Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Zpravodajem byl určen pan kolega Vlastimil Tlustý, kterého prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že předložený návrh splňuje všechny náležitosti formální potřebné k tomu, aby byl přikázán do druhého čtení, vzhledem k tomu, že se jedná o normu, kterou tato sněmovna relativně dlouho, nikoli od vlády, ale objektivně čekala, vzhledem k tomu, že vláda velmi rychle na tuto poptávku zareagovala a předkládá text zákona, který vnáší nebo dává naději kapitálovému trhu na jeho objektivizaci a zpřísnění dohledu, mohu se zcela čistým svědomím doporučit této sněmovně, aby zařadila tento text do druhého čtení, a navrhuji, aby tento návrh zákona byl přikázán rozpočtovému výboru.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Karel Vymětal. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Karel Vymětal: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, předložený návrh zákona o komisi pro cenné papíry je jistě potřebný a všemi, kteří se pohybují na kapitálovém trhu a chápou jeho složitosti a úskalí, je toužebně očekávaný.

Přesto si nemohu odpustit kritické stanovisko. Vláda nám předkládá pro řešení problémů na kapitálovém trhu řešení, které spočívá v ustanovení nového ústředního orgánu státní správy. Když jsem četl, že v čele navržené komise je pětičlenné prezídium, že předseda komise a členové prezídia mají nárok na plat, další plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako prezident a viceprezidenti Nejvyššího kontrolního úřadu, když jsem si přečetl v návrhu, jaké bude mít komise příjmy a výdaje, že komise hospodaří podle ročního rozpočtu, který je součástí státního rozpočtu, atd. atd., tak jsem se zděsil.

V situaci, v jaké se nachází náš státní rozpočet a ekonomika státu, nám navrhuje vláda vytvoření nového byrokratického molocha, který spolkne opět část státního rozpočtu a odčerpá prostředky z kapitálového trhu v platbách komisi. Navíc se nejedná o žádný nezávislý orgán, ale o zcela normální státní orgán. Myslím si, že řešením by bylo, zcela určitě za menších nákladů, aby funkce navržené Komisi pro cenné papíry převzalo buď Ministerstvo financí, jako již existující orgán státní správy, nebo Nejvyšší kontrolní úřad. Takto lze kompetence upravit úpravou zákona. Nemyslím si, že je nutné v naší desetimiliónové republice budovat státní byrokratický aparát ve struktuře, kterou mají velké evropské nebo zámořské státy.

Navrhuji proto, aby vzhledem k potřebě řešit problematiku kapitálového trhu byl návrh vrácen předkladateli k přepracování.

Dámy a pánové, rád bych si neodpustil ještě jednu poznámku a zastavím se u části 2 návrhu, a to u změny velkého kompetenčního zákona.

Když jsme v hospodářském výboru v loňském roce hned po volbách projednávali jeho poslední změnu, žádal jsem tehdy předsedu vlády, který návrh odůvodňoval, aby byl kompetenční zákon přepracován do nové srozumitelné podoby, protože počet jeho změn je už dávno neúnosný. Předseda vlády Klaus tehdy slíbil, že tento požadavek je legitimní a že vláda předloží v brzké době nový kompetenční zákon. Pravda je taková, že v souvislosti s právě projednávaným návrhem zákona vláda předkládá, nevím, jestli jste si to spočítali, já ano, 30. změnu a doplnění velkého kompetenčního zákona.

