Poslankyně Zuzka Rujbrová: ...jako je zavádění bezplatného vzdělání a v případě potřeby poskytování finanční podpory.
Nelogické vynětí vyšších odborných škol ze soustavy škol, v nichž mají občané právo na bezplatné vzdělávání, vede k tomu, že děti s všeobecným vzděláním nemají v případech slabšího finančního zázemí své rodiny možnost získat vyšší odbornou kvalifikaci, která odpovídá potřebám jejich profesního zařazení na pracovní místa vyžadující odbornou způsobilost.
Navrhovaná změna usiluje o rozšíření možnosti rozvoje osobnosti dítěte v souladu s jeho nadáním, rozumovými a fyzickými schopnostmi, umožněním bezplatného vzdělávání na vyšších odborných školách a bezplatným poskytováním učebnic, případně dalších školních potřeb.
Ti z vás, kteří zde seděli již v minulém funkčním období, si jisté vzpomenou, že části školského zákona, jejichž změnu navrhuji, vyvolaly již v době projednávání novely č. 138/1995 značnou polemiku a vedly dokonce skupinu 42 poslanců k podání návrhu k Ústavnímu soudu na zrušení § 4 odst. 2, který se týká vyšších odborných škol.
Ústavní soud sice tehdy návrh zamítl, ale ani jeho stanovisko nebylo jednomyslné, když např. podle názoru soudce dr. Vladimíra Paula mělo být návrhu vyhověno, protože "zavedení vzdělávání ve vyšších odborných školách zřizovaných státem za úplatu, ať již plnou, nebo částečnou, není v souladu se závazky České republiky, které vyplývají z Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech č. 120/1976 Sb., jímž je Česká republika vázána".
Tento pakt ve svém § 13 odst. 2 rozeznává tři stupně vzdělávání, jež budou státy zajišťovat. Jde o základní vzdělání jako povinné a svobodně přístupné pro všechny, středoškolské vzdělání v různých formách zahrnující i technické a středoškolské vzdělání, které bude všeobecně umožněno a zpřístupněno pro všechny vhodnými prostředky a zejména postupným zaváděním bezplatného vzdělání. Ke splnění této podmínky přispívá zajištění mezinárodního závazku v čl. 33 odst. 2 Listiny základních práv a svobod v tom směru, že občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách. Dále je to závazek, že vyšší vzdělání bude přístupné pro všechny, a to podle schopností všemi vhodnými prostředky a zejména postupným zaváděním bezplatného vzdělání.
Tato kategorie zahrnuje ty formy vzdělávání, které překračuji stupeň středoškolského vzdělávání. Zde Česká republika převzala závazek postupného zavádění bezplatného vzdělání. Z toho vyplývá, že uložení plateb tam, kde v České republice bylo až dosud takové vzdělání poskytováno bezplatné, směřuje proti závazku České republiky postupně zavádět bezplatné vzdělání a není v souladu s citovaným ustanovením Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech.
Jestliže stát závazek z mezinárodní smlouvy přejal, tento závazek splnil či plnil, pak návrat k původním či podobným podmínkám, které měly být mezinárodní smlouvou překonány, nelze pokládat za komfortní s vůlí, kterou stát při přejímání závazků projevil, a za jednání, které odpovídá smyslu ustanovení smlouvy.
Zdůrazňuji, že Ústavní soud v odůvodnění svého zamítavého nálezu výslovné uvedl, že pokud jde o vyšší než středoškolské vzdělání, je jeho bezplatné poskytování spojováno s určitým procesem, jehož charakteristickým rysem je postupnost jednotlivých opatření. Zavedení bezplatného vzdělání na vyšších odborných školách představuje tedy podle současné právní úpravy a v existujících společenských poměrech cíl, k němuž jednotlivé smluvní strany směřují v souladu se svými možnostmi.
