Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Ministr financí ČR Ivan Pilip: Dámy a pánové, rád bych se vyjádřil k jedné věci, která byla řečena v obecné rovině, protože k návrhům z podrobné rozpravy se vyjádřím až při třetím čtení před hlasováním. Nicméně pan poslanec Vymětal tady vznesl dotaz, zda si vláda myslí, že zvyšovat spotřební daň je její povinností nebo že jejím úkolem je systematicky zvyšovat tyto daně, či snad zda považuje zvyšování daní za znak ekonomické stability republiky, pokud jsem správně citoval dotaz pana poslance Vymětala.

Chtěl bych říci a odvolat se částečně i na své úvodní slovo, že důvodem toho, proč dochází ke změnám v této dani v určitých cyklech, je dáno tím, že sazba spotřební daně na rozdíl od naprosté většiny jiných daní je dána v absolutních částkách, to znamená, že relativní míra zdanění vůči celkové ceně výrobků se mění a mění se různou rychlostí podle nárůstu cen těchto výrobků, obecné míry inflace či podobných ukazatelů. To znamená, že je velmi složité říci předem, jakým tempem, v jakém přesném časovém harmonogramu bude docházet k posunu těchto daní. Je možné očekávat, že s určitým časovým odstupem, kdy se nějak výrazněji změní základní ceny těchto komodit, tak k nějaké další změně dojde, nicméně je to vázáno na celkový vývoj ekonomiky a na vývoj cen těchto komodit zvlášť a cen obecně. To je také důvodem, proč dochází s určitým odstupem k posunu sazby této daně a proč to bylo zdůrazňováno i v důvodové zprávě. Tolik jsem chtěl odpovědět panu poslanci Vymětalovi na jeho dotaz.

Jinak z obecné rozpravy mám pocit, že nebyl nějaký zásadní dotaz, že veškeré další zde přednesené příspěvky se týkaly konkrétních návrhů, ke kterým se vyjádřím ve třetím čtení v této sněmovně. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Chci se zeptat, zda v tomto okamžiku si přeje pan kolega Pěnička vyjádřit se k obsahu rozpravy. Není tomu tak. Pan kolega Vymětal, pokud jsem dobře sledoval jeho vystoupení, vlastně dával případný návrh jako podmíněný. Chci se zeptat, zda po tomto vyjádření pana ministra trvá na tom, abychom o něm případně hlasovali jako o návrhu na doprovodné usnesení k tomuto bodu. Chci se vyhnout sporu o to, zda to má být zařazeno jako nový bod. Dámy a pánové, v tomto okamžiku bych přerušil projednávání tohoto bodu s tím, že se vyjádříme hlasováním k návrhu na doprovodné usnesení pana kolegy Vymětala. Ale ještě pro upřesnění. Vy trváte, pane kolego, na tom, abychom o tom hlasovali v rámci druhého čtení, anebo je to námět na doprovodné usnesení k tomuto tématu a mohli bychom to pojednat při hlasování ve třetím čtení, pokud by vám nevadil tento postup? Děkuji. V tom případě konstatuji, že jsme ukončili druhé čtení tohoto bodu. Děkuji v tomto okamžiku panu poslanci Pěničkovi.

Dalším bodem, kterému se budeme věnovat, je

I zde se jedná o druhé čtení. Předložený návrh zákona uvede ve druhém čtení opět ministr financí pan Ivan Pilip. kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČR Ivan Pilip: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych uvedl návrh novely zákona, kterým se mění zákon o daních z příjmů, a informoval vás, že tato předložená novela si klade dva hlavní cíle.

Prvním cílem je naplňování koncepce daňové politiky vlády vyjádřené také v programovém prohlášení, a to je postupné snižování daňového zatížení daňových poplatníků u přímých daní.

Druhým cílem navrhované úpravy je postupná harmonizace této právní úpravy s legislativou Evropského společenství.

