Poslankyně Jana Pešková: Vážený pane ministře, v Nemocnici na Homolce se používá při operacích mozku špičková technika. Supermoderní přístroj, operační navigátor zde neurochirurgové používají od ledna tohoto roku. Je paradoxní, že za jeho použití nedostane nemocnice od zdravotních pojišťoven žádnou úhradu. V době, kdy úředníci sestavovali bodové ohodnocení výkonů, tento navigační operátor neexistoval a dnes nemá nikdo z lékařů čas a možná ani chuť podstoupit několikaměsíční martýrium s úředníky Ministerstva zdravotnictví. Žádám vás, pane ministře, abyste se celou vahou své funkce a svého úřadu zasadil o vyšetření tohoto problému.
Ještě bych chtěla dodat, že nemocnice dostane od pojišťovny za operaci mozku 3.000,- Kč. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Janě Peškové a prosím pana ministra Jana Stráského, aby odpověděl na tuto interpelaci.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, dámy a pánové, paní poslankyně, nebude mi asi připočteno k dobru, ale musím se zmínit, že název této interpelace způsobil, že se změnilo ministerstvo ve špionážní orgán, aby zjistilo, o co jde. Název interpelace byl "ve věci operačního navigátoru viewing wand (?). Mohu vám teď odpovědět - a vy jste to naznačila až v tomto textu, že je to skutečně jediné unikátní zařízení v České republice, které je napojeno na gama nůž. Z tohoto hlediska je to vlastně jeho součást koupená dodatečně, koupená vlastně v loňském roce za 6 miliónů korun, která slouží k operacím mozku.
Aniž bych chtěl zdržovat a zneužívat toho, o čem se zde tolik diskutuje, dovolte mi, abych využil situace a řekl pár slov k tomu, o co jde, a pak odpověděl na vaši otázku, kterou jsem se dozvěděl až teď, když jsem se připravoval všestranně na všechny souvislosti tohoto zařízení. Je to jakýsi zobrazovací systém, který umožňuje, aby při operacích mozku prováděných pomocí gama nože, si operatér mohl na tomto operačním navigátoru promítnout modelové mozek skutečného pacienta a sledovat při provádění operace jednotlivé úkony lépe než na vlastním mozku, kde je provádí. Z tohoto hlediska a to považuji za nutné říci, alespoň v tomto rozsahu - doufám, že i pro laika, což jsem i já, srozumitelného - mohu také formulovat odpověď. Toto zařízení neslouží k žádné specifické operaci, je to pomocné zařízení. Není vázáno na žádný konkrétní úkon, který by byl způsobilý k provedení pouze tímto způsobem.
Odpovídám tedy na vaši otázku, kterou znám až teď, tzn. jak je to s bodovým ohodnocením, že skutečně použití tohoto přístroje není součástí bodového ohodnocení. Nebo-li všichni, kteří provádějí tyto neurochirurgické operace, mají určitou odměnu, která je vyjádřena v sazebníku a Homolka, která je provádí tímto způsobem, má odměnu stejnou jako všichni ostatní. Zdůvodnění je, a proto asi nepomůže ani jednání mnohaměsíční s úředníky Ministerstva zdravotnictví, že to je nadstandardní využití tohoto postupu, který způsobuje jeho použivateli, tzn. Nemocnici na Homolce, o tolik efektivnější, rychlejší, přesnější provedení této operace, že jej pokládáme za nadstandard. To vysvětluji pro ostatní poslance, že nejde o žádný chybějící výkon v seznamu výkonů. Jde o to, že určitý výkon - a mám ho podrobně popsán, mohl bych vás s ním seznámit - se provádí použitím tohoto pomocného zobrazení, které umožňuje rychlejší, přesnější a patrné i pro pacienta bezpečnější provedení příslušné operace. Odměna za ni je skutečně, jako by byla provedena bez použití tohoto přístroje.
