Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

 

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? (Nikdo se nehlásil.) Obecnou rozpravu tedy uzavírám. Bude námitek, pane kolego, abychom pokračovali v podrobné rozpravě a rozhodli hlasováním?

Dámy a pánové, nezbývá než v tomto okamžiku přerušit projednávání tohoto bodu a konstatovat, že do podrobné rozpravy, kterou bude možno zahájit poté, co by neprošel návrh na zamítnutí, který zazněl v obecné rozpravě, je přihlášeno 10 poslanců a poslankyň.

Dovolím si v tomto okamžiku přerušit tento bod a poděkovat pro tuto chvíli panu poslanci Wagnerovi.

 

Přistoupíme k projednávání dalšího bodu, kterým je

 

13.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 587/1992 Sb.,
o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů

 

I zde se jedná o druhé čtení. Předložený návrh zákona uvede ve druhém čtení ministr financí pan Ivan Pilip, kterého prosím, aby se ujal slova.

 

Ministr financí ČR Ivan Pilip: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, v rámci novel daňových zákonů vláda předkládá také návrh novely zákona o spotřebních daních.

Návrh novely tohoto zákona obsahuje především změny sazeb, které se s výjimkou piva a tabákových výrobků měnily naposledy k 1. 1. 1994. U piva se dokonce sazby spotřebních daní nezměnily od 1. 1. 1993, tj. od jejich původního stanovení. Za změnu sazeb spotřebních daní přitom nepovažuji změnu k 1. 1. 1995, kdy se pouze kompenzovalo snížení sazby DPH o 1 %, takže daňové zatížení těchto produktů se nezměnilo. Vzhledem k tomu, že sazby spotřebních daní jsou stanoveny pevnou částkou za jednotku množství, došlo tak vlivem inflace k reálnému snížení podílu výnosu spotřebních daní v příjmové části státního rozpočtu. Navíc pro uhlovodíková paliva a maziva znamená navržené zvýšení sazeb spotřebních daní také výrazný krok k vyrovnání těchto sazeb s minimálními sazbami platnými v zemích Evropské unie.

Kromě těchto změn se v návrhu novely zákona o spotřebních daních uplatňují některé dílčí legislativní změny, které vycházejí z aktuálního stavu poznatků získaných při uplatňování zákona o spotřebních daních v praxi a usnadňují tak jeho fungování. Jedná se např. o změnu systému, který umožňuje diplomatům bezdaňové nákupy a některé podobné dílčí věcí.

Celkový dopad navržených změn sazeb spotřebních daní na příjmovou stránku státního rozpočtu pro rok 1998 činí 6,827 mld. Kč za předpokladu, že se nezmění struktura spotřeby proti dnešnímu stavu. Z této částky připadá na uhlovodíková paliva a maziva něco více než 3 mld. Kč, u lihu a lihovin 1 mld. Kč, u piva téměř 3/4 mld. Kč a u tabákových výrobků pak jde o částku, která se bez několika málo miliónů rovná 2 mld. Kč. Podrobnější rozpis dopadů u jednotlivých druhů uhlovodíkových paliv a maziv, dopad daňových změn do cen všech vybraných výrobků a další podrobné zdůvodnění jednotlivých změn jsou uvedeny v důvodové zprávě.

Návrh novely zákona o spotřebních daních byl také projednán v rozpočtovém výboru a s pozměňovacími návrhy, které rozpočtový výbor schválil, jako předkladatelé souhlasíme.

Doporučuji proto Parlamentu České republiky, aby po druhém čtení schválil tento návrh k dalšímu projednávání a k jeho definitivnímu potvrzování Poslaneckou sněmovnou.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Vládní návrh zákona jsme v prvním čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru a zkrátili pro projednání lhůtu o 20 dnů. Rozpočtový výbor přijal usnesení, které jsme obdrželi jako sněmovní tisk 146/1. Zpravodajem je určen pan poslanec Stanislav Pěnička, kterého prosím, aby se ujal slova.

