Místopředseda PSP Jiří Honajzer: S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Grulich.
Poslanec Václav Grulich: Dámy a pánové, s potěšením jsem vyslechl projev ministra průmyslu a obchodu, ale stále více se mi vybavovala Shakespearova slova, slova, slova. Nedivím se, že pan ministr stál dlouho v popularitě vysoko na žebříčku. Mluví uhlazené, mluví plynule, vypadá dobře.
Říká, že jsme na křižovatce. On jako ministr průmyslu je povinen říci, kudy a jak půjdeme z té křižovatky. Ne opozice, kterou tu vyzývá, že má ukázat cestu, ale vláda je povinna ukázat cestu. Já jsem neslyšel od něho jediné slovo, které by tuto cestu naznačovalo.
Mluví tu o robustnosti našeho průmyslu. Proboha, doufejme, že ministr průmyslu se dostane do našich fabrik, aby viděl, kde provoz jede na polovinu, kde je desetinový a kde je úplné zastaven.
Nedávno, před dvěma dny nebo kdy, jsme měli debatu s ním v klubu o situaci v Poldovce, ale zákonitě se debata rozšířila i na situaci v průmyslu, zejména strojírenství jako celku.
To není otázka křižovatky, to je otázka, že byly vytvořeny špatné podmínky pro náš průmyslu, to je otázka toho, kdo stál u těchto podmínek, kdo byl u privatizační linky, ze které se nám klubou stále větší podvody, kdo způsobil, že není konkrétní vlastník, na což jsme upozorňovali. To je skutečná chyba, ale kým byla zaviněna? Když o té chybě už víme, kdo je povinen ukázat cestu z těchto chyb ven. Opozice, nebo vláda? My tu cestu ukazujeme a když ministři budou schopni číst, ať si přečtou náš program. Ale my nejsme ti, kteří jsou povinni, i pro pana Černého to platí, tuto cestu ukazovat, ale ti, kdo nás do této křižovatky, a to bezvýchodné křižovatky, zavedli. Takže trochu jinak by k tomu měli asi přistupovat i vládní představitelé a i ti naši kolegové poslanci, jako pan Černý, který neumí nic jiného, než na tyto věci se hulvátsky smát. Děkuji vám ostatním za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec a ministr Dlouhý, další k faktické se hlásí pan poslanec Černý. Jen bych poprosil a připomínám, že na faktickou poznámku jsou maximálně dvě minuty. Byl jsem teď tolerantní, pan poslanec Grulich mluvil o půl minuty déle.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Pane předsedající, samozřejmě mne mrzí, když opoziční poslanec vyzývá koaliční poslance a ministry, aby četli, dokonce i volební programy, někdy je to docela otrava. Já se přiznám, že čtu a byl bych rád, pane předsedající, kdybyste vyřídil panu poslanci Grulichovi, že čtu tyto volební programy. Mrzí mne však, že pan poslanec Grulich neposlouchá na zasedání sněmovny. Ale naštěstí zde máme stenozáznamy, tedy věřím, že prokáže i schopnost číst a přečte si můj stenozáznam. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Předpokládám, že vzhledem k mimořádnému klidu ve sněmovnu pan poslanec Grulich slyšel vzkaz pana ministra Dlouhého.
K faktické poznámce se přihlásil pan poslanec Černý.
Poslanec Jan Černý: Pane předsedající, dámy a pánové, myslím si, že zákony platí pro všechny, včetně pana Grulicha, takže bych prostřednictvím předsedajícího vyzval tohoto pána, aby zákony dodržoval a oslovoval mne pouze prostřednictvím předsedajícího.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pan poslanec Grulich hodlá reagovat v další faktické poznámce, na což má samozřejmě právo. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Grulich: Pane předsedající, je mi líto, pan kolega Černý si bude muset přečíst stenozáznam, aby zjistil, že v češtině jsou určité rozdíly a že nebyl osloven, že pouze o něm bylo hovořeno. Za oslovení v té chvíli, kdy jsem hovořil, mě nestál. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Doufám, že teď už všichni umožní vystoupení pana poslance Budinského, který trpělivě čeká ať přijde na řadu v průběhu řádné rozpravy.
