Poslanec Karel Machovec: Zemědělský zákon by měl být z hlediska jeho rámcového vymezení koncipován v podobě obecnějšího pojetí, s omezeným rozsahem detailnějších ustanovení, obdobně jako je tomu v sousedním Německu a Rakousku. Podrobněji by měl zákon vymezovat zejména cílové záměry agrárně-politické koncepce, včetně naznačení možné podoby, do níž by se zemědělství postupně perspektivně transformovalo, obecnou charakteristiku akceptovatelné soustavy agrárně-ekonomických nástrojů a uzákonění povinnosti vlády předkládat parlamentu podrobnou každoroční zprávu o hospodářsko-finanční situaci v zemědělství.
Zemědělský zákon by měl být nejvyšší právní normou v rámci zemědělského zákonodárství, který vymezí tuto úlohu a postavení zemědělství v komplexu národní ekonomiky a vytvoří právní rámec pro prosazování záměrů zemědělské politiky.
Respektuje přitom zvláštní charakter zemědělství, jeho výrobní a tržně-produkční specifika v rámci obecných principů tržní ekonomiky a klade přitom důraz na mimoprodukční funkce zemědělství, zejména jeho krajinotvornou funkci.
Návrh zákona vychází z cílů obecné zemědělské politiky Evropské unie, které jsou zakotveny v Římské smlouvě z roku 1957. Usiluje především o rozumný a ekologicky únosný růst produktivity, zajištění přiměřeného příjmu pro zemědělce, stabilitu trhu, zabezpečení dostatku kvalitních potravin a surovin pro jejich výrobu za přijatelné ceny. Respektuje rovněž základní principy zemědělské politiky vlády České republiky, vyjádřené v programovém prohlášení vlády z července 1996.
Nutnost existence zemědělského zákona je odůvodněna především zvláštností reprodukčního cyklu v zemědělství, jeho vyšší závislostí na vnějších, především přírodních podmínkách a jeho dlouhodobým charakterem. Tyto zvláštnosti způsobují nežádoucí produkční, odbytové a zásobovací výkyvy, které nepříznivě působí na výrobně ekonomickou stabilitu hospodaření a mají negativní dopad na zhodnocování vynaložených nákladů.
Vedle zmíněných zvláštností zemědělství je nutno brát v úvahu ještě další nižší výkonnost fixního kapitálu, problematické a nákladné skladování zemědělských a potravinářských výrobků, velmi silný vliv industrializačních procesů.
Návrh zákona reaguje na objektivní existenci stanovištního znevýhodnění, které spočívá v rozdílné přirozené úrodnosti půdy, v nestejné účinnosti dodatečných vkladů do půdy a v polohové dislokaci pozemků.
Z těchto důvodů a z hlediska dlouhodobé stabilizace tohoto sektoru ukládá zákon ministerstvu zemědělství zpracovat pravidla podpory zemědělství, která budou respektovat způsoby subvencování a ostatní podpůrná opatření, obsažená v tomto zákoně tak, aby byl zajištěn rozvoj odvětví a posilování jeho konkurenceschopnosti v mezinárodní soutěži.
Tento zákon umožňuje zavedení regulačních opatření na trhu se zemědělskými komoditami, které mohou zahrnovat kvotace ve spojení s minimálními garantovanými cenami, tržními řády, resp. cenovými dohodami ve výrobkových vertikálách, posílení stability trhu těmito výrobky, jak z hlediska prvovýroby, tak 2 hlediska spotřebitele. Toto opatření by mělo vést i k ochraně domácího trhu před dovozem subvencované produkce, dále by se měly zahrnout příplatky vyrovnávající znevýhodnění způsobená stanovištními podmínkami, nebo podnikatelským omezením ve veřejném zájmu, způsoby podpory školství, zemědělského výzkumu a vývoje.
