Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Dámy a pánové, chci se zeptat, zda bude námitka proti následujícímu postupu. V souladu s našimi dohodami o tom, jak budeme postupovat v průběhu dnešního dopoledne, bych si dovolil teď po uzavření rozpravy přerušit projednávání tohoto bodu a pokračovat projednáním dalšího bodu s tím, že bychom se po rozpravě k dalšímu bodu pravděpodobně vrátili k hlasování, které bylo teď navrženo. Je námitka proti tomuto postupu? Jestliže tomu tak není, děkuji pro tento okamžik panu poslanci Mandíkovi i panu poslanci Pešánovi a dovolil bych si pokračovat v našem pořadu dalším bodem, což je
8.
Návrh poslanců Dalibora Matulky a dalších na vydání zákona, kterým se
mění a doplňuje zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních
poplatcích, zákon č. 468/1991 Sb., o provozováni rozhlasového
a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon
České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky
pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění
pozdějších předpisů (sněmovní tisk 107)
I zde se jedná o druhé čtení. Předložený návrh uvede pan poslanec Dalibor Matulka, kterého prosím, aby se ujal slova. Dámy a pánové, vás ostatní prosím o klid.
Poslanec Dalibor Matulka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v rámci druhého čtení tohoto návrhu zákona mám na rozdíl od pana zpravodaje poměrně jednodušší roli, protože úvodní slovo bylo řečeno v rámci prvního čtení, čili je bezpředmětné toto úvodní slovo opakovat nebo jakýmkoliv způsobem doplňovat. Snad jen bych mohl připomenout, co se v době od prvního čtení událo. Nebylo toho mnoho.
V první řadě se samozřejmě tímto návrhem zákona zabývaly orgány sněmovny. O průběhu jednání a jeho výsledcích bude informovat pan zpravodaj. Asi většina vás ví, že se také v době od prvního čtení událo několik významných lobistických návštěv nejvýznamnějších mediálních bossů v některých poslaneckých klubech, úspěšně pokračovala především v televizi Nova určitá kampaň proti zvyšování televizních poplatků. Na poslance a na mnohé z vás se také v době od prvního čtení obracely i různé zájmové skupiny především s požadavky na další zvýšení okruhu osob osvobozených od povinnosti platit rozhlasové a televizní poplatky. Bude pochopitelně věcí jednotlivých poslanců, zda tyto požadavky vyslyší a zda vznesou v rámci druhého čtení příslušné pozměňovací návrhy.
Významnou je i informace o tom, že došlo k dohodě mezi Českým rozhlasem a Asociací provozovatelů soukromého rozhlasového vysílání na oboustranně přijatelné regulaci množství reklamy ve veřejnoprávním vysílání Českého rozhlasu a z toho vyplývajícím návrhu na zvýšení rozhlasového poplatku. Po této dohodě byla informována stálá komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky. Protože se však tato komise rozhodla nepředložit sněmovně pro druhé čtení žádné své usnesení k projednávanému návrhu zákona, bude tedy i příslušný návrh vycházející ze zmíněné dohody Českého rozhlasu se soukromými provozovateli rozhlasového vysílání zřejmě vznesen v rámci druhého čtení, pokud se k předložení takového návrhu některý z poslanců rozhodne.
Bohužel je nutno konstatovat, že na rozdíl od úspěšného jednání mezi provozovateli rozhlasového vysílání, se obdobnou dohodu u provozovatelů televizního vysílání nalézt nepodařilo.
Závěrem tohoto úvodního slova považuji za potřebné upozornit, že v souvislosti s navrhovaným rozšířením počtu členů Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání o 4 nové členy, byl vyčíslen finanční dopad související s touto změnou. Finanční dopad představuje částku poměrně malou, 828 tisíc korun pro letošní rok, nabude-li navrhovaný zákon účinnosti v předpokládaném termínu od července. V tomto smyslu podám v rámci rozpravy příslušný návrh doprovodného usnesení, na jehož základě by byly odpovídající finanční zdroje k posílení rozpočtu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pro letošní rok zajištěny.
