Poslanec Jozef Wagner: Dámy a pánové, pan ministr Vodička navrhl zkrátit lhůtu o 20 dnů.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Na 40 dnů. Děkuji. Budeme nyní hlasovat o tomto procedurálním návrhu. Dámy a pánové, všechny vás odhlašuji a prosím, abyste se znovu zaregistrovali svými hlasovacími kartami. Takže po konzultaci s kolegou nechám hlasovat následujícím způsobem: nejprve budeme hlasovat o návrhu pana poslance Wagnera na přikázání tohoto návrhu rozpočtovému výboru a bude-li tento návrh přijat, budeme hlasovat o návrhu pana ministra Vodičky o zkrácení projednání na 40 dnů.
Nejdříve budeme hlasovat o návrhu na přikázání rozpočtovému výboru. V tuto chvíli jsem zahájila hlasování pořadové číslo 84.
Ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 84 z přítomných 175 se pro vyslovilo 152, proti 4. Tento návrh byl přijat.
Nyní hlasujeme o návrhu pana ministra Vodičky na zkrácení lhůty. Zahajuji hlasování pořadové číslo 85.
Ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 85 se z přítomných 177 pro vyslovilo 87, proti 62. Tento návrh nebyl přijat.
Tím jsme ukončili projednávání vládního návrhu zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců v prvním čtení a dále se budeme zabývat projednáváním bodu
21.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon
č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších
předpisů (sněmovní tisk 145) - prvé čtení
Vládní návrh zákona, který jsme obdrželi jako sněmovní tisk 145, uvede z pověření vlády místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník, jehož žádám, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, k dnešnímu prvnímu čtení v Poslanecké sněmovně předkládám návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o dani 2 přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů.
Chtěl bych říci, že je to první z daňových zákonů, který v tomto roce přichází do Poslanecké sněmovny, a budou postupně předloženy i další daňové zákony - zákon o dani z příjmů, o spotřebních daních - které sledují cil střednědobé daňové politiky, jistou restrukturalizaci daňového zatížení a přiblížení se našeho daňového zákonodárství daňovému zákonodárství v Evropské unii tak, aby Česká republika byla, pokud jde o daně, na tento vstup připravena.
Hlavním cílem navrhované novely zákona je změna sazby daně u elektrické energie, plynu a pevných paliv v souvislosti s procesem nápravy cen a v souvislosti s přiblížením se zákonodárství našeho zákonodárství Evropské unie, protože je v této unii obvyklé, že zdanění daní z přidané hodnoty energií a nosičů energií je v základní sazbě a nikoli v sazbě zvýhodněné.
Na základě četných připomínek se upravují podmínky pro uplatňování daně u finančních činností. Upravuje se hranice pro vznik finanční instituce, která byla pro velké podniky poměrně nízká, a proto se z nich stala finančními institucemi zejména z důvodu prodeje cenných papírů. Při převodu cenných papírů se navrhuje vypustit povinnost zkracovat v návaznosti na tento převod nárok na odpočet daně.
Komplexněji se řeší možnosti vrácení daně a nově se navrhuje možnost vrácení daně zahraničním právnickým osobám u vybraného zboží a služeb na základě reciprocity a za podmínek stanovených v zákoně. Na tři roky se prodlužují a současně se sjednocují lhůty pro vystavení opravného daňového dokladu při opravě chybné uplatněné nižší sazby daně, lhůty pro uplatnění nároku na odpočet v pozdějším zdaňovacím období a lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání na snížení daňové povinnosti. Tato opatření jsou nesporně ve prospěch plátce.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, i když tento návrh novely zákona bude znamenat i zhruba šestimiliardový přínos, fiskální přínos pro státní rozpočet, chci vás ubezpečit, že všechny daňové změny, které budou vládou navrhovány, povedou i přes toto ke snížení celkového daňového zatížení, celkové daňové kvóty v České republice.
Doporučuji vám, abyste propustili tento zákon do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Zpravodajem pro první Čtení byl určen pan poslanec Josef Wagner, kterému uděluji slovo.
Poslanec Jozef Wagner: Vážené dámy a pánové, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů v tom hlavním opět a o něco více harmonizuje českou daňovou soustavu s daňovým právem Evropské unie. Nejzásadnější navrhovanou změnou z hlediska rozpočtových dopadů je samozřejmé to, co je velkým předmětem zájmů nejen této sněmovny, ale zejména české veřejnosti, a to, co zřejmě bude i velkým problémem už při projednávání tohoto zákona. Změna zařazení paliv a energii podobně, jak je tomu ve všech evropských zemích do vyšší sazby daně z přidané hodnoty. To je onen přínos daně, to zvýšení příjmů státního rozpočtu.
