2. den schůze (26. března 1997)
Přítomno: 200 poslanců
(Schůze zahájena v 9.00 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Vážené paní poslankyně a páni poslanci, zahajuji druhý jednací den 10. schůze Poslanecké sněmovny. Budeme pokračovat v projednávání schváleného pořadu naší schůze.
Nejprve vás prosím, abyste se přihlásili hlasovacími kartami a případně oznámili, kdo jakou náhradní kartu má. Pan poslanec Gross má náhradní kartu č. 25. Je zde ještě někdo, kdo má náhradní kartu? (Nikdo se nehlásil.)
Rád bych vám rovněž připomněl, že vám byl dnes ráno na lavice rozdán záznam vystoupení ministra financí pana Kočárníka - záznam se týká druhého bodu schváleného pořadu, který jsme včera přerušili.
Budeme pokračovat podle schváleného pořadu projednáním bodu 7, 8 a pak se vrátíme k bodu 5 a k bodu 6.
Nyní budeme projednávat bod
5.
Návrh Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro zjištění podmínek
privatizace a ekonomického fungování Poldi Kladno na prodloužení
lhůty, do níž je jmenovaná komise povinna předložit svá zjištění
s návrhem Poslanecké sněmovně
Dávám slovo předsedovi vyšetřovací komise panu poslanci Janu Černému, aby tento návrh na prodloužení lhůty odůvodnil.
Poslanec Jan Černý: Pane předsedající, dámy a pánové, především bych chtěl požádat sněmovnu, aby využila ustanovení § 54, odst. 8 jednacího řádu, který umožňuje sloučit rozpravu k dvěma bodům a hlasováním rozhodla, že rozprava k bodům v našem schváleném pořadu 7 a 8 se konala současně. Odůvodněni je poměrné jednoduché - jakkoliv tyto dva body po formální stránce jsou samostatné a budou k nim dvě samostatná usnesení, po věcné stránce se tyto body těsně dotýkají a bylo by asi nesmyslné opakovat u druhého bodu rozpravu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Je zde návrh, který ve smyslu § 54, odst. 8 podrobíme hlasování bez rozpravy.
Paní a pánové, táži se, kdo souhlasí s tím, aby byla sloučena rozprava k bodu 7 a 8.
Zahájil jsem hlasováni pořadové číslo 39 a ptám se kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti?
Hlasování č. 39 skončilo.
S výsledkem pro 81, proti 18 . Návrh byl přijat.
K bodu 7 a 8, tedy proběhne společná rozprava.
6.
Průběžná zpráva předsedy vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny
pro zjištění podmínek privatizace a ekonomického fungování
Poldi Kladno ke dni 25. března 1997
Poslanec Jan Černý: Dámy a pánové, z pověření Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pro zjištění podmínek a ekonomického fungování Poldi Kladno si vám dovoluji předložit průběžnou zprávu o stavu vyšetřování, a v závěru svého vystoupení dva návrhy na usnesení.
Dovolte mi tedy, abych v úvodu svého vystoupení vás seznámil s dosavadní činnosti komise a s průběhem šetření. Jak je vám známo, vyšetřovací komise byla zřízena usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 54 na 5. schůzi dne 2. 10. 1996. Naplnění funkcionářů však přišlo až na schůzi následující a usnesením č. 159 ze dne 1.11.1996 jsem byl zvolen jejím předsedou.
K prvnímu řádnému zasedání se vyšetřovací komise sešla 8.11.1996, kde mimo jiné byli tajným hlasováním zvoleni její další funkcionáři, místopředseda Václav Exner a ověřovatelé Věnceslav Lukáš a Rudolf Šmucr. Dále zde byla řešena problematika technického zázemí a organizační záležitosti. Kanceláří Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR byl uvolněn pro funkci tajemníka této vyšetřovací komise Jan Gabriel a pro funkci písařky a sekretářky v jedné osobě Jiřina Poppová. Výkonný aparát vyšetřovací komise byl na třetím zasedání dne 3.12.1996 doplněn o vyšetřovatele Úřadu pro vyšetřování ČR pplk. Petra Vaníka.
