Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás pozval do zasedací síně, kde budeme pokračovat v přerušeném jednání, a to bodem
59.
Zpráva vlády o všech zamýšlených deregulačních cenových a jiných
opatřeních, která mohou během roku 1997 nepříznivě ovlivnit
situaci občanů, spolu s kvantifikací těchto dopadů
a návrhem kompenzačních sociálních opatření
K tomuto bodu jsme obdrželi zprávu vlády o změnách o regulaci cen platných pro domácnosti v r. 1997 a o navazujících sociálních opatřeních sněmovní tisk 191.
Prosím, aby se slova ujali pověření členové vlády. Předloženou zprávu uvede ministr financí pan Ivan Pilip.
Ministr financí ČR Ivan Pilip: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na základě usnesení č. 212 Poslanecké sněmovny z 8. schůze, předkládá vláda Poslanecké sněmovně zprávu o změnách v regulaci cen platných pro domácnosti, které byly a budou provedeny v průběhu r. 1997, o řešení závažnějších dopadů těchto změn v sociální oblasti.
Nejzávažnějším opatřením, jak je v materiálu popsáno, je částečná náprava deformovaných cen tepelné energie, elektrické energie, plynu a nájemného k 1. červenci t. r. a uvažovaná změna sazby daně z přidané hodnoty z 5 na 22 % u elektrické energie a plynu, uvažovaná s platností od 1. ledna 1998.
Podrobnější struktura jednotlivých změn a jednotlivých regulací je uvedena v předloženém materiálu. Vzhledem k tomu, že uvedené úpravy cen budou mít podstatnější dopad na výdaje domácností s nižšími příjmy, jsou také ke kompenzacím těchto dopadů navržena opatření v sociální oblasti. Schválen byl již zákon o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie domácnostem, 39 % v bytech s ústředním vytápěním s příjmem do 1,6násobku životního minima a to s diferenciací podle počtu osob v domácnosti a jejich příjmu.
Na této schůzi Parlamentu byl také schválen návrh zákona o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení nájemného domácnostem v bytech s regulovaným nájemným s diferenciací podle počtu osob v domácnosti - jejich příjmu a velikosti obce. Uvedené změny cen spolu s dalšími úpravami regulací cen v roce 1997 a jejich řešení v sociální oblasti jsou podrobněji specifikovány v předkládané zprávě.
Podle názoru vlády změny v regulaci cen v průběhu roku 1997 jsou potřebné pro pokračování procesu jejich postupné nápravy a aktualizace a spolu s odpovídajícími řešeními v sociální oblasti je vláda považuje za sociálně únosné.
Náprava deformovaných cen u energií a nájemného zůstává nadále jedním z hlavních úkolů, kterým se bude vláda zabývat v příštím období. V příštích týdnech prověří Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem financí úroveň nákladů zisku a investic zvlášť za výrobu, přenos a distribuce elektrické energie a zvláště za dovoz, přípravu a distribuci zemního plynu. Na tomto základě budou zpracovány návrhy cen a nových tarifů pro odběry z různých napěťových úrovní pro domácnosti a ostatní velkoodběratele a odběratele a bude rozhodnuto o případných dalších krocích.
Zároveň bude vláda nadále sledovat případné dopady těchto změn do sociální oblasti. Nemůže to však znamenat odstoupení od principu deregulací, protože se domníváme, že kromě řady jiných významných vlivů znamená nápravu mnohdy velmi špatných cenových signálů, které jsou vysílány prostřednictvím deformovaných cen a která vedou k dlouhodobě nákladným a mnohdy nesprávným individuálním rozhodnutím v těchto jednotlivých oblastech. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru financí Ivanu Pilipovi a otevírám rozpravu, nejprve její všeobecnou část.
Dámy a pánové, obdržel jsem několik přihlášek do rozpravy, nicméně není specifikováno do které části rozpravy se jednotlivé kolegyně a jednotliví kolegové hlásí. Dovolím si odbočku, že při novelizaci jednacího řádu bychom měli zvážit tuto formulaci nebo rozdělení rozpravy tohoto typu, nicméně zákon o jednacím řádu hovoří jasně. Jako první se přihlásil pan kolega Štrait, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, budu hovořit k té všeobecné části. Dříve než řeknu několik slov k předloze 191, chtěl bych upozornit na neobvyklý nesoulad mezi tím jak je nazvána zpráva a jak je nazván bod programu. Není to obvyklé.
Zpráva místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí o výdajích v domácnosti v roce 1997 a o následných sociálních kompenzacích považuji jako jeden z prvních pokusů komplexněji mapovat a charakterizovat situaci, jak lidé, resp. domácnosti, opravdu žijí. Pochopitelně, že jde jenom o statistiku, která jak v oblasti příjmů, tak výdajů domácností je nepřesná - ta se zjišťuje dokonce jinými způsoby - je velmi průměrná a opožděná. Poslanci KSČM velmi přesně sociální oblast monitorují a mají pevnou koncepci, kterou konjunkturálně s volbami nemění, Vycházíme z toho, že dnes 90 - 92 % občanů požívá skromné životní úrovně.
Za sociálně ohrožené skupiny považujeme většinu důchodců a mladé rodiny s dětmi, které startují. Za priority v sociální oblasti považuji a máme zato, že budou těmito opatřeními ohroženy, důstojný život, otázky zdraví, atd.
Většinu radnic dnes ovládají strany vládní koalice a nelze přehazovat jako horký brambor odpovědnost vládních stran v Parlamentě na obce, protože některé věci jsou upravovány z titulu obcí, jako třeba dnes nájemné. Jsou to spojité nádoby a nelze proto posuzovat jednotlivá sociální opatření a kompenzační kroky odděleně - náklady na bydlení, ceny potravin, zdravotní péči, dopravní obslužnost, starosti o děti, atd.
Život je třeba chápat v celé rozmanité šíři. Že nejde jenom o plané úvahy ukáži na příkladech z našeho kraje, z východních Čech. První je Moravsko-Třebovsko - leží na pomezí bývalého Východočeského, Severo a Jihomoravského kraje. Za prvé se tam připravuje razantní omezení tamních nemocnic. Za druhé se připravuje zrušení železniční trati. Za třetí došlo k redukci textilního průmyslu velmi dramaticky. Nezaměstnanost je ve městě Moravská Třebová 8,6 a v oblasti 8,45 %.
V rámci optimalizace středních škol je vážně ohrožena existence gymnázia, zemědělské školy a integrovaných učilišť. A konečně za páté - vlivem uvedených faktorů dochází k omezení podnikatelských aktivit.
Řekneme si upřímně - kdo v takovém kraji bude žít, zakládat rodinu a ještě chválit úspěšnou politiku vládní koalice?
Příklad druhý se týká Dvora Králového nad Labem, kde nedaleko byla v Nových Zámcích - vyhlášená oční léčebna. Nedostala se do systému zdravotnických zařízení a bez náhrady se ruší. Na Slovensku stejné zařízení (jedno bylo v Čechách a druhé na Slovensku) ve Smokovci zůstává.
Nepovažujeme za správnou dnešní politiku, která jednostranně na úkor sociálních práv účelově preferuje práva politická. Říkám odpovědně a kategoricky - budeme demokratickým způsobem v Parlamentu i mimo něj hájit každé zrušené pracovní místo, každé lůžko v nemocnici a v sociálních zařízeních, dostupné a bezplatné zdravotnictví, pravidelnou a důslednou valorizaci sociálních příjmů, bezplatné vzdělání, úroveň a dostupnost bydlení a každý kilometr nekoncepčně rušených tratí. Nic víc, nic méně, než to, co je obsahem Listiny lidských práv a svobod a plyne z životního standardu střední Evropy koncem dvacátého století.
A ještě se obrátím na pana místopředsedu, kdyby byt tak hodný a laskavě porovnal název tisku 191 a projednávaného bodu programu, zda tyto věci spolu souhlasí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Štraitovi. Projednáváme bod s názvem jaký má, vláda k němu předložila materiál, který byl označen sněmovním tiskem. Jako další je přihlášen do obecné rozpravy pan poslanec Petr Šimůnek. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Petr Šimůnek: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes již bylo hodně řečeno o hospodaření, o politických problémech, o hospodářských problémech v naší zemi, takže bych tento bod přeskočil a chtěl bych vzhledem k tomu, že se současná situace týká vlastně zdražování v obchodech, v obchodní síti - víte, že teď byly zdraženy i pohonné hmoty, čili se to bude týkat celé obchodní sféry, tomu už nezabráníme, takže se neustále snižuje životní úroveň obyvatel České republiky - přednést návrh usnesení Poslanecké sněmovny, které se právě týká zamýšlených deregulačních opatření. Zní takto:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, žádá vládu České republiky, aby ve smyslu § 9 zákona č. 526/90 Sb., o cenách, v platném znění, v termínu od 30. června 1997 vyhlásila na dobu 6 měsíců svým nařízením cenové moratorium na státem regulované ceny nájemného, tepelné a elektrické energie a plynu, a aby informovala o tomto nařízení Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Šimůnkovi. Děkuji mu, že předložil svůj návrh písemně. Dále je do rozpravy přihlášen pan poslanec Melčák. (Poslanec Melčák se vzdává slova.) Děkuji vám. Pan poslanec Grégr?
Poslanec Miroslav Grégr: Já se nevzdávám. (Veselost.) Vážený pane předsedající, zbytku Poslanecké sněmovny, dámy a pánové, požadavky na obsah této zprávy vlády byly jasně stanoveny usnesením Poslanecké sněmovny č. 212 z 5. 2. 1997, kde se požadovala kvantifikace dopadů cenových opatření a návrh jejich sociálních kompenzací. Předložená zpráva je dalším příkladem tendencí, které vláda uplatňuje, kdykoli je koalice ve sněmovně přehlasována a vláda žádána o něco, do čeho se jí příliš nechce. Vláda pak sice vždy požadovaný materiál nakonec předloží, ignoruje ale přání Poslanecké sněmovny, udělá si materiál zcela podle svého a v nesouladu s usnesením sněmovny. Některé důležité požadované údaje záměrně neuvede a vezme celé záležitosti svou vzdorovitostí smysl. Tak i v této zprávě, jejímž záměrem bylo seznámit Poslaneckou sněmovnu s tím, v jaké sociální situaci se octnou příjmově průměrné a podprůměrné rodiny po komplexu zdražení energií, dopravy, spojů a nájemného.
Těžištěm této zprávy měla být zejména sociální oblast. Místo toho je těžištěm pět stran Ministerstva financí, podrobně popisujících cenová opatření, což - konstatuji - je v pořádku. Příspěvkem pana ministra Vodičky je však pouhá jedna stránka textu, suše konstatující existenci návrhu příspěvku k vyrovnání zvýšení nájemného a k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie, doplněná dvěma tabulkami, popisujícími jen výši příspěvků na tato dvě zdražení u rodin s příjmem do 1,59 násobku životního minima. (Hluk v sále.)
Já bych poprosil, pane předsedající, vaším jménem kolegy - bohužel z našeho klubu - aby mě nerušili.
I z těchto kusých údajů už je vidět tíha sociální situace, kterou vláda vytvořila nízkopříjmovým rodinám, uvážíme-li že např. městské rodině s 1,4 násobkem životního minima se zvednou jen náklady na bydlení - kromě všeho ostatního - o zhruba 1 000 - 1 300 Kč měsíčně, ale kompenzací dostane všeho všudy 140 - 200 Kč měsíčně. Bude-li jejich příjem jen o několik stovek vyšší, dostanou 100 Kč nebo také nic.
Ještě před letošním zdražováním však už tyto nízkopříjmové rodiny utratily za stravu zhruba jednu třetinu svých příjmů, zatímco třeba v Rakousku je to 19,1 % a v SRN 15 %. U našich důchodců je to však až 45 % jejich příjmů.
Ve struktuře spotřeby Ještě před letošním zdražováním výdaje na potraviny, bydlení a dopravu činily u rodin s průměrnými příjmy téměř 60 %, ale u nízkopříjmových rodin ještě více. Už před letošním zdražováním se u nás vytvořila situace, kdy dvě třetiny našich rodin mají problémy s domácím rozpočtem a 47 % mladých rodin se pohybuje okolo příjmového minima. Za těchto podmínek považovala opozice urychlování deregulace cen jako velmi drsný a nepřiměřený zásah do životní úrovně přinejmenším poloviny občanů této země a domnívala se, že je doprovázeno návrhy příliš malých sociálních kompenzací. Proto žádala zprávu vlády s údaji, které by ji mohly přesvědčit, že situace není tak kritická.
Celkově bych chtěl vyjádřit přesvědčení, že program deregulací vyžaduje okamžité přehodnocení. Když totiž za současné hospodářské situace volá předseda vlády po mzdové zdrženlivosti, říkám ano, ale jen bude-li zbrzděno zdražování cen, zejména nájemného. Tyto návrhy totiž vycházely ze zcela jiných hospodářských předpokladů o růstu ekonomiky a růstu mezd, než je nyní reálné uvažovat.
Musím bohužel konstatovat, že komplexní údaje o dopadu všech letošních cenových opatření na výdaje rodin s průměrnými a podprůměrnými příjmy zejména důchodců a mladých rodin s dětmi - ve zprávě zcela postrádám.
Část zpracovanou panem ministrem Vodičkou pokládám za nedostatečnou a jen z části odpovídající požadavkům sněmovny. Postup pana ministra Vodičky působí jako zatajování závažných údajů o sociální situaci rodin s průměrnými a podprůměrnými příjmy v důsledku komplexu zdražování cen v roce 1997 a zpochybňuje serióznost sociální politiky české vlády. Navrhuji proto, aby Poslanecká sněmovna svým usnesením zprávu vlády tisk 191 odmítla jako nedostatečnou a neodpovídající usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 212 z 5. 2. 1997. Návrh usnesení předávám panu zpravodaji k dispozici. Děkuji vám za pozornost. (Ojedinělý potlesk).
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Pan ministr Pilip bude sám sobě zpravodajem, případně můžete ty návrhy usnesení, případné další návrhy dávat předsedajícímu a já je založím do prezidiálky. Jsem rád, pane kolego, že jsem váš bohužel klub, nebo členy vašeho bohužel klubu nemusel napomínat, že se uklidnili sami.
Jako další se přihlásil do rozpravy pan kolega Krampera.
Poslanec Zdeněk Krampera: Pane předsedající, dámy a pánové, chystaná deregulační, cenová a další opatření, která během roku 1997 přijdou na řadu, a navíc budou zcela nutně následovat i během dalších let, budou mít zcela jednoznačně velmi nepříznivé a pro velkou část obyvatel ČR až tragické následky. Nedovedu si ani představit, kam až tyto již dnes ohlášené deregulační kroky mohou vést.
Jako hlavní a snad patrně největší těžkost může přinést a s největší pravděpodobností také přinese chystaná deregulace nájemného. Podle prohlášení a úmyslu vlády by mělo stoupnout do roku 2000 až na pětinásobek současného nájemného. A patrně ani tato hranice nebude konečná. Občan ČR je odsouzen stát se jakousi dojnou krávou, ze které budou ždímány prostředky do posledního haléře, aby bylo možno hradit vše, co bylo od roku 1989 v naší zemi zdařile rozkradeno, rozprodáno či vyvezeno.
Jakým způsobem může speciálně takovéto ožebračování obyvatelstva asi skončit? 80 % občanů ztratí schopnost za bydlení a další náležitosti, jako je otop, světlo či voda, které úzce s bydlením souvisí, platit. Dnes je zcela běžné, že počty neplatičů nájemného astronomicky narůstají. Jaké potom může být řešení, když navíc ani neexistuje státní bytová výstavba, která by dala šanci zvláště mladým rodinám s dětmi opustit domy, patřící v mnoha případech soukromým majitelům, kteří chtějí do budoucna tyto byty účtovat pouze v tzv. tržních cenách. Navíc, připočteme-li skutečnost, že většina panelové výstavby, která byla za posledních 40 let postavena, začíná velmi rychlým tempem chátrat a bude v dalších letech problém, kde vzít finance na opravy těchto domů, aby se vůbec nezřítily. Proto bude v následujících letech skutečně hlavní otázkou, zda vůbec bude mít většina občanů ČR zajištěnu střechu nad hlavou.
A proto dnes z tohoto místa upozorňuji, že tyto zcela bezohledné a nepromyšlené kroky mohou v budoucnu vést v podstatě ke stavu propuknutí anarchie. Všichni víme, že střecha nad hlavou je jedna z nejdůležitějších potřeb každého člověka. Ztratí-li občan tuto jistotu, nelze zaručit, jakým způsobem bude dále postupovat ve svých krocích. Jistě je zde i možnost jakéhosi řešení provizorními stanovými tábory, ve kterých je možno nouzově bydlet i velmi dlouhou dobu.
Deregulace či zdražení přinese navíc další dopady na celou ekonomiku ČR. Protože lidé, vyčerpáni neustálým zdražováním všech životné nutných základních prostředků, ztrácejí potom schopnost vložit další část svých peněz např. do spotřebního zboží, kultury či dalších jiných pro člověka důležitých činností. Tímto negativním dopadem pochopitelně budou zasaženy i desetitisíce podnikatelů, výrobních podniků atd., protože jim také bude chybět pro výkon jejich činnosti finanční příjem.
Ekonomika i politika jsou propojené nádoby, a proto nelze jedno od druhého oddělit. Úpadkem platební schopnosti velké části obyvatelstva nastane pochopitelně i úpadek výše uvedených podnikatelských aktivit, které jednoznačně stojí a padají s principem kupní síly obyvatelstva. Na principu vlastnictví majetku pouhých horních 10 tisíc, kteří budou za každého stavu či režimu své nakradené majetky využívat, nelze vybudovat demokratický, prosperující stát. Tyto kroky, které vládnoucí garnitura pro naše spoluobčany chystá, jsou cestou rozvojových zemí. Tyto rozvojové země ale mají oproti České republice jednu obrovskou výhodu, že většinou leží na jižní polokouli planety Země a tak většina občanů, obyvatel žijících v těchto zemích, vlastně ani nepotřebuje střechu nad hlavou. Spoléhat ovšem na oteplení planety, které by zasáhlo i území ČR, nelze v nejbližších desetiletích očekávat.
Co se týče všelijakých návrhů na kompenzační sociální opatření, mohu upozornit, že z dlouhodobého hlediska jsou tato opatření absolutně nedostatečná. Jediné, skutečně možné řešení, je zmrazení nájemného a dalších cen energií, plynu či vody, a teprve až situace dovolí a dojde snad v budoucnu k nějakému pozitivnímu ekonomickému a politickému řešení, které bude znamenat skutečně plošné odpovídající zvýšení mezd v ČR, je možno uvažovat o deregulaci určitých částí navrhovaných položek.
Dámy a pánové, z výše uvedených důvodů navrhuji text tohoto usnesení:
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá vládu ČR o zastavení všech zamýšlených deregulačních, cenových a jiných opatření, která mohou během roku 1997 nepříznivě ovlivnit situaci občanů. Děkuji za pozornost, předám písemně.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Kramperovi. Jako další se přihlásil pan poslanec Pavel Maixner.
Prosím pana kolegu Kramperu, aby potom mně předal písemný návrh.
Poslanec Pavel Maixner: Pane předsedající, vážení hosté, vážený zbytku sněmovny, dámy a pánové, vláda v posledních týdnech po 7leté agónii přichází stále častěji s různými variantami zamýšlených deregulačních opatření, která mají jediný cíl:
1. Vylepšit monopolní postavení v podstatě všech dodavatelů základních strategických energetických zdrojů, které v každém z odvětví mají monopolní postavení.
2. Vylepšit za každou cenu prázdnou pokladnu a s tím státní rozpočet, který se v posledních letech stal velmi problémový a ona podstata jeho naplnění je předem velmi nejasná.
3. Znechutit většině, které se to bude týkat, celou politickou scénu, aby příští volby se staly volbami apatie, volbami nechuti, volbami, které budou ve znamení minima, kde půjdou volit jen ti, kteří jsou přímo závislí na státní sféře a politických stranách. Kdyby se toto vládní koalici skutečně podařilo, - a dělají všechno proto, aby se to stalo skutečností, - tak bychom se mohli dočkat i po dalších parlamentních volbách, které budou jistě v předčasném termínu, opět velmi dobrého výsledku koaličních stran, což je samozřejmě pro současnou vládu ten nejdůležitější bod její činnosti.
