Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové, položil jste několik otázek, které jsou samozřejmě širšího významu.
Za prvé bych chtěl říci, že stát ani žádná státní instituce nedováží obilí do České republiky. V současné době po loňské sklizni je v České republice dostatek potravinářské pšenice, to je obilí pro výrobu základních potravin k tomu, aby se zásobil domácí trh až do žní. Určité napětí je v bilancí obilí jako celku. Abychom vyhověli především těm podnikům, které pracují tzv. bez půdy, tzn. podnikům, které nehospodaří na půdě, vláda umožnila nulovým, tzn. bezcelním dovozem, především krmného obilí, zmírnit tento tlak v obilí jako celku. Do České republiky se dovezlo řádově kolem 100 tisíc tun krmného obilí, dovezly to konkrétně jednotlivé podnikatelské firmy. Je třeba vzít v relaci toto množství 6,5 milionu tun, které se vyprodukuje v České republice. Je to skutečně zlomek. Krmné obilí, přestože existuje nulová bezcelní sazba, nebylo dovezeno žádné, resp. potravinářské obilí, tzn. že je evidentně potravinářské pšenice v České republice dostatek.
Hovořil jste o tom, že se dováží za vyšší ceny. Musím říci, že to není pravda, protože žádná firma by nedovezla obilí, které by ekonomicky bylo nevýhodné, tzn. dováží se obilí, které v části krmného obilí se blíží naší ceně, tzn. je srovnatelné. Cena potravinářské pšenice na světovém trhu je zhruba o 25 % vyšší než cena na domácím trhu, ale k dnešnímu dni se zatím potravinářská pšenice nedováží.
Z pohledu zásob, které z loňské sklizně má Fond tržní regulace, je to necelých 100 tisíc tun. Tyto zásoby ještě budou uvolněny do žní, aby se uplatnily na domácím trhu. Diskutujeme otázku přípravy regulace trhu s obilím, resp. ovlivňování tohoto trhu pro příští hospodářský rok a já jsem toho názoru, že stát se nemůže zcela vzdát své ambice ovlivňovat tento trh, ale nemůže ho ovlivňovat generelně, pouze určitými výkyvy, ať již směrem nahoru, či směrem dolů. V tomto smyslu také diskutujeme s agrární komorou, s odbornou veřejností konkrétní návrhy.
Další věc, o které jste hovořil, je otázka obchodní bilance, která souvisí s tímto pohybem komodit. Chtěl bych říci, že v loňském roce, v roce 1996, agrární obchod představoval 89 miliard korun. Je to zhruba o více než 9 miliard v roce předchozím. Je důležité si také všimnout určitých trendů, kdy z pohledu vývozu agrárních komodit podíl na celkovém obchodu se zvýšil z 5,8 na 5,87 %. Z pohledu podílu agrárního obchodu na dovozu jsme stabilně na čísle 6,9 %. Tato čísla ukazují, že v rámci celkového zahraničního obchodu agrární obchod svým trendem má trend pozitivní. Přesto, že existuje záporné saldo tohoto obchodu v úrovni přes 20 miliard korun, je třeba říci, že v základních komoditách, v klíčových komoditách důležitých pro naše zemědělství, tzn. obilí, maso, mléko, vejce, olejniny, více vyvážíme než dovážíme a toto saldo v těchto tzv. kompetitivních, tzn. srovnatelných, komoditách, je na úrovni plus 2,8 miliardy korun. Ono záporné saldo je působeno především komoditami, které se u nás nevyrábějí, to znamená ovoce, především jižní, káva, čaj, rýže, ořechy, tabák atd.
Kdybychom se podívali na tento obchod z pohledu jeho skladby teritoriální, pak můžeme říci, že 46 % tohoto obchodu souvisí s obchodem s Evropskou unií, 26 % se zeměmi CEFTA a 15 % se Slovenskem.