V tuto chvíli děkuji za pozornost a jsem připraven v rámci druhého čtení vyslechnout případné pozměňovací návrhy.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Matulkovi. V tomto okamžiku se o slovo přihlásil předseda klubu pan poslanec Sládek. Prosím, aby se dostavil k mikrofonu.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, obávám se - to by byl špatný výraz - jsem si jist tím, že debata, která se zde chystá k rozjezdu, je zcela zbytečná a velmi vzdálená reálnému světu a reálnému životu. Tady se bude akademicky diskutovat na různá témata, na různé formy řešení a budou se tady především uplatňovat názory jednotlivých tzv. lobby. Přitom se zapomíná na to, že Český rozhlas a Česká televize jsou významným doplňkem života většiny občanů. Než tyto debaty vzdálené životu a zabývající se tím, která lobby bude silnější, zda zvítězí TV Nova nebo ředitel ČT, myslím, že by bylo lepší zamyslet se nad jednou věcí. Nezvyšovat koncesionářské poplatky a naopak rozšířit prostor pro reklamu v Českém rozhlase a v České televizi. Optimální řešení, které by nezatížilo občany, které by zároveň pomohlo vytvořit skutečné konkurenční prostředí a ušetřilo by celodenní jednání parlamentu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Sládkovi. Návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Usnesení tohoto výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 107/2. Prosím nyní, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec a předseda výboru Michal Prokop.
Dámy a pánové, vás ostatní prosím o klid. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Michal Prokop: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, můj úkol v této fázi byl významně ulehčen poměrně obsáhlým referátem pana poslance Matulky, navrhovatele, který vlastně popsal i některé věci, které bych měl popsat i z titulu zpravodaje já.
Jak už bylo řečeno, výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu projednal tento návrh zákona na své 13. schůzi dne 16. dubna, přijal k němu usnesení, které máte pod číslem tisku 107/2.
Přijaté pozměňovací návrhy, které jsou obsahem tohoto usnesení, v podstatě věcně lze soustředit do několika okruhů problémů. První se týkal vypuštění tzv. indexační doložky, která v návrhu zákona je obsažena, tedy mechanismu, který automaticky zajišťoval zvyšování koncesionářských poplatků ve vazbě na zvyšování inflace. Toto náš výbor doporučil vypustit.
Druhý okruh zásadnějších problémů, které najdete v usnesení našeho výboru, je problém, který se týká české pošty, která je v současné době ze zákona zprostředkovatelem výběru koncesionářských poplatků pro Českou televizi a pro Český rozhlas. Návrh, který ve výboru prošel, předpokládá, že si budou moci obě instituce vybrat partnera smluvního, což samozřejmě neznamená, že by Česká pošta nemohla být i nadále výběrčím, ale už na smluvním základě nikoliv ze zákona.
Všechny ostatní pozměňovací návrhy, které jsou obsahem usnesení našeho výboru, mají spíše detailní dopad. Já bych se jenom rád zmínil o tom, že jak na jednání našeho výboru, tak na jednání stálé komise pro sdělovací prostředky, která se zabývala tímto zákonem, padla celá řada návrhů dalších, které směřovaly k tomu, o čem se zmínil, jak pan poslanec Matulka, tak pan poslanec Sládek, a totiž k vyváženosti příjmů veřejnoprávních médií, to znamená k podílům vysílání reklam na okruzích Českého rozhlasu a České televize. Tyto návrhy, kdy jeden z nich prošel také výborem hospodářským, což byl další z výborů Poslanecké sněmovny, který návrh zákona projednal, neprošly, ale já předpokládám, že se objeví znovu teď při druhém čtení na plénu a já sám jsem připraven a v podrobné rozpravě bych rád také předložil jeden takovýto návrh, ale nehodlám teď zneužívat role zpravodaje k tomu, abych vás tady seznamoval se svými osobními stanovisky k této věci.
Kromě toho na jednání komise pro sdělovací prostředky, která - jak už bylo řečeno - nepřijala žádné usnesení, padl jeden návrh, který vybočuje z celého okruhu problémů, to znamená poplatků a event. podílu vysílání reklam neboli financování veřejnoprávních médií. Je to návrh, který - jak předpokládám - přednese paní kolegyně Marvanová a který se týká problému v současné době velmi ožehavého, a to kontroly koncentrace vlastnických vztahů v médiích. Jakkoli jsem ve svém prvním vystoupení při prvním čtení jako zpravodaj apeloval na poslance, aby pokud možno neextendovali zákon do jiných oblastí rozhlasového a televizního vysílání, myslím, že v tomto případě je možné učinit výjimku, a já doporučím ve třetím čtení přijetí návrhu, který kolegyně Marvanová předloží.