Posledním přihlášeným do rozpravy je pan poslanec František Chobot.
Prosím, pane poslanče Budinský.
Poslanec Vladimír Budinský: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, paní poslankyně, páni poslanci, nevystupuji v této Poslanecké sněmovně často, ale musím se teď postavit po bok pana ministra Kočárníka, neboť je napaden, a já bych se postavil po bok člověka, kterého hospodští povaleči vracející se z hospody U Kaštanu napadli při cestě z práce. Padla zde velmi ostrá slova, možná, že i má slova budete hodnotit, když si vztáhnete na sebe, jako velmi ostrá. Padla tu slova o krizi, padala tu slova o potápějících se lodích. Jsem přesvědčen, že loď České republiky se vůbec nepotápí, že je ve velmi dobrém stavu, pouze nepluje takovou rychlostí, jako by měla plout. Jestli je někde problém, tak ten problém nastal v červnu minulého roku po volbách, kdy tempo, kterým tato loď pluje, bylo výrazně zpomaleno.
Možná, že svůj díl by si měli ve svých svědomích také hledat ti, kteří rozpoutali řetěz nejrůznějších afér a nejrůznějších krizí, od aféry BIS až po ty z poslední doby.
Byl bych velmi rád, abychom si všichni z řad koalice i opozice uvědomili, že cíl, ke kterému jsme vypluli za takového jásotu, girland, kdy jsme vyplouvali z přístavu, létaly špunty šampaňského a mávali na nás všichni z okolí, takže ten cíl vybudování tržní ekonomiky je cílem správným a že kurs, který jsme nastolili, a to je rasantní a rychlá ekonomická transformace, je také správný.
Možná, že jsme za uplynulé měsíce ztratili tempo a i dnešní debata a dnešní čísla, o kterých se bavíme, jsou pro nás výzvou pro to, abychom zvýšili výkon ve strojovně, aby tempo, kterým plujeme, bylo rychlejší.
Já sám se vždycky snažím zamýšlet se nad sebou a ptám se, jestli jsme tady v Poslanecké sněmovně, jestli jsme tady v každém výboru byli dostatečně rychlí a dostatečně konstruktivní při přijímání důležitých ekonomických zákonů. Myslím si, že bychom zejména v našem hospodářském výboru měli vyvinout úsilí pro to, aby privatizace byla dokončena, aby podniky našly konkrétního vlastníka, který jediný může mít zodpovědnost za jejich prosperitu, produktivitu práce, za jejich trhy a za jejich budoucnost. Já sám jsem připraven na těch krocích, které připravujeme v dokončení privatizace, spolupracovat.
Proto bych chtěl navrhnout velmi stručné usnesení:Poslanecká sněmovna bere zprávu ministra Kočárníka na vědomí. Děkuji za pozornost,
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Budinskému a zvu k řečništi pana poslance Františka Chobota.
Poslanec František Chobot: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, zbytku té naší slavné sněmovny, jsem patrně posledním řečníkem, který vystoupí k tomuto problému před obědem, nebo doufejme, že v celé rozpravě k tomuto bodu, ke zprávě pana ministra financí ČR Kočárníka o státním rozpočtu.
Moji předřečníci podrobné rozvinuli a rozebrali patrně vše, co bylo nutné a co sami uznali za vhodné. I mne skutečnost neplnění státního rozpočtu znepokojuje. Nebudu se zabývat detaily, které byly ve zprávě pana ministra uvedeny. Bylo by to už možná zbytečné. Co mě však velmi znepokojuje, je minimální zájem o projednávání tohoto materiálu ze strany poslanců koalice. Vystoupili zatím jenom dva, kteří se starají o to, že náš stát a naši občané jsou neplněním rozpočtu ohroženi, a to i ti, kteří strany vládní koalice volili. Nikdo z dalších koaličních poslanců se nepokusil alespoň vysvětlit důvody propadu rozpočtu a říci svůj názor, případné jej nějak podepřít.
Dalším, kdo v této diskusi vystoupil, byl pan poslanec Wagner, který mluvil sobě vlastním stylem a řekl něco, možná i nic. Mluvil dost dlouho a mělo by se snad poznat, zda je pro koalici či opozici. Tento zvláštní styl projevu by se dal nazvat Wagnerův "mateník".