Základním předpokladem pro naplnění prvního cíle, tzn. postupného snižování daní, je vytvoření odpovídajícího finančního prostoru v bilanci příjmů a výdajů státního rozpočtu. Navržené úpravy představují srovnatelně snížení daňového zatížení v částce zhruba 13,4 miliardy korun, váží na některé další změny v jiných daňových zákonech a je nutné proto zvažovat některé další případné pozměňovací návrhy, které by dále snižovaly takto odhadovanou úroveň změny v celkových daňových příjmech státu po schválení této novely zákona o dani z příjmu.

Při kvantifikaci dopadů jednotlivých návrhů také nelze opomíjet skutečnost, že výnos daně z příjmů, zejména u právnických osob, patří mezi poměrně obtížně predikovatelné, protože závisí na řadě parametrů celkového vývoje ekonomiky, růstu hrubého domácího produktu a dalších a je výrazně ovlivňován jednotlivými položkami snižujícími základ daně, jejíž uplatnění je v pravomoci každého poplatníka a které nejsou vždy s vývojem domácího hrubého produktu konsistentní.

Snížení daňového zatížení by proto mělo být naplněno zejména těmito úpravami:

1. Snížení daně z příjmu právnických osob

2. Zvýšení odpisu starého bloku pohledávek

3. Valorizací základní nezdanitelné částky a odpočitatelné částky na dítě

4. Posunem daňových pásem v hodnotě předpokládané inflace v roce 1998, tedy zhruba 8,8 %.

Prioritní úpravou z hlediska harmonizace právních předpisů a jednou z nejvýznamnějších úprav novely je zahrnování úrokových výnosů podnikatelských subjektů do obecného základu daně. Tato úprava má přispět k naplňování jednotných podmínek zdanění u všech příjmů právnických osob a výrazně omezit operace, které by sledovaly legální vyhnutí se daňové povinnosti.

Pokud se zde mohu krátce vyjádřit k projednávání vládního návrhu v garančním výboru, tedy v rozpočtovém, pak diskuse soustředila zejména problematiku sazby daně z příjmů u právnických osob a dále na zdaňování kapitálových výnosů.

Pokud jde o sazbu daně z příjmu právnických osob, tak na základě aktualizované projekce celkového výnosu daně by bylo možno akceptovat návrh na další snížení oproti vládnímu návrhu, a proto pouze připomenu, že Ministerstvo financí předběžně vyslovilo souhlas, aby upravená sazba daně z příjmů právnických osob činila pouze 33 %. Znamenalo by to snížení o 6 procentních bodů oproti roku letošnímu a zároveň určitý dopad v řádu zhruba 2 miliard na příjmovou stránku státního rozpočtu pro tento rok, ale očekáváme, že určitým prorůstovým signálem takovéhoto kroku, vytvořením vyšších disponibilních prostředků jednotlivých podniků také věříme, že tato změna mohla též přispět k omezení transferu zisků do některých sousedních zemí. Znamená totiž, že např. bychom se touto změnou dostali o 1 % pod standardní daňovou sazbu Rakouska.

Pokud jde o zdaňování kapitálových výnosů, je nutno uvést, že jde o sazbu, která má vyšší stupeň jistoty a odhadovatelnosti výběru, neboť jde o daň srážkovou, a jde proto také s velkou přesností říci, že každých 5 procentních bodů u dividend představuje výnos z daně zhruba ve výši 0,8 miliardy korun a u úroků z vkladu fyzických osob také 5 % znamená 1,6 miliónu korun. Proto by bylo velmi dobré tyto okolnosti vzít v úvahu při dalších diskusích o možných změnách v oblasti zdaňování kapitálových výnosů a výnosů z úroků.

Při projednávání novely v rozpočtovém výboru byla uplatněna řada dalších pozměňovacích návrhů, které vládní návrh zpřesňují, a za tyto návrhy děkuji.

Pokud jde o další návrhy, které byly uvedeny, předpokládám, že padnou v podrobné rozpravě a že se k nim detailně vyjádřím před hlasováním ve třetím čtení tohoto zákona.

Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, chci říci závěrem, že pokud chceme mít šanci jako vláda naplnit předpoklad sestavování přebytkového státního rozpočtu na rok 1998, pak je žádoucí, aby se sněmovna vyhnula nebo omezila na minimum přijímání dalších návrhů, které by ve svých důsledcích jednostranně snižovaly inkaso daně z příjmů. Přivítal bych proto, aby všechny pozměňovací návrhy byly doprovázeny kvantifikací, včetně způsobu jejich krytí.

Pevně věřím, že i navržené pozměňovací návrhy udrží logiku směru změn, které v návrzích novely zákona o daních z příjmů předkládáme, a doporučuji proto další projednávání tohoto návrhu a přednášení pozměňovacích návrhů v podrobné rozpravě. Děkuji za slovo.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Ivanu Pilipovi a konstatuji, že vládní návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru a i zde jsme zkrátili lhůtu o 20 dnů. Rozpočtový výbor přijal usnesení, které jsme obdrželi jako sněmovní tisk 147/1. Nyní prosím určeného zpravodaje pana kolegu Roberta Koláře, aby se ujal slova.

Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak už sdělil pan předsedající, rozpočtový výbor vám předkládá své usnesení. Chtěl bych pouze informovat, že rozpočtový výbor projednával tuto novelu natřikrát, domnívám se, že se věnoval velice podrobně jak vládní předloze, tak i všem pozměňovacím návrhům, které na rozpočtovém výboru zazněly, ať už od členů rozpočtového výboru, nebo i od ostatních poslanců. Z těch změn, které nakonec rozpočtový výbor doporučil, bych zmínil pouze ty nejdůležitější, resp. nejvíce diskutované, a jednak snížení sazby daně z příjmu u právnických osob z 39 % na 33 %, čili ještě o 2 procentní body níže, než je tomu u vládní předlohy. Rozpočtový výbor k tomu vedla mj. snaha o omezení transferu zisku právnických osob do zemí s nižší sazbou daně.

Dále rozpočtový výbor zvýšil základní nezdanitelnou částku, a to z 28 800,- na 32 040,- Kč, čili šel opět nad rámec vládního návrhu. Doporučil v souladu s vládním návrhem uznávat zákonné pojistné, čili pojistné na zdravotní a sociální pojištění jako náklad snižující základ daně zaměstnavatele až v okamžiku jeho zaplacení a naopak oproti vládní předloze nedoporučil limitovat leasing osobních automobilů, a to v úrovni pořizovací ceny na 600 tis. Kč, jak navrhovala vláda. Stejně tak nedoporučil prodloužení doby leasingu ze tří na čtyři roky.

Myslím. že vše ostatní podstatné zaznělo z příspěvku pana ministra. Já bych vás chtěl pouze požádat, abyste návrhy, které budete předkládat v rozpravě, předávali písemnou formou, protože jde o důležitý návrh a velice záleží na každém slovíčku, aby zákon měl jednotný výklad a nebyly problémy s jeho správou.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Kolářovi a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Gongol, kterého prosím, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Škromach.

Poslanec Jaroslav Gongol: Pane předsedající, dámy a pánové, jistě se shodneme v tom, že daňové zákony nesporně patří mezi ty, které významným způsobem ovlivňují ekonomický vývoj ve státě. Je to velmi citlivá záležitost a jako k takové bychom se k ní měli chovat.