Již při řešení zmíněných technických a organizačních náležitostí byly za účelem orientace postupně vyžadovány písemné materiály mající bezprostřední vztah k prošetřované věci. Byla tak kontaktována řada institucí, mezi nimi především Fond národního majetku ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo financí a pochopitelně společnost Holding Kladno, a.s. v likvidaci a Poldi ocel, s.r.o. Po prostudováni takto shromážděných materiálů byla získána jistá představa o následném šetření na jejímž základě byl vypracován plán postupu. Již tehdy bylo všem členům vyšetřovací komise zřejmé, že úkol, který jim byl Poslaneckou sněmovnou svěřen, je mnohem rozsáhlejší a z důkazního hlediska náročnější, než bylo možné předpokládat při vytvoření této komise.
Dne 4. 12. 1996 byly zahájeny výslechy svědků, přičemž jako první byl vyslechnut bývalý generální ředitel Poldi Kladno, a.s. ing. František Vágner. Postupně do 19. 3. 1996 vyšetřovací komise vyslechla 19 svědků. Jednotlivé svědecké výpovědi trvaly průměrně 1 až 2 dny s tím, že vyšetřovací komise neměla zatím právě z důvodu časové tísně možnost provést výslechy dalších pro posouzení případu důležitých osob. Je také nutné zdůraznit, že by bylo nutné některé osoby vyslechnout opakované. Poslední vyslýchané osoby byly pánové Vladimír a Marko Stehlíkovi, kteří dosud svoji výpověď nedokončili, i když jejich výslechy probíhaly 3 dny.
Vyšetřovací komise zatím neměla možnost se zatím zabývat účetnictvím a bankovními operacemi, a to i proto, že tato oblast je kryta bankovním tajemstvím. Máme však příslib od zainteresovaných stran, které by umožnily prolomení tohoto bankovního tajemství a tím pádem i přístup vyšetřovací komise k těmto operacím. Vzhledem k již zmíněné složitosti a rozsáhlosti, chtěl bych ve své zprávě zdůraznit, že se vyšetřovací komise zatím zabývala především problematikou tří největších dceřiných společností, a to Poldi ocel s.r.o., Huť Poldi ušlechtilé oceli s.r.o. a Konstrukční oceli s.r.o., zatímco dalších 18 dceřiných společností vytvořených rovněž z Poldi Kladno a.s. bylo ponecháno z již shora zmíněných důvodů téměř bez povšimnutí a to i přesto, že vyšetřovací komise pracovala velmi intenzivně, o čemž svědčí 9 řádných zasedání, 25 výslechových dnů, což představuje minimálně 250 hodin intenzivní práce nad rámec povinnosti poslanců vyplývajících z členství ve výborech.
Z uvedených faktů je zřejmé, že přes veškerou snahu vyšetřovací komise se nepodařilo zatím řadu věci objasnit a dořešit. Bez dořešení problematiky tří uvedených hutních společností a prošetření dalších 18 dceřiných společnosti nelze objektivně zadaný úkol posoudit, zhodnotit a uzavřít.
Vyšetřovací komise proto po vyhodnocení současného stavu Setření dospěla k jednoznačnému závěru, že je nutné nejprve v plném rozsahu doslechnout již vyšetřovací komisí předvolané svědky, zejména nejdříve pány Vladimíra a Marko Stehlíky. Dále vyšetřovací komise předpokládá vyslechnout nejméně dalších 40 svědků, prostudovat auditorské zprávy všech uvedených společností, prozkoumat účetnictví, převody majetku a samozřejmě pokusit se odstranit celou řadu rozporů, které se ve výpovědích jednotlivých svědků objevují.
Proto navrhuji jménem Vyšetřovací komise tato dvě usnesení.
K bodu 1, což je návrh vyšetřovací komise na prodloužení lhůty, by usnesení znělo: "Poslanecká sněmovna souhlasí s prodloužením lhůty do 31. prosince 1997, do níž je Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro zjištění podmínek privatizace a ekonomického fungování Poldi Kladno povinna předložit svá zjištění s návrhem Poslanecké sněmovně."
A k druhému bodu by usnesení znělo: "Poslanecká sněmovna bere na vědomí zprávu Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro zjištění podmínek privatizace a ekonomického fungování Poldi Kladno o průběhu vyšetřování do 25. 3. 1997."
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Janu Černému.
