Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedo, vážené shromáždění, považuji za nezbytné ohradit se proti urážce, které se i mně osobně dostalo z úst předřečníka, který tu opakoval svého času šířené výmysly StB o disidentech financovaných ze zahraničí.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji, pane poslanče. Nyní uděluji slovo panu poslanci Jaroslavu Novákovi, který bude k tomuto tématu hovořit poprvé, poté se přihlásil pan poslanec Ransdorf, který bude hovořit podruhé. Jak pozoruji, hlásí se ještě pan poslanec Filip, který má jako předseda klubu přednost. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vojtěch Filip: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, nezlobte se na mne, vzhledem k tomu, co se zde odehrávalo odpoledne, ale i vzhledem k tomu, co se odehrává momentálně, navrhuji a využívám svého práva předsedy klubu podle § 54 odst. 9 - přerušení této schůze do 6.00 hodin. Děkuji
Předseda PSP Miloš Zeman: Pane kolego, o vašem návrhu nelze hlasovat, protože, jak již jsem konstatoval ve sdělení sněmovně, nehledě na to, že bychom stejně neměli kvórum, sněmovna svým usnesením určila, že se hlasovat nebude. Jediná možnost, kterou jako předseda klubu máte, je navrhnout přestávku na váš klub, protože o tom - jak víte - se nehlasuje.
Poslanec Vojtěch Filip: Pokud nemůžeme sehnat kvórum, tak mi, pane předsedo, nezbývá nic jiného než ohlásit, že jako předseda klubu svolávám poradu klubu KSČM do místnosti 401. Tato porada bude trvat nejméně do 6.00 hodin. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Bohužel tomuto požadavku nemohu vyhovět. Mohu vyhovět uzančnímu požadavku, který by se týkal např. přestávky na půl hodiny, ale váš požadavek by se dostal do rozporu s již schváleným usnesením sněmovny, které za prvé stanoví, že obecná rozprava bude probíhat do 23.00 hodin, ale pozor, poté ve 23.30 hodin začne rozprava podrobná. Bude-li ovšem do té doby obecná rozprava uzavřena. Nemohu tedy jednat proti platnému usnesení sněmovny. Proto na vás apeluji i pokud chcete požádat o standardní délku na poradu klubu, standardní přestávku, velice rád v duchu tolerance vyhovím. Požadavku do 6.00 hodin vyhovět nemohu a hlasovat o tom také nemohu nechat, protože zde evidentně není kvórum.
Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedo, cítím, že jsme se ocitli v patu. Musel bych požádat zde přítomného předsedu klubu ODS, aby se se mnou spojil v této věci, abychom o přestávku požádali dva. Nevím, jestli mi vyhoví. Pokud ne, žádám alespoň o standardní přestávku na klub, ale v délce nejméně 45 minut.
Předseda PSP Miloš Zeman: Dobře, vyhovuji tomu. Vzhledem k tomu, že je nyní 20.20 hodin, sejdeme se zde opět v 21.05 hodin.
(Schůze přerušena ve 20.20 hodin.)
(Schůze opět zahájena ve 21.05 hodin.)