Nevidím důvod, proč bychom měli použití tohoto přístroje zavádět do seznamu výkonů. Je to jakási alternativní technologie řešení určitého zdravotního případu, která je v seznamu výkonů zahrnuta a použita a na které se nezohledňuje fakt, že se k jejímu provedení v případě Homolky, kde bylo provedeno asi 80 operací pomoct tohoto přístroje, k tomu zakoupilo za 6 miliónů toto z hlediska ocenění výkonu pomocné zařízení.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi. Ptám se, zdali paní poslankyně chce položit doplňující otázku? Není tomu tak. Prosím v tuto chvíli pana poslance Krejsu, aby interpelovat pana ministra Rumla ve věci autohavárie pana poslance Vlacha.
Poslanec Josef Krejsa: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, ve smyslu zákona č. 90/95 Sb., § 111 odstavce 1, 2, 3, 4, 5, dokonce i 6 dovoluji si interpelovat ve věci autohavárie kolegy Vlacha.
Vy sám, pana ministře, pod čerstvým dojmem volby předsedy Senátu, víte nejlépe, že občas se člověku něco vymkne z rukou, včetně řízení. Shakespeare dokonce tvrdí: "Vymknuta z kloubů, doba šíří." Pan kolega Vlach zranil při nehodě dva policisty. Policisty soustavně obhajují v této sněmovně pouze dva poslanci. Kdybyste jako jeden z nich interpeloval sám sebe jako ministra, jistě by to vzbudilo pozornost pana ministra Stráského a jeho experti by byli znepokojeni.
Proto se musím ptát já: Bylo vůbec zahájeno trestní stíhání? Požádal vyšetřovatel mandátový a imunitní výbor o vydání kolegy Vlacha, jak je to běžné u republikánských poslanců? A poslední otázka, kdo vyvíjel nátlak na policejní lékařku, aby ukončila pracovní neschopnost jednoho z policistů, aby nešlo o trestný čin ze strany kolegy Vlacha, ale o pouhý přestupek?
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Krejsovi, a prosím pana ministra, aby na tuto interpelaci odpověděl.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, já jsem zde už minule zdůvodňoval svoji určitou nechuť k odpovědím na interpelace podobného typu, které souvisejí s procesní stránkou nějaké věci, ať už se jedná o šetření podle trestního řádu, nebo podle řádu správního, vzhledem k ochraně osobnosti k ochraně dat. U pana Jiřího Vlacha přesto budu trochu obšírnější, protože je to veřejný činitel a mohu si dovolit v tomto duchu některé podrobnější informace uvést.
Především je třeba říci, že 24. 9. t.r. došlo k dopravní nehodě v Praze 1 na Nábřeží Eduarda Beneše, u sloupku veřejného osvětlení č. 5. V tuto dobu řídil Jiří Vlach služební vozidlo Kanceláře Poslanecké sněmovny a dostal na vlhké vozovce smyk, najel do protisměru a střetl se s protijedoucím vozidlem Policie ČR: Při této dopravní nehodě utrpěli dva policisté zranění a na obou vozidlech vznikla hmotná škoda.
K určení rozsahu zranění obou policistů byl přibrán soudní znalec z oboru soudního lékařství. Jenom pro vaši informaci bych chtěl říci, že požití alkoholických nápojů nebylo ani u jednoho z účastníků nehody zjištěno a že Jiří Vlach zaviněni nehody přiznal v plném rozsahu.
Vyšetřovatel posuzoval na základě znaleckého posudku soudního znalce v oboru soudního lékařství zranění jednoho z policistů, protože doba léčení přesáhla dobu, kdy lze hovořit o ublížení na zdraví, a kvalifikoval jej jako zranění prosté vzhledem k tomu, že ze strany Jiřího Vlacha nebyla porušena důležitá povinnost, uložená mu podle zákona. Tzn., že se zde nejedná o podezření z trestného činu, ale z přestupku proti bezpečnosti, plynulosti silničního provozu a přestupku proti občanskému soužití, protože Jiří Vlach z nedbalosti ublížil na zdraví. Vzhledem k tomu, že nebyla porušena důležitá povinnost uložená zákonem, což by bylo v případě, že by Jiří Vlach úmyslně porušil některý zákon - ale on neopatrností dostal smyk a došlo k nehodě - tak to bylo kvalifikováno jako přestupek. Vzhledem k tomu, že pan Jiří Vlach je poslancem, vztahuje se na něj imunita, takže ta věc byla odložena.