Na závěr chci říci, že pokud bude zájem o řešení palčivých problémů našeho státu ležet na srdci koaličním poslancům tak, jak dnes ukázali, zlepšení se asi nedočkáme. Nemohou se jenom slepě spoléhat na ty, které mají ve vládě. Musí je kontrolovat, volat k zodpovědnosti, a proto - jak doufám je voliči do této sněmovny zvolili. Při současném rozložení sil v parlamentě mají o to větší zodpovědnost. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji, pane poslanče. Bohužel jste spolu se mnou marné doufal, že budete posledním v rozpravě. Do rozpravy se přihlásil s řádnou přihláškou pan poslanec Langer, s faktickou poznámkou pan poslanec Grégr a s faktickou poznámkou pan poslanec Wagner. Ted dostane slovo pan poslanec Grégr, poté pan poslanec Wagner, pak pan poslanec Langer a po něm pan poslanec Machovec.
Poslanec Miroslav Grégr: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, je mi to líto, chtěl jsem se vždycky vyhnout nějakým reakcím na předřečníky, ale musím reagovat na vystoupení pana poslance Budinského. Zřejmě se jedná o pamětníka, protože jeho exkurs do doby Hospody u kaštanu je asi autentický, protože i způsob ekonomické transformace, kterou předvádí vládní koalice, odpovídá tomuto historickému období. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: S další faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Wagner.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, bývá zvykem v této sněmovně, že lidé na výzvy nereagují, a tím dávají jednoznačně najevo své stanovisko. Možná by to bylo užitečnější než reagovat na to, čím mě oslovil pan poslanec Chobot. Nicméně mě oslovil tím, že dal nepochybně najevo, že neví, o čem jsem mluvil. Je tedy třeba zopakovat, o čem jsem mluvil, protože jsem chtěl mluvit jen o tom, že k obyvatelům této země, za které tak strašně chce jeden opoziční klub mluvit a o které se chce tak strašlivé starat, se dá mluvit jen zodpovědné.
To, co jste zde komentoval a vykládal, to všechno je jen nepochopení skutečné situace této země. Vy nenavrhujete žádná řešení, vy chcete hledat viníka, a je vám úplně jedno, že budete léčit pacienta někdy mnohem později, až bude ještě churavější. (pokračuje Wagner)
Místo toho byste se měli snažit (a k tomu vás vyzývám) řešit věcně věcné problémy. To pomůže vašim voličům více. Budíte bez obav, oni to také více ocení než jen plané řeči. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Do rozpravy se přihlásil pan poslanec Ivan Langer, připraví se pan poslanec Karel Machovec.
Poslanec Ivan Langer: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, já se přiznám, že nejsem ekonom, a tudíž se necítím příliš fundován k tomu, abych posuzoval úspěšnost nebo neúspěšnost, výkonnost či nevýkonnost naší ekonomiky. Rád bych ale zareagoval na vystoupení předsedy Poslanecké sněmovny a předsedy sociální demokracie pana Miloše Zemana, který hovořil o nevýkonnosti a malé aktivitě finančních úřadů ve smyslu vybírání daní.
Nejsem schopen posoudit, jestli skutečné všechny finanční úřady v této zemi fungují správně. Já vím, že přinejmenším jeden správné nefunguje, nebo mám ten pocit, a chtěl bych v té souvislosti položit panu ministrovi financí prostřednictvím vás, pane předsedající, otázky, jejichž zodpovězením já podmiňuji své hlasování o navrženém usnesení.
Pokud se nemýlím, je to případ Finančního úřadu Prahy 1. Tento problém se týká neplacení daní a daňových úniků ze strany České strany sociálně demokratické. Já jsem se chtěl zeptat prostřednictvím vás, pane předsedající, pana ministra, jakým způsobem budou řešeny ty otázky neodvádění daní ze strany sociální demokracie, které už nyní jsou odhadovány snad na několik desítek, snad i stovek miliónů korun a následné jejich hrazení.
Chtěl jsem se zeptat, jestli sociální demokracie bude v tomto případě sankcionována jako každý podnik v tomto státě, v této zemi, který neplní své povinnosti uložené zákonem.
