Poslanec Jan Vik: Pane ministře, obracím se na vás ve věci vyšetřování dopravní nehody herce Bartošky, který pod vlivem alkoholu narazil do protijedoucího vozu, když se vracel z vládního zámečku v Kolodějích, kde hrál tenis s premiérem Klausem.
Policie dospěla k závěru, že Bartoška sice požil alkoholický nápoj, ale ne tolik, aby byl obviněn z trestného činu. Vedoucí dopravních nehod Pražské policejní správy Vítězslav Valenta odpověděl na dotaz, zda by policie byla stejné benevolentní při posuzování nehod způsobených za stejných okolností méně známými občany, kteří mají mimo jiné tu smůlu, že tenis buď nehrají nebo hrají tenis jinde a s někým jiným, než je premiér Klaus, že šetření je vždy velmi komplikované a posuzováni každého konkrétního případu si vyžaduje specifický přístup.
Vedoucí Valenta dále sdělil. Cituji: Vysvětlení způsobu šetření by si vyžadovalo dlouhý rozhovor.
Já o toto vysvětlení prosím vás, pane ministře, a ptám se, jaký byl způsob šetření této dopravní nehody. Podrobil se herec Bartoška dechové zkoušce a zkoušce krevní? V případě že nikoli, jak je tedy možné konstatovat, že před jízdou pij alkohol pouze v malém množství, které neumožňuje jeho obvinění z trestného činu?
Připomínám, že došlo ke zranění osoby, která byla v automobilu, do kterého herec Bartoška narazil.
Bylo panu Bartoškovi alespoň odebráno řidičské oprávnění? Byla mu uložena pokuta? V případě, že ano, tak v jaké výši? Zaplatil již herec Bartoška vyměřenou pokutu?
Zdůrazňuji, že mi jde zejména o systémovou záležitost, neboť se domnívám, že jakákoliv benevolence, průtahy a nejasnosti v této záležitosti mohou ještě více svým morálním dopadem zhoršit již tak zoufalou dopravní situaci a stálý nárůst dopravních nehod, a to zejména nehod spáchaných pod vlivem alkoholu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vikovi a prosím, aby se slova ujal ministr vnitra pan Jan Ruml.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Pane předsedající, dámy a pánové, budu velmi stručný z důvodů, které jsem uvedl minule a již dnes při podobné interpelaci.
Dne 8. 6. 1996 došlo k dopravní nehodě, kterou zavinil pan Jiří Bartoška v Praze 10 Netlukách, kdy nepřizpůsobil rychlost jízdy okolnostem a vjel do protisměrné části vozovky, kde se střetl s protijedoucím osobním automobilem.
Ten řidič automobilu, se kterým se pan Bartoška srazil, byl lehce zraněn. Toto zranění si nevyžádalo pracovní neschopnost. Podle § 159 odst. 1 písm. a) trestního řádu odevzdal věc této dopravní nehody k projednání na dopravní inspektorát v Praze 10 pro podezření z přestupku policejní orgán odboru dopravních nehod, a to pro podezření z přestupku podle § 212 odst. 1 písm. b) a d) a přestupku podle § 30 odst. 1 písm. g) a ch) zákona č. 200/? Sb., ve znění pozdějších novel, neboť v daném případě se nejedná o podezření ze spáchání trestného činu.
Spisový materiál obdržel dopravní inspektorát v Praze 10 4. prosince a rozhodl, že potřebuje doplnit výpověď aktérů dopravní nehody. To znamená, že šetření ještě není uzavřeno.
Jen bych vás chtěl informovat o tom, že za takto kvalifikovaný přestupek hrozí řidiči pokuta do výše 15 tisíc Kč a zákaz činnosti do dvou let. Teď nemyslím činnosti herecké, ale myslím tím zákaz řízení motorových vozidel. To je vše, co vám k té věci řeknu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Rumlovi. Pan poslanec Vik využije jedné minuty času.