Také jste hovořil o tom, že zemědělství je určitý inflační polštář. Skutečně musím potvrdit, že růst cen vstupů do zemědělství je rychlejší než růst zemědělských cen, tzn. cen zemědělců. Ve srovnání s rokem 1989 ceny zemědělských vstupů vzrostly indexem něco přes 300 % a ceny zemědělců, tzn. za které zemědělci prodávají, pouze indexem 147. čili je pravdou, že tady tento problém existuje. Řešení vidím jednak ve větší konkurenceschopnosti a podpoře našich zemědělců, což se také děje skrz podpůrný garanční fond, který zprostředkovává každý měsíc do českého zemědělství hodnotu úvěrů ve více než 1 miliardy korun s průměrným úrokem kolem 2,6 %. Samozřejmě je to také otázka určitých souvislostí se strukturálními změnami ve velkém průmyslu, protože přesto, že existuje tato disproporce, je třeba říci, že jako důsledek hlubokých strukturálních změn v zemědělství dosahuje zemědělství vyšší produktivity práce než průmysl. Až tyto změny v průmyslu budou mít své následování také ve zvýšení faktické produktivity práce a nárůstu mezd, je možné, že tady bude koupěschopná poptávka, která vytáhne ceny zemědělců na nějakou oprávněnou polohu.
Kdybych to měl shrnout, tak co se týká komodit obilí, což byl základ vaší interpelace, potravinářské pšenice v naší zemi je dostatek a obilí jako takové není zdrojem nějakých negativních trendů v obchodní bilanci, tzn. že jsme schopni obilí stále více vyvézt než dovézt. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministru Luxovi a ptám se pana poslance Nováka, který, jak vidím, chce využít svého práva na doplňující dotaz. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Novák: Chtěl bych panu ministrovi poděkovat za velmi podrobný výklad, ale nějak mi v tom výkladu uniklo, jestli v zemědělství dovoz a vývoz potravin může nějakým způsobem tlumit inflaci, jestli se to dá nějakým způsobem zneužít. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Ministr zemědělství Josef Lux bude reagovat na doplňující dotaz pana poslance Jaroslava Nováka.
Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Stav situace v zemědělství nesouvisí s dovozem a vývozem ve vztahu k inflaci. Základní problém je v tom, že růst cen vstupu pro zemědělce je rychlejší než růst cen zemědělských komodit a zemědělství jako celek skutečně po posledních šest sedm let transformace svým způsobem tlumilo inflaci a bylo také určitým polštářem transformace, chcete-li.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministrovi a k řečništi zvu pana poslance Rudolfa Šmucra, který interpeluje ministra zdravotnictví Jana Stráského ve věci zdravotnictví. Připraví se pan poslanec Pavel Maixner.
Poslanec Rudolf Šmucr: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, obracím se na vás v důležité otázce krize ve zdravotnictví, které je nyní ve velmi neutěšeném stavu. Jistě za to nenesou vinu zdravotníci, ale jen ten, kdo je za tento resort zodpovědný. Tím zodpovědným jste právě vy.
Řadoví občané, kteří vyhledávají lékařskou péči v některém státním zdravotnickém zařízení, musejí dnes počítat i s tím, že jim bude tato péče poskytována v omezené míře a ne vinou zdravotníků i v neodpovídajícím rozsahu. Nemocnice jsou v takových problémech, že se potýkají s nedostatkem životně důležitých léků a materiálů, např. pro onkologicky nemocné. To je do nebe volající.
Pane ministře, jak je vidět, již druhý resort, který řídíte, je v tak vážné krizi, že zaměstnanci jsou donuceni ke krajnímu řešení, aby poukázali na vážnost situace. Tím řešením je stávka, v případě lékařů ovšem spíše manifestační.
Moje první otázka na vás je: Jak se stavíte k návrhům koncepce vašeho tajemníka Macka, zda jsou pro vás jeho návrhy v zásadě přijatelné a zda očekáváte jednání o tomto materiálu v dohledné době ve vládě?
Na svoji druhou otázku bych prosil vaši jasnou odpověď ano či ne. V posledních dnech jste byl z více stran vyzván k odstoupení z funkce také proto, že nejste schopen rázně a zodpovědně se vyjádřit k situaci a přijmout účinná opatření k řešení problémů ve vašem resortu. Ptám se vás tedy: Odstoupíte? Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Slova se ujme ministr zdravotnictví pan Jan Stráský.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Budu reagovat na obě otázky, jak byly položeny, nikoli na úvodní slovo, které se týkalo nemocnic. O těch jsme dnes hovořili v této sněmovně dostatečně. Ano, koncepce pana dr. Macka je předmětem postupných jednání na ministerstvu, bude předmětem jednání zase nejbližší pondělí a předpokládám, že již toto pondělí se tato koncepce, která není dílem jednoho člověka, je dí1em celé řady kolektivů, stane ministerským podkladem, který bude předložen vládě nejpozději v termínu, který vláda uložila, tj. v termínu 15. března t.r.