A tak se mi nabízí otázka pro předsedu vlády: Nezdá se vám to opravdu hloupé, že z původního zákona už nic nezbylo a vy pořád přepisujete nyní už 14 řádků textu změn původního zákona? Chtělo by to, aby pan předseda vlády také šetřil síly aparátu Úřadu vlády a nezaměstnával jej nesmyslným přepisováním. Byl by to jistě podnět i pro kolegu Budinského pro jeho antibyrokratickou komisi. To je všechno, co jsem chtěl k předloženému návrhu uvést. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Jako další se do rozpravy přihlásil pan poslanec Zdeněk Jičínský, kterého prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedající, vážení kolegové, neuspokojivé poměry na kapitálovém trhu jsou ve skutečnosti známy již dlouhou dobu. Dlouhou dobu ovšem vláda v této věci nic nedělala. Nyní tedy jako součást tzv. prvního balíčku přichází s touto zákonodárnou iniciativou. Chci se zeptat pana ministra financí. Podle mých informací tento návrh neprojednala ani legislativní rada vlády. Vím samozřejmě, že to není nějaká povinnost, vláda není vázána, to, že by legislativní rada se tím zabývat musela, tím méně je vázána stanoviskem legislativní rady, ovšem přece jenom je to postup, podle mého soudu, neobvyklý, protože je v zájmu vlády, aby její návrhy měly potřebnou legislativní úroveň. Tento návrh podle mého soudu trpí řadou značných nedostatků. Vyjasnění pozice nového orgánu jako ústředního orgánu státní správy není dost jasné, vztahy k dalším orgánům nejsou formulovány jednoznačně, v návrhu je rovněž řada formulací problematických, které nemají právní význam. Já osobně mám pochybnosti, stejně jako na to upozornil poslanec Vymětal, že je problematické, jestli lze u orgánu, který je chápán jako ústřední orgán státní správy, stanovit zvláštní režim, pokud jde o platové poměry jeho zaměstnanců. Z tohoto hlediska mám pochybnosti o tom, zda tento návrh v této podobě může být postoupen do druhého čtení, zda by skutečně neměl být vrácen navrhovateli k přepracování.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Jičínskému. Dále se přihlásil pan kolega Tomáš Květák, připraví se pan poslanec Ransdorf.

Poslanec Tomáš Květák: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, chtěl bych ve stručnosti podpořit propuštění tohoto návrhu zákona do druhého čtení, především z těchto důvodů:

Je velmi zapotřebí, aby takovýto nezávislý orgán - nezávislá komise, na našem kapitálovém trhu působila. Náš kapitálový trh je členěn na různé organizátory a jedině silná komise se silnými kompetencemi může vytvořit jakési objektivní podmínky pro to, aby situace na kapitálovém trhu byla průhledná. Domnívám se, že námitky, které zde padly a pro které bylo žádáno vrácení tohoto zákona, nejsou relevantní této komise, neboť tato komise podle struktury, jak je navržena v zákoně, není klasicky financována ze státního rozpočtu, nýbrž je financovaná z poplatků účastníků kapitálového trhu. Pouze v případě jejího deficitního hospodaření v běžného roce může získat od státu nenávratnou půjčku. To je anomálie oproti jiným orgánům státní správy, a proto vnímám i tu možnost jiného zakotvení platových poměrů pracovníků této komise do tohoto zákona. Domnívám se, že je nejvyšší čas tento zákon propustit do druhého čtení a všechny eventuální rady a připomínky lze projednat ve druhém čtení, ale potřeba tuto materii mít na stole. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Květákovi, prosím, aby se slova ujal pan poslanec Ransdorf, připraví se pan poslanec Šafařík.

Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, při počátku transformace mimo jiné šlo o to, aby systém, který vznikne v této zemi, měl určitou dávku koherence, aby měl organický charakter. A protože se tak nestalo, naše ekonomika je naplněna sérií paradoxů. Na jedné straně v této ekonomice je přítomno příliš mnoho států, na druhé straně příliš málo států. Tato ekonomika má příliš silnou měnu i příliš slabou měnu. Tato ekonomika má příliš velký stupeň otevřenosti i příliš malý stupeň otevřenosti. I pokud jde o míru investic ze zahraničí, je příliš velká i příliš malá zároveň.

Tuto paradoxnost lze vztáhnout i na problematiku cenných papírů. Je jasné, že dynamizace kapitálového trhu bez narovnání v oblasti cenných papírů nebude možná. Na druhé straně je to právě tato sféra, která by zasloužila - řekl bych - velmi pečlivého dohledu.

