Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan ministr Josef Lux.
Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážena paní předsedající, vážení páni poslanci, dámy a pánové, vláda schválila věcný návrh záměru zákona o prodeji státní půdy. V současné době Ministerstvo zemědělství zpracovává paragrafové znění, které bude k dispozici pro jednání vlády a následně finále tohoto projednávání proběhne zde v Parlamentu.
Tento zákon předpokládá, že státní zemědělská půda, které se předpokládá prodat asi 500 tisíc ha, bude prodávána výhradné fyzickým osobám, občanům ČR a právnických osobám skládajícím se z fyzických osob, též občanů ČR. Předpokládá se, že tento prodej bude realizovat jménem státu Pozemkový fond. Také se předpokládá - a vláda schválila v tomto věcném záměru návrhu zákona - že ještě před prodejem obecné zemědělské půdy budou uspokojeny arondační záležitosti, tzn. tam, kde do 10 % je nějaký klín v současném majetku, bude přednostní prodej. Současně se také předpokládá bezúplatný převod této půdy na obce v případě, že tato státní půda bude využita k nové bytové výstavbě, což si myslím, že povede skutečně k oživení bytové výstavby jako jednoho ze zdrojů tohoto oživení.
Co se týká vlastních nájemců, a zde nájemci zemědělci, stejně jako zahrádkáři, jsou v roli nájemců, jsou ve stejné poloze, v případě, že nebude více zájemců, tak tento zákon předpokládá, že tento nájemce bude první na řadě. Tzn., že bude mít šanci tento majetek, tuto půdu koupit. Bude-li více zájemců, potom v tomto návrhu zákona, který Ministerstvo zemědělství připravuje, předpokládáme, že minimálně 40 % této výměry připadne stávajícímu nájemci a o ten ostatní díl se povede možná soutěž - tady musím popravdě říci, že ta věc je otevřená, a je to jeden z klíčových bodů tohoto zákona. Protože tam, kde nebude zájem o státní půdu, tak nebude problém. Ale tam, kde tento zájem bude větší, onen střet zájemců bude třeba řešit nějakým nejrozumnějším způsobem. Ten způsob dle mého názoru musí na jedné straně ochránit stávající nájemce - my předpokládáme minimálně ze 40 %, aby měli jistotu, že v tom majetku, který privatizovali jako nájemci zemědělské půdy, či ten, který budovali v zahrádkářských osadách, budou moci pokračovat. Ta druha věc - musí se vytvořit prostor také ostatním zájemcům. Protože 100%ní preference se zdá nehájitelná. Tento střet musí skončit nakonec v Parlamentu. A budete to vy, poslanci, kteří rozhodnete svou politickou vůlí o parametrech tohoto zákona.
Samozřejmě my jsme připraveni diskutovat se všemi skupinami dotčenými tímto zákonem. Se zahrádkáři pochopitelné také. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Táži se pana poslance Josefa Mandíka, zda si přeje přednést doplňující otázku. Vidím, že je tomu tak. Udílím panu poslanci slovo.
Poslanec Josef Mandík: Já se, pane ministře, omlouvám - já jsem věděl, že to byl věcný záměr zákona - pokud jsem se špatně vyjádřil. Přesto všechno ml dovolte něco říci k těm zahrádkářům. Pokud budou ve stejném režimu, jak jste zde naznačil, tak zpravidla v těch zahrádkářských koloniích jsou postaveny zahradní domky, chatky. Mé uvažováni je v intencích, že těžko lze - když projeví někdo jiný zájem - dát tyto pozemky do volné soutěže. To je jedna doplňující otázka. A ještě druhá otázka - právě proto, že šlo o tu část půdy, u které by nebyli upřednostněni nájemci, neodpověděl jste mi na to, že by měli být ochráněni ti nájemci, kteří budou chtít na půdě hospodařit, vůči těm, kteří na té půdě vůbec hospodařit nebudou chtít. Oni ji koupí vlastně za účelem spekulace. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Dávám slovo panu místopředsedovi vlády Josefu Luxovi.
Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Otázka spekulací je vyloučená, protože je zde zajištěno předkupní právo státu. Co se týká staveb, v případe. že v zahrádkářské osadě existuje stavba, platí zde ona preference narovnání majetkových vztahů. Tzn. je-li jiný vlastník stavby a jiný vlastník pozemku, v tomto případě stát, tak přednostně tento pozemek bude prodat majiteli této stavby, v tomto případě zahrádkáři, aby se narovnaly tyto majetkové vztahy.
Ještě dlužím odpověď k ceně. Předpokládáme, že ceny tohoto prodeje budou ceny úřední. Ale protože víme, že tyto ceny jsou vysoké, tak vedeme diskusi s panem kolegou Kočárníkem a dalšími o nějakém způsobu splácení, dlouhodobém způsobu. Já osobně upřednostňuji podobný režim, jaký se uplatnil při privatizaci majetku zemědělské prvovýroby, tzn. minimálně 20 leté bezúročné splátky.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní dávám slovo panu poslanci Petru Zajícovi, který byl vylosován na 12. místě, k přednesení ústní interpelace na ministra zemědělství Josefa Luxe ve věci možnosti úpravy celních sazeb se zeměmi EU. Další interpelaci přednese pan poslanec Václav Exner na pana ministra Ivana Kočárníka.
Poslanec Petr Zajíc: Paní předsedající, dámy a pánové, pane ministře, jednou z oblastí, se kterou jsou zemědělci nespokojeni, je nerovnoprávná celní ochrana ve srovnání s EU. Cla jsou výrazně vyšší při vývozu než při dovozu zemědělských komodit. Např. hovězí maso dovážíme se clem 41 %, ale vyvážíme do zemí EU se clem 237 %. Sušené mléko v poměru 49:216 %, máslo 81:312 % , rafinovaný cukr 70:258 %, a tak bych mohl pokračovat, včetně obilí.
Dále je náš vývoz vázán přísnými kvótami, které výrazně omezují přístup ČR na trhy EU. Je za těchto podmínek reálný vývoz 20 tisíc tun hovězího masa? Pane ministře, jakou vidíte reálnou možnost zlepšení tohoto stavu, když je u většiny zemí EU malá politická vůle měnit rychleji agrární politiku? Vedou vaše častá jednání se zahraničními partnery k tomu, aby agrární obchod doznal obrat k aktivnímu saldu? Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan ministr Josef Lux.
Místopředseda vlády ČR Josef Lux; Vážená pani předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové, skutečně náš vztah k Evropské unii z pohledu ochrany trhu a podpory vývozu z pohledu subvencí je nerovnoměrný. Existuje tady tato asymetrie a jedním z hlavních úkolů současné české zemědělské politiky je tuto asymetrii narovnat. Jsou tady v podstatě tři skupiny překážek. Jedna je otázka cel, druhá je otázka netarifních opatření, tzn. veterinární nařízení, fytokaranténní nařízeni, atd. a třetí oblast je otázka subvencovaného vývozu ze strany Evropské unie.
Co se týká cel, troufám si říci, že tato věc je řešena pro nás relativně uspokojivým způsobem v rámci závazků VTO, tzn. GATTu, kdy Evropská unie stejně jako my se zavázala zásadním způsobem snižovat tyto celní úrovně. Vy jste tady vybral komodity, které jsou pro nás nevýhodné. Samozřejmě je druhá skupina komodit, které jsou výhodné, ale nepřu se o základní myšlenku. Důležité je, že tyto celní bariéry se budou snižovat.
