslanec Jan Vik. Uděluji mu slovo a prosím, aby se připravil pan poslanec Josef Krejsa.

Poslanec Jan Vik: Pane premiére, vláda České republiky s podporou České strany sociálně demokratické intenzivně proklamuje a prosazuje vstup České republiky do NATO. V této souvislosti si vám dovoluji položit několik otázek.

Proč vaše vláda a vy osobně tak striktně odmítáte referendum, když vy sám jste podle mnohokrát opakovaných vlastních slov přesvědčen, že drtivá většina občanů České republiky podporuje vstup do NATO. Bojíte se snad, že občané by v plné nahotě ukázali skutečný stav věcí?

Pane premiére, před kým nás má NATO vlastně chránit? Která země v Evropě je nepřítelem České republiky? Souhlasí vaše vláda s tím, aby na území naší republiky byly opět rozmístěny vojenské jednotky cizích států? Budou na našem území rozmístěny cizí jaderné zbraně?

Pane premiére, odpovězte, prosím, na otázku, kolik bude naše občany vstup do NATO stát. Občané by měli vědět, kolik je v současné složité ekonomické situaci budou stát nákupy amerických, německých, izraelských a jiných zbraní. Může si Česká republika dnes takové miliardové nákupy vůbec ekonomicky dovolit?

Některé údaje uvádějí hrubé propočty, kdy Českou republiku by měl vstup do NATO stát po dobu 10 let až 50 mld. Kč ročně.

Myslím, že nejenom poslanci, ale všichni občané by měli znát vaše nevyhýbavé odpovědi. Děkuji. (Potlesk v části sálu.)

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Vikovi. Prosím o odpověď ministerského předsedu.

Předseda vlády ČR Václav Klaus: Znovu musím opakovat, že se nejedná o jednu otázku, ale o sérii otázek. Současně vím, že na mě je otázka č. 2 o NATO - poslance republikánů Vika, otázka č. 12 - poslance republikánů Zajíce, otázka č. 20 - poslance republikánů Sládka, otázka č. 25 - poslance republikánů Vrchy. Takže si dovedu představit, že tyto otázky budou zleva, zprava opakovány a opakovaně jsme je již také v tomto Parlamentu zodpovídali. Opakovaně jsme o nich diskutovali i v rámci těchto interpelací.

Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, pane ministerský předsedo, naléhavě žádám poslance, který má mobilní telefon, aby ho vypnul. Je tam tlačítko, kterým ho lze vypnout. Pokračujte, pane ministerský předsedo.

***