Předseda PSP Miloš Zeman: Vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, chtěl bych vás informovat, že v této chvíli mám přibližně 10 písemných přihlášek do obecné části naší rozpravy k česko-německé deklaraci. Protože je 21.05 hodin, podle naší dohody otevírám další část našeho jednání a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Jaroslav Novák. který k tomuto tématu bude mluvit poprvé. Připraví se pan poslanec Miloslav Ransdorf, který bude mluvit podruhé. Ještě před nimi se však hlásí pan poslanec Filip. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vojtěch Filip: Vážený pane předsedající, já bych jen chtěl na základě usnesení z července loňského roku požádat veřejně z tribuny, aby se alespoň vláda - když už koalice odhlasovala jednání do 6 hodin ráno - zúčastnila tohoto jednání, nejméně však jednání v podrobné rozpravě od 23.30 hodin.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Faktickou poznámku má pan poslanec Ransdorf. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Já bych z tohoto místa chtěl vyslovit svůj nejhlubší podiv nad tím, že pan poslanec Mašek, který se tolik zasazoval o to, aby mohla pokračovat tato rozprava i v pozdních nočních hodinách, podobně jako to učinil minule, v rozporu se svým vlastním návrhem po celé večerní jednání absentuje na tomto místě, a tak dává najevo nezájem o bod, který právě projednáváme. Dává najevo nezájem o věci, které sám označil za životně důležité pro chod této sněmovny.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Ransdorfovi. O slovo se hlásí předseda klubu SPR-RSČ pan poslanec Sládek.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedo, dámy a pánové, mám Jen faktickou poznámku reagující na předřečníka. Ano, předseda poslaneckého klubu ODA se vehementně dožadoval nejen celonočního jednání, ale také jednání v sobotu, v neděli atd. Plnou pusu práce, obě ruce levé. Pravděpodobně měli pravdu ve Špíglu, když tam psali leccos z historie takovýchto lidí.
Já se musím omluvit poslaneckému klubu KSČM za to, že když jsem při politickém grémiu slyšel názory předsedy poslaneckého klubu ODA pana Maška na to, jak se má nepřetržitě pracovat, protože je to v zájmu národa, vlasti atd., tak jsem málem chtěl navrhnout, aby si ODA zřídila jako stranický pozdrav "Čest práci". Odvolávám to - "Čest lajdáci". Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Dříve než udělím slovo řádně přihlášenému poslanci Jaroslavu Novákovi, chtěl bych konstatovat, že sice podle našeho usnesení nemůžeme hlasovat, nicméně platí stále usnesení sněmovny, které jsem vám citoval, z července minulého roku, které ukládá - a v tomto případě nikoli celé vládě, ale jednak jejímu předsedovi nebo místopředsedovi, jednak ministrům, jejichž věc se projednává, aby byli přítomni na zasedání Poslanecké sněmovny.
Protože asi nikdo z nás nepochybuje o tom, že česko-německá deklarace je téma, při němž by měl být přítomen ministr zahraničních věcí, a protože shodou okolností ministr zahraničí je současně místopředsedou vlády, chtěl bych požádat v rámci kolegiality předsedu klubu ODS, pana poslance Uhdeho, aby informoval pana ministra, že žádám jako předsedající jeho účast na tomto zasedání v duchu schváleného usnesení Poslanecké sněmovny. Jsem si vědom toho, že pokud mi pan předseda klubu vyhoví, bude to nad rámec standardních vztahů, protože normálně bych měl požádat pracovníky Kanceláře, aby pana ministra sehnali a dovlekli - opravuji - dovedli ho sem.
Než se tak stane, uděluji slovo panu poslanci Jaroslavu Novákovi. Připraví se pan poslanec Miloslav Ransdorf.
Poslanec Jaroslav Novák: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych své vystoupení uvedl návrhem usnesení pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky konstatuje, že:
1. Mnichovská dohoda ze dne 30. 9.1938 je nulitní od samého počátku a vyzývá vládu SRN, aby tuto nulitu také uznala v zájmu budoucích vztahů.
2. Dekrety prezidenta Beneše jsou nedílnou součástí českého právního řádu a jsou nedotknutelné.
3. Spolková republika Německo je povinna vyplatit České republice válečné reparace podle Pařížských dohod a urychleně individuálně odškodnit české oběti nacistické krutovlády.
Tolik návrh usnesení.
Předseda PSP Miloš Zeman: Pane poslanče, velmi se omlouvám, že Vás přerušuji. Nebude to započítáno do Vašeho času, dám Vám jednu minutu navíc. Chtěl bych procedurálně upozornit, že návrhy tohoto typu se přednášejí v podrobné rozpravě. V obecné rozpravě mohou zaznít pouze návrhy na zamítnutí deklarace.