 

Poslanec Stanislav Pěnička: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vyčerpávající úvod pana ministra mi ulehčil moji práci, nehledě k tomu, že jsme o celé řadě věcí hovořili již ve čtení prvním. Já bych obrátil vaši pozornost, protože jde o změnu, o které byste měli být více informováni, což je návrh rozpočtového výboru ohledně § 33, který se týká sazby daní u piva. Pro ty, kteří nejsou v tomto problému tak ponořeni jako rozpočtový výbor, chtěl bych říci, že dosud sazby u piva byly v poloze třech úrovní, a to podle stupňovitosti to bylo do desíti stupňů, do dvanácti stupňů a vícestupňová piva. Čili jedenáctistupňové pivo bylo zdaňováno sazbou, která již spadá pod dvanáctistupňovou sazbu, a ve finančním vyjádření, kdy desetistupňové pivo mělo sazbu 157,- Kč za 1 hektolitr, tak u jedenáctistupňového piva byla sazba 320,- Kč.

Po určitých konzultacích s odborníky jsme přistoupili na takový systém, který je běžný pro stanovení základní sazby ve všech zemích v Evropském společenství. Celý princip spočívá v tom - nebudu vás zatěžovat příslušným vzorcem, což je složité i pro mne - že každý stupeň piva bude mít stejnou sazbu, která bude násobena příslušnými stupni. Čili základní sazba je navrhována - tam byl největší problém se dohodnout na základní sazbě - ve výši 24,- Kč za 1 hektolitr. Čili desítka 10 x 24, jedenáctka 11 x 24, atd., čili je to systém velice spravedlivý, objektivní a v konečném výrazu by měl vést i k větší kreativitě ve výrobě piva.

Chtěl bych říci ještě jedno, že novými sazbami dojde ke zvýšení sazby u desítky o 83,- Kč, ale u jedenáctky je tato sazba o 56,- Kč nižší a u dvanáctky je také nižší. Čili spotřební daně nikdy nekopírují prodejní ceny. U desítky, včetně DPH to dělá 50 haléřů na půllitr. Čili považoval jsem za nutné vás s touto zásadní změnou seznámit blíže, aby vaše informovanost byla stoprocentní.

Pane předsedající, já jsem skončil svůj úvod do druhého čtení a prosím, abyste otevřel rozpravu obecnou a podrobnou.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Pěničkovi a otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Vymětal, dále pan poslanec Štrait. Prosím tedy pana kolegu Štraita, aby se ujal slova, a pana kolegu Vymětala prosím o upřesnění, zda je přihlášen do obecné či podrobné rozpravy. Budete na řadě jako druhý. Pan kolega Štrait má slovo.

(Odpověď poslance Štraita.)

V tom případě bych poprosil pana kolegu Vymětala, aby se ujal slova.

 

Poslanec Karel Vymětal: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mohu ujistit sněmovnu o tom, že nejsem ponořen tak do piva, jak tady pravil pan zpravodaj, nicméně bych chtěl v obecné rozpravě k předloženému vládnímu návrhu změny zákona o spotřebních daních říci, že mě zaujala ve vládním návrhu obecná část důvodové zprávy vlády, ve které vláda píše, že hlavním důvodem pro předložení novely zákona je skutečnost, že sazby spotřebních daní se s výjimkou tabákových výrobků a piva prakticky neměnily od 1. 1. 1994. Mně to připadá, jako by vláda chtěla být pochválena touto sněmovnou za to, že nezvyšovala sazby daní tři roky.

Nabízí se otázka: Myslí si snad vláda, že zvyšovat spotřební daně je její povinností nebo že jejím úkolem je systematicky zvyšovat tyto daně, či snad považuje zvyšování daní za znak ekonomické stability republiky? Domnívám se, že na tuto otázku, vzhledem k tomu, že v důvodové zprávě je to tak uvedeno, by měl předseda vlády nebo pověřený člen vlády odpovědět, protože pokud odpoví kladně na tuto otázku, v tom případě navrhuji, aby u tohoto bodu pořadu sněmovna přijala následující usnesení:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby předložila k projednání Poslanecké sněmovně v termínu do 31. 8. 1997 návrh systému zvyšování sazeb spotřebních daní včetně časových úseků realizace zbožové struktury.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Vymětalovi. Ještě někdo se hlásí do obecné rozpravy? Jestliže ne, rozpravu obecnou končím a otevírám rozpravu podrobnou, do které je přihlášen pan poslanec Štrait. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v rámci podrobné rozpravy předložím pozměňovací návrhy, bude jich deset.