Při této příležitosti bych chtěl podotknout, že je velice podivné, že strana, která sama neustále kritizuje hospodaření současné vlády, dluží státu horentní sumy, neodvádí daně a v nedávné době neplatila ani důchodovou daň svých zaměstnanců, jak bylo psáno v médiích. Podotýkám, že čerpán z toho, co jsem si přečetl.
Chtěl jsem říci, že pokud je to pravda, tak ta dlužná částka neustále narůstá, stát je krácen o prostředky, které by jinak mohl určitě užitečně využít.
Chtěl jsem se zeptat, jakým způsobem - je-li to pravda - bude řešen dluh České strany sociálně demokratické u oněch zkrachovalých bank, pokud u nich čerpala úvěry. Slyšel jsem, že to bylo snad u banky Bohemia, u Kreditní a průmyslové banky Plzeň a snad i u nějakých dalších.
Chtěl jsem se zeptat, pane ministře financí, prostřednictvím vás, pane předsedající, jestli si nemyslíte, že by politická strana, která dělá resp. nedělá toto, by neměla ústy svého předsedy si nejdříve zamést před vlastním prahem a pak teprve kritizovat nečinnost finančních úřadů.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: V každém případě teď dostane slovo pan poslanec Gross. Dříve než přijde k řečništi, bych jej prosil, aby nám sdělil, jedná-li se o přednostní vystoupeni předsedy klubu v rámci rozpravy nebo o faktickou poznámku.
Poslanec Stanislav Gross: Přednostní vystoupení, abych to nekomplikoval.
Chci reagovat na to, co nyní říkal pan poslanec Langer. Budu se snažit reagovat pokud možno věcné. Za prvé mě velice překvapuje taková ta rádoby hra, která se tady předvádí ze strany ODS, kdy jeden poslanec této strany klade razantní otázku ministrovi této strany a dokonce hovoří o podmiňování svého vztahu ke zprávě ministra financí. To jen na okraj věci.
Podstatné, co k tomu chci říci je to, že já být na místě poslanců ODS nebo dokonce ministrů této strany, tak bych se styděl za kauzu Lidový dům a vůbec bych o této věci nehovořil, protože to je právě ODS, jejíž ministr způsobil tuto kauzu a jejíž ministr napsal dopisy ...Dověděl jsem se od pana ministra, že jsem drzý. Chci, aby to bylo v protokolu. Děkuji.
Styděl bych se za to tyto věci zde říkat, protože právě tento představitel zapříčinil to, že příjmy, z kterých sociální demokracie má platit daň, nedoputovaly do sociálně demokratické pokladny. A to je celý problém. A pokud nejsou naše, tak z nich nemáme platit daň. Ministerstvo financí si musí tuto věc ujasnit. Největší dluh se týká, pánové a to si ujasněte, nebo vás informátor ať si to ujasní - daně z přijmu.
Ale to podstatné, co chci k tomu říci, je tato věc. Myslím, že je vždycky čestnější, když se politická strana snaží získat prostředky čestným a legálním způsobem, i když třeba ne vždycky je to způsob, který se ukáže jako ten nejšťastnější a třeba se ukáže v tomto případě, že to nebyl nejšťastnější způsob, ale v každém případě je to legální a zákonné.
Za minimálně nemorální považuji, pokud politická strana získává prostředky od sponzorů, jejichž identifikaci sama nechce sdělovat, od sponzorů z exotických krajin a shodou okolností do podobných exotických krajin náhodou pod správou tohoto ministra odputuje miliarda korun. Nechci zde nic naznačovat, ale samozřejmě i v těchto věcech se dá hledat určitá souvislost.
Nedovolil bych si z pozice takovéto politické strany hovořit o tom, jak je financována jiná politická strana, když tato politická strana pořádá sponzorské večeře a ochuzuje prostředky daňových poplatníků, protože přijímá sponzorské dary od podniků, které jsou ještě pod vlivem státu. To jsou všechno věci, které, pane kolego Langere - a teď si vás dovolím oslovit a omlouvám se za to, takže prostřednictvím předsedajícího vás takto oslovuji - tak to jsou prostředky, které získala vaše strana. A to považuji za daleko méně morální, a možná se v budoucnu ukáže i pochybné, než to, jakým způsobem získává prostředky sociální demokracie.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: S faktickou poznámkou pan poslanec Brožík.
