Poslanec Jan Vik: Pane premiére, doufám, že vás moje interpelace nevyvede tak z míry jako interpelace mého kolegy poslance Maixnera, ale jelikož se na vás obracím ve věci textu česko-německé deklarace, tak opravdu nevím.
Na minulé schůzi Poslanecké sněmovny jste na otázku republikánského poslance Krampery, který od vás chtěl slyšet jasnou a nevyhýbavou odpověď na to, zda jsou v česko-německé deklaraci slova vyhnání či odsun, odpověděl - a cituji vás, pane premiére, podle parlamentního stenozáznamu: Já bych si dovolil dokonce předvídat, že tam není žádné slovo z těch, které vás tak moc zlobí.
Na vaše slova tehdy reagovalo německé ministerstvo zahraničí, že slovo vyhnání v deklaraci figuruje. Ve světle výše uvedených jen velmi těžko popiratelných skutečností mi nezbývá, než vám položit otázku, proč jste - mírně řečeno - nemluvil pravdu, nebo jak je možné, že premiér České vlády v tak závažné věci tak mizerně předvídá.
Doufám, že se nebudete i s ohledem na vážnost funkce, kterou zastáváte, pokoušet vysvětlit nesrovnalosti a nepravdy vaší řeči tím, že mi budete vysvětlovat, že slovo vyhánění je významově jiné slovo než vyhnání. Já sice nemám titul JUDr. ani nejsem kandidát věd, ale s ohledem alespoň na tradiční selský rozum takové vysvětlování významu slova musím předem odmítnout. Nehledě k tomu, že němčina stejné takový rozdíl nebere na vědomí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji poslanci Janu Vikovi a prosím, aby se slova ujal předseda vlády Václav Klaus.
Předseda vlády ČR Václav Klaus: Za prvé musím říci, že v momentu minulé schůze, v momentu, kdy text deklarace byl dojednáván vyjednavači z obou ministerstev zahraničních věcí, jsem neměl žádný mandát, abych využil či zneužil momentu interpelací k tomu, abych diskutoval text této deklarace. To říkám vážně s plným rozmyslem.
V tomto smyslu odpověď vyhýbavá, nevyhýbavá, ano musím říci, že jsem volil volnou formu odpovědi. Neřekl jsem žádné výslovné slovo, také jsem si žádné výslovné slovo nevybral k interpelaci. Přesně, jak jste citoval, jsem řekl, že slova tohoto typu nebo některá tato slova v této deklaraci nebudou. To byla záměrná forma mé odpovědi. Říkám to zcela vědomě.
Spor je možná tedy o to, jestli vyhnání nebo vyhánění je slovo jiné či není slovo jiné. Pro mne, ač jsem nebyl vyjednavačem, jsou tato slova odlišná. Pro mne tato slova jsou odlišná - slovo vyhnání terminus technicus používaný s určitou dikcí, v určitém stylu, v určitém směru. Slovo vyhánění je jiný vid a jiné sdělení této věci. Já ho jako významově Jiné slovo cítím a také rozumím, proč bylo při dojednávání tohoto textu použito a proč bylo použito záměrně.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Vik využije jedné minuty k tomu, aby vystoupil. Má na to plné právo.
Poslanec Jan Vik: Pane premiére, jak Jsem už řekl, asi se opravdu neshodneme na významu slova "vyhnání" a slova "vyhánění". Myslím, že si občané udělají obrázek sami.
Já bych si dovolil položit doplňující otázku, a to ve smyslu, jak hodnotíte stanovisko bavorské vlády, že Deklarace neznamená zřeknutí se individuálních nároků, jež se týkají majetku a není konečnou čarou, ale spíše stavebním kamenem pro budoucnost. Dalším požadavkem bavorské vlády bylo, aby Helmuth Kohl prosadil vaše jednání s Landsmanschaftem. Rád bych, aby vaše jednoznačná odpověď zazněla právě teď a bylo možné se na ni kdykoli odvolat.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vikovi. Hovořit bude předseda vlády Václav Klaus.
