Místopředseda PSP Jiří Vlach: Já děkuji panu kolegovi Eduardu Zemanovi a otevírám rozpravu k tomuto bodu, kterou si dovolím uzavřít vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil. Já osobně se domnívám, že vzhledem k tomu, jak vypadala rozprava k tomuto bodu a vzhledem k tomu, že jsou to návrhy projednané v jednotlivých politických klubech, hovořili jsme o tom i na organizačním výboru a zabývaly se tím jednotlivé orgány Poslanecké sněmovny, že bychom zítra mohli hlasovat en bloc po jednotlivých skupinách. Je nějakých námitek proti této proceduře? Není tomu tak, tedy zítra možná já znovu předložím návrhy takto po jednotlivých skupinách. Děkuji v tomto okamžiku panu kolegovi Eduardu Zemanovi a konstatuji, že jsme pro dnešek ukončili projednávání tohoto bodu. K hlasování přistoupíme zítra.
Já bych v tomto okamžiku požádal kolegu Tomáše Páva, aby se dostavil do sněmovny, protože dalším bodem pořadu je "Návrh způsobu projednání vládního návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 1996 v Poslanecké sněmovně a jejích orgánech".
K tomuto bodu jsme obdrželi usnesení organizačního výboru č. 149 z 24. dubna t. r., kterým tento výbor předkládá Poslanecké sněmovně návrh usnesení. Podotýkám, že návrh státního závěrečného účtu jsme obdrželi jako sněmovní tisk 185.
Nyní bych velmi rád dal slovo pověřenému zástupci rozpočtového výboru Tomáši Pávovi, aby nám návrh usnesení uvedl. Prosím sněmovnu o chvilku strpení.
Chtěl bych upozornit na to, že předkladatelem k dalšímu bodu bude pan ministr Pilip a zpravodajem Jozef Wagner. K dalšímu bodu by se měl potom od obrazovky do sněmovny dostavit pan kolega místopředseda Karel Ledvinka, k dalšímu bodu by bylo potřeba, aby se zúčastnil této části projednávání pan kolega Vojtěch Filip a mílovými kroky kráčíme k bodu, který bude uvádět pan ministr Karel Kühnl a pan poslanec Jan Žižka.
Dámy a pánové, nebude-li námitek, přikročíme k projednání bodu
61.
Návrh na vázáni výdajů státního rozpočtu v kapitolách Poslanecká
sněmovna Parlamentu, Senát Parlamentu a Nejvyšší kontrolní úřad
a v kapitole Všeobecná pokladní správa
K tomuto bodu jsme obdrželi sněmovní tisk 195 a podkladové materiály k tomuto sněmovnímu tisku. Prosím nyní ministra financí pana Ivana Pilipa, aby uvedl návrh obsažený v tisku 195. Aby jej stručně uvedl.
Ministr financí ČR Ivan Pilip: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, na svém zasedání dne 16. dubna projednala vláda návrh ministra financí na opatření k zajištění vyrovnanosti státního rozpočtu v roce 1997 a usnesením č. 229 stanovila celkové vázání rozpočtových příspěvků podle jednotlivých kapitol a druhů výdajů ve výši 25,5 miliardy korun. V této částce není obsaženo vázání u kapitol Poslanecká sněmovna Parlamentu, Senát a Nejvyšší kontrolní úřad, protože stanovení objemu jejich rozpočtu schvaluje Poslanecká sněmovna v rámci zákona o státním rozpočtu na příslušný rok.
Z tohoto důvodu je v citovaném usnesení vlády zahrnuto zmocnění pro ministra financí požádat jménem vlády Poslaneckou sněmovnu o vyslovení souhlasu s vázáním výdajů zmíněných tří kapitol v obdobném rozsahu a struktuře jako v ostatních kapitolách státního rozpočtu.