První návrh. V § 1 odst. 1 se za slova "a tabákových výrobků" vkládají slova "luxusních automobilů, šperků a starožitností".

Návrh druhý. V § 5 odst. 2 se za slova "34 a" vkládají slova "40 c, 40 h a 40 m".

Návrh třetí. V § 11 odst. 1 se za slova " 34 a" vkládají slova "40 c, 40 h a 40 m".

Návrh čtvrtý. V § 15 odst. 1 se za slova "§ 34 a" vkládají slova "40 c, 40 h a 40 m".

Návrh pátý. Dosavadní text § 22 se označuje odst. 1 a doplňuje se nový odst. 2, který zní: "Uvedená sazba daně se snižuje u automobilových benzinů Natural o 50 % základní daně." Zdůvodnění je velmi krátké u tohoto návrhu. Navrhuje se daňově zvýhodnit ekologické hledisko u automobilového benzínu Natural, což je bezolovnatý benzín.

Návrh šest. Dosavadní text § 40 se označuje jako odst. 1 a doplňuje se novým odst. 2, který zní: "Uvedené sazby daně se snižují u cigaret provazcových a cigaret s filtrem do 70 mm i nad 70 mm délky s obsahem do 12 mg včetně dehtových zplodin v cigaretě o 50 % základní sazby. Pokud obsah dehtových zplodin přesáhne v cigaretě 25 mg, zvyšuje se základní sazba o 50 %." Zdůvodnění: Návrh je veden snahou sladit zájmy fiskální a zájmy zdravotní a diferencovat daňové zatížení cigaret podle obsahu dehtu. Dlouhodobě je prokázáno, že přechodem od cigaret hrubých s obsahem 30 mg dehtu v cigaretě k 10 mg se snižuje riziko rakoviny o 30 %. Současně je také prokázáno, že každý prodaný balíček cigaret vyžaduje od společnosti vynaložit desetkrát vyšší náklady na zdravotní péči, na sociální dávky v době nemoci, na předčasné úmrtí atd.. Navrhovaný princip spojení fiskálních a zdravotních zájmů se dlouhodobě a úspěšně praktikuje ve Velké Británii podle filozofie, čím víc cigareta škodí, tím je dražší. Navrhovaná diferenciace daňových sazeb podle obsahu dehtu podněcuje zvýšit kvalitu výroby cigaret. Současně umožní státu věnovat navíc vybrané peníze do zdravotnictví, například na celostátní ozdravný program k prodloužení lidského věku. Připomínám, že už delší dobu existuje dokument z pera eminentního ministra zdravotnictví pana Rubáše, který se nazývá Program národního zdraví, kde se o těchto věcech také psalo, nehledě k tomu, že už tomu dával za pravdu bývalý ministr financí, že se tímto budou zabývat.

Návrh sedm. Za § 40 se vkládá nová hlava VI., která včetně nadpisu zní:

Hlava VI. - Daň z luxusních automobilů. § 40 a - plátci. Plátci jsou všechny právnické a fyzické osoby, které získají vybrané výrobky za účelem prodeje. § 40 b - předmět daně. Předmětem daně jsou pro účely tohoto zákona osobní automobily jejichž prodejní cena (pozn. 1) přesáhne šest set tisíc korun. Poznámka 1 zní: § 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.

§ 40 c - vznik daňové povinnosti. Daňová povinnost vzniká dnem prodeje vybraných výrobků. § 40 d - základ daně. Základem daně je prodejní cena (pozn. 1) osobních automobilů, u nichž vzniká daňová povinnost podle § 40 c. Dále § 40 e - sazby daně. Daň ze základu daně zaokrouhleno na celá sta dolů činí ze základu daně od 600 001 korun do 800 000 korun 28 %. Od 800 001 korun do jednoho milionu zdanit 35 %. Od jednoho milionu jedné koruny do jednoho milionu dvou set tisíc 45 %.