Na druhé straně harmonizujeme s Evropou i v té části, kde se vyrovnávají práva, která mají české právnické osoby v zahraničí a diplomaté v zahraničí s právy, která budou mít cizí právnické osoby zde, na základě námětu Ministerstva zahraničí, též diplomaté, to jest vracení daně těmto subjektům. Domnívám se, že není potřeba po výkladu pana ministra, abych obšírněji zdůvodňoval předložený návrh, pouze osobné vyslovuji lítost nad tím, že nakonec byl termín platnosti a účinnosti určen nikoliv 1. července, ale 1. ledna příštího roku. Doporučuji, aby vládní návrh byl postoupen do dalšího čtení a přikázán rozpočtovému výboru. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Miroslav Grégr, připraví se pan poslanec Ivan Mašek.
Poslanec Miroslav Grégr: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, své vystoupení chci uvést i jménem poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické. V obecné části důvodové zprávy si předkladatel klade za hlavní cíl, cituji: "přispět ke sbližování daňového práva České republiky se zeměmi Evropské unie". Nepopírám, že v řadě drobnějších opatření předložené novely zákona je opravdu sledován tento cíl.
Hlavním motivem tohoto zákona je však převedení paliv a energií ze sazby snížené do tzv. sazby základní, ovšem tak, že tepelná energie zůstává v sazbě snížené. Hovořit za těchto okolnosti, že hlavním cílem novely je sbližování daňového práva České republiky s Evropskou unií je přinejmenším nepravdou. Hlavním cílem novely je získat do tenčících se příjmů státního rozpočtu nové příjmy. To by snad bylo možno pochopit s ohledem na to, že další připravovaná zdražování budou vyžadovat sociální kompenzace a není už odkud je z rozpočtu brát. Takže občan si touto formou vlastně další kompenzace zaplatí z vlastní kapsy. Navrhovaný postup je však kritizovaný také zejména s ohledem na další skutečnosti.
Základním kritériem pro posuzování všech opatření v této oblasti by mělo být to, aby přijatá opatření směřovala k nápravě pokřivených relací cen jednotlivých druhů energií, které se tvořily od roku 1991 indexově. Jak to je složitý problém, lze např. ukázat u elektřiny, kde jde o odstranění křížových dotací tarifů pro domácnosti na účet ostatních odběratelů, o celkovou cenovou úroveň, o vnitřní relace v tarifních sazbách pro domácnost, resp. o cenu z výroby a přenosové soustavy do distribuce. Tím spíše si tato oblast vyžaduje citlivý a korektní přístup ve všech prováděných krocích.
Je třeba alespoň objasnit proč, při současných enormních ziscích českých energetických závodů se mají dotahovat ceny drobných odběratelů na ceny průmyslových odběratelů při nevyjasněných kalkulacích a nikoliv např. sbližování obráceným směrem jako podpora průmyslové sféry. Argument nutných investic do energetiky postrádá logiku v tom směru, že většina investorů formou úvěrů rozložených na dlouhá období řečí potřebné investiční zdroje, kdežto v tomto případě se jedná o neúměrně rychlou návratnost hrazenou de facto obyvatelstvem.
Postup narovnávání cen je možno provádět různými způsoby, přičemž ve vládě zvítězila koncepce Ministerstva financi, jejíž součástí je předkládaný návrh zvýšení DPH. Dvoukroková koncepce tohoto ministerstva navrhuje zvýšení DPH už v prvním kroku, zatímco konkurenční návrh Ministerstva průmyslu a obchodu navrhoval zvýšení cen ve třech krocích a zvýšení DPH až po tzv. narovnání cen domácností a průmyslového odběru.
Chci zdůraznit, že vůbec není jedno, jakými cestami se k nápravné cen dojde. Není z hlediska projednávané novely, ani z hlediska času účelné, abych vám obsáhle citoval z rozboru dopadů z přijaté koncepce, které mám k dispozici. Omezím se na velmi stručné závěry.
Za prvé, ukazuje se, že není určitě jednoduché spravedlivě stanovit cílovou cenu energií. Za této situace už jednoduché zvyšování cen energií pro domácnosti nějakým procentem spravedlivé narovnání cen energií problematizuje. Pokud se však tento postup ve výchozí fázi dokonce spojí se zvýšením DPH, což je pouhá přirážka k ceně, tak se reálná náprava cen nejen komplikuje. Hrozí dokonce další deformace cen energií.