Podrobnější údaje o návrhu na vázání jsou uvedeny v tisku 195 a podrobnější informace o problematice vázání výdajů vůbec v souvislosti s oním usnesením vlády č. 229 je obsaženo v materiálu Zpráva o plnění státního rozpočtu za první čtvrtletí 1977, který Poslanecká sněmovna obdrží v průběhu měsíce června.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji si vás proto jménem vlády požádat, abyste s předloženým návrhem vyslovili souhlas. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Rozpočtový výbor se touto problematikou zabýval a přijal usnesení č. 156. Dodatečně bylo rozdáno usnesení rozpočtového výboru č. 158, které obsahuje návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím nyní předsedu rozpočtového výboru, aby se ujal slova a informoval nás o jednání výboru.
Poslanec Jozef Wagner: Dámy a pánové, rozpočtový výbor nedoporučil, aby sněmovna akceptovala původní vládní požadavek, a podrobně projednal s hospodářským výborem Senátu a s vedením Nejvyššího kontrolního úřadu jejich rozpočtové možnosti. Doporučuje proto, aby úprava byla provedena v rozsahu usnesení rozpočtového výboru označeného jako schůze 18 A ze dne 21. května, které vám bylo rozdáno.
V Poslanecké sněmovně proti původnímu návrhu není žádná změna, v rozpočtu Senátu je změna. V podstatě - abych vás dlouho nezdržoval - se dohodlo s hospodářským výborem Senátu, že nebudeme doporučovat plný rozsah a umožníme, aby nasmlouvané věci byly finančně zajištěny, protože by došlo, pokud bychom je finančně nezajistili, ke zbytečným výdajům penalizačním, a to rozhodně by nebyl způsob šetření, ale zbytečného utrácení, protože dříve nebo později by se výdaje musely uplatnit.
Navíc nás hospodářský výbor Senátu za přítomnosti pánů místopředsedů Ledvinky a Havlíčka přesvědčil, že připravené investiční postupy v Senátu jsou v logice uzavření některých staveb tak, aby to garantovalo, že budou dokončeny ucelené celky a že nedojde ke zbytečným hospodářským škodám. Proto jsme přijali variantu navrženou Senátem a doporučujeme ji Poslanecké sněmovně.
Já osobně se přimlouvám pro tuto variantu ještě z jednoho důvodu, který považuji za nejvýznamnější. Pro spolupráci komor je nezbytné, abychom se vzájemně respektovali. Proto doporučuji, abychom respektovali návrh, který předložil Senát.
Pokud jde o Nejvyšší kontrolní úřad, tam je situace taková, že měli nadbytečné výdaje v souvislosti s ukončením nájmu v jednom ze svých objektů a s hledáním náhradního řešení. Proto jsme doporučili, aby Nejvyšší kontrolní úřad provedl změnu svého rozpočtu tak, že provede příslušné krácení mzdových prostředků, avšak tyto výdaje nebudou dány k dispozici jako úspora, ale budou použity v rozpočtu Nejvyššího kontrolního úřadu jako ostatní výdaje k náhradě, která jim byla slíbena už při sestavování rozpočtu. Tehdy při sestavování rozpočtu jsme zkrátili rozpočet Nejvyššího kontrolního úřadu s tím, že se pokusíme řešit jejich umístění v nějaké státní budově, aby nedošlo k nadbytečným výdajům. Bohužel se to nepovedlo, a proto doporučuji řešení, které bylo s prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu na rozpočtovém výboru dohodnuto.
Navrhuji proto, abyste schválili usnesení rozpočtového výboru z jeho schůze 18 A ve znění, jak vám bylo předloženo. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Wagnerovi. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Nejprve její všeobecnou část, do které se nikdo nehlásí, takže ji uzavírám. Otevírám podrobnou část rozpravy, kterou uzavírám z podobných důvodů.
Dámy a pánové, děkuji pro tento okamžik panu ministru Pilipovi i panu poslanci Wagnerovi. Konstatuji, že jsme s tímto bodem učinili vše, co jsme mohli udělat v úterý tohoto týdne. Hlasovat budeme zítra.
Dalším bodem je
62.