Na druhou otázku odpovídám: O odstoupení neuvažuji. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministrovi, pan poslanec Šmucr nechce dále vystupovat, takže slova se ujme pan poslanec Pavel Maixner, který interpeluje ministra vnitra Jana Rumla ve věci problémů ministra nebo Ministerstva vnitra. Připraví se paní poslankyně Zuzka Rujbrová.
Poslanec Pavel Maixner: Pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, váš resort se zmítá v problémech, o čemž svědčí i neschopnost Ministerstva vnitra udržet pořádek a bezpečí našich občanů. Typických příkladů vaší neschopnosti jsou již dnes desítky a kdyby zde skutečně vládla parlamentní demokracie, jak hlásáte, tak jste ministra vnitra už dávno nedělal.
Jen na připomenutí uvádím pár příkladů: aféra typu Mošnov, ztráta valut 50 tisíc marek, mercedesy od Helbigů, akce U Holubů, nedávný zásah vašeho komanda v Parlamentu ČR, rumová aféra, kde došlo až k propojení do vedení Ministerstva vnitra a k úplnému zamlžení výsledků vyšetřování, a to nejen rozdělením vyšetřování, ale i nedůsledným vyšetřením vraždy korunního svědka pana Šímy a odsouzení jeho manželky paní Šímové. Dnes se objevují jiné skutečnosti vnitřního boje ve vašem resortu ministerstva a mě tyto okolnosti nutí se vás zeptat na několik otázek.
Jak je vůbec možné, že šéf vyšetřování středočeského kraje pan Doucha prohlásil, že se obává o svůj život zároveň s tím, že probíhá boj v rámci vašeho ministerstva. Proč úmyslně zasahujete do vyšetřování velkých afér a tím politicky ovlivňujete dané vyšetřování? Proč odvoláváte šéfy inspekce jak na běžícím pásu? Pane ministře, zajímal jste se vůbec někdy, jak, v čem a za jakých podmínek vykonávají službu vaši řadoví příslušníci Policie ČR? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Slova se ujme ministr vnitra pan Jan Ruml.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Pane předsedající, vážená sněmovno, nejprve dovolte, abych uvedl na pravou míru některá tvrzení pana poslance Maixnera a pak se pokusím odpovědět na jeho otázky.
Co se týká akce Mošnov, o té jsem nerozhodl já, ale tehdejší federální ministr vnitra.
Co se týče údajné ztráty 50 tisíc marek, zde se jednalo o policejní akci, která měla za cíl odhalit distribuci drog na našem území a manipulací s penězi fiktivním způsobem za získání zásilky se ji nepodařilo provést a s penězi tehdy pachatelé zmizeli. Věc byla vyšetřována, byla to výhradně věc Policie ČR. Já nemohu dohlédnout do každé policejní akce. Tato věc byla naprosto jasně prošetřena s tím, že nedošlo ze strany policistů ke spáchání trestného činu, pouze tato operativní kombinace se prostě nepodařila.
Co se týče nákupu mercedesů od firmy Helbig, tento nákup mercedesů provedl můj předchůdce ministr vnitra České republiky a já jsem za svého působení žádné mercedesy nekupoval.
Co se týče rumové aféry, doufám, že jsem vás slyšel zkreslené, tak bylo naprosto zjevně jak státním zastupitelstvím v Ostravě, tak potom i soudem prokázáno, že vedení Ministerstva vnitra není nikterak do této aféry zapleteno.
Co se týče vašich otázek, pokusím se na ně odpovědět. Proč se bývalý ředitel vyšetřování Středočeského kraje pan Doucha obává o svůj život? Nevím, já tuto informaci znám jen ze sdělovacích prostředků, on se na mne nikdy neobrátil žádnou písemnou žádostí o ochranu nebo písemným stanoviskem, kde by sděloval své obavy o svůj život. Takže tuto věc nemohu posoudit.