Mezinárodní normy nemají nepodmíněný podtext a pouze naznačují předpokládanou tendenci vývoje. I z tohoto nálezu tedy vyplývá předpoklad budoucího zavedení bezplatného vzdělávání ve vyšším odborném školství. Jsem přesvědčena, že nazrála situace pro naplnění tohoto předpokladu. Od přijeti zmíněné novely uplynuly dva roky a změnila se i situace sociálně slabších rodin, které po zavedení předpokládaných opatření směřujících k deregulaci nájemného a dalších nákladů spojených s provozem domácnosti nebudou v mnoha případech schopny vydržovat své děti ve studiu na vysokých školách nebo v placeném nástavbovém studiu. Děti, které dosáhnou všeobecného středoškolského vzdělání, tak nebudou bez doplnění kvalifikace, kterou vyšší odborné školy nabízejí, připraveny vstoupit do profesního života a splnit požadavky odborné způsobilosti v souladu s potřebami našeho hospodářství.
Také bezplatné poskytování učebnic, které můj návrh obsahuje, bylo v minulosti předmětem diskuse a řízení před Ústavním soudem. Námitky možného extenzívního výkladu ve věci, co ještě je učebnicí a učebním textem či základní školní potřebou, které v červnu 1995 vedly k zamítnutí poslaneckého návrhu, jsou řešitelné konkrétním vymezením těchto pojmů v seznamu učebnic vydávaném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Stejně tak návrh počítá s vymezením rozsahu základních školních potřeb ze strany vlády. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní navrhovatelce Zuzce Rujbrové a prosím zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Zdeňku Horníkovou, aby se ujala slova.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, poslanecký návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., tedy školský zákon, je svým rozsahem sice velmi stručný, ale obsahem nesmírně závažný. K tomuto návrhu zaujala vláda záporné stanovisko. Jako zpravodaj se s tímto stanoviskem zcela ztotožňuji. Na rozdíl od své předřečnice budu velmi stručná. Nesouhlasím se zrušením školného ve státních vyšších odborných školách a s tím, aby se ze zákona poskytovaly žákům, a to pro základní, střední i vyšší odborné školy, bezplatné všechny učebnice, všechny učební texty bez vládní regulace.
Proto doporučuji jako zpravodajka pro prvé čtení Poslanecké sněmovně, aby přijala usnesení, ve kterém zamítá návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 29 z roku 1984 Sb., tedy školský zákon.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji zpravodajce poslankyni Zdeňce Horníkové a otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se jako první paní poslankyně Květa Čelišová, jako druhý poslanec Josef Krejsa.
Poslankyně Květoslava Čelišová: Vážený pane předsedající, paní a pánové poslanci, na rozdíl od své předřečnice nesouhlasím se stanoviskem vlády k tomuto návrhu zákona. V podstatě před dvěma lety jsme podobné stanovisko při projednávání právě soustavy základních škol, středních škol a vyšších odborných škol vyslechli. Také tehdy jsme upozorňovali na negativa, která tento zákon přinese. Je zarážející, že vláda nesouhlasí s předloženým návrhem zákona. Jeden z důvodů uvádí:
Vyšší odborné školy představují typ odlišný od středních škol, neboť studium na nich získání středoškolského vzdělávání již předpokládá. Touto svojí povahou se vymykají vyšší odborné škole z rámce čl. 33 odst. 2 Listiny základních práv a svobod zakotvující právo občanů na bezplatné vzdělání v základních, středních školách.
Je až dojemné, jak vláda velice bryskně na tuto situaci reaguje v tomto momentě, když jsem vůbec nezaznamenala po celé období, kdy jsem v této sněmovně, že by se vláda někdy v minulosti školstvím zásadně a seriózně zabývala a přitom v podstatě školství bylo jednou z mála vládou oficiálně vyhlášených priorit.
Dovolím si konstatovat, že nesystémové řízení školství vede k nehospodárnému využívání prostředků přidělených ze státního rozpočtu. V současné době vláda projednávala materiál, kterým navyšuje úpravu míry přímé vyučovací povinnosti učitelů a míry povinnosti výchovné práce ostatních pedagogických pracovníků ve školství. Tímto chtělo Ministerstvo školství řešit ekonomické problémy resortu, vrací pracovní podmínky pedagogů do 50. let. Uvědomuje si toto vláda? Ve srovnání se začátkem roku 1992 odpovídá prodloužení pracovního úvazku spolu s návaznými pracemi až jednomu pracovnímu dni v týdnu. Mohla bych pokračovat. V podstatě nevím, do jaké míry se vláda o vážnou situaci, kterou v posledních dnech učitelé signalizovali, zajímala. Mám pocit, že školství v podstatě bylo hozeno přes palubu a že pan ministr Pilip informuje vládu doslova nepravdivě, neboť máme jiné poznatky a nejsou to jenom poznatky opozičních poslanců, ale i poznatky poslanců koaličních, které jsme si vyslechli při projednávání dané problematiky v samotném výboru pro védu a vzdělání.