Domnívám se, že v této fázi asi není příliš rozumné se inspirovat modelem ekonomik existujících v anglosaském světě, kde tato oblast byla předmětem velkého zájmu zejména od 80. let, kdy se změnila struktura financování podniků, především těch větších. Připomínám určitou historickou retrospektivu, že po době, kdy byla velká míra spekulací v americké ekonomice ve dvacátých letech za doby Calvina Coolidge a následně za Herberta Hoovera, jedním z opatření, které směřovalo proti krizí, které udělal tehdejší prezident F. D. Roosevelt, bylo, že oddělil tři typy finančních operací: klasické úvěrové operace, bankovní operace a spořitelní operace. To existovalo od třicátých let prakticky až do osmdesátých let beze změny a vznikla nová situace, kdy za Ronalda Reagana tento zákon byl zrušen a došlo ke srůstání všech typů zmíněných finančních operací. Vznikly jakési finanční supermarkety, které se řídily poněkud jinými pravidly, než tomu bylo předtím, a mimo jiné právě cenné papíry se staly oproti minulosti hlavním zdrojem financování podniků. V minulosti převažovaly právě klasické úvěrové operace.

Myslím, že my jsme v poněkud jiné situaci, že my bychom spíše jako první krok potřebovali opatření toho typu, které nastalo v Americe ve třicátých letech - aby zavládla určitá pravidla, aby se zprůhlednil vůbec celý finanční trh, to znamená, aby došlo k oddělení těchto různých operací. Jako další krok je možné uvažovat o tom, že by se této sféře dala větší volnost.

Je to pro mne tedy důvod - kromě toho, co už tady zmiňovali kolegové -abychom tento legislativní návrh, který máme před sebou, zamítli a vrátili předkladateli. Jen drobná poznámka na závěr, trochu možná ironická. V roce 1969 předseda vlády pan Václav Klaus napsal do časopisu Tvář velice štiplavý a myslím si, že dobře psaný článek proti zřizování různých komisí, které měly vyřešit všechno. Ten článek se příznačně jmenoval "Zachrání nás komise?". Poté, co se stal politikem právě v té nejvyšší sféře, tak zřizuje jednu komisi za druhou. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Ransdorfovi. Slovo má pan kolega Pavel Šafařík, s faktickou poznámkou se však nejprve hlásí předseda klubu pan poslanec Sládek.

Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, je pravidlem v Parlamentu České republiky, aby se návrh zákona zdůvodňoval takovýmto způsobem: není to sice dobrý návrh, ale vzhledem k tomu, že je zapotřebí nějakým způsobem tu oblast upravit, tak ho pusťme do druhého čtení. Dámy a pánové, tak tomu je takřka při každém návrhu zákona.

Jestliže tedy ten návrh zákona není dobrý, tak by měl být zamítnut a měla by vláda předložit něco pořádného, nad čím by vůbec stálo za to dále pracovat. Takovýmto způsobem, kdy pod záminkou toho, že alespoň něco je zapotřebí, se postupují k dalšímu projednání návrhy, které jsou špatné, nakonec je návrh ze stejných důvodů definitivně schválen, Senát žádnou chybu neodstraní, protože Senát samozřejmě také nic nedělá, a výsledkem je, že během 14 dní se už musí uvažovat o novelizaci. Řekněme si to na rovinu: jestliže je návrh dobrý, má význam na to téma dále diskutovat. Jestliže není dobrý, nemá význam se vůbec na to téma bavit, ale takové alibi, že "jistě je zapotřebí něco udělat, tak raději tento špatný návrh pusťme do druhého čtení", tak to skutečně není hodno Parlamentu České republiky.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Slovo má pan poslanec Pavel Šafařík.

Poslanec Pavel Šafařík: Vážený pane ministře, pane předsedající, máme zde před sebou zákon - a mnozí odborníci a kolegové, kteří se pohybují v oblasti kapitálových trhů, říkají "konečně", ale dodávají "i když". Samozřejmě, každý zákon, který z hlediska regulace nastoluje některé nové prvky, je nějakým novým prvkem v celkovém finančním trhu, vzbuzuje názory odborníků i protichůdné, ale myslím, že poslanci, kteří dělají do této oblasti, jsou rádi, že ten zákon zde je, že v rámci nejen druhého čtení, ale i jednání podvýboru pro kapitálový trh i rozpočtového výboru se bude diskutovat o jednotlivých problémových okruzích, jak se o tom zmínili i kolegové předřečníci, včetně pana kolegy Jičínského, apod.