Od 1 200 001 a více 60 %.

Návrh osmý.

Za § 40 písm. e) se vkládá nová hlava VII., která včetně nadpisu zní:

Hlava VII. Daň ze šperků.

§ 40 písm. f) Plátci. Plátci jsou všechny právnické a fyzické osoby, které získají vybrané výrobky za účelem prodeje.

§ 40 písm. g) Předmět daně. Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou zlaté šperky, šperky z platiny, z drahých kamenů a jejich kombinací k osobnímu užívání. Za šperky v osobním užívání se pro účely tohoto zákona považují šperky, které slouží k uspokojování osobních potřeb osob.

§ 40 písm. h) Vznik daňových povinností. Daňová povinnost vzniká dnem prodeje vybraných výrobků.

§ 40 písm. i) Základ daně. Základem daně je prodejní cena - odkaz na poznámku 1, kterou jsem říkal - šperků, u nichž vznikla daňová povinnost podle § 40 h).

§ 40 písm. j) Sazby daně. Daň ze základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí ze základu daně

od 10 001 do 20 000 Kč 28 %

od 20 001 do 50 000 Kč 35 %

od 50 001 do 100 000 Kč 50 %

nad 100 001 a více 70 %.

Návrh devátý.

Za § 40 písm. j) se vkládá nová hlava VIII., která včetně nadpisu zní:

Hlava VIII. Daň ze starožitností.

§ 40 písm. k) Plátci. Plátci jsou všechny právnické a fyzické osoby, které získají vybrané výrobky za účelem prodeje.

§ 40 písm. l) Předmět daně. Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou starožitnosti k osobnímu užívání. Za starožitnosti k osobnímu užívání se pro účely tohoto zákona považují starožitnosti, které slouží k uskutečňování osobních potřeb osob.

§ 40 písm. m) Vznik daňové povinnosti. Daňová povinnost vzniká dnem prodeje vybraných výrobků.

§ 40 písm. n) Základ daně. Základem daně je prodejní cena - opět odkaz na poznámku 1 zákona o cenách - starožitností, u nichž vznikla daňová povinnost podle § 40 písm. m).

§ 40 písm. o) Sazby daně. Daň ze základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí ze základu daně

od 20 000 do 50 000 Kč 28 %

od 50 001 do 80 000 Kč 35 %

od 80 001 do 120 000 Kč 50 %

od 120 001 a více 75 %.

Zdůvodnění: Navrhuje se rozšířit spotřební daň o vybrané komodity luxusně zbytného charakteru. Za komodity luxusně zbytného charakteru jsou v souladu se stanoviskem vlády považovány osobní automobily, jejichž prodejní cena přesáhne 600 000 Kč, dále šperky v osobním užívání, jejichž prodejní cena přesáhne 10 000 Kč a starožitnosti k osobnímu užívání, jejichž prodejní cena přesáhne 20 000 Kč.

Progresivním zdaněním vybraných komodit se zvýší příjmy státního rozpočtu a současně podpoří snižování záporného salda platební bilance zahraničního obchodu. U prodeje starožitností vytvoří vyšší zdanění systémové bariéry spekulativního vývozu kulturních hodnot do zahraničí.

Návrh desátý.

Původní § 40 až § 43 se přečíslovávají.

Děkuji, pane předsedající. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Štraitovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Antonín Macháček. Dále je přihlášen pan poslanec Karel Machovec.

 

Poslanec Antonín Macháček: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, ve vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, je v čl. 14 týkajícího se § 40 navrhována nová sazba spotřební daně u cigaret. U cigaret bez filtru nebo s filtrem do délky 70 mm včetně, tzv. krátkých, je navrhována daň ve výši 0,64 Kč/ks, což představuje zvýšení o 0,09 Kč na kus proti dnešnímu stavu, a současně to znamená zvýšení o 0,37 Kč/ks, to je o 137 % proti roku 1993. U cigaret délky nad 70 mm, tzv. dlouhých, je navrhována sazba 0,72 Kč/ks, což představuje zvýšení o 0,07 Kč/ks proti dnešnímu stavu a je to zvýšení o 0,36 Kč/ks proti roku 1993, což je 56 %.