Poslanec Jan Vik: Já jsem rád za odpověď ministra Rumla. V podstatě totéž jsem chtěl slyšet. Pan ministr Ruml Jednoznačně dokázal svou odpovědí, že ani poslanec, potažmo veřejnost, nemají nárok na informace, jak se šetří dopravní nehody prominentů a jejich kamarádů z mokré čtvrti.
Místopředseda PSP Jan Kasal: To byl pan poslanec Vik, který nevznesl žádnou otázku. Pan ministr chce replikovat? Nechce. Další interpelací by měla být interpelace pana poslance Maixnera na ministra obrany Výborného. Jak však je vidno, pan ministr Výborný v tuto chvíli není ve sněmovně. Já jsem vydal příslušný signál, aby pan ministr byl informován o tom, že se projednává jeho interpelace, takže se chci pana poslance Maixnera zeptat, zdali je ochoten vyčkat v tuto chvíli s tím, že každopádně - ať se bude situace vyvíjet jakkoliv - by dostal slovo ještě než bude ukončena schůze. Druhou možností je, že interpelaci přednesete, pane poslanče, a pan ministr odpoví v zákonně třicetidenní lhůtě.
Poslanec Pavel Maixner: Ano. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážení hosté, vážený pane ministře, všichni dobře víme, jaká je situace v naší armádě za dobu ministrování v tomto resortu pod praporem vaší strany a s tichým přihlížením vašich dalších koaličních partnerů.
Problém je jeden, a to jsou peníze, kterých máte na chod vašeho resortu dvojnásobek například oproti Ministerstvu zemědělství, a to je 32 miliard Kč. Osobně prosazujete do svého ministerstva mnohem více prostředků, dokonce 2 % z hrubého národního produktu, což činí více než 52 miliardy Kč. Tento požadavek je nepřijatelný, a proto je nutné i ve vašem resortu začít šetřit, a to nebývalým způsobem, pokud chcete přežít ve své funkci.
Proto se vás ptám, pane ministře, proč nespustíte systém malé profesionální armády, jak navrhuje program SPR-RSČ již celá léta. Proč jasně nespecifikujete jen některé druhy ozbrojených sil u nás v rámci potřeby obrany státu a naší společnosti?
Máme velmi malé území na to, abychom si mohli dovolit takový přepych, jako jsou všechny druhy vojsk a techniky. Proč neodbouráte brannou povinnost? Je ztrátová a bezcenná vlivem účinnosti dnešních zbraní a techniky, která potřebuje profesionální obsluhu a znalost, kterou za dvanáct měsíců základní vojenské služby nikdy ani při nejlepší vůli nikdo nezíská.
Proč nenavrhujete jako ministr resortu stažení našich vojsk v rámci jednotek IFOR, operujících v bývalé Jugoslávii, což zatěžuje náš státní rozpočet částkou stovek miliónů Kč ročně a stejné tak to činíte (předsedající připomíná, že vypršel čas stanovený pro interpelaci) i na rok 1997, kdy chcete věnovat místo na zdravotnictví či školství 700 milionů Kč na pár našich lukrativně placených vojáků kdesi v Bosně z rozpočtu státu a ne z resortu vašeho.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Maixnerovi. Pan ministr během vašeho vystoupení dorazil. Pane ministře, já vás chci informovat o tom, že pan poslanec Maixner v podstatě souhlasil s tím, že případně odpovíte písemně, ale rozhodné máte v souladu s jednacím řádem právo vystoupit už nyní.
Ministr obrany ČR Miloslav Výborný: Pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, především se vám, pane poslance, ale i ostatním přítomným chci omluvit za to, že jsem nebyl na začátku vaší interpelace v jednací síni přítomen. Možná víte, že souběžně s Poslaneckou sněmovnou zasedá na své ustavující schůzi Senát Parlamentu České republiky a musím se vám přiznat, že jsem se dostat do střetu dvou povinností, z nichž jedna povinnost je povinností ústavní. Dva výbory Senátu žádaly, abych byl přítomen v jejich zasedání a já považuji za svou povinnost se schůze senátního výboru zúčastnit. Nicméně chápu, že se vás mohlo dotknout, že jsem nebyl přítomen na začátku přednášení vaší interpelace. Pokud se vás to dotklo, myslím, že umíte přijmout tuto moji omluvu.
