Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Dlouhému. Pan poslanec Krampera nehodlá využít svého práva, takže v tuto chvíli poprosím pana poslance Martina Smetanu, který bude interpelovat ministra dopravy a spojů Martina Římana ve věci dopravy, potažmo "oprava silnic a balíček opatření".
Poslanec Martin Smetana: Vážený pane ministře, zajisté i vy často putujete po republice, ať již služebně či za vašimi voliči. Pak mi tedy ovšem není jasné, že zcela opomíjíte skutečnost katastrofálního stavu našich silnic a jejichž takřka žádné úpravy. Předpokládám, pane ministře, že cestujete především služebním vozem a ne vládní helikoptérou, ze které byste měl ostatně lepší výhled na své zkázonosné dílo. Kritický stav pozemních komunikací už došel do takové neúnosné míry, že v některých místech naší země není rozdílu mezi lesní nebo polní cestou a neupravenou silnicí pro motorová vozidla, či dokonce dálnicí, na kterou se zvláště v zimě zapomíná. Ve velkých městech a obcích se zase stalo nepsaným pravidlem, že jsou do jisté míry upravovány pouze hlavní a důležité silniční tepny, kdežto vedlejší a spíše zapadlejší vozovky, zejména na sídlištích a obytných čtvrtích, jsou zcela bez kontroly.
Nemusím vám snad tyto skutečnosti dále líčit, občané a hlavně občané řidiči, vás jistě o tom informovali. Určitě vám také položili otázku, proč platit povinné dálniční nálepky a kam tyto peníze jdou, když ne na úpravu silnic a dálnic.
Pane ministře, v souvislosti s otevřením balíčku vládních opatření došlo k výrazné redukci financí určených na údržbu a rozsáhlé opravy silnic. Dovolte mi však jednu skromnou otázku. Jisté dobře víte, jestliže se vozovka jistý čas upravuje méně či dokonce vůbec, s čímž se počítá právě v souvislosti s omezením financí, pak tedy v budoucnu se na toto bude muset vynaložit více peněz. O tom snad, pane ministře, nepochybujete. Z čeho se potom zaplatí všechny opravy dlouhou dobu zanedbávaných silnic? Co bude za dva, za tři roky, když už tady vaše vláda zcela jistě nebude?
Myslíte vůbec na to? Možná, že problém tkví právě v tom - potom, v čase či v budoucnu. Vládu již totiž vůbec nezajímá, co bude poté, až nadobro odejde od kormidla již ztroskotané lodi. Po nás potopa, se něčemu takovému, pane ministře, říká. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Odpoví ministr dopravy a spojů pan Martin Říman.
Ministr dopravy a spojů ČR Martin Říman: Pane předsedající, dovolte, abych odpověděl na tuto interpelaci. Dříve, než odpovím na vaši konkrétní otázku, bych chtěl odpovědět na vašich několik podotázek.
Helikoptérou necestuji. Za 10 měsíců, po které jsem ve funkci ministra dopravy a spojů, jsem letěl helikoptérou pouze jednou, a to, když jsem byl krátce po nástupu do své funkce na kontrole výstavby dálnice D5 mezi Plzní a státní hranicí s Německem.
Na dálnice se v zimě nezapomíná, myslím, že toto vaše napomenutí se naopak velmi nezakládá na skutečném stavu věci. Údržba dálnic v zimním období je naprostou prioritou a je takovou prioritou, že já mnohdy pochybuji o tom, jestli náhodou ty okolní silnice se trochu nezanedbávají.
Jistě si vzpomínáte na letošní zimní kalamitu sněhovou v Praze. Musím konstatovat, že když jsem vyjížděl odsud z Prahy ve voze, který jsem sám řídil, směrem domů před vánočními svátky, tak jízda po Praze mi připomínala jízdu v Krkonoších. Když jsem vyjel za tabuli s nápisem "konec Prahy", pak silnice, tedy dálnice na Brno, byla velmi kvalitní. A znám naše dálnice velmi dobře, protože, jak jste sám správně řekl, cestuji velmi často a cestuji převážně automobilem a musím konstatovat, že dálnice se prostě udržují.