Domnívám se tudíž, že ve vládním návrhu došlo k drobné nepřesnosti, ke - z křížovek známé - přesmyčce, kdy došlo k přehození zvýšení spotřební daně u uvedených typů cigaret. Nápravou chyby se současně zvýší příjem státního rozpočtu v roce 1998 proti vládnímu návrhu, za předpokladu stejné spotřeby cigaret, o přibližně 0,2 miliardy Kč.

Navrhuji proto v čl. 14 vládního návrhu zákona, týkajícího se § 40 Sazby daně, v tabulce nadepsané "Sazby daně jsou stanoveny takto" nové hodnoty ve sloupci Sazba daně, a to:

a) u položky 2402 cigarety filtrové délky nad 70 mm 0,74 Kč/ks

b) u položky 2402 cigarety provazcové a cigarety filtrové do délky 70 mm včetně 0,62 Kč/ks

c) u položky 2402 doutníky cigarilos 0,74 Kč/ks

d) u položky 2403 tabákové vložky z cigaretového tabáku pro ruční výrobu cigaret 0,74 Kč/ks.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Macháčkovi. Slovo má pan poslanec Machovec. Připraví se pan kolega Brožík.

 

Poslanec Karel Machovec: Dámy a pánové, pane ministře, pane předsedající, dovolte mi, abych i já vznesl pozměňovací návrh k zákonu o spotřebních daních. Vzhledem k tomu, v jaké profesi jsem pracoval a v jaké profesi působím v této sněmovně je zcela jasné, že jde o tzv. zelenou naftu, tedy o vratku spotřební daně osobám podnikajícím v zemědělství a lesnictví.

Navrhuji doplnit § 12 o nový odstavec v tomto znění:

"Nárok na vrácení daně ve výši 4 170 Kč na tunu motorové nafty vzniká také fyzickým a právnickým osobám podnikajícím v zemědělství a lesnictví, které nakoupily motorovou naftu za cenu obsahující daň a použily ji v zemědělské a lesnické výrobě. Ministerstvo financí ČR stanoví vyhláškou podmínky pro vrácení daně, způsob vracení daně a způsob prokazování navracení daně."

Já sám osobně považuji zelenou naftu za jeden z důležitých komponentů finanční stabilizace v zemědělství. Nafta jako jeden z hlavních vstupů, který se podílí na vstupech do zemědělské prvovýroby 15 procenty, ovlivňuje svojí cenou, která je navázána na cenu světovou, ekonomiku tohoto resortu velmi významným způsobem.

Na druhé straně sami zemědělci díky regulačním opatřením státu, díky používání Fondu tržní regulace a dalším tlakům nejsou schopni svoji produkci za světové ceny uplatňovat a uplatňují ji za ceny výrazně nižší. Myslím si, že tato úprava pomůže zrovnoprávnit tento stav vůči ostatním ekonomickým opatřením. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Machovcovi. Prosím, aby se slova ujal pan kolega Brožík. Připraví se pan poslanec Ullmann.

 

Poslanec František Brožík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych vystoupit na podporu předneseného pozměňovacího návrhu mým kolegou Antonínem Macháčkem, který zde hovořil o problémech spotřební daně mezi krátkými a dlouhými cigaretami, neboli cigaretami nad 70 mm. Chtěl bych v úvodu předeslat, že jsem kuřák a že kouřím cigarety nad 70 mm a že se tedy tento pozměňovací návrh dotkne i mojí kapsy.

