Středa 5. února 1997

Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové. Při prvním čtení návrhu zákona o oceňování jsem velmi podrobně odůvodnil, o co v tomto zákonu jde, proč je potřebný a podobně. Nebudu tedy dnes toto zdůvodnění opakovat. Pouze bych připomenul, že tento zákon vyplňuje jistou rezervu v dosavadní soustavě našich právních předpisů a že vytváří zákonný základ a rámec postupu pro zjišťování hodnoty majetku v případech, kdy dochází k jeho prodeji a kdy je nutno určit jeho cenu pro rozhodování o základu daně.

Chtěl bych Vás všechny informovat o tom, že tento návrh zákona o oceňování byl velmi podrobně projednáván v rozpočtovém a zemědělském výboru Poslanecké sněmovny. Z iniciativy rozpočtového výboru byl uspořádán seminář pro poslance, na kterém se sešla i široká odborná veřejnost. Byly tam přítomny komory, banky, asociace a všichni měli možnost na tomto semináři uplatnit své připomínky a návrhy k vládní předloze. Toto se také stalo a při tomto projednávání si někteří z poslanců osvojili některé návrhy a výsledkem je vlastně znění návrhu zákona, které je přílohou usnesení rozpočtového výboru č. 111. Mohu Vám tedy opět doporučit, abyste tento návrh zákona schválili, protože je výsledkem i koncensu i celé odborné veřejnosti. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Ivanu Kočárníkovi. Vládní návrh zákona jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru a zemědělskému výboru. Usnesení výborů byla rozdána jako sněmovní tisky č. 48/1, resp. 48/2. Nyní bych prosil, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Jozef Wagner.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, stávající zákon o cenách č. 526/1990 Sb., upravuje pouze problematiku sjednávání, regulace a kontroly těch cen, které vznikají ve smluvních vztazích na tmu. Tyto sjednané ceny však nelze použít tehdy, kdy je zapotřebí zjistit cenu určitého majetku pouze pro účely vyměření některé majetkové daně nebo poplatku. Stejně tak zákony o daních z příjmů a o dani z přidané hodnoty vyžadují ocenit plnění mezi tržními subjekty jinak, než jimi sjednanou cenou. Jde například o případy, kdy se jedná o plnění mezi ekonomicky nebo personálně propojenými osobami a kdy se často sjednávají spekulativně vysoké ceny, které zjevně převyšují ceny obvyklé, transferové ceny nadnárodních společností, vedoucí k úniku daní do ciziny. Jiná oblast, vynucující si oceňování podle zákona, je základ pro vyměření majetkových daní.

V zemích Evropské unie je tato problematika řešena nejednotně, podle historického vývoje jednotlivých zemí. Vždy je však k dispozici zákonná úprava buď ve formě samostatného zákona - Rakousko, Německo, Dánsko - nebo v několika normách, např. Francie. Dáváme přednost samostatnému obecně pojatému zákonu, který umožňuje pružné reagování administrativně zjišťovaných cen na vývoj cen tržních.

Vládní návrh zákona o oceňování majetku byl při prvním čtení přikázán rozpočtovému a zemědělskému výboru. Z iniciativy rozpočtového výboru byl 19. listopadu 1996 uspořádán seminář pro poslance z obou výborů, na kterém široká odborná veřejnost -komory, banky, asociace apod. - mohla uplatnit připomínky a návrhy k vládní předloze zákona. Všechny tyto náměty byly podrobně posouzeny a předkladatel všechny akceptovatelné připomínky zahrnul do upraveného návrhu a k nepřijatelným zpracoval odborná stanoviska, která byla předána členům obou výborů. Takto upravený návrh zákona byl projednán ve společném jednání na Ministerstvu financí 8. ledna 1997 za účasti mojí a pana místopředsedy zemědělského výboru Macha a byly shrnuty všechny úpravy návrhu zákona, požadované poslanci obou výborů.