Myslím, že tento zákon by měl mít naši podporu, aby se posunul do druhého kola, a že už tento fakt, že parlament se tím bude zabývat, je signálem pro veřejnost nejen naši vnitřní, ale i zahraniční, že problematika kapitálových trhů zde bude konečně vážně řešena a že kapitálový trh v České republice vzbudí v zahraničí větší důvěru než má dosud. Proto klub KDU-ČSL podpoří posunutí tohoto zákona do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Šafaříkovi. Uzavírám rozpravu vzhledem k tomu, že už do ní není nikdo přihlášen.

Pan kolega Tlustý se hlásí o slovo. Pan ministr si přeje v tomto okamžiku vystoupit k obsahu rozpravy? Není tomu tak.

Poslanec Vlastimil Tlustý: Předtím, než bude hlasováno o návrzích, přál jsem si zeptat se na něco předkladatelů, protože tady zaznělo v rozpravě několik návrhů a žádný z nich nebyl formulován zcela přesně v souladu s jednacím řádem. Dá se odvodit, že jak pan poslanec Ransdorf tak pan poslanec Sládek navrhují ve smyslu jednacího řádu zamítnutí v prvním čtení. Chci se zeptat, zdali jsem to zaznamenal správně. První diskutující poslanec navrhl vrácení zákona k přepracování navrhovateli.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. O těchto návrzích rozhodneme až po přestávce. Není třeba spěchat do sněmovny, dámy a pánové. Dovolím si v tomto okamžiku přerušit tento bod a o návrzích na zamítnutí či vrácení k dopracování rozhodneme až po polední přestávce, kterou udělám o něco delší, protože jsem žádán v tomto okamžiku jedním klubem, aby byla k dispozici minimálně třiceti- až čtyřicetiminutová přestávka na poradu klubu k tomuto bodu. Tento bod je v tomto okamžiku přerušen. Děkuji panu zpravodaji Tlustému.

S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Sládek.

Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, s ohledem na to, jaké scény dělala vládní koalice kolem žádosti republikánského klubu o přestávku, bych rád věděl, který klub požádal o přestávku.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Klub české strany sociálně demokratické. Po dohodě s předsedou klubu jsme našli toto řešení, které jsem naznačil a které nás - myslím - připraví o co nejméně času.

Dámy a pánové, dalším bodem je

Jedná se o sněmovní tisk č 145. Jde o druhé čtení. Předložený vládní návrh zákona uvede ve druhém čtení ministr financí pan Ivan Pilip, kterému uděluji slovo.

Ministr financí ČR Ivan Pilip: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, podle plánu legislativních prací vlády České republiky na tento rok byl parlamentu předložen vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Ten byl také projednán v prvním čtení.

Hlavním cílem navrhované novely je provést změny, které by měly odstranit některé dílčí odlišnosti uplatňování daně z přidané hodnoty oproti závazným nařízením a směrnicím popř. doporučením nebo obvyklé praxi v zemích Evropské unie a přispět ke sblížení daňového práva České republiky s těmito zeměmi. Věcně vzato je nejvýznamnější změnou obsaženou v této novele přeřazení paliv a energie ze snížené sazby daně z přidané hodnoty do sazby základní, to znamená posun z 5 na 22 % v sazbě daně. Návrh se týká pevných paliv, plynu a elektrické energie. V roce 1998 by měly tyto navrhované změny sazeb přinést zvýšení příjmů státního rozpočtu o zhruba 6,5 miliardy korun a do jisté míry srovnat uplatňování sazeb na tyto produkty se zvyklostmi běžnými v Evropské unii. Změna sazeb daně paliv a energie a úprava spolu s opatřeními v oblasti cenové regulace zároveň povedou k určitému zvýšení těchto cen a k nápravě cenových signálů pro spotřebitele v této oblasti.

Vedle této nejvýznamnější změny jsou navrhovány i další věcné změny, které by měly přispět ke sblížení legislativy s Evropskou unií, případně upřesnit některé dílčí otázky v návaznosti na změny souvisejících předpisů. Rozšiřuje se takto kategorie poskytování služeb o převody a využití práv, které byly dosud pro účely daně z přidané hodnoty vymezovány samostatně. Upřesnění se také týká vymezení předmětů daně neziskových organizací. Novelou se navrhuje, aby předmětem daně byla všechna plnění prováděná neziskovými subjekty s tím, že u plnění hlavní činnosti se bude uplatňovat osvobození od daně podle nově zařazeného § 35 A.

