Poslanec Libor Kudláček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych než přednesu pozměňovací návrh, jej napřed krátce zdůvodnil, protože jde vlastně o komplexní pozměňovací návrh, má tedy jistou logiku. Nechtěl jsem vystupovat s tím zdůvodněním v rozpravě obecné, už jsem ji nechtěl kontaminovat dalšími argumenty. Takže pokud byste měli dojem, že by se teze v mém příspěvku měly nalézat spíše v rozpravě obecné, omlouvám se. Považuji za důležité takto obecné zdůvodnit návrh, který podám.
V rozpravě k prvnímu čtení návrhu zákona o sociálním příspěvku jsem podpořil propuštění návrhu do dalšího projednávání s tím, že případné výhrady vůči způsobu, jakým se mají podle tohoto návrhu kompenzovat důsledky nápravy deformací v cenách nájemného, lze uplatnit v dalších čteních, ale bylo by chybou znemožnit fungování příspěvku.
Vůbec si nemyslím, že navrhovaný způsob sociální kompenzace je jediný možný nebo že by jeho parametry byly právě ty ideální. Chápal jsem a chápu tento způsob jako nezbytnou reakci na první etapu rychlejší nápravy deformací nájemného, na první etapu omezování přísné státní regulace soukromoprávních vztahů a tedy v jistém smyslu jako počátek nastolení rozumnějších, prospěšnějších poměrů pro celou oblast bydlení. Myslím, že málokdo by už pochyboval o tom, že právě sociální kompenzace je nevyhnutelnou podmínkou všech dalších zahajovaných kroků. V tomto smyslu je konkrétní způsob poskytování příspěvku jakýmsi dvojčetem, spojitou nádobou konkrétního modelu nápravy cen bydlení.
Chci připomenout, že dosavadní diskuse o postupu při této nápravě dospěly celkem k pevné a pevně vyjádřené shodě koalice o parametrech uvolňování ceny pro první období, první rok, který je zahájen k datu 1. července 1997. Byl navržen a vláda i projednávala postup pro období do roku 2000. Pro toto období, podle mého názoru nebo podle názoru mé strany, bude potřeba znovu tempo nápravy projednat v blízké budoucnosti. Myslím, že pro to existuje i věcný a časový prostor, protože stanovení maximální výše nájemného se až dosud provádí každoročně vyhláškou Ministerstva financí. Pro období od 1. července, nebo kteréhokoli jiného data, od příštího roku, konkrétní rozhodnutí ještě v této souvislosti padne. My o to alespoň budeme usilovat.
A tím se dostávám k jádru věci. Já se domnívám, že objem i způsob kompenzací by měl jednak korespondovat s tempem nápravy deformací a možná především by měl více zohledňovat konkrétní poměry v nájemním bydlení, že by měl citlivěji reflektovat konkrétní situace nebo možné typy situací jednotlivých domácností. Je žádoucí konkrétní způsob kompenzací, který bude platit pro období následující po 1. červenci 1998, přizpůsobit této potřebě adresnější sociální politiky. Nechci tady rozebírat, jak by takový způsob mohl vypadat, i když i o tom máme poměrně přesnou představu. Rozhodně by měl například reagovat na odlišné poměry na trhu s byty v různých typech sídel. Podle mého názoru by měl přiměřeněji reagovat na konkrétní poměry domácností. Byl jsem informován a doufám, že správně, že i Ministerstvo práce a sociálních věcí by se mohlo přiklonit k nové podobě příspěvku, která by takovým nárokům vyhověla lépe. Tím spíše jsem přesvědčen, že současný model příspěvku by neměl být v této době schválen s platností pro celé období do roku 2000, navíc i proto, že pro nejhůře situované domácnosti, tj. podpůrný argument, by na konci tohoto období mohl být, jak některé propočty ukázaly, příspěvkem opravdu spíše symbolickým, což by se mohlo stát překážkou rozumné nápravy deformací. Z těchto důvodů předkládám pozměňovací návrh, který ve všech svých částech znamená pouze omezení doby použití tohoto způsobu kompenzací na období nikoli tříleté, jak je v návrhu obsaženo, ale jednoleté, tedy na období od 1. července 1997 do 30. června 1998. Tím se podle mě vytvoří dostatečný prostor pro přípravu nového přiměřenějšího způsobu. A teď přečtu konkrétní znění pozměňovacího návrhu.