Předseda vlády ČR Václav Klaus: Já myslím, že v tomto smyslu jsou moje jednoznačná prohlášení zde i leckde jinde dostatečně známa každému, kdo je slyšet chtěl. Partnerem České vlády je vláda Spolkové republiky Německo, nikoliv bavorská vláda. To neznamená, ze bychom se s někým z členů této vlády nemohli, nesměli, nebo dokonce neměli setkat. To určitě ano, ale partnerem pro jakákoliv jednání je pro nás spolková vláda. Proto také myslím, že není potřeba, abychom ke každému prohlášení vydávali nějaké zásadní komuniké, protože bychom se zbytečně pouštěli do přestřelky, která není nutná a která by pouze rozmělňovala jasnou zprávu, která se touto Deklarací chce dát oběma stranám - České republice i Spolkové republice Německo.
Za druhé - ze stejného důvodu partnerem české vlády nebyly, nejsou a nebudou jednotlivé dílčí organizace občanů Spolkové republiky Německo, takové nebo makové, prostě žádné, včetně organizací sudetoněmeckého Landsmanschaftu. O tom nikdy nebylo pochyb, o tom jsme též nikdy nediskutovali, a tuto úvahu jsme nezpochybňovali.
Myslíme, že kontaktů občanských, česko-německých a německo-českých je nekonečné množství každý den. Myslím, že se při nich nekádruje nikdo, kde se narodil a ve které organizaci je. Já si myslím, že k takovýmto kontaktům docházelo, dochází a docházet bude nikoliv na úrovni vlády České republiky, která by snad chtěla nebo měla jednat s dílčími subjekty Spolkové republiky Německo.
Zdá se mi, že cokoli dalšího k tomu říkat je zbytečné. O tom, že Deklarace není na věky věků vyřešením tisíciletých sousedských vztahů, ale stavebním kamínkem v tomto smyslu, není samozřejmě pochyb. Pokusme se, aby tento stavební kamínek sehrál tu pozitivní roli, kterou jsme od něj očekávali.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády, a prosím opět pana poslance Vika, aby předstoupil s další interpelací.
Poslanec Jan Vik: Pane premiére, obracím se na vás s interpelací ve věci výroby efedrinu v České republice, možnosti privatizace a s tím souvisejících rizik. Podle Ministerstva zdravotnictví jsou bezpečnostní rizika spojená s výrobou efedrinu až příliš vysoká. Rozkrádání v roztockém podniku to jenom dokazuje. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje, aby se efedrin v České republice vůbec nevyráběl.
Na druhou stranu se ministerstvo soudruha Dlouhého stále snaží podnik privatizovat, a to i s výrobou efedrinu. Ministerstvo vnitra zase tvrdí, že zastavení výroby efedrinu by bylo výhodné, ale na druhou stranu s privatizací souhlasí za přísnějších podmínek.
Jak sám asi vidíte, jednotlivá ministerstva mají na tento dle mého názoru závažný problém odlišná stanoviska, a proto se ptám vás, pane premiére, na váš názor a potažmo na názor vlády jako celku.
Problém vidím také v tom, že došlo bez povolení Ministerstva zdravotnictví k vývozu osmnácti tun efedrinu a podle amerického Úřadu pro narkotika se tato zásilka objevila s dalšími padesáti tunami také pravděpodobně českého efedrinu v tajných středoamerických laboratořích na výrobu amfetaminových drog. Jak je to možné?
Dále protidrogová brigáda obviňuje vedení podniku, že nezabezpečilo dostatečnou ostrahu objektu, ze kterého se běžně ztrácí efedrin po kilogramech a z těchto zásilek je zásobována domácí drogová scéna.
Ostrahu tak důležitého podniku údajně provádějí pouze tzv. černí šerifové z jakési soukromé bezpečnostní agentury. Nestálo by za zvážení, aby se na ostraze podílela či ostrahu sama zajišťovala přímo Policie České republiky?
Jak víme, problém drogové závislosti není dnes bohužel problémem okrajovým, ale problémem, se kterým je konfrontována stále větší část populace, zejména mladých lidí. Jsem toho názoru, že vláda by měla všemi způsoby (předsedající připomíná, že uplynul čas vymezený pro interpelaci) bojovat proti tomuto nebezpečí. Děkuji. Děkuji za toleranci panu předsedajícímu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Odpoví pan premiér Václav Klaus.
