Poslanec Jaromír Kalus: Nehodlám již příliš diskusi prodlužovat, chtěl bych jen vyjádřit své určité překvapení nad řadou případů slovní ekvilibristiky a překrucování historických faktů a vybírání některých historických faktů k tomu, abychom dokázali jisté pseudopravdy, ne vždy podložené historické pohledy na dění, které se událo v naší minulosti. Samozřejmě mohu vybrat řadu historických faktů, které budou pro, nebo které budou proti, ale je jednoznačné, že řád byl nacisty zrušen, a pokud kolaborovali někteří jeho bývalí členové, je to samozřejmě věc těchto členů. (Smích, hluk.) Ale přátelé, já také mohu dokazovat z historie komunistické strany, jak komunisté spolupracovali s nacistickým Německem atd. Můžeme se tady vzájemně trumfovat řadou faktů. Např. kolega Palas zde hovořil o tom, že řád německých rytířů bojoval už proti pobaltským Slovanům... Chtěl bych jenom opravit jeho jeden fakt, že nepoužívá materiálů z opavského muzea, ale z opavského Zemského archívu. Takže aspoň několik těchto skutečností. Ale varuji zde: Buďte opatrní při výběru určitých historických faktů! Vezměte si třeba, že v tomtéž Zemském archivu jsou velice zajímavé materiály z poválečných výslechů představitelů řádu německých rytířů, z výslechů sester a podobně. I to o čemsi svědčí. Jsou tam zajímavé skutečnosti, které můžeme použít právě v opačném smyslu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji vám pane poslanče za stručnost. Pan poslanec Sládek se hlásí o slovo, ale s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Ransdorf. Faktická poznámka má, pane poslanče přednost. Pan poslanec Ransdorf má přednost, ale vy, pane předsedo, pane poslanče ... Pan poslanec Ransdorf strpí?
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, jsem hluboce věřící. (Smích.) A tomu, jak se smějí poslanci z vládní koalice dosti nerozumím. Jak třeba oni mohou posuzovat aktivity části členů Republikánské strany, taktéž věřících, kteří se nedávno zúčastnili slavnostního svěcení zvonu, který byl zničen za 2. světové války a u kterého uhradili polovinu nákladů. Kdo se trochu orientuje v této oblasti v(, jak nákladné je odlití nového zvonu. Takže to prostě nechápu, zvláště když vidím ty řady poslanců vládní koalice, kteří věří jedinému, tomu, co si nakradli. Zcela na rovinu! Aby se už to neopakovalo! A za mnou bych prosil pana předsedajícího, aby ukáznil poslance Klause, protože nemá co mě oslovovat přímo.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pane poslanče, já bych vás poprosil, abyste hovořil k věci.
Poslanec Miroslav Sládek: Já si myslím, že to rozhodně k věci je i k atmosféře v této sněmovně.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Využívám práva předsedajícího, Z jednacího řadu je mi umožněno, abych volal poslance k věci. Poprvé vás upomínám, abyste hovořil k věci, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Sládek: Dobře, klidné podruhé. Co se týká "k věci":
Ano, jsem hluboce věřící, tak jako část voličů nebo členů Republikánské strany, ale ty argumenty, které jsou dnes vznášeny ve prospěch jakéhosi řádu, jsou úplně katastrofální a neomalené. Rád bych totiž připomenul, že jeden z papežů, - doufám, že se nemýlím, - Pius XII. žehnal zbraním vůdce tisícileté říše. Děkuji. (Potlesk.)
Poslanec Miloslav Ransdorf: To, že nejsme na historickém symposiu, předvedl názorné kolega Kalus, protože na historickém symposiu by byl vypískán. (Potlesk.) Jeho vystoupení je svědectvím toho, že i historikovi může chybět, velice chybět historický smysl. Domnívám se, že je třeba také na účet jeho vystoupení říci to, že velice často v dějinách bývá obvyklé, že ti, kteří něco rozpoutali nebo vyvolali, pak mechanismem, který byl dán do pohybu, byli smeteni. Podobně by mohl totiž obhajovat řadu nacistických generálů, kteří byli popraveni třeba v roce 1944 za spiknutí proti Hitlerovi, ale to neznamená, že předtím na frontách nedělali věci, které byly v rozporu se zákonností a především s normami civilizovaného chování.