V § 2 odst. 2 písm. a) vypustit část věty za slovy 1. června, doplnit za slova 1. června slovo 1997 a větu ukončit. § 6 odst. 2 zní: příspěvek náleží při splnění podmínek nejdéle do 30. 6. 1998. § 7 odst. 3 zní: pro stanovení základní výše příspěvku podle odst. 2 je rozhodná částka životního minima rodiny platná k prvnímu dni kalendářního měsíce, za který se stanoví výše příspěvku a částka nákladů na domácnost platná ke dni 1. července 1997. Odst. 4 v § 7 zní: výpočtový koeficient pro stanovení základní výše příspěvku podle odst. 2 pro nárok na příspěvek činí 0,60. Dále navrhuji v § 7 vypustit odst. 6. § 9 odst. 4 zní: příspěvek nelze za dobu před 30. červnem 1998 přiznat, nebyl-li nárok na příspěvek uplatněn před 30. červnem 1998. A konečně v § 10 odst. 2 navrhuji vypustit část věty za slovy 1. června, doplnit za slova 1. června slovo 1997 a větu ukončit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Kudláčkovi, prosím paní kolegyni Marvanovou, aby se ujala slova.
Poslankyně Hana Marvanová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Ráda bych k tomuto předloženému návrhu zákona přednesla pozměňovací návrh, který se týká problematiky neplatičů. Myslím si, že není úplné správné, že jsme přistoupili na to, nebo že je navrženo, že by i ten, kdo neplatí řádně nájemné měl dostávat tuto sociální kompenzaci. A tudíž by ji mohl použít na něco jiného, než na co tato sociální kompenzace byla určena. Vím, že jsou s tím určité problémy, s prokazováním, zda někdo zaplatil nájemné nebo ne, ale přesto se domnívám, že tyto problémy by nás neměly vést k tomu, abychom nespravedlivě nebo příliš benevolentně přiznali sociální dávku někomu, kdo si ji nezaslouží a k té určité zásluze patří i to, že ten, kdo chce dávku na nájemné nebo na bydlení, tak by měl prokázat, že řádné uhradil nájemné. Proto stejně jako pan poslanec Grůza, který předložil svůj pozměňovací návrh se domnívám, že by neplatičům neměla být přiznána tato dávka a předkládám pozměňovací návrh, který je přece jen o něco podrobnější, než návrh pana poslance Grůzy a který podle mne pamatuje na všechny možné eventuality, tedy i na to, aby oprávněná osoba, tedy ta, která má nárok na dávku, měla právo žádat od majitele potvrzení o zaplacení tohoto nájemného, a taky, aby byla řešena situace, co se stane v případě, že vlastník odmítne nájemníku vydat toto potvrzení. Pak by mohlo stačit čestné prohlášení a v případě, že se ukáže, že toto čestné prohlášení je nepravdivé, tak potom by nárok na vrácení této sociální dávky vznikl na základě rozhodnutí Okresního úřadu.
Ten můj pozměňovací návrh konkrétné zní takto: Do § 2 odst. 2 vložit za písmeno b) nové písmeno c) tohoto znění: Oprávněná osoba v rozhodném období (§ 3 odst. 2) řádně uhradila nájemné a služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu uvedeného v odst. 1; službami poskytovanými v souvislosti s užíváním bytu se rozumí služby uvedené ve zvláštním předpisu o nájemném z bytu. Odkaz 9, a tento odkaz 9 by zněl: § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., dosavadní písmena c) a d) v tomto paragrafu a odstavci se označují jako písmena d) a e) a přečíslují se zároveň poznámky pod čarou. Dále by se v § 10 odst. 2 na konci připojila tato slova: a o tom, zda nájemce bytu v rozhodném období řádně uhradil nájemné a služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu (§ 2 odst. 2 písm. c). Další úprava by se musela provést v § 13, který v dosavadním znění by se označoval jako odst. 1 a připojil by se nový odstavec tohoto znění - odst. 2: pokud pronajímatel bytu odmítl vydat žadateli o příspěvek potvrzení uvedené v § 10, přiloží žadatel o příspěvek k žádosti uvedené v odst. 1 čestné prohlášení o skutečnostech uvedených v § 10 odst. 2 a o tom, že pronajímatel bytu odmítl toto potvrzení vydat. A poslední změna by se provedla v § 14 odst. 2 písm. e), kde se na konci doplní tento text: A o vrácení příspěvku v důsledku nepravdivého čestného prohlášení. A pak by následovalo (§13 odst. 2). V souvislosti s tímto pozměňovacím návrhem bych přednesla jednu víceméně technickou změnu, která se zřejmě v návrhu ocitla nedopatřením a byla jsem na ní upozorněna zástupci ministerstva. Jedná se o změnu v § 9 odst. 3, kde by se vypustila slova "od posledního". Jde o nelogický text a tedy nadbytečný, který se do textu dostal nedopatřením.