O tom, že by byl soudní znalec z oboru soudního lékařství jakkoli někým ovlivňován, nemám žádné informace. Tolik vám k tomu mohu říci.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Janu Rumlovi. Pan poslanec Krejsa položí doplňující otázku.
Poslanec Josef Krejsa: Pane ministře, já ty informace mám, nicméně vám děkuji, že jste mě neodkázal na kolegu Vika, který ví všechno, a že jste opravdu podrobně odpověděl na moji interpelaci. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Krejsovi a prosím, aby s další interpelací vystoupil pan poslanec Zdeněk Krampera. Bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Jana Stráského ve věci kolínské nemocnice.
Poslanec Zdeněk Krampera: Pane předsedající, dámy a pánové, pane ministře, obracím se na vás ve věci areálu kolínské nemocnice. V areálu kolínské nemocnice stojí už takřka 5 let bez užitku hrubá stavba budovy pavilonu, který má sloužit jako lůžkové zařízení. Objekt pomalu chátrá, protože na jeho dostavbu zatím nemocnice nedostala finanční prostředky. Budova je důležitá pro chod celé nemocnice, protože v jejím suterénu je výměníková stanice, která celý areál zásobuje horkou vodou a parou. Finanční příspěvek proto nemocnice požaduje po Ministerstvu zdravotnictví a financí prostřednictvím svého zřizovatele, kterým je kolínský okresní úřad.
Proto se vás na závěr ptám, co hodláte udělat vy a vaše ministerstvo ve věci špatného stavu kolínské nemocnice. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kramperovi a prosím, aby se slova ujal pan ministr Jan Stráský.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, otázka byla velmi konkrétní, přesto na ni musím odpovědět s vysvětlením některých faktů, které v tom zjednodušení nezazněly.
Jedná se o velmi megalomanskou stavbu své doby o šesti pavilonech, která byla zahájena před rokem 1989 a která byla v r. 1992 ukončena v jisté etapě, z níž jeden projev této etapy je nedokončený rozestavěný pavilon, který původně nebyl určen k tomu, co jste pane poslanče uváděl, což jenom doplňuji, vy jste neříkal, že to bylo tak původně, který by teď by měl sloužit jako lůžková kapacita. Vyplývá z toho, že nebude vynaloženo podle původního rozpočtu 80 milionů na dokončení této stavby, protože nemocnice došla k závěru, který sdílím, že by tento pavilon mohl a měl být dokončen jako geriatrické lůžkové oddělení, poněvadž lůžka tohoto typu potřebujeme. Žádost na podporu této dostavby - upozorňuji, že se jedná o nemocnici, jejímž zřizovatelem je okresní úřad - jsme dostali 20. srpna t.r., tedy po zpracování rozpočtu, nevzali jsme zatím v úvahu podporu této nemocnice pro r. 1997.
Uplatnění tohoto požadavku se dostává do střetu s přáním Poslanecké sněmovny, která nám uložila předložit kritéria pro posuzování těchto staveb, která zároveň projevila zájem, aby i o těchto stavbách rozhodovalo ministerstvo zdravotnictví, což skutečně hodlám učinit. Odpovídám tedy, že všechny věcné důvody směřují k tomu, že je třeba tento pavilon vzhledem k vysokému stupni rozestavěnosti skutečně dokončit. Je třeba ho využít nikoliv k původnímu účelu, pro který byl stavěn, ale k účelu který se dnes jeví v této nemocnici aktuální. Podle podmínek, které předložím Poslanecké sněmovně obecné k rozhodování o podpoře staveb zřizovatelů mimo Ministerstvo zdravotnictví ze státního rozpočtu, uvažujeme v r. 1998 dokončení tohoto pavilonu, kde chybí ještě 40 milionů korun, skutečně podpořit.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi a táži se, zdali je otázka. Není otázka, takže přistoupíme k další interpelaci, kterou je interpelace pana poslance Milana Loukoty na ministra Martina Římana ve věci průjezdnosti dálnice D1.