Nebudu hovořit o tom, že si pan premiér a celá vláda měla nechat předložit celou koncepci školství, neboť zájem o kvalitu a optimalizace sítě škol v tomto momentě přichází se značným zpožděním po krocích, kterým šlo mnohem více o uplatňování tržních modelů než o to, jaké by školství vlastně mělo být. Pokud ministr školství hovoří o slučování některých středoškolských zařazení, neotevírání nových ročníků a zamezení dalšímu nadbytečnému nárůstu studijních oborů, je zapotřebí zcela reálně s tím, že tyto kroky se budou realizovat především ve vztahu ke státním školám.
Mohla bych v kritice těchto věcí pokračovat. Nebudu říkat, že celá optimalizace je směrována ve prospěch soukromých škol a redukovány vyloženě ekonomicky jsou školy státní. Nebudu hovořit o tom, jak v současné době právě jmenovaný program optimalizace zasahuje jednotlivé okresy a jaké obrovské pobouření způsobuje v jednotlivých okresech. Nebudu hovořit o tom, že v současné době se ruší střední odborné učiliště, učiliště dvouletá a přitom víme, že na tmu práce vyloženě chybí dělnické profese. Ptám se vlády naší země, zda si je vědoma toho, že Ministerstvo školství není ochotno přiznat svůj podíl odpovědnosti za velice vážný současný stav ve školství. Ptám se, proč Ministerstvo školství nepracuje v předstihu a koncepčně, proč pouze se zpožděním hasí několik let slibovaný nový školský zákon, koncepce dalšího rozvoje optimalizace sítě škol přichází pozdě. Proč vázne komunikace mezi Ministerstvem školství a pedagogickou veřejností jejími zástupnými organizacemi? Je si Ministerstvo spolu s vládou vědomo, že zvyšující se průměrný věk učitelů a naprosto nedostatečný příliv absolventů učitelských oborů hrozí v několika málo letech neodbornou výukou a klesající úrovní školství?
Mohla bych opět pokračovat. Jsem přesvědčena, že vláda na vážnou situaci ve školství reagovat měla a v podstatě Jestli se dnes z denního tisku dozvídáme, že na tuto vážnou situaci ve školství mimo pedagogy, mimo odborové svazy ve školství, ale i mimo nepedagogické odborníky upozorňují takové ústavy jako je Akademie věd, kdy doslova žádají vládu o to, aby si uvědomila, že přesto že dramatičtěji na veřejnost působí vážné situace v zemědělství, ve zdravotnictví, právě daná problematika zde zmiňovaná, to znamená, věda, výzkum a školství, může pravě zabránit námi tolik prosazovanému a uplatňovanému zájmu při vstupu do Evropské unie.
Dávám na zvážení vládě, jak vypadá dnes celé řízení Ministerstva školství panem Pilipem, zda je v pořádku, dávám na zvážení, aby se v tomto momentu v souvislosti s projednávaným zákonem o této novele zabývala. Situace je opravdu vážná. Z tohoto a z dalších důvodů doporučuji, aby předkládaná novela poslankyně Rujbrové byla postoupena do druhého čtení.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dekuji pani poslankyni Čelišové. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Krejsa.
Poslanec Josef Krejsa: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, předložený návrh kolegyně Rujbrové je záslužným pokusem nahradit dosavadní absenci Ministerstva školství v oblasti mezinárodní úmluvy o právech dítěte a tím i dosavadní ignoraci ústavního zákona č. 1 z roku 1993 Ústavy České republiky, článek 10 hlavy I. a Listiny základních práv a svobod, hlava I, čl. 1 a čl. 3 odst. 3, které dosavadní školský zákon č. 29 z r. 1984 Sb. ve znění pozdějších předpisů, nazvěme to slušně a státotvorné, přehlédl.
