Jednu poznámku mně dovolte k odpisům a odpisovým lhůtám. Já jsem tuto poznámku vůbec ve své zprávě uvádět nemusel. Nicméně uvedl jsem ji tam, nikoliv proto, jak mi někdo vkládáte do úst, že bych chtěl negovat proexportní opatření vlády nebo něco podobného, ale jenom proto, abych demonstroval na prosté skutečnosti, že se řádové liší odpisy vykázané v účetnictví, které věrné zobrazuje skutečný stav opotřebení majetku, opotřebení základních prostředků, a daňové odpisy, to, co poplatníci dávají nebo odpočítávají si od základu dané. Ze sumarizace daňových přiznání za rok 1995 a 1996 vyplývá jedna skutečnost, a sice - a proto jsem o tom hovořil - že výše daňových odpisů, tzn. to, co snižuje základ dané, je o desítky miliard vyšší než to, co je vykázáno v účetnictví. To není podvod, to je možné, to umožňuji naše zákony. Nicméně svědčí to o jednom, že pokud účetnictví vyjadřuje skutečný stav opotřebení, tak náš problém není v těch odpisových lhůtách, protože mohou poplatníci, firmy si na bázi různých technik odepisování z daňového základu odpočíst více. Nic víc a nic méně jsem tady nechtěl říci, a je to pro mne jeden silný argument pro to, abych navrhoval vládě a sněmovně, že hlavními opatřeními v oblasti dané z příjmů nebude manipulace s daňovým základem, ale bude razantní snížení sazby této daně. Mimo jiné i z důvodu toho, aby se předešlo právě transfer pricingu, utíkání do daňových oáz, kde jsou daňové sazby nižší, právě to je tento hlavní důvod spolu s tím, že účetnictví, jak už jsem říkal, a ty daňové odpisy se velmi liší.
K vystoupení pana poslance Krause bych řekl dvě poznámky. Ta první se týká toho, proč jsem nešel do Sedmičky s panem poslancem Krausem. I když se to netýká této zprávy, já považuji za nutné to tady vysvětlit, aby snad sněmovna neměla dojem, že jsem tam nešel z obav před panem poslancem Krausem - ani náhodou. Když mé kontaktovala Nova s tím, abych šel do Sedmičky, bylo mi sděleno, že se mnou půjde jeden z místopředsedů sociální demokracie. Považoval jsem to za rozumné - diskutovat v televizi Nova s jedním z místopředsedů sociální demokracie mimo jiné proto, že byly čerstvě volby a že je možno před zraky diváků soutěžit v myšlenkách s novými tvářemi. To byl můj první důvod, pro který jsem řekl, že ano a když jsem se dozvěděl, že žádný z místopředsedů nepůjde, a teď nechci spekulovat, jestli se někdo z nich bál nebo nebál, jak nabízí pan poslanec Kraus, tak jsem řekl, že tím je naše dohoda porušena a že já nepůjdu. Byl nabídnut pan poslanec Kraus a já jsem toto odmítl a ty důvody byly dva. Ten první důvod je ten, že mám osobní důvod, který spočívá v tom, že zhruba v září nebo v říjnu, nevím to přesné, pan poslanec Kraus o mně tvrdil nepravdy týkající se mého dvojího členství v KSČ, což jsem již vysvětlil, že toto pravda není. A s člověkem, který nejen že říká nepravdu, ale navíc se za to ani neomluví, třeba někde potichu, já si dobrovolně za stůl nikdy sedat nebudu. To byl první důvod.
Druhý důvod byl ten, že - jak už jsem říkal - jsem chtěl, aby diskuse mohla být zajímavá, s novou tváří. Já totiž zpravidla knihy, které jsem přečetl a které mne nezaujaly, už nikdy neotvírám.
