Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Desetiminutovou - rozuměl jsem správně? (Souhlas.) V tomto okamžiku vyhlašuji desetiminutovou přestávku a oznamuji vám, že budeme pokračovat v 9.48 hodin.
(Schůze přerušena v 9.38 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 9.48 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Dámy a pánové, skončila desetiminutová přestávka. Ještě dříve, než předám slovo navrhovateli, si dovolím vás požádat o pozornost. Chystám se vám opět navrhnout procedurální návrh, jak jsem avizoval, s odvoláním na § 59, odst. 1 a 2. Navrhuji, abychom u tohoto bodu omezili řečnickou lhůtu na, pracovně řečeno, dvakrát 10 minut.
Přednesl jsem procedurální návrh a zahajuji o něm hlasování, pořadové č. 70.
Kdo je pro procedurální návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Oznamuji vám, že z přítomných 159 poslanců bylo pro 74, proti 22. Návrh opět nebyl přijat.
Nejsem dnes úspěšný, věřím, že až se bude opět blížit třetí týden našeho jednání, tak si na to hlasování vzpomenete. Prosím pana poslance Sládka, aby se ujal slova jako předseda klubu SPR-RSČ, nebo jako navrhovatel.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, je samozřejmě možné, aby se někdo z těch, kdo hlasovali pro omezení řečnické lhůty, přihlásil s tím, že mačkal jedno tlačítko, a rozsvítilo se mu druhé tlačítko. Samozřejmě je to nesmysl, typický pro poslance vládní koalice.
My samozřejmé nehodláme jednání k tomuto bodu nijak zvlášť prodlužovat, a to z toho důvodu, že to je věc, tedy míním tím pro nesoustředěné poslance, platy ústavních činitelů, že to je věc, o které republikáni hovoří už celá léta.
Celá léta jsme upozorňovali na to, že platy v pořádku nejsou, upozorňovali jsme na to, jakou negativní odezvu to vyvolává u veřejnosti a celá léta se nedělo vůbec nic. Teprve v souvislosti se schodkem platební bilance, s rozkladem ekonomiky, s rozkrádáním bank atd., si najednou zvláště vládní koalice vzpomněla na to, že by mohla tuto otázku použít jako jakési lákadlo pro voliče, jakousi úlitbu voličům.
Často je slyšet od představitelů ODS, ODA, případné křesťanské jakési unie strany lidové, že prý by se s tím mělo něco dělat. Ano, mělo by se s tím něco dělat, a to urychlené, protože výsledky státu, situace politická, ekonomická, sociální, rozhodně neodpovídají tomu, jaké platy pobírají zvláště poslanci vládní" koalice. Upozorňuji na to, že oni nejsou odkázáni jenom na svůj poslanecký plat, protože jsou zaháčkováni i v jiných funkcích, takže mají zaručeno několik příjmů, a to, co předvádějí před veřejností, je obyčejné obelhávání veřejnosti a další důkaz jejich nízkého charakteru. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pane poslanče, jakkoli jste zahájil své vystoupení jako repliku na předcházející hlasování, dalo by se charakterizovat jinak vaše vystoupení jako již k bodu. Dovolím si poznámku, že jsem navrhoval omezení řečnické lhůty u předchozího bodu, který neměl nic společného s platy ústavních činitelů, a budu ho navrhovat u každého dalšího bodu.
Rád bych, aby v tomto okamžiku, poté, co faktickou poznámku přednese pan poslanec Hofhanzl, jsme se skutečně mohli oficiálně věnovat bodu, který jsem avizoval a který byl přerušen žádostí o přestávku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Pane předsedající, vyřidle pánovi, co mluvil přede mnou, co si to dovoluje mne obviňovat z toho, že mám ještě nějaký jiný příjem.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Věřím, pane poslanče, že vás váš předřečník slyšel. Budu pokračovat v tom, že požádám pověřeného navrhovatele, aby odůvodnil návrh, který jsme obdrželi jako sněmovní tisk 10 a stanovisko vlády k němu jako sněmovní tisk 10/1. Samozřejmě, že máte nárok na vystoupení, pane poslanče. Slovo vám dám, jen dokončím s tím, že poté, co skončíte své vystoupení, nebude-li dalších reakcí, pozvu k řečništi zástupce navrhovatelů. Bylo mi řečeno, že to bude pan poslanec Smetana.