Tolik asi stručná zpráva. Snad bych se ještě měl zmínit o dvou věcech.
Za prvé, při projednávání návrhu, který je obsažen v usnesení výboru a týká se české pošty, event. dalších partnerů, došlo k jedné technické chybě, kterou předkladatel návrhu, pan poslanec Pleva, napraví ještě teď při projednávání na plénu ve druhém čtení. To je první věc, na kterou bych rád upozornil.
Druhou věcí je, že dohoda, o které hovořil pan poslanec Matulka, která byla uzavřena mezi Českým rozhlasem a Asociací provozovatelů soukromého vysílání v oblasti rozhlasu, s sebou také nese jistý pozměňovací návrh, který komise podporuje. I tento návrh zde bude předložen (tuším kolegou Přibáněm).
Můj návrh, který předložím, bude potom jakýmsi pendantem pro oblast vysílání televizního. Tolik moje zpravodajská zpráva.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu zpravodajovi. Návrh projednal iniciativně také hospodářský výbor. Jeho usnesení jsme obdrželi jako tisk 107/3. Prosím nyní zpravodaje výboru pana poslance Holuba, aby se ujal slova.
Poslanec Josef Holub: Vážený pane předsedající, vážení přítomní, hospodářský výbor přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně projednat a schválit tento tisk. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. K předloženému návrhu zákona otevírám rozpravu, nejdříve její obecnou část. O slovo se přihlásil pan místopředseda sněmovny Jan Kasal, který přistoupí k mikrofonu jako první.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane místopředsedo, vážený pane premiére, vážená vládo, dámy a pánové, jak zástupce navrhovatelů, tak zpravodaj zmínili vše podstatné, co se odehrávalo při projednávání návrhu tohoto zákona. Já bych rád zmínil několik obecnějších věcí, které jsou podle mne důležité k tomu, abychom se v závěru opravdu dobře rozhodli.
Odpovědně říkám, že věřím tomu, že zde není nikdo, kdo by zastupoval toho nebo onoho ředitele té či oné televize nebo toho či onoho rozhlasu. Všichni jsme tady proto, abychom dobře zastupovali zájmy diváků a posluchačů.
Určitě řada z vás a řada občanů si často klade otázku, jaký že vlastně je rozdíl mezi veřejnoprávní televizí, veřejnoprávním rozhlasem a jejich partnery v duálním systému, tedy soukromými televizními stanicemi a soukromými rozhlasovými stanicemi. Já jsem velmi vděčen těm, kteří ve Federálním shromáždění před řadou let se rozhodli k tomu, že se pokusí vytvořit v České republice (tehdy v Československu) tzv. duální systém. To je systém velmi obvyklý, velmi užitečný ve všech zemích, kde se uplatňuje. Jsem rád, že přes všechny problémy, které na mediálním trhu existují, se tento duální systém stal součástí našeho vnímání mediálního světa a že zřejmě není nikdo, kdo by se domníval, že je třeba se vrátit ke státní televizi nebo řekněme k téměř americkému modelu, aby bylo všechno privátní.
Tento zákon, který projednáváme, je výsledkem mnohaměsíčních diskusí, které na půdě komise i na půdě výboru proběhly. Já bych chtěl říci, že diskuse byly velmi bouřlivé a možná nejen proto, že se tady jedná o rozdělení značného objemu finančních prostředků (a teď se můžeme dohadovat, jestli jsou to 3 nebo 4 mld. Kč), ale také proto, že se jedná o vymezení postavení jednotlivých subjektů mediální oblasti, tedy veřejnoprávních i soukromých. Já si myslím, že co se týká zcela triviálního vymezení, měl pravdu tuším ředitel České televize, když použil bonmotu, že Česká televize vydělává proto, aby mohla vysílat a že soukromé televize vysílají proto, aby vydělávaly. Na tom není nic pejorativního. Tak to prostě je. Soukromé televize tady nejsou zřízeny proto, aby musely nutně poskytovat vzdělání, aby vysílaly jazykové kursy. Od toho si občané platí veřejnoprávní instituce.