V souvislosti s tím se mezi základní pojmy v návaznosti na rozpočtová pravidla také zařazuje vymezení pojmu hlavní činnost pro tyto subjekty. Tato úprava by měla kromě jiného vést k přesnějšímu vymezení předmětu daně u uplatňovaného zkráceného nároku na počet daně podle § 20 u těchto neziskových předmětů.

Další změnou je to, že ve vazbě na související předpisy se v § 5 doplňuje postup při vypořádání daně v souvislosti s úmrtím plátce, který dosud v zákoně zcela chyběl. V § 9 se upřesňují některé podmínky při vymezení dne uskutečnění zdanitelného plnění. Při prodeji zboží se upřesňuje specifický postup při vymezení dne uskutečnění zdanitelného plnění při zásilkovém prodeji, který se pro účely DPH vymezuje mezi základními pojmy.

Další změnou je změna navržená v § 15, kde se upřesňují podmínky pro opravu základu daně v návaznosti na specifický způsob stanovení základu daně u zprostředkovatelských složek cestovního ruchu. Doplňuje se specifický přístup, který platí pro cestovní kanceláře v návaznosti na změnu cen za jednotlivé služby poskytované v rámci celkové ceny zájezdu.

V návaznosti na zákon o správě daní a poplatků se dále upravují podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně. Prodlužuje se možnost pro uplatnění nároku na tento odpočet na období 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění, v návaznosti na § 31 zákona o správě daní a poplatků.

Na základě četných připomínek se dále upravují podmínky pro upravování daně u finančních činností podle § 28. Upravuje se tak hranice pro vznik finanční instituce, která byla pro velké podniky poměrně nízká, a řada z nich se proto stávala finančními institucemi, zejména z důvodu prodeje cenných papírů.

V návaznosti na změny v zákoně o správě daní a poplatků se dále prodlužuje možnost pro předkládání dodatečných daňových přiznání na snížení daňové povinnosti plátce podle § 38 A na období 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost podat daňové přiznání.

V souladu s obvyklou praxí v zemích EU se navrhuje další významnější změna, a to umožnit vracení daně u vybraného zboží a služeb zahraničním právnickým osobám. Tato možnost je na základě recipročních přístupů určena zejména autodopravcům. Nově se také přímo v zákoně vymezují i podmínky pro vracení daně v dalších případech, a to diplomatům, dalším osobám, které požívají výsad a imunit na základě dohod o mezinárodní pomoci, které byly dosud řešeny prováděcí vyhláškou v návaznosti na prováděcí ustanovení zákona.

Vedle těchto nejvýznamnějších změn jsou novelou upraveny a zpřesněny některé legislativní formulace, které mohly vést k nejednoznačným výkladům, avšak nemají zásadní věcné dopady při uplatňování daně ani dopady fiskální.

Všechny navrhované změny jsou v souladu s Ústavou České republiky a s jejími dalšími právními předpisy. Zároveň, jak již bylo řečeno, většina těchto navrhovaných změn směřuje ke sblížení našeho daňového práva s doporučeními Evropské unie.

Účinnost zákona je navrhována k 1. lednu 1998. Včasné schválení této novely také usnadní odhady příjmů státního rozpočtu pro tento rok. Vzhledem k tomu, že návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty vychází z koncepce daňové politiky vlády, doporučuji parlamentu jeho projednání a schválení ve 2. čtení Poslaneckou sněmovnou, aby tak mohl být projednán k definitivnímu schválení a vstoupit v platnost k 1. lednu příštího roku.

Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Prosím pověřeného zpravodaje pana poslance Jozefa Wagnera, aby se ujal slova. Rozpočtový výbor přijal usnesení, které jsme obdrželi jako sněmovní tisk 145/1. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Jozef Wagner: Dámy a pánové, po obsáhlém výkladu pana ministra považuji za důležité zdůvodnit pouze jediné, to podstatné, co proti vládnímu návrhu mění usnesení rozpočtového výboru. V § 5 odst. 1 se snižuje zdanitelný obrat ze 750 na 500 tisíc. Domnívám se, že tato důležitá změna by mohla být prvním krokem k nápravě velmi zvláštní situace v řadě oborů, kde práh nepříznivě ovlivňoval konkurenceschopnost a daň přestávala být k některým činnostem neutrální. Nemyslím, že je třeba obsáhlého výkladu k rozpočtovým věcem. Rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně svým usnesením č. 138 ze 17. dubna, aby vládní návrh samozřejmě včetně přijatých změn a doplňků v rozpočtovém výboru schválila. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu zpravodajovi. Dámy a pánové, mám zde několik přihlášek do rozpravy. Otevírám nyní její obecnou část, do které se jako jediná písemně přihlásila paní poslankyně Vlasta Hrůzová. Prosím, aby se ujala slova.