Návrh způsobu projednání vládního návrhu státního závěrečného účtu
České republiky za rok 1996 v Poslanecké sněmovně a jejích orgánech
K tomuto bodu jsme obdrželi usnesení organizačního výboru č. 149 ze dne 24. dubna, kterým tento výbor předkládá Poslanecké sněmovně návrh usnesení. Podotýkám, že návrh státního závěrečného účtu jsme obdrželi jako sněmovní tisk 185, což už zde zaznělo.
Předložený návrh usnesení uvede pověřený zástupce rozpočtového výboru pan poslanec Tomáš Páv, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Tomáš Páv: Vážený pane předsedající, patrně došlo k menšímu omylu, protože já jsem tento materiál zdůvodňoval v organizačním výboru a tím jsem byl také uveden jako zpravodaj ve sněmovně. Takto důležitý materiál přísluší předsedovi výboru, přesto - když už je to takto učiněno - tak ho odůvodním.
Druhá ne zcela korektní věc je ta, že vlastně projednáváme hlubokou minulost, neboť podle tohoto usnesení už dávno sněmovna pracuje, aniž by toto usnesení bylo sněmovnou schváleno.
Asi nemá valný význam, abych celé usnesení četl, neboť bylo rozdáno všem poslancům, všichni s ním byli seznámeni a všechny výbory s ním již pracují.
Doporučuji tedy sněmovně, aby návrh usnesení č. 141 ze 16. schůze konané dne 17. dubna schválila.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Pávovi. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Kdo se do ní hlásí? Jestliže nikdo, rozpravu končím. Konstatuji, že hlasovat o návrhu usnesení, který byl uveden, budeme pravděpodobně zítra v průběhu dopoledního jednání.
Před chvílí jsem ještě viděl pana kolegu Vymětala, který by měl být zpravodajem k dalšímu bodu. Prosím, aby se jeho kolegové pokusili mu dát informaci o tom, co se chystá.
Nicméně, dalším bodem je
63.
Koncepce proexportní politiky vlády České republiky
Obdrželi jsme ji jako sněmovní tisk 116.
Dámy a pánové, s milým úsměvem sleduji, jak jsou všichni v šoku z toho, co tato sněmovna rozhodla dnes po 14. hodině odpoledne - že budeme pracovat dnes do 23.00 hodin a budeme pokračovat v bodech pořadu, jak jdou za sebou.
Prosím, jestli je to v silách pracovnic aparátu, aby se pokusily zkontaktovat osoby, které jsou poměrně důležité pro projednávání jednotlivých bodů. Zdá se, že jsem ve své snaze dopátrat se zpravodajů a předkladatelů, velkoryse přehodil několik bodů, nicméně nebude-li námitek, pustili bychom se nyní do Koncepce proexportní politiky vlády České republiky, kterou jsme obdrželi jako sněmovní tisk 116. K tomuto tisku nám byl rozdán ještě doplněk. Chtěl bych nyní požádat pana ministra průmyslu a obchodu Karla Kühnla, aby předložené materiály stručně uvedl.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Kühnl: Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, předložená koncepce proexportní politiky je materiál, který byl zpracováván ještě za poněkud jiných okolností a poněkud jiným ministrem. Mám dojem, že na tomto materiálu se projeví určitá rozhodnutí, která vláda udělala včera. Já bych tímto chtěl materiál pouze uvést, otevřít rozpravu a k jejímu výsledku se vyjádřím na její závěr.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Pan kolega Vymětal niní v tomto okamžiku přítomen. Chci se zeptat, zda jeho roli zpravodaje je schopen sehrát nějaký jiný zástupce hospodářského výboru. V případě, že tomu tak není, tak bych se ujal této role já. Pan kolega Grégr samozřejmě dostane vzápětí slovo jako zpravodaj menšinového stanoviska hospodářského výboru. Paní poslankyně Štěpová sehraje roli zpravodaje?
Poslankyně Vlasta Štěpová: Nikoliv za hospodářský výbor, ale za zahraniční výbor.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano. Děkuji. Dáme tedy v tomto okamžiku slovo zpravodajce zahraničního výboru, kterou bude pro tento okamžik paní kolegyně Štěpová.