Předseda vlády ČR Václav Klaus: Obdivuji všestrannost a šíři záběru znalostí pana poslance Vika, protože on v jedné chvíli je filologickým expertem na rozlišování slov "vyhnání" a "vyhánění" a ve druhé chvíli zná naprosté detaily Výzkumného ústavu antibiotik a biotransformací v Roztokách u Prahy. Je to opravdu obdivuhodná šíře záběru. Pokud jde o detaily o tom, že se tam něco krade, nebo nekrade, já mohu skutečně jenom závidět, že má tak kvalitní zpravodajskou službu, která mu může dodávat informace tohoto typu.
Já myslím, že podstatná část té otázky nebo to, k čemu jsem já ochoten hovořit, je - jak je to s privatizací tohoto podniku, tohoto výzkumného ústavu.
Byla navržena privatizace formou veřejné soutěže. Zúčastnil se jediný zástupce a už bylo téměř před vyhlášením vítěze veřejné soutěže. Celá tato veřejná soutěž byla koncipována s očekáváním, že do tohoto okamžiku bude schválen zde ve sněmovně zákon o omamných a psychotropních látkách, a proto byla tato privatizace, nebo tato veřejná soutěž udělána tak, že nekladla příliš přísné podmínky v tomto smyslu v rámci podmínek privatizace na potenciálního a budoucího nabyvatele. Mělo se za to, že toto všechno bude ošetřeno právě zákonem o omamných a psychotropních látkách.
Protože se toto nestalo a v tu chvíli zákon schválen nebyl, tak bylo rozhodnuto po dohodě členů vyhodnocovací komise veřejné soutěže, že vítěz vyhlášen nebude a změní se podmínky této smlouvy a této veřejné soutěže.
Takže v tomto smyslu privatizace tohoto podniku byla pozastavena a nic nového se v této věci neděje. Úvahy o drobných krádežích nebo podobných věcech nejsem schopen v tuto chvíli diskutovat a také myslím, že to není otázka na interpelaci v Poslanecké sněmovně.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Vik hodlá opět položit doplňující otázku nebo se vyjádřit k vystoupení pana premiéra.
Poslanec Jan Vik: Já snad nebudu pokládat doplňující otázku, já snad jenom připomenu ty otázky, které jsem položil poprvé a na které mi nebylo odpovězeno. Já jsem se ptal na problém té ostrahy. Já myslím, že by neměl být pro premiéra české vlády, potažmo když měl interpelaci specifikovánu, se seznámit s problematikou výroby efedrinu v ČR. Ale to je jiná věc.
Jinak já bych chtěl poděkovat panu premiérovi za ocenění mých kvalit. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Samé poklony, doufám, že to vydrží až do vánoc.
Předseda vlády ČR Václav Klaus: Nevím, nerozumíme si v otázkách interpelací. Já samozřejmě zde mám podrobné hlášení policejního prezídia, které mně říká, že došlo ke krádeži v té a v té chvíli, co se v roce 1994 stalo za krádež v momentu transportu efedrinu určeného na vývoz do Pakistánu, co bylo odcizeno v terminálu ČSAD v Praze 10 atd. atd. Já si opravdu myslím, že to nejsou věci zajímající jakéhokoliv poslance, natož jakéhokoliv diváka v České televizi. To je otázka technická, věcná pro policejní prezídium a byl zde před chviličkou i pan ministr vnitra a o těchto věcech nepochybně ví a tyto věci - mohu maximálně říci, že budou sledovány.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády a nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec Krampera a aby vystoupil s interpelací ve věci výzkumu prováděného na občanech České republiky. Chyba, tak se omlouvám, já jsem to přečetl, vy to upravte. Dobře. Buďte tak laskav a vystupte k tomu, co bylo vylosováno.
Poslanec Zdeněk Krampera: Pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, pane předsedo vlády, ve světle zpráv o nezjistitelném počtu cizinců pracujících v ČR mě zajímají odpovědi na tyto otázky: kolik živnostenských listů bylo vydáno občanům z Asie, Vietnamu, Číny, Laosu a dalších zemí a jaký přínos na odvedených daních získal státní rozpočet, jakou sumu zaplatily tyto firmy jako clo, DPH, případně výše obchodního obratu.