Domnívám se tedy, že tato argumentace naprosto neobstojí a chtěl bych na této půdě připomenout, že už v roce 1991 a 1992 se tyto věci prodebatovávaly podrobně na půdě Federálního shromáždění, řada historických dokumentů tam byla uvedena, fakta, čísla atd. a zdá se mi skandální, že se k této věci vracíme znovu. Myslím si, že tento parlament má tváří v tvář ekonomické krizi, která tady je a řadě problémů, které trápí naše občany, na práci daleko potřebnější věci než křísit zájmy skupinky lidí, která to s touto zemí nemyslí vážně. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Další přihlášky do rozpravy nemám. Pan poslanec Krejsa se přece jen hlásí do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte na to právo.
Poslanec Josef Krejsa: Pane předsedající, dámy a pánové, budu velice stručný. Jan Žižka z Trocnova kdysi řekl: Bijte křižáky, na množství nehleďte! Měl pravdu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pan poslanec Hofhanzl se hlásí o slovo. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážený pane předsedající, ctěné dámy, vážení pánové, já jsem slyšel ve svém životě již velmi mnoho nevěřících mluvit o víře. Bohužel víra je o pokoře a o takové cestě životem. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Vzhledem k tomu, že nevidím žádnou zvednutou paži, rozpravu končím a prosím pana poslance Dostála, aby navrhl text usnesení, o kterém bychom v následujících okamžicích měli hlasovat.
Poslanec Pavel Dostál: Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí premiéra Václava Klause ve věci státního hradu Bouzov a dalších objektů, které mají být vydány řádu německých rytířů a vyslovuje s odpovědí zásadní nesouhlas.
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s vydáním státního majetku Řádu německých rytířů.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Text návrhu usnesení jste slyšeli. Dovolím si vás v tomto okamžiku odhlásit, požádat vás o novou registraci. Pane kolego, s faktickou poznámkou. Rozprava byla uzavřena.
Poslanec Josef Janeček: Já se obávám, že vzhledem k tomu, co řekl pan premiér, druhá část usnesení by byla protiústavní, čili nehlasovatelná. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Vzhledem k tomu, že projednáváme interpelace, domnívám se, nechci rozpoutávat na toto téma diskusi, ale myslím si, že hlasovatelná je, pane poslanče, v podstatě pouze první část vašeho návrhu, kdy říkáte, že nesouhlasíte s odpovědí premiéra a sněmovna by o tom měla rozhodnout hlasováním. Nejsem si zcela jist, zdali je možné dodávat tam další věty, které jste tady přednesl. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Dostál: Zcela jist si samozřejmě nemusíte být, ale přece nemůžete Poslanecké sněmovně zakázat, aby vyslovila nesouhlas s krokem vlády, s kterým prostě nesouhlasí. Sněmovna toto veřejnosti dá najevo a je to její politické rozhodnutí. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Já se domnívám, že na to sněmovna právo má a i vy máte právo vznést takovýto návrh, ale ne v rámci tohoto projednávaného bodu, pane poslanče. O to jde. Jenom v tom spočívá náš spor, Domnívám se, že my teď můžeme hlasovat pouze o tom prvním, pak můžete navrhnout do programu další bod a můžeme hlasovat o tom, co jste navrhoval dál. Viděl jsem ještě hlásit se poslance Janečka. Chce-li využít svého práva a vystoupit.