Pane poslanče, nemýlím-li se, vaše interpelace v souladu s tím, co jeden z poslanců vašeho klubu dnes v odpolední rozpravě navrhoval, byla specifikována. Byla specifikována jako "interpelace ve věci financování v armádě". Já jsem si v rámci takto specifikované interpelace připravil odpověď a není to odpověď nijak dlouhá. Je zhruba třístránková a jsem přesvědčen, že je výstižná.
Obávám se ovšem, že vaše interpelace skončila mnoha dalšími otázkami, které jsou nepochybně otázkami vážnými. Promiňte mi a nezlobte se, nestačil jsem si celý souhrn dalších otázek poznamenat v rámci vaší řeči, a to už jsem přítomen byl.
Pane poslanče, podle mého mínění máme teď před sebou dvě možnosti. Buď já vám dám své slovo, své prohlášení člena vlády, které je v souladu s jednacím řádem, že vám totiž odpovím na celou sadu otázek písemně - to je jedna možnost - nebo odpovím na tu interpelaci, kterou jste avizoval, to je na interpelaci ve věci financování armády. To je druhá možnost. Možná bychom se mohli také shodnout na tom, že když mi dáte písemně své otázky, které jste před chvílí přečetl do mikrofonu, dám vám okamžitou ústní odpověď. Ale k tomu vás nikterak nemohu nutit.
Já, pane poslanče, bych v tuto chvíli svoji odpověď zakončil a protože vy máte podle jednacího řádu právo na krátkou repliku, myslím, že právě této repliky můžete využít k tomu, že mi sdělíte, zda si přejeme postupovat (vždy to bude podle zákona) variantou jedna nebo variantou dvě, popřípadě variantou tři. Jsem připraven na každou z nich. Děkuji vám za pochopení.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Výbornému. Prosím, aby pan poslanec Maixner se ujal slova.
Poslanec Pavel Maixner: Pane ministře, já věřím vašemu slovu a bude mi stačit, když na dané otázky odpovíte písemně dle zákona.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Maixnerovi a nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec Petr Zajíc, který hodlá interpelovat ministra vnitra Jana Rumla ve věci přílivu Asiatů a jiných cizinců do naší republiky.
Ministr obrany ČR Miloslav Výborný: Pane předsedající, promiňte, ale já mám právo ještě po poslanci vystoupit.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já se, pane ministře, hluboce omlouvám. Já jsem netušil, že ještě hodláte vystoupit. Hluboce se omlouvám.
Ministr obrany ČR Miloslav Výborný: Já jsem chtěl panu poslanci říci, že tuto dohodu považuji za samozřejmou a že ji přirozeně splním v tom čase, který mi zákon ukládá.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, teď už může pan poslanec Zajíc splnit svou ústavní povinnost a interpelovat ministra - právo, ne povinnost.
Poslanec Petr Zajíc: Pane ministře, vzhledem k tomu, že mě neuspokojila vaše odpověď na interpelaci pana Krejsy minulý týden, se vás chci znovu zeptat. V České republice je v současné době asi 40 tisíc Asiatů, konkrétně Vietnamců a Číňanů. Vzhledem k tomu, že nikdo z nich nepracuje v jiných oborech a odvětvích kromě prodeje mnohdy pašovaného zboží pochybné kvality a původu, z čehož se neodvádí daně, celní poplatky a porušují tím zákon, a tak se nadměrně obohacují, tím se v očích české veřejnosti stávají obtížnou komunitou, která ničím nepřispívá růstu naší ekonomiky, tudíž jsou nám k ničemu. Mnohé zboží opatřují značkami renomovaných firem, čímž nedělají dobré jméno České republice ve světě.