Obě zmíněné varianty zdražování energie znamenají sociální dopady a zdánlivě by mohlo vypadat, že pro občany není mezi nimi podstatného rozdílu. Opak je však pravdou. Zvýšení DPH bude totiž uplatněno 17 % i u průmyslových odběratelů, zatímco u plátců DPH proteče jen účetnictvím, na poslední konzumenty to dopadne ve svých důsledcích plnou silou, ať už jde o občany, či podnikatele - neplátce DPH. Podle předběžných propočtů tento krok bude stát občany letos 6 miliard a příští rok 13 miliard korun jen u elektrické energie.
V případě přijetí varianty Ministerstva průmyslu a obchodu by zatížení ze zvýšení DPH dopadlo na obyvatelstvo až okolo roku 2000. To už však bude muset být úroveň DPH podstatné nižší, vzhledem k tomu, že budeme muset harmonizovat své poměry s Evropskou unií a Evropská unie hodlá přijmout v roce 1999 společný režim DPH s ohledem na plány společné evropské měny.
Společné DPH nebude pak zcela určité jen 22 %, ale pravděpodobně okolo 15 %, uvážíme-li dnešních 15 % v Německu, či 17 % ve Velké Británii. Z uvedených dvou základních důvodů, tedy hrozby další faktické deformace cen energií, nesystémovosti a mimořádné nevhodnosti této varianty postupu z hlediska sociálního dopadu na obyvatelstvo se domnívám, že by Parlament neměl s novelou zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty souhlasit.
Dávám proto procedurální návrh, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ve svém usnesení 1) předložený návrh zákona v prvním čtení zamítla, v případě, že nebude přijat, vrátila vládě k přepracování.
2. Požádala vládu České republiky, aby předložila Poslanecké sněmovně do 30. 6. 1997 návrh časového harmonogramu postupné úpravy a sjednocení všech sazeb DPH s výhledem na vstup České republiky do Evropské unie. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a zvu k řečništi poslance Ivana Maška, připraví se poslanec Vladimír Špidla. Omlouvám se, s faktickou poznámkou se hlásí poslanec Wagner.
Poslanec Jozef Wagner: Prosil bych každého, kdo navrhuje, aby - jak je dobrým zvykem - odevzdával svůj návrh písemně. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Prosím pana poslance Maška, aby se ujal slova.
Poslanec Ivan Mašek: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, předem řeknu, že podporuji předkládaný návrh zákona. Podporuji proto, že se domnívám, že je správné se přibližovat Evropské unii. To za prvé. Za druhé je správné převést ceny energií do základní sazby DPH obecně, a to i z důvodů ekologických a jiných.
Na druhé straně mé velmi mrzí, že tento návrh zákona neobsahuje také druhou část, na které jsme se dohadovali, kterou jsme při jednáních jak ve vládě, tak koaličně - na deregulační konferenci - požadovali. Druhou částí je snížení základní sazby DPH. Existují tři velmi dobré důvody k tomu, aby tato sazba byla zároveň s tímto opatřením snížena. Prvním důvodem je vyrovnání dopadu na občany. Skutečně zvýšení sazby DPH bude mít dopad na občany nejen v tom, co zaplatí za energie spotřebovávané v domácnosti, ale i v tom, že se odrazí v ceně veškerého zboží.
Druhým důvodem je makroekonomická stabilita a podpora hospodářského růstu, která je v této chvíli nutná. Třetí důvod pak je přibližování se Evropské unii. Není totiž možné nadále se v daňových sazbách přibližovat Evropské unii jenom tak, že budeme sazby zvyšovat tam, kde jsou v Evropě vyšší. Musíme je také snižovat tam, kde jsou nižší.
Je tedy po našem soudu nutné a potřebné, aby od počátku příštího roku základní sazba daně z přidané hodnoty byla snížena, a to o několik procentních bodů - předpokládám nejméně o tři - tak, aby bylo pravděpodobné, že se toto snížení také skutečně odrazí v ceně zboží, které každý z nás platí.
Já tedy doporučuji, aby tento návrh byl propuštěn do druhého čtení, aby byl přikázán rozpočtovému výboru. Věřím, že rozpočtový výbor návrhy, o kterých jsem zde hovořil, do tohoto zákona doplní. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Zvu k řečništi poslance Vladimíra Špidlu.