Poslanec Josef Janeček: Já jenom, že v usnesení, pokud jsem ho dobře zaznamenal, nebylo slovo vláda. V tom okamžiku parlament vyslovuje názor na to, jakým způsobem by měl dopadnout soud čili to je něco, o čem se domnívám, že je nepřípustné. Jestliže exekutiva jasně řekla, že čeká na rozhodnutí soudu, myslím, že by bylo velmi nebezpečným precedentem, aby se parlament vyslovoval o tom, jak by měl ten který soudní proces dopadnout. Jenom procedurální názor.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Já bych, pane kolego Dostále, se tady nechtěl dohadovat. Myslím, že si teď rozumíme. Pokud se podíváte na § 112 odst. 5, tak mi zajisté dáte za pravdu a já bych byl pro, abyste kývnutím hlavy vyjádřil souhlas s mou interpretací. (Poslanec Dostál kýve hlavou.) Ano, je tomu tak.
Budeme hlasovat pouze o návrhu usnesení, ve kterém pan poslanec Dostál navrhuje, aby sněmovna nesouhlasila s odpovědí tak, jak mu ji předložila vláda resp. premiér. Shodli jsme se na tomto výkladu. Předpokládám, že jste se znovu všichni přihlásili a zahajuji hlasováni pořadové číslo 34.
Ptám se, kdo je pro návrh usnesení tak, jak jej přednesl poslanec Dostál, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování č. 34 z přítomných 164 poslanců hlasovalo 94 pro, 62 proti. Návrh byl přijat. (Potlesk.)
Předseda vlády Václav Klaus odpověděl na interpelaci poslance Miroslava Grebeníčka ve věci práce meziresortní protidrogové komise a koncepce státní protidrogové politiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 182. Otevírám k tomuto bodu rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Pan poslanec Grebeníček.
Poslanec Miroslav Grebeníček: V této věci jsem interpeloval pana premiéra dvakrát. Poprvé jsem nebyl spokojen ani s obsahem ani s formou. Druhá odpověď byla zcela korektní. Já za ni děkuji a beru ji na vědomí.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Znamená to, pane poslanče, že to, co jsem slyšel od vás ve vašem vystoupení, je návrh na usnesení, o kterém má sněmovna hlasovat?
Pan poslanec Grebeníček navrhuje - a já vás prosím, abyste teď poslouchal, co teď budu říkat ve vašem zastoupení, aby sněmovna souhlasila s odpovědí premiéra Klause na interpelaci poslance Grebeníčka. Je tomu tak?
Můžeme podle § 112 odst. 5 vyslovit buď souhlas nebo nesouhlas. Děkuji. Shodli jsme se s panem poslancem Grebeníčkem.
Zahajuji hlasování pořadové č. 35 a ptám se, kdo je pro text takovéhoto usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Oznamuji vás, že z přítomných 156 poslanců hlasovalo pro 112, proti 15. Tento návrh byl schválen.
Místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník odpověděl na interpelaci poslance Jaroslava Štraita ve věci stavebního spoření. Interpelace se spolu s odpovědí a novou odpovědí, kterou pan ministr Ivan Kočárník vypracoval poté co Poslanecká sněmovna vyslovila nesouhlas s jeho původní odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 163. Otevírám rozpravu, do které se písemně přihlásil pan poslanec Jaroslav Štrait.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil k opětovné odpovědi pana ministra Kočárníka ve věci stavebního spoření. Podle mého soudu není naprosto náhodou, že se opět na 11. plénu sněmovny promítají otázky bytové politiky v určité šíři. Vládní a státní podpora bytové výstavby je dosud malá a do budoucna bude zcela nezbytná. Mrzí mě třeba, že např. v Hradci Králové, kde bydlím, se postavilo za celá léta 28 státních bytů 2 + 1 a v těchto dnech jsou ještě prodávány obálkovou metodou komukoliv kdo má peníze. I nadále mám pochybnosti o dosavadní formě funkčnosti stavebního spoření. Přes obšírné vysvětlení mi dovolte několik faktů, které podle mého názoru dokládají nefunkčnost stavebního spoření jako jednoho z velmi důležitých faktorů pro nastartování bytové výstavby a oživení trhu s byty, který je nezbytný.