Na základě promítnutí obou úprav byl připraven nový souhrnný text, který 15. ledna 1997 projednal rozpočtový výbor a schválil jej jako přílohu svého usnesení č. 111. Zemědělský výbor tento upravený návrh projednal dne 22. ledna 1997 a schválil bez připomínek. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Wagnerovi a nyní prosím, aby se ujal slova pan poslanec Karel Mach, který je zpravodajem zemědělského výboru k této předloze.

Poslanec Karel Mach: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, zemědělský výbor tak, jak pan kolega Wagner navodil, se věnoval také tomu zákonu. Dokonce jsme si ho vyžádali před prvním čtením k projednání ještě v průběhu několika schůzek poslanců se zástupci Ministerstva financí, kde se vyjasnily některé věci a náš výbor přijal usnesení, kterým doporučuje schválit text vlastně v textu usnesení rozpočtového výboru, který byl tady citován.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Karlu Machovi a k přednesenému návrhu otevírám rozpravu, nejdříve její obecnou část. O slovo se přihlásili poslanci Zuzka Rujbrová, Petr Vrzáň a Michal Kraus. Takže slovo má paní poslankyně Rujbrová.

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové. Nejsem odborník na oceňování majetku, ale přesto bych se s Vámi ráda rozdělila o některé své pochybnosti, které ve mně vzbuzuje hlava VI. § 24 návrhu zákona, který se týká oceňování podniku. V odstavci 1. tohoto návrhu se uvádí: Podnik nebo jeho část se oceňuje součtem cen jednotlivých druhů majetku, zjištěných podle tohoto zákona, sníženým o ceny závazků. Podle tohoto zákona lze zjistit cenu různých druhů majetků - nemovitostí, pozemků, porostů, práv, cenných papírů apod., ovšem nikde v tomto návrhu zákona jsem nenašla část, která by se týkala ocenění movitých věcí, mám na mysli zejména stroje, zařízení, technologie. A domnívám se, že pokud bychom podle tohoto zákona prodávali podnik, jako budovu, na základě ocenění pozemků a nemovitosti, případně několika stromů, které před továrnou stojí, v mnoha případech by i náš stát na daních byl krácen, pokud by nebyla započtena skutečná cena podniku.

Možná se mýlím, možná předkladatel, případně zástupci jednotlivých výborů tuto moji pochybnost vyvrátí. Pokud by se tak nestalo, požádala bych, aby bylo jednání o tomto bodu odročeno do doby, než se příslušné výbory k tomu vyjádří.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní poslankyně, je mi velmi líto, rozumím tomu tak, že se přihlásíte ještě jednou?

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Podávám podmíněný návrh na odročení.

Místopředseda PSP Jan Kasal: A jak já poznám, jestli jste s vysvětlením spokojena nebo ne? (Posl. Rujbrová: Vyjádřím se.) To jsem chtěl slyšet.

Nyní se slova ujme pan poslanec Petr Vrzáň, připraví se pan poslanec Michal Kraus.

Poslanec Petr Vrzáň: Vážený pane předsedající, pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že vládní návrh zákona o oceňování majetku nepřihlíží k některým připomínkám ČNB uplatněným v meziresortním připomínkovém řízení a z toho důvodu, že experti odboru bankovních obchodů České národní banky jsou přesvědčeni o tom, že přijetí návrhu zákona bez zapracování těchto připomínek povede při aplikaci částí týkajících se cenných papírů ke značným potížím, navrhuji podle § 93 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny vrátit návrh tohoto zákona rozpočtovému výboru k novému projednání. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vrzáňovi. V tuto chvíli se dívám na paní poslankyni Rujbrovou, protože pan poslanec Vrzáň to řekl bez podmínky a je to jinak totožný návrh s vaším návrhem. Jen abych v tom měl úplně jasno. Nyní bude hovořit poslanec Michal Kraus.

