Předseda PSP Miloš Zeman: Prosím pana ministra zdravotnictví a další poslance, aby se utišili a věnovali pozornost panu poslanci Novákovi.
Poslanec Jiří Novák: ... ačkoliv se na něm různou měrou podílejí státní orgány, a samotnému odsouzenému v důsledku pravomocného uložení tohoto druhu trestu vznikají poměrně významné povinnosti.
Do současné doby je výkon uvedeného trestu upraven pouze interními směrnicemi jednotlivých ústředních orgánů nebo jejich představitelů. Např. společná směrnice ministrů vnitra, spravedlnosti a zahraničních věcí z 12. 11. 1965 a instrukce ministra spravedlnosti ze 17. 11. 1989. Důvodem je skutečnost, že v době přijetí trestního řádu byl trest vyhoštění ukládán zcela ojediněle, v několika málo případech ročně a zásadně vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody. Výkon trestu odnětí svobody i trestu vyhoštění patřil v té době do působnosti orgánů Ministerstva vnitra, a to v té době považovalo za plně postačující formu právní úpravy výkonu trestu interní předpisy. Otevření hranic a zjednodušení cestovních formalit s sebou přineslo nejen zvýšení aktivního cestovního ruchu, ale i geometrický nárůst případů, kdy v trestním řízení soudy ukládají cizincům trest vyhoštění. Dosud jeho výkon zajišťují policejní orgány, které postupují obdobně jako při výkonu vyhoštění ukládaného podle správních předpisů.
Již samotná zásada zakotvená v článku 2 odst. 3 Ústavy, podle níž státní moc lze uplatňovat pouze v mezích zákona a způsobem, který zákon stanoví, je argumentem pro to, aby postup při trestu vyhoštění byl upraven zákonem.
Navrhovaná právní úprava vychází z toho, že je především povinností samotného odsouzeného respektovat pravomocný odsuzující rozsudek, kterým mu byl uložen trest vyhoštění, a chovat se tak, aby jej neporušoval. Pouze v případech, kdy hrozí nebezpečí, že odsouzený bude výkon tohoto trestu mařit - např. tím, že se bude na území České republiky skrývat nebo výkon trestu bude podstatně ztěžovat např. tím, že odmítne součinnost nutnou pro obstarání cestovních dokladů - přichází v úvahu bezprostřední státní donucení.
Navrhuje se proto, aby předseda senátu soudu prvního stupně stejně jako např. při výkonu trestu odnětí svobody nejprve vyzval odsouzeného, aby se ve stanovené lhůtě podrobil uloženému trestu, tedy aby z České republiky vycestoval. K obstarání osobních záležitostí mu v odůvodněných případech poskytne přiměřenou lhůtu. Tu lze i opakované prodloužit, jestliže odsouzený učiní vše potřebné k vycestování, avšak např. proto, že mu zastupitelský úřad domovského státu neobstaral cestovní doklady, tak nemůže dosud učinit. Celková délka této lhůty by neměla přesáhnout 180 dnů, což je doba, na níž lze povolit krátkodobý pobyt podle zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území ČSFR, ve znění pozdějších předpisů.
Hrozí-li nebezpečí, že odsouzeny bude výkon trestu mařit zejména tím, že se bude na území České republiky skrývat, může soud rozhodnout o jeho vzetí do vyhošťovací vazby. Vyhošťovací vazba, která se v ustanovení § 350 c) nově zakotvuje, představuje vedle vydávací vazby (§ 381) zvláštní institut, který se od obecného institutu vazby odlišuje jednak zvláštní úpravou podmínek, za nichž je přípustná, jednak tím, že aplikace tohoto institutu přichází v úvahu výlučně po právní moci odsuzujícího rozsudku. I v těchto případech je možné vyhošťovací vazbu nahradit prostředky uvedenými v § 73 a 73 a) trestního řádu.
Na řízení o vyhošťovací vazbě a její přípustnou délku se jinak plně vztahují ustanovení hlavy 4 oddílu 1 trestního řádu, která se jinak vztahují na řízení o vazbě v průběhu trestního stíhání.
Pokud se na odsouzeném, kterému byl uložen trest vyhoštění, vykonává trest odnětí svobody, je třeba, aby k vyhoštění došlo bezprostředně po jeho propuštění z věznice. Proto se také navrhuje, aby soud rozhodující o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, účasti na amnestii nebo o upuštění od výkonu tohoto trestu, ihned informoval soud příslušný k výkonu trestu vyhoštění. Obdobné je třeba vyrozumět i Policii České republiky, aby byla zajištěna potřebná návaznost vyhoštění na propuštění odsouzeného z věznice.