K 31. 12. 1996 uzavřelo smlouvy se stavebními spořitelnami 1 621 404 občanů České republiky. Během čtyř let se tak stavební spoření stalo masovou záležitostí a bezesporu podporuje spořivost (podtrhuji spořivost) a snižuje spotřebu (podtrhuji spotřebu) české populace. V současném stadiu ekonomického vývoje to je určitě důležité. Výše průměrné cílové částky 142 097 Kč, kterou stavebníci spoří, ale dokazuje, že stavebníci nespoří proto, aby si postavili nebo koupili byt. V lepším případě spoří proto, aby si mohli byt zrekonstruovat nebo vyměnit opotřebovaný nábytek a další předměty bytového interiéru. V horším případě spoří proto, aby využili státní podpory bydlení třeba na koupi exkluzivní zahraniční dovolené k Xtému výročí svatby.
Je velkou neznámou, zda za situace skokového růstu nájemného budou nájemníci ve státních a obecních bytech nadále ochotni investovat peníze do zkvalitňování nájemních bytů. Skokový růst ceny bydlení může také podstatně snížit možnosti mladých rodin spořit, případně požádat o hypoteční úvěr. Ostatně, meziroční pokles zájmu o stavební spoření to dokladuje už dnes.
Souhlasím s názorem pana ministra, že stavební spoření, jak jsem říkal, podporuje spořivost občanů a také s tím, že efektivita využití státního příspěvku je vysoká. Nemohu však nadále souhlasit s názorem, že stavební spoření tak jak je koncipováno zákony České národní rady plní svůj původní účel a je schopno nastartovat bytovou výstavbu a oživit trh s byty.
Proto doporučuji vládě touto cestou s ohledem na vysokou marži bank, která činí 100 % z poskytnutých hypotečních úvěrů (řečeno jinými slovy - když banka vám poskytne v přítomné době miliónový úvěr, tak zaplatíte zhruba za 30 roků splácení hypotéky další milión, ale bance, resp. stavební spořitelně) a nízký zájem i možnosti populace o hypoteční úvěry (k 28. 2. to bylo 6097) nepovažovat stavební spoření za hlavní nástroj podpory bydlení. Doporučuji vládě, aby připravila návrh novely zákona o stavebním spoření, ve kterém umožní poskytování úvěrů na pořízení průměrných bytů (v r. 1995 to bylo 936 tis.) s úrokovou mírou 3 % a dobou splatnosti 30 let.
Vítám přirozeně každé další kroky, ke kterým dochází v těchto dnech.
Chci k tomu ještě připojit jednu poznámku. Mám určité poznatky (snad signály, snad náznaky), že ani stavební spořitelny nejsou dostatečně ochráněny před tzv. vytunelováním, a to bych považoval za věc velmi důležitou.
Doporučuji sněmovně přijmout následující usnesení:
Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí pana ministra Kočárníka na interpelaci ve věci stavebního spoření. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Ptám se, chce-li někdo další vystoupit v rozpravě. Ministr financí Ivan Kočárník požádal o slovo. Prosím, pane ministře, máte možnost vystoupit.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je svatým právem sněmovny se rozhodnout, jak bude hlasovat o odpovědi na tuto interpelaci. Já doufám, že většina z vás obdržela i dodatek k původní odpovědi, kde je popsán celý systém stavebního spoření, kde jsou analytická čísla, kde jsou grafy, kde je vysvětleno to či ono. Prostě v České republice neexistuje podrobnější materiál, který by bylo možno k problematice stavebního spoření získat.