Připomínám, že jsme před chvilkou hlasováním rozhodli o tom, že rozprava k bodu 7 a 8, tedy k bodům Návrh Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro zjištění podmínek privatizace a ekonomického fungování Poldi Kladno na prodloužení lhůty, do niž je jmenovaná komise povinna předložit svá zjištění s návrhem Poslanecké sněmovně, a bod 8 Průběžná zpráva předsedy Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro zjištění podmínek privatizace a ekonomického fungování Poldi Kladno ke dni 25. března 1997, bude společná.
Písemné přihlášky do rozpravy nemám. Táži se tedy, zda se někdo hodlá do rozpravy zapojit tím, že zvedne v tuto chvíli ruku.
Není tomu tak, takže obě rozpravy končím. Prosím pana poslance Jana Černého, aby přednesl návrh usnesení nejprve k bodu č. 7.
Poslanec Jan Černý: Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna souhlasí s prodloužením lhůty do 31. prosince 1997, do níž je Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro zjištění podmínek privatizace a ekonomického fungování Poldi Kladno povinna předložit svá zjištění s návrhem Poslanecké sněmovně."
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Zahájil jsem hlasováni pořadové číslo 40.
Ptám se, kdo je pro toto usnesení? Děkuji. Kdo je proti?
Hlasování skončilo výsledkem pro 116, proti 1, takže toto usnesení bylo přijato.
Nyní vás prosím, abyste přednesl návrh usnesení k bodu 8, tedy k průběžné zprávě.
Poslanec Jan Černý: Usnesení by znělo: "Poslanecká sněmovna bere na vědomí zprávu Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro zjištění podmínek privatizace a ekonomického fungování Poldi Kladno o průběhu vyšetřování do 25. 3. 1997."
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, děkuji. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 41.
Ptám se, kdo je pro? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo výsledkem pro 110, proti 18. Návrh byl přijat.
Děkuji panu poslanci Janu Černému.
Nyní, dámy a pánové budeme pokračovat v projednávání bodu
7.
Návrh poslanců Vladimíra Špidly a dalších na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
Je to sněmovní tisk č. 63 a jsme ve druhém čtení. Předložený návrh zákona uvede ve druhém čtení pan poslanec Vladimír Špidla, prosím ho aby se ujal slova.
Poslanec Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážená nepřítomná vládo, vážení kolegové a vážené kolegyně!
Dovolte, abych krátce uvedl návrh zákona, který jsem předložil, a velmi krátce shrnul základní argumenty.
Myslím, že není pochyb o tom, že diskuse o zákoně byla velmi zevrubná a že prakticky vše podstatné bylo řečeno.
Je jasné, že jádrem sporu není problém důchodů jako takových a důchodového systému, že jádrem sporu je základní představa o rozsahu sociálních transferů a o to, zda sociální transfery jsou nebo nejsou investicí.
V tomto základním problému se sociální demokracie a konzervativní části politického spektra podstatně liší a myslím, že tento rozdíl pohledu bude zdrojem i dalších politických zápasů a politických konfliktů v budoucnosti. Z čeho jsem vycházel?
Základním faktem, který, jakkoliv je různým způsobem napadán, přesto existuje, je kratší střední délka života občanů České republiky. Dalším faktem, který je různým způsobem zpochybňován, ale přesto ve svém jádru zpochybněn byt nemůže, je, že zdroje České ekonomiky, které jsou potřeba, jsou k dispozici.
Při argumentaci proti tomuto faktu se používá velmi často argumentace s ekonomicky aktivními a ekonomicky neaktivními, jako kdyby růst domácího produktu a celkový rozsah produktivity společnosti byl určen jen touto jedinou okolností.
Pokud budu jen velmi mírný optimista a budu vycházet z představy, že v delším časovém období růst hrubého domácího produktu bude a je faktem, pak budou zdroje k dispozici. I vládní úvahy, které se tímto problémem zabývaly, konstatují, že kolem roku 2020 bude přibližně stejné zatížení hrubého domácího produktu důchody, jako je v současné době za předpokladu, že bude zvolen návrh sociální demokracie.
To, že zdroje jsou k dispozici, lze doložit i na tom, že prakticky po celou dobu od roku 1989 vykazuje důchodový systém přebytek a i podle návrhu sociální demokracie při zachování odvodů na důchody ve výši 26% a při valorizaci podle růstu mezd, což není naším případem, by systém vykazoval trvalý přebytek až do roku 2006. Je také faktem, že ekonomická a demografická struktura obyvatel se bude vážným způsobem měnit až po tomto roce.