Poslanec Milan Loukota: Vážený pane ministře, věřím tomu, že k návštěvě své rodiny na severní Moravě nepoužíváte letadlo či pouze dráhu, proto je vám pravděpodobně dobře známo, jak je průjezdná dálnice D1, obzvláště na začátku víkendu ve směru z Prahy a koncem týdne zase směrem do Prahy.
Na celé řadě míst je provoz sveden do jednoho jízdního pruhu, jen namátkou budu jmenovat most na 81. km ve směru na Prahu, kde je jeden jízdní pruh uzavřený již velmi dlouhou dobu. Dlouhodobě je rovněž uzavřen obousměrně jeden jízdní pruh na mostě na 62. km. Dále byl např. do nedávna sveden provoz do jednoho jízdního pruhu zhruba mezi 8. až 10. km ve směru na Brno.
Chci se vás zeptat, vážený pane ministře, jak dlouho budou ještě tyto dlouhodobé uzávěry trvat a kdy už konečně bude dálnice D1 plynule průjezdná, aby motoristé nemuseli čekat v několika kilometrových frontách a za to všechno navíc ještě platit 400 Kč ročně. Budete-li argumentovat nedostatkem finančních prostředků, chci se vás tedy dál ještě dotázat, kolik financí se získá z dálničních známek a kam a za co tyto peníze plynou. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Loukotovi a prosím, aby se slova ujal pan ministr Říman.
Ministr dopravy a spojů ČR Martin Říman: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, máte pravdu v tom, že situaci na dálnici D1 znám skutečně velmi dobře a důvěrné a že jsem se stavem průjezdnosti této dálnice v celé její délce, tedy z Prahy přes Brno až do Vyškova na 229. km, velmi dobře obeznámen.
Nicméně abychom dobře pochopili současnou situaci na dálnici D1, musíme se trochu vrátit do minulosti. První úsek této dálnice byl uveden do provozu před 25 lety, je tomu letos přesně 25 let, v r. 1971. Dálnice je tedy poměrně dost stará a celý úsek z Prahy do Brna je nejzatíženější dálniční úsek v České republice. Intenzity se zde pohybují v rozmezí od 20 do 40 tisíc vozidel za 24 hodiny. Pro srovnání - dopravní intenzita na dálnici D5, tj. dálnice Praha - Plzeň, se pohybuje zhruba od 10 do 20 tisíc vozidel za 24 hodiny, na dálnici D11, tj. dálnice Praha - Poděbrady, od 10 do 16 tisíc vozidel a na dálnici D2, tj. dálnice z Brna na Břeclav, od 5 do 11 tisíc vozidel za 24 hodiny.
Myslím si, že tyto údaje, toto srovnání je naprosto vypovídající. Toto zvýšení dopravy na dálnici D1 samozřejmě způsobuje vysoké opotřebování vozovky i ostatních dálničních objektů. Důsledkem je vyjíždění příčných nerovností, trhliny, plošné rozpady celých obrusných vrstev i nedostatečná drsnost. Poruchy ve vztahu k příslušným normám již často dosahují havarijních hodnot a to má vliv na bezpečnost provozu.
Mimoto musíme vzít v úvahu kvalitu a stáří materiálů původně používaných pro výstavbu v 70. a 80. letech. I minimální finanční prostředky na údržbu, čímž došlo k podstatnému zhoršení stavu jak dálnice, tak dálničních staveb, zejména mostů. Nutno konstatovat, že ke zvýšení finančních prostředků na údržbu a opravy a rekonstrukce dálnice došlo až v roce 1992. Nebudu zde operovat nedostatkem finančních prostředků, protože v současné době tomu tak není. Do té doby byly finanční prostředky minimální a opravy se omezovaly pouze na opravdu havarijní místa. Vezmeme-li v úvahu, že například normovaná životnost živičné vozovky se pohybuje kolem 12 let, pak je zřetelné, že je nutno provádět v pravidelných intervalech na dvousetkilometrovém úseku dálnice pravidelné uzavírky a pravidelné údržby. Nelze samozřejmě opravovat dvousetkilometrový úsek celý najednou.