Poslanec Jaroslav Novák: Já se omlouvám a budu pokračovat vzkazem nebo odkazem prezidenta Beneše. Nyní cituji, co řekl prezident Beneš 14. prosince 1945 na sjezdu Svazu osvobozených vězňů. Není to celý projev, je to vyjmutá část projevu, která se právě týká vztahů mezi českým a německým národem. Nyní cituji: "Říkal jsem vám již při jiných příležitostech, že máte všechno zaznamenat a povědět, co jste zažili ve svých vězeních a koncentračních táborech. Ne snad jen proto, abyste vyložili nám všem svá utrpení, ale proto, abyste se znovu mohli bránit, až oni začnou se svou očišťovací kampaní. Neboť na válku z let 1938 až 1945 se nesmí nikdy zapomenout. Že začnou, o tom buďte přesvědčeni. A konečně přijdou opět, aby od očišťování přešli k útoku. Bude to nová reakce, která opět spojí útok za pokrok sociální s útokem na naši svobodu národní a lidskou. Buďte na tento útok připraveni a mějte svá fakta, své záznamy, své vzpomínky pohotově, neboť nikde se tolik nezapomíná, jako právě v politice.
A proto bude zase nutno podržet všem našim odpůrcům z let 1938 až 1945 před očima to, co svět z jejich rukou zažil v Osvětimi, v Dachau, v Mauthausenu, Ravensbruckenu a v řadě jiných německých mučíren. Opakuji vám, na tuto válku se nesmí zapomenout. Aby se nezapomnělo, je nutno ji sebevědomě a důstojně, ve jménu práva a svobody, práva a pravdy, ve jménu lidskosti, živoucí, opravdové a správné lidskosti stále a stále připomínat. My, Češi a Slováci, máme na to plné právo." Tolik z citátu prezidenta Beneše z roku 1945, který velmi jasnozřivě viděl další situaci, jak se bude vyvíjet.
A nyní bych se vrátil opět do roku 1938, kde bych pohovořil o organizaci zvané Freikorps. Podle instrukcí z Berlína vytváří sudetoněmecká strana 17. září 1938 svou vlastní vojenskou organizaci. Sudetendeutchefreikorps, což znamená sudetoněmecký dobrovolnický sbor, jehož úkolem bylo provádět teroristické diverzní akce v československém pohraničí proti státním objektům, zejména vojenským a policejním, ale i proti českému obyvatelstvu. Velitelem dobrovolnického sboru byl Conrad Henlein, skutečným velitelem však byl německý podplukovník Köchving, kterého jako Henleinova poradce osobně vyslal Hitler. Dochoval se o tom záznam z jedné porady u Hitlera. Minulé noci (myslí se noc 17. září 1938) konala se konference mezi vůdcem a podplukovníkem Köchvingem. Trvání konference 7 minut. Podplukovník Köchving zůstává přímo podřízen OKW, což je vrchní velení wehrmachtu německé armády. Bude přidělen Conradu Henleinovi jako poradce. Obdržel od vůdce dalekosáhlé vojenské plné moci. Sudetoněmecký dobrovolnický sbor zůstává podřízen Conradu Henleinovi. Důvod je ochrana sudetských Němců a udržení nepokojů a srážek. Freikorps bude vytvořen v Německu vyzbrojen toliko rakouskými zbraněmi. Aktivita Freikorpsu započne ihned, jakmile to bude možné. Generál Keitl, náčelník nejvyššího velitelství německé branné moci vydává 28. září rozkaz č. 2310/38. Pro Heinlův Freikorps a jednotky jemu podřízené zůstává v platnosti zásada, že dostávají příkazy přímo od vůdce a že provádějí operace jen ve spojení s příslušným sborem hlavního štábu.