Nyní mi dovolte, abych se vyjádřil k tomu, co zde přednesl pan předseda Zeman. Především hovořil o tom, že v naší zemi je ekonomická krize. Částečně pan ministr Dlouhý vystupoval a reagoval, to už ovšem pan předseda Zeman zde nebyl, protože pravděpodobně hlavním jeho zájmem bylo zde přednést svůj dramatický projev a potom odejít, nikoli poslouchat debatu. Já bych k tomu dodal mé hodnocení. Myslím si, že termín "ekonomická krize" je nepřiměřený naší dnešní situaci v ekonomice, která má svůj největší problém ve výši pasivního salda běžného účtu u platební bilance, nikoliv platební bilance jako celku - jak zde pravděpodobně omylem řekl pan předseda Zeman. Toto je velký ekonomický problém, o kterém vláda i centrální banka ví a který se bude snažit řešit celou řadou opatření, která budou jak na straně poptávky, to znamená jisté redukce poptávky, která je příčinou růstu našeho dovozu, velmi silného, tak i na straně zvýšení míry úspor v naší ekonomice, která je potřebná právě z toho důvodu, abychom nečerpali úspory zahraniční. V tomto směru jsou připravována opatření, část z toho proběhla tiskem. Poslanecká sněmovna bude určitě s těmito opatřeními seznámena, nicméně v současné době jsou tato opatření dávána dohromady. Neprozradím žádné tajemství, když řeknu, že vláda se jimi bude zabývat asi 9. dubna.
Čili v žádném případě se nejedná o ekonomickou krizi. Toto je hlavní problém, který má naše ekonomika v těch makroekonomických řezech, v makroekonomických indikátorech. Samozřejmě, že bychom si všichni přáli, aby i růst ekonomiky byl vyšší, nicméně tento samotný indikátor nezávisí pouze na našem přání, nezávisí pouze na tom, co vláda je schopna a umí ovlivnit, ale přijměte to, že závisí také na tom, jaký je okolní svět, jaká je poptávka po našem zboží ve světě atd.
Udivuje mne, že velmi silné diskutujeme o tom, jaké jsou naše vnitřní problémy. Ano, jsou, máme je, ale nikdo nediskutuje o tom, jak se mění prognózy směrem k horšímu, pokud jde o tempa ekonomického růstu v zemích Evropské unie, v zemích našich největších obchodních partnerů. Je evidentní, že tato nízká tempa růstu, která třeba v případě Německa jsou kolem jednoho procenta s tendencí poklesu, se nemohou neodrazit na poptávce po našem vývozu. Je to evidentní. Já si myslím, že pouze ten, kdo nechce o tomto vědět, o tom neví. Říkám to proto, abychom si byli vždy vědomi toho, že celá řada věcí je nezávisle na našem konání, protože naše malá ekonomika je otevřenou ekonomikou, je velmi silné spjata se světem a také samozřejmě s tímto světem, se kterým je spjata, sdílí i jeho hospodářské cykly a jeho problémy.
Pan předseda Zeman dále kritizoval schopnost státu vybírat dané a skutečnost, že jsem se ve své zprávě o tomto problému zmínil až v druhé řadě. Chtěl bych k tomu říci dvě poznámky. Schopnost vybírat daně - nebo-li účinnost fungování daňové správy - je věc, která nemá krátkodobé výkyvy. To je věc, která je proměnlivá ve středním horizontu tak, jaké jsou daňové zákony, jaká je zkušenost berních úředníků, jak se postupné provádějí kontroly zpětné a pod. Tady příčina krátkodobého výkyvu, který by byl příčinou výsledků za leden, únor a březen, neleží. To jsem se také pokusil ve zprávě vyjádřit.
Možná to pro někoho nebylo srozumitelné, ale jde tam zejména o porovnání dvou věcí. Co se děje s daňovou povinností, která vyjadřuje spíš vztah k ekonomice, a co se děje s daňovými nedoplatky. Zda stoupají, stoupají hodně, nebo stoupají přiměřeně Konstatoval jsem pouze v této zprávě, že vidím hlavní problém v tom, že výše daňové povinnosti se v závěru roku a v počátku letošního roku snížila, což je důsledek právě zmírnění tempa ekonomického růstu. Samotný nárůst nedoplatků, jakkoli tam existuje, není tím hlavním faktorem. To jsem se zde pokusil vysvětlit.