Jedním ze základních argumentů vládní koalice je představa, ekonomicky se rozpadajícího systému vlivem toho, že příliš mnoho lidí bude ekonomicky neaktivních. Podle výpočtů, které provedla sociální demokracie, by byl rozdíl mezi ekonomicky aktivními podle návrhu sociální demokracie a podle vlády v roce 2020 přibližně 500 tisíc lidí. Při průměrné představě růstu produktivity práce je jasné, že tento rozdíl je krytý a krytelný přírůstkem produktivity.
Dovolte, abych uzavřel. České obyvatelstvo je v situaci, která je demograficky horší, než je situace obyvatel vyspělých evropských zemí. Do věku odchodu do důchodu přicházejí ročníky jejichž život začínal a ze značné části se odehrával v našem nejhorším historickém období. Tyto ročníky jsou - pokud jde o střední délku života - na tom podstatně hůře, než ročníky následující, než lidé, kteří se narodili kolem roku 1956.
To jsou, myslím, základní fakta a základní rámec, který je třeba mít při rozhodování na paměti, a proto považuji za správné i jako předkladatel doporučit sněmovně, aby hlasovala kladně pro přijetí návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vladimíru Špidlovi Konstatuji, že pan místopředseda Honajzer má náhradní kartu č. 24.
Návrh zákona jsme v prvním čtení přikázali výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a rozpočtovému výboru. Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví přijal usnesení, které jsme obdrželi jako sněmovní tisk 63/2, a zpravodajem určil pana poslance Václava Krásu. Rozpočtový výbor přijal usnesení, které jsme obdrželi jako sněmovní tisk 63/3 a zpravodajem tento výbor určil pana poslance Roberta Koláře.
Nyní uděluji slovo panu poslanci Krásovi a poté bude hovořit pan poslanec Kolář.
Poslanec Václav Krása: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, výbor pro sociální politiku a zdravotnictví projednal návrh novely zákona č. 155/95 Sb., o důchodovém pojištění pana poslance Vladimíra Špidly a dalších, tisk 63, a přijal k němu souhlasné stanovisko. Já se domnívám, že v současné době k tomu nelze nic více říci. Svůj názor potom přednesu v obecné rozpravě.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji a nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec Robert Kolář jako zpravodaj rozpočtového výboru.
Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, rozpočtový výbor se chtěl seriózně zabývat tímto poslaneckým návrhem na novelu zákona, a protože považoval kvantifikace, především z pohledu dopadu do státního rozpočtu, především z pohledu na výši možného povinného důchodového pojištění i z pohledu na dopady do hospodářství a ekonomiky této země, především v dlouhodobějším horizontu, čili nejenom v horizontu našeho volebního období, proto rozpočtový výbor navrhoval, aby na této schůzi nebyl projednáván tento návrh zákona a aby před tím byl uspořádán seminář, kterého by se mohli zúčastnit všichni poslanci, a teprve poté znovu ve sněmovně o zákonu jednat. To ostatně navrhoval předseda rozpočtového výboru při projednávání pořadu této schůze. Tento návrh sněmovnou nebyl přijat a já jako zpravodaj, protože sám jsem přesvědčen o tom, že tento systém, tak jak je navrhován v dlouhodobém horizontu, není ufinancovatelný a myslím si, že jeho přijetí by bylo krajně nezodpovědné, proto podávám návrh na zamítnutí tohoto zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Robertu Kolářovi a otevírám obecnou rozpravu, do níž je jako první přihlášen pan poslanec Václav Krása, připraví se paní poslankyně paní Milada Emmerová.
Poslanec Václav Krása: Dámy a pánové, již ve své zpravodajské zprávě při prvním čtení k návrhu pana poslance Vladimíra Špidly a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 o důchodovém pojištění, jsem navrhl zamítnutí této předlohy. Svůj tehdejší návrh jsem velmi podrobně zdůvodnil. Předložený návrh novely zákona jde zcela jasně proti evropským trendům v důchodovém pojištění. Vláda České republiky ve svém stanovisku uvedeném v tisku 63/1 vyslovila s předloženou novelou zcela zásadní nesouhlas.
Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví, který je garančním výborem k projednávanému tisku, vyslovil sice s návrhem souhlas, ale tento souhlas není stanoviskem odborným, nýbrž ryze politickým. Je to stanovisko opoziční většiny výboru. (Předsedající: Paní a pánové, prosím o klid.)