Tato skutečnost je zaviněna benevolencí současné vlády a neschopností či neochotou přijmout takové zákony, které by tomu čelily. V naší republice za posledních 6 let vzrostla kriminalita o více jak 400 %. Na této kriminalitě se podílejí velkou měrou i cizinci. Proto se vás chci zeptat, co hodláte vy a vláda, jíž jste členem, s tímto problémem udělat. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Zajícovi a prosím pana ministra Rumla o odpověď.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Pane předsedající, dámy a pánové, já jsem minulý čtvrtek tady velice obsáhle odpovídal na interpelaci označenou jako problém vietnamských stánkařů, kde jsem přesáhl tuto tematiku rozborem situace, postavení, množství, počtu cizinců na území ČR. Hovořil jsem zde o tom, co vláda hodlá v cizinecké problematice v tomto volebním období dělat, hovořil jsem o jistém zpřísněném pohledu na problematiku cizinců, o nově vypracovávané vízové praxi, hovořil jsem o novelách živnostenských zákonů, které by měly některé věci upravit tak, aby nebylo možno tohoto zákona zneužívat atd. atd. Zřejmě poslanci Republikanů buď neposlouchali, nebo nevím.
Já samozřejmě bych mohl udělat jednu věc. Já tady mám obsáhlou zprávu Údaje k občanům Asie v ČR a mohl bych ji teď začít číst a tím již by skončily veškeré interpelace. Já to neudělám, protože si myslím, že to není úplně korektní, ale byl bych rád, kdybyste se i vy chovali korektně a nedávali stejné téma, otázku, kterou jsem odpovídal před týdnem, znovu.
Já řeknu jenom některé. Mohl bych mluvit zde velice dlouho o podmínkách vstupu občanů asijských zemí, které státy mají bezvízový styk s námi, vízový, zvláštní vízový režim, zpřísněný zvláštní vízový režim, mohl bych mluvit o trvalých, dlouhodobých pobytech, o nelegální migraci, kterou zapřičiňují cizinci, a mezi nimi občané z asijských zemí. Mohl bych mluvit o vyhoštění, zákazech pobytu, trestné činnosti, je toho mnoho. Něco jsem z toho říkal minule.
Ale jenom bych chtěl říci, že oproti 31. 12. 1993 vzrostl počtem občanů z asijských zemí s trvalým pobytem k 30. 6. 1996 o 1.413 osob, tj. asi 84 %. Takže dnes je k trvalému pobytu přihlášeno asi 3.101 občanů z asijských zemí, což je 7,5 % z celkového počtu cizinců s trvalým pobytem. Co se týče dlouhodobého pobytu občanů asijských zemí, jsou asi z 89 % přihlášeni k dlouhodobému pobytu a k 30. 6. bylo v České republice přihlášeno k dlouhodobému pobytu 24.593 občanů z asijských zemí, což je 17 % z celkového počtu cizinců. To znamená, od roku 1993 došlo k nárůstu o 12.937 osob, tj. asi o 111 %. Takže celkový počet cizinců z asijských zemí tedy není 40 tisíc, je to necelých 30 tisíc. Nejvíce je z asijských států k pobytu v ČR přihlášeno občanů Vietnamu, k 30. 6. 1996 jich žilo zde 17.347.
Já jsem již minule hovořil o tom, proč tomu tak je, jaký vztah jsme měli s některými zeměmi v minulosti a že se tady ti lidé pak usazovali, že se zde ženili nebo vdávali. V zájmu slučování rodin, jak ukládá zákon, potom zde žádali o trvalé pobyty jejich rodinní příslušníci atd. atd.
Já tuto tematiku nechci znovu pečlivě probírat, chtěl bych jenom znovu opakovat, že vláda je připravena a v koncepci vnitřního pořádku bezpečnosti schválila velice rozsáhlý, pečlivě připravený program, který by měl komplexně řešit problematiku na našem území. V nejkratší možné době již nyní předkládám vládě nové zákony o pobytu cizinců, nový zákon o azylu, bude připraven nový živnostenský zákon, který bude zpřísňovat některá ustanovení pro cizince, připravujeme společně s Ministerstvem zahraničí nový přístup k vízové praxi tak, aby byla naše vízová praxe slučitelná, kompatibilní se zeměmi Evropské unie atd. atd. Tento materiál jsem předložil poslancům výboru pro obranu a bezpečnost a ti z vás, kteří jste jeho členy, jej máte již nyní k dispozici. Tolik bych chtěl říci k této problematice.