Pokud jste mluvil o zasahování do vyšetřování velkých afér, tak mohu rovnou říci, že tato informace je zcela nepravdivá. Vy jste ji uvedl jako informaci obecnou, neřekl jste, do kterých afér a jakým způsobem. A mohu říci, že já velice přísně respektuji to, že Úřad vyšetřování je nezávislým orgánem činným v trestním řízení, který z trestního řádu podléhá toliko Státnímu zastupitelství a nikoliv ministru vnitra.
Co se týče odvolávání šéfů inspekce Ministerstva vnitra, na toto téma jsem zde hovořil již mnohokrát. Inspekce Ministerstva vnitra je svou povahou velice složitý útvar, protože vlastně jsou to policisté, kteří objasňují, odhalují trestnou činnost svých kolegů, je na ně kladen vysoký nárok, vysoké nároky profesionální, velmi přísná kritéria, a musí to být lidé, kteří jsou i dobře vedeni. Bohužel, ani jeden z těch předcházejících ředitelů inspekce mě nepřesvědčil o tom, že by to měl být on. Takového muže vybírat není jednoduché, protože jeho pracovní výsledky, Jeho nasazení, jeho vlastnosti se poznají samozřejmě až po delší době a vzhledem k tomu, že jsem s předchozími řediteli inspekce nebyl zcela spokojen, musel jsem z toho vyvodit tyto personální závěry.
Poslední vaše připomínka nebo dotaz byl na to, jestli vůbec znám situaci obyčejných policistů. Mohu vás ujistit o tom, že téměř každý týden navštívím některou z policejních stanic, místních oddělení, obvodních oddělení, okresních ředitelství, že hovořím s policisty na ulici, ze všech typů služeb, ať už je to služba pořádková, dopravní, kriminální, cizinecká nebo jiná, a že samozřejmě znám detailně problémy policistů a že byť je mým úkolem zajišťovat podmínky pro jejich práci, tak vzhledem k rozpočtovým možnostem státních orgánů samozřejmě není vždy možné ekonomicky zabezpečit resort tak, aby jeho zabezpečení bylo ideální.
Víte, že od r. 1996 probíhá program tzv. rekondice Policie ČR, kde se zaměřujeme na určité ekonomické oblasti v Policii, abychom je rozpočtově posílili. Jsou to naprosto konkrétní projekty, které jsou zařazovány do registrů investic při Ministerstvu financí, ať už Je to přezbrojení Policie, vybavení ochrannými prostředky, automobilní a spojovací technikou, ať už je to budování nových radiových překryvných sítí a nebo vybavování telefonních ústředen novými digitálními zařízeními. Prostě je to program, který bude trvat celkově 4 roky, který je na 4 roky rozprostřen, a každý rok se snažíme v té či oné oblasti něco podstatného pro policisty udělat. Myslím si, že co se týče platů policistů, že policisté ve státní správě představují, nebo dostali jedno z nejvyšších mzdových ocenění. Musíme vycházet z těch reálných možností, které dnes v rozpočtové sféře existují.
Samozřejmě vím o celé řadě problémů na jednotlivých policejních odděleních, ale snažíme se pro policisty dělat nadstandardní sociální i zdravotní péči. V loňském roce jsme dovybavili kancelářskou technikou hlavně základní oddělení, snažíme se i v té stavební činnosti vytvořit důstojné prostředí pro policisty a samozřejmě všechno nejde ideálně tak rychle, jak bychom si přáli, ale doufejme, že časem se budou postupně podmínky pro práci policistů zlepšovat. Komu jinému než ministru vnitra by mělo ležet na srdci to, aby policisté byli dobře připraveni, řádně vedeni, organizováni a aby měli dobré ekonomické, materiální i technické podmínky pro svoji práci. V podstatě se ve své funkci ministra vnitra převážnou většinu času zabývám právě podmínkami pro práci policistů a budu se i v budoucnu, budu-li ministrem vnitra, snažit pro policisty vždycky nějaké zlepšení vybojovat.
Tolik k odpovědi na vaše dotazy, upřesnění vašich poznámek na počátku vaší interpelace.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministru vnitra a vidím, že pan poslanec Maixner se chystá využít svého práva na doplňující dotaz.