Poslanec Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, hlasování o dani z přidané hodnoty je také hlasováním o nákladech na bydlení, protože zvýšení daně z přidané hodnoty za energie nepochybně přímo zasáhne rodinné rozpočty a nepochybné velmi výrazně a přímo zasáhne náklady na bydlení.
Daň z přidané hodnoty má jednu zvláštní vlastnost, kterou popsal již můj předřečník, pan poslanec Grégr. Tuto daň platí konečný spotřebitel a to je ve svém principu daň, která dopadá v plné míre na obyčejné lidi. Dá se dokonce s jistou nadsázkou konstatovat, že to je daň, kterou platí chudí.
V celkové vládní koncepci daňové politiky je zřetelně vidět, že směřuje k ulevování daňového zatížení u právnických osob. Toto snížení se snaží vyrovnat zvyšováním dané z přidané hodnoty, kterou - jak už jsem uvedl - platí přímý spotřebitel. Je to další krok na cestě, která je podle mého názoru hluboce nesprávná, a je to další krok, který nenápadně snižuje soběstačnost středních vrstev a snižuje zejména soběstačnost tzv. nižší střední vrstvy.
Tato daň bude znamenat, že zase o něco více lidí ztratí svoji sociální soběstačnost, že se dostanou do sociální sítě. A právě neschopnost vládní exekutivy zvládnout nároky ze sociální sítě vedla k odložení zavedení této daně o půl roku, jak litoval pan poslanec Wagner. Uvědomíme-li si, že tento proces je dále provázen intenzívní snahou vlády zabrzdit růst mezd a v podstatě mzdy zmrazit, nakolik vláda k tomu bude mít sílu, myslím, že tento základní mechanismus vysvítá naprosto jasné. Jestliže předpokládám, že vláda svým způsobem proklamovala, že chce založit svou politiku na středních vrstvách, překvapuje mne toto opatření a nemám pro něj jiný výklad, než že je to jistý signál rozpočtového zoufalství, protože je nutné co nejintenzivněji a nejdůkladněji zalátat díry ve státním rozpočtu, který se ve své delší perspektivě zcela zřetelně dostává na hranici deficitního financování.
Právě proto, že tento zákon je zjevně akcí, která je vynucená a akcí, která směřuje proti sociální soběstačnosti dosti široké vrstvy obyvatel, se připojuji k návrhu pana poslance Miroslava Grégra, aby zákon byl zamítnut. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Končím rozpravu, protože se do ni nikdo další nepřihlásil.
Paní poslankyně, páni poslanci, v rozpravě padly dva návrhy, a to návrh na zamítnutí předloženého návrhu a návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Hlásí se předseda klubu ODA.
Poslanec Ivan Mašek: Vážená paní předsedající, vážená sněmovno, promiňte, ale potřebuji požádat o 15minutovou přestávku na jednání klubu ODA. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, budeme pokračovat v 10.54 hodin.
(Schůze přerušena v 10.39 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 10.54 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Paní poslankyně, páni poslanci, je 10.54 hodin, vypršel čas určený pro přestávku na porady poslaneckých klubů.
Před vyhlášením této přestávky byla ukončena obecné rozprava, ve které padl od pana poslance Grégra návrh na zamítnutí předloženého návrhu a poté i návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.
Paní poslankyně, páni poslanci, nyní budeme o návrzích hlasovat. Mezitím se přihlásil předseda klubu ODS, kterému dávám slovo. Předpokládám, že bude další přestávka.
Poslanec Milan Uhde: Paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, opravdu se velmi omlouvám, ale jsem nucen požádat ještě o 15 minut na poradu klubu.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Paní poslankyně, páni poslanci, doufám, že do 15 minut se všichni poslanci zúčastní jednání sněmovny. Ale upozorňuji, že to je poslední přestávka na jednáni klubu, které vyhovím. O každém dalším návrhu dám hlasovat, na to upozorňuji dopředu.
Budeme pokračovat v 11.00 hodin 10 minut přesné.
(Schůze přerušena v 10.55 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 11.11 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dostavte se, prosím, do sněmovny.
Doba určená pro poradu klubu ODS byla ukončena, budeme pokračovat v projednávání přerušeného bodu.
Ještě před tím, než byla přestávka vyhlášena, byla ukončena obecná rozprava, ve které padl návrh na zamítnutí předloženého návrhu, i návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.
K této záležitosti se chce vyjádřit navrhovatel? Dávám mu slovo.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážená paní předsedající, vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nechci reagovat nějak obšírné na proběhlou rozpravu, protože argumenty, proč saháme k tomuto kroku, jsem již mnohokrát vysvětloval a jsou vám pravděpodobné velmi dobře známé.