Jinak samozřejmě fiskální záležitosti, daně, splacení podnikání, záležitost původu zboží atd. - já jsem už minule o tom hovořil - takže ministru vnitra nepřísluší tyto otázky, jsou to otázky, které musíte směřovat na ministra financí a on na ně jistě kvalifikovaně odpoví. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Janu Rumlovi. Ptám se pana poslance Zajíce, zda-li hodlá vystoupit? Není tomu tak. Tím se dostává na řadu pan poslanec Krampera, který bude interpelovat pana ministra Martina Římana ve věci privatizace technického vybavení Českých drah.
Poslanec Zdeněk Krampera: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, pane ministře, už delší dobu všichni sledujeme zhoršující se stav na Českých drahách, který je způsoben i mj. neustálým privatizováním technického vybavení, které sloužilo k opravám a údržbě trati. Tím se České dráhy dostaly do situace, že samy musí na údržbu a opravy tratí tyto drahé technické prostředky pronajímat od soukromých firem, kterým právě za velmi nízké ceny tyto prostředky prodaly. Výše, za kterou tyto soukromé firmy Českým drahám účtují vykonané práce, jsou až 12-ti násobně vyšší než v případě, ve kterém České dráhy by tyto technické prostředky provozovaly samy. Jako další příklad mohu uvést odprodej nákladních vozů Českých drah švýcarské firmě, která pak tyto nákladní vozy zpětně pronajímá Českým drahám opět za mnohonásobně vyšší ceny. Potom se vskutku není čemu divit, že finanční situace Českých drah je neustále horší a horší.
Proto by mne zajímalo, kdo a proč takovým způsobem jedná. Kdo takové jednání povoluje a kdo je za takovéto počínání zodpovědný. Hlavně na závěr otázka, kdo ponese za tyto kroky trestní zodpovědnost. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kramperovi a prosím, aby se slova ujal pan ministr Říman a odpověděl na právě přednesenou interpelaci.
Ministr dopravy a spojů ČR Martin Říman: Pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, dovolte mi, abych reagoval na právě přednesenou interpelaci. Chtěl bych vás předem ubezpečit, že jakákoliv privatizace majetku Českých drah, které jsou státní organizací a majetek, se kterým hospodaří, je státním majetkem a je pod přísným a přímým dohledem státu a každý majetek Českých drah musí být privatizován či odprodáván pouze v souladu s příslušnými zákonnými předpisy.
Na ilustraci bych uvedl několik čísel o tom, kolik majetku bylo v posledních několika letech privatizováno a jakým způsobem. Tuto problematiku je třeba rozdělit do dvou částí: totiž na majetek, který je privatizován podle předložených privatizačních projektů na základě usnesení vlády a majetek, který je privatizován na výjimku podle § 45 zákona č. 92/1991 Sb., rovněž na základě schválení vládou.
V roce 1993 byla organizována privatizace určitých částí majetku v právu hospodaření Českých drah, toho majetku, který bezprostředně nesouvisí s hlavní činností organizace a majetku, který byl v mnoha případech dlouhodobě pronajat, resp. je v mnoha případech svých charakterem velmi specifický a netýká se hlavní činnosti drah. Je to především soubor majetku železničního zdravotnictví, mateřské školy, rekreační nebo ubytovací zařízení. Usnesením vlády č. 502/1993 a č. 418/1994 bylo takto vyhlášeno do privatizace 243 položek na jednotlivých částí státního majetku v hospodaření Českých drah v celkové hodnotě cca 2 miliardy 800 milionů korun. Z těchto 243 položek byl k 1. prosinci letošního roku již převeden na Fond národního majetku v hodnotě 237 milionů korun, tedy asi jedna desetina celkového vyhlášeného majetku. Tento majetek byl realizován částečně a výnos k 1. prosinci 1996 z tohoto majetku činil 91 milionů 404 tisíc 500 korun.