Předkladatelé novely svoji novátorskou penzijní vizi tlačí zemi do hospodářské pasti. Tulo past zakrývají řečmi o nejcitlivějším a co nejvýhodnějším řešením pro občany.
Jsem přesvědčen, že projednávaný návrh novely zákona o důchodovém pojištění je proti duchu zákona, který Poslanecká sněmovna schválila v roce 1995, a proto v souladu s § 93, odst. 2, zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se připojuji k návrhu pana poslance Koláře, aby sněmovna předloženou novelu zákona zamítla ve druhém čtení po ukončeni obecné rozpravy.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Václavu Krásovi a prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Milana Emmerová, která je poslední přihlášenou do obecné rozpravy.
Poslankyně Milada Emmerová: Vážený pane předsedající, vážení přítomní, včasnější odchod do důchodu je v naší současné společnosti zdůvodňován z mnoha aspektů.
Předně jde v drtivé většině o jedince, kteří během svého života v naší společnosti mnoho příznivého nezažili. Někdy se hodí argumentovat tím, že válka, politické převraty, různé způsoby budování socialismu apod. byly zátěží. Jindy se to nehodí a bagatelizují se fyzické i psychické útrapy mnoha lidí.
Já osobné se domnívám, když se podívám na své rodiče a jejich o něco mladší či starší spoluobčany, že by právě takoví měli být současnou společností preferováni a mělo by být dbáno na to, aby se jim už konečně vedlo slušně, pokud možno po všech stránkách.
Ostatně péče o starší generaci, stejně tak jako o děti a mládež, je vizitkou každé společnosti, ať se sama nazývá jakkoliv.
Z hlediska lékaře je nutno zvažovat také faktory zdravotní. Lépe řečeno nemocnost, která má mnohačetné příčiny, a ty jsou těsné propojeny i s faktory sociálními. Přesněji řečeno, faktory sociální mohou byt příčinou i následkem. Demografické ukazatele v letech 1991 1995 praví, že např. proces stárnutí populace dále pokračoval, a to zejména v souvislosti se snižováním podílu dětské populace. Podíl osob ve věku nad 60 let zůstal na hodnotě 18 procent. Počet osob ve věku nad 60 let na 100 dětí ve věku od 0 do 14 let, tzv. index stáří, vzrostl v roce 1995 na 98,1, zatímco v roce 1994 činil 95,4.
Z příčin smrti zůstávají nejčastěji nemoci oběhové soustavy, dále novotvary, vnější příčiny, rozumí se úrazy a otravy, nemoci dýchací soustavy, nemoci trávicí soustavy. Těchto pět kapitol bylo v roce 1995 příčinou 95 procent všech úmrtí. Přitom nemoci oběhové soustavy se podílely na celkovém počtu úmrtí 56 procenty, novotvary zaujímají 4 procenta. Střední délka života při narození v dlouhodobém vývoji v České republice mírné vzrůstá. V roce 1995 byla u mužů 69,5 roku, u žen 76,5 roku.
Vraťme se k nemocím oběhové soustavy. Je již léta známo, že jde především o tzv. ischemickou chorobu srdeční, tj. tedy choroba srdce způsobená nedokrevností srdečního svalu vinou sklerózy věnčitých tepen. Příčiny aterosklerózy jsou mnohočetné. Jednou z nich je také narůstající výskyt onemocnění cukrovkou, která se vyskytuje u 5 až 6 procent populace, více u žen. Toto onemocnění vyžaduje především přísnou a velmi nákladnou racionální dietu. (Předsedající: Dámy a pánové, buďte tak laskaví, ztište se, nezbytné hovory veďte v kuloárech. Děkuji.)
Rovněž vysoké procento obézních jedinců v naší populaci je ohroženo aterosklerózou. Rizikovým faktorem je také porucha tukového metabolismu, která vyžaduje především přísná dietní opatření, stejně jako obezita, resp. spotřebu velmi drahých potravin, netučné maso, ryby, luštěniny, zelenina, ovoce především, ale pochopitelné i léky.