Zákonem je určena povinnost vlastníka nebo nájemce půdy udržovat jej v kulturním stavu a zabránit tak ohrožování ostatních pozemků šířením plevelů, chorob a škůdců. Návrh zákona zároveň ukládá povinnost nezhoršovat další důležité vlastnosti zemědělské půdy. V návrhu je vymezena působnost orgánů ochrany zemědělského půdního fondu při ukládání opatření k nápravě závad. Návrh vymezuje i pojem venkovského prostoru, jeho návaznosti a působnosti státu v této oblasti. Ve venkovském prostoru žije 1/3 obyvatel naší republiky a zejména z perspektivního hlediska jde o velkou přednost. Neodmyslitelnou mimoprodukční funkcí zemědělství je ochrana přírody a péče o kulturní vzhled krajiny. Tato funkce musí být společensky uznána a doceněna, jako obecně prospěšný statek, k čemu nás zavazuje i podepsaná asociační dohoda s EU z října 1993. Realizace omezení zemědělství z důvodu ochrany životního prostředí představuje pro zemědělce zvýšené náklady a snížený zisk, což je vládami v zemí EU finančně kompenzováno.
Návrh tohoto zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Je to, jestli se nemýtím, celkem třetí pokus prosadit ve sněmovně zákon o zemědělství, který já a moji kolegové považujeme za velmi důležitý. Je mi líto, že za tak důležitý ho nepovažuje tato sněmovna, protože se tomuto úvodnímu slovu s patřičnou pozorností věnovala.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Machovcovi. Zpravodajem pro prvé čtení byl určen pan poslanec Karel Mach, kterého prosím, aby se ujal slova. Pana poslance Karla Macha jsem před několika okamžiky viděl. Prosím o několik sekund strpení. Oznamuji vám mezi tím, že jsem dostal tři přihlášky do rozpravy, jsou od pánů poslanců Zajíce, Kováčika a Františka Nováka. Předtím ovšem musíme vyslechnout stanovisko zpravodaje, který běží.
Poprosil bych všechny, kteří mohou běh pana poslance Macha urychlit směrem do sněmovny, ať tak činí. Pan poslanec Karel Mach dobíhá do cíle. Pane poslanče, prosím vás, abyste se ujal role zpravodaje k zemědělskému zákonu.
Poslanec Karel Mach: Vážený pane místopředsedo, stala se mi taková věc, že mě nechtěla karta pustit skrz průchod. Proto jsem se tak zdržel. Promiňte. Omlouvám se, dámy a pánové.
Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, jedná se o návrh zákona, který předložila skupina poslanců v prvém čtení. Vláda k tomuto návrhu dala zamítavé stanovisko a podle mých informací vládní návrh zákona, který se týká stejné problematiky, nebyl ještě vládou projednán. Mě nezbývá mou zpravodajskou zprávou než konstatovat, že rozhodnutí nechám na sněmovně a můj osobní názor je, že zákon skutečně potřebujeme. Nicméně se domnívám, že by bylo dobře, aby se zákonem bylo naloženo jako např. se zákonem o politických stranách, že by se měl propustit do prvního čtení a později vyčkat dalšího návrhu a dohromady vytvořit zákon, který by zemědělství hodně potřebovalo.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Do rozpravy se přihlásili poslanci v pořadí pan poslanec Petr Zajíc, kterého prosím, aby se ujal v tomto okamžiku slova, připraví se pan poslanec Pavel Kováčik.
Poslanec Petr Zajíc: Pane předsedající, dámy a pánové, Poslanecké sněmovně byl předložen návrh poslanců vedený
Karlem Machovcem na zemědělský zákon, tisk 77. Zemědělská veřejnost již několik let volala po tomto zákonu, který by měl mj. jednoznačně vymezit postavení zemědělství jako důležitého resortu v národním hospodářství a stanovit zásady agrární politiky. Absence této právní normy v rámci zemědělského zákonodárství měla vliv na trvalé podceňování zemědělství ze strany vlády a nejvyšších představitelů této země. Zemědělská prvovýroba a část navazujícího zpracovatelského průmyslu se během posledních šesti let dostala do kritické situace. Ztráta z hospodaření dosáhla téměř 40 mld korun. Došlo ke značnému poklesu výroby, stavu hospodářských zvířat, vnějšímu i vnitřnímu zadlužení zemědělských subjektů. Některé, a to nejen pohraniční oblasti, se vylidňují, půda je neobdělána a krajina doznává negativní změny. Na to vše v plném rozsahu poukázalo nedávné shromáždění zemědělců v Litomyšli i konference zemědělských družstev a společností ve Žďáru nad Sázavou. Podobně však reagují i různé svazy soukromých podnikatelů v zemědělství.