Stejně tak, že chceme touto formou velmi bedlivě posuzovat ve druhém kroku celkové náklady v energetických společnostech, a tudíž i celkové ceny.
Nicméně bych se chtěl vyjádřit k jedné věci, která tu zazněla a kterou já pokládám z jistého hlediska za legitimní, ale dovolte mi, abych k tomu řekl pár poznámek.
Je to otázka sociální demokracie předložit určitý časový harmonogram sjednocování sazeb. Tento požadavek beru jako legitimní, ale říkám k tomu "ale".
V Evropské unii není dosud jasné, jakým směrem bude probíhat sjednocování sazeb. Probíhá tam proces velké diskuse mezi severskými zeměmi a ostatními zeměmi. Severské země mají sazby daně z přidané hodnoty vysoké a brání se při sjednocování jít s těmito sazbami směrem dolů.
Jakkoli rozumím tomuto požadavku, který tu zazněl, chci říci, že do doby, než bude v Evropské unii definitivně jasno, by bylo předčasné, abychom my dělali nějaké unáhlené kroky, chtěl bych vás proto požádat, abyste toto chápali. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a dávám slovo zpravodaji.
Poslanec Jozef Wagner V rozpravě předložil návrhy pan poslanec Grégr. Domnívám se, že si pan poslanec přeje, a z logiky věci to plyne, hlasovat odděleně. První je návrh na zamítnutí. Prosím, paní předsedající, nechte hlasovat.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Já jsem vás, dámy a pánové, všechny o přestávce odhlásila, takže kdo se ještě nepřihlásil, prosím, aby tak učinil.
V tuto chvíli zahajuji hlasování, pořadové č. 86, a ptám se, kdo je pro tento návrh pana poslance Grégra. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasováni, pořadové č. 86, z přítomných 192 poslanců se pro vyslovilo 91, proti 99. Tento návrh nebyl přijat.
Poslanec Jozef Wagner: Další návrh pana poslance Grégra zní, aby Poslanecká sněmovna požádala vládu, to si myslím, že může být hlasováno až po pořadí o návrzích, které mají přednost, a tím Je návrh na přikázání rozpočtovému výboru.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane zpravodaji, pokud mám dobré poznámky, tak pan poslanec Grégr navrhoval vrátit předložený návrh.
Poslanec Jozef Wagner: Ano, paní předsedající, není to k přečtení. Omlouvám se. V tom případě budeme hlasovat o další variantě - vrátit vládě k přepracování.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, v tuto chvíli zahajuji hlasování, pořadové č. 87, a ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování, pořadové č. 87, se z přítomných 192 pro vyslovilo 92, proti 98. Tento návrh nebyl přijat.
Poslanec Jozef Wagner: Další návrh je na přikázání rozpočtovému výboru.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, v tuto chvíli zahajuji hlasování, pořadové č. 88, a ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování, pořadové č. 88, se z přítomných 192 pro vyslovilo 109, proti 42. Tento návrh byl přijat.
Poslanec Jozef Wagner: Pak je tu návrh na zkrácení lhůty o 20 dnů, tedy na 40 dnů.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Zahajuji hlasováni, pořadové č. 89, a ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování, pořadové č. 89, se z přítomných 192 pro vyslovilo 99, proti 92. Tento návrh byl přijat.
Poslanec Jozef Wagner: Pak je tu návrh pana poslance Grégra a dalších, ale rovněž je to psáno rukou, takže bych prosil, kdybych nepřečetl přesně, aby přišel sám. Bude to lepší, pane kolego. Prosím.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Prosím, pane kolego, přečtěte svůj návrh. Chtěla bych požádat všechny poslankyně a poslance, aby dodržovali klid v sále, aby pan poslanec mohl číst svůj návrh.
Poslanec Miroslav Grégr: Dávám procedurální návrh, aby Poslanecká sněmovna ve svém usnesení požádala vládu České republiky, aby předložila Poslanecké sněmovně do 30. 6. 1997 návrh časového harmonogramu postupné úpravy a sjednocení všech sazeb DPH s výhledem na vstup České republiky do Evropské unie.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan místopředseda Vlach.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dovolte mi z tohoto místa: pane kolego, vy jste řekl procedurální návrh. To není procedurální.
Poslanec Miroslav Grégr: Omlouvám se, doprovodné usnesení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, děkuji.
