Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji. Zvu k řečništi pana poslance Neheru. Posledním zatím písemně přihlášeným je pan poslanec Jiří Václavek.
Poslanec Jindřich Nehera: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, v této chvíli projednáváme návrh poslanců Miroslava Sládka a dalších na vydáni zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, zkrácené řečeno, o sníženi platu ústavních činitelů.
Víme, že SPR-RSČ již několik let usiluje o přijetí tohoto zákona, doposud však marně. Víme, že loni dokonce i sám premiér Václav Klaus prohlásil, že on sám podá svůj vlastní návrh zákona na snížení platu ústavních činitelů, ale tak jako téměř vždy, zůstalo jen u slov, takže tato slova pana premiéra byla čisté populistická a sloužila pouze k oklamání voličů podporujících SPR-RSČ, usilující, jak jsem již řekl, několik let o přijetí tohoto zákona. Věřím tedy, že nejen pan premiér Václav Klaus a nejen celá ODS, a zde bych chtěl podtrhnout, že "demokratická" pouze ve svém názvu, ale celá vládní koalice tento návrh zákona jednohlasné podpoří, aby tak prokázala svoji státotvornost. Ostatním poslancům bych chtěl připomenout, jaké platy berou naši spoluobčané.
Například v Sigmě Lutín bere slévač okolo 5 tisíc korun českých a o tom, jaká je to těžká práce a v jakém prostředí, snad nemusím ani hovořit. Vezměme si třeba práci v zemědělství, zvláště pak v živočišné výrobě, kde je práce opět velice namáhavá a v nevábném prostředí, kde se musí pracovat v sobotu i v neděli i ve svátky, opět s platy okolo 5 tisíc korun. Je paradox, že ti, kdož mají více než stotisícové měsíční příjmy, zbrojí proti zvyšování dělnických platů, určují směšné dvoutisícové životní minimum, ale sami si od ledna letošního roku nezapomněli své platy zvednout. Doporučuji této Poslanecké sněmovně, aby návrh SPR-RSČ přijala tím spíše, pokud si chce uchovat už tak chabou důvěru občanů v tento institut.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Posledním písemně přihlášeným je pan poslanec Jiří Václavek, kterého zvu k řečništi.
Poslanec Jiří Václavek: Pane předsedající, dámy a pánové, nechci se zabývat věcným obsahem tohoto problému, jenom několik formálních záležitostí. Před chvílí zde řekl pan zpravodaj, pan kolega Wagner, že rozpočtový výbor dostal podklady ze statistického úřadu, a že je s nimi spokojen. Oběhl jsem několik kolegů, nikdo o takových podkladech zatím neví a rozpočtový výbor k tomu zatím žádné kvalifikované stanovisko nezaujal. Předpokládali jsme totiž, že ze statistického úřadu dostaneme podklady toho charakteru, abychom viděli, jaké relace jsou v platech v managementu různých odvětví, resp. různých podniků napojených na státní rozpočet. Nemusím jistě připomínat to, že se vedou řeči o tom, že v různých nemocnicích, které dnes krachují a jsou ztrátové, management typu náměstků a ředitelů bere čtyřicetitisícové až padesátitisícové platy, že management Českých drah, také se o tom otevřeně hovoří, bere stotisícové až dvousettisícové platy apod. Myslím si, že bez solidního rozboru a analýzy v této věci dost dobře nejde o této záležitosti rozhodovat ani na úrovni ústavních činitelů. To je důvod, proč navrhuji, aby tento bod byl znovu odročen jako v minulosti, týká se to i následujícího bodu, ale o tom se vyjádříme zvlášť. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Dříve než dám slovo panu poslanci Wagnerovi, dovolte mi oznámit, že pan poslanec a ministr Josef Lux má náhradní kartu č. 16. O slovo se přihlásil pan poslanec Jozef Wagner.