Připravovaný zemědělský zákon by na současnou nepříznivou situaci měl reagovat a položit základ k urychlené nápravě. Předložený návrh však tuto potřebu v plném rozsahu nesplňuje, i když obsahuje některé myšlenky, které dosud nebyly brány v této společnosti v úvahu. Je to např. zdůraznění zvláštnosti reprodukčního cyklu v zemědělství, objektivní existence pozemkové a diferenciální renty, problematika podhorských a horských oblastí, mimoprodukční funkce zemědělství. Správně je zdůrazněna nutnost pravidelné podpory zemědělství. Její včasnost a konkrétnost. Konečně se objevuje v oblasti regulace trhu potřeba kvotace, tržních řádů a garantovaných cen, což je běžné ve většině zemí Evropské unie. Rovněž zdůraznění potřeb větší ochrany domácího trhu před subvencovanými dovozy je potřebné.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Ještě jednou bych si dovolil, resp. už po několikáté poprosím sněmovnu, aby dala šanci i panu poslanci Zajícovi hovořit v důstojném prostředí. Děkuji.
Poslanec Petr Zajíc: Děkuji. V celém výrobním a realizačním procesu by mělo výraznější roli sehrát Ministerstvo zemědělství a jeho početný stav úředníků v centru i regionech. Tzv. zelené zprávy jsou zpracovány na objednávku ministerstva různými výzkumnými ústavy a neodrážejí realitu problémů zemědělství. To by se mělo zákonem urychleně změnit.
Předložený návrh, i když obsahuje některé nejasnosti, je možno vzít za základ k dalšímu dopracování.
Na druhé straně určitý návrh konečně připravilo i Ministerstvo zemědělství v čele s Josefem Luxem. Tento další návrh, bohužel, ani členové zemědělského výboru zatím nedostali. Porovnání obou návrhů při dalších pracích bude nezbytné, jakož i využití reálných a potřebných myšlenek při dopracování zákona. Reálnou verzi konečného návrhu je nutné konzultovat se zemědělskou veřejností, která na tento zákon netrpělivě čekala. Doporučuji návrh zákona přikázat k projednání zemědělskému výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji. Slova se ujme pan poslanec Pavel Kováčik, připraví se pan poslanec František Novák.
Poslanec Pavel Kováčik: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se svým obecným slovem připojil k řeči pana kolegy Machovce, s nímž, a to v souladu s naší dohodou, jsem zcela stejně na roveň postaveným spolutvůrcem a spolupodílníkem a současně s některými dalšími poslanci zemědělského výboru parlamentu i spolupředkladatelem poslaneckého návrhu zemědělského zákona.
Snad jen hříčkou náhody či pravidel platících v této sněmovně o této skutečnosti někteří z vás dosud nejste zpraveni.
Přestože chci hovořit víceméně obecně, rád bych vás v této chvíli, páni kolegové a paní kolegyně, zcela konkrétně požádal o vyslovení vaší podpory předkládanému návrhu zákona a mému návrhu, který zní: V prvním čtení návrh zákona schválit a propustit do druhého čtení.
Tento svůj návrh chci odůvodnit zejména tím, že dosavadní vývoj vyúsťující v současný stav zemědělství dostal zcela reálně na pořad dne potřebu právě této do značné míry obecné, ale svým určením i současně velmi speciální právní normy, která jako základní a dlouhodobě platná, ať již obecná, nebo detailní, je součástí právního řádu i zemí Evropské unie, normy, jejímž účelem je vedle tvorby podmínek pro zajištění potravinové bezpečnosti naší republiky také zajištění podmínek pro rozvoj venkovského prostoru a pro uznání a naplňování mimoprodukčních funkcí zemědělství, pro zajištění stability ekonomického prostředí pro podnikatele zemědělské prvovýroby. Potřeba existence zemědělského zákona je odůvodněna rovněž tím, že postavení zemědělství na trhu je nerovné, značně znevýhodněné oproti ostatním, tzv. standardním odvětvím ekonomiky.