Tady odpovídám i na Vaši podotázku, jak dlouho to bude pokračovat. Musím zde konstatovat, že opravy mají cyklický charakter a že budou prováděny v podstatě každým rokem v určitém rozsahu, tedy i příští rok i léta následující.
Pro ilustraci byly v loňském roce na dálnicích v České republice provedeny opravy zhruba na čtyřiceti kilometrech vozovek, z toho více než jednou polovinou se podílela právě dálnice D1. Ročně rekonstruujeme 4-7 dálničních mostů. Aby obrázek byl dokonalý, zrekapituloval bych letošní rekonstrukce a opravy na dálnici D1.
Byla to oprava vozovky a stoupacího pruhu na 25. - 28. km mezi dubnem a květnem letošního roku. Byla to rekonstrukce mostu na kilometru 26. - 28. v termínu květen až říjen letošního roku. Byla to rekonstrukce mostu Střechov na 51. km v květnu až srpnu letošního roku. Byla to rekonstrukce mostu Sedlice na 62. km v květnu až srpnu letošního roku. Byla to rekonstrukce vozovky na km 92. - 93. v květnu až červnu letošního roku. Byla to rekonstrukce stoupacího pruhu Pávov na km 104. - 111. mezi červencem a listopadem letošního roku. Byla to rekonstrukce mostu v Mělníce na km 134. -136. v termínu červenec až září letošního roku. Byla to rekonstrukce mostu Popůvky na km 183. -186. v dubnu až červnu letošního roku. Byla to rekonstrukce mostu Jabloňov na km 150. v termínu červenec až září letošního roku. Byla to rekonstrukce mostu Troubsko na km 187. v termínu červenec až září letošního roku a byla to rekonstrukce asfaltobetonové vozovky na km 190. -194. v květnu až červenci.
I z tohoto výčtu vidíte, že oprav skutečně probíhá poměrné velmi mnoho, zhruba 20. - 25. km ročně. Vezmeme-li v úvahu, že životnost vozovky - jak bylo řečeno - je zhruba 12 let, pak je zřejmé, že v rámci cyklických oprav bude nutno tyto rekonstrukce provádět v podstatě neustále.
Nicméně chtěl bych Vás ubezpečit o tom, že jsou na každou takovou stavbu vybírány firmy pomocí veřejné soutěže podle zákona 199 a že jedním ze základních kritérií je i časová délka rekonstrukce. Je snaha o to, aby probíhaly co nejrychleji.
Pro stávající dálniční síť bylo na tyto opravy v letošním roce čerpáno 171 mil. Kč. Samostatným bodem, kterého bych se chtěl v souvislosti s dálnicí D1 a její průjezdností věnovat, je její zkapacitnění v nejzatíženějším úseku, což je úsek mezi Prahou a Mirošovicemi, tj. ten bod na dálnici D1, kde odbočuje silnice č. 3 ve směru na Benešov, Tábor a České Budějovice. Tam dosahují dopravní intenzity na celém úseku kolem 38 tisíc vozů za 24 hodin, a proto bylo v letošním roce přistoupeno ke zkapacitnění této dálnice ze 4 pruhů na šestipruh. V letošním roce byl zkapacitněn úsek mezi křižovatkami Všechromy a Mirošovice v délce pěti kilometrů. Zhotovitelem byla firma Stavby silnic a železnic, závod Hradec Králové a celá stavba přišla zhruba na 300 mil. Kč. Uznávám, že tato stavba samozřejmě dočasně v období od dubna do konce října zhoršila průjezdnost dálnice v tomto úseku, protože probíhala při částečných i úplných uzavírkách jízdních pásů. V prvé stavební fázi byl provoz veden ve zúžených jízdních pruzích při středním dělícím pásu a bylo rozšiřováno těleso dálnice, ve druhé a následující třetí fázi byl pak provoz veden vždy v jednom jízdním pásu ve čtyřech zúžených jízdních pruzích, přičemž se definitivně dokončovala příslušná polovina dálnice.