Právě proto, že chceme zamezit další činnosti ekonomické mafie i v této oblasti z hlediska pašování cigaret, doporučuji sněmovně, aby zvážila onen pozměňující návrh, protože Česká republika je obklopena zeměmi s podstatně vyšší spotřební daní na cigarety - ať už vezmeme Rakousko, Německo apod. - ale také zeměmi s podstatně nižší spotřební daní na cigarety, a to zejména Polsko a Slovenskou republiku. Z toho vyplývá, že velká část cigaret prodávaných v České republice opouští Českou republiku a je konzumována v západní Evropě - což nám samozřejmě nevadí a jsme velice rádi, až na ty podloudné obchody při hranicích ve vietnamských tržištích, které nejsou okolkované, ani zdaněné - ale na druhé straně naopak velká část konzumovaného zboží v České republice není nakoupena v České republice, ale je nakoupena v Polsku nebo na Slovensku.

Mohl bych tady předložit dlouhý seznam srovnávání rozdílů cigaret se spotřební daní na Slovensku a v České republice. Jen v krátkosti - cigarety Mars 70 mm u nás k 1. 10. 1997 navrhováno 26,70, ve Slovenské republice 17,80 - rozdíl 8,90 korun. Cigarety Marlboro - 41 korun u nás, 36 korun na Slovensku - rozdíl 5 korun mezi těmito dvěma státy. Porovnáme-li tyto věci s Polskem: cigarety Mars, Start - v České republice 26,70 korun, v Polské republice 19 korun - rozdíl 7,70 korun.

Toto porovnávání ukazuje následující skutečnosti. Dnešní ceny dlouhých cigaret jsou v České republice oproti Slovenské republice a Polsku srovnatelné. Budoucí ceny dlouhých cigaret vedou u nejdůležitějších značek k rozdílu maximálně okolo 10 %. U krátkých cigaret stoupají však dnešní znatelné rozdíly na drastických 40 %.

V roce 1996 stoupl prodej cigaret na Slovensku o 9 %, v České republice klesl o 14 %. Dle informací celních orgánů největší množství odhalených pokusů o pašování cigaret bylo zjištěno na hranicích se Slovenskou republikou. Ale i dlouhá hranice s Polskem má zvláště negativní dopad na příjmy České republiky ze spotřební daně mimo jiné i proto, že se na české straně hranice nacházejí tradičně silné spotřebitelské oblasti krátkých cigaret, ať už je to Ostravsko a oblasti s nízkými příjmy - obyvatelstvo východních Čech.

Plánovaným zvýšením spotřebních daní dále vzroste atraktivita pašování cigaret z Polska a Slovenska do České republiky. U krátkých cigaret, které v současné době tvoří okolo 25 % trhu, dojde k podstatnému útlumu prodávaného množství způsobeného masovým přechodem k pašovanému zboží.

Zvýšení spotřební daně na cigarety v roce 1997 je vzhledem k situaci státního rozpočtu nezbytné, ačkoliv vzhledem k cenám v Polsku a Slovenské republice je i nebezpečné. Při zdůvodňování zvýšení spotřební daně používá Ministerstvo financí argumentu, že toto zvýšení je nutné pro vstup do Evropské unie. Tento argument je pouze z části správný. Skutečností je, že spotřební daně jsou v České republice podstatně nižší než v EU. Daleko závažnější je však skutečnost, že metodika je naprosto odchylná od Evropské unie a její změna by byla nanejvýš nutná.

Vládou plánované silnější zvýšení daně na krátké cigarety působí přesně naopak, než je metodika Evropské unie, kde je spotřební daň dvousložková a procentuální složka spotřební daně se musí vyměřovat z maloobchodní ceny, to znamená, že drahé cigarety mají vysokou spotřební daň, levné cigarety mají nízkou daň. V České republice je stále prohlubující a naprosto opačný poměr. Levné cigarety dosahují již nyní daňového zatížení, kterému byly vystaveny v Evropské unii. Drahé cigarety jsou naopak daňově preferovány. Daňové zatížení značek Mars a Start nyní již činí 45,8 %, R 1 a Marlboro 33,3 % a u exkluzivních značek pouze 10 %. V Evropské unii musí nejprodávanější cenová hladina být zatížena minimálně 57 %. V České republice tato nejprodávanější cenová hladina 29,50 korun je zatížena 37,3 %.