Poslanec Michal Kraus: Díky předřečníkům bude můj úkol poměrně jednoduchý. Také v našem klubu jsme se poměrně podrobně zabývali návrhem zákona o oceňování majetku. Stejně jako můj kolega předřečník ing. Vrzáň jsme došli k tomu názoru, že zdaleka ne v takové míře, o jaké tady hovořil jak pan ministr, tak pan předseda rozpočtového výboru, nebyly akceptovány názory odborné veřejnosti a současná verze zákona zdaleka není kompromisem nebo konsensem všech zúčastněných stran.

Máme v zásadě připomínky ke dvěma hlavám předloženého návrhu zákona. Hlava 11., která definuje oblast oceňování nemovitostí, je v podstatě komplexně řešena ve vyhlášce číslo 178/94 Sb., ve znění vyhlášky č. 295/95 Sb., a vlastně celá hlava druhá se jeví v zákoně jako nadbytečná. To jsou § 3 až 16.

Obdobně zákon obsahuje celé pasáže, které jsou řešeny v jiných zákonech a ve své podstatě není normou, která posunuje oceňování majetku vpřed, ale spíš se stává jakousi proklamativní normou, která řeší, co by se řešit mělo a to myslím, že to nepotřebujeme.

Obdobně je velmi nedostatečným způsobem řešena celá hlava IV., která se dotýká oceňování cenných papírů. Domníváme se, že snaha, kterou zákon realizuje, snaha o závaznou úpravu oceňování cenných papírů formou zákona je spojena s velkou řadou nebezpečí, která, bude-li zákon přijat v této podobě, pravděpodobně vyústí do potřeby jeho častých změn a doplnění a tím způsobem do určitého chaosu, který už panuje v některých jiných zákonech.

Domníváme se, že nedostatky jsou takového rázu, že je nebude možné změnit v průběhu druhého čtení formou pozměňovacích návrhů, a proto shodně s panem kolegou Vrzáněm navrhuji ve smyslu § 93 odst. 2 tohoto zákona vrátit návrh zákona do rozpočtového výboru k novému projednání.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Michalu Krausovi. O slovo se přihlásil pan ministr Ivan Kočárník.

Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, trvám na tom, že u projednání tohoto zákona byli všichni relevantní odborníci. Na tom prostě trvám, protože vím, že u toho byli.

Pokud jde o připomínku "České národní banky", musím Vám sdělit, že to není oficiální stanovisko ČNB, které by podepsal pan guvernér Tošovský, protože ČNB v rámci připomínkového řízení uplatnila připomínky, které byly akceptovány. Nicméně my jsme chtěli, aby tento zákon byl pod celkovým konsensem, protože je předmětem obrovských lobbystických tlaků, kterým někteří z vás podléháte. Chtěli jsme, aby se to všechno vyřešilo, aby zákon byl konsensuální. Takže jsme i připomínky odboru bankovních obchodů - znovu zdůrazňuji, nejsou to připomínky podepsané guvernérem ČNB - podrobili analýze a mohu vám říci výsledky té analýzy. Něco z toho je v tom zákonu dávno zapracováno. Některé připomínky se týkají vyhlášky, která vůbec není vyhláškou, kterou my předkládáme. Kdyby ta dáma, která zpracovávala toto stanovisko, byla přítomna na tom semináři, mohlo toto všechno být klidně vyřešeno.

Čili pokud jde o připomínky tzv. ČNB - znovu připomínám, nejsou podepsány žádným odpovědným statutárním zástupcem České národní banky - bylo to v podstatě k vlastnímu zákonu zhruba 5 takových připomínek, které byly předány poslancům rozpočtového a zemědělského výboru spolu se stanoviskem Ministerstva financí.

Dva z okruhů byly přijaty a jsou zapracovány, jsou zahrnuty již v té předloze, která tam je, což ta dáma asi netuší, že tam jsou zahrnuty, a zbylé byly s vysvětlením odmítnuty. Poslanci měli možnost si osvojit tyto návrhy, které byly odborem bankovních obchodů nabízeny a nikdo z poslanců si ty zbylé - znovu říkám, poslanců rozpočtového i zemědělského výboru - tyto tři další připomínky neosvojil. Zbývající se týkají vyhlášky, která nebyla vůbec v této podobě vydána. To je nějaká nultá varianta vyhlášky, která byla připravována a je to z hlediska zákona prostě bezpředmětné.