Poslanec Pavel Maixner: Pane ministře, jenom krátce bych měl dva dotazy. Za prvé nejedná se o 50 000 Kč, které unikly, ale o 50 000 německých marek, a za druhé je zbytečné házet vinu na své předchůdce, protože sám jste ve vysokých funkcích již takřka 7 let.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Také pan ministr Jan Ruml využije svého práva na odpověď.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Ano, za přeřeknutí - 50 000 Kč - se omlouvám. Skutečně se jedná o 50 000 marek. A co se týče házení odpovědnosti na své předchůdce, já jsem to neučinil, ale každý, kdo se trošku vyzná v řízení Ministerstva vnitra nebo v řízení orgánu, který má pod sebou ozbrojený bezpečnostní sbor, tak ví velice přesně, že tam jsou naprosto jasně a jednoznačně vymezeny odpovědnosti, co kdo může nařídit nebo nemůže nařídit. V Mošnově tehdy operovala tehdejší jednotka rychlého zásahu, o jejím nasazení mohl rozhodnout pouze a jedině federální ministr vnitra v té době. To aby bylo mezi námi naprosto jasno.
Co se týče svalování odpovědnosti za nákup Mercedesů na svého předchůdce, mám pocit, že jste mě neposlouchal, pane poslanče. Já jsem říkal, že za mého fungování ministra vnitra žádné Mercedesy kupovány nebyly, ale vím, že určitý počet Mercedesů pro Správu hl. m. Prahy byl nakoupen za mého předchůdce. To není svalování odpovědnosti na někoho jiného, to je konstatování faktů.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministrovi. Slova se ujme paní poslankyně Zuzka Rujbrová, která interpeluje ministra dopravy pana Martina Římana ve věci dopravní obslužnosti okresu Blansko. K další interpelaci se připraví opět pan poslanec Pavel Maixner. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Vážený pane ministře, v souvislosti s výstavbou železničního koridoru Děčín - Břeclav dochází k elektrifikaci úseku Česká Třebová - Brno, která je s ohledem na terén a stav trati nepochybně značně náročná a občané okresu Blansko, který tento úsek trati protíná, chápou potřebu nutných omezení v přepravě, jakým bylo např. dočasné řešení formou náhradní autobusové přepravy na některých úsecích. Dovedou akceptovat prodloužení jízdní doby, ale nechápou - a já spolu s nimi - že jízdní řád nebyl přizpůsoben plánované přestavbě, takže běžně čekají na perónech v mrazu 20 - 30 minut, nezřídka i déle. Např. spoj 4711 26. 1. 1997 byl v Blansku opožděn o 60 minut. Řada pracujících a studentů dojíždí do Brna s neplánovaným zpožděním a o návaznosti na jiné spoje už ani nemluvím.
Druhým problémem Je, že většina obcí okresu nemá to štěstí, aby jimi projížděl byť opožděný vlak. Po necitlivém omezení autobusové přepravy, zejména ze strany ČSAD Boskovice, zůstaly některé části okresu, např. Kunštátsko a Olešnicko, o víkendech doslova odříznuty od světa. Zatímco brněnští rekreanti se z těchto míst domů dostanou, je spádová nemocnice v Boskovicích pro místní zcela nedosažitelná. Přes veškerou snahu nedovolují rozpočty obcí v uspokojivém rozsahu formou dotací základní dopravní obslužnost zajistit. Podotýkám, že na okrese Blansko patří příjmy obyvatelstva k nejnižším a auto je pro většinu občanů přepychem.
Prosím, pane ministře, o vaši odpověď, co můžete udělat pro to, aby se občané dostali včas do práce, školáci nemrzli na nástupištích a rodiny mohly navštívit své blízké v nemocnici.
Protože v posledních dnech dopravní obslužnost okresu - a nejenom okresu Blansko - značně zkomplikovala probíhající stávka, ptám se, pane ministře, zda jsou pravdivá tvrzení obsažená v dopise Odborového sdružení železničářů, který jsme před chvíli obdrželi, o tom, že jste odmítl s železničáři jednat o ukončení stávky, o kritickém stavu na železnici a o oprávněnosti jejich požadavků. Ptám se, zda namísto toho jsou skutečně zaměstnancům, kteří do stávky vstoupili, doručovány okamžité výpovědi.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji paní poslankyni Rujbrové. K odpovědi se chystá ministr dopravy pan Martin Říman.