Poslanec František Brožík: Já se omlouvám.Samozřejmě náš předseda klubu, pane předsedající, dámy a pánové, měl přednost, ale já bych se býval hlásil fakticky k panu kolegovi Langerovi, který řekl, že není ekonom.
Chtěl bych říci, že to, že sociální demokracie vykazuje svůj nedoplatek na daních, je poctivě přiznaná daň, na kterou bohužel nemá finanční prostředky. Moment, pane kolego, ať nám řekne pan ministr, kolik je nevybrané přiznané dané. Toto číslo se pohybuje kolem 50 mld korun v tomto státě. Přiznané a nevybrané daně, protože druhotná platební neschopnost nejen politických stran, ale i průmyslových podniků zapříčiňuje to, že není možné uhradit tyto závazky vůči státnímu rozpočtu.
Sociální demokracie se k tomuto dluhu přiznala a využila všech možností daně z přijmu právnických osob, aby požádala o úlevu, aby požádala o osvobození řekněme od penále apod. Myslím, že není žádná hanba, aby sociální demokracie řekla, že má dluh na dani z minulých let, ale ten příjem, se kterým počítala, že dostane - třeba za Lidový dům, o kterém už tu bylo řečeno - ten prostě nedostala. Ale o to Jste se postarali, páni kolegové, vy. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Upozorňuji vás, abyste se neoslovovali v rozpravě přímo. To za prvé. Za druhé vás chci upozornit, že dám šanci a prostor faktickým poznámkám, ke kterým se první přihlásil pan ministr Kočárník, kolega Tlustý a pak Čestmír Hofhanzl a vystoupení pana poslance Machovce bude v každém případě z mého rozhodnutí posledním vystoupením před polední přestávkou. Děkuji vám.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych nerad, aby se kauza neplacení daní stala předmětem kauza neplacení daní sociální demokracií. Já ve svém závěrečném slově tuto kauzu popíši, aby bylo učiněno zadost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Faktická poznámka kolega Tlustý, kolega Hofhanzl, kolega Špidla.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych vyzvat všechny řečníky, ale zejména vás, pane předsedající, abyste nepřipouštěl diskuse k tématu, které není předmětem projednávaného bodu.Tento bod se nejmenuje dluhy sociální demokracie ani vina ODS, jak to tady formuloval pan kolega Gross. Tento bod se jmenuje plnění státního rozpočtu a myslím, že by nám všem prospělo, kdybychom tento závažný bod seriózně diskutovali a neodváděli pozornost jinam.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Já s vámi bytostně souhlasím, pane kolego, ale jestli reagují naši kolegové faktickými poznámkami, dopředu mi neoznamují, k čemu hodlají diskutovat. Prosím, pane poslanče, a i vás bych poprosil, abyste bral na zřetel to, co řekl podle mého soudu velice přesné pan poslanec Tlustý.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Samozřejmě, pane předsedající. Moje maminka (pobavení v sále), když jsem hloupé mluvil, mi vždy říkala "mlčeti zlato a mluviti stříbro". Potvrzuji z tohoto místa to, co řekl kolega Tlustý. Chtěl bych jen dodat, že samozřejmé vinu na současném stavu nese i tato koalice. Viděl jsem parlament od samého počátku, viděl jsem, jak někteří lidé z této koalice jednali na počátku, viděl jsem pak, jak lidé z této koalice jednali v průběhu dalších let.
Chtěl bych ministru Kočárníkovi říci. Vyplakával se mi šéf finančního úřadu - vyložené vyplakával - že nemohou vybrat daně a nemohou se dovolat na Ministerstvu financi, aby řekli, jak věci jsou. Bohužel neseme zodpovědnost a špinavý uzel, který jsme zapletli, budeme muset nějakým způsobem rozplést. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pan poslanec Špidla ještě chce mluvit? Nechce. Takže pan poslanec Machovec vystoupí řádné v rozpravě a bude to v každém případě poslední vystoupení v rozpravě před polední přestávkou.