V tuto chvíli zahajuji hlasování, pořadové č. 90, a ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování, pořadové č. 90, se z přítomných 192 pro vyslovilo 93, proti 74. Tento návrh nebyl přijat.
Tím jsme vyčerpali všechny návrhy a já konstatuji, že tento návrh zákona jsme přikázali k projednání rozpočtovému výboru. Dámy a panové, dalším bodem je
22.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR
č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z přijmu ve znění
pozdějších předpisů, sněmovní tisk 148, prvé čtení
Vládní návrh zákona uvede z pověření vlády místopředseda vlády a ministr financi pan Ivan Kočárník, jehož žádám, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládám z pověření vlády k dnešnímu projednání v Poslanecké sněmovně Parlamentu návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu ve znění pozdějších předpisů.
Zákon o rezervách pro zjištění základu daně v platném znění potvrdil oprávněnost tvorby jednotlivých rezerv a opravných položek. Současně však jeho praktické uplatňování signalizuje možnosti legálního obcházení a odkládání daňové povinnosti. Cílem navrhované úpravy je proto zpřesnění a doplnění tak, aby se zamezilo legálnímu odkládání nebo obcházení daňové povinnosti, případně spekulativnímu zneužívání některých ustanovení zákona ke krácení daňové povinnosti. Dále zákon v návaznosti na jisté ukončení procesu stabilizace malých bank a klesající tendence podílu klasifikovaných úvěrů na poskytovaných úvěrech navrhuje snížení tvorby opravných položek v bankách ke klasifikovaným pohledávkám.
Předloženy návrh obsahuje následující nejdůležitější změny:
1. snížení tvorby opravných položek bank ke klasifikovaným pohledávkám z úvěrů ze 3 % na 2 % průměrného stavu nepromlčených pohledávek z úvěrů,
2. stanovení propočtu výše tvorby rezervy na opravy hmotného majetku, vymezení okamžiku jejího rozpuštění a stanovení maximální doby vytváření těchto rezerv,
3. definuje jednoznačné vymezení doby pro vytváření opravných položek k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnávacím řízení,
4. vyšší tvorbu opravných položek k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 nad 33 % hodnoty pohledávky postihnout zpoplatněním žádosti na soudní řízení.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chci vám jménem vlády doporučit, abyste tento návrh zákona schválili, protože přispěje ke zpřesnění daňových povinností jednotlivých plátců. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Zpravodajem pro prvé čtení byl určen poslanec Robert Kolář, kterému nyní uděluji slovo.
Poslanec Robert Kolář: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, poslední novela tohoto zákona byla přijata v prvním pololetí roku 1995 s účinností již pro zdaňovací období roku 1995. Od té doby jsme několikrát novelizovali zákon o daních z příjmů, je připravena novela zákona o daních z příjmů, kterou budeme projednávat, a praktické poznatky z uplatňování zákona o rezervách ukázaly nutnost novelizovat tento zákon.
Tato novela v žádném případě nezasahuje do podstaty zákona samotného, měla by pouze přispět k určité stabilizaci výnosu daně z příjmů, zejména u právnických osob. Jedná se o jednoduchou novelu a já doporučuji, abychom tento zákon postoupili do druhého čtení a přikázali ho k projednání rozpočtovému výboru. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Kolářovi a otevírám obecnou rozpravu, do které se dosud písemně nikdo nepřihlásil. Vzhledem k tomu, že se nikdo nehlásí ani z místa, rozpravu končím. Protože nebyl přednesen návrh na vrácení navrhovateli ani na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předložený návrh zákona se navrhuje přikázat k projednaní rozpočtovému výboru. Má někdo jiný nebo další návrh? Vzhledem k tomu, že tomu tak není, dám v tuto chvíli hlasovat o přikázání tohoto návrhu zákona rozpočtovému výboru.
Zahajuji hlasovaní pořadové číslo 91 a ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 91 se z přítomných 188 pro vyslovilo 127, proti 4. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme předložený návrh přikázali k projednání rozpočtovému výboru.
Dámy a pánové, dalším bodem je
23.
Vládní návrh zákona o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné
činnosti a o změně a doplnění některých zákonů, první čtení
Vládní návrh zákona, který jsme obdrželi jako sněmovní tisk 143, uvede 2 pověření vlády ministryně spravedlnosti paní Vlasta Parkanová, které uděluji slovo. Ještě před tím, než se paní ministryně ujme slova, chtěla bych vás, dámy a pánové, velmi důrazně požádat o zachování klidu v jednacím sále. Prosím, paní ministryně, máte slovo.