SPR-RSČ proto návrh napravující chybu naší transformačním procesem tolik týrané vlády plně podpoří.
Sam pak navrhnu v případě, že návrh projde do druhého kola, rozšíření v § 4 o právo na bezplatné vzdělání na vysokých školách. Za poslanecký klub SPR-RSČ navrhuji v souladu s jednacím řádem § 90, odst. 2, aby byl návrh zákona přikázán výboru ústavně právnímu, výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Krejsovi. O slovo se přihlásila paní poslankyně Šojdrová.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, budu stručná. článek 33, odst. 2 Listiny lidských práv a svobod, který zaručuje bezplatné vzdělání na základních a středních školách, je v našem školském systému garantován a naplněn. Vyšší odborné školy jsou určeny studentům plnoletým, nejedná se tedy o základní ani středoškolské vzdělávání. Zde není rozpor a není to také důvod, který by opodstatňoval předložený návrh paní poslankyně Rujbrové.
Jaká je dosavadní praktická zkušenost z fungování vyšších odborných škol? Od doby, kdy vyšší odborné školy vznikly, jsem nezaznamenala jediný případ, kdy by si rodiče stěžovali, že z důvodů finančních nemohou dát vystudovat dítě na vyšší odbornou školu.
Za druhé finanční prostředky, které se vybírají, slouží ke zkvalitnění výuky. Praxe ukázala, že způsob finanční spoluúčasti není omezujícím faktorem pro studium těch, kteří studovat chtějí, ale naopak. (Předsedající žádá o klid.) Svým příspěvkem napomáhají ke zkvalitnění studia,
Jestliže paní poslankyně hovoří o zvyšování kvality vzdělávání, pak nerozumím tomu, proč chce rušit něco, co funguje a zkvalitněni napomáhá. Návrh paní poslankyně Rujbrové z tohoto hlediska je krokem zpět. Doporučuji, aby sněmovna přijala návrh na zamítnutí tohoto návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Šojdrové. O slovo se přihlásil pan poslanec Stanislav Volák.
Poslanec Stanislav Volák: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych k projednávané novele školského zákona řekl několik slov, několik faktů.
Zaprvé v současné době, to znamená ve školním roce 1996-7 navštěvuje vyšší odborné školy myslím 13 850 žáků. Při průměrném školném okolo 3 000 Kč to znamená, že tyto vyšší odborné školy obdrží od rodičů, resp. studentů těchto škol přes 45 000 korun českých. (Námitky z pléna.) Promiňte, 45 milionů Kč, spletl jsem se v řádu. Těchto 45 milionů korun je poskytnuto těmto vyšším odborným školám na jejich provoz. To znamená, že zlepšuje kvalitu těchto vyšších odborných škol.
Pokud budeme predikovat do budoucna, tak až se naplní kapacity vyšších odborných škol, kterých je 162 nebo 163, tak někdy ve školním roce 1998-9 bude na vyšší odborné školy chodit přes 33 000 žáků a příjem se bude pohybovat přes 120 milionů z těchto vyšších odborných škol. A opět to bude příspěvek pro provoz těchto škol a pro zlepšení kvality výuky.
Polemizuji tímto vyjádřením, těmito fakty s náklady, které uvádí paní navrhovatelka ve své důvodové zprávě. Tolik zaprvé.
Za druhé školné v těchto školách se pohybuje od 5 000 Kč do 2 500 Kč. V okamžiku, kdy sociální situace rodiny poklesne pod 1,5 životního minima, tak se školné snižuje na 50 %. Nezlobte se, ale já v této výšce školného v žádném případě nevidím sociální selekci. Ať se na mne nikdo nezlobí, 1 500 Kč i velmi sociálně slabé rodiny za rok zaplatit mohou. Takže sociální selekce v žádném případě, považuji to spíš za demagogický argument.