Tyto základní tři body, ve kterých jsem naznačil onu podstatu všech deregulačních kroků dávají jasný obrázek o tom, jakouže to máme vládu. Vládu, která se honosí všude ve světě svojí transformační aktivitou, přednášela na všech ekonomických fórech onu jedinou správnou cestu a předváděla světu, jak že je kvalitní a odborná. Dnes po 7 letech působnosti těchto koaličních vlád můžeme celkem jasně hodnotit a již ani neobstojí známé věty pana premiéra Václava Klause o zdevastované zemi, kterou jsme zdědili po bývalém režimu. Ano, toto zabíralo jeden nebo dva roky po onom sametovém podvodu, kdy všeobecný odpor proti totalitnímu režimu byl největší, ale další opatření vlády měla směřovat především do chodu naší ekonomiky, do zvýšení průmyslové výroby, do obnovy výrobních celků, do podpory živnostníků a podnikatelů. Toto vše vláda pominula, zaměřila se hlavně na transformaci, na onu skutečnou právní, majetkovou podstatu změny, aby jednou mohli konstatovat, že tímto způsobem vládnutí to opravdu nebude již velmi dlouho možné zvládnout, a my vlastníme ekonomicky většinu onoho torza státu, které tady po rozdělení státu bez referenda zbylo.
Nechat celá dlouhá léta veškerou bytovou vybavenost bez povšimnutí a jen s tichým souhlasem se nechat unášet názorem pana Václava Havla, který tvrdí o tom, co zde máme, že to jsou jen jakési králíkárny, je špatné, a jak je vidět se i tato nerozumná teorie vymstila a přivádí současnou vládu do patové situace.
Dnes po 7 letech benevolence, kdy se neřekly základní principy změny a státní kasa je prázdná, je velmi bolavé zavádět tuto změnu, která by alespoň částečně vyrovnala skutečný náklad spojený s provozem především státních bytů a družstevních bytů. Je velmi zajímavé, že vláda, která se tolik pyšní právě onou rychlostí transformace, se vůbec nepustila do transformace bytového fondu, nenašla žádná kritéria na změnu vlastnických práv a nechala celé toto dlouhé období bez sebemenších změn. Výsledkem je stav, který sice nesnese odkladu, musí být velmi rychle vyřešen, ale nemá tu logickou podporu veřejnosti. Občané jsou vyčerpání, nejsou schopni se bránit přibývajícím podvodům, korupci, lži, nejsou schopni v žádném případě se všem těmto negativním vlivům bránit. Dnes již ani nemají žádnou chuť někam předem investovat jakékoliv finanční prostředky, protože nemají ani z pozice státu žádnou záruku, že se ony investice zpětně vrátí.
SPR-RSČ zastává názor, že než dojde ke všem deregulačním krokům naší vlády, měla by právě tato vláda jasně říci, a to především celému obyvatelstvu, jak si představuje v regionální politice změnu vlastnických práv, vytvořit systém, který by byl akceptovatelný právě onou většinou, které se to týká a většinou politického spektra v Poslanecké sněmovně, která zde zastupuje převážnou část občanů tohoto státu.
Musím konstatovat, že dnes vláda elegantně přehrála celý problém v oblasti bydlení na obce a města aniž by někdy řekla alespoň rámcově, co se bude s tímto obrovským majetkem státu vlastně dít. Dnes jsme svědky toho, že se na jednotlivých obecních úřadech, městských úřadech dějí věci přímo nevídané, a to je právě vše spojené s onou změnou vlastnického práva a změnou majetku. Přitom vláda velmi dobře věděla, jak jsou rozděleny vlastnické poměry s celým bytovým fondem. Dnešní zamýšlené sociální kompenzace, které budou jistě nedílnou součástí všech deregulačních kroků, nebudou rozhodně ale tím správným krokem, i když mi je celkem jasné, že musí být.