Poslanec Jozef Wagner: Dámy a pánové, domnívám se, že jsem mluvil zřetelně, že rozpočtový výbor dostal podklady a jsou na výrobu k dispozici každému, o mikrocenzech, kterými příslušná data statistický úřad zjistil. Explicitně jsem řekl, že každý v této sněmovně může tato data hodnotit různě. Někomu mohou vyhovovat, jinému ne. A mimo to jsem sdělil, že existuje dohoda s vedením statistického úřadu, že se bude připravovat jiné, komplexnější řešení, ale mám obavu, že někteří páni poslanci buď nesledují jednání ani zde, ani ve výborech, nebo se dokonce těch jednání neúčastní, takže příslušné informace nemohli postřehnout. Pokud by kterýkoliv kolega chtěl znát můj názor, pak samozřejmě ho mohu říci výslovně, ale z faktu, že se zabýváme řešením, aby byla k dispozici průkaznější data, plyne i to, že jsme nemohl říci, že by se mi data, která jsou nyní k dispozici, zdála dostatečná. Nicméně jsou dostatečnými proto, aby bylo možné vůbec jakékoli kvantifikování tohoto problému, a to už možné v tuto chvíli je a pokud vím, tak nejen z dat statistického úřadu, ale i z mikrocenzů, které zajišťuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, takže jistá data jsou zde. Je jenom potřeba s nimi pracovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Wagnerovi a ptám se, zda se hlásí ještě někdo jiný do rozpravy. Slovo má pan poslanec Mašek.
Poslanec Ivan Mašek: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já jsem se snažil to vydržet a nevystoupit v této rozpravě, ale vzhledem k tomu, že znovu padl návrh na přerušení tohoto bodu, návrh, který už byl tady schválen kdysi, a tento bod byl neustále odkládán, tak vystoupit musím. Prosím vás, řekněme si konečně, že tento návrh zákona je prosté špatně zpracován. On totiž ani nemá na mysli to, co se předkladatelé domnívají. Tady vystupovali předkladatelé a hovořili o tom, že platy soudců jsou příliš veliké, tento zákon se jich vůbec nedotýká, naopak, tento zákon znamená, že se rozdíl mezi platy soudců a např. poslanců mnohonásobně zvětší. Hovořili tady o platu pana premiéra, oni se mýlí, jimi navrhovaný zákon se vůbec nedotýká platu představitelů vlády, protože tento zákon upravuje jedinou věc, a to platy poslanců a senátorů, a to ještě nekompetentním způsobem, stačí se podívat na to, jak je tento tisk zpracován. Jedná se o návrh čistě populistický, který má sloužit jenom účelům propagace jedné okrajové strany politického spektra. Odmítněme prosím, tento návrh, připojuji se k návrhu pana poslance Wagnera na zamítnutí. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer Pan poslanec Mašek byl poslední, do rozpravy se ovšem přihlásil pan poslanec Jičínský a poté pan poslanec Vik. Faktickou poznámku, pane poslanče, má pan poslanec Vik, takže prosím o chvíli strpení.
Poslanec Jan Vik: Směrem k panu poslanci Maškovi. I přesto, co tady řekl, si stejné post předsedy klubu ODA nezachrání. Děkuji. (Potlesk v části sálu.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji. Slovo má pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, souhlasím s tím, že návrh, který předložili poslanci SPR-RSČ, není dobry, není propracovaný, uznávám, že má i jisty populistický záměr, ale přesto by nás toto konstatování nemělo vést k tomu, že se můžeme uspokojit s daným stavem. Je třeba říci jednoznačně, že návrh, který byl připraven v minulém období poslanci tehdejší Poslanecké sněmovny, dobrý nebyl, byl už tehdy kritizován. Já jsem tehdy kritizoval poslance Wagnera, že jako opoziční poslanec se podepsal pod návrh koaličních poslanců, což jsem tehdy v této věci tak politicky citlivé považoval za chybu. Důsledky této chyby dnes zažíváme. Samozřejmě máme vážné problémy v legislativní činnosti a nemyslím si, že tato záležitost je klíčová, protože kdybychom se na ni chtěli úplně soustředit, stačila by nám, abychom do konce volebního období, bez ohledu na to, jestli vydrží nebo jestli bude kratší, stačila jako jediný předmět našeho jednání. Ale přesto politickou závažnost této věci podceňovat nemůžeme a měli bychom se ji vážné věnovat, protože nepochybně už v minulém období přispěla k poklesu důvěryhodnosti Poslanecké sněmovny v očích veřejnosti a i dnes přispívá k tomu, že vztah veřejnosti k Parlamentu není uspokojivý. čili tyto politické souvislosti této problematiky nemůžeme ignorovat jen prostým odmítáním republikánského návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Jičínskému, další přihlášku do rozpravy nevidím, tudíž obecnou rozpravu končím a ptám se navrhovatele a zpravodaje, zdali si chtějí vzít závěrečné slovo, na co mají právo. Navrhovatel nechce, takže prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Jozef Wagner: Dámy a pánové, já považuji za potřebné vyslovit se pouze k jedné věci, související s oběma návrhy na stejné téma nejvíce, s otázkou populismu. Jedním z nejhorších problémů u činnosti poslaneckých sborů je vždy jednostrannost. A ta jednostrannost je v tom, že oslovujeme veřejnost, jako bychom se podbízeli veřejné přijatému názoru a tím získáváme souhlas. Chci pouze sdělit lidem s daleko většími a bohatšími parlamentními zkušenostmi, s daleko delší dobou, že pociťuji jako povinnost nejen reflektovat mínění veřejnosti, ale veřejnost informovat o věcech, která ona těžko může vnímat v detailech, o nichž je řeč, a na mnohé věci by měla jiný názor, kdyby byla oslovována a kdybychom dělali i něco víc, než podléhali názorům tak řečeno populistickým a kdybychom konali jakousi osvětu.