Závěrem mého vystoupení bych se chtěla vyjádřit k pozměňovacím návrhům, které jsou součástí usnesení zdravotního a sociálního výboru. Domnívám se, že toto usnesení na základě něhož bychom zavedli tuto dávku - příspěvek na nájemné - jako dávku trvalou. A v úplně nové konstrukci, že toto usnesení není moudré a není správné. Měli bychom si uvědomit, že máme vedle tohoto zákona, který chceme přijmout na přechodnou dobu dočasně zákon o státní sociální podpoře a v něm máme dávku na bydlení, příspěvek na bydlení. Domnívám se, že je na místě změnit příspěvek na bydlení, posílit příspěvek na bydlení v zákoně o státní sociální podpoře. Novela tohoto zákona by měla být co nejdříve projednávána ve vládě a myslím, že by bylo lepší, kdybychom neprolongovali účinnost tohoto zákona a neudělali z něj zákon trvalý a nečinili ani složitou situaci občanům, kteří by museli žádat o dvě dávky. Bylo by to i pro ně administrativně obtížné. Kdybychom do budoucna měli jednu dávku na bydlení, která řeší tyto problémy.
Proto se přimlouvám za to, aby Sněmovna nepřijala pozměňovací návrhy obsažené v usnesení sociálního a zdravotního výboru a naopak, aby přistoupila na to, že tato dávka je dávka dočasná, a soustředila se na to, aby odpovídal příštím rokům a zvyšování cen nájemného a bydlení příspěvek na bydlení v zákoně o státní sociální podpoře. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Marvanové. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan poslanec Smetana.
Poslanec Martin Smetana: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych v tomto případě, kdy neprošel můj návrh na vrácení tohoto vládního návrhu zákona do výboru k novému projednání, předložil tyto pozměňovací návrhy.
1. V § 2 odst. 2 písm. b) se číslo 1,60 nahrazuje 1,92. Poté bude dané písm. b) § 2 odst. 2 znít: "Rozhodný příjem rodiny (§ 3) nedosahuje částky součinu životního minima rodiny a koeficientu 1,2,...".
2. V § 2 odst. 2 písm. c) se vypouští "nebo dlouhodobému pobytu podle zvláštních předpisů" a doplňuje se slovo "pobytu", kde poté bude toto písmeno znít: "Oprávněná osoba a další osoby společné s ní posuzované (§ 4) jsou na území České republiky hlášeny k trvanému pobytu, a ...".
3. V § 7 odst. 2 se číslo 1,6 nahrazuje číslem 1,92. Poté tento odstavec bude znít: "Základní výše příspěvku se stanoví jako rozdíl mezi součinem částky nákladů na domácnost a výpočtového koeficientu a podílem, v jehož čitateli je součin částky nákladů na domácnost, výpočtového koeficientu a rozhodného při]mu v rodině, a ve jmenovateli je součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,2."
4. V § 7 odst. 9 se číslo "50 Kč" nahrazuje číslem "100 Kč". Poté bude tento odstavec znít: "Nedosahuje-li výše příspěvku podle předchozích odstavců částky 100 Kč za kalendářní měsíc, zvyšuje se na tuto částku."
Krátké zdůvodnění.