Proč dálniční nálepky? Dálniční nálepky byly zavedeny roku 1995, máme tedy již téměř tříletou zkušenost s praxí. Výnos z dálničních nálepek se ustálil zhruba na jedné miliardě korun ročně. Pro srovnání: Státní rozpočet v letošním roce vynakládá na investiční práce na silnicích, tedy na výstavbu silnic nebo dálnic, resp. na velké rekonstrukce, opravy a zkvalitňování stávající silniční sítě, 16 miliard korun, tedy 16krát více plus 5,5 miliardy korun na údržbu, správu a zabezpečení sjízdnosti třeba i v zimě silniční sítě. To znamená, že dálniční známky pokrývají tyto potřeby zhruba z 5 % a ta výše 1 miliardy koreluje s finančními prostředky, které jsou nezbytné na údržbu právě sítě zpoplatněné, tedy dálnic a rychlostních komunikací.
Nyní k vaší základní otázce, tedy závěrečné. Balíček obsahuje "výraznou redukci na údržbu". Balíček samozřejmé snižoval výdaje státního rozpočtu, včetně neinvestičních výdajů. Údržba silnic patří samozřejmě k neinvestičním výdajům. Tady došlo ke krácení ve výši 15 %, což znamená z oněch 5,5 miliard korun zhruba tři čtvrtě miliardy.
Já mohu konstatovat, že právě v těchto dnech ukončujeme analýzu a expertizu stavu silniční sítě po letošní zimě, příští týden bude projednávána na mé poradě mého ministerstva a mohu vám sdělit, že úvaha o přesunu určité částky z investic na silnicích do neinvestic, tedy do údržby, je silně zvažována. Já si myslím, že požádáme Ministerstvo financí o přesun určité částky. Otázkou bude, a to je věcí nynějšího zkoumání, o jak velkou částku to bude muset být, aby základní údržba silniční sítě byla zachována. Nemyslím si proto, což jste v závěru řekl, že pracujeme systémem "po nás potopa", naopak, velmi pečlivě vyhodnocujeme a vážíme každou vydanou korunu do silniční sítě a poměřujeme potřebnost na jednotlivých úsecích. Samozřejmě, že těch požadavků je vždycky více, než jsou potom reálné možnosti, ale to platí nejenom v dopravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Martinu Římanovi. Pan poslanec Smetana může vystoupit. Dává přednost tomu, aby zazněla další interpelace. Přednese se ji paní poslankyně Alena Svobodová a bude směřovat na pana ministra Ivana Pilipa. Bude se týkat koncepce učňovského školství.
Poslankyně Alena Svobodová: Vážená sněmovno, vážení pane ministře, učiliště v České republice připravují kvalifikované pracovníky profesí, které jsou základem hospodářského rozvoje státu. Dělnictvo je nejsilnější skupinou lidí zapojených ve výrobě, obchodu a službách. Po roce 1989 byl dosavadní systém učňovského školství v podstatě zlikvidován a dnes se nachází ve velmi nepříznivém stavu. Tato oblast středního školství má svá specifika, a proto vyžaduje i vypracování ucelené koncepce. Dosud však žádný koncepční materiál nebyl Ministerstvem školství předložen. Naopak je zřejmá živelnost v této oblasti, o čemž svědčí časté změny probíhající od roku 1990. V roce 1990 vyjmutí majetku učilišť ze státních podniků, jakožto zřizovatelů, a převedení do užívání těchto škol, v roce 1992 převedení kompetencí v oblasti profesní přípravy žáků z Ministerstva školství na Ministerstvo hospodářství a v roce 1996 opět zpátky na Ministerstvo školství. Navíc vznikl institut státních učňů a sponzorovaných učňů, kde stále přetrvává černý sponzoring.
Počet žáků středních odborných učilišť klesá, hrozí zrušení některých učilišť v rámci optimalizace, v některých oborech se již dnes objevuje kritický nedostatek kvalifikovaných pracovníků řešený často zaměstnáváním cizích státních příslušníků.
Ptám se vás, pane ministře, existuje již na Ministerstvu školství po 6 letech tápání koncepční materiál rozvoje učňovského školství a v čem spočívá, pokud tedy existuje? Jak bude ministerstvo řešit problém klesajícího zájmu žáků o učební obory? Přijme ministerstvo opatření k motivaci podnikatelské sféry v oblasti praktického výcviku žáků a jaká opatření by to byla? Jak bude v rámci optimalizace sítě škol zajištěna existence tradičních učebních oborů při limitu 8 žáků na jeden obor? Proč dochází k dalšímu omezení nástavbového studia na středních odborných učilištích 10 procenty absolventů středních odborných učilišť na jeden okres? Existuje přece již jedno omezení - 50procentní normativ na jednoho studenta nástavby.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní poslankyně, jsem nucen vás upozornit, že váš čas uběhl.