Pokud mám hodnotit práci sněmovny a těch, kteří předložili návrh, který se nyní chystá novelizovat v minulém období, musím konstatovat, že takovouto práci jsme tehdy udělali a musím konstatovat, že vznikl zákon, který není nepodobný zákonům mnoha evropských zemí. Takže není za co se stydět, lze se stydět jen tehdy, když se podbízíme mínění, které nedokážeme ovlivnit, když se chceme dostat do pozice lidí, kteří chtějí mít potlesk za každou cenu. O to prosím nestojím. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Takže zpravodaj přednesl své závěrečné slovo. Já jenom si dovolím zrekapitulovat, a prosím pana zpravodaje, aby mě pozorně poslouchal a případně opravil. V průběhu rozpravy, která proběhla, byly předneseny jak návrhy na zamítnutí, tak návrhy na vrácení nebo přerušení projednávání tohoto bodu. Já myslím, v tomto okamžiku by se dalo hovořit o vrácení předkladateli k dopracování, pane poslanče Václavko. Ano? Odročení, dobře.
Takže budeme hlasovat za malý okamžik o návratu na zamítnutí, pokud by nebyl přijat, tak poté o návrhu dalším. Dovoluji si vás v tomto okamžiku odhlásit a požádat vás o novou registraci.
Pan poslanec Exner se hlásí o slovo, uděluji mu ho tímto.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, domnívám se, že případný návrh na odročení je návrhem procedurálním, zatímco návrh na zamítnutí je věcný. K tomu je potřeba hlasovat podle mého názoru v obráceném pořadí.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Já vám děkuji za upozornění, pane poslanče, máte pravdu. Skutečně podle § 72 jednacího řádu je tomu tak, takže opravuji se a dodávám, že nejdříve budeme hlasovat o návrhu pana poslance Václavka na odročení tohoto návrhu. V případě, že by neprošel, tak poté o zamítnutí.
Já jsem vás odhlásil a požádal o novou registraci.
V tomto okamžiku zahajuji hlasování pořadové číslo 71 a ptám se, kdo je pro návrh na odročení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Oznamuji vám, že z přítomných 177 poslanců bylo pro 55, proti 81, tento návrh nebyl přijat.
V tomto okamžiku zahajuji hlasování pořadové číslo 72 a ptám se vás, kdo je pro, aby tento návrh byl zamítnut, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Z přítomných 177 poslanců bylo pro 93, proti 60, tento návrh byl přijat.
Skončili jsme projednávání tohoto bodu a mám zde přihlášku pana poslance Josef Krejsy, který se mi přihlásil písemné a zároveň se přihlásil, aby podal svůj návrh. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Josef Krejsa: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jelikož jsem byl vykázán z tohoto místa do řad mlčící většiny, dovoluji si navrhnout zařazení nového bodu programu této schůze, a to návrh na zřízení třetí komory Parlamentu jako následující bod.
Zdůvodnění: Budeme první na světě, kdo bude mít třetí komoru a věřím, že nejde zdaleka o počet komor konečný. Tedy já, na rozdíl od kolegy navrhovatele Nováka Jaroslava, navrhuji, aby Velký chural měl ne 300, jak jsem uvedl ve své nedokončené, a jak žádá kolega Novák - první řada vpravo, druhý zleva, ale 34.194 poslanců, které nebudeme třídit jako brambory, neboť brambora v oblasti zákonodárství, zejména v Senátu, toho tolik jako senátor přece jen nezkazí. Ve Velkém churalu usedne každý neúspěšný kandidát z voleb komunálních, parlamentních, z voleb do výboru fotbalového svazu, neúspěšný kandidát na předsedu Přátel žehu apod. Tím se staneme nejdemokratičtější zemí na této planetě a odstraníme jednou provždy stranickou rivalitu ve volebních kampaních. Nikdo se nebude cítit ukřivděn a pokořen, každý bude zvolen.