Náčelník štábu Freikorpsu podává (datum není uvedeno) zprávu o bojové činnosti nadepsanou Velitelství sudetoněmeckého dobrovolnického sboru. Cituji: "Pan Beneš rozpustil sudetoněmeckou stranu a věří, že tím zničil jednotu sudetoněmecké radikální skupiny a zasadil smrtelnou ránu sudetským Němcům. Conrad Henlein umí na to odpovědět. Vydal rozkaz 17. 9. 1938 pro formace sudetoněmeckého Freikorpsu. Za několik hodin tisíce Němců stálo pod prapory podél hranic. Tisíce těch, kteří hořeli bojovat pro svou mučenou domovinu, byli ke svému velké rozladěni přinuceni zůstat na svých místech v práci, poněvadž bylo nemožné v tak krátkém čase opatřit výstroj a výzbroj masám nadšených dobrovolníků. V prvních několika hodinách po výzvě, pravděpodobné první okamžik v historii Freikorpsu, úderné jednotky Freikorpsu začaly s neobyčejně odvážnou operací, aby zabezpečily únik krajanům, kteří byli vyštváni ze svých domovů. Od 19. září ve více než 300 posláních Freikorps splnil svůj úkol s překvapujícím útočným duchem. Pro vysvětlení, slovo "útočným" bylo opraveno na "obranným". A s ochotou dosahující často stupně pravého sebeobětování.
Výsledek prvé fáze jeho činnosti: více než 1500 zajatců, 25 kulometů a velké množství jiných zbraní a výzbroje, kromě těžkých ztrát na mrtvých a raněných, které nepřítel utrpěl. Místo slova "nepřítel", které je přeškrtnuto, je nadepsáno "čeští teroristé". Tisíce členů sudetoněmeckého Freikorpsu stojí rameno na rameni na hranicích Německa. Jsou naplněny jediným přáním, jímž je svoboda domoviny uvnitř velkého Německa Adolfa Hitlera." Potud citace splnění bojových operací Freikorpsu.
Podle československých pramenů dosáhl Freikorps za dva týdny své existence nejméně 15.000 mužů, kteří ozbrojeni přepadali československé strážnice, obecní úřady, vojenské hlídky, školy, budovy, finanční stráže apod. Tento Freikorps byl po Mnichovské dohodě rozpuštěn. Do 1. října 1938 sudetoněmecký dobrovolnický sbor měl na svědomí na 300 záškodnických akcí a přepadů, 110 lidských obětí, což znamená vražd, a 150 lidí těžce zraněných a přes 2000 občanů československé republiky bylo odvlečeno do Německa.
Byla to v podstatě malá teroristická předehra k velké válečné tragedii. Vidím, že mám ještě asi 17 vteřin.
Předseda PSP Miloš Zeman: Máte nikoli 20, ale minutu 20 jako kompenzaci za své přerušení.
Poslanec Jaroslav Novák: Takže ještě několik dat z Kalendáře 1938. 19. září 1938 britská a francouzská vláda navrhly československé vládě, aby odstoupila pohraniční oblasti s více než 50 % německého obyvatelstva Německu. Tzv. anglofrancouzský plán předal prezidentu Edvardu Benešovi francouzský vyslanec L. V. de Lacroix a britský vyslanec B. C. Newton. Jeho podstata byla vyjádřena už v prvním odstavci nóty: Zástupci vlády britské a francouzské sešli se dnes k poradě o obecné situaci a prostudovali zprávu ministerského předsedy Velké Británie o jeho rozhovorech s panem Hitlerem. Britští ministři předložili svým francouzským kolegům závěry plynoucí ze zprávy, jež Jim byla předána, o díle vykonaném lordem Runcimanem za jeho mise v Čechách. Obě strany jsou přesvědčeny, že po posledních událostech bylo dosaženo bodu, kdy setrvání oblastí převážně obývaných sudetskými Němci v rámci hranic československého státu nemůže být fakticky nadále prodlužováno, aniž by byly ohroženy zájmy samého Československa a zájmy světového míru.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji pane poslanče, v tomto okamžiku byla vyčerpána ona minuta kompenzace, takže konstatuji, že jste právě vyčerpal celkovou desetiminutovou lhůtu pro svůj projev.