Pozměňovací návrh rozšiřuje okruh možných příjemců sociálního příspěvku k vyrovnání zvýšení nájemného. Dotčené zvýšení regulovaného nájemného postihne asi třetinu populace. Vláda chce však toto zvýšení kompenzovat jen u osob, jejichž rodinný příjem nedosahuje 1,6násobku životního minima rodiny, tedy těm, kdo mají podle zákona o státní sociální podpoře č.117/1995 Sb., nárok na sociální příspěvek (§ 20, odst. 1, zákona o státní sociální podpoře). Toto omezení se jeví ze sociálního hlediska jako velmi restriktivní. Proto se navrhuje zvýšení násobku životního minima rodiny na 1,92, čímž jsou pokryty rodiny, jejichž děti, soustavně se připravující na povolání, mají nárok na příspěvek na dopravu dle zákona o státní sociální podpoře, dle § 27, odst. 1, písm. b). Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Smetanovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy?
Protože nikdo, rozpravu uzavírám. V obecné části nepadl žádný návrh, který bychom měli podrobit hlasování.
Dovoluji si tedy konstatovat, že jsme projednali další bod našeho pořadu.
Dámy a pánové, dalším bodem je
7.
Návrh poslanců Josefa Mandíka a dalších na vydání zákona, kterým se
mění a doplňuje zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu
zvířat proti týrání, ve znění zákona České národní rady č. 162/1993 Sb
a zákona č. 193/1994 Sb. (sněmovní tisk 99)
I zde se bude jednat o druhé čtení.
Děkuji v tomto okamžiku panu ministru Vodičkovi a paní zpravodajce Gavlasové a prosím o úvodní slovo k dalšímu, právě uvedenému bodu pana poslance Josefa Mandíka.
Poslanec Josef Mandík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, podrobné zdůvodnění předlohy této jednoduché novely zákona jsem provedl při prvém čtení.
Nyní mi dovolte konstatovat, že novela zákona na ochranu zvířat proti týrání byla projednána v zemědělském výboru s tím, že byly respektovány návrhy a připomínky, které byly vzneseny při prvním čtení, ke zúžení návrhu jen na výcvik a zkoušení psů norníků.
Předkladatelé návrhu novely zákona se ztotožňují a souhlasí se zněním návrhu zemědělského výboru. Předpokládám, že tato jednoduchá úprava novely zákona najde u vás podporu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Mandíkovi. Tento návrh, jak již bylo konstatováno, jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 99/2. Prosím nyní, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Jaroslav Pešán.
Poslanec Jaroslav Pešán: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak už bylo řečeno, zemědělský výbor na své 12. schůzi probral a projednal poslanecký návrh na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon na ochranu zvířat proti týrání.
Zemědělský výbor během svého projednávání se shodl na určitých změnách proti původně předloženému návrhu zákona. Podstatou těchto změn, jak již uvedl navrhovatel, bylo určité zúžení původního návrhu v tom smyslu, že cvičit nebo zkoušet zvíře na jiném živém zvířeti se může při výcviku týkat jediné psů - norníků.
Na základě tohoto projednání přijal zemědělský výbor usnesení pod číslem 37, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně návrh poslanců Josefa Mandíka a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., a zákona č. 193/1994 Sb., sněmovní tisk 99, schválit ve znění přijatém zemědělským výborem. Plné znění tohoto usnesení jste obdrželi písemně. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Pešánovi a otevírám rozpravu, nejprve její obecnou část, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Sehnalová, připraví se pan poslanec Krejsa.
Poslankyně Olga Sehnalová: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, chceme-li zodpovědně pečovat o životní prostředí a přírodu, nesmíme podléhat krajním názorům, ale jednat především na základě a v souladu s dlouhodobě získanými a časem prověřenými zkušenostmi. Podle nich je člověk nucen ať již chovem, pěstěním nebo lovem regulovat některé druhy živočichů a rostlin.
Tento proces se stává v dnešních podmínkách civilizačních vlivů na přírodu stále naléhavější.