Když už jsem u nedoplatků, neodpustím si jednu věc. Zaznělo to zde ve sněmovně a já jsem se rovněž tímto zabýval. Ten, kdo káže o nedoplatcích a o tom, že by se s tím mělo cosi dělat, by si měl dát do pořádku své daňové povinnosti. Já jsem - a doufám, že to pan předseda sněmovny nepopře - v loňském září jej upozornil na to, že sociální demokracie nemá v nepořádku dané, že si to má dát do pořádku, minimálně buď o cosi požádat, nicméně nic takového se nestalo, pokud mám dobré informace. A tak se nedivte, pokud správce daní bude konat tak, jak mu přikazuje zákon.
Byl jsem kritizován, že jsem nepředložil slibovaný materiál vládě o výběru daní- Stejné jako v jiných případech, má pan předseda Poslanecké sněmovny chybné informace. Tuto zprávu jsem předložil. Zpráva byla projednávána na poradě ministrů. Protože je i velmi poučná z hlediska definic pojmů, 2 hlediska čísel, pane předsedo, já jsem připraven vám tuto zprávu dát, abyste se trošku přivzdělal v daňových otázkách. Mám ji zde u sebe a v závěru vám ji předám.
Pokud jde o mé napadení z hlediska fondu Trend a CS fondů. Je velmi snadné napadat Ministerstvo financí, aniž by si kdokoliv dal práci s tím vědět, jak se skutečné věci udály, kdo konkrétné může za to, že část majetku Trendu byla přihlášena v Turecku apod. Já, aniž bych zacházel do podrobností, a ti z vás, kteří to poctivé sledujete, tak to určitě víte, náš odbor kapitálového dohledu dal podnět k soudu, aby zastavil nakládání s majetkem. Majetky byly u dvou soudů. Soud v Hradci toto učinil, soud v Liberci toto neučinil a tím umožnil, aby majetek byl převeden. Nikoliv kapitálový dozor. Kapitálový dozor, který porovnává to, zda někdo postupuje podle zákona, toto upozornění dal a soud tím, že to trvalo dlouho, v jednom případě nezablokoval nakládání s majetkem a část majetku odešla. U druhé části, kde to soud včas učinil, tak k ničemu nedošlo. Není to vina kapitálového dozoru.
Pokud jde o CS fondy, tady se musím omezit ještě na stručnější vyjádření, protože je to předmětem vyšetřování. Byla podána celá řada trestních oznámení, ale ani tady, pane předsedo, nestřílíte do černého. Skutečnost je taková, že naše zákonodárství má v sobě zabudovány různé prvky ochrany proti nekalému nakládání s majetky u investičních fondů a společností. Jedním z takovýchto ustanovení v našem zákonodárství je ustanovení, které se týká funkcí depozitáře, kde depozitář musí jednak, dozví-li se o nějakých nesrovnalostech, informovat o tom kapitálový dozor Ministerstva financí a jednak, pokud dojde ke změně ve statutárních orgánech a tato změna není odsouhlasena Ministerstvem financí, nemůže provádět žádné manipulace a k tomu bohužel došlo. Kapitálový dozor prováděl kontrolu, zjistil, že tam dochází k nepravostem, upozornil na to depozitáře, že tyto věci nastávají, Ministerstvo financí neschválilo nové statutární orgány, a přesto depozitář umožnil převod prostředků. čili hledejme vinu tam, kde je. Já se nebojím odpovědnosti. Vím, že tady selhal někdo jiný. Řekl jsem, že depozitář, pokud jste mě dobře poslouchali. Depozitář není Ministerstvo financí ani jeho kapitálový dozor.