Z uvedeného vyplývá, že rozsah majetku, který byl dosud privatizován, není v žádném případě enormní a troufnu si říci, že skoro je tornu naopak. Tento výnos navíc v souladu s platnými předpisy je převáděn na podporu rozvoje železniční dopravní cesty.
Druhý soubor majetku, ten, který je privatizován na základě udělení výjimky podle § 45 zákona č. 92/1991 Sb., to je majetek, který je privatizován usneseními vlády. Od roku 1993 bylo takto vládou povoleno odprodat nepotřebný majetek v hodnotě zhruba 135 milionů korun s tím, že 96 milionů korun v březnu loňského roku bylo použito přednostně k úhradě závazků vůči státnímu rozpočtu a vůči bankám, zbytek, tedy asi 38,5 milionů korun je zase používáno na financování rozvoje železniční dopravní cesty. Jen pro úplnost uvádím, že k 1. prosinci letošního roku bylo na naše ministerstvo předáno celkem 198 dalších žádostí Českých drah o převod nepotřebného majetku, především nemovitého, z toho dosud byla vládou udělena výjimka těmto 80 žádostem. Zbývajících 118 žádostí je v řízení před předložením vládě České republiky.
Myslím si, pane poslanče, že z uvedeného jasně vyplývá, že privatizace státního majetku, který je v právu hospodaření Českých drah, je pod velmi podrobnou a přísnou kontrolou a drobnohledem státních orgánů, především, našeho ministerstva a potažmo České vlády a že v těchto případech opravdu nedochází k tomu, co by bylo možno nazvat postupem mimo stávající právní předpisy. Pokud vy máte jakékoliv informace o tom, že by se postupovalo v rozporu s platnými právními předpisy, že by dokonce byly páchány trestné činy v této věci, myslím si, že je na místě okamžitě tyto věci ohlásit u orgánů, které jsou k tomu příslušné. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Římanovi a ptám se, zda-li pan poslanec chce vystoupit. Ano, je tomu tak.
Poslanec Zdeněk Krampera: Dělal jsem si pečlivě poznámky i na všechnu statistiku, co se týká financí, ale spíš jsem se, pane ministře, ptal na to, jakým způsobem vůbec jsou tyto transakce prováděny tímto způsobem. Já vím, že jste tenkrát u švýcarských firem nebyl čili za to nenesete odpovědnost, byli to vaši předchůdci, ale tady jde spíš o to - vyčíslil jste mi všechny položky, to je hezké - a stěžují si na to i vaši zaměstnanci, proč dochází k takovémuto zbytečnému plýtvání, když dráhy technické prostředky potřebují. Proč se privatizují, když si je potom musíte znovu zase vypůjčovat za 12-ti násobek ceny?
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kramperovi a prosím opět o slovo pana ministra Římana.
Ministr dopravy ČR Martin Říman: Pane poslanče, správně jste řekl, že u odprodeje vagónů švýcarské firmě jsem nebyl. Přiznám se, že o této transakci nevím, nevím, v kterém roce byla uskutečněna, nevím, na základě kterého usnesení vlády či vůbec zda-li na základě usneseni vlády byla provedena a jakým způsobem se tato transakce realizovala. Nezbývá mi než zopakovat to, co jsem řekl prve, totiž, buď byl v této souvislosti porušen zákon, tzn., že vozy byly prodány v rozporu s platnými právními předpisy v té době nebo ne.
To znamená, že všechno je po právní stránce v pořádku. Jestliže platí první varianta, a já to samozřejmě ověřím, pak je na místě, aby bylo zahájeno patřičné šetření.