Můžeme samozřejmě mít nejrůznější názory na fondy podpory bydlení, na to, jaká má být jejich výše či podobně. Vláda včera shodou okolností přijala návrh na dvousettisícovou půjčku, se kterým jsem před časem přišel, a myslím, že přispěje spolu s dalšími opatřeními k rozvoji trhu s bydlením. Nicméně, jakkoliv respektuji právo sněmovny na usnesení k tomuto bodu, prohlašuji, že analýza stavebního spoření tak jak byla panu poslanci v odpovědi na interpelaci dodána, je největší analýzou, která byla kdy v republice udělána. Proto trochu nerozumím, pane poslanče, tomu, že nesouhlasíte s touto odpovědí.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Vzhledem k tomu, že se do rozpravy nikdo další nehlásí, rozpravu končím. Pan poslanec Štrait ve svém vystoupení navrhl text usnesení. Myslím, že jej není třeba opakovat.
Považuji za nutné vás znovu odhlásit a požádat o novou registraci a oznámit všem, zejména nově příchozím, že pan poslanec Štrait vyslovil nesouhlas s odpovědí na svoji interpelaci a přednesl návrh na nesouhlasné usnesení s odpovědí ministra financí Ivana Kočárníka. V tomto okamžiku začínáme o tomto návrhu usnesení hlasovat.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 36 a ptám se, kdo je pro takovýto návrh usnesení. Kdo je proti?
Oznamuji vám, že z přítomných 139 poslanců hlasovalo 82 pro, 52 proti. Návrh byl schválen.
Ministr zdravotnictví Jan Stráský odpověděl na interpelaci paní poslankyně Evy Fischerové ve věci nájemní smlouvy mezi Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze a Senior klubem a.s. Interpelace se spolu s odpovědí a novou odpovědí, kterou pan ministr Jan Stráský vypracoval poté co Poslanecká sněmovna vyslovila nesouhlas s jeho původní odpovědí, předkládá jako tisk 196.
Otevírám k tomuto bodu rozpravu a vidím, že paní poslankyně Fischerová má zájem vystoupit jako první. Prosím, pan (poslankyně.
Poslankyně Eva Fischerová: Pane předsedající, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, již 27. března t.r. jsem vyslovila nesouhlas s první odpovědí pana ministra zdravotnictví na interpelaci ve věci nájemní smlouvy mezi Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze a Senior-klubem, a.s.
Dne 16. dubna t. r. jsem celých 14 dní před zákonnou lhůtou od pana ministra obdržela velmi stručný dopis, který pan ministr považuje za druhou doplňující odpověď. Já bohužel nemohu. V první části dopisu pan ministr již podruhé konstatuje, že Ministerstvo zdravotnictví ČR dalo Všeobecné fakultní nemocnici pokyn k podání žaloby směřující k vyslovení neplatnosti zmíněné nájemní smlouvy. Všeobecná fakultní nemocnice údajně podala žalobu 6. března t. r. Tento krok však Ministerstvo zdravotnictví České republiky ani vedení nemocnice nezbavuje odpovědnosti za vyšetření příčin, které k uzavření smlouvy vedly, ani za negativní důsledky dopadů na hospodaření nemocnice. To vše je, dámy a pánové, umocněno v současné době jednoznačným postojem vlády ČR prezentovaným souborem opatření, která se dotýkají nutnosti postihů odpovědných pracovníků ve zcela obdobných případech.
Z postupného vývoje celého případu totiž logicky vyplývá, že Ministerstvo zdravotnictví dopisem náměstka Hellera z 20.12.1996 platnost smlouvy mezi VFN a Senior-klubem potvrdilo a že náměstek Heller i ředitelka Kocourková už sice své funkce nezastávají - ano, to je pravda - ale to není důvodem, proč by celá záležitost neměla být došetřena.
V případě smlouvy mezi Všeobecnou fakultní nemocnicí a Senior-klubem, a.s., bych naopak očekávala, že bude zahájeno šeření ve věci zneužití postavení veřejného činitele, neboť byla potvrzena platnost smlouvy, která byla pro zdravotnictví, to je pro VFN v Praze, naprosto nevýhodná. Jsem nucena panu ministrovi připomenout, že tím, kdo smlouvu za Ministerstvo zdravotnictví odsouhlasil, v dopise ředitelce Kocourkové, byl pan náměstek Heller a tímto aktem smlouva nabyla platnosti.