Dále by mě zajímalo, kolikrát došlo k přesunu sídla firmy z okresu na okres či z obvodu na obvod, dochází k přesunu sídla, ačkoliv místo obchodová^ zůstává stejné. Tyto přesuny jsou často motivovány - působnosti jednoho berního úřadu k druhému. Zajímavé by bylo též stanovení počtu firem se stejnou oblastí podnikání, např. obchod s textilem, které založí tatáž fyzická osoba v letech po sobě jdoucích. Rozbor výsledků tohoto výzkumu by mohl vést k omezení počtu vydávání živnostenských listů zakladatelům firem hospodařících dlouhodobě se schodkem. Na práci těchto firem nemůže mít obec žádný zájem. Firmy musí minimálně sanovat potřeby zřizovatele, tj. státních orgánů. Tato situace by se dala řešit event. kauci v okamžiku zapsání každé založené firmy. Tato kauce by měla být stanovena např. ve dvojnásobné výši nákladů na přesun rodiny zakladatele do země původu. Např. u našich sousedů vidíme, že tato neutěšitelná situace žádá okamžité řešení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kramperovi a pan premiér Václav Klaus na vaši interpelaci odpoví.
Předseda vlády ČR Václav Klaus: interpelace zněla ve věci nezjistitelného počtu cizinců pracujících v České republice. Já myslím, že tento počet je zjistitelný a já jsem byl připraven o tom pár čísel zde ve sněmovně teď v tuto chvíli říci. Úvahy o tom, jak se ptá právě teď pan poslanec, kolik se přestěhovalo těch či oněch, kolik se vybralo v tu chvíli na daních, specificky od těchto lidí či jiných lidí, to musím zklamat, to já opravdu nevím. To možná pan poslanec Vik by mohl odpovědět za mě, protože on ví téměř všechno, takže by bylo vhodnější, kdybyste se na schůzi poslaneckého klubu republikánů obrátil na něj a on vám tyto odpovědi jistě může přesně, velmi přesně poskytnout.
Já bych chtěl využít tedy této interpelace o nezjistitelném počtu cizinců uvedením pár dat o České republice v dané chvíli. Myslím, že čísla jsou trochu zajímavá. Ke konci září, což jsou poslední čísla letošního roku, která mám k dispozici na území České republiky, se v rámci uvedenými pravidel, to znamená legálně, zdržuje 70.478 cizinců, bez občanů Slovenské republiky. 70 tisíc a k tomu z hlediska zaměstnávání cizinců je třeba připočíst občany Slovenské republiky, kteří pro výkon práce nepotřebují pracovní povolení, pouze registraci na příslušném úřadu práce; těch ke stejnému datu u nás bylo o 2 tisíce více, 72.903.
Chcete-li pořadí podle velikosti první Ukrajina, 42,5 tisíce, Polsko 13 tisíc, další Spojené státy americké 1.589, Německo 1.433. Dá se říci, že tyto počty nejsou dominantní pro objem prací v ČR, což také dokazuje velmi jasně stabilní a velmi nízký podíl nezaměstnaných, protože míra nezaměstnanosti se udržuje kolem 3 %.
Pan poslanec za zajímal též o cizince podnikatele. V tomto smyslu mohu říci, že z celkového počtu podnikatelů je u nás 2,9 % cizinců, a z celkového počtu živnostenských oprávnění, které byly vydány vůbec v ČR, byly 2,3 %, tedy každé padesáté nebo čtyřicáté, já nevím kolikáté živnostenské oprávnění bylo uděleno cizincům. Nám se nezdá, že by tato čísla ve svém globálu byla jakkoliv varovná, nebo že by vyžadovala nějakou zásadní změnu. Spousta těchto cizinců je naprosto nezbytným doplňkem vůbec nabídky pracovních sil v jednotlivých profesích a v jednotlivých oblastech naší země. Já myslím, že každý to víte, kdo jezdíte po ČR.