Co bývá často předmětem diskusí a mnoha otázek, je - do jaké míry veřejnoprávní instituce s prostředky, které jí jsou formou koncesionářských poplatků, tedy jakousi formou daní, odváděny, jak s těmito prostředky zachází, zdali jsou tyto prostředky využívány hospodárné. Já si troufám tvrdit, že tento problém je permanentní, že se k němu budeme vracet nejen v tomto funkčním volebním období, ale že se k němu budou vracet i naši nástupci, protože je to záležitost, která se dá velmi obtížně exaktním způsobem specifikovat a názory na to, kolik má stát televizní seriál, se budou značně lišit i u odborné veřejnosti, natož pak řekněme třeba u občanů.
Chci ale říci, že Poslanecká sněmovna zvolila před několika týdny Radu České televize, a to je naše prodloužená ruka k tomu, aby sledovala nejen záležitosti týkající se programu, ale také efektivnosti a hospodárnosti v České televizi, a že my jsme povinni projednat zprávu Rady České televize (já věřím, že i po projednání tohoto zákona zájem o projednání zprávy Rady České televize bude větší než tomu bylo v minulých letech) a pokud s ní vyslovíme souhlas, neseme spolu s Radou České televize také odpovědnost za to, jakým způsobem Rada ony záležitosti ve své zprávě popsala. Pokud si dobře vzpomínám, nikdy Poslanecká sněmovna a předtím Česká národní rada zprávu Rady České televize neodmítla.
Vím, že mohou být diskuse na téma, zdali auditorské zprávy, které jsou vypracovány, které vypracovaly renomované zahraniční firmy, jsou nebo nejsou relevantní pro naše rozhodování, ale přesto se domnívám, že musíme přihlížet k tomu, že právě Rada České televize nás svým způsobem zastupuje.
My skrze projednávání této zprávy se pod ty věci podepisujeme, jak už jsem říkal. Umím si představit i jinou konstrukci Rady ČT, něco, čemu se říká barovský model, kdy všechny relevantní politické a společenské skupiny ve státě jsou zastoupeny v široké, řekněme 50 - 60členné radě, která posléze volí užší grémium, jakousi správní radu, kde je odpovědnost i za ekonomické řízení rozprostřena na více volených a více kontrolovaných osob, než je tomu nyní.
Chci říci, že touto problematikou se zabýváme jak v komisi, tak ve výboru, tak v diskusi s příslušným odborem Ministerstva kultury. Už Jsem se zmínil, že tlak ze strany Poslanecké sněmovny na dobrou efektivitu hospodaření České televize bude permanentní a jinak tomu ani být nemůže.
Chtěl bych na závěr svého úvodního vystoupení všem říci jednu věc, a to je varování před lidovou tvořivostí. Každý z nás, kdo si přečte příslušný návrh zákona, může navrhnout, že tu změní 0,1 %, tu se odhodlá navrhnout, že řekněme, že vysílání v primetimu, tedy v době mezi 19. - 22. hodinou, ukrojí určitou část reklamního času. Je sice možné tento návrh podat a je to v souladu s jednacím řádem, ale velmi bych si přál, aby všichni, kteří podobné návrhy v podrobné rozpravě přednesou, tyto návrhy také doprovázeli ekonomickým názorem na to, co že to bude vlastně znamenat. Nejedná se o malé prostředky. Jedna desetina vysílacího času velmi zhruba řečeno pro Českou televizi znamená - vysílacího času pro reklamu - 90 až 100 mil. Kč, což nejsou malé prostředky a je potřeba se i v tomto úhlu pohledu tomu věnovat.
Volám všechny ty, kteří chtějí přednášet pozměňovací návrhy, aby i v důsledku ekonomických dopadů na hospodaření veřejnoprávní televize a potažmo i soukromé televize doplnili své návrhy o jakousi ekonomickou rozvahu, která by všem ostatním, kteří nemají možnost s kalkulačkou to dopočítat, umožnila, aby návrh uměli posoudit.