Dovolte mi, vážené poslankyně a vážení poslanci, říci dvě závěrečné poznámky. První. Líbilo se mi vystoupení pana poslance Machovce, který nabádal k věcné diskusi nad problémy, které naše ekonomika má. Myslím, že to je jedině správná cesta. Jakékoliv politické přestřelky, které jsou jalové, nepoužívají argumentů, nepracují s čísly, nepracují s fakty, pracují s polopravdami, jsou pro nás, pro všechny a pro občany naší země naprosto bezcenné.
Osobně soudím, že pan předseda Poslanecké sněmovny by si své informace měl ověřovat a nechodit na nás s ohranými kufříky a polopravdami. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Pan kolega Kraus se hlásí o slovo.
Poslanec Michal Kraus: Já mám, dámy a pánové, procedurální návrh, který se týká hlasování o mém návrhu usnesení. Doporučuji, aby se hlasovalo o jednotlivých bodech po částech a vzhledem k tomu, že pan ministr Kočárník mě několikrát oslovil, dovolte ml, abych reagoval velice stručně dvěma větami.
Pan ministr financí je zřejmě už opravdu unavený muž, protože ve svém proslovu použil výraz, že dochází k určitému vzrůstu nedoplatků na daních. Jestliže dochází ke vzrůstu nedoplatků na daních, dochází tím ke snížení plnění daňové povinnosti. Jestliže argumentuje, že toto není pravda, tak opravdu si myslím, že už je toho na něho příliš.
Co se týká sedmičky, kdyby řekl, že se mnou nebude sedět za jedním stolem, domluvil bych se s panem Vávrou, aby tam dal stoly dva. Pokud hovoří o tom, že chce hovořit s novou tváří a ne se starou knihou, tak bych chtěl jenom říci, že chudák televizní divák, který se musí dívat stále na stejnou tvář a na stále stejné lidi, kteří hovoří o jediné správné cestě.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, o slovo se hlásí předseda klubu sociální demokracie. Samozřejmé, že mu v souladu se zákonem o jednacím řádu slovo dám. Vás ostatní bych chtěl vyzvat, abyste byli trochu tolerantnější a nezneužívali procedurálních návrhů k přednesení faktických poznámek, které je možno přednést pouze v rozpravě.
Prosím, pan kolega Gross.
Poslanec Stanislav Gross: Děkuji. Dámy a pánové, já teď budu hovořit především k těm, kteří chtějí poslouchat fakta a svým způsobem i děkuji za ty poznámky, které zde padaly k hospodaření sociální demokracie, protože je dobré si vzít i něco z kritiky. Zjišťoval jsem si během polední přestávky, jak to s daňovými povinnostmi sociální demokracie je, protože si myslím, že i malá část koaličních poslanců, která chce poslouchat věcné argumenty, si zaslouží vysvětlení, než aby tady zůstal viset stín určitých pochybností. Je to i pro ministra financí, který hovořil o tom, že pokud má správné informace, tak je to tak, jak on říkal.
Za posledních 14 dnů došlo v této věci k poměrně významnému vývoji a sociální demokracie podala proti vyměřeným daním odvolání.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, prosím o klid.
Poslanec Stanislav Gross: Děkuji, pane předsedající. Odvolání byla podložena všemi materiály, které si na několikrát vyžádalo jak Ministerstvo financí, tak Finanční úřad pro Prahu 1. Materiály byly dodány ve lhůtách, které byly těmito orgány stanoveny a dokonce sociální demokracie navrhla i návrh na zajištění daňové pohledávky v případě, že se zjistí, že tyto dané sociální demokracie skutečně má zaplatit, což znamená ve svém konečném důsledku, že státní rozpočet na daních sociální demokracie neprodělá.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Grossovi. V tomto okamžiku bych požádal pana kolegu Recmana, aby se ujal slova jako zpravodaj k tomuto bodu.