Nesouhlasím ani s dalším návrhem spolupředkladatele kolegy Nováka Jaroslava, MUDr. je to, tedy vzdělaný člověk, aby poslanci Velkého churalu byli voleni na dobu 10 let. Žádám, aby dostali, a to zcela nekompromisně doživotí.
Dovolím si přejit k další části, a to financování a platy Velkého churalu. Zastavím se s laskavým dovolením pana předsedajícího na okamžik a položím se na otázku, proč název Velký chural. Budu stručný. U poslanců třetí komory půjde, je-li názor předkladatelů správný, jednoznačně o mongoloidní typy. A proč se pro jistotu neobrátím na východ, když přeskočím Rusko.
K platům poslanců Velkého churalu: Poslanci naši třetí komory budou mít, protože demokracie, jak tvrdí pan kolega Pithart, je drahá, celkem 4 platy. Tady se s kolegou předkladatelem vzácně shodujeme, poslanci Velkého churalu si především ponechají ze zákona svůj plat z předchozího zaměstnání, včetně dávek podpory v nezaměstnanosti u cikánského etnika, částek za výpalné, výkupné a spolupráci s ukrajinskou mafií, Za druhé budou pobírat platy senátorů, jehož pojistku Velký chural, jak jsem jí uvedl, bude tvořit. Za třetí budou pobírat vlastní churalský plat ve výši platu senátora, navýšený navíc o rizikový příplatek na obranu demokracie, v zimních měsících navýšený o 100%, neboť mrzne, Koukal neuklízí a nesype, ale vyjíždí, neb si to tak nasmlouval. Demokracii je nutno bránit nejen v Parlamentu, ale ! v méně vytopených a méně zakouřených vesnických společenských zařízeních s obsluhou. Další v pořadí čtvrtý plat zařazujeme na výslovný tlak voličů, neboť demokracie, má-li přežít, musí být co nejdražší. Krátce k platu 13. a 14. - budou násobeny čtyřmi, ruksaky na výplaty vyfasujeme v pokladně. Stejné jako další novinka našeho návrhu - platy zimního, letního slunovratu, tady předkládám k úvaze, zda je neakceptovat i v naší sněmovně - vidím souhlasnou reakci, děkuji.
Další bod. Poslancem Velkého churalu se automaticky stávají poslanci Parlamentu a Senátu, primátoři statutárních měst, předsedové okresních úřadů, majitelé erotických salonů, pokud jsou ochotni poskytnout bezplatně prostory svého podnikaní pro jednání výborů, podvýborů, podpodvýborů a subvýborů Velkého churalu, pojistky Senátu. Poslanec Velkého churalu se stává automaticky a) poradcem prezidenta republiky, b) poradcem premiéra, c) členem správní rady ČEZu a Prazdroje Plzeň s nárokem na deputát.
Konečně poslední věc - sídlo Velkého churalu. Tady se s kolegou navrhovatelem MUDr. Novákem, titul ověřen u kolegy Ledvinky, opět neshodujeme a já očekávám řadu podnětných i další řadu naprosto irelevantních pozměňováků, jak tomu říkáme lidově my poslanci, když se rozšoupneme. Kolega Novák trapně, nebojím se to říci, navrhuje, aby Velký chural zasedal v místech, kde byla nejmenší účast v senátních volbách. Tedy střídavě v Postoloprtech, Vejprtech, v Pičíně, promiňte - v Jičíně, omlouvám se, luxy zde nejsou na patřičné úrovni. Dále v Kouřimě, Hulíně, Sviněvsi a Mnichové u Domažlic, kde volilo senátory necelých šest procent občanů. Není Mnichov jako Mnichov.
Ale k věci. Domnívám se, že Velký chural může vzhledem k mnou navrhovanému počtu 34 194 poslanců zasednout pouze na značky spartakiádního stadionu na Strahově, pokud je pan Kožený už nemá na Bahamách. Nemusíme nic rekonstruovat, nemusíme zavádět klimatizaci, a když jim bude zima, mohou si zacvičit prostná a zahlasovat si nejen oběma rukama, ale i všemi údy najednou.