Léčení vysokého krevního tlaku, jedné z nejzávažnějších příčin aterosklerózy, rovněž představuje nutnost správné a nákladné životosprávy a užívání různých kombinací léků. Na vzniku aterosklerózy se nepochybně podílí i naše vadné životní prostředí, o které nejenže není systematicky pečováno, ale jeho pochybné kvality se často přehlížejí nebo řeší zcela nahodile. Když si vzpomenu na smogovou situaci v letošní zimě, kdy auta sice do vnitřní Prahy nesměla, zato čoudila kolem v celém širokém okolí, pak je mi jasné, že o příčině těchto jevů dohlížející a nařizující orgán věděl asi hodně málo.
Když si promítnu, že s omezením dopravní obslužnosti v různých koutech naší země se vytáhnou desítky a stovky čoudících automobilů, pak je mi jasné, že opět na životní prostředí nemyslí nikdo.
Vždyť to ale není záležitost jen jednoho ministra, o tom musí přemýšlet celá vláda. Proto snad zasedá vždy korporativně. Domnívám se, že se snad nejedná pouze o časovou úsporu, ale především o operativnost.
Stejně tak je pozoruhodné např. zdražování elektrické energie, která představuje ekologický energetický zdroj. (Velký hluk v sále.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní poslankyně, promiňte - jsme stejného názoru, že projednáváme návrh pana poslance Špidly o důchodovém pojištění? Je tomu tak?
Poslankyně Milada Emmerová: Ano, já k tomu dospěji.
Lacinější však budou čoudící komíny při spalování pevných paliv. Tento kouř je zdrojem mnoha toxinů, především pak oxidu uhelnatého, který je jedním z hlavních faktorů, který urychluje aterosklerózu.
Sklerotické postižení srdce, ale i mozku a cév dolních končetin závažným způsobem limituje pracovní výkonnost a kvalitu vlastní práce, a to jak fyzické, tak i duševní.
V dosud řečeném - i když připouštím, že šlo o malou osvětovou přednášku - jsem chtěla zdůraznit faktor, který dosud způsobuje řadu orgánových komplikací, vedoucích k předčasnému opotřebování organismu, a tedy i náležitost, aby se takový občan včas dostal do důchodu, aby si jej vůbec stačil užít. Na důkaz aktuálnosti mých slov bych chtěla přednést citát z nedávného kardiologického kongresu v Kalifornii. Tom Rain (?) z lékařské fakulty pravil:
"Ačkoliv nemoci srdce zůstanou hlavní příčinou úmrtnosti i v budoucnosti, v severní Americe, v západní Evropě a v Japonsku se jejích počet snižuje. Všude jinde těchto případů rapidně přibývá."
(Hluk v sále.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Prosím o klid!
Poslankyně Milada Emmerová: Tomuto jeho tvrzení odpovídají i statistiky v rozmezí let 1992 -1994. Ze zemí postkomunistických jsme na tom v naší republice relativně nejlépe. Za evropskými zeměmi zaostáváme zhruba o 6 let (rozumí se za Západem).
Ke správnému léčení všech těchto příčin aterosklerózy a jejích orgánových komplikací patří kromě správné výživy a pohybové aktivity také psychická pohoda.
Termín "sociální frustrace", to je psychická nerovnováha v důsledku sociálních přehmatů a nevyrovnaností, byl dle výzkumu IWM zjištěn u celé jedné třetiny naší populace zcela nedávno. Běh událostí však pokračuje a jeho neuvěřitelně rychlý spád způsobil, že např. myšlenka deregulace nájemného a nedostatečná příprava k uskutečnění tohoto kroku znamenaly další vyšinutí psychické rovnováhy a celkové další opotřebovávání vitality našich lidí.
Nezmiňuji se přitom o dalších finančních zátěžích, především dopadajících na důchodce, neboť to jsou ti jedinci v naší společnosti, kteří mají pevně určenou finanční částku, se kterou musejí měsíc od měsíce kalkulovat a přesouvat částky z obálek do obálek. Přitom lidé odjakživa korektní budou dbát na to, aby zaplatili to, co se zaplatit prostě musí. K řešení zbude vždy to, co si budou muset odepřít. A co to bude? Především racionální strava. Uchýlí se k té nejlacinější, která je však nejméně zdravá. Samozřejmě, když vše porovnáme se záměry Mackovy reformy, tak potom péče o vlastní zdraví, o vlastní tělo a psychiku zřejmé nebude nic platná. Jejich zdravotní stav často nedovolí, aby se ucházeli o zaměstnání, a je také otázkou, kdo by staršího opotřebovaného jedince s různými nemocemi chtěl zaměstnávat.