Vedle dalšího je znevýhodněno zejména na lidské vůli nezávislými zvláštnostmi reprodukčního cyklu, jeho vyšší závislostí na vnějších, především přírodních podmínkách, kde ty půdně klimatické jsou pouze jedny z mnoha.
Zemědělská výroba má mnohé respektováníhodné zvláštnosti, je jimi třeba i výhradně, nebo téměř výhradně, biologický charakter, který jí dovoluje pouze omezeně standardizovat, její produkty jsou víceméně sezónní záležitostí a jejich skladování je, ne-li nemožné, tak alespoň časově omezené a téměř vždy velmi nákladné. Vedle toho zde procesy probíhají dlouhodobě, ve vzájemných návaznostech a nepřetržitě. Zemědělskou výrobu zkrátka nelze odstavit, když zrovna nejsou ceny, a až se situace z.lepší, ji opět obnovit.
Stanovištní znevýhodnění, na něž návrh zákona rovněž reaguje. nejsou jenom ony zmíněné půdně klimatické podmínky. Podnikání zde může být omezeno rovněž z důvodů zájmů společnosti na ochranu životního prostředí či vodních zdrojů, může být ovlivněno i faktory, jako jsou blízkost velkých průmyslových či energetických komplexů. Působení všech těchto zvláštností či znevýhodnění se ještě znásobuje v okrajových a méně příznivých, zejména podhorských a horských oblastech, kde výrazně zhoršuje výsledky hospodaření i těch nejlepších zemědělských podniků.
Zvláště působivým dokladem je pro to letošní rok. Návrh zákona v souvislosti s naplňováním mimoprodukčních funkcí zemědělství, tedy v daleko širších konsekvencích, než je pouhá výroba potravin, hovoří i o pojmu venkovského prostoru. Zkusme si sem promítnout nedávno proběhlou diskusi o programu obnovy venkova v širokém zapojení obcí do tohoto programu a současně i těžkosti s jeho naplňováním. Jsem přesvědčen, že i v rámci navrhovaného zemědělského zákona se právě pro tyto aktivity najdou, samozřejmě v širší spolupráci, nové impulsy. Podněty i praktické kroky pro podporu tvorby kvalitního venkovského prostředí, udržení přirozeného a kulturního rázu krajiny a stabilizace osídlení s kvalitními podmínkami pro život obyvatel v oněch méně příznivých podmínkách, to jsou třeba ony podněty, kde právě udržením zemědělství a podporou zemědělství můžeme tuto stabilitu významné podpořit, ne-li přímo podmínit.
Nevýznamnou není ani objektivně nízká výkonnost kapitálu zemědělství a jeho pomalá obrátkovost. Tato zvláštnost, dle mého, patří dokonce k oněm rozhodujícím, které odlišují a znevýhodňují zemědělství ve srovnání s ostatními resorty.
Rozhodující je také zvláštnost trhu zemědělskými komoditami a potravinami, včetně návaznosti na ty zahraniční trhy, které jsou nezbytně nutné. Nelze se uzavřít, jak se občas tvrdí, evropskému zemědělskému trhu, zejména nelze přijmout možnost jednostranného uzavření, tedy stavu, kdy my jsme Evropě otevřeni až příliš, zatímco naše zboží má na evropský trh zatraceně těžký přístup. Tam zkrátka nelze jít jen jednou nohou, nechceme-li nadále prohlubovat stav, kdy evropské dotace více jak úspěšně konkurují našim zemědělcům i na domácím trhu. To by problémy jen násobilo a vedlo k dalšímu zaostávání.