Poslanec Jaroslav Novák: Děkuji. Pokud bych mohl dodat ještě větu - já naopak zase konstatuji, že mi nebylo umožněno Poslaneckou sněmovnou v údajně demokratické české republice dokončit svůj projev k tak důležitému a závažnému bodu, jako je česko-německá deklarace. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Jaroslavu Novákovi. Před vystoupením pana poslance Ransdorfa se k faktické poznámce přihlásil pan poslanec Mašek.
Poslanec Ivan Mašek: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, já upozorňuji své kolegy, že po celou dobu jsem přítomen v budově Poslanecké sněmovny, pečlivě sleduji monitor a eviduji všechny urážky, kterých se tady dopouštějí. Kromě toho bych chtěl požádat pana předsedu, který teď předsedá schůzi, aby vyřídil panu poslanci Sládkovi, že mu doporučuji, aby zůstal u pozdravu, na který je zvyklý. Bude si tak se svými komunistickými přáteli lépe rozumět. Nyní odcházím na večeři a budu dále sledovat monitor. Děkuji za pozornost. (Smích.)
Předseda PSP Miloš Zeman: Prosím, abyste si vybral jídelnu, ve které je televizor, pane poslanče. Jinak konstatuji, že pan poslanec Sládek zajisté vnímal váš projev, takže se zachovám podle vzoru svého předchůdce a konstatuji, že mu to vyřizuji. A nyní prosím pana poslance Ransdorfa, aby se ujal slova. Je ale korektní nyní dát slovo panu poslanci Sládkovi, promiňte, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Sládek: Já se moc omlouvám, ale nedokázal jsem sledovat ten tok hlubokých objevných myšlenek, který tady provozoval předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické aliance. (Smích.) Moc bych vás prosil, zda byste mi mohl jeho vzkaz vyřídit. Děkuji. (Smích.)
Předseda PSP Miloš Zeman: Pane poslanče, uvádíte mě do rozpaků, protože akustika s mikrofony je tak obtížná, že jsem pouze pochopil, že vám pan předseda Mašek vzkazuje, že se máte cosi - a to sloveso jsem nezachytil - se svými komunistickými přáteli. (Smích.)
Já bych prosil technickou službu, aby zesílila mikrofon, neboť jinak chudák předsedající neslyší, co se děje ve Sněmovně. Prosím.
Poslanec Ivan Mašek: Pane předsedo, já se omlouvám, budu mluvit hlasitě a dobře artikulovat. Prosím vás, abyste vyřídil panu poslanci Sládkovi, že mu doporučuji, aby nadále používal pozdravu Čest práci!, tak Jak byl na to vždycky zvyklý, protože tak si bude lépe rozumět se svými komunistickými přáteli. Děkuji vám za vyřízení vzkazu.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji vám, teď to rád vyřídím. Pane poslanče Sládku, dříve než vám udělím slovo, mám vám vyřídit, že máte používat i nadále pozdravu Čest práci!, protože si tak lépe budete rozumět se svými komunistickými přáteli. (Veselost. Potlesk.) Nyní se s technickou hlásí pan poslanec Ransdorf. Díky této technické přicházíme o dobrodiní spíše historických myšlenek, ale faktická poznámka má samozřejmě přednost. (Smích.)
Poslanec Miloslav Ransdorf: Protože se cítím dotčen, že náš klub zmiňuje v této souvislosti někdo a zejména kolega Mašek (Smích.), prosím, pane předsedající, zda byste panu poslanci Maškovi nevyřídil, že by si mohl vybavit myšlenku Voltairovu o svaté říši římské, kde Voltaire říká, že svatá říše římská je zajímavá právě tím, že není ani svatá, ani římská, ani říše. (Smích. Potlesk.) Je možné vztáhnout tuto myšlenku na Občanskou demokratickou alianci, která není ani občanská, ani demokratická, ani aliance. (Bouřlivý dlouhotrvající potlesk. Smích.)