Dámy a pánové, věřím, že zájem o projednávání tohoto zákona, který vidím, povede k tomu, že přijmeme nakonec dobrý zákon, který nebude likvidační ani k soukromým, ani k veřejnoprávním sdělovacím prostředkům. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi Kasalovi. O slovo se přihlásil místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, já jsem velmi podrobně prostudoval celý návrh a přiznám se, že mám jisté pochybnosti o některých koncepčních záměrech a rád bych se s vámi o ně podělil a případně potom v podrobné rozpravě bych navrhl příslušné změny.
Mojí první pochybností je, zda máme v takovémto zákonu řešit sociální otázky. To znamená osvobození pro jisté skupiny lidí, zda by nemělo toto být řečeno v rámci zákonů, které se týkají sociálních pomocí, podpor apod., kam to patří a kde by toto mělo být řešeno. To je moje první pochybnost.
Druhá moje pochybnost je - a pokud se nemýlím, nebylo to vyargumentováno předkladateli - rozšíření počtu členů Rady z 9 na 13. Tady se argumentuje větší reprezentativností. Podle mě počet členů 9 je dostatečně reprezentativní a samozřejmé se možná budete usmívat, když řeknu, že to má i rozpočtové dopady. Ano, má to rozpočtové dopady. Myslím, že bychom se měli všude pokoušet o úspory.
Třetí moje pochybnost je pochybnost spočívající v tom, zda mají být poplatky automaticky valorizovány podle míry inflace. Těch obecných důvodů, které bych uvedl proti automatické valorizaci je celá řada. Myslím, že všichni víme nebo tušíme, že v indexu spotřebitelských cen je celá řada věcí, které nemají s vysíláním televize nic společného, jako jsou třeba potraviny apod. a že bychom měli spíše přistupovat k úpravám poplatků na základě vyhodnocení konkrétních nákladů, konkrétní finanční situace ČT apod. Tudíž na základě odpovědného posouzení příjmů, výdajů, neboli chcete-li výnosů a nákladů a nikoliv automaticky zvyšovat poplatky podle indexu inflace. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi Kočárníkovi. Jako další vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Krejsa, připraví se pan poslanec Skopal, anebo pan kolega Matulka se hlásí do obecné rozpravy nebo si přeje vystoupit s faktickou poznámkou? (Do obecné rozpravy.) Děkuji.
Poslanec Josef Krejsa: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, budeme zde rozhodovat o tom, jak bude pro nejbližších pět, možná deset let vypadat naše rozhlasové a televizní vysílání. Zda vysílání veřejnoprávní přestane s konečnou platností být opravdu veřejnoprávním, zda komerční vysílání bude a zůstane komerčním vysíláním českým či se stane mafiánským spolkem pochybných umělců, kteří už dávno měli sedět za mřížemi, ovlivňujících navíc veřejné mínění směrem určeným zahraničními chlebodárci stejné víry a stejných zločineckých úletů, směřujících k bezpohlavní Evropě bez ras, národů, hranic, bez morálky a vlastenectví, bez studu, charakteru, pod praporem homosexuality, volného prodeje drog, nárůstu kriminality a jejího prorůstání do státní správy, kde národ je těmi vyvolenými označován jako lůza a kde státní prezident uráží představitele jiného státu, omilostňuje vrahy a otcovrahy a má tu odvahu chtít kandidovat znovu.
Dovolte mi, abych se vyjádřil k problému, který byl sice na jednom z výjezdních zasedání naší masmediální komise naznačen, neobjevil se však ani v návrzích předkladatele, ani mezi návrhy členů výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Jde o problematiku vysílání MMDS, tedy česky multikanálový mikrovlnný distribuční systém, vysílání v pásmu 2,1 - 2,3 gigahertzu. Chci konstatovat, že neexistuje jednoznačné stanovisko Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání k problematice týkající se zařazení vícekanálového TV rozvodu v systému MMDS. V současné době rada považuje toto vysílání za terestrické, přestože ještě před rokem měla na tento problém zcela protichůdný názor, neboť vysílání bylo považováno za kabelové. Z toho vyplývá, že nyní každá žádost o vysílání - a jedná se zejména o malé, převážně podhorské lokality např. o 2 - 3 000 obyvatel - podléhá zaplacení správního poplatku ve výši 50 000 Kč.