Všichni jsme obdrželi návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Je to sumarizace všech návrhů, které v rozpravě zazněly. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, vážená vládo, vážená sněmovno, abych učinil zadost svým zpravodajským povinnostem, kterými jsem s tichým souhlasem sněmovny byl pověřen, chtěl bych říci na závěr jenom toto.
V rozpravě vystoupilo 24 poslanců, z toho páni poslanci Grégr a Wagner třikrát, Dlouhý a Grulich dvakrát.
Byly předneseny 4 návrhy na usnesení Poslanecké sněmovny, a to poslanci Recmanem, Gongolem, Krausem a Budinským. Jak tady už zaznělo z úst předsedajícího, všechny tyto návrhy jste obdrželi písemnou formou, takže pokud se bude hlasovat po částech, přečetl bych jen tu část, o které se bude hlasovat. V souladu s § 72 zákona o jednacím řádu bych doporučoval, aby se hlasovalo v pořadí, v jakém byly jednotlivé návrhy předneseny. Pokud by s tím sněmovna vyslovila souhlas, začali bychom hlasovat nejprve o návrhu usnesení předneseném poslancem Recmanem.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano. Je nějaký jiný názor? Není tomu tak, já se dokonce domnívám, pane kolego, že když to máme písemné, není třeba to celé číst, ale pouze označit jasně, o který návrh se jedná. Přeje si někdo, abych vás znovu odhlásil? Je tomu tak. Takže si vás dovolím odhlásit, požádat o novou registraci. Prosím, nechť je předložen první návrh k hlasování.
Poslanec Svatomír Recman: Hlasovali bychom o návrhu předneseném poslancem Recmanem o variantě A - Poslanecká sněmovna vyslovuje nespokojenost s činností vlády v souvislosti se zabezpečováním zákona o státním rozpočtu ČR na rok 1997.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v 74. hlasování této schůze. Kdo je proti?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 95 pro, 94 proti. Prosím další protinávrh.
Poslanec Svatomír Recman: Protože tento návrh nebyl přijat, hlasovali bychom teď o variantě B.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Kdo je pro přijetí varianty B pana kolegy Recmana, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v 75. hlasování této schůze. Kdo je proti?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 95 pro, 94 proti.
Poslanec Svatomír Recman: Tříd bychom hlasovali o návrhu poslance Recmana pod bodem 2.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování 76, Kdo je proti? Návrh nebyl přijat poměrem hlasů 96 pro, 85 proti.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, vzhledem k tomu, že nebyl přijat návrh usnesení poslance Recmana, hlasovali bychom teď o návrhu usnesení, který přednesl poslanec Gongol.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Kdo je pro schválení tohoto návrhu usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 77. Kdo je proti? Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 96 pro, 68 proti.
Poslanec Svatomír Recman: Přešli bychom k návrhu usnesení předneseném poslancem Krausem. Tady doporučuji hlasovat rovněž po bodech, protože v té první části bychom hlasovali o textu:
Poslanecká sněmovna po vyslechnutí zprávy ministra financí o plnění zákona o státním rozpočtu ČR na rok 1997 za období leden-únor 1997.
l. vyslovuje znepokojení nad dlouhodobě se snižující dynamikou příjmů státního rozpočtu ČR.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pan kolega Kraus souhlasí s touto částí? Ano.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 78. Kdo je proti?
Tento návrh nebyl schválen poměrem hlasů 96 pro, 82 proti.
Poslanec Svatomír Recman: Ted bychom hlasovali o návrhu usnesení pod bodem II. písmeno a).
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 79. Kdo je proti? Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 96 pro, 82 proti.
Poslanec Svatomír Recman: Teď bychom hlasovali o bodu II, písmeno b) a z něj o části 1.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Omlouvám se, domnívám se, že nyní bychom měli hlasovat o celém zbytku usnesení najednou.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, pan poslanec Kraus s tím souhlasí, takže to zopakuji ještě jednou. Hlasovali bychom o bodu 11. žádá písm. b) najednou, to znamená b) I. - IV.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Omlouvám se, dámy a pánové, podařilo se mi vás odhlásit. Prosím, abyste se zaregistrovali.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 81. Kdo je proti?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 95 pro, 85 proti.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, vážená sněmovno, zbývá nám poslední návrh usnesení, které přednesl poslanec Budinský.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 82. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 97 pro, 96 proti.