Z první části druhé odpovědi pana ministra Stráského a z celého předchozího vývoje této události je patrná snaha o zamlžení širších souvislostí, což mě vede k úvaze o možné spojitosti s § 163 písm. a) trestního zákona. Očekávala bych spíše, že se bude samotný ministr zdravotnictví tímto směrem bránit, neboť jinak diskredituje sám sebe tím, že chrání skutečné viníky. Namísto toho se však nestačím divit, jak se v současné době množí řada dalších afér, např. pro mě nepřijatelná a velmi neobvyklá činnost nemocničních družstev chirurgů, jejichž předmětem činnosti není chirurgická péče, ale hotelové ubytování. Ani v tomto případě nejsou objasněny širší problémy a vina těch, kteří jsou spoluodpovědní, ať už z řad vedení či z řad zřizovatelů.
Ve druhé části svého sdělení pan ministr uvádí, že Ministerstvo zdravotnictví ČR požádalo příslušné krajské obchodní soudy o úplný výpis z obchodního rejstříku, aby ověřilo podnikatelské aktivity dr. Miroslava Macka. Také v tomto druhém aspektu celé záležitosti mě zaráží velmi liknavý přístup Ministerstva zdravotnictví, neboť celou záležitost by mělo být Ministerstvo zdravotnictví schopno zcela neodkladně vyřídit. K datu, kdy jsem obdržela druhou odpověď, tzn. k 16. dubnu, byla zcela nevyjasněná situace a doklady ministerstvo nemělo pohromadě. Podotýkám, že já sama bez další pomoci jsem tyto informace získala za dva dny.
Pan ministr v obou odpovědích cituje zákoník práce, ale k naplnění příslušných paragrafů má buď nepřekonatelný odpor anebo zcela zbytečné ohledy. Za této situace bych naopak očekávala, že Ministerstvo zdravotnictví si věrohodně ověří podnikatelské aktivity u všech svých zaměstnanců, a to především ve vedoucích funkcích spojených se značnými rozhodovacími pravomocemi a s tokem velmi delikátních informací. To vše mohlo být ve lhůtě jednoho měsíce pro odpověď na interpelaci poslance již několikrát bezezbytku vyřešeno. Jistě není zapotřebí, abych zde opakovala citace z obchodního zákoníku a trestního zákona, které jsem uvedla ve své předchozí replice na odpověď na interpelaci.
Vzhledem k tomu, že minulý nesouhlas s odpovědí pana ministra na interpelaci ve věci předmětné nájemní smlouvy byl podpořen většinou Poslanecké sněmovny. Domnívám se, že pan ministr Stráský dluží uspokojivější odpověď nejen mně, ale všem poslancům, kteří svým hlasováním rovněž projevili obavu o vývoj uvedených událostí ve Všeobecné fakultní nemocnici a na Ministerstvu zdravotnictví. Svým opětovným nesouhlasem s odpovědí na interpelaci nehodlám nijak osobně útočit na ministra Stráského. Smlouvu mezi VFN a Senior-klubem považuji pouze za špičku ledovce, který v současné době ohrožuje celé naše zdravotnictví a předpokládám, že v souladu s opatřeními vlády se pan ministr nebude vyhýbat jejich objasnění, ani jednoznačnému postihu.
Předkládám návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí ministra Stráského na interpelaci poslankyně Fischerové ve věci nájemní smlouvy mezi VFN v Praze a Senior-klubem a.s." Doplňuji: jedná se o druhou odpověď ze dne 16, dubna. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: O slovo se přihlásil ministr zdravotnictví pan Jan Stráský.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, interpelace, tak jak bylo formulováno, má dvě části. Jednu část, která se týká smlouvy, která vznikla mezi Senior-klubem a Všeobecnou fakultní nemocnicí na objekt v Praze Roztylech, a druhou část, která se týká - a teď si dovolím použít slov paní poslankyně, která ovšem trochu zavádějí tu diskusi - podnikatelských aktivit pana dr. Macka.