Za třetí - a to je pro mně nejdůležitější - existují různé druhy motivace. Jedna z motivací je také to, že když za něco platím, když mám určité náklady, tak se snažím pracovat trpělivěji, vytrvaleji. Jsem vytrvalejší, soustředěnější, vyvinu větší volní vlastnosti. Já nepopírám, že existují i jiné druhy motivace, jako je aspirační úroveň, jako je zájem o studium, jako je strach ze selhání, ale přesto se domnívám, že v určité části studentů vyšších odborných škol i tento druh motivace to znamená "mám náklady, proto se snažím" funguje. A nyní několik faktů k placení učebnic.
Pokud se nepletu, tak na našich středních školách v současné době studuje okolo 650 tisíc studentů. Uvědomme si, že jedna sada učebnic pro střední odborné školy stojí okolo 1 500 Kč, pro střední odborná učiliště asi 1 300 a na gymnáziu okolo 1 000 Kč. Kdybychom chtěli nakoupit veškeré sady učebnic pro tyto studenty, vstupní náklady by byly přes 700 milionů Kč. Pokud uvažujeme, že učebnice vydrží 5 let, tak bychom museli každý rok ze státního rozpočtu dávat okolo 130 milionů Kč, abychom tento systém udrželi. A teď opět o motivaci. Jsou to středoškoláci. Pokud Jsou to jejich knihy, tak se o ně starají s největší pravděpodobností lépe, než když to budou knihy zapůjčené státem. Navíc když to jsou jejich knihy, je to jejich vlastnictví a oni, pokud se jim zalíbí, si je mohou ponechat také do budoucna a používat je celý život, studovat z nich.
Opakuji ještě jednou a domnívám se, že tyto argumenty, které jsem uvedl, podporují názor, který zde již padl, aby v prvním čtení byl uvedený návrh novely školského zákona zamítnut. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Volákovi. O slovo se přihlásila paní poslankyně Čelišová.
Poslankyně Květoslava Čelišová: Pane předsedající, já si dovolím, i když vím, že moje snaha asi bude marná, v souvislosti s přijetím tohoto zákona, reagovat na některé věci, které zde zazněly. Jsem stále přesvědčena, že hovoříme-li zde znovu o vyšších odborných školách, a myslím si, že je namístě, abychom tento problém znovu otevřeli, pak by to mělo být vcelku, společně s celou připravovanou koncepcí ve školství směrem ke střednímu školství a k dalším věcem. Nikdo mě nepřesvědčí, že tyto věci by měly být vyjímány. Asi bychom se jimi zpátky zabývat měli.
V programu optimalizace se s těmito momenty nesetkáváme a v podstatě nejsem přesvědčena o tom, že jsou některé tyto věci rozumně pojímány právě s tím, co nám přinese tak vychvalovaná optimalizace.
Panu předřečníkovi bych chtěla říci, že se dostal do rozporu s odhadem, kolik by ta čísla vyšla, mám na mysli stanovisko vlády. Tam by bylo dobré se podívat, protože ten návrh, který by přinesl tento požadavek, je v trochu jiných relacích, jedná se tam o úplné jiná čísla.
Na závěr: Poznamenala jsem si z jedněch novin výrok pana premiéra. Jednou z největších ran pro školství je zvýšení počtu škol, jež umožnilo právě povolení uzdy ministerstvem školství. Já jsem ve svém prvním vystoupení signalizovala závažnost situace ve školství a děsí mé neochota Poslanecké sněmovny věci, které se dotýkají problematiky školství, projednávat koncepčně a zodpovědně. Tady se jedná opravdu o děti nás všech a myslím si, že i tato část novely by měla být se vším, co se dotýká našich dětí, projednávána.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Květoslavě Čelišové. O slovo se přihlásil pan poslanec Michal Prokop.
Poslanec Michal Prokop: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já s úžasem poslouchám vystoupení paní kolegyně Čelišové, která apeluje na to, aby pokud možno problematika školství obecně, ale i veškerá další byla řešena komplexně, a přitom obhajuje novelu, která s komplexností nemá vůbec nic společného.