Poslankyně Vlasta Hrůzová: Pane předsedající, dámy a pánové, cílem této navrhované změny zákona o dani z přidané hodnoty mělo být odstranění některých drobných nesouladů v původním znění zákona v návaznosti na předpisy zemí Evropské unie. Po prostudování navrhované novely zákona v návaznosti na předpisy Evropské unie se domnívám, že novela je plně dostačující, a proto k této části připomínky nemám.

Novela tohoto zákona však opomněla drobné a menší podnikatele, plátce DPH. Konkrétně mám na mysli případy, když podnikatel provede prodej zboží nebo služeb na fakturu, kterou odběratel vůbec neuhradí. Dodavateli ze zákona vznikne povinnost uplatnit daň na výstupu dnem uskutečnění zdanitelného plnění, což je v daném případě den dodání nebo převzetí zboží a u služeb dnem jejich poskytnutí. Takže v konečném důsledku odvede dodavatel DPH z tzv. peněz, které vůbec nedostal. V případě, že menšímu podnikateli dluží peníze více odběratelů, znamená to pro něho velké potíže. Tento problém by se dal odstranit kategorickým vymezením dne zdanitelného plnění v zákoně, kdy ze zákona by bylo možné považovat za zdanitelné plnění pouze den, ve kterém bylo za zboží nebo službu zaplaceno.

Naprosto nemohu souhlasit s navrhovanou změnou týkající se převedení paliv a energie ze snížené sazby daně do sazby základní. Tato změna znamená v konečném důsledku zvýšení cen energie a paliv, což má v konečném důsledku dopad na občany ekonomicky slabší, což je dle mého názoru dnes větší část naší společnosti.

Za naprosto absurdní považuji tvrzení, že uplatnění základní sazby u paliv a energie by mělo přinést zvýšení příjmů státního rozpočtu v roce 1998 o 6,5 miliard. A co podpory, které budou muset být vypláceny? Ptám se, proč by měli doplatit na deficit státního rozpočtu, zapříčiněný špatným hospodařením vlády, jenom ekonomicky slabší občané?

Je pravda, že náš právní řád by potřeboval hodně změn. Především však rozhodně více přínosu do státní pokladny by přinesla novela trestního práva hmotného, kde je naprostá absence skutkových podstat týkajících se bankovnictví, daní, privatizace a dalších. Jenom jako příklad za všechny uvedu privatizaci POLDI Kladno, kde stát přišel o mnoho miliard.

Proto z tohoto důvodu nemohu souhlasit s návrhem novely zákona v tomto znění. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Hrůzové. Slovo má pan poslanec Vlček v obecné rozpravě.

Poslanec Miloslav Vlček: Pane předsedající, dámy a pánové, naše jednání 12. schůze se v bodech 12 až 16 zabývá projednáním soustavy daňových zákonů, které mají eliminovat daňové úniky, zvýšit účinnost příjmů státního rozpočtu a zdokonalit výkonnou, chcete-li výběrčí složku. Není sporu o tom, že jsou to opatření nezbytná a měla přijít daleko dříve.

Vaši pozornost chci však zaměřit na konkrétní výběrčí složku - finanční úřady, které se ocitají v celé řadě těžkostí, násobených nyní restrikcí státního rozpočtu i v této oblasti. Bylo již popsáno mnoho papíru o tom, že jednou z podmínek úspěšného výběru daní je kvalifikace, zkušenost a rutina zaměstnanců finančních úřadů. Ta je opět podmíněna přiměřenou odměnou za tuto nelehkou a náročnou práci. Vysoká fluktuace svědčí o tom, že finanční úřady zápasí ve stále větší míře s možností udržet odborně způsobilé zaměstnance pro výkon daňové správy.