K první části nemohu nic jiného, než jen znovu zopakovat, že v této věci se nepodařilo zjistit nic, co by mělo charakter trestnosti. Pokud paní poslankyně je jiného názoru, můžeme se pokusit společně či individuálně o řešení tohoto problému. Poněvadž to mělo charakter porušení pracovních povinností, jak paní poslankyně už správně uvedla, ani jedna strana, tzn. ředitelka nemocnice, ani druhá strana, tj. ekonomický náměstek ministra zdravotnictví, v souvislosti s tímto případem již ve funkci nejsou.
Druhá část interpelace se týká porušení nebo neporušení předpisů či zákona o fungování státního úředníka, v tomto případě tajemníka ministra zdravotnictví v řídicím nebo kontrolním orgánu některé společnosti, a to v případě, že tam nebyl vyslán ministrem zdravotnictví. Dovolte mi, abych skutečně po měsíci, který uplynul od odpovědi, doplnil odpověď, kterou jsem paní poslankyni poskytl. V této odpovědi jsem uvedl, že požádám příslušné krajské obchodní soudy o úplný výpis z obchodního rejstříku, aby se ověřily aktivity pana dr. Miroslava Macka, o kterých se paní poslankyně ve své interpelaci zmiňuje. Poněvadž od té doby uplynul měsíc, mohu doplnit tuto interpelaci informací, kterou jsem zjistil od jednotlivých soudů.
Podle těchto informací je pan dr. Macek zapsán u Obchodních soudů jako 1, člen dozorčí rady a společník akciové společnosti Aqua Bohemia se sídlem v Praze 4, dále 2. jako člen představenstva akciové společnosti MIRS se sídlem v Praze 1 a 3. jako člen představenstva akciové společnosti Senior-klub se sídlem v Praze 2.
Tyto zápisy jsou skutečně u Obchodního soudu.
Vzniká otázka, čí odpovědností je, čí je úkolem a do jaké míry ho prosadit, aby příslušné společnosti, z nichž pan dr. Macek svým čestným prohlášením i dalšími informacemi, z nichž některé uvedu, tvrdí, že není v těchto orgánech, že z těchto orgánů vystoupil před svým příchodem na Ministerstvo zdravotnictví, a že je povinností společností, nikoliv jeho, ba dokonce ani možností jeho, aby dosáhl svou aktivitou změny zápisu u Obchodního soudu.
Poněvadž jsem slíbil, že některé informace uvedu, říkám, že případ, který souvisí i s první částí interpelace, případ, který se týká Roztyl, jsem ověřil a zjistil jsem, že pan dr. Macek prodal akcie této společnosti 26. srpna 1996 a doložil mi, že skutečně v tomto případě společnost podala soudu žádost o změnu zápisu v obchodním rejstříku.
Ve druhých dvou případech, z nichž z jednoho vystoupil také před řadou měsíců a druhý je v likvidaci, nemohu najít jinou cestu, jak prověřit, zda zápis v obchodním rejstříku odpovídá realitě, než že jsem se obrátil na tyto instituce, na tyto společnosti a spoléhám se na to - ač tvrdím, že to není jejich povinností, že mi třeba sdělí, zda vyvinuly patřičnou aktivitu, aby se zápisy v obchodním rejstříku změnily.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji za slovo panu ministru Stráskému.
O slovo se přihlásila opět paní poslankyně Fischerová. Prosím, paní poslankyně..