Dámy a pánové, já vám děkuji. Děkuji panu kolegovi Recmanovi. Myslím, že můžeme konstatovat, že jsme projednali tento bod.
Dalším bodem je
19.
Vládní návrh zákona o platu a některých dalších náležitostech státních
zástupců a o změně zákona číslo 236/1995 Sb., o platu a dalších
náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní
moci a některých orgánů a soudců, ve znění zákona
č. 138/1996 Sb., sněmovní tisk 141-1. čtení
(Hluk v sále, poslanci opouštějí svá místa.) Dámy a pánové, prosím, abyste své ohnivé diskuse přenesli do předsálí. Platí to jak pro koaliční, tak pro opoziční část sněmovny. Prosím v tomto okamžiku např. předsedy klubů o pomoc ve zjednání pořádku ve sněmovně Děkuji.
První část vládního návrhu zákona, který jsme obdrželi, jak už jsem konstatoval, jako sněmovní tisk 141, uvede z pověření vlády ministryně spravedlnosti paní Vlasta Parkanová, druhou část potom odůvodní předseda vlády pan Václav Klaus. (Námitky.) Z pověření vlády pan kolega Jindřich Vodička. Dále místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník. Je prosím toto v souladu s usnesením vlády? Je tomu tak. Dámy a pánové, prosím paní kolegyni Parkanovou, aby se ujala slova.
Ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, první část předkládaného návrhu zákona je naplněním ustanovení § 23, odstavec 2 zákona o státním zastupitelství, které vyžaduje úpravu platových poměrů státních zástupců zákonem, a to vzhledem k ustanovení § 37 téhož zákona, zákonem samostatným.
Platový systém navrhovaný pro statní zástupce navazuje po formální stránce na úpravu platových poměrů představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců, provedené zákonem č. 236/1995, ve znění zákona 138/1996 Sb.
Cílem této navrhované úpravy platových poměrů státních zástupců je vytvoření odpovídajících relací platové úrovně státních zástupců ve vztahu k platovým poměrům subjektů, podléhajících režimu uvedeného zákona i k platovým poměrům v rozpočtové sféře obecně.
Návrh přihlíží ke specifickému charakteru funkcí, k nezastupitelnému postavení státních zástupců a k výlučnosti jejich kompetenci vyplývajících z Ústavy České republiky.
Pro státní zástupce je navrhován systém odměňování, v principu totožný s odměňováním soudců. Je založený na rozlišení platu státních zástupců podle druhu státního zastupitelství, u kterého vykonávají statní zástupci svoji funkci, a podle délky započtené doby praxe. Konkrétní výše platu je pak určena platovým koeficientem. Jeho výše je shodná s výší platového koeficientu určeného pro soudce, a to podle zákona 236 z roku 1995. Jeho pomocí se plat vypočte ze zákonem stanovené platové základny. Platová základna je stanovena násobkem maximálního platového tarifu zaměstnanců ministerstev, resp. zaměstnanců orgánů uvedených ve výčtu ustanovení § 73 zákoníku práce. Koeficient pro určení platové základny je stanoven tak, aby její výsledná výše představovala cca 30 procentní odstup od platové základny stanovené podle zákona č. 236 z roku 1995.
Po novelizaci, tj. po snížení platové základny o 10 procent, bude činit rozdíl mezi tarifními platy soudců a státních zástupců 20 procent. Navržený platový systém obsahuje výhradné nárokové složky platu.
Z dalších náležitostí obsahuje návrh zákona pouze nárok na naturální plnění pro nejvyššího státního zástupce, jeho náměstka a vrchní státní zástupce spočívající v poskytování služebního vozidla a telefonních linek.