Poslanec Karel Machovec: Pane předsedající, dámy a pánové, já jsem původně v této debatě vůbec nechtěl vystupovat, nicméně to, co tady zaznělo, mě donutilo k tomu, abych vystoupil a možná přednesl této sněmovně zcestný pohled na řešení současné situace.
Byl bych velmi nerad, aby tato debata byla nadále zatěžována způsobe diskuse, kdo za co může a kdo co zavinil. Tato debata - a byla k tomu vzácná příležitost - se mohla vinout oboustranně, pánové jak zprava, tak zleva, v duchu jak z toho ven. Jestliže jsme v průšvihu, jestliže jsme udělali v privatizaci něco špatně, asi nám nepomůže, když tady budeme obhajovat privatizační skandály, když tady budeme obhajovat tunelování bank, když tady budeme obhajovat systémové chyby v privatizaci. Pravděpodobné bychom dnes byli dál, kdybychom zvolili místo kupónové metody standardní metody privatizace, průhlednější metody privatizace, kdybychom daleko dříve začali kontrolovat kapitálový trh a dění na kapitálovém trhu, zejména v době, než se tyto operace přenesly do bankovního sektoru a problémů bankovního sektoru.
Ale to nám v této chvíli, vážení kolegové, nepomůže. V této chvíli by se zásadní diskuse měla vést, jak z toho, zda náhodou tady není doba pro zahájení meritorní diskuse o novém způsobu rozpočtové politiky tohoto státu, zda zcela vážné neuvažovat o změně hospodářské strategie a nikoli hospodářské strategie ve smyslu subvencování průmyslu, subvencování zemědělství, ale vytvoření systémových nástrojů k podpoře průmyslu a k podpoře zemědělství. Tady o tom by měla znít debata. Jsme na křižovatce a z té křižovatky bychom měli jít společně, alespoň ti, kteří to chtějí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Machovcovi. Ptám se, zdali se ještě někdo hlásí do rozpravy, která by případné pokračovala ve 14.30 hodin? Není tomu tak, tudíž rozpravu končím. Ve 14.30 hodin se sejdeme ve sněmovní síni, kdy dostane závěrečné slovo pan ministr financí. Budeme mít na lavicích text návrhů usnesení, které padly v rozpravě a po vystoupení ministra financí budeme o těchto návrzích hlasovat.
Děkuji a přeji dobrou chuť.
(Schůze přerušena ve 13.10 hodin.)
(Schůze opět zahájena ve 14.34 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím, abyste zaujali svá místa. Prosím, abyste se přiměřeně ztišili, tak, abychom mohli zahájit své odpolední jednání. Dámy a pánové, na závěr dopolední části dnešního jednání schůze Poslanecké sněmovny byla uzavřena rozprava k probíhajícímu bodu s tím, že jsme se shodli, že po přestávce na oběd jako první dostane slovo pan místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník a potom přistoupíme k hlasování o návrhu usnesení, respektive o návrzích usnesení, která zazněla v průběhu dlouhé rozpravy.