K oblasti činnosti člověka k přírodě ve smyslu zákona o myslivosti patří významně a neoddělitelně používání lovecky upotřebitelných psů. Domnívám se, že předmětný návrh novely zákona na ochranu zvířat proti týrání by měl nikoliv povolit nežádoucí a samoúčelné týrání zvířat, ale především umožnit řádnou přípravu a výcvik psů loveckých plemen tak, aby mohli i nadále účinně pomáhat člověku v péči o přírodu a zvěř a ve svém důsledku tak naopak týrání zvěře v potřebné míře zabránit.
Při Konečné formulaci textu novely zákona je nutno dbát, aby nemohlo dojít k rozdílnému výkladu a nebylo jej možné zneužít pro zištné důvody. Domnívám se však, že je třeba mít na paměti i fakt, že zákon jednoznačně počítá s lovem pomocí psů loveckých plemen a je tedy nezbytné, aby byla umožněna jejich odpovídající příprava a výcvik pro účel, ke kterému byli generacemi chovatelů vyšlechtěni a pro nějž jsou člověkem chováni. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Sehnalové. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Krejsa. Připraví se pan poslanec Maixner.
Poslanec Josef Krejsa: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, jako poslanci bez imunity, tedy nechráněného zákonem na rozdíl od zvířat, zaštítit se do úvodu alespoň citátem. Klasik Mistr František Ringo Čech, velký fanda Slávie ve svém díle Charta českého rozhodčího, aneb protokoly svazových mudrců dávno před únosem Chvalkovského napsal - cituji:
"Když ti svědomí nedalo a nechtěl jsi pískat proti Slávii, vzpomeň si na to, že ani Masaryk ani dr. Beneš nejsou na svazu oblíbeni a první z nich dal střílet do dělníků. Budiž ti posilou myšlenka na slavnou Rudou armádu, soudruha Džeržinského a ostatní rozhodčí KGB". Konec citátu. Ano, přátelé rozhodčí, vydavači svých kolegů, svědomí mi nedá, abych k zákonu na ochranu zvířat mlčel 100 let, jako kdysi na dolech starý Magdon za Bezruče Petra. Protože bych nerad - řečeno s kolegou Čechem - pískal proti Slávii. Zákon na ochranu zvířat, tedy zákon České národní rady č. 246 z roku 1992 Sb., ve znění zákona č. 162 z roku 1993 Sb. a zákona 6. 1993 z roku 1994 Sb., si pročítám vždy, když se projdu některým z pražských sídlišť a chci se jako nevlastník psa ještě vůbec něčemu zasmát. Prohlašuji zde s plnou odpovědností, že větší patologicko-humanisticko-neumětelský výplod v těchto prostorách, než zákony, které jsme uvedl, zplozen nebyl a těžko bude překonán i Senátem pokud - a Bůh nás od toho chraň - začne plodit zákony tento adundatní spolek, jehož politická anonce v oblasti legislativy přímo impozantním způsobem degraduje současný dezolátní stav zákonnosti, postavený na principu neublížit zločinci až na úroveň judisprudence z 13. století, kdy nám sem němečtí kolonialisté zavlékli kanibalismus. Přiznávám, že jedním z důvodů, proč jsem zásadním odpůrce transformačního procesu v dresu pana premiéra, je právě naprostá zvrácenost naší legislativy. Pochybní humanisté docílili, že zákony této země chrání všechny, ano opravdu všechny tvory na této planetě s výjimkou toho, kterého by právě chránit měli, totiž prostého občana našeho státu. Soudy všeho druhu zcela jednostranně chrání podvodníky, vrahy a bankovní baraby před spravedlivým hněvem občana a v naprosto stejném duchu chráníme zvířata před občanem, nikoliv už ovšem občana před zvířetem. Jestliže musím žít v zemi - kde tři zdivočelí němečtí ovčáci - asi jsme jich za války postříleli málo, jestliže tři psi navždy zohavili a málem roztrhali na kusy pětiletou holčičku a nikdo nemá právo na místě je zastřelit, spolu s majitelem, ale pouze okřiknout a přivést k veterináři a ještě bez majitele, tak této zemi pomůže už jediný balíček - kdyby to vláda už konečně zabalila. Nemohu se ve své snaze chránit občana před zvířaty nezmínit o situaci na sídlištích velkých měst. Pokud by snad tento