Změna zákona o dani z příjmu je potřebná a je dobře, že se tím sněmovna zabývá. Jen nejsem přesvědčen o tom, že je to všemi takto vnímáno. Bláhově jsem se totiž domníval, že při současné situaci ve státním rozpočtu, zejména při nenaplňování příjmů, půjde takříkajíc o peníze pro státní rozpočet "až v první řadě". Nejde. Důkazem toho je, že např. daň u právnických osob se snižuje podle tohoto vládního návrhu ze 39 % na 35 % a dokonce vládní koalice zřejmě již souhlasí i s návrhem poslance Maška na snížení až na 33 %. Údajně snad proto, že když to bude méně, tak podnikatelé to s radostí budou platit a stát na tom vydělá. Tomu snad může věřit jedině naprostý naivka a nikoliv soudný člověk. Koneckonců tento názor plně sdílel i náměstek ministra financí pan Klak při prvním projednávání v rozpočtovém výboru. Jsem plně přesvědčen, že to nebyl jen jeho názor, ale v té době ještě i názor tehdejšího ministra financí pana Kočárníka. A protože objektivním kritériem pravdy je praxe, uvedl pan Klak i vývoj po snížení daně z 41 % na 39 %, který tuto moji teorii plně potvrdil. Daně se tenkrát naopak snížily, čili nezvýšily se.

Vůbec totiž nejde o to, zlepšit příjmovou část státního rozpočtu, byť by se dalo předpokládat, že po minulém hlasování o důvěře si vláda vzala poučení a nebude politikařit. Dovoluji si totiž tvrdit, že v tomto případě o politikaření jde. Část poslanců v jedné nevelké, ale koaliční straně zlobí, navíc se potřebuje takzvaně zviditelnit jako celek, a protože je třeba hlasovat v koalici jednotně, pan Klaus opět ustoupil stejně jako minule panu Wagnerovi. Říká se tomu tzv. kozí daň nebo také že ten, kdo se začne bát o svou funkci, by z ní měl rychle odejít. Kdo chce řídit, ten se totiž rozhodně nesmí bát.

Že jde jen o plané gesto, vám řeknou i podnikatelé. Ti totiž umějí snížit zisk před rozdělením, pokud ho mají, dnes již velmi dobře. Problém je v něčem jiném. Je to především řešení druhotné platební neschopnosti, zadluženosti některých podniků, zrychlení odpisů výrobních technologií a zřejmě i neúměrně drahých peněz v bankách. To jsou problémy podnikatelů. To je náš názor na státotvorné řešení problémů této naší ekonomické situace.

I v této sněmovně, když se to samozřejmě hodí, se často používá argumentů z tzv. nejvyspělejších zemí. Využiji toho i já, abych vám sdělil, že např. daň z příjmů právnických osob je v USA 40 %, v Japonsku 51,6 %, v Německu 46 %, v Rakousku 34 %, v Anglii 33 %, ve Francii 36 %, v Belgii 40 %. Jsou státy i s 28 %, jako např. Norsko a Finsko, ale průměr činí 38 %. K tomu přece není třeba již nic dodávat, jen je třeba se zamyslet nad tím, co je a co není v dané chvíli státotvorné.

Ještě mám jednu poznámku k dani z příjmu u fyzických osob. Předložený návrh v podstatě u nezdanitelných částek reaguje na předpokládanou inflaci 9 %. A protože inflace bude zřejmě vyšší, tak si dovolím navrhnout zvýšení na předpokládanou inflaci asi 10 %. Občan samozřejmě z toho nějaký velký přínos nebude mít, ale bude mít alespoň pocit objektivnosti.

Abych se opět zachoval státotvorně, doporučím v podrobné rozpravě zvýšení daňové sazby u základu daně od 252 tis. na 35 % a od 756 tis. na 50 %. Už vidím, kolik z vás začne namítat, že jde o retardaci snahy lidí po dosažení vyššího výdělku. V této kategorii příjmů nejde již většinou o platy zaměstnanců. To jsou podnikatelé a vyšší hospodářští pracovníci či finanční zaměstnanci, a ti se samozřejmě budou muset vždy snažit, takže tato obava zde není, ale stát to v dané chvíli potřebuje. Že to je normální jinde, vám opět doložím přehledem o nejvyšších daních u osobních důchodů. V Belgii je to např. 55 %, v Dánsku 65 %, v Německu 53 %, ve Francii 56 %, v Itálii 51 %, v Anglii 40 %, v Nizozemsku 60 %. A tyto země jistě nemají takové problémy se státním rozpočtem jako my.