Ministr dopravy a spojů ČR Martin Říman: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych odpověděl na interpelaci paní poslankyně k dopravní obslužnosti v okrese Blansko. Dopravní obslužnost v okrese Blansko Je zabezpečena v souladu s programovým prohlášením vlády a dopravu v tomto okrese zabezpečuje osm dopravců, z nichž dominantní jsou dva: ČSAD Blansko, a. s., a ČSAD Boskovice, a. s.
Z prostředků státní dotace ve výši 10,8 mil. Kč na rok 1997 a z prostředků okresního úřadu ve výši 14,2 mil. Kč je zabezpečena základní dopravní obslužnost. Spoje nad rámec této dopravní obslužnosti v objemu cirka 9 mil. Kč byly zařazeny do tzv. nadstandardní dopravní obslužnosti, do které patří tzv. spoje sedlové, to znamená mimo špičku, večerní, a provoz v sobotu a v neděli. Tyto spoje hradí obce podle svých potřeb a finančních možnosti.
Uvedený způsob zabezpečení a hrazení dopravní obslužnosti byl dohodnut a odsouhlasen v roce 1996 starosty obcí okresu Blansko a dopravní komisí, kterou si okresní úřad jako organizátor autobusové dopravy zřídil jako poradní orgán.
Je pravdou, že oproti roku 1996 došlo v letošním roce k určité redukci cirka 9 % autobusových spojů, a to především z ekonomických důvodů, z důvodu poklesu zájmu cestujících o autobusovou dopravu. Tyto změny a redukce byly projednány s obcemi, kterých se příslušné spoje dotýkají. Jsem přesvědčen o tom, že i po této redukci je dopravní obslužnost okresu zabezpečena velmi dobře a do dnešního dne Okresní úřad Blansko, ani já, ani mé ministerstvo jsme neobdrželi žádnou stížnost týkající se dopravy občanů do zaměstnání v tomto okrese, případně k lékaři, či dětí do školských zařízení.
Byly rovněž opětovné řečeny určité požadavky na změny v jízdním řádu. Pravdou je, že určitá menší frekvence je o sobotách a nedělích, a proto tedy z tohoto důvodu jsou spoje o těchto víkendových dnech poněkud omezeny. Nemám tedy zprávy já ani územní orgán státní správy, který zabezpečuje organizování dopravy, o tom, že by docházelo k tak vysokému zpožďování v dodržování jízdního řádu, jak jste o tom hovořila, ale jsem to ochoten dále prověřit.
Pro informaci a ilustraci závěrem uvádím, že v loňském roce byla pro okres Blansko uvolněna ze státního rozpočtu částka 6,9 mil. Kč, v letošním roce se tato částka zvýšila, jak už jsem uvedl, na 10,8 mil. Kč, tedy o 56,5 %, což je poměrně vysoké navýšení a Je vyšší; než je průměr v České republice. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministrovi a paní poslankyně Rujbrová se chystá využít svého práva na doplňující dotaz.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Jednak žádám pana ministra, aby moji interpelaci pokládal za první stížnost občana okresu Blansko ve věci dopravní obslužnosti a aby splnil svůj slib o prověření dodržování jízdních řádů, ale především žádám, aby odpověděl na druhou část mé otázky, která se týkala stávky železničářů.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Rovněž pan ministr Martin Říman využije svého práva na doplňující odpověď.
Ministr dopravy a spojů ČR Martin Říman: Obávám se, paní poslankyně, že druhá část vaší otázky nikterak nesouvisí s předmětem interpelace, což je dopravní obslužnost v okrese Blansko. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Slova se ujme pan poslanec Pavel Maixner, který interpeluje ministra obrany pana Miloslava Výborného ve věci havárie letadel. K další interpelaci se připraví pan poslanec Václav Frank.
Poslanec Pavel Maixner: Pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, přes šokující informace předložené náčelníkem generálního štábu členům výboru pro obranu a bezpečnost o stavu letectva Armády České republiky nevidí zřejmě Ministerstvo obrany jiný způsob, jak sjednat nápravu, než uspořádat na oslavu úspěchů dne 7. února 1997 v Hotelu Hilton reprezentační ples inspektora letectva a protivzdušné obrany.