Děkuji vám za pochopení a prosím pana ministra Pilipa, aby odpověděl na vaši interpelaci.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ivan Pilip: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, otázky paní poslankyně byly svým rozsahem velmi obsažné, protože zahrnují jednu významnou část celého školství, a proto bych rád se pokusil na ně odpovědět postupně tak, jak byly kladeny, samozřejmě bez nějaké ambinace na to, že ta odpověď bude zcela vyčerpávající, protože, opakuji, jinak by tu byla nutná hodinová úvaha na téma "současný systém našeho učňovského školství".
Úvodem musím nicméně polemizovat se dvěma věcmi: Jednou spíše terminologickou. Chápu, že paní poslankyni vzhledem k její stranické příslušnosti láká rozdělování, vyčleňování dělnictva, jak použila v úvodu, ale chci upozornit, že my se naopak snažíme, aby pokud jde o profesní přípravu, tak aby i školy tzv. učňovské byly řádnou součástí středního školství, a nesnažíme se tu nějak vyčleňovat ani kategorizací, tím méně nějak třídně, lidi, kteří se připravují na povolání v učňovských zařízeních.
Druhou věcí, kterou musím jednoznačně odmítnout, je tvrzení, že dosavadní systém byl zlikvidován. Nevím, jaký systém byl podle paní poslankyně zlikvidován, protože vás mohu ujistit, že v této zemi je dostatek možností k tomu, aby žáci, kteří mají zájem o vzdělávání v jednotlivých učňovských oborech, možnost využili, na jednotlivé obory se zapsali. Dokonce stát tuto oblast velmi významně ekonomicky podporuje, protože ze státních prostředků je placen i takový zájemce o vyučení se nějaké profesi, který nemá jednoznačnou smlouvu s nějakým podnikem, a přesto je možné, aby ve státních zařízeních se mu tohoto vzdělání dostalo.
Začnu ke konkrétním otázkám. Otázka na to, jak ovlivní současná tzv. optimalizace sítě škol celkový přístup ke vzdělání v jednotlivých učňovských oborech. Pro učňovské obory platí v rámci optimalizace škol stejné pravidlo jako pro úpravu sítě všech jiných typů středních škol. To znamená, že ubývají pouze prázdné lavice, neubývají jednotlivé nabídky učebních oborů tam, kde je o ně zájem. To bude platit a platí už pro jednotlivé změny, které v rámci tzv. optimalizace sítě škol probíhají. Není nutné se v žádném případě obávat, že by došlo k tomu, že by se zrušila nabídka nějakého učebního oboru, o který je alespoň elementární zájem v místě rozumné dostupnosti jednotlivých zájemců o učňovské školství.
Druhá z konkrétních otázek byla otázka, jaký je důvod omezení nástavbového studia. Musím říci, že sama myšlenka nebo podpora nástavbového studia je trochu v rozporu se zájmem o jistou renesanci nebo zvýšení významu učňovského vzdělávání jako takového. My se snažíme o to, aby závěrečné zkoušky na učňovských zařízeních byly zkouškami prestižními, aby znamenaly významný doklad o vzdělání. Máme naopak obavu, že přílišné rozšiřování maturitních oborů jakoby stavělo závěrečné zkoušky na učňovských zařízeních do druhu přípravy jakési druhé kategorie.
Domníváme se, že dochází tím pádem i k jisté devalvaci maturit samotných. Proto se domníváme, že je nutné, aby každý měl možnost se rozhodnout, zda chce dát své dítě studovat do učebních oborů bez maturity - s učňovskou zkouškou - nebo do středoškolských oborů.
Myslíme si, že má zároveň být pro výjimečné případy, pro určité menší procento. případů zachována možnost, že i po vyučení může bezprostředně navázat přechodem na nástavbu k maturitě, ale nedomníváme se, že má být automatické to, co se teď v mnoha učilištích děje, totiž to, že se někdo, kdo velmi často není studijně nadán, vyučí, složí závěrečnou učňovskou zkoušku v tříletém oboru a téměř automaticky přechází na maturitní obor na témže učilišti. Domníváme se, že tento model neprospívá ani prestiži učňovské zkoušky, ani prestiži maturity, a proto jsme přijali další opatření k regulaci tohoto podle nás negativního trendu.
Další otázka zněla, jaké budou další kroky v celkovém zabezpečení sítě učňovského školství a většího provázání směrem k podnikům. Ministerstvo školství je rozhodnuto učinit dva kroky. Jednak znovu vyhodnotit rozhodnutí - zde také zmiňované - o oddělení učilišť velkých podniků v rámci privatizace a znovu doporučit podnikům, které byly zprivatizovány a ke kterým velká učiliště původně patřila, aby tato učiliště převzaly do své správy, to znamená jejich doprivatizace.
Druhou věcí je uchování nabídky veřejných - či chcete-li státních - zařízení pro ty obory, pro poptávku po učebních oborech, kde není z logiky jednotlivých oborů typické, že by šlo o nějaké velké učiliště bezprostředně svázané s jednou velkou firmou.
Samozřejmě hledáme cesty k tomu, aby podnikatelé ve větší míře než dnes se zapojovali do přípravy učňovského dorostu. Na druhou stranu říkám otevřeně, že nechceme riskovat takový stav, kdy by díky nedostatečné podpoře nebylo možné třeba z ekonomických důvodů se pro některé zájemce o vyučení se do učebních oborů přihlásit.
Proto jakkoli chceme usilovat o určité snížení procenta státních žáků, tak i do budoucna se domníváme, že institut podpory a dotace žáků učňovských zařízení, kteří nemají konkrétní smlouvu se soukromou firmou, bude pokračovat.
Paní poslankyně měla několik dílčích otázek. Omlouvám se, jestli jsem neodpověděl na všechny, nicméně ta shrnující byla, zda ministerstvo má jakousi zvláštní koncepci. Chci říci, že ministerstvo se snaží maximálně začlenit učňovské školy do celkové nabídky středoškolského vzdělávání s přihlédnutím ke všem specifikům, která beze sporu učební zařízení mají. Proto zatím nemá nějaká zvláštní pravidla pro tento druh škol.. Nicméně u vědomí toho, že některé kroky i další budou odlišné od vztahu státu mezi školami středními, odbornými či všeobecnými a školami učňovskými, jsme připraveni i jakýsi informační materiál o předpokládaných dalších krocích - či chcete-li koncepci - v této oblasti připravit. Také jsme tento záměr ohlásili ve školském výboru parlamentu, jehož jste členkou.
Nemohu než potvrdit to, že počítám s tím, že takovou souhrnnější informaci o celkovém dalším výhledu učňovského školství v České republice tomuto výboru předložíme.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Ivanu Pilipovi. Ptám se paní poslankyně, zdali hodlá vystoupit. Je tomu tak. Takže paní poslankyně vystoupí s doplňující otázkou či komentářem.
Poslankyně Alena Svobodová: Jen bych reagovala. Chtěla bych říci, že nezpochybňuji to, že učňovské školství se bude vyvíjet v rámci středního školství. Přesto se domnívám, že právě proto, že má učňovské školství - pokud to tak mohu nazvat, protože pan první náměstek Kozel řekl, že neuznává pojem učeň a učňovské školství - svá specifika. Proto si myslím, že by skutečně mělo ministerstvo mít jasnou koncepci.
Ve výboru mi bylo odpovězeno - ano, bude vytvořen materiál o financování. Nikoli ale o vytvoření nějakého systému. Myslím si, že systém je nezbytný.
Vy jste hovořil o tom, že nástavby budou omezovány proto, že zde např. jde o devalvaci maturit atd., že nemají takovou úroveň. Já bych položila otázku. Dnes, kdy každý žák si může vybrat studium na jakékoli škole, si myslím, že devalvace maturity je i na středních odborných školách, protože právě děti, které nemají na studium maturitní, tam jdou, protože tu možnost dnes mají.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní poslankyně, já se omlouvám, minuta už uplynula.
Poslankyně Alena Svobodová: Jen k oborům. Bude se přihlížet k tomu, jestliže bude nějaký zvláštní speciální obor, kde je limitován počtem osmi, bude učiněna výjimka, když půjde skutečně o výlučný obor, který je jen na několika místech republiky? Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pan ministr Ivan Pilip vystoupí a bude reagovat na to, co zaznělo ve vystoupení paní poslankyně Svobodové.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ivan Pilip: Na poslední otázku mohu odpovědět velmi stručně ano. Samozřejmé, pokud jde o zcela speciální obory, kde je objektivní důvod, aby v nich bylo méně než 8 žáků, tak jsme připraveni pro ně vytvořit určité zvláštní podmínky. Nicméně si myslím, že se shodneme na tom, že to jsou skutečně okrajové případy, kterých není v celkovém systému mnoho.
Druhá věc, kterou bych chtěl říci, je, že bych byl velice nerad, kdyby paní poslankyně vytvářela dojem - nepodsouvám jí to - že Ministerstvo školství nezaujalo nějaký postoj nebo neudělalo nic směrem vůči učňovským zařízením. Chtěl bych upozornit, že Ministerstvo školství převzalo učňovská zařízení. Používám tuto terminologii vzhledem k tomu, že je zažitá, i když čistě právně má pravdu pan náměstek, že učňovská škola je plnohodnotnou součástí středního školství.. Nicméně platí, že Ministerstvo školství kompetenci nad těmito zařízeními převzalo před několika málo měsíci. Za tu dobu jsme dělali vlastně fyzické převody téměř 600 učňovských zařízení, dělali jsme vlastně převedení pravidel hospodaření postupné pro jednotlivá učiliště na systém, který je standardní ve školství jako takovém a samozřejmě, že toto je velká suma úkolů, která znamená jisté vnášení přesnějšího řádu do oblasti učňovského školství a určitě není v rozporu s tím, že zároveň je možné dojasnit třeba některé koncepční otázky, které by nemusely být, ať už paní poslankyni nebo veřejnosti odborné i rodičovské, jasné.
Pokud jde o otázku maturitních zkoušek a jejich možné devalvace, tam musím souhlasit s paní poslankyní v tom, že samozřejmě hrozí i na některých středních školách, které by případně jako svou strategii volily jistou podbízivost a malou náročnost, že i tam je maturita devalvována. Nicméně Ministerstvo školství připravuje a již v tomto roce testuje změny, které by tomu měly zabránit. Zhruba od příštího nejpozději od přespříštího roku by měla být zavedena na středních školách jakási celostátně srovnatelná maturita, kde povinnou součástí maturitních zkoušek by byly celostátně vyhlašované testy, které by vlastně zajistily srovnatelnost základních kritérií nebo základních požadavků na absolventy jednotlivých středních škol.
Druhou věcí je, že ani dnes není možné klidně říci, že na střední školy maturitního směru se dostane kdokoliv. Opakuji, existuje tady jistá tendence některých škol skutečně laťku náročnosti snižovat, ale Ministerstvo školství si tuto hrozbu uvědomuje a zvažuje i další kroky, které by znamenaly třeba zpřísnění kritérií pro vstup na střední odbornou školu maturitního zaměření. To je nutné říci.
Nicméně u některých typů učebních oborů je toto riziko již z definice obsaženo. Znám učiliště, kde přijímají lidi do učebního oboru velmi málo náročného a téměř automaticky je převádějí do dvou dalších nástavbových oborů s maturitou, a proto si myslím, že tady musí být regulační pravidlo silnější než je u škol, které od začátku deklarují, že svým zaměřením jsou určeny pro všeobecnější vzdělání, že jsou určeny pro zakončení maturitní zkouškou.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Ivanu Pilipovi. Budeme pokračovat v interpelacích. Další přednese pan poslanec Josef Ullmann a bude směřovat na ministra Martina Římana. Bude se týkat do právní infrastruktury v severomoravském volebním kraji.
Poslanec Josef Ullmann: Vážená sněmovno, vážený pane ministře, nedávno byl v severomoravském regionálním tisku, konkrétně v deníku Moravskoslezský den, uveřejněn rozhovor s předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky panem Milošem Zemanem po jeho návratu z Bruselu. Bylo zde uvedeno, že pan předseda prohlásil. Cituji: Když jsme naservírovali Římanovi - myšleno zřejmě ministru Římanovi - na stříbrném tácu peníze, věřím, že je dokáže převzít. Konec citátu.
Mělo se údajně jednat o dotaci, ne o půjčku, na dobudování infrastruktury v severomoravském volebním kraji, která prý bude uvolněna ještě v letošním roce. Týká se to zřejmě dálnice D47, případně železničního koridoru či splavnění Odry.
Ptám se vás, pane ministře:
1) Nebylo o této problematice s EU jednáno dříve než na ni zapůsobil při své návštěvě v Bruselu pan předseda Zeman svým šarmem?
2) Jaké množství peněz vám pan předseda Zeman naservíroval na stříbrném tácu?.
3) Dokážete, pane ministře, tyto peníze převzít?
4) Jak a kdy budou tyto peníze použity?