To je nutno považovat za příkrý rozpor zejména v souvislosti s přístupem Rady k celoplošným licencím, kde je stejný poplatek zaplacen jednorázové pro celé území České republiky.
Mnohem přesvědčivěji a k jednotnému názoru na celou tuto problematiku by vedlo, kdyby přenos informací prostřednictvím systému MMDS byl považován za telekomunikační službu, což je v souladu s povolením Ministerstva hospodářství, Českého telekomunikačního úřadu podle § 4, odst. 3 zákona 110/1964 Sb., ve znění zákona 150/1992 Sb., a zákona č. 253/1994 Sb. Vycházelo se totiž ze skutečnosti, že obdobně, jako je tomu u kabelových rozvodů - viz Telekomunikační věstník ČTÚ č. 10/1996, strana 24 - se jedná o typickou službu v oboru telekomunikací, poněvadž z fyzikálního hlediska lze systém MMDS považovat za plně analogický televiznímu převaděči. Ten často retransluje z jednoho místa mnohdy i jen na jednu vysílací anténu několik TV programů do pásma UHF. Přitom na převaděče žádné licence udělovány nejsou.
V současném stavu se celá záležitost jeví jako naprosto nelogická, neboť v případě retranslace několika TV stanic - ať veřejné právních nebo soukromé televize Nova, Prima, Local TV - je de facto udělována licence na vysílání držiteli licence. Přitom by mělo stačit, aby ČTÚ udělil příslušné firmě - nikoliv TV Brodcaster - zvláštní povolení k poskytování těchto služeb, tj. retranslaci TV signálu do pásma MMDS. Při stávající složité proceduře by mělo stačit, aby držitelé licence nebo provozovatelé ze zákona požádali pouze o kmitočtový příděl v pásmu 2,1 až 2,3 gigahertzů pro danou lokalitu a obrátili se na příslušnou firmu, která má od ČTÚ povolení k poskytování těchto služeb, s žádostí o dokrytí teritoria signálem jejich stanice.
Byt toto řešení jistě nelze považovat za zcela ideální, jeví se tento postup jako logický s výhradou, že Rada a zejména její úřad jsou i tak v současné době zavaleny zbytečně překombinovanou a složitou legislativou i administrativou, dokonce v takové míře, že úřad Rady není z časových důvodů schopen realizovat vyplnění a předání tří licenčních listin schválených Radou dříve než za půl roku. Nelze si pak ani představit komplikovanost administrativy při udělování kmitočtových přídělů pro systém MMDS jednotlivým držitelům TV licencí zvlášť pro každou jednotlivou lokalitu.
Jak bylo uvedeno - zejména s ohledem na skutečnost, že systém MMDS má spíše charakter zařaditelný do kategorie poskytování telekomunikačních služeb - bylo by pro Radu pro rozhlasové a televizní vysílání možná výhodnější zbavit se tohoto nezáviděníhodného administrativně komplikovaného a náročného úkolu a přenechat starost o řízení přídělů kmitočtů pro stávající držitele TV licencí na Český telekomunikační úřad, který bude tak jako tak zpoplatňovat využívání kmitočtového spektra a bude proto nepochybně nucen zavést si podrobný přehled o přidělovaných kmitočtech.
Jsem přesvědčen, že licencování systému MMDS není šťastným řešením tohoto problému. V podrobné rozpravě předložím několik pozměňovacích návrhů, jejichž přijetí či nepřijetí rozhodne o podpoře celého návrhu, ve kterém v žádném případě nepodpoří náš poslanecký klub zvýšení koncesionářských poplatků, protože nabízíme České televizi alternativní řešení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Slovo má pan poslanec Ladislav Skopal, připraví se pan poslanec Přibáň.
Poslanec Ladislav Skopal: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych i já pár slov řekl k věcem a k diskusi, která se v současné době vede kolem financování médií, hlavně České televize, ale samozřejmě i kolem reklamy, která do tohoto spadá.
Před pěti léty byl navýšen koncesionářský poplatek jak u České televize, tak u rozhlasu. Od té doby vlastně tento poplatek zůstal ve stejné výši. Všichni mi jistě dáte za pravdu, že je třeba tento poplatek vzhledem k vyšším vstupním nákladům zvýšit. Diskuse je o tom, zda na 75 korun a zda ponechat reklamu České televizi, či ne.