Já tady mám - myslím, že i zajímavá čísla o tom, kolik represivních opatření bylo učiněno, kolik zákazů pobytu bylo v jednotlivých letech uděleno, kolikrát došlo k vyhoštění z této země. Takže nejde o to, že by tato data byla nezjistitelná, ona jsou víceméně známá. Opakuji znovu, že z hlediska makropohledu tato čísla nepřesahují to, co bychom považovali za nežádoucí. Úvahy o tom, co ten či onen konkrétní cizinec, zde zaměstnaný, nebo ten či onen cizinec fungující jako podnikatel, to už přesahuje rámec této možné odpovědi.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády. Pan poslanec Krampera hodlá rozšířit okruh svých otázek.
Poslanec Zdeněk Krampera: Rozšířit okruh otázek nejenom my jsme zde včera s panem premiérem se v podstatě tady tak setkali na chviličku v takové diskusi jak s těmi důchody. Pan premiér poznamenal, že těch peněz není mnoho, všichni víme, že není mnoho těch peněz. A jenom jsem tedy si dovolil podotknout, že tady v této oblasti vzniká velké procento úniků, velké procento daňových úniků, a proto jsem tu interpelaci také na to nasměroval svým způsobem, abychom skutečně tedy zabránili těm daňovým únikům, které v těchto případech jsou ve výši mnoha, mnoha desítek miliard. Jenom v hlavním městě Praze se to odhaduje na 80 miliard ročně na všech těchto stánkových prodejích. To si prosté může ověřit opět pan premiér u pana ministra Rumla. To je všeobecně známá věc, čili aby se zabránilo těmto obrovským daňovým únikům.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, pane poslanče, já jenom chci připodotknout, že by bylo možná dobře, kdybyste poslouchal svého pana kolegu Vrzáně, který tady pečlivě přečetl zákon o jednacím řádu stran ústních interpelací.
Minimálně mně nemůžete odporovat, když vám říkám, abyste položil doplňující otázku, protože tak hovoří zákon o jednacím řádu. K tomu máte totiž právo, ne ke komentáři. Děkuji. Odpoví pan premiér.
Předseda vlády ČR Václav Klaus: Myslím, že otázka problému správy a výběru daní je relevantní, je otázkou, kterou se opravdu dnes a denně zabýváme, ale fascinuje mě číslo, které pan poslanec použil. Použití tohoto čísla skutečné naznačuje, že se pohybuje opravdu ve zcela nerealistickém světě. Jestli se nepřeřekl, použil slovo 80 miliard, a to jsou jenom daňové úniky. Jenom v Praze? To jsem dokonce přeslechl. To je skutečný důkaz necitlivosti k vůbec možným věcem v této rovině. Opakuji, problémy daňové správy a výběru daní existují, určitě nás trápí, ale snesme se trošku z nebe na zem.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády. Nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec Pavel Maixner ve věci České investiční.
Poslanec Pavel Maixner: Pane předsedající, dámy a pánové, vážení hosté, vážený pane premiére, všichni dobře víme, v jakém stavu se nachází naše bankovnictví po krachu 11 bank a vyhlášení nucené správy nad Agrobankou. Tento problém byl již tisíckrát řešen. Vymysleli jíme na to i vyšetřovací komisi, která má za úkol mást a uklidnit nespokojenou veřejnost a mne v souladu s tím zajímá váš údajně změněný pohled na privatizaci našich čtyř největších bankovních domů, které se mají stát kořistí velkých zahraničních finančních domů. Zároveň na tomto zasedání vlády jste doporučil oddlužit 13 menších bankovních domů zřízením České finanční.
Proto se vás ptám, pane premiére, jak je možné, že se vláda rozhodla věnovat 13 miliard korun daňových poplatníků na krytí nevhodných pochybných či ztrátových úvěrů těchto bank. Komu věnuje těchto dalších 13 miliard korun? Vám nestačí, že již ona ztráta desítek miliard korun byla u 12 předchozích bank. Nemáte vy či někdo z kolegů ministrů či poslanců koalice osobní zájem na tom, aby nedošlo ke krachu těchto dalších 13 bankovních domů, což by poškodilo vaše zájmy, ale i celkový image koalice natolik, že byste museli podat demisi a vzdát se vlády v tomto státě.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Maixnerovi a prosím, aby se slova ujal pan premiér Václav Klaus.