Protože oba návrhy jsou podle mého názoru prorůstové pro příjem státního rozpočtu (čili vidíte, že jsme zde státotvorní), to je u právnických osob zachování vládního návrhu 35 % a zvýšení u vyšších příjmových kategorií fyzických osob, což jistě bude činit podle mého názoru nejméně 3,5 mld. Kč, dovoluji si vám navrhnout, aby část těchto prostředků byla věnována na tvorbu pracovních příležitosti v ostravsko-karvinském regionu, kde již dnes je nezaměstnanost kolem 10 %. To jsou oficiální čísla úřadu práce. Navíc k 1. 1. 1998 bude vyhlášen další útlum dolu na těžbu uhlí, a to závodu Paskov. Jistě si vzpomínáte na odpověď na interpelaci pana premiéra před několika měsíci, kdy vláda o tom ještě nic nevěděla. Zde plně platí ono "nevědomost hříchu nečiní", jen lidé už jsou tam zoufalí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Gongolovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Škromach, připraví se pan poslanec Mandík.

Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, návrh novely zákona o dani z příjmu je především snahou vlády řešit problémy státního rozpočtu. Uvedená snaha je zejména restriktivní. Restrikce nemůže iniciovat prorůstové faktory ekonomiky. Návrh novely tak vychází z chybné hospodářské politiky vlády.

Špatná hospodářská politika vlády se projevuje např. v návrhu na snížení daňové sazby u daně z příjmů právnických osob. Návrh předpokládá snížení sazby daně o 4 procentní body s vlivem na daňové inkaso minus cca 6,2 miliardy Kč. Přitom by bylo vhodnější např. při zachování výše vlivu na daňové inkaso a tím zvýšení disponibilních prostředků podnikatelské sféry změnit daňový základ změnou daňových odpisů, což je nepochybně změna obsahující potenciální prorůstové efekty na rozdíl od plošného snížení daňové sazby. Uvedená snaha po pouhé restrikci vede v předloženém návrhu novely zákona i ke zcela chybným závěrům. Např. předpoklad, že snížení limitu pro výběr daně z příjmu fyzických osob zaměstnaných u zaměstnavatelů, u kterých poplatníci nepodepsali prohlášení k dani, zvýší daňové inkaso o 0,4 miliardy Kč, je nesprávný. Návrh novely zákona nereaguje na evidentní potřebu daňového zvýhodnění odložené spotřeby. Je potřeba brát také do úvahy, že podstatné je při každé novelizaci zákona zvyšování nezdanitelných částí podle § 15 zákona. Valorizace nezdanitelných částí základu daně by měla minimálně zahrnovat inflační růst. To už tady zaznělo. Nezbytná je především valorizace částky nezdanitelného minima na vyživované dítě, aby se nezvyšovalo daňové zatížení rodin s dětmi, které nejvíce na reformu doplácejí.

Předkladatelem návrhu zvýšení některých nezdanitelných částí základu daně o 8,3 %, valorizace uvedených částek by měla nejméně kopírovat předpokládanou inflaci vzhledem k dalším návrhům novel v daňové legislativě, zejména v zákoně o dani z přidané hodnoty. Zvyšování některých cen však lze inflaci v roce 1997 předpokládat vyšší. Dotvoření zvýhodněného daňového režimu pro neziskovou sféru je též nutným předpokladem.

Cílem mých návrhů, které přednesu v podrobné rozpravě, je daňově zvýhodnit nepodnikatelské subjekty, pokud účetní zisk použijí ke krytí nákladů na neziskové obecně prospěšné činnosti. Dosavadní daňový režim je pro neziskové subjekty brzdou jejich činnosti nebo vede i k zastavení jejich činnosti. Četné případy uzavírání sportovišť, plaveckých bazénů apod.