Nyní prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, pravděpodobně jsem špatně rozuměl panu předsedajícímu, když konstatoval, že nenavrhoval u tohoto bodu - ano, u tohoto bodu navrhoval zkrácení řečnické lhůty.
Co se týká mého bezprostředního předřečníka, já jsem nehovořil o žádném poslanci za Občanskou demokratickou alianci panu Hofhanzlovi. Toho by pravděpodobně nezaměstnal nikdo ani ze současné vládní garnitury. (Hluk v sále.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pan poslanec Hofhanzl reaguje faktickou poznámkou. Dříve než přijde k řečništi, chci vás poprosit o klid a o to, aby počet zvonících mobilních telefonů ve sněmovně by se pokud možno zmenšil na minimum.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Pane předsedající, bohužel je tomu asi tak, ale mně to nevadí.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Další faktická poznámka není. Zvu k řečništi zástupce navrhovatelů pana poslance Smetanu a prosím, aby odůvodnil předložený návrh.
Poslanec Martin Smetana: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, již po několikáté před vás předstupuji a předkládám vám návrh skupiny poslanců SPR-RSČ, kteří navrhují vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon 236/95 Sb., o platu a dalších náležitostech, spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců (sněmovní tisk č.10).
Proto mi dovolte opět přečíst důvodovou zprávu.
Jsme si plně vědomi skutečnosti, že výkon poslanecké funkce vyžaduje, aby každý poslanec reprezentoval na vysoké úrovni nejen parlamentní stranu, za kterou dostal důvěru voličů, ale i Poslaneckou sněmovnu, která v minulém období velmi těžce bojovala za důvěru občanů naší země. Náš návrh na snížení poslaneckých platů tuto nespornou skutečnost nijakým způsobem nezpochybňuje. Jeho jedinou snahou je přiblížit poslance svým voličům a přiblížit se tak alespoň o krůček k nesmrtelnému výroku Aloise Rašína "služba národu se neplatí".
Poslanecký klub SPR-RSČ je přesvědčen o tom, že snížení poslaneckých platů bude mít mezi občany velkou kladnou odezvu a že výrazným podílem ovlivní nárůst důvěry parlamentu. Není přece možné, aby v době, kdy řadový občan pobírá průměrný plat mezi 8000 a 9000 Kč měsíčně, činil plat zákonodárce včetně náhrad téměř sedmkrát více.
Je v zásadě velice paradoxní, když náš návrh vláda neschválila, ale pan premiér se nechal slyšet, že by se s tím mělo něco udělat.
Jestli opravdu máte chuť v tom něco změnit, máte právě v tuto chvíli velkou možnost. Jinak výrok pana premiéra musím chápat jako obyčejnou frázi před sdělovacími prostředky a zároveň se musím ohradit proti výroku, že náš návrh je nekoncepční. Vynechává totiž pouze snížení platů soudců.
Poslanecký klub SPR-RSČ by rád také uvěřil tvrzení předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, že současný parlament bude jiný než ten předchozí. Podporou našeho návrhu máte možnost jeho slova přeměnit v první významný čin. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji. Dávám slovo zpravodaji pro první čtení, panu poslanci Jozefu Wagnerovi.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, Poslanecká sněmovna již několikrát odložila projednávání tohoto návrhu z důvodu, že rozpočtový výbor doporučil, aby před projednáváním takového návrhu byla k dispozici jistá statistická data. Rozpočtový výbor uspořádal seminář na Statistickém úřadě a při té příležitosti dostal příslušná data k dispozici. Je samozřejmě věcí posouzení každého z nás, zdali ta data považuje či nepovažuje za dostačující.
My jsme mimo to, že jsme měli možnost se s těmito daty seznámit, se též dohodli s vedením Statistického úřadu, že budou pokračovat jednání o zavedení trvalého systému získávání přesnějších údajů nejen pro potřebu Poslanecké sněmovny, ale zejména proto, aby bylo naprosto zřejmé každému občanu České republiky, který o to bude mít zájem, jakou hierarchii hodnot vyjadřují příjmy občanů.