Předseda vlády ČR Václav Klaus: Nevím, myslím si sice, že můžeme hovořit absolutně o všem, ale pan poslanec položil interpelaci s jasným jednoznačným názvem a teď se mě ptá na úplně něco jiného.
interpelace, kterou položil minulé úterý, byla ve věci České investiční. Možná, že poradci, kteří mu píší jeho dotazy, se zmýlili, možná, že si to od té doby rozmysleli, ale v každém případě se pan poslanec Maixner ptá na něco jiného. Dnes se mě ptá, jestli jsem dobře poslouchal, jak si představuji vstup zahraničních partnerů či strategických, jak si představuji privatizaci čtyř největších bankovních ústavů. Abychom si zase nalili čistého vína.
Chtěl bych pana poslance ubezpečit, že se snažíme na jeho otázky pečlivě se připravit a být schopni mu odpovědět. Musím se přiznat, že můj úřad vynaložil nemalé úsilí na to, aby objevil, co může být interpelace ve věci České investiční, protože i detektivní taktikou jsme něco takového, instituci, která se jmenuje Česká investiční, v naší zemi neobjevili. Nevím, jestli se pan poslanec zmýlil. Přemýšleli jsme o tom, že možná mohl mít na mysli tzv. Českou inkasní společnost, s. r. o.. Nevím, jestli se v tom přesně vyzná, ale v každém případě je to instituce, která byla založena v roce 1993. Možná, že měl na mysli toto. Pak se nám zdálo, že mohl mít na mysli instituci, která se jmenuje Česká finanční. To je instituce, která vznikla usnesením vlády 16. října letošního roku a v rámci programu na posílení stability našeho bankovního sektoru. Chtěl bych upozornit pana poslance, že se jmenuje Česká finanční. Opět jsme byli zavedeni na scestí otázkou na téma Česká investiční.
Pak jsme objevili, že ještě kromě toho existuje Česká národní investiční společnost se sídlem v Litoměřicích, která obhospodařuje dva investiční fondy a velmi jsme přemýšleli o tom, jestli pan poslanec nemá na mysli tuto společnost.
Uvádím to jenom proto, aby bylo evidentní, jak by bylo možné říci, že interpelaci na Českou investiční nemohu pronášet, protože nic takového v této zemi neexistuje a já prostě při nejlepší vůli nejsem připraven a schopen o tom dnes hovořit a také by to neměl o žádný smysl.
Kdyby pan poslanec předem položil interpelaci s otázkou projekty privatizace českého bankovnictví nebo kdyby položil otázku na téma programu na posílení stability bankovního sektoru, který byl schválen vládou před dvěma měsíci, dovedl bych si představit nějak diskutovat. Takhle diskutovat opravdu neumím a znovu říkám, že mám strach, že pan poslanec ani skutečnou odpověď slyšet nechce.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu premiérovi. Ptám se pana poslance, zdali hodlá vystoupit? Nehodlá vystoupit, alespoň ne k této věci, takže bude mít příležitost vystoupit v další interpelaci, která se týká dotačních pravidel rozpočtu.
Poslanec Pavel Maixner: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážení hosté, vážený pane premiére, na jednom z vašich posledních zasedání vlády, když jste již věděl, jaký schválila Poslanecká sněmovna rozpočet na rok 1997 po jeho prvním čtení, kdy jeho jednotlivé kapitoly přesně do koruny naplňují onu sumu 549,1 mld korun, přijdete s tím, že oddlužíte jeden z našich podniků. Nic proti tomuto šlechetnému jednání, ale zároveň s tím vystupují do popředí desítky našich dalších podniků, které balancují na pokraji bankrotu a potřebovaly by rovněž ony miliardy, které jste do Aero Vodochody věnovali. Nechci nadále zlehčovat tuto situaci, ale je mi přinejmenším divné, proč zrovna Aero Vodochody a ne třeba jiné podniky. Osobně si myslím, že je to jen pokračování ekonomické tragédie, kterou dnes prožíváme vesměs ve všech odvětvích naší průmyslové výroby. Jelikož nemohu v rámci svého dvouminutového limitu na rozdíl od ministrů znevažovat pojem interpelací, kteří schválně a nesmyslně odpovídáte desítky minut na jasné dotazy poslanců, chci se vás zeptat na některá rozpočtová pravidla.