Dále navrhnu upravit daňové podmínky pro osoby s příjmy ze závislé činnosti, tedy pro zaměstnance tak, aby poplatníci s příjmy ze závislé činnosti mohli uplatnit paušální částku jako daňový výdaj, což je běžné ve státech Evropské unie formou odpočtu paušální částky nebo procentem z daňového základu na částečnou úhradu nákladů zaměstnance vynaložených na dosažení a zajištění a udržení příjmů. Návrh sleduje zmírnění daňového zatížení zaměstnanců a tím také vyšší míru daňové spravedlnosti. Osoby samostatně výdělečně činné mají možnost uplatnění paušálních daňových výdajů, a to i tehdy, kdy nejde o faktické podnikatele, nýbrž o osoby pracující formou tzv. schwarzsystému.

Mezi plnění, která nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, budu požadovat zařadit částky, které zaměstnavatel ze svých prostředků platí penzijnímu fondu na penzijní připojištění svých zaměstnanců. Uskutečnění návrhu by umožnilo zlepšování sociálních podmínek zaměstnanců a zvýšení konkurenceschopnosti zaměstnavatelů na trhu práce. Navíc tato plnění mají antiinflační charakter. Návrh považuji za významný zejména v situaci, kdy se výše důchodu vůči průměrným reálným mzdám neustále snižuje a tak, jak již bylo předneseno v návrhu zákona o důchodovém pojištění, snižovat se bude.

Dále za podstatné považuji vytvoření možnosti zahrnovat do daňových výdajů zaměstnavatele jeho příspěvky odborové organizaci k úhradě nákladů, které jí vzniknou v souvislosti se zabezpečením úkolů zaměstnavatele vyplývajících z pracovně právních předpisů a v oblasti kolektivního vyjednávání. Zde má odborová organizace povinnost ze zákona zastupovat všechny zaměstnance a je velmi nelogické, aby tuto činnost prováděla de facto pouze z příspěvků svých členů a přitom zastupuje všechny zaměstnance. Významný návrh by byl, aby výdaje zaměstnavatele nad platby věrnostní a stabilizační povahy zaměstnanců byly daňovým výdajem. Svými návrhy sleduji vytváření příznivějších daňových podmínek pro podnikání právnických osob i osob samostatně výdělečně činných, individuálních podnikatelů. Zásadně se ve vytváření příznivějších daňových podmínek podnikatelů týká návrh, podle kterého by podnikatelé mohli do daňových výdajů zahrnovat také výdaje na přechodné ubytování pro své zaměstnance, kteří pracují mimo místo svého bydliště. Realizace návrhu by umožnila zvýšit mobilitu pracovních sil, zejména v regionech s vyšší mírou nezaměstnanosti do regionu s nezaměstnaností nižší. Stálý problém, který je, a to je problém mobility pracovních sil, ačkoliv se o něm hodně hovoří, není ani tímto způsobem zatím řešen.

Dále považuji za podstatnou připomínku týkající se daňového režimu, výdajů na lékařské prohlídky a lékařské vyšetření stanovená zvláštními předpisy nebo dohodnutá v kolektivní smlouvě či stanovená ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Za nesprávné lze považovat uznávání výdajů jako výdajů daňových pouze tehdy, jestliže jsou takové výdaje konkrétně nařízeny nějakým zvláštním předpisem. Legislativní trend je totiž právě opačný. Většina vztahů a plnění má být předmětem jednání a dohod, např. kolektivních smluv nebo jiných smluv. Navíc uznání uvedených výdajů za daňové náklady v tomto případě postačují obecná vymezení obsažená v zákoníku práce. Domnívám se, že při posuzování těchto a podobných záležitostí je vhodné opustit úzce resortní přístup a pohled. V tomto případě je adekvátní mít na zřeteli, že případné platby za nemoci z povolání jsou podstatně vyšší než snížení příjmů státního rozpočtu plynoucí z daňových úspor zaměstnavatelů při uznání výdajů na lékařské prohlídky za daňové výdaje. Důležité je též uznat za daňový výdaj úhradu neodvedeného pojistného za zaměstnance uvolněného k výkonu funkce v odborech podle zvláštních předpisů, pokud je způsob úhrady tohoto pojistného dohodnut v kolektivní smlouvě. Platné zákony, zákon č. 592/1993 Sb. a zákon č. 589/1992 Sb., umožňují dohodnout v kolektivní smlouvě úhradu odvedeného pojistného za zaměstnance uvolněného k výkonu funkce v odborech tak, že toto pojistné hradí zaměstnavatel. Z uvedeného důvodu je nutno tyto úhrady na straně zaměstnavatele považovat za daňový náklad, neboť má charakter pojistného hrazeného za zaměstnance podle zvláštních předpisů. Navíc by to bylo jedno z opatření, které by umožnilo vlastně vést dialog o věcech, které nejsou finančně náročné, ale umožňují právě činnost odborových organizací u zaměstnavatelů, a předpokládám, že tento dialog, který byl nabídnut premiérem, bude i tímto způsobem pokračovat. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Škromachovi. O slovo se přihlásil předseda klubu pan poslanec Sládek.

Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, jsem toho názoru, že současné vládě chybí dlouhodobý výhled, koncepce, strategie, filozofie nebo dokonce jakákoliv vize další správy naší republiky. Jsem přesvědčen o tom, že současná vláda by se hodila do funkcí výkonných úředníků jako ředitelů odborů nebo náměstků. Pokud by dostávali včas správné pokyny, možná by je byli dokonce schopni plnit. Rozhodně tato vláda není složena z lidí, kteří by dokázali řídit. Chtěl bych tuto svoji tezi doložit úvahou na téma snížení daně z příjmu u právnických osob.

Dámy a pánové, vychází se z předpokladů, že peníze získané snížením daně z příjmů použijí korporace na investice, rozšiřování výroby, nákupy moderních technologií. Bohužel, obávám se se znalostí celkového klimatu v České republice, že jakýkoliv podnikatel, jakákoliv korporace použije snížení daní k tomu, aby strávila lepší dovolenou v exotičtějším prostředí, případně k nákupu drahého vozu, který stejně odepíše z daní. Takže celkový předpoklad se nesplní, nebudou ani investice, ani modernizace, ani nová pracovní místa. Bude pouze trochu luxusnější život té skupiny, která i tak žije v luxusu.

Vycházím ze znalosti toho, jak obvykle takové izolované akce v naší zemi dopadnou, ale bohužel není to jenom předpoklad nebo odhad, protože něco podobného už se samozřejmě ve světě stalo. Na počátku tohoto století patřila Argentina k nejrozvinutějším a nejbohatším zemím na celém světě. Co se tam stalo po snížení daní? Nejbohatší lidé neinvestovali doma, nezvelebili vlastní zemi, ale okamžitě začali veškeré peníze přelévat do zahraničí a dnes vlastně tato země patří k nejchudším.

Chci na tomto příkladu poukázat na jednu věc. Jestliže chceme dělat jakékoliv zásahy do celé daňové soustavy, jestliže chceme zvyšovat nebo snižovat daně, chtělo by to v rámci ucelené koncepce a dlouhodobé vize. Ne vycházet z takových výkřiků do tmy nebo jednorázových akcí. Ta ucelená, dlouhodobá koncepce zcela jednoznačně vládě chybí, takže se - nerad sice používám to slovo - obávám, ale myslím, že je na místě, že veškerý efekt očekávaný z těchto daňových změn bude veškerý žádný a že se nesplní předpoklady vlády a bude se za půl roku, za rok řešit úplně stejná situace.

Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Dámy a pánové, pan kolega Kraus se hlásí do obecné rozpravy.

Poslanec Michal Kraus: Pane předsedající, dámy a pánové, pokusím se být stručný, protože většina argumentů zazněla již v obecné rozpravě.