Chci říci, že pokud jde o tento zákon, slouží oceňování pro účely daňové. Tento zákon neslouží k účelům prodeje a nákupu. To je pouze tam, kde se neprodává majetek, ale slouží k daňovým účelům. Čili ne pro cenu; za kterou se dohadují mezi sebou ten, kdo majetek prodává a ten, kdo kupuje, ale slouží zejména k daním dědickým, darovacím, daním z nemovitostí apod. Navíc, pokud jde o bankovní sektor, není zde oceňovací zákon pro oceňování majetku a cenných papírů závazný a tudíž i připomínky ČNB, resp. té dámy jsou zcela irelevantní.

Pokud jde o připomínku paní poslankyně Rujbrové, že neví, jak to bude u oceňování podniků, speciálně u movitého majetku. Ten se oceňuje vždy cenou obvyklou a je to uvedeno v § 2 v první větě. Není pro to žádná specifická metoda, čili nevidím nejmenší důvod, pokud bych toto nechápal jako obstrukci, brzdit legislativní proces u nás, aby tento zákon nemohl být propuštěn do druhého čtení a k němu vznášeny normální připomínky poslanců. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Ivanu Kočárníkovi. Protože nemám přihlášky do obecné rozpravy, obecnou rozpravu končím.

Hlásí se předseda poslaneckého klubu ODS. Dávám mu slovo.

Poslanec Milan Uhde: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já jsem nucen opět požádat o pochopení a o desetiminutovou přestávku na to, abych shromáždil členy klubu, ke kterým patří i členové vlády. Prosím, abyste tuto desetiminutovou přestávku před hlasováním o procedurálních a dalších návrzích vyhlásil.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. V 16.40 hodin budeme pokračovat.

(Schůze přerušena v 16.31 hodin.)

(Schůze opět zahájena v 16.40 hodin.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní a pánové, přestávka pro shromáždění poslanců skončila. Přistoupíme k hlasování.

Pan poslanec Pilip má náhradní kartu č. 12. Konstatuji, že tři poslanci - paní poslankyně Rujbrová (sice podmíněně, ale přesto), pan poslanec Vrzáň a pan poslanec Kraus dali návrh, aby návrh zákona byl podle § 92 odst. 2 vrácen k projednání do výboru. Paní poslankyně Rujbrová nás bude informovat o svém názoru, jak slíbila.

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Pane předsedající, dámy a pánové, po konzultaci s předkladateli upřesňuji svůj návrh tak, aby do § 24 odst. 1 za slovo "zákona" byla udělána nová poznámka, takže v tom případě by bylo možné dnes tuto situaci vyřešit.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Já se přiznám, že jsem teď nerozuměl. Vztahuje se to k obecné rozpravě?

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Podám pozměňovací návrh v podrobné rozpravě, takže svůj návrh beru zpět.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, rozumím. Budeme hlasovat pouze o návrhu poslance Vrzáně, se kterým je totožný návrh poslance Michala Krause. Návrh zní, aby návrh zákona byl vrácen rozpočtovému výboru k novému projednání. Rozhodneme o tom hlasováním. Odhlásím vás a prosím, přihlaste se.

Mám informace o tom, že připomínky, které tady byly prezentovány v průběhu obecné rozpravy, jsou připomínky, které jsou řekněme staršího data, zhruba z listopadu loňského roku, a celá řada z nich (nevím, jestli všechny) je v zákoně již zakomponována. (Protestní hlasy ze sálu.)

Zahajuji hlasování č. 64 a ptám se, kdo souhlasí s návrhem na vrácení návrhu zákona k projednání rozpočtovému výboru. Kdo je pro? Kdo je proti?

Děkuji. Hlasování skončilo. Návrh byl přijat. 88 poslanců se vyslovilo pro, kvórum je 88. (80 proti.)