I přes velmi nepříznivé klimatické podmínky, které v letošním roce panovaly, se podařilo tuto stavbu dokončit a myslím si, že současný dokončený pětikilometrový úsek je dobrou vizitkou provedené práce. Upozorňuji, že v roce 1997 se bude obdobných způsobem v letním období zkapacitňovat úsek mezi křižovatkami Všechromy a Jesenice, tedy ve směru na Prahu o délce zhruba 4,5 km a další úseky až do Prahy budou pokračovat v následujících letech.
Zmínil jste rekonstrukce mostů na kilometru 62. a 82., to je velký dálniční most přes Sedlický potok. Ten bude pokračovat ještě v roce 1997, nicméně omezení na dálnici bude minimální, protože rekonstrukční práce budou nadále probíhat uvnitř mostu. Rekonstrukce druhého mostu stejného typu u Koberovic bude zahájena v roce 1997 a bude trvat stejně jako u předešlého mostu zhruba necelé dva roky.
Krátce k výhledu na příští rok, co se týče rekonstrukcí a oprav na dálnici D1. Lze předpokládat, že vzhledem k finančním objemům, které máme k dispozici po schválení státního rozpočtu, bude situace v počtu uzavírek obdobná. V současné době jsou vytypovávány úseky vozovek a mostů k opravám, zpracovává se jejich diagnostika a bude stanoveno pořadí důležitosti.
Pane poslanče, jak jsem řekl na počátku, velmi dobře jsem obeznámen se situací na dálnici D1, nicméně musím konstatovat, že vzhledem k tomu, co již zde bylo řečeno, tzn. že je určitý technický stav této dálnice, který je dán dlouhodobě, je to naše nejstarší dálnice a vzhledem k tomu - a motoristé to jisté potvrdí, že zdaleka ne všechny úseky této dálnice jsou v takovém technickém stavu, jaký bychom si přáli, bude nezbytné pokračovat v opravách a rekonstrukcích dálničního tělesa i v následujících letech.
Co však mohu zaručit proti stavu v předchozích letech je, že tyto rekonstrukce budou prováděny s maximální pečlivostí a v maximální kvalitě, která je srovnatelná s evropskou úrovní. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Římanovi a ptám se, zda-li je společenská poptávka po doplňující odpovědi. Není, děkuji panu poslanci Loukotovi.
Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Zajíc, který bude interpelovat ministra zemědělství Josefa Luxe ve věci zprávy NKÚ 1993-1994.
Poslanec Petr Zajíc: Pane ministře, Nejvyšší kontrolní úřad ukončil před několika dny šetření, jak ministerstvo zemědělství nakládalo v letech 1993 a 1994 s dotacemi do agropotravinářského komplexu. Podle názoru pracovníků NKÚ je ministerstvo zemědělství rozdělovalo nekoncepčně, často měnilo dotační podmínky, prováděcí předpisy vydávalo pozdě, nedůsledně kontrolovalo, zda příjemci dotace je využívají k určeným účelům. často byly dotace poskytnuty osobám, které se zemědělstvím neměly téměř nic společného a dodatečně jim byly upraveny smluvní podmínky, aby neoprávněné dotace nemusely vracet. Bylo to např. v okresech Karlovy Vary, Plzeň, Mladá Boleslav, Česká Lípa, Sokolov, Pardubice a další.
Bylo rovněž zjištěno, že ministerstvo zemědělství neoprávněně zakoupilo za prostředky státního rozpočtu od Agrobanky akcie za 53 mil. korun. V několika případech byly dotace na údržbu krajiny - travní porosty poskytnuty duplicitně.
Pane ministře, jaká opatření byla přijata. aby se případy neoprávněného čerpání neopakovaly a finanční prostředky ze státního rozpočtu dostávali poctiví zemědělci a ne podvodníci. Dále bych se chtěl zeptat. kdo byl za toto potrestán. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Zajícovi a prosím o odpověď ministra zemědělství Josefa Luxe.
Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych předně říci, že dotace a návratné finanční výpomoci poskytované v resortu zemědělství byly v uplynulých letech již předmětem osmi rozsáhlých kontrol, které uskutečnil Nejvyšší kontrolní úřad. O skutečné rozsáhlosti svědčí skutečnost, že např. při poslední kontrole bylo kontrolováno 13 okresů, bylo kontrolováno ministerstvo zemědělství jako ústřední orgán a 61 konkrétních kontrolovaných subjektů.
Chtěl bych ale zdůraznit, že Nejvyšší kontrolní úřad v kontrolních závěrech, o kterých hovořil pan poslanec, nikde nekonstatoval, že zjistil skutečnosti, které by nasvědčovaly spáchání trestného činu. Tomu, že NKÚ k takovému zjištění při kontrolách nedospěl, nasvědčuje skutečnost, že NKÚ v návaznosti na tyto kontroly neučinil oznámení státnímu zástupci nebo policejním orgánům, protože povinnost trestního řádu podle § 8 to ukládá každému a také NKÚ. Takže bych chtěl snížit úroveň této diskuse na úroveň konkrétních chyb ve vztahu k předpisům ministerstva, nikoli páchání trestného činu.
Co se týká jednotlivých věcí, tyto závěry jsou na stovkách stran. To znamená, že moje odpověď může být v obecné rovině, ale jsem samozřejmě připraven v případě potřeby odpovědět i konkrétně v jednotlivých konkrétních kauzách.
Myslím, že je důležité z pohledu poskytování dotací zdůraznit, že právní odpovědnost za nedodržení smluvních podmínek pro poskytování dotace má především smluvní strana, která se ve smlouvě smluvně vědomě zavázala splnit určité podmínky, a povinnost vrátit prostředky ze státního rozpočtu včetně zaplacení penále za zadržené prostředky. Ve všech případech, kde bylo zjištěno neoprávněné čerpání prostředků, finanční úřady postupují zcela jednoznačně v tomto smyslu.
Pokud jde o vaši konkrétní poznámku k Agrobance, je pravda, že ministerstvo je akcionářem Agrobanky historicky - tuším - někdy od roku 1990. Tyto akcie Agrobanky jsou vedeny v majetku ministerstva zemědělství jako finanční vklad státu do kapitálu tuzemské společnosti. O výši akcií v majetku všech ústředních orgánů státní správy vede samostatnou a velmi důkladnou evidenci ministerstvo financí a dividendy z těchto akcií jsou příjmem státního rozpočtu. Pro pořádek uvádím, že účast těchto akcií je skutečně zanedbatelná.
Co se týká jednotlivých příjemců finančních výpomocí, kde byly shledány závady, existuje konkrétní evidence, konkrétní vymáhání z pohledu finančních úřadů. Tato evidence je jak na ministerstvu zemědělství, tak na ministerstvu financí, protože tato kontrola samozřejmě spadá do odpovědnosti těchto dvou orgánů státní správy.
V případě konkrétního pochybení byla vyvozena konkrétní odpovědnost lidí, kteří tyto smlouvy podepsali. V případě chyb ministerstva zemědělství došlo k několika personálním změnám. V případě - a to je většinový případ - chyb na straně smluvních partnerů - to znamená příjemce dotací - byly vyvozeny závěry podle podepsaných smluv. To znamená vrácení prostředků plus sankce. Tolik v obecné odpovědi na vaši obecnou otázku. Pokud máte konkrétní případy, jsem připraven samozřejmě odpovědět.
Místopředseda. PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Josefu Luxovi. Ptám se pana poslance, zda-li chce vznést doplňující otázku. Ano, je tomu tak. Má k tomu příležitost.
Poslanec Petr Zajíc: Chtěl bych jenom pana ministra požádat, jestli by mi dal k dispozici konkrétní případy, kde byly tyto dotace vráceny, Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pan ministr sdělí svůj názor na tento požadavek.
Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Samozřejmě jsem k dispozici. Jestli pan poslanec bude souhlasit, učiním tak v jednoměsíční lhůtě, jak ukládají pravidla interpelací.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Můžeme přistoupit k projednávání další interpelace, kterou je interpelace pana poslance Vika na ministra Jana Rumla ve věci vyšetřování dopravní nehody herce Bartošky.