Proto se vás ptám, pane ministře, kdo tento ples sponzoruje a jaký je podíl ministerstva obrany na úhradě jeho nákladů? Nebylo by účelnější věnovat jakkoliv získané finance pozůstalým po letcích, kteří zahynuli v loňském roce?
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pan poslanec Maixner skončil své vystoupení. K odpovědi se chystá ministr obrany pan Miloslav Výborný.
Ministr obrany ČR Miloslav Výborný: Vážený pane poslanče, dámy a pánové, původně byla tato interpelace avizována jako interpelace ve věci havárií vojenských letounů v roce 1996. Ukazuje se, pane poslanče, že vás zajímají věci jiné. Rád odpovím na Vaši otázku. Především podotýkám, že jste zřejmě měl na mysli informace - já bych je neoznačil jako šokující, ale pravda nepříjemné informace - nikoliv náčelníka generálního štábu, ale jiných vysokých funkcionářů. Zmínil jste, že je pořádán ples a tážete se, kdo tento ples bude sponzorovat a jaký je podíl Ministerstva obrany na jeho pořádání. Konstatuji, že tento ples letectva ani jednou korunou nesponzoruje Ministerstvo obrany. Není to ples Ministerstva obrany, je to ples letectva a ples letců, reprezentační ples letců. Nevidím nic špatného na tom, že tato profese uspořádá také pro svou reprezentaci reprezentativní akci a naprosto mě nezajímá, od jakých sponzorů tuto akci financuje. Zajímalo by mě, kdyby měly být finanční prostředky ze státního rozpočtu a to podotýkám, že nejsou. Tím jsem odpověděl na vaší otázku.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministru Miloslavu Výbornému a vidím, že pan poslanec Maixner se chystá k doplňujícímu dotazu.
Poslanec Pavel Maixner: Pane ministře, vy jste mi neodpověděl na druhou otázku. Věřím vám, že Ministerstvo obrany nesponzoruje daný ples, ale od vás by měl vzniknout tlak, aby ty sponzorské dary místo plesu byly věnovány památce rodin pozůstalých.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pan ministr Výborný.
Ministr obrany ČR Miloslav Výborný: Pane poslanče, já si vzpomínám, když jsme projednávali státní rozpočet této republiky na příští rok, jakou částku navrhoval klub politické strany, kterou zde vy reprezentujete, na rozvoj a udržení armády. Byla to částka, která by nestačila ani na pokrytí důchodů vojenských důchodců, natož na cokoliv jiného. Jsem ochoten to doložit stenozáznamem a vašimi návrhy.
Takže výtka o tom, že teď je nějaký stav, mi připadá naprosto nepřípadná z úst politiků, kteří chtěli této armádě dát nulu. Já, pane poslanče, tento ples nesponzoruji. Mně je jako člověku neuvěřitelně líto, že došlo ke katastrofám, které stály lidské životy.
Mne to velmi bolí. Nechci na tom dělat žádnou politickou kariéru, pane poslanče, ale neumím nikomu nařizovat, kam a kolik má posílat peněz. Nevím, proč má být důvodem nějakého rozhořčení, že vojáci, kteří reprezentují vynikající povolání, uspořádají svůj reprezentační ples. A také nevidím žádnou souvislost, proč to dáváte do souvztažnosti se smrtí jejich kamarádů. Mně to nepřijde rozumné.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Slova se ujme pan poslanec Václav Frank, který interpeluje ministra životního prostředí pana Jiřího Skalického ve věci práce Státního fondu životního prostředí.
Dalším interpelujícím bude pan poslanec Jaroslav Novák.
Poslanec Václav Frank: Pane ministře, jsem si vědom vaší plné kompetence při výběru a jmenování zástupců do Státního fondu pro životní prostředí. I přes vaše nabídky nebyl realizován návrh poslaneckého klubu Komunistické strany Čech a Moravy. Na můj osobní dotaz jste reagoval slovy, že jste povinen dodržovat koaliční dohody, které zřejmě i vás zavazují k nezařazování poslanců KSČM do jistých státních institucí.
Ptám se, můžete mi, pane ministře, interpretaci vašeho stanoviska potvrdit před Poslaneckou sněmovnou? Současně mi dovolte vás požádat o sdělení vaší představy o budoucí práci Státního fondu pro životní prostředí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji. Odpovídat bude ministr životního prostředí pan Jiří Skalický.