Tím jsme se pro dnešní den s druhým čtením návrhu zákona vypořádali, a nyní dostane slovo předseda poslaneckého klubu poslanec Filip. Pan místopředseda vlády chce říci něco do mikrofonu. Pane místopředsedo vlády, vy máte v tuto chvíli rovnocenné postavení s předsedou poslaneckého klubu. (Poslanec Filip dává místopředsedovi vlády přednost.) Děkuji panu poslanci Filipovi za vstřícnost. Vystoupí ministr financí a místopředseda vlády.

Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, já jsem viděl jistou radost v jisté části sněmovny z toho, že to bylo vráceno zpět. Já vím, že tato část sněmovny hrála naprosto jinou hru, že tady chtěla předvést jednomu svému poslanci jakousi odvetu. Ten zákon je dobrý, ten zákon byl projednán, a já trvám na tom, že toto rozhodnutí - jakkoli je respektuji - je naprosto o něčem jiném. (Hluk v sále.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Kočárníkovi. Slovo má pan poslanec Filip, potom pan poslanec Gross. Oba jsou - jak je všeobecně známo - předsedy svých klubů.

Poslanec Vojtěch Filip: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem rád, že jsem dal přednost panu místopředsedovi vlády, protože jeho slova mě utvrdila v tom, že jsme se nezachovali správně ke kolegovi Sládkovi. Já zásadním způsobem nesouhlasím s tím, co on tady prezentoval. Přesto jsem přesvědčen, že jsme se dostali do situace, kdy podle jednacího řádu tohoto parlamentu omezujeme práva volených zástupců a nezabýváme se tím, jestli dodržuje zákon výkonná moc.

Při střetu soudů, zákonodárné moci a výkonné moci je si třeba uvědomit, na čem stojí náš právní řád. Budeme zanedlouho projednávat návrh, který jsem podal se svými kolegy, který se týká zákona o referendu. Zde vláda České republiky zcela jednoznačně odmítá náš návrh právě proto, že Česká republika je podle ní zastupitelskou demokracií, že referendum jako uplatnění přímého práva všech občanů by omezilo zákonodárnou moc. Toto je zdůvodnění, o kterém budu polemizovat v jiném bodě jednání.

A nyní, když se dostaneme do sporu mezi výkonnou a zákonodárnou mocí, je nám každý prostředek dobrý k tomu, abychom omezili zákonodárnou moc, abychom omezili práva volených zástupců.

Dovolte mi, abych v této věci zcela zásadním způsobem do protokolu pronesl protest proti tomu, co se tady před několika hodinami stalo. Jsem znepokojen tím, že znovu je znásilňován jednací řád, že znovu se tady snažíme jakýmkoli způsobem rozhodnout o tom, co je rozhodnuto kdesi v kancelářích, co je rozhodnuto jakoby byrokratickým aparátem, a nám se to dává jen ke schválení. Já jsem tím opravdu znepokojen a zlobte se nebo ne, myslím si, že to není hodno tohoto zastupitelského orgánu, Parlamentu České republiky a jeho Poslanecké sněmovny. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: To byl pan poslanec Filip. Nyní vystoupí pan poslanec Gross.

Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já nebudu dlouze hovořit. Já Jen musím odmítnout argumentaci, která tady zazněla z úst místopředsedy vlády Kočárníka. Náš klub se postavil k tomuto vládnímu návrhu zákona tak, jak se postavil, z věcných důvodů, a své věcně důvody jsme opírali o stanovisko instituce, která by měla mít obecnou důvěru a obecný respekt všech v tomto sále, i když si o nich můžeme myslet co chceme. Tolik k důvodům.

Místopředsedovi vlády, ministru financí bych doporučil, aby neztrácel nervy, protože takovéto argumenty, které jsou tady vznášeny, nepřispívají k tomu, abychom v dalším projednávání dospěli k materii, která bude kvalitnější a bude k prospěchu nás všech.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Grossovi. O slovo se přihlásil pan ministr financí Ivan Kočárník.

Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Mohu ujistit, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, že nervy neztrácím. (Smích v sále.) Mohu vás současně ujistit, že toto není stanovisko České národní banky, jak jsem opakoval. Toto stanovisko není podepsáno žádným statutárním orgánem, představitelem statutárního orgánu, České národní banky, a proto trvám na tom, že žádný věcný argument tady nezazněl a že to není nic jiného než obstrukce.

Takže pokud je vaším cílem blokovat takovýto zákon, legislativní proces, který je nutný pro fungování našeho státu, budiž. Já to respektuji, ale pak nehovořte, že jste státotvornou stranou. To je vše, co jsem chtěl říci.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Hlásí se pan poslanec Gross, pak pan poslanec Brožík, ale byl bych rád, abychom zůstali na úrovni předsedů klubů, protože rozprava není otevřena, já jsem bod uzavřel. Pánové, dávejte laskavě pozor na to, co jsem říkal. Říkal jsem "Tím jsme ukončili projednávání bodu Vládní návrh zákona o oceňování majetku", najděte si to ve stenozáznamu a dáte mi za pravdu. Nikdo žádný bod neotevřel, nemohl se žádný bod otevřít.

Poslanec František Brožík: Pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, pan ministr tady několikrát zmínil dokument ČNB, který není nikým podepsán - (ministr Kočárník: "nikým" jsem neřekl, pane poslanče.) - Vy jste řekl, že není podepsán statutárním orgánem. Já se zeptám této sněmovny, zda bankovní komise této Poslanecké sněmovny je oficiálním orgánem této sněmovny, který si toto stanovisko vyžádal dne 1. února a toto stanovisko přišlo dne 4. února podepsané šéfovou legislativního odboru ČNB. Jestli toto není relevantní doklad, o který bychom se mohli opřít, pak už nevím, o co bychom se měli opírat. A nešlo o žádnou obstrukci, pane ministře, tento zákon tak, jak jste ho předložili, prostě neodpovídá tomu, co se od něj očekávalo.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Já se omlouvám, že budu právem nařčen z toho, že tady umožňuji, aby se vedla rozprava k něčemu, co už bylo uzavřeno. Trvám na tom, že ten bod byl uzavřen. Umožním ale samozřejmě předsedům klubů a dalším poslancům, kteří chtějí vystoupit s faktickými nebo procedurálními náměty, aby vystoupili. Takže pan poslanec Gross.

Poslanec Stanislav Gross: Děkuji, budu stručný, považuji jen za nesmírně důležité, aby tady zazněla odezva na to, co říkal pan ministr Kočárník, že by náš postoj byl jakousi obstrukcí, nebo snahou o vyvolávání nevím, bůhví čeho. Prostě náš postoj byl takový, jak byl zdůvodněn, že vede ke zlepšení zákona. Kdybychom, pane místopředsedo vlády, chtěli ten návrh zamítnout a být takoví, jakými nás chcete vidět vy, tak dáme návrh na to, co jednací řád zná, dáme návrh na zamítnutí. Toto jsme my ale nepodali, my jsme podali návrh na vrácení do výboru, aby se o tom mohlo dále jednat a ten zákon se vylepšil.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pan místopředseda vlády má přednost, pane Krejso. Nicméně, paní a pánové, dovolte velmi tichý apel k nám všem, abychom vzhledem k programu, který je nabit, se věnovali spíše programu než vysvětlování vzájemných stanovisek, proč kdo hlasoval tak nebo onak.

Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se omlouvám, mluvím naposledy už teď, už o tom nebudu dále hovořit.

Chci říci, že poznámky k tomu, co říkal pan poslanec Brožík. Kdybyste si, pane poslanče, pořádně přečetli stanovisko té dámy a podívali se do toho zákona, který je předložen, tak byste zjistili, že spousta těch připomínek v zákoně už je, takže mi s tím neargumentujte, proboha Vás prosím. Protože to je falešné. To, že ta dáma to neví, že to v tom zákoně je, to je její problém. Vy byste to ale vědět měli, protože ten zákon máte tady před sebou. Neargumentujte tedy s tím, že to není tak.