Ze všech těchto důvodů stanovuje návrh zákona nutnost podpory zejména zemědělské prvovýroby tak, aby ten, kde hospodaří v horších podmínkách, měl tento handicap eliminován, aby měl kompenzován podíl na tvorbě krajiny či vlivy omezených režimů hospodaření. Tuto skutečnost v návrhu zákona zvýrazňujeme tím, že vymezujeme nejen cestu stanovení pravidel podpory zemědělství, ale i zmocněné Ministerstvo zemědělství ke stanovení rozsahu této podpory tak, aby, teď mě, prosím, sledujte bedlivě, zajistilo podnikatelským subjektům vytvoření podmínek pro dosažení alespoň průměrné prosperity. Tedy v žádném případě, vážené kolegyně, vážení kolegové, nechceme zakonzervovat daný stav a už vůbec nechceme poskytovat nezasloužené výhody špatně hospodařícím subjektům a málo schopným hospodářům. Jde nám o to, aby v těchto znevýhodněných podmínkách měli vůbec lidé šanci při zemědělském hospodaření uspět, uživit se a měli tedy proč zde zůstat žít.
Myslím, že dnes už se nemusíme přesvědčovat o tom, že jenom, nebo převážně agroturistika, tyto oblasti nespasí a golfová hřiště také nemohou být všude. Že tudy cesta naplňování záměrů měnit potřebným způsobem strukturu zemědělství prostě vést nemůže.
V této souvislosti se prostě nemohu nezmínit ani o faktu, že v Evropě patrně k zemím s nejnižší výměrou zemědělské půdy na jednoho obyvatele a že se tento ukazatel dále zhoršuje. Z tohoto faktu mj. vyplývá nutnost zvýšené ochrany půdy před zhoršováním její kvality. Je pravdou, že ochranu zemědělského půdního fondu řeší jiné zákony, ale oblast ochrany zachování biologických, chemických a fyzikálních vlastností půdy není v praxí, zdůrazňuji v praxi, nijak řešena.
Zákon se na tuto skutečnost snaží reagovat poněkud podrobněji a velmi jednoznačně také proto, že revitalizace, tedy znovuoživení půdy, která neodpovědným využíváním nebo také vůbec nevyužíváním, ztratila příznivý stav zmíněných vlastností, je velmi nákladná záležitost, a my nechceme těmito náklady zatěžovat ani tuto, ani budoucí generaci.
Jsou i další fakta hovořící poměrně jednoznačnou řečí pro zahájení tvorby skutečné koncepce zemědělství v naší republice. Nekoncepční a v mnohém likvidační zásahy do zemědělské výroby vedly rovněž k podpoře zhoršení ukazatelů výroby řady komodit na jeden hektar a v mnoha případech spotřeby na obyvatele ve srovnání se zeměmi Evropské unie. Výrazným příkladem budiž mléko, které spotřebováváme na hlavu pouze 195 litrů ve srovnání s 250 litry v Evropské unii a vyrábíme necelých 600 litrů na hektar oproti zhruba 1400 litrům v Evropské unii, přičemž stav krav se u nás pohybuje kolem čísla 17, zatímco v Evropské unii se tato hodnota blíží číslu 35.
Proč o těchto skutečnostech hovořím? Protože daný stav přímo zakládá naše budoucí nerovné postavení v rámci Evropské unie, pokud tam vstoupíme. Vůbec nechci v tomto okamžiku strašit unií, ale je pravděpodobné, že kvóty při vstupu budou stanovovány nikoli na základě nějakých průměrných čísel v unii, ale právě na základě průměrných hodnot platných u nás v období před vstupem. I proto nebo možná spíše právě proto je nejen nanejvýš žádoucí podporovat naše zemědělství způsobem blížícím se evropským zvyklostem. Příspěvkem na této cestě je i zemědělský zákon, jehož návrh nám nyní leží na stole a o němž i na základě těchto skutečností rozhodujme.
Rád bych, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, zmínil ještě fakt, že spolupráce poslanců zemědělského výboru na tomto návrhu zákona byla vedena naprosto věcným zájmem, zájmem prospět našemu zemědělství. Otázka naprosto není politická a právě proto věřím, že poslanci zemědělského výboru, pokud tak neučiní někdo jiný, v této chvíli navrhují zákon přikázat, jej napříč politickým spektrem budou projednávat rovněž věcně. To při známé pracovitosti členů tohoto výboru je zárukou dobrého projednání. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji. K řečništi zvu pana poslance Františka Nováka a připraví se pan poslanec Čestmír Hofhanzl.