Co se týče odprodeje technických prostředků v majetku Českých drah s tím, že pak ty práce, které jsou těmito technickými prostředky vykonávány, musí být najímány. Samozřejmě došlo v minulém období k privatizaci, např. opravárenských dílen pro opravy kolejových vozidel jak lokomotiv, tak vagónů. Domnívám se, že to byl správný krok, neboť tyto továrny nebo dílny, to jsou velké dílny, spíše továrny, jsou schopny provádět další práce mimo České dráhy a provádějí je dnes a chovají se jako soukromé subjekty, hledají si práci na zahraničních trzích, hledají si práci v jiných oblastech než v oblasti železnice a Českých drah. U některých těchto opraven procento činnosti mimo České dráhy dosahuje 50 procent a myslím si, že toto je v pořádku, protože struktura těchto opraven, těchto dílen, byla velmi naddimenzovaná v minulém období a České dráhy by nebyly schopny uživit svou poptávkou veškeré tyto dílny a jakožto majetek Českých drah by samozřejmě tyto neměly zájem na hledání si práce jinde. Nemám informace o tom, že by tyto firmy si obecně účtovaly tak přemrštěné Částky za svou práci, jak vy o tom hovoříte. Přiznám se, že mé informace jsou spíše opačné. V nedávné době jsem navštívil jednu z těchto opraven v Šumperku, kde jsem byl informován o finančním hospodaření tohoto podniku, který zaměstnává několik set lidí. Informace, kterých se mi dostalo, nesvědčí o tom, že by si účtovali za svou práci nehorázné nebo přemrštěné částky a nesvědčí o tom ani informace z dalších těchto dílen, kterém jsem navštívil.
Pokud mi dodáte nebo sdělíte konkrétní příklad, kdy České dráhy poptávají práci za deseti dvanáctinásobek běžné ceny, pak se mu samozřejmé budu věnovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Římanovi. Nyní přistoupíme k projednání interpelace Pavla Maixnera na ministra zahraničních věcí Josefa Zieleniece. Takže pan poslanec Maixner má slovo.
Poslanec Pavel Maixner: Pane předsedající, dámy a pánové, vážení hosté, vážený pane ministře, je celkem logické, že vaše ministerstvo zatěžuje státní rozpočet na neinvestiční výdaje ze všech ministerstev nejvíce. I přes tento nepříznivý stav, který se promítá do ekonomiky vašeho ministerstva, si myslím, že by bylo na místě, aby vaše ministerstvo omezilo všechny plánované zahraniční cesty minimálně o 50 procent, aby došlo alespoň částečně k ušetření takto zbytečně promrhaných státních prostředků.
Proto se vás ptám, pane ministře, kolik hodláte omezit zahraničních cest vašeho ministerstva, kolik hodláte omezit našich velvyslanectví rozsetých po celém světě, které nemají v mnoha případech své opodstatnění a udržují se jen z jakési kontinuity či kamarádství.
Za třetí, kolik vykazují zahraničních cest vaše velvyslanectví, která máme zřízena. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Maixnerovi a prosím, aby se slova ujal pan ministr Zieleniec.
Místopředseda vlády ČR Josef Zieleniec: Pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, z náplně činnosti Ministerstva zahraničních věcí vyplývá, že v tomto resortu se uskutečňuje nejvíce zahraničních pracovních cest.
Tyto cesty se uskutečňují především za účtem politických jednání se zahraničními partnery, účasti na příslušných zasedáních a konferencích mezinárodních organizací.
Tyto cesty jsou přirozenou součástí naší aktivity, kterou je naplňování záměrů a cílů české zahraniční politiky, kterou je především ochrana našich zájmů v zahraničí, v zájmu státu, ale také konkrétních zájmů našich občanů.
Pracovní cesty do zahraničí jsou pochopitelně zaměřeny také na provozování řízení a kontrolu našich zastupitelských úřadů. Jedná se např. také o vysílání a přeložení pracovníků a jejich rodinných příslušníků k výkonu práce na zastupitelských úřadech, služební cesty související s kontrolní činností na zastupitelských úřadech, služební cesty související s dozorem v rámci staveb a rekonstrukce objektů našich úřadů, služební cesty, které souvisejí s kurýrní službou, tedy dopravou, diplomatické posty. Mnohé pracovní cesty na zastupitelské úřady jsou uskutečňovány také pro to, abychom uspořili, abychom tam, kde práce našich řemeslníků, včetně výloh na cesty, je levnější než zaměstnání místních řemeslníků.