V případech, kdy odsouzený z České republiky vycestuje před tím, než bude nařízen výkon trestu vyhoštění, soud se omezí na podání informace o uloženém trestu příslušnému policejnímu orgánu k provedení administrativních opatření, jejichž smyslem je zabránit odsouzenému v opětovném vstupu do České republiky.
Vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych k návrhu novely trestního řádu učinil ještě jeden pozměňovací návrh. Navrhuji v § 8 odst. 2 trestního řádu slova "a v řízení o trestném činu zkrácení daně" nahradit slovy "a v řízení o trestném činu, kterým je porušována zvláštní povinnost vyplývající z daňových zákonů".
Stručně k odůvodnění: Stávající ustanovení § 8 odst. 2 trestního řádu připouští průlom do tzv. daňového tajemství pouze v řízení o trestném činu zkráceni daně. Tento trestný čin je zakotven v § 148 trestního zákona a zahrnuje případy, kdy pachatel se snaží předstírat, že jeho povinnost zaplatit daň neexistuje nebo je nižší, než stanoví zákon. Z poznatků praxe vyplývá, že ne všechny případy úmyslného porušení právní povinnosti, které mají za následek poškození státu v daňové oblasti, lze podřadit pod skutkovou podstatu trestného činu zkrácení daně. Jsou známy např. případy, kdy pachatel v souvislosti s vývozem zboží do ciziny se u finančního úřadu uváděním nepravdivých tvrzení domáhá vrácení částky, představující zaplacenou daň z přidané hodnoty. V takovém případě se jedná o podvod, ovšem k jeho objasnění je třeba údajů, které podléhají ochraně jako údajům z daňového řízení.
Jako trestný čin zkrácení daně nelze rovněž stíhat případy, kdy pachatel učiní řádné daňové přiznání, avšak samotnou daň úmyslně nezaplatí, ačkoliv k tomu má finanční prostředky,
V tomto případě se vůči státu nedopouští jednání, kterým by se snažil daň zkrátit, tedy předstíral, že má daňovou povinnost v jiné výši, ale i zde je finanční úřad vázán povinností zachovat mlčenlivost o údajích z daňového řízení. Podle návrhu novelizace trestního zákona, který předložilo Ministerstvo spravedlnosti v nedávné době do připomínkového řízení, má tyto případy postihovat zvláštní skutková podstata trestného činu nezaplacení daně.
Z uvedených důvodů navrhuji, aby povinnost zachovat mlčenlivost o údajích z daňového řízení neplatila nejen v řízení o trestném činu zkrácení daně, ale i o jiném trestném činu, kterým byl stát v důsledku porušení zvláštní povinnosti vyplývající z daňových zákonů zkrácen na daních. Rozhodující by měla byt skutečnost, že pachatel trestným činem poškodil stát v daňové oblasti, nikoliv konkrétní právní kvalifikace takového činu podle určitého ustanovení trestního zákona.
S ohledem na to, že předpokládám, že ústavně právní výbor se bude chtít sejít a projednat pozměňující návrhy, které jsem předložil, z opatrnosti navrhuji, aby datum účinnosti novely tohoto zákona byl stanoven na 1. 8. 1997. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Jiřímu Novákovi za vyčerpávající příspěvek a táži se, kdo se ještě hlásí do podrobné rozpravy. Vidím pana poslance Langera.
Poslanec Ivan Langer: Děkuji, pane předsedo. Vy jste na mne zapomněl, protože já jsem se hlásil také písemné. Dovolte mi, abych předložil tento pozměňující návrh, který předkládám v souvislosti se znovu oživenou diskusí na téma boje proti obchodu s drogami. Domnívám se, že takto formulovaná novelizace trestního řádu prospěje tomu, aby tento boj byl ještě mnohem účinnější.
Dovolte mi, abych předložil dva pozměňující návrhy.
První zní: Nadpis oddílu pátého, hlavy IV. trestního řádu navrhuji nazvat "Zadržení a otevření zásilek, jejich záměna a sledování".
Pozměňující návrh č. 2, který ovšem souvisí s tím, co jsem řekl, zní:
Za § 87 písm. a) navrhuji vložit nový § 87 písm. b), který včetně nadpisu zní: § 87 písm. b) - sledování zásilky.
Odst. 1: Státní zástupce může v přípravném řízení nařídit, aby zásilka, u níž je důvodné podezření, že obsahuje věci uvedené v § 87 a) byla sledována, jestliže je to třeba k objasnění trestného činu nebo odhalení všech jeho pachatelů a zjištění potřebných skutečností jiným způsobem by bylo neúčinné nebo podstatně ztížené. Sledováni zásilky provede podle pokynu státního zástupce vyšetřovatel nebo policejní orgán. Vůči osobám, které se sledovanou zásilkou nakládají, přitom neprovádí žádné úkony směřující k vydání nebo odnětí věci. O průběhu sledování zásilky se sepíše protokol a podle potřeby též obrazový nebo jiný záznam.