Vraťme se však k pozitivnímu myšlení a pokusme se o racionální řešení, které plné respektuje výchozí současnou sociálně zdravotní situaci. Se zájmem jsem vyslechla v nedělní televizi zprávu, že se světoví odbornici znovu zabývají problematikou rodiny a užitečností její celistvosti. Cožpak nebude účelné, když prarodiče půjdou do důchodu, jejich dcera bude moci jit do zaměstnání, ohlídají jí vnoučata, na jejichž umístění v jeslích by stejně neměla prostředky? Když jim místo televize budou vyprávět pohádky, neboť jenom oni oplývají svatou trpělivostí vůči svým vnoučatům, když pomohou mladým s domácností, protože služby jsou také příliš drahé. (Hluk v sále.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní a pánové, prosím o klid! Poslouchejte se zájmem paní poslankyni Emmerovou!
Poslankyně Milada Emmerová: Když dají všichni dohromady finanční prostředky a obstarají tak racionálnější stravu. Když si vypomohou v době nemoci dítěte nebo samotných rodičů.
Možná, že se mnou mnozí nebudou souhlasit, ale i já jsem takto prožila dětství i život v dospělosti a nebýt tohoto zázemí, těžko bych mohla vcelku bezstarostné vykonávat povolaní lékařky.
Samozřejmě, vyžaduje to ohledy ze všech stran, ale cožpak jimi oplýváme? Právě jejich pěstování by mohlo přispět k morálnímu ozdravění společnosti.
A úplné závěrem - neměli by prarodiče do samého konce svého života pocit užitečnosti a nepromarněného podzimu života? Zamysleme se nad tím a věřím, že mi alespoň zčásti dáte zapravdu, alespoň ti, kteří mě poslouchali. A to je také důvod, proč by babička i dědeček měli být v důchodu relativně včas, neboť na ně čeká jejich rodina s naléhavými úkoly. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Emmerové. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Čestmír Hofhanzl.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Ctěné dámy a pánové, nezávidím příteli Špidlovi předkládání a odůvodňování této novely. Ona politika není vždy o pravdě a o obecném prospěchu. Když argumentuje, že zdroje jsou a budou, ví sám velmi dobře, že nejsou a nebudou. Když argumentuje demografickým vývojem, ví velmi dobře, že demografický vývoj je špatný a že peníze na tyto důchody zase nebudou.
Myslím, že zodpovědná politika by se přece jen měla alespoň částečně držet pravdy, i když z pohledu opoziční strany a opozičního politika může platit, že někdy čím hůře, tím pro opozici lépe.
Stavěl jsem se často vždy kriticky ke své vlastní vládě. V tomto ohledu se musím postavit na stranu své vlády. Není jiné cesty než zvýšit věk odchodu do důchodu tak, jak to bylo v návrhu zákona stanoveno.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Hofhanzlovi. O slovo se přihlásil pan poslanec Brožík, pak pan poslanec Janeček.
Poslanec František Brožík: Pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, já jsem se zaujetím vyslechl zprávu Roberta Koláře, že rozpočtový výbor se seriózně zabýval návrhem zákona, který předkládá Česká strana sociálně demokratická a že i náš bývalý kolega, pan poslanec Wagner jako předseda rozpočtového výboru, navrhoval návrh odložit a zamítnout z toho titulu, že nejsou vyčísleny dopady tohoto zákona na státní rozpočet.
Myslím, že místo těchto planých řečí by bylo asi rozumnější a zajímavější, aby zde vystoupil pan ministr Vodička a aby nám řekl, kolik se vybralo na důchodovém pojištění od r. 1993, kdy máme onu novou daňovou soustavu, a kolik se na důchodech za tu dobu vyplatilo. I v rozpočtu na rok 1997 jsou příjmy 157 mld 156 mil. Kč z hlediska pojistného na důchodové pojištění, výdaje 150 mld 459 mil. Nemám to číslo přesné ověřeno, ale vím, že za 5 let tato vláda ve výdajích rozpustila v černé díře zhruba 35 mld Kč, které náležely důchodcům.
Takže jakési povídání o tom, zda na to máme nebo nemáme myslím, že je bezpředmětné. I ve státním rozpočtu na to prostředky jsou. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Brožíkovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Janeček.