Dámy a pánové, věřím, že každý z vás je demokrat a má pochopení i pro naše neúspěšné kolegy, kandidáty všech stupňů kategorie C, D, E, F atd. A že návrh moji iniciativní skupiny poslanců podpoříte nikoliv hlasováním, ale naopak pasivní rezistencí, vnitřní meditaci a usilovnou přípravou na křeslo v třetí komoře našeho ctihodného zákonodárného sboru.
(Předsedající: Pane poslanče, ..)
Věřím poslední věta - že třetí komora vznikne i beze mne, a proto návrh na zařazení nového bodu stahuji. Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé části sněmovny.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pane poslanče, byl jste jako vždy vtipný. Já jenom odmítám vaši úvodní větu, že jste byl od řečniště vyhnán. Vy jste odešel dobrovolně. Já jsem vás volal k věci, ale vy jste nebyl schopen hovořit k věci. Nikdo vás nevyháněl.
V tomto okamžiku považuji za bezpředmětnou přihlášku pana poslance Maška, který se hlásil jako předseda klubu, a vyhlašuji do 11.00 hodin sedmiminutovou přestávku. V 11.00 hodin budeme pokračovat projednáváním bodu "Zpráva ministra financí o plnění zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1997".
(Schůze přerušena v 10.53 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 11.00 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Vážené kolegyně a kolegové, pokračujeme v projednávání přerušeného bodu
2.
Zpráva ministra financí o plnění zákona o státním rozpočtu
České republiky na rok 1997
Dříve než přistoupíme k pokračování tohoto bodu, vznáším opět, jak jsem už několikrát slíbil a připomenul, procedurální návrh - s odvoláním na § 59 odst. 1 a 2 zákona o jednacím řádu - na zjednodušeně řečeno vystoupení v rozpravě maximálně 2krát a po deseti minutách. Odhlásím vás v tomto okamžiku, požádám o novou registraci. Chtěl bych upozornit službu, která obsluhuje display, že nejednáme o platech ústavních činitelů. Jeden bod byl skončen, druhy ještě nebyl zahájen. Jednáme o bodu "státní rozpočet". Já bych poprosil o změnu na displayi.
Sněmovna je v tomto okamžiku podle registrace přítomných v usnášeníchopném stavu, zahájím tudíž hlasování o svém procedurálním návrhu.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 73 a ptám se:
Kdo je pro můj návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Konstatuji, že z přítomných 124 poslanců bylo pro 75, proti 32. Tentokrát byl můj návrh schválen.
Zprávu, o které jsem se zmínil před několika sekundami, přednesl ministr financí pan Ivan Kočárník dne 25. března v prvním jednacím dnu této schůze. Projednávání tohoto bodu pořadu bylo poté na žádost poslanců přerušeno s tím, že text vystoupení bude vytištěn a rozdán všem poslancům. Vystoupení ministra financí Ivana Kočárníka bylo rozdáno ve středu 26. března tak, aby měli poslanci na jeho prostudování nejméně 12 hodin. Toto jsem připomenul úvodem a nyní již otevírám rozpravu, do které mám zatím sedm písemných přihlášek. Jako první se přihlásil pan poslanec Miroslav Ransdorf, kterého zvu k řečništi. Připraví se pan poslanec Petr Šulák.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, já nebudu příliš dlouho zdržovat toto ctihodné shromáždění, které - jak vidím - se věnuje dalším zájmům, a chtěl bych připomenout jaký cíl byl vytčen na začátku reformy. Dne 7. září 1990 Václav Klaus v Občanském deníku cíle a reformy v podstatě pro tehdejší dobu formuloval takto:
Makroekonomická politika musí pro nás všechny minimalizovat inflaci, jakkoli bude nenulová, a udržovat dosavadní výkon ekonomiky, i když nemůže slibovat rychlý ekonomický růst, a sociální politika musí zabezpečovat, aby to, co se děje na makroúrovni, dopadalo stejnoměrné na nás na všechny. Aby to nebylo více na úkor jedněch než druhých.