Je naprosto dílčí, parciální, už tomu skutečné přestávám rozumět. Samozřejmě patřím mezi ty, kteří se připojují k návrhu na zamítnutí této novely. Důvody opakovat nebudu, protože je tady přednesla jak kolegyně Šojdrová, tak kolega Volák.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Prokopovi. S faktickou se přihlásil pan poslanec Ransdorf.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, prosím pana předsedajícího, aby tlumočil panu kolegovi Prokopovi mou otázku, co shledává za nepatřičného na parciálním vylepšování existujícího stavu. Konec konců konzervativní strany, a ODA se hlásí ke konzervativním stranám, pokládají za metodu nápravy daného stavu společnosti piecemeal-ingeneering, čili zlepšování kus po kuse. Takže nevím, proč namítá proti parciálním snahám o zlepšení.
A za druhé bych chtěl říci, že jestliže ho uvádí daný návrh v úžas, tak bych chtěl upozornit, že už Aristoteles pokládal za počátek filosofování údiv, thalmadzein. Myslím si, že možná ho to dovede na cestu k moudrosti.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ransdorfovi. O slovo se přihlásil pan poslanec Prokop.
Poslanec Michal Prokop: Děkuji. Pane předsedající, poprosil bych, kdybyste byl tak laskav a vyjádřil panu poslanci Ransdorfovi, že můj údiv se netýká vlastní novely, nýbrž toho, že paní poslankyně Čelišová ve své argumentaci k obhájení této dílčí novely používá argumentů, které vytýkají právě nekomplexnost návrhů, kterými - například školskou problematiku - řeší návrhy vládní.
Já samozřejmé, jak pan poslanec Ransdorf správně poznamenal, jako člen strany, která se hlásí ke konzervativním hodnotám, proti dílčím úpravám nic nemám. Ale znovu upozorňuji, můj údiv směřoval spíše k argumentaci, kterou se dílčí úprava vyargumentovávala, právě jaksi absencí komplexnosti.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Prokopovi. Hlásí se pan poslanec Ransdorf, pak pan poslanec Vymětal.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Pane předsedající, rád bych vaším prostřednictvím panu kolegovi Prokopovi vzkázal, že jestli je něco na současném stavu našeho školství komplexní, tak je to pouze komplexní chaos.
Místopředseda PSP Jan Kasal: S replikou se přihlásil opět pan poslanec Prokop, a já věřím, že tím bude vyčerpána - (Poslanec Prokop stahuje.)
Děkuji panu poslanci Prokopovi a v tuto chvíli vystoupí pan poslanec Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych reagoval na řeč pana kolegy Voláka. Už se tady začíná stávat zvykem, že se straší penězi ze všech stran. Když tady hovořil o 700 milionech korun na učebnice pro všechny studenty středních škol, domnívám se, že kdyby učebnice pro školy vydávalo Státní pedagogické nakladatelství jako dříve, tak by stály desetinu ceny a bylo by třeba desetiny nákladů. Pokud ovšem ze vzdělaní našich dětí děláme podnikání a všichni na tom chtějí vydělat, tak potom skutečně jde o 700 mil. Kč, ale zcela zbytečně vyhozených peněz.
Všechno, děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Tak to byl pan poslanec Vymětal. Protože byl posledním do rozpravy přihlášeným poslancem, rozpravu končím.
Paní a pánové, ptám se paní poslankyně Rujbrové, zdali hodlá vystoupit. Ano.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Vážené dámy a pánové, vzhledem k tomu, že ve vašich hladových očích vidím touhu po polední přestávce, budu velice stručná. Dovolím si pouze jeden citát a jednu otázku.
Citát ze stanoviska vlády k návrhu zákona, který předkládá: Zavedení školného ve vyšších odborných školách bylo pozitivním krokem, který vytvořil vhodnější materiální předpoklady pro vznik a další existenci vyšších odborných škol a umožnil zvýšit nabídku v oblasti vyššího odborného vzdělávání.
Otázka je tato: Ptám se, do jaké míry toto tvrzení koresponduje s předpokládaným razantním snížením středních škol.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Ptám se paní poslankyně Horníkové, zdali chce vystoupit. Je tomu tak.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Dámy a pánové, budu taky velice stručná vzhledem k tomu, že problematika školství nám je všem blízká. Všichni jsme chodili do školy a chodí nám do školy naše děti, tudíž se k ní chceme vyjádřit. Nicméně bych se držela pouze dvou závěrečných bodů ve svém vystoupení.