Poslankyně Vlasta Štěpová: Vážený pane předsedající, vážení zbylí kolegové, přesto, že se domnívám, že tento materiál, který předložil pan ministr Dlouhý, je prvním i druhým vládním balíčkem už poněkud mimo hru, přesto mně dovolte, abych ve své úloze zpravodaje řekla na úvod trochu něco navíc.
Cestovní ruch jako velice důležitý exportní artikl v oboru služeb, představuje v současné době přibližně 7 % nebo kolem 7 % tvorby hrubého národního důchodu v naší republice a kolem 17 % podílu na exportu z naší republiky. Přesto v materiálu, který pan ministr Dlouhý předložil, je cestovnímu ruchu věnována tato jedna věta: Podporovat aktivní cestovní ruch, zejména prezentací České republiky prostřednictvím české centrály cestovního ruchu a podporou účasti cestovních kanceláří na specializovaných veletrzích s tím, že bude akcentována atraktivnost méně známých regionů České republiky. Toť vše.
Realizace této jedné věty je asi taková, že z přibližně 95 miliónů korun, nikoliv dolarů, nikoliv marek, na podporu cestovního ruchu v České republice, aktivního cestovního ruchu, který nám přináší nemalé finanční prostředky, v loňském roce přes 4 miliardy dolarů zisku, se tato položka na podporu cestovního ruchu krátí prvním balíčkem opatření přibližně o 15 miliónů a nevím, jaký je dopad druhého balíčku opatření.
Materiál, který nám byl předložen, projednal jednak podvýbor pro podporu zahraničního obchodu a cestovního ruchu, který se materiálem zabýval velice podrobně. Konstatoval jeho neuvěřitelně malou konkrétnost. Údaje, které jsou zastaralé, které jsou v současné době a stále dále výrazně horší než jak je v materiálu uváděno.
Závěrem po velice podrobných rozpravách v pracovních skupinách pro cestovní ruch a pro zahraniční obchod přijal na své 6. schůzi ze 6. května toto usnesení.
Po projednání v pracovní skupině pro zahraniční obchod a po rozpravě podvýbor pro podporu zahraničního obchodu a cestovního ruchu
1) konstatuje malou aktuálnost a přílišnou obecnost materiálu koncepce proexportní politiky České republiky absencí jakýchkoliv realizačních fází a dále skutečnost, že chybí zbožové i teritoriální priority s ohledem na potřeby ekonomiky země. Chybí také zhodnocení přesunu kompetencí v činnosti obchodních radů z Federálního ministerstva zahraničního obchodu na Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.
2) Žádá předkladatele o aktualizaci údajů v materiálu koncepce proexportní politiky vlády České republiky, doplnění o priority s ohledem na potřeby ekonomiky země a časový harmonogram realizačních fází, a to tak, aby bylo možné konstatovat účinnost navržených a přijatých opatření ještě v tomto roce.
Toto usnesení bylo vzato za základ jednání zahraničního výboru, který se materiálem zabýval na své schůzi 15. května 1997. Ke sněmovnímu tisku č. 116 přijal toto usnesení:
Po vystoupení náměstka ministra průmyslu a obchodu Václava Kupky, po zpravodajské zprávě poslankyně Kořínkové a po rozpravě, zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně
1) přijmout koncepci proexportní politiky,
2) požádat vládu České republiky, aby opatření obsažená ve sněmovním tisku č. 116 včetně doplňků sněmovního tisku urychleně realizovala.
Koncepci proexportní politiky vlády průběžně aktualizovala a aktualizaci koncepce předložila Poslanecké sněmovně do 31. 8. 1997.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Štěpové jako zpravodajce zahraničního výboru. Nyní bych se rád zeptal pana kolegy Exnera, zda si přeje k materiálům, které nám byly předloženy jako sněmovní tisky 116, potom doplněk ke sněmovnímu tisku 116, což už jsem konstatoval a usnesení hospodářského výboru 116/1, zahraničního výboru, který právě byl uveden jako 116/3 a oponentní zpráva, kterou uvede pan kolega Grégr, vystoupit jako zpravodaj. Není tomu tak. Bude se mnou sledovat rozpravu. Děkuji. Pan kolega Exner. Pak dám slovo panu poslanci Grégrovi.