Metodika Evropské unie musí být cílem České republiky, protože pouze tato metoda je schopna zajistit ochranu před pašováním a zvýšit tak i potřebné příjmy pro státní rozpočet a sociální vyváženost. Pokud tato metoda z jakýchkoli důvodů nemůže být zavedena, je podstatně moudřejší zvýšit cenu krátkých cigaret méně, aby rozdíl s ostatními zeměmi dále nenarůstal. Naopak zvýšení u dlouhých cigaret není nebezpečné, protože tyto jsou v sousedních zemích na srovnatelné úrovni a velká část tohoto zboží jde do západní Evropy a tato zvýšení postihne sociálně silnější vrstvy.

Jsem přesvědčen i o tom, že Ministerstvo financí, pokud zdůvodňovalo svůj návrh v bodě 14, že k 1. 1. 1998 se navrhuje toto zvýšení a předpokládá příjmy do státního rozpočtu ve výši 1 989,5 miliónu, není toto číslo správné, protože Ministerstvo financí nevycházelo z prodeje cigaret v České republice, ale pouze z podkladů, které se týkají prodaných kolkových známek na cigarety. Přitom všichni víme, že v době, kdy se zvedala již v roce 1995 spotřební daň, kdy se zavedly kolkované cigarety, prodej u nás podstatně klesl.

Proto si dovoluji v závěru také navrhnout pozměňující návrh, a to z toho titulu, že pokud by neprošel pozměňující návrh kolegy Macháčka, který budu podporovat, protože je skutečně alternativou pro státní rozpočet nejvýhodnější a zvýšení přináší 1,736 mld. oproti původnímu návrhu vlády, který podle prodeje cigaret činí 1,528 mld., navrhuji alternativu č. 2: U krátkých cigaret v položce 2402 z 0,55 sazby daně zvýšit daň o 0,06 na 0,61 koruny, u cigaret nad 70 mm u položky 2402 ze sazby 0,65 zvýšit o 0,08, což znamená 0,73 Kč. Tuto alternativu předám samozřejmě zpravodajovi písemně. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Brožíkovi. Prosím, aby se ujal slova kolega Ullmann, připraví se pan kolega Pěnička.

 

Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolím si několik poznámek na téma pozměňovacích návrhů, které zde padly a které se mi nejeví jako opodstatněné nebo rozumné.

Demonstroval bych svůj postoj na návrzích, které přednesl pan poslanec Štrait, které se týkaly zdaňování automobilů. Hovořil o jakési hranici - myslím, že použil čísla 600 tisíc - pod níž by bylo jiné zdaňování než nad touto hranící. Úmysl je to možná chvályhodný, to nechci soudit. Nicméně - jak by to vypadalo v praxi? Všichni víme, že auto se skládá ze základního modelu a příslušenství. Pokud bychom toto ustanovení přijali, předpokládám s vysokou mírou pravděpodobnosti, že by se auta prodávala tím způsobem, že cena automobilu by byla cena základního modelu, který by byl navíc tak oškubán, že by ani o něj nebyl zájem, že by se vlastně nikdy neprodal, ale toto by byla cena, a vše ostatní by se zařadilo do kategorie příslušenství, možná zvláštním účtem, možná by to byly vlastně dva prodejní akty. Nicméně by to bylo namontováno dohromady, což je běžným způsobem. Je to prostě úplně ideální a geniální návod na daňové úniky. To nelze vyřešit tímto způsobem. Myslím si, že je to dokonce nesmírně nebezpečné, velmi bych před tím varoval.

Důsledkem by totiž bylo, že bychom museli vytvořit nějaká velmi složitá pravidla, velmi nákladný aparát, který by tato pravidla sledoval - dodržování těchto pravidel - a museli bychom počítat s velmi nízkou účinností celé této věci.