Předseda PSP Miloš Zeman: Tato debata mě natolik zaujala, že jsem přerušil čtení obskurního deníku Mladá fronta Dnes (Smích.) a vyřizuji vám, že podle Voltairova výroku svatá říše římská není ani svatá, ani římská, ani říše a že podle názoru pana poslance Ransdorfa Občanská demokratická aliance není ani občanská, ani demokratická a dokonce ani aliance. (Smích, potlesk.)
Poslanec Miloslav Ransdorf: Obávám se, že přeceňujete kolegu Maška. Patrně by v této interpretaci ten výrok nepochopil. (Smích.) A proto žádám, pane předsedo, abyste můj výrok tlumočil přesně. (Smích.)
Předseda PSP Miloš Zeman: Velice rád vám vyhovím. Pane poslanče Mašku, již velký francouzský filosof Voltaire se domníval, že Občanská demokratická aliance není ani občanská, ani demokratická, ani aliance, zatímco pan poslanec Ransdorf se domnívá, že svatá říše římská není ani svatá, ani římská, ani říše. (Smích, potlesk.) Jsem povinen, kolegové, dát slovo - promiňte, pane poslanče Ransdorfe - přihlášeným přesně v pořadí, v jakém se přihlásili, což byl v této chvíli předseda poslaneckého klubu SPR-RSČ, poté pan poslanec Mašek jako předseda klubu ODA a potom vy s faktickou poznámkou. Prosím tedy pana poslance Sládka. Pan poslanec Sládek gentlemansky ustupuje oběma předchozím kolegům. Prosím tedy pana poslance Maška.
Poslanec Ivan Mašek: Moje poznámka, pane předsedo, bude také pouze faktická. Chtěl jsem vám poděkovat za vyřízení vzkazů a prosím vás, abyste vzkázal panu kolegovi Ransdorfovi, že opravdu odcházím na večeři a že mi všechny své další vzkazy může říci přímo tam.
Předseda PSP Miloš Zeman: Já to zredukuji na racionální jádro. Pane poslanče Ransdorfe, pan poslanec Mašek vám vzkazuje, že odchází na večeři. Současně vám uděluji slovo k faktické poznámce.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Samozřejmě, kolega Mašek už odchází, ale přesto mi nedá, abych na adresu jeho odchodu za dobrou krmí neocitoval výrok Olivera Cromwella z řeči k "dlouhému" parlamentu: "Na to, co jste kdy udělali dobrého, zde sedíte už příliš dlouho. Jděte, ve jménu Božím, jděte a nechce nás zde samotné pracovat!" (Potlesk.)
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji za faktickou poznámku panu poslanci Ransdorfovi a nyní uděluji slovo panu poslanci Sládkovi. Prosím členy jeho klubu, aby nerušili svého předsedu.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedo, dámy a pánové, pokusím se trochu vrátit debatu do těch vážnějších kolejí. Celé generace byly vychovány díly Karla Maye. Celé generace byly vychovány díly Julia Vernea. Upozorňuji na to, že jak v "mayovkách", které byly svého času také na indexu, se často oslovovali hrdinové slovem "soudruhu". Upozorňuji na to, že v Tajuplném ostrovu hrdinové Julia Vernea se také oslovovali "soudruhu". Ač nejsem příznivce komunistické ideologie nebo komunistické strany, a tak jako před pár hodinami poslanec Filip se vyjadřoval, že hluboce nesouhlasí s ideologií republikánskou, taktéž musím vyjádřit hluboký nesouhlas s ideologií komunistickou, přesto ale jsou slova, která něco znamenala v historii lidstva a byla používána v dobrém slova smyslu, a přesto že na nich lpí popel nějaké části naší historie, to je ještě nestačilo znevážit. Právě tak se nezastávám ani pozdravu, který používali členové Komunistické strany "Čest práci", přesto si myslím, že ta práce má asi něco do sebe a že bohužel nebo bohudík lidská civilizace je na práci založena ač to většině členů Občanské demokratické aliance nikdy nic neříkalo. Děkuji. (Potlesk.)