Musíme si uvědomit, že Česká republika je stát, který je otevřený, má tudíž zastoupení v mnoha zemích a že udržování tohoto zastoupení v zahraničí také u příslušných mezinárodních organizací znamená nárok také na pracovní cesty.
Věnujeme otázce nákladů na pracovní cesty velkou pozornost. Všechny cesty jsou pečlivě plánovány, jsou schvalovány několika nadřízenými pracovníky a jsou určeny limity na cestovné. Platí příslušná směrnice o cestovních nákladech.
Snažíme se snižovat náklady také tím, že dojednáváme dohody nejčastěji s českými společnostmi, jako např. s ČSA, které umožňují levnější nákup letenek, používáme vlastní ubytovací kapacity na zastupitelských úřadech, čímž se snažíme šetřit nocležné v hotelích.
Chtěl bych upozornit, že naše náklady na pracovní cesty jsou přiměřené. Srovnáme-li např. roční náklady celého Ministerstva zahraničí na všechny pracovní cesty do zahraničí s např. ročními náklady na cesty Poslanecké sněmovny, tak je to pouhý dvojnásobek.
Pokud jde o rozsah našeho zastoupení, o počet velvyslanectví, které máme ve světě, ten odpovídá zhruba počtu velvyslanectví, který udržují státy podobné velikosti a podobné tradice jako Česká republika.
Snažíme se optimalizovat rozmístění našich zastupitelských úřadů tak, aby co nejlépe sloužily ochraně našich zájmů nejen politických, ale také obchodních, aby se dobře staraly o zájmy našich občanů. Peníze, které stát vynakládá na zahraniční službu České republiky, jsou dobře vynaložené peníze, protože bez toho, abychom se starali o státní zájmy, o zájmy našich občanů, by nepochybně stát, podniky a občané i ve finanční rovině zaznamenali daleko větší ztráty. Děkuji pěkně.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Josefu Zielencovi. Ptám se pana poslance Maixnera, zda hodlá vystoupit? Ano, hodlá položit doplňující otázku.
Poslanec Pavel Maixner: Pane ministře, já jsem si vědom, že Ministerstvo zahraničí asi bude mít největší náklady na zahraniční cesty. Ale chtěl bych od vás slyšet jen ano nebo ne, jestli omezíte své zahraniční cesty o těch 50 %.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Takže, pane ministře, je žádána jednoslabičná odpověď, ale je na vás, kolik prostoru své odpovědi dáte.
Místopředseda vlády ČR Josef Zieleniec: Já předpokládám, že pan poslanec si propočítal, proč je výhodné omezit právě o 50 % a pouze zapomněl uvést tento propočet a argumentaci zde v dotazu. Rád si tento propočet prostuduji, srovnám s naším odhadem toho, co je nejlepší pro ochranu zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí a odpovím vám na to písemně. Pokud takovýto výpočet nedostanu, musím vycházet z naší rozvahy, z našich odhadů toho, co je přiměřené pro ochranu zájmů České republiky a z těchto úvah nevychází, že bychom měli omezit právě na 50 % tak, jak to pan poslanec uvedl, aniž uvedl jediný sebemenší argument na podporu svého výpočtu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi a protože se naplnil čas určený pro interpelace, tento bod končím.
Paní a pánové, oznamuji, že organizační výbor zasedne v 18.45 hodin v místnosti 106. V 19.15 hodin se sejde v místnosti 120 politické grémium. Mou povinností by mělo být také oznámit, čím budeme zítra ráno v 9.00 hodin pokračovat. Já bych si však vyhradil tuto informaci, a to proto, že právě politické grémium by se mělo poradit, jaký bude vlastně pořad zítřejšího dne.
Děkuji všem, kteří vydrželi, přeji hezký večer a nashledanou.
(Schůze přerušena v 18.25 hodin.)