My se skutečně nedomníváme, že v současné době, kdy se hledá doslova každá koruna ve státním rozpočtu, je moudré snižovat daň z příjmů právnických osob takovým způsobem, jakým se navrhuje v tomto zákoně. Problémy jednotlivých podniků jsou o dva, možná tři řády vyšší, než jim umožní eventuální efekt ze snížení daně z příjmů řešit. Proto čtyři, možná šest miliard, které nedoputují do státního rozpočtu, zůstanou sice v podnicích, ale v takové míře a rozdrobenosti, že stav ekonomiky v žádném případě nevylepší.

Kromě toho ve státním rozpočtu tento úbytek bude sanován zvýšením spotřební daně, nicméně daň z příjmů právnických osob je jedním z významných příjmů rozpočtů obcí. Bohužel do rozpočtu obcí žádné další příjmy nepůjdou, tzn. že v podstatě pokračuje trend minulých dvou, tří let, kdy na jedné straně se obcím nakládaly na bedra stále nové úkoly z hlediska zabezpečení financování, na druhé straně jim stále ubývají zdroje, které způsobily, že obce se pomalu, ale jistě dostávají do problému zadluženosti.

Z tohoto důvodu se domnívám, že zejména právě v současné ekonomické situaci, zejména i vzhledem k usnesení vlády, které bylo dáno směrem k obcím, vzhledem k jejich vyrovnanému rozpočtu v tomto a v dalších letech z hlediska eventuálně přidělovaných dotací, je tento návrh skutečně nebezpečný a podle mého spíše komplikující situaci, než by jí prospíval.

Proto mi dovolte, abych v souladu s § 96 odst. 2 navrhnul, abychom tento návrh zákona zamítli. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Pan kolega Borák do obecné rozpravy.

Poslanec Josef Borák: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolím si taky několik slov k tomuto zákonu do obecné rozpravy. Novelu zákona č. 576/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, jsme projednávali na rozpočtovém výboru celkem třikrát. Chci se především vyjádřit ke snížení daně z příjmů právnických osob ze 35 na 33 %.

V prvé řadě musím říci, že Ministerstvo financí trvalo pouze na 35 % a trvalo na tom hodně dlouho. A najednou ta změna, že je možné o další procentní body snížit, přišla skutečně najednou. V podstatě jsem s tím souhlasil, ale měl jsem požadavek, aby toto bylo dostatečně dokladováno, protože musí být nějaká koncepce, která má dlouhodobě nějakou představu o tom, jak tyto i další daně, se snižují. A najednou došel souhlas, že tyto další dva procentní body mohou být ještě uplatněny, tak jsem požadoval další propočet a předpokládám, že ten propočet nám poslancům ještě bude dán.

Také chci říci, že si nejsem zcela jist, jestli skok až o šest procent je teď skutečně nejvhodnější krok pro to, aby podnikatelům se zlepšily podmínky. Vím, že někteří zástupci Svazu průmyslu a dopravy toto považují za jakési vytržení z celkového kontextu nápravy našeho podnikatelského klimatu a nedávají velkou váhu tomuto kroku. Ta čtyři procenta, na kterých se vláda domluvila, tedy skok ze 39 na 35 %, myslím že je dostatečný. Ty další kroky, které by měly být činěny pro nápravu podnikatelského klimatu - bych považoval takové kroky, jako např. zrychlení odpisu technologií, snižování daňového základu, zdokonalování systému vybírání daní, tvrdý zákon proti neplatičům apod.

Také jsem si vědom toho, a měli bychom si být vědomi všichni, že nejsme ještě standardní ekonomika a základní standardní kroky do ekonomiky nemusí ještě znamenat standardní odezvu. Chci ještě uvést, že v době, kdy hledáme doslova každý milion ve státním rozpočtu, není možné ignorovat výpadek dvou až tří miliard rozpočtu na příští rok. Samozřejmě, že pokud dostaneme seriózní písemný podklad o tom, že toto je možné, že je tu pracováno i koncepčně a dlouhodobě, nikoliv ad hoc, tak potom si myslím, že je možné podpořit i další dva body snížení této daně z příjmů.

Děkuji.

***