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Sládkovi a uděluji slovo panu poslanci Ransdorfovi. Ale dřív, než otevřu půdu pro jeho řádně přihlášený diskusní příspěvek, hlásí se s faktickou poznámkou pan poslanec Hofhanzl.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážený pane předsedo, zajisté vařím, že většina kolegů v této sněmovně jest odchována díly Karla Maye, já také, a zvláště jsem si z Karla Maye zapamatoval, jak krásně a jasně tam měl definované padouchy.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Honfhanzlovi a nyní uděluji slovo panu poslanci Ransdorfovi. Pane poslanče Ransdorfe, chápu, že jste zaujat rozhovorem s paní poslankyní Röschovou, ale přesto bych vás chtěl upozornit, že váš čas právě nastal.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Myslím si, dámy a pánové, že teď by bylo třeba obrátit skutečně pozornost na vážná témata a jedno z nich je to, že dnešní Spolková republika Německo není pouhým pokračováním bývalé Spolkové republiky Německo do roku 1990, ale je úplně novým mezinárodně politickým subjektem, což má, jak chci ukázat, své určité důsledky pro tuto deklaraci.
Připomínám, že v roce 1949 vznikly dva německé státy: 12. října 1949 pronesl vládní prohlášení vlády NDR Otto Grottewohl, 18. října 1949 vláda Československa uznala tuto prozatímní vládu a následovala společná deklarace vlády Československa a NDR z 26. června 1950, kde byla ve všech podobách odsouzena hegemoniální politika německých vlád v minulosti, a kde byly také konstatovány zásady spolupráce a vzájemné podpory, a konstatováno bylo, že - cituji - "...mezi oběma státy neexistují žádné sporné a otevřené otázky, a jejich vlády výslovně zdůrazňují, že přesídlení Němců z Československé republiky bylo vyřešeno nezvratně, spravedlivě a s konečnou platností."
Konstatuji, že protože nová Spolková republika vznikla na základě mezistátní smlouvy z roku 1990, je také právním dědicem bývalé NDR a tyto smlouvy mají pro ni závažnost. Připomínám, že také je důležité zmínit to, že naopak vláda Spolkové republiky Německo v roce 1949 a v letech následujících vztah k Československu redukovala na sudetoněmeckou otázku, vedla tuto politiku v konfrontačním duchu a už 20. září 1949 Konrad Adenauer - zde ve sněmovně několikrát zmíněný - prohlásil v onom vládním prohlášení odsun za akt zvůle na Němcích ze sudetské oblasti.
Nemohl existovat příkřejší protiklad mezi vládním prohlášením vlády NDR a vlády Spolkové republiky Německo.
Ale aby tomu nebylo dost. 25. září 1939 bonnská vláda žádala západní státy, aby činily vše - cituji - "...aby napomohly navrácení sudetské země prapůvodnímu obyvatelstvu". Ve vztazích tedy vůči Spolkové republice Německo a ve vztahu k Československu existovaly tři zásadní body: Mnichov, odsun a vyplacení reparací a odškodnění.
Vláda NDR v této věci zaujala zásadní stanovisko. Uznávala neplatnost Mnichova od samého začátku, tedy podle principu ex tunc, a s odůvodněním na pařížský Brian Kelloggův plán z 27. srpna 1928, na Haagskou dohodu z roku 1907 a na článek 81 a 82 Versailleské smlouvy, kde byly stanoveny také hranice Československa. Připomínám, že Willi Brandt se dopracoval historické pravdy právě po pětiletých jednáních 11. prosince 1973, kdy byla podepsána ona smlouva, kde se konstatuje, že mnichovská dohoda byla vynucena Československu hrozbou násilím. Ve smlouvě z r. 1992 toto jasné přiznání viny chybí.