Dámy a pánové, dozrál čas, kdy vláda již ani není schopna a ani ochotna vytvářet v této zemi takové programy a taková opatření, která by byla hybnou energií vpřed, dala by národu možnost skutečného alespoň standardního přežití a vedla by tuto skutečnost k prosperitě. Zároveň bych chtěl vyzvat celou vládu opět k demisi, aby mohli do čela státu nastoupit takoví lidé, kteří nebudou mít zájem jen o vlastní prospěch a o prospěch velmi úzké skupiny z nás všech, nebudou závislí na zahraničních sponzorech a zahraničním vlivu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Slovo má pan kolega Michal Kraus.
Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedající, vzhledem k pozdní noční hodině a neutichajícímu zájmu sněmovny se omezím pouze na několik málo slov bez podrobnějšího zdůvodňování. Myslím si, že ho je netřeba.
Navrhuji jménem poslaneckého klubu Sociální demokracie, abychom přijali usnesení v tomto znění:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby s ohledem na změnu hospodářské situace v České republice, která pravděpodobně povede ke snížení reálných mezd v roce 1997, odložila účinnost všech vládou již schválených deregulačních opatření stanovenou původně od 1. 7. 1997 alespoň o 6 měsíců, tj. k 1. 1. 1998.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Krausovi, děkuji za to, že doručí návrh písemně. Chci se zeptat, zda je přítomen pan kolega Špidla. Není tomu tak. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám.
Dámy a pánové, tím jsme ukončili projednání tohoto bodu pořadu. Děkuji pro tento okamžik panu ministru Pilipovi a přikročíme k dalšímu bodu pořadu.
Je to
60.
Návrh Poslanecké sněmovny na propůjčení nebo
udělení státních vyznamenáni
K tomuto bodu nám byl rozdán návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím nyní pana kolegu Eduarda Zemana, aby z pověření organizačního výboru předložený návrh uvedl.
Poslanec Eduard Zeman: Dámy a pánové, navrhuji na základě projednání podvýboru organizačního výboru pro udělování řádů a vyznamenání a organizačního výboru, aby Poslanecká sněmovna schválila v těchto skupinách návrh na udělení řádů a vyznamenání.
Poslanecká sněmovna předkládá prezidentu republiky podle § 8 Zák. 157/1994 Sb. o Státních vyznamenáních návrhy na
I. Propůjčení Řádu Bílého lva první vojenské skupiny:
diviznímu generálu Bedřichu Neumannovi in memorial,
generálmajorovi in memorial Josefu Robotkovi,
armádnímu generálovi Sergeji Vojcechovskému in memorial,
II. Propůjčení Řádů Tomáše Garigua Masaryka:
Ing. Rudolfu Battěkovi,
Ottě Bednářové,
Doktoru Jaroslavu Drápkovi in memorial,
ing. Richardu Glazarovi,
biskupu Gorazdovi in memorial,
Olze Havlové in memoriam,
plk. v. v. Luboši Hruškovi,
Mons. ThDr. Otto Mádrovi,
prof. Radimu Paloušovi,
Dagmar Skálové,
III. udělení Řádu T. G. Masaryka:
prof. Josefu Fišerovi,
IV. udělení medaile Za hrdinství:
plk. v. v. Jiřímu Flakovi,
genmjr. v. v. Aloisu Olšanovi,
plk. v. v. Raimundu Půdovi,
plk. v. v. Zdeňku Škarvadovi,
Jaromíru Vrbovi in memoriam,
V. udělení medaile Za zásluhy:
ThDr. Miloši Bičovi,
Ivanu Blatnému in memoriam,
Ivanu Divišovi,
ing. mgr. Alfrédu Kocábovi,
prof. RNDr. Jaroslavu Kurzweilovi,
dr. Dobroslavu Líbalovi,
Františku Melounovi in memoriam,
dr. Ewaldu Osersovi,
prof. dr. Josefu Švejcarovi in memoriam,
Františku Antonínu Váňovi in memoriam.
Procedurálně se táži, zda by bylo možné hlasovat o těchto návrzích najednou, nebo zda budeme hlasovat podle skupin řádu.