Vyšší odborné školy skutečně představují jiný typ školy. Hovořila o tom moje kolegyně Šojdrová. Chci říci, že nebude porušena Listina základních práv a svobod a chtěla bych říci, že pokud se nám podaří zamítnout předkládaný návrh, myslím si, že dosáhneme velice dobré věci, a to u dětí, které půjdou studovat dál, bude velmi důležitý prvek, a to je prvek motivace. Proto trvám na tom, aby bylo hlasováno o mém návrhu, který je na zamítnutí zákona.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní a pánové, byl jsem požádán, aby před hlasováním byl vytvořen časový prostor pro jednání klubů. Myslím, že je vhodné spojit to s polední přestávkou, takže budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu, v hlasovaní ve 14.45 hodin.
(Schůze přerušena ve 13.06 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 14.47 hodin.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás přivítal na dnešním odpoledním jednání, abych zahájil pokračování 10. schůze. Současné vás žádám, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami a za další si vám dovoluji oznámit, že došlo k dohodě mezi předkladatelem zprávy panem ministrem Kočárníkem a navrhovatelem bodu panem poslancem Grossem o tom, že bod 2) našeho programu, což je zpráva ministra financí o plnění státního rozpočtu za r. 1997 bude pokračovat zítra, ve čtvrtek od 11 hodin.
Tuto dohodu si vám dovoluji jako procedurální návrh nyní předložit k hlasování. Ještě jednou prosím, abyste se zaregistrovali svými hlasovacími kartami a potvrdili tuto dohodu tím, že o procedurálním návrhu budeme nyní hlasovat.
Zahájil jsem hlasování č. 47 a ptám se, kdo návrh podporuje? Kdo je proti? Konstatuji, že z přítomných 158 poslanců bylo 129 pro, 3 proti. Návrh byl přijat.
Oznamuji vám tedy, že v bodu č.2 budeme pokračovat zítra od 11 hodin. Dříve než se budeme věnovat dalšímu bodu, požádal mne předseda volební komise, pan kolega Kolář, aby vám mohl předložit jednu zprávu volební komise a prosím, aby se ujal slova.
10.
Návrh na volbu člena stálé komise Poslanecké sněmovny
pro sdělovací prostředky
Poslanec Robert Kolář Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámil s usnesením volební komise, která se sešla ve volební přestávce. Usnesení se týká bodu "návrh na volbu člena stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky."
Zařazení tohoto bodu Inicioval poslanecký klub KDU-ČSL, který také navrhl kandidáta, pana poslance Vladimíra Procházku a sice z toho titulu, že podle dohod, které byly uskutečněny v této sněmovně, toto místo přísluší poslaneckému klubu KDU-ČSL - je tam uvolněné místo za paní poslankyni Jurkovou.
Volební komise se však dohodla, že by bylo správné, aby přesto byla vyhlášena alespoň formálně lhůta a já takto činím a sděluji, že vyhlašuji lhůtu pro podávání návrhu do 26.3., tj. dnes, do 17.00 hodin s tím, že samozřejmé návrh, který podal poslanecký klub se považuje již za přijatý.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Slyšeli jste návrh lhůty, předložený předsedou volební komise. Doufám, že je to každému jasné.
Nyní se vrátíme k přerušenému bodu č. 9 a já bych poprosil předkladatelku paní kolegyni Rujbrovou a zpravodajku paní kolegyni Horníkovou, aby se dostavily ke svému stolku.
Dovolte mi, abych zopakoval, že zazněla po obecné rozpravě závěrečná slova navrhovatelky i zpravodajky. Budeme tedy nyní hlasovat o návrzích, které padly v rozpravě obecné, a to podle § 90.
9.
Návrh poslankyně Zuzky Rujbrové na vydání zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních, středních
a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších
předpisů sněmovní tisk 125 - prvé čtení
Ptám se paní kolegyně Horníkové, zda souhlasí s tím, že můžeme hlasovat o zamítnutí předloženého návrhu.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Ano.