Dámy a pánové, prosím vás ještě jednou, abyste zaujali svá místa. Prosím, abyste pokud možno vypnuli své mobilní telefony a žádám pana ministr financí, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, s velkou pozorností jsem sledoval vystoupení pánů poslanců v rozpravě ke zprávě o státním rozpočtu. Ano, byli to pouze páni poslanci, žádné dámy nevystoupily, je to možná syptomatické. Musím říci, že až na výjimky mě rozprava zklamala, že nebyla nesena věčným duchem tak, jak byla mnou přednesena zpráva, ale že šlo hlavně o politické divadlo, jehož vyvrcholením měl být proslov pana poslance Zemana. Přiznám se, že jsem to trochu očekával, a tak jsem samozřejmě nevěřil ujišťování pana předsedy Zemana před zahájením schůze sněmovny, že poslanci pouze chtějí vědět, jaký je skutečný stav státního rozpočtu a jaké jsou uvnitř tohoto rozpočtu problémy. Nyní vidím, že můj odhad byl správný a že bohužel nedochází k tomu o co jsem alespoň malinko doufal, že může být věcná a konstruktivní diskuse tady v této sněmovně nad existujícími problémy naši ekonomiky, počítajíc v to náš státní rozpočet. Přestože moje zpráva byla rozmnožena a dána písemné k dispozici, řada pánů poslanců patrné neumí číst, protože mi vkládali do úst, co jsem ani neřekl, ani v této zprávě písemně není obsaženo. To se týká zejména pánů poslanců Šuláka, Recmana, Vymětala, Gongola a Krause.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Promiňte, pane místopředsedo. Dámy a pánové, prosím o klid. Prosím i pana kolegu Kasala a další. Prosím ale i pracovníky tiskového odboru, aby zajistili přiměřené umístění zástupců sdělovacích prostředků, aby poslanci mohli sledovat vyjádření pana ministra. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Já vás teď samozřejmě nebudu unavovat tím, abych toto dokazoval, protože si to každý můžete po porovnání mého textu, který máte k dispozici, a toho, co jste říkali sami ze stenozáznamu, velmi snadno porovnat. Nicméně aby to nezůstalo pouze u tohoto konstatování, uvedu alespoň jeden příklad, jak jsou mi vkládána některá slova do úst. Pan poslanec Kraus v závěru svého vystoupení mé vložil do úst, že jsem řekl, že je pro mé překvapivé snižováni plnění daňové povinnosti. Pane poslanče, když se dobře podíváte do textu, který máte rozdán, který je záznamem mého vystoupení, já jsem o plnění daňové povinnosti neřekl ani slovo. Hovořil jsem o tom, že existuje daňová povinnost, což je předpis dané a že ze samotného snižování předpisů daně můžeme usuzovat, že skutečně dochází v ekonomice ke zpomalení ekonomického růstu. Pokud nevíte, co to je předpis daně neboli daňová povinnost, tak bych prosil, abyste mi tato slova do úst nevkládali. Pan poslanec Ransdorf mi položil dvě otázky. První otázka se týkala toho, zda sledujeme, máme statistiku zisků transferovaných do zahraničí. Druhá otázka se týkala toho, zda využíváme zkušeností sousedních zemí, zemí Evropské unie s tím, čemu se říká v daňové teorii i v ekonomické literatuře transfer priceing, neboli úniky daní na základě manipulace s cenami mezi mateřskými společnostmi a domácími společnostmi. Samozřejmě, že statistika zisků transferovaných není a nemůže být, nicméně problém transfer priceingu jsem tady v této sněmovně již několikrát vysvětlovat, ujišťoval jsem vás o tom, že máme pod dohledem zahraniční firmy, které mají tady své dceřiné společnosti, říkal jsem vám, nemohu jmenovat tu firmu, protože je to vázáno daňovým tajemstvím, že jsme na jedné konkrétní firmě udělali jistý algorismus postupu.
A musím říci, že transfer pricing je mezinárodní problém nejvyšší obtížnosti v daňových podvodech, že jsme jistý mustr na to udělali, že jsme také této firmě daň doměřili a že naše finanční úřady mají vypracován spolu s cenovými orgány postup, jakým způsobem pokračovat. Ale platí i to, že by nám velmi pomohlo, co tady říkal pan poslanec Wagner, aby sněmovna přijala zákon o oceňování co nejrychleji, protože se můžeme dostat k daleko objektivnější bázi pro oceňování a tím dokazování transfer pricingu.
Zkušenosti ostatních zemí samozřejmě využíváme. Mohu vás ujistit o tom, že jak při přípravě vůbec celého daňového systému jsme využívali konzultací s experty OECD. Tyto konzultace máme v podstatě i v současnosti. Naši pracovníci jezdí na specializované semináře, které pořádá OECD k jednotlivým problémům v daňové správě, počítajíc v to i boj s daňovými úniky v jejich nejrůznějších formách. Ano, využíváme tyto zkušenosti. Samozřejmě, že vstřebávání v§ech praktik, které mají za sebou vyspělé země s historií dlouholeté daňové správy, má také svoji časovou dimenzi, protože nemůžeme předpokládat všichni, že by okamžitě naši pracovníci z daňové správy uměli hned to, co umějí jiní, kteří mají v tom čtyřicetileté, padesátileté zkušenosti a pod.