Poslanec František Novák: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, jsem rád, že zazněla taková pochvala členů zemědělského výboru a ta pochvala doufám padla i na mne od pana kolegy. Děkuji.
Hodnotil bych tu předlohu, kterou jsme dostali z hlediska zemědělského jako křížence mezi návrhem charty a mezi návrhem zákona. Já pro ty kolegyně a kolegy, kteří z různých důvodů nestihli si tu předlohu přesně přečíst, bych zopakoval § 1 odst. 1: "Účelem zákona je vytvořit podmínky pro rozvoj venkovského prostoru" a pokračuje odstavec dále "při respektování odlišnosti reprodukčních procesů v zemědělství, které mají vliv na ekonomiku agrárních podniků, udržování a formování výrobní, kulturní a rekreační funkce krajiny."
Vážení přátelé, já se domnívám, že takový zákon prostě nejde postavit. Zazněla tady mnohá specifika zemědělské výroby. Myslím, že ti, kteří se zabývají touto problematikou, ta specifika znají. Nezaznělo zde jedno podstatné specifikum vůbec v zemědělství a potravinářství, a to je jeho podíl na spotřebním koši spotřebitele. Myslím, že málokteré odvětví má takový vliv na cenový vývoj, na míru inflace, jako je tomu právě v zemědělství. Myslím, že zejména v důsledku tohoto specifika stát vstupuje do zemědělství a do celého procesu podnikání v zemědělství a potravinářství. Vstupuje do tohoto procesu různými formami. (Hluk v sále. Předsedající: Prosím kolegy o klid.) Děkuji.
Jednou z těch forem je celý systém podpor. Nebudu zde ty podpory vyjmenovávat, nicméně mají na celé zemědělství velmi podstatný vliv.
Další takovou sférou jsou různá regulační opatření. Zemědělství je regulováno prostřednictvím fungování Státního fondu tržní regulace, zemědělství je regulováno i licenční politikou a troufám si říci, že ta druhá cesta je v mnoha případech podstatně účinnější než ta cesta prostřednictvím Státního fondu tržní regulace. Myslím, že celou formou regulace v zemědělství se vláda bude zabývat. My v zemědělském výboru jsme diskuse o formách regulace vedli, a doufám, že s ministrem zemědělství je nadále povedeme.
Třetí oblastí, která je velmi účinná, je oblast celních předpisů a celních nařízení. Tento soubor opatření svým způsobem zemědělce omezuje a já bych chtěl připomenout, že vlastně hlavní náplní zemědělského zákona by podle mého názoru mělo být řešení vztahu omezování zemědělství a úhrady, za kterou toto omezování bude fungovat.
Bohužel této problematice se předloha věnuje pouhými dvěma řádky.
Myslím a jsem přesvědčen, že zemědělství si samostatný zemědělský zákon zaslouží. Zaslouží si ho proto, co tady už bylo řečeno a samozřejmě pro to, co zemědělství v našem hospodářství znamená. Nicméně myslím, že si zemědělství zaslouží podstatně lepší předlohu zemědělského zákona, a proto dávám návrh na zamítnutí této předlohy. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Novákovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Čestmír Hofhanzl, připraví se pan poslanec Palas.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Pane předsedající, dámy a pánové, stejně tak, jak tady mluvili všichni, nepochybuji o základním významu zemědělského odvětví. Zemědělství, i když přispívá, pokud je mi známo, k národnímu důchodu jen asi 5%, tak je to bez jakékoli diskuze základní odvětví hospodářství. Jakýkoliv stát, který chce mít nárok na svou nezávislost, si zajisté musí většinu potravin vypěstovat na svém území. V tom jsme ve shodě.
Nejsme ve shodě v tom, že tato norma. která byla předložena, je obecná, je to filozofické vyprávění bez ohledu na to, aby ty věci byly konkrétně vymahatelné. Jestliže bychom měli nějakou takovou normu vytvořit, tak v této normě by mělo být v prvé řadě vestavěno a řečeno, že musíme obnovit přirozené poměry hospodaření s půdou a vztah k zemědělskému majetku, který byl v posledních 40 letech násilně přerušen. Jsem pevně přesvědčen o tom, že na půdě vzhledem k biologickým zvláštnostem, které zde byly opakovaně připomenuty, nelze hospodařit bez přímého vlastnictví a bez přímé zodpovědnosti, která přesahuje generace.