Odst. 2: Sledování zásilky ukončí vyšetřovatel nebo policejní orgán na příkaz státního zástupce a je-li zřejmé, že nakládáním se zásilkou vzniká vážné nebezpečí života nebo zdraví, značné škody na majetku anebo hrozí-li vážné nebezpečí, že takovou zásilku nebude možné dále sledovat, i bez takového příkazu. Podle potřeby současně s ukončením sledované zásilky učiní úkon směřující proti dalšímu nezákonnému držení věci, které tvoří obsah zásilky. To neplatí, jestliže sledovaná zásilka přechází státní hranici a v rámci mezinárodní spolupráce její sledování převezme příslušný orgán cizího státu.
Tolik pozměňovací návrh a nyní mi dovolte alespoň v krátkosti odůvodnění. Trestní řád ve svém § 87 a) zakotvuje institut záměny zásilky, jejímž předmětem jsou omamné látky, psychotronní látky, jedy, radioaktivní materiál, padělané peníze nebo padělané cenné papíry, střelné nebo hromadně účinné zbraně, střelivo a výbušniny nebo i jiná věc, k jejímuž držení je třeba zvláštní ho povolení, věc určená ke spáchání trestného činu nebo z trestného činu pocházející.
Z praxe orgánů činných v trestním řízení vyplývá, že v některých případech nelze záměnu provést a v zájmu objasnění trestného činu a odhalení všech jeho pachatelů je naopak žádoucí takovouto zásilku sledovat zpravidla za současného odložení trestního stíhání ve smyslu § 159 a). Dosud platné znění trestního řádu takový postup neumožňuje, naopak kategoricky předpokládá, že taková věc bude odňata.
Z tohoto důvodu navrhuji zařadit do trestního řádu institut sledované zásilky v podobě, v jaké tento institut znají jiné státy a jak jej upravují i mezinárodní úmluvy namířené především proti mezinárodnímu obchodu s drogami. Po dobu, kdy policejní orgán nebo vyšetřovatel budou provádět sledování zásilky, by neprobíhaly jiné úkony trestního řízení, kterými by mohlo dojít k vyzrazení, tj. zejména výslech podezřelých, kteří se zásilkou nakládají nebo sdělení obvinění.
Z tohoto pravidla je třeba připustit výjimku v případech, kdy hrozí škodlivý následek nebo nebezpečí, že další sledování bude znemožněno. To Je obsaženo v odst. č. 2 § 87 b). Rozhodnout o zahájení sledování a o jeho ukončení formou příkazu by měl v přípravném řízení státní zástupce, neboť takové rozhodnutí je zpravidla spojeno s dočasným odložením trestního stíhání. Pouze v případech, které nesnesou odkladu by o ukončení mohl rozhodnout policejní orgán nebo vyšetřovatel i bez pokynu státního zástupce.
K aplikaci institutu sledované zásilky bude docházet zejména v rámci mezinárodní spolupráce zaměřené proti obchodu s drogami a jinými zakázanými látkami. V těchto případech je podle mého názoru žádoucí, aby se po předchozí dohodě v zájmu odhalení pachatelů trestného činu v cizině stát zdržel úkonů trestního řízení vůči těm, kteří v rámci organizovaného zločinu stojí na nejnižším stupni, např. vůči těm, kteří pouze zajišťují transport zásilky.
Proto se navrhuje, aby se na základě mezinárodní právní pomoci sledování zásilky převzal cizí stát, aniž by v České republice došlo k jejímu zadržení a tím i následným úkonům trestního řízení. Pokud se na základě takové dohody o převzetí sledování věci podle smlouvy o právní pomoci ukáže podezření z trestného činu v cizině jako oprávněné a cizí stát zahájí trestní stíhání, v České republice může být trestní stíhání pro neúčelnost podle § 159 odst. 3 trestního řádu odloženo nebo podle § 172 odst. 2 písm. b) zastaveno anebo se podle povahy věci v něm může pokračovat, např. tehdy, jestliže část pachatelů se ocitne na jejím území.
Děkuji vám za pozornost a předem také za podporu tohoto pozměňovacího návrhu, protože jsem bytostně přesvědčen, že skutečně přispěje k mnohem účinnějšímu postupu proti všem, kteří se podílejí především na mezinárodním obchodu s drogami a omamnými látkami. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Langerovi a současně se mu omlouvám, protože jeho písemnou přihlášku jsem omylem zařadil do skupinky přihlášek k zítřejšímu programu. Ještě jednou se omlouvám a konstatuji, že tím jsme vyčerpali, jak alespoň doufám, všechny přihlášky do podrobné rozpravy, takže mně dovolte ji uzavřít.