Myslím, že duální systém, který zde vznikl, je ještě nedokonalý a v současné době nemůžeme říci, že zde máme dvě komerční televize, které mají technicky stejné možnosti, plnoplošnou možnost vysílání v rámci republiky. Rovněž se musíme zamyslet nad tím, že pokud dojde ke snížení reklamy v České televizi, bude potřeba se zamyslet nad výší koncesionářských poplatků.
Myslím si, že nejsme žádnou výjimkou v rámci Evropy, kdy financování veřejnoprávní televize je jak z koncesionářských poplatků, tak z reklamy, a nejde o žádné vybočení.
Pokud se týče rozhlasu, tam nebyl problém v rámci komise pro sdělovací prostředky, protože zde již dosti značný prostor z hlediska konkurence byl vytvořen. Zde dohoda je a nepočítám ani s tím, že bude docházet k nějaké silnější diskusi.
Trochu jiná situace je v televizním vysílání, kdy televize Nova vlastně má pod sebou zhruba 2/3 reklamního trhu. I z hlediska ochrany hospodářské soutěže se možná touto situací do budoucna budeme muset zabývat. Nechci podceňovat další komerční televize - ať už lokální, nebo celoplošné, jakou je televize Prima - ale v současné době, kdy neznáme vůbec vývoj z hlediska majetkoprávního v televizi Prima a diskuse v novinách je značně široká včetně diskuse o možném propojení televize Nova s televizí Prima, a proto si myslím, že v této době by nebylo zrovna nejšťastnější uvolnit reklamní trh tak, jak některá přednesená usnesení v podrobné diskusi zde budou.
Do budoucna samozřejmě ať se vytvoří kompletní konkurenční prostředí - a počítám, že zde budou dvě plnohodnotné komerční televize - bude určitě i nová diskuse o vyčlenění reklamy z České televize. Zde potom již bude možno o této úvaze hovořit s tím, že k tomu může i dojít.
Chtěl bych otevřít ještě další záležitost, která je opomíjena, a to je otázka nových postupů vysílání. Je to otázka digitální televize a digitálního rozhlasu.
Pokud chceme, aby ať už Český rozhlas, tak Česká televize šly k těmto moderním technologiím, musíme se zamyslet i nad financováním. Myslím si, že Rada České televize, pokud se týče financování, provedla analýzu před dvěma lety na základě odborné firmy, která neshledala žádné zásadnější ekonomické problémy, a pokud ano, nebylo v komisi toto projednáváno. Nejsem si toho vědom po přečtení této zprávy. Pokud bude potřeba provést novou analýzu, je nutné tento podnět na Radu České televize směřovat.
Vrátím se k digitální televizi a rozhlasu. Chtěl bych apelovat na vládu, a hlavně na Ministerstvo dopravy a spojů a na Český telekomunikační úřad, protože si myslím, že tato oblast je trošičku opomíjena a začíná nám ujíždět vlak. V měsíci červenci bude vrcholné jednání v rámci Evropy ke kmitočtům, pokud se týče digitální televize, a dosud není jasné, kdo nás tam bude zastupovat. Nemáme zpracované vůbec projekty na digitální televizi z hlediska kmitočtového obsazení a může se stát, pokud se touto problematikou nebudeme urychleně zabývat, že doopravdy nám vlak ujede. Je potřeba vyčlenit na tuto činnost, na digitální televizi, na tento vývoj i určité finanční prostředky. Po jednání, které bylo v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, víme, že ta se dneska zabývá digitálním rozhlasem, Český telekomunikační úřad se zabývá digitální televizí, ale dá se říci - trošičku načerno. Je potřeba, aby tyto věci byly zlegalizovány a byla jim dána priorita, protože chci podotknout, že digitální vysílání dneska běží. V Anglii bylo rozjeto v rámci BBC digitální vysílání vlastně v minulém týdnu, a u nás zatím tato oblast je Popelkou. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Skopalovi. Prosím pana kolegu Přibáně, aby se ujal slova, připraví se pan poslanec Ivan Langr.