Stejně tak bych si dovolil ocitovat další myšlenku, která je spíše příznačná pro dnešní dobu než pro začátek reformy, to znamená pro situaci velkých nerovnováh v ekonomice mezd, kdy Václav Klaus, i když to bylo v roce 1989, napsal myšlenku, která je platná stále, totiž - cituji: V nerovnovážné ekonomice je každý krok vynuceným tahem.
Myslím si, že dnes právě stojíme před rizikem těchto vynucených tahů. A proto se na tomto místě zabýváme rozpočtem, který je jedním ze základních nástrojů pro dosažení makroekonomických cílů. Já bych se pro tuto chvíli, než se rozběhne - předpokládám velice bohatá - diskuse v této sněmovně, zeptal pana ministra financí pouze na některé konkrétní otázky.
Zeptal bych se ho na to, jak vypadá stav, jaká je evidence pokud jde o úniky zisků zahraničních firem mimo tuto republiku. Zda vláda má představu, o jak velké částky jde, o jak velký objem jde. To zaprvé. Za druhé zda vláda věnovala pozornost zkušenostem zemí Evropské unie, a třeba i našich sousedů, jako je Rakousko, aby se těmto věcem předešlo.
Připomínám, že existují zkušenosti z těch posledních let, že zahraniční firmy využívají měkkých předpisů u nás v této oblasti, například v tom, že přesunují výzkum do zahraničí a financování tohoto výzkumu se děje odlivem zisku od nás, nebo se oddělí odbyt od výroby. Obávám se, že jsme byli v tomto příliš benevolentní a nepoučili jsme se z toho, jak tyto věci byly řečeny jinde.
Moje otázka tedy zní: O jak velký objem částek jde a zda vláda studovala zahraniční zkušenosti, aby zabránila těmto transferům zisků, které poškozují naše národní hospodářství. Děkuji. (Potlesk v části sálu.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Vystoupí pan poslanec Šulák, připraví se pan poslanec Svatomír Recman.
Poslanec Petr Šulák: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené dámy a pánové, kolegové, pozorně jsem vyslechl zprávu pana ministra Kočárníka. Ke zprávě lze konstatovat, že bohužel dnes již dochází ke katastrofálnímu schodku obchodní bilance, ale také ke schodku v příjmech a výdajích státního rozpočtu. Jeho výše za prakticky první čtvrtletí tohoto roku ve výši 7,9 miliardy Kč je alarmující. Za pochybnou považuji zdůvodňující argumentaci, že tempo vývoje příjmů a výdajů je na počátku roku obvyklé. Neméně pochybné, ne-li demagogické je tvrzení, že nepříznivý vývoj je zejména způsoben sociálními transfery, to je vydají na důchody a zdravotní pojištění.
Lze souhlasit s tím, že hlavním důvodem rychlého růstu schodku je vývoj příjmů státního rozpočtu. Čeho je však třeba si především všimnout je to, že váznou příjmy z daně z přidané hodnoty. To totiž jasné signalizuje pokles hospodářské aktivity. Pan ministr Kočárník to eufemisticky nazývá zpomalením ekonomického růstu. Já si dovolím nazvat to přiléhavěji. Zaznamenáváme hospodářskou stagnaci, krizový hospodářský vývoj. Tato krize především postihuje průmysl.
Odvolávání se na metodiku sledování Českého statistického úřadu, tuhou zimu, pokles příjmů z cel, vysoký kurs koruny je mystifikace. Neobstojí také zohledňování nižších příjmů právnických osob umořováním ztrát z minulých let. Řekl bych spíš, že vývoj v této oblasti příjmů Jasné signalizuje daňové úniky, ne-li podvody.
S ohledem na tyto skutečností mne zpráva pana ministra financí neuspokojuje. Považuji ji za nerelevantní. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Nyní vystoupí pan poslanec Recman, připraví se pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, vážená vládo, vážená sněmovno, při projednávání návrhu státního rozpočtu České republiky na letošní fiskální rok zde ve sněmovně jsem jménem poslaneckého klubu KSČM podtrhl skutečnost, že vládou předložený návrh státního rozpočtu na rok 1997 nevytváří dostatečné podmínky pro rozvoj společnosti na makroekonomické úrovni, i v oblasti mikrosféry, a negarantuje vládou navržený vyrovnaný rozpočet bez výrazných restriktivních opatření na straně výdajů.
Poukázal jsem na skutečnost, že státní rozpočet rovněž neskýtá záruku vyřešení zásadních problémů, na které poslanecký klub KSČM a opozice opětovně upozorňují.