Chtěl bych se zeptat, zda paní ministryně si přeje přednést závěrečné slovo. Prosím, paní ministryně.
Ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová: Pane předsedo, vážená sněmovno, chtěla bych reagovat na dvě poslední vystoupení, a to vystoupení pánů poslanců Langera a Jiřího Nováka. Předložili dost rozsáhlé pozměňovací návrhy, které podstatné rozšiřují vládní návrh tak, jak vám byl předložen. Domnívám se proto, že zejména i s ohledem na průběh projednávání vládního návrhu v ústavně právním výboru by bylo vhodné a užitečné vrátit tento návrh zpět ústavné právnímu výboru k projednání a zabývat se jím ještě jednou.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji paní ministryni. Nyní se ptám pana zpravodaje, poslance Libora Nováka, zda si přeje přednést závěrečné slovo. Prosím kolegy tentokrát na levé straně o klid, za chvíli končíme. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Libor Novák: V tomto směru se ztotožňuji s paní ministryní. Myslím, že návrhy, které tady zazněly, jdou správným směrem. Nicméně jsou to návrhy, které na jedné straně velmi výrazně materiálně mění novelu zákona, jsou vlastně rozsáhlejší než původní vládní předloha. Navíc v některých směrech, protože se týkají daňového tajemství, týkají se sledování zásilek, týkají se trestu vyhoštěni, jsou to věci, které by měly projít řádnou procedurou projednání na výboru.
V tuto chvíli bych navrhoval, aby sněmovna vrátila v této fázi vládní návrh zákona k novému projednání ústavné právnímu výboru. Ten by posoudil zejména tyto dva přednesené pozměňovací návrhy a poté by se mohla Poslanecká sněmovna k tomuto tisku vrátit.
Jinak co se týká předchozích vystoupení, vnímal jsem námitku, která tady zazněla vůči mému vystoupení zpravodaje. Myslím si, že jsem ve svém vystoupení oddělil to, co je mým osobním stanoviskem, a to, co jsem řekl jako zpravodaj. Nicméně vnímám tuto námitku a pro příště i formálně se budu snažit oddělit toto vystoupení formálním přihlášením do rozpravy, kdy budu vyjadřovat své osobni stanovisko.
Co se týká toho, co namítal pan poslanec Jičínský, myslím si, že neměl zcela pravdu. Jestliže při jednání výboru jsou poslancům písemně předloženy pozměňovací návrhy, které jsou nadepsány Nejvyšší státní zastupitelství, které obsahují důvodovou zprávu, které odůvodňuje nejvyšší státní zástupkyně a které potom v tomto znění jsou přijaty, myslím, že je to lobbing Nejvyššího státního zastupitelství - a teď to nemyslím pejorativně - že prostě zafungoval, nic víc, nic míň. Samozřejmě že poslanci, ústavně právní výbor rozhodoval jako suverén tak, jak bylo namítáno, ale s tímto odůvodňováním. A nemyslím si rovněž tak, jak nás pan poslanec Jičínský přesvědčoval, že prostě posun kompetencí státní orgánu je zanedbatelná změna. Myslím si, že není.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Liboru Novákovi.
Rád bych si ujasnil, zda návrh, který zazněl v jeho vystoupení, tzn. návrh na vrácení ústavně právnímu výboru k novému projednání, byl míněn jako volná úvaha, anebo jako formálně procedurální návrh, o kterém mohu nechat hlasovat. Předpokládám, že to druhé. (Souhlas.)
Takže jako zpravodaj jste předložil návrh, na což máte právo, aby se tento zákon vrátil výboru k novému projednání, byť to nezaznělo v obecné ani v podrobné rozpravě. Z toho vyplývá, že přece jenom před ukončením naší dnešní schůze budeme ještě jednou hlasovat.
Kolegové, jako obvykle vás odhlašuji. Prosím, abyste se laskavě přihlásili. Ti, kdo vydrželi a jsou odhodláni hlasovat, tak mohou učinit. Žádné nově příchozí nevidím.
Budeme nyní hlasovat o návrhu pana poslance Libora Nováka, aby tento zákon byl vrácen výboru k novému projednaní. Zahajuji hlasování.
Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji,
Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 38 skončilo přijetím návrhu pana poslance Libora Nováka, když z pouhých 129 přítomných pro něj hlasovalo 88, proti 31 a nehlasovalo 10.
Tím jsme skončili tento bod. Děkuji paní ministryni, děkuji zpravodaji. Všem vám přeji hezký zbytek dne a sejdeme se zítra podle normálního programu.
(Schůze přerušena v 19.05 hodin.)