Vedle této obecně známé zkušenosti vznikají problémy s finanční úhradou poštovného, školení pracovníků, prostředků na nákup odborné literatury, zkrátka na běžné provozní výdaje a údržba budov a zařízení. Vzniká tak paradoxní situace, kdy na jedné straně poskytujeme daňovou soustavou celou řadu legislativních opatření s cílem zvýšit příjmy z daní, a na druhé straně oslabujeme její výkonnou složku, finanční úřady, jejich personální i provozní možnosti. Přitom je evidentní, že tento rozpor je trvale neudržitelný. Z jeho řešení nemohou nastat ani tolik očekávané a žádoucí výsledky. Tento problém má obecný charakter, zvláště se však projevuje na tzv. menších finančních úřadech, kde probíhá v současné době přehodnocování počtu zaměstnanců, přičemž se má vycházet při stanovení jejich počtu z počtu daňových subjektů. To je podle mého soudu sporné východisko, poněvadž průměrný počet daňových subjektů na jednoho zaměstnance na menším finančním úřadě může dosáhnout průměrných počtů daňových subjektů na velkém.

Je to dáno mimo jiné skutečností, že zaměstnanec na menším finančním úřadě kumuluje několik funkcí. O problémech menších finančních úřadů by se dalo povídat a uvádět mnoho příkladů, které by vás příliš nepotěšily. Vrátím se však k meritu věci.

Považuji restrikci státního rozpočtu v této oblasti za škodlivou a ve svých důsledcích za jednoznačně kontraproduktivní. Je obecně známo, že daňové úřady na sebe vždy vydělají, a nemělo by být žádných důvodů, aby tomu bylo u nás jinak. Ovšem za předpokladu, že finančním úřadům pro to vytvoříme žádoucí podmínky.

Vyjadřuji proto své přesvědčení, že teprve po dosažení stavu, kdy budou zaměstnanci finančních úřadů odborně kvalifikováni, stav dlouhodobě stabilizován, řádně finančně ohodnoceni a zvýhodněni průkaznými pracovními výsledky, může být výběr daní efektivní ve smyslu našich záměrů. Jsem rovněž přesvědčen, že naše finanční úřady jsou stejně důležité jako velké a stejná hlediska, pokud jde o jejich odbornou způsobilost, stabilizaci a ohodnocení platí v plném rozsahu i o nich.

Pokud jde o daňové úniky, dovolím si upozornit, že společnost s ručením omezeným ručí částkou 100 000,- Kč za své závazky, to je při dnešních cenách a možnostech různých podvodů anachronismem. Zakládají tak možnost, a ta je bohatě využívána v celé řadě k daňovým a majetkovým manipulacím. Při platbách daně z přidané hodnoty by rovněž přispěl bezhotovostní platební styk, který by umožnil monitorování v podniku velkých peněžních částek a pomohl daňovým úřadům k postihu podvodů a jiných úniků.

Obracím se tedy na vás, vážené kolegyně a kolegové poslanci, abyste spolu se mnou usilovali o nápravu skutečností, které jsem uvedl, i když nemohu vyčerpat všechny další okolnosti, které úspěšný výkon daňové správy zmiňují.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vlčkovi. Končím obecnou rozpravu. Hlásí se pan kolega Kraus. Do obecné rozpravy nemám žádnou další písemnou přihlášku. Do podrobné rozpravy, pro vaši informaci, asi 9.

Poslanec Michal Kraus: Pane předsedající, dámy a pánové, jenom stručné vystoupení do obecné rozpravy.

Poslanecký klub sociální demokracie již v prvním čtení navrhoval návrh této novely zamítnout. Přesto prošel do projednávání v rozpočtovém výboru, kde byly přijaty některé pozměňovací návrhy, které, podle nás, ještě více umocňují negativní dopady tohoto zákona. Domníváme se totiž, že problém DPH není v tom, že by byla příliš nízká, problém DPH je zejména v tom, že se zcela nedaří efekt z výnosu této daně realizovat v rámci státního rozpočtu.

Domníváme se, že navrhovaná novela skutečně není tím, čím by měla být, a proto mi dovolte, abych ve smyslu § 93 odst. 2 našeho jednacího řádu navrhl, aby sněmovna tento návrh zákona zamítla.

***