A i to by mělo být do takového zákona jistým způsobem vestavěno a řečeno. My zde nerozhodujeme na krátkých pár let, tato sněmovna by měla hledět pohledem do budoucna a měli bychom znovu obnovit přirozené poměry v našem zemědělství. To v tomto zákoně není a tak, jak je napsán, zakonzervovává a prodlužuje agónii českého zemědělství.
Co dále na toto téma říci? Zemědělský zákon je zajisté zapotřebí, ale musí to být zákon, který bude respektovat biologické zvláštnosti, který bude respektovat odpovědnost vlastníka-hospodáře a z tohoto hlediska tato norma dobrá není.
Rovněž souhlasím s kolegou Novákem a připojím se k zamítnutí této normy a k předložení normy nové.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Hofhanzlovi, prosím pana poslance Palase, připraví se pan poslanec a ministr Lux.
Poslanec Jaroslav Palas: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem ani neočekával nějakou výraznou pochvalu tomuto zákonu ze strany vlády, ze strany poslanců vládní koalice.
Jde totiž o to, že pohled na zemědělství, především fungující zemědělství, je jiný ze strany vládní koalice a jiný ze strany opozice. Já se domnívám, že je potřeba se ohlédnout sedm let zpět a říci, kdo prosazoval plnou liberalizaci našeho zemědělství. Byla to především ODS, která chtěla zemědělství plně liberalizovat. Je potřeba také říci, co bylo důsledkem plné liberalizace. Byl to odliv kapitálu z vesnice, zmenšení majetku zemědělců. Pod touto taktovkou zemědělství a vesnice zchudly.
Také pojetí restitucí tak, jak byly uplatněny, připravily zemědělce a lidi, kteří dostali a měli dostat svůj majetek, o tento majetek, protože obvykle především živý inventář skončil na jatkách a peníze byly utraceny. Tedy peníze, které měly zůstat v zemědělství a sloužit jako kapitál. Pod touto taktovkou, jak jsem řekl, zemědělství zchudlo.
A ve vztahu k Evropské unii tato plná liberalizace zapříčinila to, že zemědělci společně s naším státem, až se budou ucházet o vstup do EU, dostanou nižší výrobní kvóty, než jaké mohly, protože výroba potravin jako taková výrazné a radikálně klesla. Jestliže se máme ucházet o členství v EU, měli bychom mít srovnatelné ukazatele. Skutečností je, že zatížení hovězím dobytkem u nás je poloviční než v EU. Spotřeba mléka na hlavu je poloviční než v zemích EU. A výdaje každého občana nebo rodiny za potraviny u nás jsou jednou takové jako třeba v Rakousku a v Německu. U nás činí 36 % z celkových příjmů a v Německu a v Rakousku zhruba 15-16 %.
Domnívám se, že vláda je povinna vytvořit pro zemědělce ekonomické prostředí, t.j. komplex podmínek, aby zemědělství fungovalo. Zatím v posledních několika letech byly procesy v zemědělství podřízeny vlastnickým vztahům.
Řada poslanců z vládní koalice tvrdí, že jedině fungující zemědělství je to soukromé. To je mylné tvrzení. Je to stejné tvrzení, jako se v období minulých čtyřiceti let tvrdilo, že jedině všelidové vlastnictví je to správné. Ano, soukromé vlastnictví základních prostředků v zemědělství je důležité. Je to jeden z faktorů fungujícího zemědělství. Ale, jak už jsem řekl, především vytvoření ekonomického prostředí umožní fungování zemědělství.
Domnívám se, že tento zákon přispěje k fungování našeho zemědělství. Tento zákon říká, na co zemědělec má právo. Tento zákon říká také, co je povinen zemědělec dělat, Takže, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, navrhuji, aby sněmovna předložený návrh zákona o zemědělství propustila do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Palasovi a k řečništi zvu pana poslance a ministra Josefa Luxe. Připraví se pan ministr a poslanec Vladimír Dlouhý.