Poslanec Václav Exner Chtěl jsem vám navrhnout, pane předsedající, že mohu zastoupit pana poslance Karla Vymětala jako zpravodaje hospodářského výboru.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Slovo má pan kolega Grégr, který uvede menšinové stanovisko poslanců hospodářského výboru.
Poslanec Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych nejprve uvedl obecné stanovisko jménem svým i našeho klubu a dále potom oponentní zprávu menšiny hospodářského výboru, která vlastně na toto mé vystoupení i navazuje.
Kdyby vláda předložila svou koncepci proexportních opatření před dvěma roky, rád bych jí veřejně poděkoval. Jestliže tato opatření přicházejí až za tak neutěšené situace zahraničního obchodu v roce 1997, i deficit obchodní bilance může dosáhnout 200 miliard a podle odhadů českého statistického úřadu i více, pak musím konstatovat, že přicházejí trestuhodně pozdě.
Vývoj deficitu zahraničního obchodu byl přitom dlouhodobý a zřejmý, byl však naprosto neodpovědně bagatelizován. Zahraničně obchodní bilance byla pasívní ve skutečnosti od samého vzniku českého státu, tedy již po dvou letech fungování tzv. ekonomické transformace. Nelze totiž smést ze stolu fakt, že výrazné pasivní saldo zahraničního obchodu bylo už na konci roku 1992, kdy se dělila federace, a lepší výsledky roku 1993 znamenaly jen to, že po mimořádně velkých dovozech předchozího roku tempo dovozu dočasně pokleslo, aniž se však změnil celkový trend.
Dnešní vláda najednou objevuje potřebnost vyhlásit program podpory rozvoje exportu, vytvořit novou organizaci na podporu obchodu ČR v zahraničí, chránit český trh před nefér dovozy apod. Přitom s obdobnými opatřeními pod tlakem podnikatelské sféry a vývoje roku 1992 přišlo Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s Ministerstvem hospodářství v návrhu tzv. zákona na podporu exportu již v prosinci 1993. Počínající problémy českého průmyslu a srovnatelnost navrhovaných opatření s tím, co funguje ve světě, však nebyly pro většinu české vlády argumentem. Sám předseda vlády Václav Klaus tehdy snahy o proexportní politiku označil za lobbismus a hlasem nepřipouštějícím diskusi označil kurs koruny za dostatečné opatření. Když pak ještě Ministerstvu zahraničí se příčilo zřízení zahraničních kanceláří tzv. české obchodní rady, byl osud navrhovaných opatření na podporu exportu zpečetěn.
Jeden a půl roku vládní tržní fundamentalisté vyřazovali návrh antidumpingového zákona a dumpingové dovozy - nejznámější příklad, který proběhl veřejností, by! např. příklad nerezových pivních sudů - takže ty dumpingové dovozy v té době vesele a dosud vesele proudí do České republiky.
Proto snad nikdo soudný ve vládě nemůže čekat, že předložené návrhy a to ještě např. v praxi Ministerstva financí oklešťované proti původnímu návrhu projednávanému v lednu t.r. v připomínkovém řízení s podnikatelskou sférou - budou přijaty s potleskem.
Ekonomičtí experti dnes poukazují na to, že problém deficitu zahraničního obchodu ČR má dva základní aspekty. Prvním je nízké tempo růstu vývozu. Za celé období existence České republiky se nedařilo, aby vývoz rostl rychleji než průmyslová výroba a výrazně rychleji než hrubý domácí produkt. Dokonce statistiky konce minulého roku mluvily o opaku. Např. v listopadu 1996 byl vývoz nižší než v listopadu 1995. Omlouvám se, že jsem v době zprávy ještě neměl čerstvé výsledky. Důvod je jednoduchý. Vláda nevytvořila českému průmyslu dobré podnikatelské podmínky a jeho konkurenceschopnost je nízká a dokonce ještě klesající. Politicky motivovaný radikální obrat na obsazené evropské trhy a pohrdnutí východními trhy - např. ohromný propad obchodu s Čínou - se ukázalo jako jeden z podstatných omylů této vlády. Na chráněné evropské trhy jsme dostatečně nepronikli a naše trhy na východě okamžitě obsadily západoevropské, americké a japonské firmy. Neschopnost vládní reprezentace vytvářet obchodní příležitosti ve světě pro české podnikatele může demonstrovat případ léta oddalovaného kontraktu na vybudování elektrárny v Šen-tau v Čínské lidové republice. Přitom ani vývoj aktivního salda ve službách není postačující a např. v turistice v posledních třech letech stagnuje.