Proto se vás ptám, pane premiére, z které kapitoly státního rozpočtu jste ubral ony tři miliardy a věnoval je do Aera. Doufám, že se jednalo o kapitolu neinvestiční výdaje vlády. Jak budete postupovat při žádostech o tuto sumu subvencí u jiných podniků, kdy vláda zprůhlední systém dotačních pravidel a my budeme spolu s rozpočtem schvalovat i tato pravidla. Co vede vládu a jednotlivé ministry k tomu, že mlží a zakrývají, kam a za jakých podmínek dané peníze resortu mizí a dokonce vaši koaliční poslanci se dožadují těchto pravidel ve výborech. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Maixnerovi, odpoví předseda vlády České republiky pan Václav Klaus.
Předseda vlády ČR Václav Klaus: Odvaha pana poslance Maixnera hovořit o jasných dotazech poslanců poté, co se mu zrovna nepodařil přílišnou jasností jeho předchozí dotaz, je také docela věc obdivuhodná.
Ale já jsem také porozuměl této interpelaci, že se týkala dotačních pravidel rozpočtu. Opravdu musím přiznat, že jsem přemýšlel, jestli chce dotace obecné, dotace účelové, jestli chce diskutovat odlišnost mezi dotací a návratnou finanční výpomocí, dotací občanským sdružením, právnickým osobám, obcím, okresním úřadům, ale on si vybral pod úplně jiným názvem svůj dotaz na podnik Aero Vodochody, takže to je opět nejasný dotaz poslance pro mne, nikoli jasný dotaz poslance.
Opravdu nemám v hlavě nazpaměť přesnou strukturu návrhu finanční restrukturalizace, opakuji návrhu finanční restrukturalizace podniku Aero Vodochody, nicméně, pokud si vzpomínám, tak tato restrukturalizace jde do značné míry k tíži akcionářů, to je první teze, pokud si dobře vzpomínám, druhá teze je, že se hledá využití prostředků docela složitými metodami Fondu národního majetku na straně jedné a konsolidační banky na straně druhé. Ale říkám to s jistou licencí, protože to je věc, o které jsem už dva měsíce neslyšel a už mi to trochu zapadlo v mysli.
Takže nemýlím-li se, a teď to říkám vědomé, tak žádné dotační prostředky ze státního rozpočtu, nevím, jestli mne pan poslanec Maixner poslouchá, zdá se mi, že ne, žádné dotační nebo rozpočtové peníze pro tento účel Aera Vodochody nebyly použity a nebyly zamýšleny.
Co se týká úvahy o tom, proč právě s tímto podnikem se dělá něco jiného než s některými jinými, já zaprvé jsem přesvědčen o tom, že ekonomické obtíže tohoto podniku nejsou způsobeny touto vládou, ekonomické obtíže tohoto podniku jsou způsobeny tím, že není odbyt po letadlech, která se v tomto podniku vyrábějí pro produkty našeho leteckého průmyslu, že odbyt v zemích bývalé Varšavské smlouvy a v některých jiných spřátelených zemích vymizel a nemáme, kam bychom tato letadla ne my, ale tento podnik, mohli, byť s jakoukoli naší podporou a pomocí vyvézt.
To není otázka toho, že by si tato vláda nepřála výrobu v tomto, podle našeho názoru, kvalitním podniku, ale faktem je, že po letadlech a dalších věcech tohoto podniku neexistuje v dané chvíli dostatečná poptávka, a to způsobuje problémy tohoto podniku.
Myslím, že toto je věcí všeobecně známou a je to také, předpokládám, známo i panu poslanci Maixnerovi.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu premiérovi. Ptám se, zdali pan poslanec Maixner chce položit doplňující otázku. Není tomu tak.
Pánové a paní, je 16.55 hodin, začneme, tak jak je nám uloženo, v 17.00 hodin další částí interpelací.
(Schůze přerušena v 16.55 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 17.00 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní a pánové, budeme pokračovat v ústních interpelacích. V tuto chvíli prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Jana Pešková, která bude interpelovat ministra zdravotnictví Jana Stráského.