A druhou věc bych chtěl říci na adresu toho, jestli se něco stane nebo nestane. Samozřejmě, že se stane, protože my prostě potřebujeme tento zákon mimo jiné kvůli únikům, které se jmenují transferpricing, to jest kvůli oceňování. Jakkoliv se to zpozdí, o to později budeme moci postihovat tyto viníky.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Nyní má slovo pan poslanec Krejsa. Žádná rozprava prosím, ale není, připomínám, že není rozprava, čili procedurální návrh nebo nějaký jiný návrh.

Poslanec Josef Krejsa: Já, pane přesedající, jen krátce k tomu, co jste pronesl před chvílí. Škoda, že stejný názor jako v případě vystoupení pana ministra Kočárníka jste neprojevil o něco dříve při vystoupení dr. Sládka. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Omlouvám se, možná za své dlouhé vedení, nepochopil jsem ale, kam svým vystoupením směřujete.

Budeme tedy projednávat

7.

Vládní návrh ústavního zákona o změnách státních hranic

se Slovenskou republikou

Jedná se o sněmovní tisk 78 a nacházíme se ve druhém čtení. Úvodní slovo přednese pověřený člen vlády, ministr vnitra Jan Ruml. Prosím ho, aby se ujal slova, ostatní prosím o klid.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedo, pane předsedající, kolegové, tento měsíc uplyne přesně rok od doby, kdy jsem poprvé vystoupil v této sněmovně s problematikou vymezení česko-slovenských státních hranic. Naposledy dne 30. října 1996 projednala Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v prvním čtení návrh ústavního zákona o změnách státních hranic se Slovenskou republikou a přikázala jej k projednání v zahraničním výboru. Chtěl bych vás nyní seznámit se situací s odstupem tří měsíců a reagovat tak na některé podněty ze široké rozpravy.

V zájmu rozptýlit obavy obyvatel osady U Sabotů, že majetek, který v případě, že se rozhodnou osadu opustit, bude slovenskými sousedy rozkraden a zničen, inicioval jsem setkání prvního náměstka ministra vnitra se státním tajemníkem Ministerstva vnitra Slovenské republiky. Oba resorty se zavázaly věnovat zvýšenou pozornost ochraně veřejného majetku, majetku fyzických i právnických osob na vyměňovaných částech státních území, především pak v osadě U Sabotů a Sidonii. Projednali i konkrétní kroky, které podniknou obě strany v zájmu splnění všech úkolů stanovených smlouvou o státní hranici. V tomto smyslu jsme si s ministrem vnitra Slovenské republiky včera vzájemně vyměnili obsahově shodné dopisy.

Jak jsem vás již posledně informoval, probíhají intenzívní jednání expertů obou stran o návrhu nové smlouvy, která by měla umožnit překračování státních hranic mimo hraniční přechody se zbožím. Před několika dny např. působila na hranicích se Slovenskou republikou společná česko-slovenská pracovní skupina k vytipování vhodných lokalit pro zjednodušení překračování státních hranic. Jsem dohodnut s ministrem vnitra Slovenské republiky, že ještě v polovině tohoto měsíce se uskuteční v Bratislavě další kolo jednání expertů.

Přes zřejmou nereálnost návrhu na individuální finanční výpomoc obyvatelům osady U Sabotů nechal jsem ověřit všechny aspekty i tohoto návrhu. Již v únoru 1996 provedli pracovníci Ministerstva vnitra a Ministerstva financí na obecním úřadu v Javorníku pohovory se všemi oprávněnými osobami. Potvrdilo se, že při individuální výpomoci by se jednalo o velice zdlouhavé opatření, nutnost úředních odhadů nemovitostí, tj. domů včetně zahrad a dalších pozemků, bez právního podkladu a především v naprostém rozporu s představami osadníků o ceně jejich majetku. Ve svém důsledku by to vedlo přinejmenším k další eskalaci napětí v osadě, totiž určení okruhu osob, které se rozhodnou osadu opustit ještě před vstupem ústavního zákona v platnost, rozdělení osadníků na chudé a bohaté, atd.