S ohledem na to, že tuto podmínku je možno považovat za splněnou, je možné, aby sněmovna nejen tento návrh, ale i bod 17 (vládní návrh týkající se stejného problému) projednala.
S ohledem na to, že jsou předloženy dva návrhy a že ten druhy, vládní, řeší daleko významnější problémy - a to je problém fungování justice jako celku, problém platů státních zástupců - doporučuji, abychom bod 16, návrh poslanců Miroslava Sládka a dalších, kterým se mění a doplňuje zákon č. 236/95 Sb., zamítli, a to podle § 90 odst. 2 zákona o jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji, pane poslanče. Otvírám obecnou rozpravu k danému bodu, do které se písemně přihlásilo několik poslanců, z nichž první je pan poslanec Josef Ullmann. Připraví se pan poslanec Milan Loukota.
Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, já se v tomto okamžiku svého slova vzdávám, protože jsem chtěl přednést přesně tyž návrh, jako přednesl pan poslanec Wagner. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji. K řečništi zvu pana poslance Loukotu, připraví se pan poslanec Jaroslav Novák.
Poslanec Milan Loukota: Pane předsedající, dámy a pánové, jako jeden z předkladatelů návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 236/95 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, sněmovní tisk 10, si dovolím přednést několik následujících slov.
Především chci připomenout, že náš poslanecký klub předložil tento návrh zákona, který je plně v souladu s našimi předvolebními sliby, na samém počátku tohoto volebního období, čemuž nakonec nasvědčuje i velmi nízké číslo sněmovního tisku. Je až zarážející, že se tato novela, jejíž podstatou je snížení poslaneckých platů, projednává až nyní. Odůvodnění tohoto zdržení tím, že bylo nutno počkat, až vláda předloží obdobný návrh zákona č. 236/95 Sb., alespoň u mě neuspěje. Kdyby totiž byla podle těchto průtahů projednána naše verze novelizace tohoto zákona, předpokládám, že bychom v tento okamžik již pobírali menší výplaty a o to přece jde.
Můžete samozřejmě namítat, že vládní návrh je mnohem komplexnější než náš a že řeší cely problém mnohem lépe. V tom ovšem nevidím žádný problém. Vše se dá přece vyřídit a dořešit během jednání výborů, případně při druhém čtení.
Proto vás všechny žádám, dámy a pánové, abyste propustili tento náš návrh pod sněmovním tiskem 10 do druhého čtení a přikázali jej k projednání rozpočtovému výboru a ústavně právnímu výboru. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Zvu k řečništi pana poslance Jaroslava Nováka, připraví se pan poslanec Zdeněk Krampera.
Poslanec Jaroslav Novák: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, je až zarážející, jak propastný rozdíl se za těch několik roků podařilo vytvořit mezi normálním občanem a ústavním činitelem. Mám samozřejmé na mysli platy a požitky vyplývající z výkonu jejich funkce. To v tuto chvíli. Nepřipadá-li vám přímo nestoudné či nemravné to, že jeden měsíční plat poslance či senátora se všemi náhradami činí více než roční výdělek dělnice v továrně, pak jistě normálnímu občanu naší země ano. Valná většina poslanců a vůbec ústavních činitelů zaujímá k této záležitosti jedno stanovisko, které si dovolím nazvat pozice mrtvého brouka. Jste přesvědčeni, že stavět se k tomuto problému tímto způsobem lze trvale? Já nikoliv. Zkuste na veřejnosti vysvětlovat a zdůvodňovat, že jste něčím jiným, odlišným od obyčejného obyvatele naší země, a to, co sklidíte, bude jedině trpký výsměch.
Jsou zde samozřejmě také tací, kteří tvrdě obhajují nutnost deregulace cen nájemného a cen energie. Předstupte před občany se svým platem a názory a možná se vám dostane takové odpovědi, že vám nepomůže ani poslanecká imunita. Říká se - hlas lidu, hlas boží. Vy ho zkrátka, ač často slyšíte i trávu růst, prostě slyšet nechcete. Nezapomínejte však na jedno. Byli to právě občané naší země, kteří vás i mne do funkce zvolili a zakrátko už tomu bude rok. Tím chci říci, že občan volič rozhoduje o tom, kdo bude po příštích volbách v této budově a velmi pečlivé sleduje právě onen mnou uváděný finanční rozdíl mezi svojí osobou a svým zástupcem v této sněmovně.
Chtěl bych navázat na to, co zde říkáme již od samého vstupu SPR-RSČ do parlamentu, tedy od voleb 1992, na nutnost snížit platy poslanců a státních úředníků. Opakuji Rašínovo heslo: za službu národu se neplatí. Ať se zde hájí kdokoli, jakýkoli názorový proud, měl by to dělat pro své osobní přesvědčení a z toho důvodu, že chce sloužit svým voličům a nikoliv pro řádně naplněné koryto. To dnes začíná značné přetékat, stejně jako přetéká trpělivost občanů naší země a vy všichni to moc dobře víte.
Je jedinečná šance vrátit se do reálu z poslaneckých oblak a každý jednotlivě svým hlasováním ukázat, o co vám vlastně jde - zda o službu národu nebo o ono zmíněné koryto. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Promluví pan poslanec Krampera, připraví se pan poslanec Pavel Maixner.
Poslanec Zdeněk Krampera: Pane předsedající, dámy a pánové, celá naše široká veřejnost už od r. 1990 velmi kriticky sleduje a hodnotí výši platů představitelů státní moci a ústavních ¨činitelů. Tyto neustále se zvětšující kritické pohledy jsou po celá léta podle stanoviska SPR-RSČ zcela oprávněné. SPR-RSČ zanesla snížení platů ústavních činitelů a představitelů státní moci do svého dlouhodobého volebního programu. Podle našeho názoru jsou tyto neustále se zvyšující platy v porovnání s průměrnou mzdou v České republice a vzhledem ke stavu, ve kterém se Česká republika v současné době nalézá a k zásluhám ústavních činitelů a jejich pracovním výkonům, naprosto neadekvátní.
Zvlášť pobuřující pro téměř celou naši veřejnost je v současné době ustavení Senátu České republiky, který jednoznačně v celonárodním referendu, kterým volby do Senátu byly, 70 % voličů ČR odmítlo. Proto je nutno zcela jednoznačně odmítnout tvrzení představitelů vládní koalice, že volby do Senátu ČR znamenají vyslovení souhlasu s tzv. transformační perestrojkou a výrazem spokojenosti obyvatel České republiky s probíhajícím polistopadovým podvodem.
Připočteme-li zbylých asi 30 % voličů, kteří se voleb zúčastnili a z těchto 30 % vypočteme zhruba výsledné procento voličů, kteří jednotlivé senátory zvolili, dojdeme k číslu zhruba 2 400 000 odevzdaných hlasů, z čehož zástupci vládnoucí koalice obdrželi zhruba 1,5 mil. odevzdaných hlasů. Tyto skutečnosti zcela jednoznačně ukazují, že volby do Senátu České republiky jsou sice podle zákona, ale z hlediska morálního jsou pro občany České republiky nelegitimní.
Proto nelze v jakémkoli případě ani souhlasit s obrovskými částkami, které půjdou ze státního rozpočtu, to jest z peněz daňových poplatníků, na platy a náklady zbytečné ústavní instituce. Proto i nadále bude Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa zcela jednoznačně trvat na zrušení Senátu České republiky a jeho vypuštění z Ústavy.
Musíme ještě připomenout, že ke zvolení některých senátorů postačilo pouhých několik tisíc hlasů. Je nám zcela jasné, že vládnoucí koalice by byla ochotna místa senátorů přijmout, i kdyby byl senátor ve volebním obvodě zvolen slovy dvěma hlasy. Vzhledem k tomu, že od současné polistopadové vládnoucí garnitury nelze očekávat, že vyslechne jakýkoli hlas vlastního národa, bude nutné ke zrušení Senátu dojít všemi důraznými kroky. Totéž platí o snížení platů ústavních činitelů.
Vzhledem k výše uvedeným důvodům je nutné podpořit návrh Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa na snížení platů ústavních činitelů a představitelů státní moci. Proto budu pro tento návrh hlasovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Promluví pan poslanec Maixner, připraví se pan poslanec Josef Krejsa.
Poslanec Pavel Maixner: Pane předsedající, dámy a pánové, vážení hosté, dostává se nám na stůl návrh zákona, a to již po několikáté, poslaneckého klubu Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa na úpravu platů a dalších náležitostí spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců k doplnění zákona č. 236/1995 Sb.
Zároveň s tímto návrhem jsem nesmírně rád, že i vláda přišla na to, že není již únosné donekonečna zvyšovat své platy, a přišla i s vlastním návrhem úpravy tohoto zákona. Je to sice malý posun vpřed, ale je vidět, že je a že vláda dává za pravdu stálému tlaku republikánů, aby se daný zákon upravil alespoň do těch dimenzí, které budou přijatelné pro většinu v našem státě.
Každý sice prohlédl šikovný manévr vlády, která si počkala na každoroční pravidelnou úpravu platů příslušníků státní moci - letos o 8 % - aby následovně navrhla snížení o 10-15 % ze svých již tak zvýšených platů. Proč potom tento alibismus a konejšení rozvášněného národa, který kategoricky nesouhlasí s touto kocourkovskou politikou. V souvislosti s tímto krokem, který je nutností vzhledem k více než pěti až osminásobku průměrného platu ve státě, který pobírají poslanci, vláda, ministerstva a další státní úředníci, jsme přitom ještě neustále napadáni ve sdělovacích prostředcích a dnešní provládní masmédia tuto naši zákonnou iniciativu přehlížejí a zpochybňují.
Podívejme se na druhou stranu mince. Hned po tomto velmi vstřícném gestu vlády byly hned ve všech sdělovacích prostředcích komentáře a chvalozpěvy na tento postup vlády. Tabulky hodnotily ze všech stran ono snížení a ukazovaly, jak je tento návrh hodnotný. Co ale návrhy Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa, které přicházely se strojovou pravidelností rok co rok, a bylo by na místě, aby se veškera další jednání a dohody odvíjely od těchto návrhů? Nebyli to právě republikáni, kteří i v této oblasti jsou určujícím faktorem a nositelem morálního kreditu poslance a zachraňují tak alespoň zbyteček důvěry, který zůstal u obyvatelstva, tohoto ctihodného poslaneckého sboru? Dožijí se vůbec někdy republikáni u sdělovacích prostředků alespoň takové vážnosti, kterou mají již Jasné danou v porovnání výsledků voleb do Poslanecké sněmovny?
Zatím je snahou vládní moci po celé sedmileté období vytvořit v našem údajně právním státě prostředí, které vynáší na nejvyšší posty ve státě lidi, kteří prahnou po majetku a maximálním zbohatnutí. Tuto skutečnost potvrzuje i samotný zákon 236/1995 Sb. Jak jinak se dá hodnotit kritika našich návrhů ze strany vládních a provládních zástupců onoho maximálního zbohatnutí coby poslance, senátora či člena vlády?
Výsledkem vnitřní transformace vedoucí strany tohoto státu - ODS - je takový výsledek, nad kterým odborník žasne a obyčejný člověk se ani nediví, ale spíše pláče. Jak jinak máme vnímat po jednom z kongresů ODS v Brně volbu jednoho z místopředsedů pana Macka? Nestojí mi za to rozpitvávat trochu hlouběji tento problém a je logickým vyústěním vnitřní destrukce ODS a vlády peněz v tomto politickém státě. A jak vládnou peníze v ODS, tak vládnou peníze ve státní sféře. Neuvěřitelné plýtvání od místní správy, starostů, přednostů úřadů až do poslaneckých lavic a ministerských křesel.
Vrcholem neuvěřitelného plýtvání vůči celému národu a výsměch všem slušným lidem i obraz účasti ve volbách, která byla jen 30 %, je plat senátora. Senátor, který se proklamoval všude tím, že své původní mateřské zaměstnání neopustí, což se stalo dnes skutečností, si Ještě ke své funkci bezostyšně přibral plat senátora. Při problematice nemorálnosti senátorských platů mé napadá ještě jedna myšlenka, a to je věk těchto údajné ctihodných pánů a dam. Platí u nás zákon o odchodu do důchodu, potýkáme se s více jak 3 % nezaměstnaností, která stále stoupá, a přesto zaměstnáváme a lukrativně platíme tyto důchodce ve státních funkcích. Navrhoval bych uzákonit, že pokud někdo dosáhne důchodový věk coby státní zaměstnanec, může samo sebou vykonávat svoji funkci a kandidovat kamkoli, ale bude mu ze zákona vyplácen jen důchod. S tímto opatřením by státní rozpočet ušetřil desítky miliónů korun, které by se mohly investovat daleko lepším způsobem než platy přestárlých státních činitelů.
Dámy a pánové, závěrem bych chtěl podotknout, že politická scéna tady bude vždy a my jen dočasně. Proto rozvažte tak, aby se ona politika stala konečně něčím jasným, čistým a ne špinavým a démonickým zajetím špinavých peněz. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: K řečnickému pultu zvu pana poslance Krejsu, připraví se pan poslanec Rudolf Šmucr.
Poslanec Josef Krejsa: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, je Zelený čtvrtek, barva prorokova, dovolte mi proto přinést trochu jara do této schůze. Dnes budu velice státotvorný, nebudu nic kritizovat a budu - na rozdíl od svých kolegů - rozhazovat a vytvářet pojistku.
My, co jsme - podotýkám úmyslně - zrovna moc nevyrostli, míváme občas dojem, že se na nás dívají dějiny. Až dodnes jsem mohl kolegovi Wagnerovi tento pocit jen závidět. Dnes se, dámy a pánové, dívají dějiny na mne. Okem s jiskrou pohledné mladice z řad daňových poplatníků, která loudí o mnohem více, než o co ji zapomněl obrat berní úřad. Budu hovořit o platech ústavních činitelů podle hesla "demokracie je drahá a čím je dražší, tím je demokratičtější".
Omlouvám se, že jsem tuto geniální myšlenku uzmul a rozvinul na základě výroku jednoho z našich předních koaličních politiků, jehož z obavy o jeho bezpečnost váhám jmenovat. Mezi námi - byl to Pithart. Kvůli němu musíte vyslechnout i tuto rozpravu.
Je mi trapné, že se v této chvíli musím zastat naší pojistky demokracie a pojistky našeho ctihodného sboru, tedy Senátu. Za iniciativní skupinu poslanců - no skupinu, jde o kolegu dr. Nováka, našeho předního psychiatra, a mne - zde v rámci Smíření 97, tedy smíření se Senátem, podávám návrh usnesení Poslanecké sněmovny na zřízení další pojistky demokracie, tentokrát pojistky samotného Senátu.
Návrh na zřízení třetí komory Parlamentu, a to velkého churalu buržoazní demokracie. Dovolte mi, vážení kolegové, vysvětlení principu Pithartova pojetí demokracie, která musí být drahá. Velký chural buržoazní demokracie, dále jen velký chural, bude mít 300 poslanců, 100 z řad dělníků, 100 z řad rolníků a 100 z řad pracující i z práce tyjící inteligence. Jsem nucen podotknout, že tento bod je separátním návrhem kolegy Nováka, se kterým zásadně nesouhlasím....
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pane poslanče, promiňte, já občas velice pozorné poslouchám vaše vystoupení, nicméně § 59 ve svém odst. 4 mně umožňuje volat poslance, aby hovořil k projednávané věci. Takže vás prosím, abychom hovořili k věci.
Poslanec Josef Krejsa: Pane předsedající, hovořím k platu ústavních činitelů a navrhuji - je to velice důležitý návrh - zřízení třetí komory parlamentu.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer Pak bych vás poprosil, abyste vystoupil v okamžiku, kdy skončí tento bod a navrhl samostatný bod této schůze. Děkuji vám za vstřícnost.
Poslanec Josef Krejsa: To nesmím dokončit svůj závažný projev?
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Zajisté vy jako velice obratný řečník si vezmete moji poznámku k srdci a skončíte svůj projev tak, abychom hovořili k věci.
Poslanec Josef Krejsa: Pánové, bohužel musím končit a žádám vás o podporu nového bodu programu, který samozřejmé přednesu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Já vám děkuji a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Rudolf Šmucr. Dalším, kdo se připraví, je pan poslanec Jindřich Nehera.
Poslanec Rudolf Šmucr: Pane předsedající, dámy a pánové, jsem nucen vystoupit zde k tomuto bodu jednání, neboť jsem stejného názoru jako moji kolegové z klubu SPR-RSČ. Nemohu jen pasivně přihlížet, když se projednává výše platů představitelů státní moci spojených s výkonem funkce, tj. státních úředníků, soudců a dalších.
Je společensky nemravným činem, když jsou úředníci všeho druhu nepoměrně lépe finančně ohodnocováni než řadoví občané, kteří vytvářejí skutečné hodnoty, tolik potřebné pro životaschopnost našeho státu. Průměrný čistý příjem řadového občana se pohybuje řádově kolem 6000 korun. Takováto mzda je urážkou pro poctivého řadového občana dbalého zákonů. Jak takovýto občan v roli samoživitele může uživit svoji rodinu. To prostě nelze. Na druhé straně plat státních úředníků a soudců je enormně nadhodnocen. Rozhlédneme-li se po sněmovně, není vzácnost vidět pospávající poslance, ministry nevyjímaje, nebo další, kteří mají úplné jiné zájmy než sledovat průběh jednání sněmovny.
Dalším nepěkným jevem parlamentu je opíjení se poslanců alkoholickými nápoji, čímž bezpochyby dokazují, že nevědí co s přebytečnými penězi. Absence poslanců na schůzích sněmovny to jen podtrhuje. Propastný rozdíl mezi platem poslanců a platem řadových občanů je bezpochyby nemravné nepoměrný. Na to, aby řadový občan dostal za svoji celoměsíční poctivou práci ponižující almužnu v mnohých případech hluboko pod celostátní průměr, musí pracovat v podmínkách nedůstojných člověka, což není neobvyklým jevem. Jako příklad uvedu zločineckou mzdovou politiku v Poldi Bohemia Art, Poldi Ocel a Promed Kladno, kde jsem osobné pracoval. Dělníci v těchto podnicích jsou de facto otroky všemocných pánů, kteří s nimi zacházejí podle libosti. Lidská práva a důstojnost člověka do těchto podniků nesmí. Kdo se nepodřídí amorální svévoli vedení, je předem ztracen. Mzdy almužnového charakteru, které dostávají zbídačení a sedření lidé, nemohou pokrýt ani základní životní potřeby. Vzájemné přelévání zoufalých lidí z podniků do podniků je cestou nikam. Proto jen poznání, že pod vedením bývalých veksláků a podvodníků se nedá pracovat ani žít, tyto zoufalce připravuje o poslední naději. Páni poslanci jsou proti těmto lidem bozi, kteří trpí sklerózou, neboť jedině tak si lze vysvětlit to, že neplní své poslanecké sliby. Morálka a skromnost jsou u poslanců neznámým jevem. Je velice potřebné s tím něco udělat. To něco je návrh poslanců pana dr. Miroslava Sládka a dalších na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.
Dále bych chtěl doplnit své vystoupení o názor na Senát. Miliardy určené ze státního rozpočtu na zbytečný a nepotřebný Senát chybí ve sféře mzdové politiky. Extrémy přerozdělování peněz ze státního rozpočtu vytvářejí sociální nespravedlnost a rozšiřují propastný rozdíl mezi řadovými občany, skutečnými tvůrci hodnot v naší zemi a těmi, kteří na jejich výsledcích práce pouze parazituji.
Předložený návrh zákona č. 236/1995 Sb., poslanců Miroslava Sládka a dalších je zpracován tak, aby vykázal finanční úspory, které nebudou v rámci České republiky nijak malé. Ministerstvo financí má v poslední době velký problém s rozpočtem republiky. Schodek 8 miliard korun, který je důkazem toho, že finanční politika uplatňovaná vládnoucí garniturou, není ta správná, ale naopak, je politikou, která žene náš národ do záhuby. Jsem osobně přesvědčen o tom, že tento návrh zákona bude pro náš národ přínosem, neboť se razí trend všeobecných úspor, jehož příkladem jsou kroky ministra financí Ivana Kočárníka, které představují plošné §krty z rozpočtu, a to ve výši 11 miliard korun, což citelné postihne všechny resorty našeho národního hospodářství. Nejvíce však řadové občany.
Klub SPR-RSČ je toho názoru, že když se má šetřit, tak na všech stranách přesně podle největšího proklamátora úsporných opatření, askety Václava Klause. Proto doporučuji, aby tento návrh zákona byl sněmovnou přijat. Věřím, že se tak stane, neboť nám všem jde jisté o princip.
Děkuji vám za pozornost.