Realizace navrhované úpravy platů státních zástupců s účinností navrhovanou k 1. červenci letošního roku si vyžádá zvýšení rozpočtových prostředků státního rozpočtu České republiky v kapitole Ministerstva spravedlnosti v neinvestičních výdajích cca 38 miliónů korun, z toho mzdových prostředků cca 30 miliónů.
V případě, že by návrh nebyl, ať již z jakýchkoli důvodů, přijat, bude přetrvávat minimálně i v letošním roce zcela nežádoucí rozdíl mezi úrovní platových poměrů státních zástupců a soudců. Tento rozdíl představuje při porovnáni skutečných průměrných příjmů státních zástupců v roce 1996 a očekávaných průměrných příjmů soudců v roce 1997 rozdíl cca: na úrovni okresů 17.400 Kč, na úrovni kraje 27.500, na úrovni vrchních státních zástupců 32.500 a na úrovni nejvyšších státních zastupitelství 35.500. To představuje zhruba 50 procentní a někde i vyšší odstup platů státních zástupců od platu soudců. Takový stav by výrazně zhoršil již dnes zcela nežádoucí napjaté vzájemné vztahy mezi oběma skupinami, tedy mezi skupinou státních zástupců a soudců, a zkomplikoval by již tak složitou personální situaci na státních zastupitelstvích.
Z výše uvedených důvodů je přijetí předkládaného zákona, včetně navrhované účinnosti, potřebné a žádoucí. Já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní ministryni Parkanové, prosím pana ministra Vodičku, aby se ujal slova.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v části druhé navrhuje vláda úpravu některých ustanovení zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců ve znění zákona č. 138/1996 Sb.
Nejvýznamnější změna, která spočívá ve snížení platové základny pro určeni platů představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců o 10 procent, reaguje na kritiku veřejnosti týkající se výše platu příslušných představitelů, jejího poměru k průměrné mzdě občanů České republiky a srovnání tohoto poměru s poměrem existujícím v ostatních vyspělých zemích.
Rovněž výši platů soudců vnímá veřejnost jako nepřiměřenou, a to zejména ve vztahu k výdělkové úrovni vysokoškolsky vzdělaných odborníků s vysokou mírou společenské odpovědnosti, jako např. lékařů, vědeckých a výzkumných pracovníků.
(Předsedající: Dámy a pánové, prosím o klid)
Snížením platové základny se současně sníží i paušální náhrady od ní odvozené, které se všeobecné pokládají rovněž za nepřiměřeně vysoké. Při realizaci návrhu nedojde k narušení systému, jehož výhodou je vymezení platových relací mezi představiteli moci zákonodárné, soudní a výkonné a zajištění relativní stálosti těchto relací a platových systémů.
Dále se navrhuje zrušit jako neodůvodněnou paušální náhradu poskytovanou soudcům na nákup odborné literatury a na reprezentaci. Jedná se o nepřiměřenou výhodu oproti osobám v zaměstnaneckém vztahu s obdobným společenským postavením.
Rovněž se navrhuje zrušit pro soudce Ústavního soudu nárok na naturální plnění spočívající v užívání služebního vozidla k výkonu funkce a k umožnění styku s rodinou. Uspokojování tohoto nároku je nákladné a navíc soudcům Ústavního soudu náleží naturální plnění spočívající v bezplatném používání prostředků veřejné hromadné dopravy.
S ohledem na postavení soudců v systému státních orgánů a na konstrukci jejich platu se navrhuje vyloučit jakoukoli možnost poskytování platu za práci přes čas. Výše jejich platu odůvodňuje zahrnutí odměny za veškerou jimi vykonanou práci do tohoto platu. Změny navržené ve druhé části znamenají vesměs úspory prostředků státního rozpočtu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi a konstatuji, že zpravodajem pro první čtení byl určen pan poslanec Jozef Wagner, kterého prosím, aby se ujal slova.