ctihodný sbor nesouhlasil s tím, co uvedu, nechť si každý ráčí vyrazit na sídliště na procházku či poslanecký mítink. Za každým druhým domem se na vás vyřídí doga, vlčák či dobrman bez pána, bez košíku a bez vodítka, což je dle dnešního pojetí práva přežitek komunismu. Když vám předčasně neukončí mítink a nedonutí vás zbytek volebního období úpět v roli maratónského běžce, či dítěti neprokousne tvář tak, že je zohaveno navždy, jako se to stalo mému příteli v Třeští, neboť ne každý chodí na nedělní procházku vyzbrojen nervově paralytickým sprejem, jako já a volně pobíhající psi ho vylekají natolik, že se navždy stane nepřítelem zvířat a v dospělosti to řeší tím způsobem, jako ten známý párkář z Ostravy, který na potkání tráví psy. Odsuzuji tento postup. Já osobně bych spíš bez výčitek svědomí otrávil majitele těchto volně pobíhajících oblud, protože člověk, který chová na sídlišti v paneláku psa - mám na mysli dogy, německé ovčáky, dobrmany a podobně, se nejen dopouští opravdového týrání zvířat, ale jde navíc o hrubého, bezohledného sobce, snoba, který nejen že nerespektuje práva druhých, ale přímo ohrožuje zdraví svých spoluobčanů jen proto, že mít psa, je na západě moderní. Když se mu za nějaký čas jeho miláček zprotiví, není problém uvázat ho klidně v lese, či odhodit štěňata do kontejneru, Dámy a pánové, je ironií osudu a tohoto parlamentu zvlášť, že pomalu jediné dobré na celém zákoně o ochraně zvířat jsou právě změny, které zde předkládá navrhovatel, Kdyby šlo celý zákon zrušit a ponechat pouze § navrhovaný kolegou Mandíkem, asi bych byl i jeho zastáncem. Nebýt spolku .... před kterým vás přátelé i nepřátelé, upřímně varuji. Omlouvám se závěrem, že na rozdíl od vlády jsem stanovisko k tomuto návrhu zaujal. V podrobné rozpravě podám dva doplňující návrhy dle § 94, odst. 1, jednacího řádu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Slovo má pan poslanec Maixner. To je poslední přihláška do obecné rozpravy.
Poslanec Pavel Maixner: Pane předsedající, dámy a pánové, vážení hosté, projednáváme doplněk zákona České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání ve znění zákona České národní rady č. 162/1993 Sb., a zákona č. 193/1994 Sb., což je logicky vyústěním stávajícího stavu naší legislativy, která znemožnila některým zájmovým skupinám v podstatě přímo svoji činnost. Víme, jakým způsobem a za jakých okolností byl v minulém volebním období schválen onen problémový zákon proti týrání zvířat. Došel právě tak daleko, jak dojít neměl. Byl chápán z velmi úzkého pohledu a příliš velkou osobní zainteresovaností, osobním přístupem, který se velmi negativné promítl do konečného znění zákona, což u tohoto charakteru zákona není vlastně možné.
Naše myslivost musí splňovat v rámci ochrany krajiny a zdraví naší lovné zvěře určitá kritéria, která se nedají ničím, ani žádnou jinou složkou, nahradit. V rámci zachování těchto hodnot je potřeba přijmout tento návrh zákona. Zemědělský výbor Parlamentu přijal určité připomínky, upravil předloženou novelu zákona, která byla výborem svojí většinou přijata. Snahy ochránců zvířat jsou chápány, tato novela není namířena proti jakémukoli zneužití, přímo proti skupině zvířat jako celku. Dnes princip použití norníků vlastně neexistuje, přerušila se tak tím staletá historie tohoto typu lovu, která je i dnes neoddělitelnou součástí současné myslivosti.
SPR-RSČ doporučuje tento doplněk zákona upravený na zemědělském výboru schválit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Maixnerovi. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Jestliže ne, tak tuto část rozpravy končím, otevírám podrobnou rozpravu, do které se jako první písemně přihlásil pan poslanec Krejsa.
Poslanec Josef Krejsa: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi předložit tyto dva pozměňovací návrhy.