Druhým aspektem ohromného deficitu obchodní bilance a dnes i běžného účtu platební bilance jsou měnové dopady těchto skutečností, kterých jsme dnes svědky, a mohla by vzniknout i finanční krize mexického typu.
Za těchto okolností jsem právem očekával, že vláda přijme opatření odpovídající závažnosti zmíněných skutečností. Místo toho vláda odmítala nejprve každý razantnější krok na základě politického důvodu, že by (cituji) "došlo ke ztrátě důvěry v hospodářskou politiku vlády". Politickým zájmům koalice tak byla obětována účinnost hospodářských opatření. Proto i první navrhovaná opatření byla Jen zlomkem toho, co navrhovala ČSSD již na podzim roku 1995, když jak vládní ekonomové tvrdili, že situace není a ani nebude tak vážná, aby bylo potřeba k takovým zásahům sahat. Přitom konkretizace předložené proexportní koncepce v praxi vypadala tak, že např. Ministerstvo financí předložilo před krátkou dobou do vlády návrh úpravy daně z příjmů, který neobsahuje řadu návrhů proexportních opatření z projednávaného tisku 116, takže v něm není zvýšení maximálního odpisu bloku pohledávek z 10 na 15 % ročně, zkrácení doby odepisování majetku ve 3.5. odpisové skupině, zvýšení odečitatelné položky od základu daně ze vstupní ceny nově pořízeného majetku, dále tam není svrchovaně důležitá možnost tvorby daňově uznatelné rezervy na financování výzkumu a vývoje a zvýšení hodnoty vstupních cen hmotného a nehmotného majetku pro odepisování ze současných 20 000 Kč na 30 000 Kč u hmotného a ze 40 000 na 50 000 Kč u nehmotného majetku.
Zato však v této novele Ministerstvo financí navíc na podniky uvaluje zvýšené zdanění úrokových výnosů z 25 na 35 %. Není mi jasné, proč se vláda zaklíná hesly o vytváření podmínek pro zlepšování finanční situace podniků a na druhé straně Ministerstvo financí tímto způsobem podniky obírá a vytváří tendenci k tomu, aby firmy omezovaly přísun volných finančních prostředků na náš finanční trh, pokud nějaké vytvářejí.
Vládní koncepce proti návrhu čssd je chudší o řadu opatření, je ještě dále oklešťována a omezována ve svých možnostech. Jakoby si autoři podobných zásahů neuvědomovali, že buď se teď rychle vyřeší problémy vnější nerovnováhy české ekonomiky skutečně účinnými vládními zásahy nebo si vyřeší tyto problémy trh samospádem, při kterém neschopnou vládu spláchne. Bohužel doprovodné ekonomické dopady by pro občany této země byly nemalé.
Vývoj poznání ekonomické situace donutil českou vládu po balíčku 1, který se ukázal jako nedostatečný, přijmout další balíček 2. Podobně i usnesení hospodářského výboru k materiálu o proexportní politice vlády považuji v tomto okamžiku za vývojem překonané. Vládními návrhy koncepce proexportní politiky se zabývala pracovní skupina pro průmyslovou politiku při hospodářském výboru a v diskusi zaznělo k této koncepci z řad významných představitelů průmyslové a obchodní sféry mnoho připomínek, které by neměly bez ohlasu zapadnout stejně tak, jako některé menšinové názory v hospodářském výboru.
Dovolil bych si navrhnout, aby Poslanecká sněmovna přijala následující usnesení vyplývající z oponentní zprávy menšiny hospodářského výboru ke koncepci proexportní politiky vlády České republiky, sněmovní tisk č. 116, ale poprosil bych, pane předsedající...