Chtěl bych připomenout, že dále se rozvíjela nadějná smluvní základna mezi Československem a Německou demokratickou republikou. V letech 1967 a 1977 byly přijaty a podepsány příslušné smlouvy, v 60., 70. a 80. letech se velice rozšířila smluvní základna i pokud jde o konkrétní prvky.
Chtěl bych ale, aby bylo učiněno spravedlnosti zadost, připomenout i jednu věc, která vzájemné vztahy zatěžovala. Byl to nátlak tehdejší Německé demokratické republiky a její reprezentace vůči Československu v roce 1968, kdy od Drážďanské schůzky 25. března 1968 se vláda NDR, politická reprezentace, SED ostře stavěla proti československému experimentu, proti Pražskému jaru. Nicméně Rüdiger Wenzke ve své práci "Prager Frühling - Prager Herbst" z roku 1990 konstatuje, že jsou mylné interpretace, že by přímo východoněmecké jednotky vstoupily na československé území. 7. tanková divize a 11. motostřelecká divize byly sice do plánování vtaženy, ale nasazeny nebyly.
Chtěl bych připomenout v této souvislosti také to, že se velice nadějně vyvíjely také kontakty mezi řadovými občany, mezi lidmi. 4,5 miliónů občanů NDR navštěvovalo Československo v 70. letech, 2 miliónů Čechů a Slováků Německou demokratickou republiku, v 80. letech pak bylo dosaženo vrcholu této výměny, kdy v letech 1987 - 1988 6 700 000 občanů NDR navštívilo Československo a v roce 1988 2,5 miliónů Čechů a Slováků navštívilo NDR.
Pokud jde o vzájemný obchod, existovaly přebytky na straně Československa až do roku 1990. Tady se chci zmínit o evidentní nespravedlnosti, která zatěžuje dodnes vztahy mezi českou republikou a Spolkovou republikou Německo. Totiž v roce 1990 pod diktátem Bonnu nová vláda NDR odřekla řadu kontraktů, které byly nasmlouvány a 2/3 pasiva vzniklého přepočtem převoditelných rublů na marky, pramení odsud. Dále zbytek je spojen s tím, že vrátili miliardu sto miliónů korun díky měnové unii a zbytek připadá na 187 miliónů nepřevzetí platebních prostředků, určených na cestování. Připomínám, že vůči Československu užila německá vláda v přepočtu převoditelného rublu na 2,34 marky, zatímco vůči Polsku a Maďarsku užila mnohem výhodnější jiný koeficient.
Dámy a pánové, chtěl bych se ještě závěrem zmínit o několika věcech. Je to především to, že existovala vynikající spolupráce v oblasti regionální, byla řada družebních kontaktů - věci, které bohužel dnes byly přerušeny, že také byly různé společné akce mládeže, po kterých dnes voláme. Taková dohoda naposledy byla přijata 3. května 1989 o společných aktivitách československé a východoněmecké mládeže. Byla řada vynikajících kontaktů v kultuře, také v oblasti vědy.
42 vysokých škol mělo pracovní spolupráci a rovněž i výměna studentů byla na odpovídající úrovni.
Závěrem svého vystoupení, protože chci dodržet limit, který mi byl předepsán, bych chtěl podat návrh na zamítnutí česko-německé deklarace, z důvodů, které byly v řadě příspěvků našeho klubu v této diskusi podrobně objasněny a žádám, aby se o mém návrhu hlasovalo bezprostředně po ukončení obecné rozpravy. Děkuji. Myslím, že jsem ani nevyčerpal čas, který mi byl dán a děkuji za pozornost zbylým členům sněmovny, kteří vytrvali až do této pozdní chvíle. (Potlesk.)
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Ransdorfovi, který mluvil podruhé a podruhé bude rovněž mluvit pan poslanec Melčák, kterému nyní uděluji slovo s tím, že se připraví pan poslanec Oldřich Vrcha.