1. Paragraf 4 k) - na konci věty místo tečky čárka a doplnit textem: "ohrožovala životy či zdraví občanů nebo jim způsobila fyzickou či psychickou újmu".
2. K paragrafu 4 navrhuji nový odstavec 2 ve znění: "Za týrání občanů se považuje chov psů a ostatních šelem, které by mohli ohrozit přímo či nepřímo zdraví a životy občanů, zejména dětí, a znečišťovat životní prostředí výkaly těchto zvířat, pokud jsou chována mimo rodinné domky s patřičným zabezpečením pro chov šelem." Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Slovo má pan poslanec Jan Černý.
Poslanec Jan Černý: Pane předsedající, dámy a pánové, budu mít dva návrhy. Jeden návrh bude návrh na zamítnutí tohoto návrhu. Zdůvodnění je poměrně jednoduché: Podle mého názoru a názoru spousty právníků, včetně komise pro ochranu zvířat proti týrání, která je zřízena ze zákona u Ministerstva zemědělství, je tento návrh zákona v rozporu s mezinárodními konvencemi, které se chystá Česká republika podepsat, a ve kterém ta dikce, která byla v původním zákonu uvedena, odpovídá tomuto mezinárodnímu závazku.
Nicméně dokáži pochopit, možná na rozdíl od našich republikánských kolegů, i ty kolegy, kteří více akcentují ochranu zdraví norníků, ochranu zdraví psů při výcviku. Toho by se týkal můj druhý pozměňovací návrh, který by byl k usnesení zemědělského výboru č. 37, kde bych v písmenu f), tak jak ho specifikoval zemědělský výbor, doporučoval nebo navrhoval vypustit za středníkem slova "a zkoušení". To znamená věta za středníkem by zněla:
"Způsoby výcviku psů norníků v umělých norách, při kterých může dojít k přímému kontaktu se zvěří, stanoví ministerstvo vyhláškou."
Myslím si, že vypuštění zkoušek, které se nedělají z hlediska lovecké potřebnosti, které se nedělají z hlediska možnosti vycvičit psa, ale spíše z hlediska, který pes je rychlejší, který je lepší, který lépe uchopí atd., tzn., že je to spíše soutěž než způsob výcviku, že je to skutečně zbytečné týrání zvířat a tam by nemělo docházet k přímému kontaktu. Akceptuji tedy ve svém druhém návrhu, pokud se sněmovna tak rozhodne, že při výcviku bude moci být přímý kontakt, ale při jakýchkoli soutěžích by k přímému kontaktu už docházet nemuselo, protože to není nezbytně nutné pro výcvik psa k lovecké upotřebitelnosti při norování. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Černému. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Krejsa.
Poslanec Josef Krejsa: Pane předsedající, já bych si jen dovolil vzhledem k předřečníkovi otřít se o Guta Jarkovského. Bývalo dobrým zvykem chodit za tento pultík oblečen v saku. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy? Jestliže nikdo, dovolím si uzavřít podrobnou rozpravu. Pan kolega Mandík se hlásí o slovo, o závěrečné vystoupení jménem navrhovatele.
Poslanec Josef Mandík: Pane předsedající, dámy a pánové, já bych se chtěl vyjádřit jen k návrhu, tedy k zamítnutí zákona s tím zdůvodněním, že to odporuje podle právních expertů mezinárodní dohodě. Při prvním čtení jsem tu citoval také právní experty, kteřížto dokládají, a mj. i vyjádření Ministerstva zemědělství z právního oddělení, že to není v rozporu s dohodou na ochranu zvířat, kterou Česká republika podepsala. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Mandíkovi. Chci se zeptat pana poslance Peána, zda si přeje vystoupit k rozpravě, která právě proběhla? Ano.
Poslanec Jaroslav Pešán: Pane předsedající, chtěl bych jen doplnit, že vyjádření Ministerstva zemědělství neznělo v tom smyslu, že by tato novela neodpovídala nebo odpovídala evropské dohodě na ochranu zvířat, ale nicméně musím souhlasit s tím, co tu řekl kolega černý. Opravdu, jestliže přijmeme tuto novelu zákona, dostaneme se do problémů při podepisování této evropské dohody na ochranu zvířat. Děkuji.