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Hovoříme teď k tisku 116/2.
Poslanec Miroslav Grégr: Hovořil jsem o tom i s navrhovateli, kterými jsem byl pověřen přednesením oponentní zprávy, zda i s ohledem na neúčast - nevím, jestli do protokolu - mám to celé přečíst.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Není třeba číst, je to všem rozdáno, všichni to máme v podkladech. Pouze pokud byste chtěl navrhnout nějakou změnu.
Poslanec Miroslav Grégr: Poprosil bych o změnu v odst. IV, kde původní znění bylo "Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby opatření obsažená v tisku 116 ve své činnosti urychleně a beze zbytku realizovala, dopracovala koncepci proexportní politiky vlády ve smyslu I - III usnesení a předložila ji znovu Poslanecké sněmovně k projednání do 31. srpna 1997."
Já navrhuji po projednání s příslušnými poslanci právě ke změněným podmínkám nové, s ohledem i na novou osobu pana ministra Kühnla, následující znění:
Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby na základě nového hodnocení hospodářské situace České republiky se pod vedením nového ministra průmyslu a obchodu přepracovala koncepce proexportní politiky vlády, obsažená v tisku číslo 116, byla do ní pojata opatření uvedená v oponentní zprávě menšiny hospodářského výboru a vláda České republiky přepracovanou koncepci předložila znovu Poslanecké sněmovně k projednání do 31. 8.1997.
Termín je shodný s tím, co navrhovala zpravodajka paní ing. Štěpová. Návrh pozměněného usnesení dám panu zpravodaji k dispozici.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Prosím, abyste ho předal panu poslanci Exnerovi. Děkuji za toto vystoupení.
Otevírám rozpravu k tomuto bodu, nejprve její všeobecnou část. Pan kolega Exner sehraje roli zpravodaje za hospodářský výbor, paní kolegyně Štěpová vystoupila jako zpravodajka k usnesení zahraničního výboru. Pan kolega Grégr předal i návrh změněného textu bodu usnesení IV k tisku č. 116/2.
Tuto část rozpravy končím vzhledem k tomu, že se do ní nikdo nepřihlásil. Otevírám podrobnou rozpravu. Pan kolega Exner se hlásí o slovo.
Poslanec Václav Exner. Pane předsedající, dámy a pánové. Dovolte mi především procedurálně navrhnout, aby za další základ jednání byla vzata oponentní zpráva menšiny hospodářského výboru ke koncepci proexportní politiky vlády České republiky podle sněmovního tisku 116/2, která obsahuje jak část, která je shodná s usnesením zahraničního výboru, pokud jde o požadavek na dopracování a realizaci koncepce proexportní politiky vlády, tak také faktickou část toho usnesení, kterou přijal hospodářský výbor ve svém usnesení č. 70 ze dne 30. dubna 1997 podle sněmovního tisku 116/1.
Za druhé mi dovolte procedurálně navrhnout, aby rozprava k tomuto bodu nebyla dnešního dne ukončena.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane kolego, debaty tohoto typu jsme si tady už zažili jednou i ve čtvrt na dvě v noci. Obávám se, že je pro mne jako pro předsedajícího velice obtížné nerespektovat rozhodnutí sněmovny o tom, že budeme pokračovat v projednávání bodu. Procedura znamená, že otevřeme rozpravu, zazní návrhy, uzavřeme rozpravu a o návrzích k hlasování bude rozhodnuto zítra. Mám dojem, že všichni měli šanci, měli informaci o tom, co budeme dnes dělat. Abyste mi rozuměl, nejsem nadšen z neúčasti kdekterého poslance bez ohledu na to, ze které části sněmovny je. Měl jsem ale dojem, že smysl rozhodnutí sněmovny je asi tento - hlasování odložit na zítra a u bodů vyslechnout zprávy, otevřít rozpravu, vyčerpat rozpravu tam, kde se to povede, uzavřít rozpravu tak, abychom někam pokročili. Pan kolega Exner se hlásí.