Obdobný příklad je vlastně návrh na tzv. zelenou naftu. Je to totéž. Velmi složitá pravidla, velmi rozsáhlý a drahý aparát na sledování, velmi malá účinnost a velmi široký prostor pro zneužití tohoto ustanovení. Dovolím si důrazně varovat před pozměňovacími návrhy tohoto typu, a to už pomíjím to, že stanovíme-li nějakou hranici v ciferné výši korun, pak máme-li zachovat ideu, která byla tímto nastolena, museli bychom velmi často a velmi pravidelně tento zákon novelizovat. Prostě ustanovení tohoto typu jsou špatná a nemohu je podporovat. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Ullmannovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Stanislav Pěnička.

 

Poslanec Stanislav Pěnička: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, omlouvám se, ale musím v rámci podrobné rozpravy podat ještě nějaké návrhy, které vyplynuly z hlubšího posouzení návrhů rozpočtového výboru.

K vládnímu návrhu novely zákona o spotřebních daních, tisk 146, navrhuji změnit dosavadní bod 4 (§ 10 odst. 6) vládního návrhu novely zákona o spotřebních daních takto. Slova "písemné celní prohlášení" se nahrazují slovy "rozhodnutí o propuštění vybraných výrobků do příslušného režimu vydaného na tiskopisu písemného celního prohlášení (odkaz na 16a)" a slova "§ 12 odst. 1 písm. a) - e)" se nahrazují slovy "§ 12 odst. 1 písm. a) a e)". Zároveň se do poznámek pod čarou vkládá poznámka č. 16a, která zní: "§ 104 a 105 zákona č. 13/1993 Sb.".

Za druhé, dosavadní bod vládního návrhu novely zákona o spotřebních daních v ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) zní: "a) vydání rozhodnutí o propuštění vybraných výrobků do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení (odkaz na 16a), je-li na tomto rozhodnutí příslušným celním úřadem potvrzen výstup vybraných výrobků do zahraničí nebo jejich umístění do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu, jedná-li se o vývoz v rámci podnikatelské činnosti (odkaz na č. 8)."

Tyto pozměňovací návrhy jsou vyvolány snahou o legislativní soulad mezi zákonem o spotřební dani a zákonem o dani z přidané hodnoty a celním zákonem.

Další návrh je tento. Za dosavadní bod 15 návrhu novely zákona o spotřebních daních navrhuji doplnit nový bod v tomto znění: V dosavadním § 40 F odst. 5 se za slova "nárok na vrácení daně" doplňují slova "do výše daně odvedené".

Třetím návrhem je v § 37 - sazby daně v číselném kódu nomenklatury celního sazebníku u položky vína dosycovaná CO₂ podle § 35 odst. 1 písm. b) navrhuji sazbu 16,40 Kč za litr. Odůvodnění: šumivá vína, která jsou daleko pracnější, mají sazbu 23,40 a ta vína dosycovaná pouze 12,30 Kč. Myslím, že ten cenový rozdíl v obchodech není zřetelný, a proto navrhuji toto zvýšení u vín dosycovaných.

Poslední návrh se váže k usnesení rozpočtového výboru č. 179 v bodě 12 a zní takto: V bodě 12 A a K zní: "A. Hmotnostní procento alkoholu stanovené v destilátu pyknometricky. Písmeno K. Korekční činitel, který je stanoven tabelárně."

To je vše, děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Stanislavu Pěničkovi. Pan poslanec Štrait se ještě hlásí o slovo do rozpravy. Písemnou přihlášku nemám.

 

Poslanec Jaroslav Štrait: Omlouvám se, chci upřesnit svůj pozměňovací návrh č. 7, a sice hlavu VI. Říkal jsem daň z luxusních automobilů a k tomu chci dodat "z dovozu". Omlouvám se, že jsem zapomněl na Tatry 700, resp. bývalé 613, které se v letošním roce také tři prodaly. Patří do kategorie prestižních neboli luxusních vozů, které jsem měl návrhem na mysli.

Ještě jednu malou poznámku na adresu kolegy, který se vyjadřoval k těmto návrhům. Domníváme se, že by nebylo zájmem podnikatelů z daňových důvodů převádět části auta do provozních nákladů. To by udělal jen nerozumný podnikatel. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Štraitovi. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Pan ministr Pilip se hodlá vyjádřit k obsahu rozpravy.

***