Je tady velké nebezpečí, že toto snižování cel bude nahrazeno novými překážkami, překážkami netarifními, předpisy z veterinární oblasti, fytokaranténní oblasti, atd. Považuji za úspěch, že po složitých jednáních se nám podařilo dohodnout s Evropskou unií dodatek k Evropské dohodě, která stanoví srovnatelnost podmínek ve veterinární a fytokaranténní oblasti.
Třetí oblast je oblast subvencovaných vývozů. Chceme, aby mohli konkurovat podnikatelé nikoliv zdroje rozpočtu. Já jsem po dohodě s kolegy ve vládě předložil doplněk vládního návrhu zemědělského zákona, který předpokládá jednak formou dodatkového cla a za druhé formou stanovení minimální dovozní ceny reagovat na dovoz subvencovaných potravin do České republiky. To znamená, jestliže cena dovezeného zboží bude nižší než je cena obvyklá o určitou úroveň, bude možné stanovit bud dodatkové clo nebo minimální dovozní cenu.
Chtěl bych zcela jednoznačně říci, že naším cílem je srovnatelnost podmínek. Jsou dvě možnosti. Buď Evropská unie sníží překážky obchodu, které dnes v zemědělské oblasti existují, aby si skutečně mohli konkurovat podnikatelé. V případě, že se tomu tak nestane, tak bohužel velmi neradi se budeme muset přiblížit k úrovni její. Dlouhodobá asymetrie by se obrátila proti naším podnikatelům a měla by vlastně likvidační charakter. To je základní strategie.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministrovi a táži se pana poslance Zajíce, zda si přeje položit doplňující otázku. Vidím, že tomu tak je, a tak panu poslanci k této doplňující otázce udílím slovo.
Poslanec Petr Zajíc: Chtěl bych se pana ministra zeptat, kdy konečně dojde k narovnání dovozních a vývozních kvót, protože potom už bude pozdě. Náš zemědělec vlastně už nebude, tady se nebude vyrábět a jenom dovážet zemědělské komodity, a to bude velice špatné.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Udílím slovo panu ministrovi zemědělství Luxovi.
Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Děkuji. Chtěl bych říci, že tuto věc není možno vyřešit přes noc. Je to otázka velmi složitých jednání a já bych chtěl poukázat na oblasti, kde už se nám to podařilo. Podařilo se nám přesvědčit Evropskou unii, že nesubvencuje dovoz jablek do České republiky. Podařilo se nám velkou diskusi s Evropskou unií v případě, že v situaci, kdy oni nezrušili tyto karanténní předpisy na dovoz nesadbových brambor do Evropské unie, my jsme bohužel zavedli podobná opatření ve vztahu z Evropské unie do České republiky a tyto brambory se k nám dnes nedovážejí. Stejným způsobem bych mohl poukazovat na oblasti ve veterinární oblasti, kdy na posledním jednání s kolegy v Evropské unii, jsem se jednoznačně vyjádřil ve smyslu protestu proti omezujícím podmínkám předkaranténních opatření u zvířat vnímavých na slintavku a kulhavku. V případě, že Evropská unie neodstraní toto nařízení, tak bohužel budeme muset uvažovat o nějaké reciproční úrovni. Opakuji, že tato jednání probíhají, mají své výsledky, např. formou onoho dodatku Evropské dohody. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní udílím slovo panu poslanci Václavu Exnerovi, který byl vylosován na 13. místé k přednesení ústní interpelace na ministra financí Ivana Kočárníka ve věci deregulace nájemného Svobodné Evropy. Další interpelaci přednese pan poslanec Jaroslav Novák
Poslanec Václav Exner Slyšel jsem tento - připouštím - nepříliš veselý vtip z oblasti černého humoru. USA se obrátily nótou na vládu České republiky, aby neprováděla plánovanou deregulaci nájemného, jakmile si ověřily, že nájemné v České republice platí i její rozhlasová stanice Svobodná Evropa. Uklidnila je až odpověď vlády České republiky, že jde o nedorozumění, deregulace se týká jen nájemného za byty.
Pane místopředsedo vlády a ministře financí, chtěl bych se vás v této souvislosti zeptat na podrobnější podmínky nájemní smlouvy se Svobodnou Evropou, na otázky výše nájemného, jejich případné valorizace nebo deregulace, na možnosti výpovědi, trvání smlouvy a podobné záležitosti v souvislosti s tím, že v oblasti nájemného, celkově právě nájemného bytového, se přizpůsobujeme tržním podmínkám. V situaci, kdy za posledních sedm let se náklady na bydlení u průměrného bytu zvýšily šestkrát a podle již dříve přijatých opatření vlády České republiky by se do roku 2000 měly zvýšit přibližně desetkrát, ale jsem si vědom, že také za období posledních 7 let inflace je více než 315 %, je samozřejmě otázka tykající se příjmů z oblasti nájemného velmi zajímavá.
Prosil bych, jestli by bylo možné v této souvislosti poskytnout podrobné informace k této záležitosti.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan ministr Ivan Kočárník.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážená paní předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, v souvislosti se zánikem federace připadla do vlastnictví České republiky a do práva hospodaření Ministerstva financí také budova bývalého Federálního shromáždění čp. 52 s přilehlými pozemky v katastrálním území Vinohrad.
Ministerstvo financí hledalo řešení, co s touto budovou udělat, co udělat s budovou, která měla velké provozní náklady. Víte dobře, že jsme nabízeli tuto budovu pro potřeby Parlamentu České republiky několikrát, nicméně toto všechno se nezdařilo, a tak Ministerstvo financí připravilo v průběhu roku 1993 pro vládu materiál týkající se dalšího naložení s touto budovou.
Vláda tento materiál projednala 15. prosince 1993. V té době jsme neměli jiné řešeni, než že majetek bude převeden do práva hospodaření Konsolidační banky s tím, že tato státní organizace zajistí využití objektu do doby, než bude definitivně určen účel jeho využití, a to bez nároku na prostředky státního rozpočtu. Podotýkám, že jenom provozní náklady spojené s vytápěním budovy, atd., byly velmi vysoké.
Vláda však s tímto záměrem nesouhlasila a zmocnila v té době ministra vlády a vedoucího úřadu pana dr. Igora Němce jednat s představiteli rozhlasové stanice Svobodná Evropa o umístění této stanice v Praze, tzn., že budova bývalého Federálního shromáždění by byla využita pro potřeby Radia Svobodná Evropa.
To znamená, že budova bývalého Federálního shromáždění by byla využita pro potřeby Radia Svobodná Evropa.
Probíhala celá řada jednání, jejichž cílem bylo dohodnout obsah jednotlivých ustanovení této nájemní smlouvy. Zásadní podmínky pronájmu této budovy byly předurčeny tím, co už jsem říkal, že budova měla vysoké náklady, provozní atd., a bylo zjevné, že budeme-li chtít, aby o tuto budovu se někdo staral a nestálo to žádné peníze daňových poplatníků, takže budeme muset toto všechno do té smlouvy dát.
Vláda rozhodla s konečnou platností o pronájmu budovy Radiu Svobodná Evropa na schůzi konané 19. prosince 1994, a to za symbolické nájemné 1 korunu denně s tím, že nájemce se zavázal smluvně objekt využívat výhradně k nekomerční činnosti, zejména ke shromažďování a vysílání zpráv, poskytování vědeckovýzkumných služeb, pořádáni seminářů, konferenci apod. Umístil zde své vysílací stanice a dále též zvukové a jiné dokumentární archívy. V budově zůstalo zachováno právo užívací pro Parlament České republiky k některým místnostem. Nájemce, tzn. Rádio Svobodná Evropa, bude hradit veškeré provozní a další náklady spojené s užíváním tohoto objektu. Jakékoli úpravy objektu bude provádět rovněž na své náklady, vždy však až po souhlasu Ministerstva financí, a přitom bude dodržovat předpisy a normy platné v České republice. Bez souhlasu Ministerstva financí také nebude moci dát objekt nebo jeho část do podnájmu.
Smlouva upravuje též možnosti skončení nájmu před uplynutím stanovené doby. Ze strany pronajímatele je to zejména v případě, kdy nájemce by objekt užíval v rozporu s účelem, který je uveden ve smlouvě, přenechal by objekt do podnájmu bez souhlasu Ministerstva financi, došlo by ke změně právního postavení nájemce nebo skončení jeho financování vládou Spojených států.
To jsou všechny důvody, které umožňují tuto smlouvu nám vypovědět.
Samozřejmé také nájemce má právo ukončit nájem, a to např. z důvodu, že objekt by se stal nezpůsobilý ke smluvenému užívání.
V závěrečných ustanoveních je uváděno, že v případě kolize mezi zněním českým a anglickým, protože smlouva je sepsána v obou jazycích, bude určující znění české, a pokud by spory nebylo možno řešit smírnou cestou, budou rozhodnutí činěna příslušnými soudy v České republice.
Tolik, pane poslanče, ze smlouvy, která byla uzavřena.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a táži se pana poslance Václava Exnera, zda chce položit panu ministrovi doplňující otázku.
Vzhledem k tomu, že vidím, že je tomu tak, dávám panu poslanci slovo.
Poslanec Václav Exner: Z odpovědi vyvozuji, že smlouva je uzavřena na dobu určitou, ale pan ministr nesdělil stanovenou dobu, prosil bych, jestli by to mohl sdělit v odpovědi na tuto doplňující otázku.
Vlastně se dá říci, že vláda tímto postupem postupovala z nouze, protože nebyl zájem o nebytové prostory v centru Prahy kvůli vysokým nákladům na topení a jiným vysokým nákladům.
Valorizační ani deregulační doložka není a nájemné 1 Kč za den tedy bude zřejmě dále pokračovat, protože také se k tomu pan místopředseda vlády zcela jednoznačně nevyjádřil.
Naše občany samozřejmě velmi potěší, že další forma podpory Radia Svobodná Evropa je poplatek rozhlasový, který poskytujeme prostřednictvím toho že dnes Rádio Svobodná Evropa vysílá na vlnách Českého rozhlasu ČR. Také tento poplatek se má v následující době zvýšit.
Pane místopředsedo vlády, chtěl bych vás poprosit, jestli byste celkově mohl ještě výhodnost celého tohoto postupu objasnit.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a dávám slovo panu ministru Ivanu Kočárníkovi.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážená Poslanecká sněmovno, myslím si, že jsem vyložil všechny podstatné náležitosti té smlouvy.
Vláda stála před rozhodnutím, buď dávat peníze ze státního rozpočtu na provoz této budovy, nebo, a to by se určitě stalo předmětem daleko větší kritiky, tuto budovu za nějakou sumu, která by stejné nemohla odpovídat hodnotě, která do tohoto objektu byla za celou dobu jeho existence vložena, prostě prodat. Pokud by to prodala za nějakou symbolickou sumu, neumím si představit vlnu kritiky, které by se vláda v těchto podmínkách prostě dočkala a nepovažoval bych to ani za rozumné řešení.
Čili jediným nebo nejpřijatelnějším řešením bylo tuto budovu pronajmout někomu, kdo v ní bude vykonávat jistou důstojnou činnost, s tím, že se o tuto budovu bude starat. Takže to je i vyhodnocení, chcete-li ekonomické, znovu říkám, které nestálo a nestojí naše daňové poplatníky dnes žádné peníze.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Dalším vylosovaným, a to vylosovaným na 14. místě, byl pan poslanec Ivan Langer, který se svého vylosovaného pořadí vzdal.
Proto nyní dávám slovo panu poslanci Jaroslavu Novákovi, který byl vylosován na 15. místě, k přednesení ústní interpelace na ministra Miroslava Výborného ve věci výměny vojenských uniforem.
Další interpelaci přednese pan poslanec Jindřich Nehera, který byl vylosován na 16. místě. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Novák: Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové, nevím, zda-li se vedení naší armády chystá zaútočit na nějakého nepřítele, nebo se inspirovalo uniformami ze seriálu MASH.
Faktem ale zůstává, že na§i vojáci si nyní o vycházkách mohou připadat jako "banderovci".
Doufám, že pan ministr nebude svalovat vinu na svého předchůdce, protože všichni tři ministři předcházející, od roku 1992, byli členové KDU-ČSL.
Ptám se vás, vážený pane ministře, jakou plánujete vy změnu v garderobě vojáků a jak vysoké příspěvky na tyto změny budete požadovat ze státního rozpočtu. Dále, kam se poděly statisíce zelených stejnokrojů, ve kterých mohli naši vojáci nejen na vycházky, ale třeba jít na svatbu či do kostela.
Jinak mám obavy z opakování případu letounů MIG 29, kterých jsme se museli rychle zbavit, abychom jiná letadla, a pochopitelné mnohem dražší, museli za peníze daňových poplatníků znovu nakoupit. Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan ministr Miloslav Výborný.
Ministr obrany ČR Miloslav Výborný: Vážený pane poslanče, o letounech MIG 29 jsem hovořil před týdnem, kdy jsem byl interpelován jedním z kolegů vašeho poslaneckého klubu.
Já bych jen připomněl, že kdyby státní rozpočet a výdaje Ministerstva obrany byly koncipovány tak jak navrhoval váš poslanecký klub, letouny MIG 29 by létaly asi 1 den nebo možná jen 2 hodiny za celý rok, protože pak už by všechny prostředky, které jste vy navrhovali pro armádu, byly vyčerpány. Čili nestavěl bych to tak, že právě vy byste chtěli této armádě nějakým výrazným způsobem pomoci.
Já se, pane poslanče, nedomnívám, že byste snad měl vážně na mysli, že se naše armáda chystá na někoho zaútočit. Považuji to za řečnický obrat. Nic takového tu samozřejmě není.
Současně se také nedomnívám, že by vojáci základní služby v naší armádě byli oblečeni tak, že je vyhodí z každého slušného lokálu a že vypadají jako bezdomovci. Stejnokroj používaný pro vycházkové i služební pracovní účely, stejnokroj s potiskem, je standardním stejnokrojem v mnohých armádách, ne pouze dnes v naší armádě, byl u nás je to novinka, protože u nás vojáci měli speciální stejnokroje na vycházky a speciální stejnokroje na výcvik,
Nebojte se, z tohoto pohledu nebudu požadovat od Parlamentu žádné zvýšení státního rozpočtu na výbavu vojáků těmito stejnokroji, neboť tak jako tak by k obměně muselo postupně dojít. Koneckonců, nemějte také za to, že by stejnokroje vzor 63, které byly vyřazeny, doznaly takové úhony, že bychom je nějakým způsobem zničili. Budou samozřejmé dále využity až do svého spotřebování, takže se "podějí" tam, kde budou využity.
Pokud jde o výstroj vojáků základní služby, rád bych řekl, že k této změně došlo už dříve. Byla rozhodnuta kolegiem ministra obrany v červnu roku 1995, a právě z ekonomických důvodů, na které také vy poukazujete. Také s přihlédnutím ke zkrácené délce vojenské služby, dříve 24měsíční, dnes 12měsíční, bylo rozhodnuto, že vojáci v základní službě budou používat ke všem činnostem jeden typ stejnokroje. Vycházkový stejnokroj vzoru 63 byl nahrazen stejnokrojem vzoru 95.
Rád bych vám dal ujištění, pane poslanče, že tím se ekonomika vybavování vojáků základní služby výstrojí nezhoršuje, ale zlepšuje. Vy máte pravdu v tom, že současný základní řád ozbrojených sil České republiky ukládá vojákům v základní službě používat na vycházku zavedený vojenský stejnokroj. Máte asi pravdu také v tom, že vstup vojáků do kulturních zařízení Je věcí provozovatele nebo pořadatele akce a že je i na samotném vojákovi, jak je ustrojen. Dříve, v roce 1993, v roce 1992 byla zavedena a realizována v naší armádě novinka, bylo totiž vojákům základní služby povoleno, aby na vycházku mohli nosit civilní oděv. Tato revoluční změna, tato revoluční novinka se neosvědčila a právě na základě mnoha stížností bylo toto privilegium - dříve nebývalé - zrušeno. Já se domnívám, že to bylo opatření správné, že to bylo zrušeno. Voják má chodit v uniformě, voják je voják.
Občanský oděv může ovšem i v současné době voják základní služby používat i během vojenské služby, může tak učinit v době dovolené a na základě povolení velitele. Když jsem, pane poslanče, nastupoval do funkce ministra obrany, teprve se tyto stejnokroje vzoru 95 zaváděny a mohu vám říci, že první poznatky byly přesně opačné než ty, které vy avizujete. První poznatky byly takové, že docházelo k některým nepříjemným - jak se říká - mimořádným událostem. Docházelo např. k šikanám toho typu, že vojáci, kteří sloužili déle a byli vybaveni stejnokrojem vzoru 63 (oním vycházkovým stejnokrojem) nutili vojáky mladší aby jim odevzdávali onen pěkný stejnokroj potiskový vzoru 95, protože chtěli na vycházky nosit stejnokroj vzoru 95, neboť se jim zdál hezčí, užitečnější a praktičtější. Za méně vhodný považovali onu vycházkovou uniformu, zvláštní oblek, pro ně nesympatický, s kravatou, na kterou nikdy nebyli zvyklí. Tím, že postupné došlo k přestrojení, tyto události ustaly a já nemám žádné bezprostřední informace o tom, že by docházelo k nějakým stížnostem (natož pak houfným stížnostem) na to, že by vojáci byli se stejnokrojem vzoru 95 Armády České republiky nespokojeni.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Táži se pana poslance Jaroslava Nováka, zda chce položit doplňující otázku. Není tomu tak. Proto uděluji slovo panu poslanci Jindřichu Neherovi, který byl vylosován na 16. místě, aby přednesl ústní interpelaci na pana ministra Jana Rumla ve věci nelegálního zaměstnávání cizích státních příslušníků. Další interpelaci přednese pan poslanec Petr Vrzáň, který byl vylosován na 17. místě. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jindřich Nehera: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pane ministře, stále více se u nás objevují případy nelegálního zaměstnáváni cizích státních příslušníků, převážné Ukrajinců. Nelze snad ani vyčíslit, o kolik finančních prostředků touto nekalou činností přijde náš stát. Je pak směšné zjištění, že takovýto zaměstnavatel může dostat pokutu do 250 000 Kč.
Jeden z takových případů byl zjištěn na Bruntálsku. Je jasné, že výše pokuty neodradila tyto zaměstnavatele, což dokladují stále se množící případy těchto podvodů. Zároveň to dokládá velmi špatnou práci cizinecké policie.
Je zarážející, že v době, kdy vláda naříká nad nedostatkem financi, ať na školství či zdravotnictví, velkoryse se přehlížejí tak obrovské finanční částky, které našemu státu unikají.
Ptám se vás, pane ministře, jaké máte o nelegálním zaměstnáváním cizinců v naší republice informace a jak hodláte tuto situaci řešit, aby se tomu v budoucnosti zabránilo. Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan ministr Jan Ruml.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, zaměstnávání cizinců v České republice jak legální, tak ilegální je problém, kterého si vláda je dobře vědoma, protože od roku 1990 stoupl významně počet cizinců s dlouhodobým pobytem, především za účelem zaměstnávání v České republice, ale i za účelem podnikání či živnostenské činnosti.
Zaměstnávání může být povolováno buď na základě individuálních povolení na místo, které nelze pro malý zájem obsadit občany České republiky, anebo v rámci uzavřených smluv mezi českým objednatelem a cizím zhotovovatelem. Regulátory zaměstnávání cizinců zde existují, především jsou určovány zaměstnanecké kvóty stanovené Ministerstvem práce a sociálních věcí v případě smluv o vzájemném zaměstnávání sjednanými s některými státy. To je třeba případ Ukrajiny či Vietnamu. Byl v minulosti zpřísněn zákon o pobytu cizinců tak, že cizinec musí na požádání Ministerstva vnitra neprodlené prokázat, že účel jeho pobytu v České republice trvá a připravují se další zpřísňující kritéria pro zaměstnávání cizinců v rámci nového zákona o pobytu cizinců.
Především cizinec, který zde bude chtít být zaměstnán v budoucnu, bude muset získat tzv. zaměstnanecké vízum, které si musí vyřizovat na našem zastupitelském úřadě ve své zemi. Ten zákon - jehož věcný návrh už projednala vláda - předpokládá celou řadu dalších zpřísňujících ustanovení, která mj. budou znamenat i jisté překážky pro to, aby cizinci zde byli zaměstnáváni ilegálně.
Ještě k regulativním opatřením. Samozřejmě, že kromě legislativních aktivit národní úprava mnohdy k řešení problematiky cizinců nestačí a systém opatření musí být daleko širší. To znamená musí se nově upravit podmínky pro zaměstnávání a podnikání cizinců. Tento zákon připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Musí se zpřísnit živnostenský zákon. To má v popisu práce ministr průmyslu a obchodu. Uvažujeme o tom, že bychom zavedli trestný čin za ilegální zaměstnávání cizinců, kde by byl trestněprávní postih cizinců, kteří jsou zde ilegálně zaměstnáváni, protože dnes je to v podstatě přestupek proti našemu právnímu řádu - nikoli trestný čin - za který následuje pouze zákaz pobytu. Uvažuje se o tom, zda nezavést trestní čin ilegální zaměstnávání nebo nelegální výdělečná činnost.
Do komplexu opatřeni patří systém readmisních dohod, vízová politika, nová vízová praxe, která už bude řešena v zákoně, o kterém jsem hovořil, aby nebylo možné, aby cizinci zneužívali pobytu na území ČR k protiprávnímu jednáni. Kromě toho samozřejmě orgány cizinecké policie společné s živnostenskými úřady, úřady práce, finančními úřady, Českou obchodní inspekcí, celními úřady provádějí celou řadu různých kontrol, zda nejsou cizinci porušovány předpisy v České republice.
Pro vaši informaci bych chtěl uvést, že v roce 1996, tedy v loňském roce, bylo uděleno orgány cizinecké policie více než 1000 zákazů pobytu z důvodu právě nelegální výdělečné činnosti, tzn. cizinecká policie zde vykazuje výsledky své práce, která samozřejmé není pouze její, protože nelegální zaměstnávání cizinců není záležitost pouze policie. Myslím, že nelegální zaměstnávání cizinců všichni cítíme jako určitý problém, které tady vlastně nahrazuje neexistující trh s pracovní silou. Vláda je rozhodnuta jak novým cizineckým zákonem, tak dalšími aktivitami, o kterých jsem hovořil, čelit tomuto problému a samozřejmě závisí na zkvalitnění práce cizinecké policie, která by měla společně s jinými úřady odhalovat nelegální zaměstnávání cizinců a je to také záležitost té sankce, o které jsem hovořil a o které vážně bude jednat vláda, v celém tom komplexu opatření, která se týkají cizinců na území České republiky. Děkuji vám.