5) Co hodláte vy nebo vláda učinit se zmíněným stříbrným tácem? Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: To byla interpelace pana poslance Josefa Ullmanna. Odpoví pan ministr Martin Říman.
Ministr dopravy a spojů ČR Martin Říman: Pane předsedající, pane poslanče, já samozřejmě o těchto na jedné straně vznosných a na druhé straně trochu urážejících slovech pana předsedy Zemana vím. Také jsem si to přečetl a panu předsedovi jsem už v dubnu poděkoval písemně za jeho milou podporu v této věci a mimo jiné jsem ho i seznámil s problematikou budování evropských dopravních sítí v jeho volebním Severomoravském kraji a také s principy získávání grantů nebo-li dotací z prostředků Evropské unie.
K vaší první otázce, zda o této problematice nebylo náhodou jednáno již dříve před návštěvou pana předsedy v Bruselu, musím odpovědět, že samozřejmě bylo. Je třeba uvést, že v této věci s Evropskou unií probíhají rozhovory od roku 1991, a to nikoliv bezúspěšně. Doposud se podařilo získat granty, tedy nenávratné půjčky či dotace na dopravní infrastrukturu v celkové výši téměř 109 mil. ECU, což v přepočtu znamená asi 3 mld. 800 mil. Kč. Jednání samozřejmě průběžně pokračují.
Konkrétně v Severomoravském kraji byla letos zahájena výstavba obchvatu Mostu u Jablůnkova na hraničním přechodu se Slovenskem na silnici 1/11, kterou podporuje program PHARE Evropské unie částkou 280 mil. Kč.
Na vaši druhou otázku, jaké množství peněz - jestli jsem to dobře slyšel - pan předseda přinesl na svém stříbrném tácu, musím bohužel odpovědět, že na tomto tácu pana Zemana nebyly peníze žádné. Byl prázdný, respektive nebyly na něm žádné jiné finanční prostředky než ty, o kterých již dávno víme, o kterých již dlouho jednáme a ještě jednat budeme. Ono totiž získat peníze z těchto grantů není vůbec snadné a já neznám zatím nikoho, komu by se to podařilo během jedné návštěvy v Bruselu.
Přejdu-li k další otázce, zda jej dokážu převzít či resp. zda bych je dokázal převzít, pokud by byly, tak jsem bezpochyby přesvědčen, že ano. Tento úkon bych zvládl a pro dopravní infrastrukturu, kterou potřebujeme budovat, vždy rád převezmu jakékoliv libovolné množství peněz, avšak tyto peníze musí zřejmě existovat i v jiné podobě než ve slovech na stránkách denního tisku.
Ale vážně - ptáte-li se dále, jak mohou být peníze z grantu Evropské unie prakticky použity, je třeba obecné říci, že tyto prostředky jsou zásadné přidělovány pouze na konkrétní vyjmenované předem dohodnuté projekty za velmi přísných rigidních podmínek Evropské unie, jako je např. účast státního rozpočtu, jako je např. mezinárodní výběrové řízení, mezinárodní konzultace a kontroloři atd.
Pokud by tedy nějaké peníze v rámci návštěvy pana předsedy Zemana v Bruselu byly naservírovány (a já bych tomu byl velmi rád), pak by samozřejmě byly určeny na konkrétní účel, který by musel být dohodnut.
K vaší poslední otázce, co tedy učiním s oním stříbrným tácem. Já pochybuji, že by mi pan předseda Zeman nějaký svůj stříbrný tác daroval. Koneckonců by jej mohl použít při své následující cestě do Bruselu a bylo by to možná trošku škoda. Ale kdyby přece jen, tak já myslím, že nějaký ten metr silnice bychom z něj i s věnováním a poděkováním dokázali postavit. Nicméně já nevěřím na stříbrné tácy a vím, že doprava je obor velmi seriózní, velmi vážný a že vyžaduje trvalou, pečlivou, každodenní práci a nelze při ní spoléhat ani na stříbrné tácy, ani na lehká slova pronesená tu na tiskové konferenci, tu na stránkách denního tisku. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Martinu Římanovi. Ptám se pana poslance Ullmanna, zdali hodlá vystoupit. Není tomu tak.
Dámy a pánové, protože je 18.22 hodin, nemohu zahájit další interpelaci. Všem vám děkuji za pozornost, jakou jste věnovali tomuto důležitému bodu pořadu dnešní schůze a přeji vám příjemný večer.
Sejdeme se zítra v 9.30 hodin.
(Schůze byla přerušena v 18.22 hodin.)