Poslankyně Eva Fischerová: Dovolím si reagovat na odpověď pana ministra. Pan ministr říká, že ve Všeobecné fakultní nemocnici není žádná - rozuměla jsem tomu tak - skutková podstata trestného činu ve věci souvislostí s nájemní smlouvou. Myslím si, že všichni víme, že byly dost značné ekonomické negativní dopady této smlouvy a že je přinejmenším tedy podivné, víme-li to, že byla podána žaloba ve Všeobecné fakultní nemocnici na neznámého pachatele. Pokud tam tedy nejsou žádné trestné činy, myslím si, že by nebylo důvodu, aby byla podána. Lze jistě namítnout, že tam nejsou pouze problémy se Senior-klubem a že tam může být řada jiné trestné činnosti. Ano, pokud je to pravda. Nicméně ekonomický negativní dopad 300 mil. Kč - myslím si, že v dnešní době není žádná maličkost a že nelze hovořit o tom, že se tam nemůže hledat skutková podstata trestného činu. Pokládala bych to za odpovědný přístup zřizovatele. V opačném případě - raději bych dále nehovořila.
Nyní pokud se týká aktivit, o kterých hovořil pan ministr. Mám před sebou kopie výpisu z obchodního rejstříku. Všechny je zde panu ministrovi poskytnu, neboť vím, že se mu je podařilo získat se značným skluzem, což mi připadá opět poněkud podivné, že ministerští úředníci je panu ministrovi nedodali neprodleně.
Pan ministr hovoří o tom, že má ověřeno ve společnosti Senior-klub, a. s., že pan tajemník Macek před nástupem na ministerstvo, což je v září minulého roku, své akcie prodal. Ano to je jedna společnost. Ale pan dr. Macek podle výpisu z obchodního rejstříku je dále ještě členem dozorčí rady Aqua Bohemia, jak pan ministr potvrdil, je členem představenstva společnosti MIRS. Dál pan ministr pominul ještě jednu společnost, a to je M-VIA NOVA, kde je pan tajemník statutárním orgánem. Kdybychom tedy akceptovali ten Senior-klub, tak z těch čtyř stále zůstávají tři.
A dál si dovolím citovat z § 73 odst. 3 zákoníku práce, podle něhož nesmějí být ministerští úředníci členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost. Pokud pan ministr do zbývajících společností pana tajemníka Macka nevystal, tak nevím, jak vysvětlí tu skutečnost, že v obchodním rejstříku zapsán je.
Dále je jisté možné namítnout, že zápisy a změny zápisů jsou nepružné, že to trvá dlouho. Dovolila bych si ještě citovat odst. 2 § 27 obchodního zákoníku, kde se praví: "Skutečnosti zapsané v obchodním rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne, ke kterému byl zápis proveden. Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti."
Dále mi dovolte ještě citovat odst. 5 § 28 obchodního zákoníku: "Do obchodního rejstříku se zapíše bez zbytečného odkladu také změna nebo zánik zapisovaných skutečností."
A nyní to poslední a myslím, že to nejdůležitější. Pan ministr stále hovoří - a to nejen dnes, ale i v našich předchozích dohadech - že nezná jinou cestu, než je čestné prohlášení. Dovolila bych si tady citovat občanský soudní řád § 200 a), kde se praví: "Soud může zahájit řízení ve věcech obchodního rejstříku i bez návrhu podnikatele, jehož se návrh týká, má-li být dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem." Čili zde je jednoznačně patrné, že pan ministr měl možnost věc řešit tímto způsobem a měl na to dostatek času. Jednoznačně, zápisy v obchodním rejstříku jsou v rozporu se zákoníkem práce. Pan ministr dvakrát napsal ve svých odpovědích, že bude vůči panu tajemníku Mackovi postupovat podle zákoníku práce. Doposud se tak nestalo.
A nyní mi dovolte, dámy a pánové, takovou vzpomínku, trošku mimo, která však je v souvislostech. Mnozí z vás, zvláště starší, si jistě pamatují na film, který se jmenoval Až přijde kocour. Dámy a pánové, on přišel, jmenuje se Macek. On se vrátil do vysoké politiky a já z tohoto místa pana ministra žádám, aby se přičinil o to, aby se ten kocour, jako v tom filmu, vybarvil.
A to je ten hlavní důvod, proč vás prosím, abyste mě podpořili v nesouhlasném usnesení, aby pan ministr přispěl k tomu, aby se ten kocour vybarvil.
Děkuji vám. (Potlesk.)