Za rozhodující považuji především vytvoření podmínek potřebných pro zvýšení výkonnosti české ekonomiky a tím i zvýšení příjmové stránky státního rozpočtu s cílem brzkého dosažení úrovně, měřeno základními makroekonomickými ukazateli, alespoň roku 1989.
V jednom konkrétním bodě je možné souhlasit s názorem ministra financí, který řekl zde z tohoto místa, a to, že "ekonomický vývoj je základem pro vývoj státního rozpočtu". Proto takový důraz poslanců KSČM na objektivní, a podtrhuji slovo objektivní, hodnocení vývoje české ekonomiky zde ve sněmovně, a to nejen při jednání o státním rozpočtu.
Podle mého názoru a názoru některých opozičních ekonomů současná pravicová vláda nemá strategickou vizi vývoje České republiky na přelomu 20. a 21. století, nemá zpracován koncepční rozvoj nosných, rozhodujících odvětví a řešení zásadních problémů, pokud neberu konzervativní nebo neoliberální pohled některých ústavních činitelů, že všemocný trh vše vyřeší.
Tato situace se plně promítá do současné krizové situace v ekonomice a následně i do naplňování, přesněji řečeno, do nenaplňování příjmové stránky státního rozpočtu.
Poslanecké sněmovně se podařilo zejména díky tlaku opozice dotlačit vládu k tomu, aby zpracovala a předložila poslancům alespoň některé koncepční záměry. Jedná se o koncepci proexportní politiky, ochrany vnitřního trhu, koncepci zemědělství, diskutuje se o koncepci zdravotnictví.
Nadále je podle mého názoru potřebné zpracovat záměry vlády i v dalších oblastech - průmyslové politiky státu, reálné podpory koncepce bydlení a nastartování bytové výstavby, dopravní politiky státu zabezpečující nejen dopravní obslužnost území, ale i napojení na evropskou dálniční a železniční síť, energetickou koncepci a řadu dalších.
Je možné diskutovat, zda vládou předložené koncepce jsou skutečně koncepcemi, které pomohou řešit příslušné problémy, nebo jen souborem popsaného papíru. Zde se mé názory a názory vlády většinou v řadě případů liší.
Že tyto koncepce v řadě evropských zemí existují a jsou uváděny příslušnou vládou do života, potvrdila v minulém týdnu i návštěva rozpočtového výboru ve Francii, zejména to vyplynulo z jednání na Ministerstvu financí, na finančních výborech francouzského parlamentu i v OECD.
Vývoj prvních dvou měsíců letošního roku potvrdil, že státní rozpočet počítá s pokračováním existujících nedostatků. Jedná se především o výpadek daně z příjmů právnických osob, DPH, výnosu spotřebních daní, i v oblasti cel a daňových úniků.
Pro klub KSČM a opozici to není nic nového. Na problémy v ekonomice, které již přerostly v krizový stav a kde je zlepšení zřejmě v nedohlednu, poukazuje dlouhodobě.
Toto hodnocení pravidelně zaznívá při projednávání státního rozpočtu a závěrečného účtu České republiky, kdy se hodnotí nejen fiskální a měnová politika, ale i ekonomická politika vlády jako celek.
Připomenu problémy s vyrovnaností státního rozpočtu v loňském roce, kdy vývoj příjmů a vydajů již za prvních 7 měsíců tendoval k celoročnímu schodku v objemu 9,3 miliardy korun, v tom příjmy se předpokládaly nižší o 6,6 miliardy korun.
Proto vláda svým usnesením č. 441 ze dne 28. srpna 1996 měla snahu zabezpečit vyrovnanost státního rozpočtu.
Jak je jistě většině z nás známo, skončil, přes tyto snahy vlády, statní rozpočet deficitem ve výši 1,5 miliardy korun. To jen dokazuje, že výpadek státního rozpočtu od počátku letošního roku není jen náhodným jevem, ale má dlouhodobější, chroničtější kořeny.
Výsledky jsou takové, jak je prezentoval ve svém expozé ministr financí. Bohužel, stále nemají poslanci, ani většina občanů důvod ke spokojenosti. To je jasným signálem, že je něco nezdravého v království dánském, řečeno slovy klasika.
Svou nespokojenost se současnou situací vyjadřují různé skupiny občanů - od opozičních poslanců přes železničáře, lékaře, učitele až po odboráře a další občany.