Dne 31. ledna 1997 hovořili pracovníci Ministerstva vnitra se starostou panem Kružicou, předsedou petičního výboru panem Laisou a s dalšími. Znovu se přesvědčili o tom, že ze strany osadníků žádný zvláštní zájem o individuální finanční výpomoc není.

V osadě trvá napětí, oba tábory Čechů a Slováků spolu nekomunikují a před pracovníky vnitra se navzájem obviňují z různých provokací.

Chtěl bych vás informovat - pro ty, kteří již nemají v tak dobré paměti opatření vlády České republiky, to jest o finanční výpomoci v souvislosti se změnami průběhu státních hranic mezi Českou republikou a Slovenskou republikou v obci U Sabotů. Jak víte, z předložených materiálů, finanční výpomoc by měla být strukturována takto:

jednorázový příspěvek osobě do 18 let, českému občanu

200 000,- Kč,

nad 18 let

400000,-Kč.

Příspěvek na bydlení:

výlučný vlastník stavby

1,5 mil. Kč,

spoluvlastník podle velikost podílu, v souhrnu nejvýše

1,5 mil.Kč,

bezpodílové spoluvlastnictví manželů

1,5 mil. Kč pouze

jednomu z manželů,

nájemník nebo podnájemník

500 000,- Kč,v případě

manželů pouze jednomu z nich.

Chtěl bych upozornit, že majetek, který by zůstal na území druhého státu, by českým občanům samozřejmě zůstal v jejich vlastnictví.

Další připomínka se týkala nedostatečného množství podkladů o problematice ústavního zákona pro nově zvolené poslance. Nechal jsem proto pro vás připravit zvláštní materiál, dokumentující textově, graficky i obrazově vymezování česko-slovenských státních hranic, včetně finanční výpomoci obyvatelů obce U Sabotů. Prohlédnout si můžete i originál hraničního dokumentárního díla včetně podrobných podkladů navrhovaných změn průběhu státních hranic, který je uložen již několik týdnů na sekretariátu zahraničního výboru. Celkem se jedná o 2 000 listů o váze 25 kg.

Vážené dámy a vážení pánové, dovolte mi, abych připomenul, že již téměř rok uplynul od okamžiku, kdy slovenský parlament schválil Smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích včetně ústavního zákona o jejich změnách. Po celou tuto dobu jsou udržováni obyvatelé v příhraničí a zejména v obci U Sabotů a v Sidonii v nejistotě a v napětí. Je třeba si uvědomit, že návrh změny hranic v osadě U Sabotů má svůj politický, národnostní, ale především praktický význam. Když hranice nezměníme, budou muset jezdit cestující ze slovenské Myjavy do slovenských Vrbovců v tomto prostoru přes české území. Znovu opakuji s veškerou odpovědností, že nejen spádovostí, ale i občansky tato osada patří ke Slovensku. Ještě dnes roznáší poštovní doručovatelka z Vrbovců poštu do osady U Sabotů, tedy na české území.

Nikdo z opozičních poslanců se ani slovem nezmínil o požadavku obyvatel osady Sidonie, kteří už rok mamě čekají, kdy už konečně jejich osada bude celistvá na území České republiky. Mimochodem předseda Poslanecké sněmovny obdržel v srpnu 1996 naléhavou a neodkladnou žádost starosty města Brumov-Bylnice, kam Sidonie patří, o Konečné vyřešení změn průběhu česko-slovenských státních hranic.

Dámy a pánové, važme si proto dobré vůle na obou stranách a dosaženého kompromisu. Nekomplikujme nadále život lidí v česko-slovenském příhraničí, jelikož smlouvy, které řeší problémy vzniklé na česko-slovenské hranici, je možno uzavřít až poté, co nabyde platnosti Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích. Ta může nabýt platnosti jedině tehdy, jestliže bude schválen ústavní zákon, který je nutný k provedení územních změn v České republice.

Děkuji Vám za pozornost.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP