Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, já rozumím argumentům či důvodům předkladatelů, kteří tento zemědělský zákon předkládají, protože zemědělství skutečně svým významem přesahuje ekonomické kategorie. Význam zemědělství není možné hodnotit pouze podílem na hrubém domácím produktu, či podílem na zaměstnanosti. Jeho podíl na hrubém domácím produktu je pouhých 2,6 %, na zaměstnanosti pouhé 4,6 %. Ale skutečný význam zemědělství, především v oněch mimoprodukčních funkcích utváření krajiny, plnění vodohospodářských a dalších funkcí je samozřejmě daleko širší.
Já vedu určitou diskusi s kolegy ve vládě nad podobnou normou a podobnou diskusi vedou také poslanci tohoto Parlamentu stejně tak, jako ji vedli poslanci Parlamentu minulého.
Chtěl bych říci, že naše zemědělství dobrý zemědělský zákon potřebuje. Ale současně si troufám říci, že touto zákonnou předlohou nebyl ani zemědělský zákon předložen opozičními poslanci minulé Poslanecké sněmovny a není to ani tato norma. Chtěl bych upozornit na tři takové základní argumenty, proč tato norma není dobrým zákonem.
Za prvé je to otázka určitých deklaratorních pasáží. Tato norma se snaží formulovat a zakotvit cíle agrární politiky do zákona. Chtěl bych říci, že to prostě není možné, protože agrární politika, skutečná zemědělská politika musí být flexibilní, musí odpovídat diskusi vlády na straně jedné a zemědělců a jejich reprezentací na straně druhé. Musí reagovat na změny a na základní parametry podmínek ekonomického hospodaření, zemědělského hospodaření. A snaha zakotvit zemědělskou politiku do zákona je totéž, jako kdybychom ji chtěli jednou navždy svázat do nějakých desek mašličkami. To prostě není možné. A zakotvit v tomto zákoně povinnost státu zajistit srovnatelné ekonomické podmínky s ostatními státy tak, jak je to zakotveno v tomto zákoně, je prostě nesmysl. Se kterými státy se chceme srovnávat? S Ruskem, s EU, s Austrálií? Který soudce bude vymáhat tuto srovnatelnost? To prostě není možné.
Druhý okruh argumentů je duplicita s jinými zákony. Tento zákon se snaží řešit věci, které spadají pod zákon ochrany přírody, či pod zákony o půdě.
A třetím argumentem je snaha této zákonné normy vyjádřit srovnatelnost či dostupnost podmínek, které by umožnily zajištění průměrné prosperity. Chtěl bych říci, že to není možné, že my jsme si vědomi, že naše zemědělství musí produkovat intenzívní zemědělskou výrobu v intenzívní oblasti, ale usilujeme o změnu struktury v marginálních podmínkách, v podhorských a horských podmínkách.
Toto všechno jsou argumenty, proč si myslím, že tento zákon není možné podpořit.
Chtěl bych informovat vážené poslance této sněmovny, že jsem předložil vládě zemědělský zákon, o kterém vedeme ve vládě docela zajímavou a intenzívní diskusi. Tento zemědělský zákon se snaží vyjádřit několik důležitých věcí.
Zaprvé jasně formuluje povinnost této země zajistit potravinovou bezpečnost. Jinými slovy - jasně říká, že tato země, tato vláda se chce opřít o domácí zemědělce a i v případě nějaké krize udržet takové podmínky pro hospodaření, které by umožnily uživit náš národ z domácích zdrojů v absolutní výši. Samozřejmě pojem potravinové bezpečnosti všude ve světě se musí chápat jako pojem flexibilní.
Co je důležité, že tato zákonná norma se snaží formulovat veřejný zájem ve smyslu obhospodařování půdy a zemědělské půdy v podhorských a horských oblastech, kde význam zemědělství je více právě ve funkci údržby krajiny. Prostě nechceme, aby tam rostlo bodláčí, ale aby tam krajina byla udržována. Tento zákon stanoví povinnost vyznačit tyto znevýhodněné oblasti, formulovat rozdílnost stanovištních půdních podmínek a ze zákona také stanovit povinnost státu ocenit tento veřejný zájem. To znamená stanovit formu podpory.
Dalším důležitým obsahem tohoto zákona je zákonná povinnost kompenzovat újmu zemědělským podnikatelům všude tam, kde ze zákona jsou nějakým způsobem omezení - ať už v pásmech hygienické ochrany, národních parcích, chráněných krajinných oblastech atd. Toto jsou základní obsahové body této vládní předlohy, kterou diskutujeme. Současně tato vládní předloha zakotvuje také povinnost vlády každý rok předložit parlamentu zelenou zprávu - zprávu o stavu zemědělství, která by měla poslancům pravdivě realisticky ukázat obraz českého zemědělství a samozřejmé také navrhnout určité cesty řešení.
Současně bych chtěl říci, že těžiště agrární politiky nemůže být zákon. Zákon musí vyjasnit především zákonné povinnosti ve smyslu úhrady, ať veřejného zájmu, či kompenzace újmy a dalších. Těžiště pomoci zemědělství, ocenění jeho významu musí být především, v konkrétních prvcích agrární politiky. A v programovém prohlášení české vlády, které schválila tato sněmovna, je jasně deklarováno, že se chceme opírat o domácí zemědělce, že tato vláda je připravena podporovat konkurenceschopnost zemědělské prvovýroby. Chtěl bych říci, že se tak děje, že každý měsíc vstupuje do zemědělské prvovýroby více jak jedna miliarda úvěrů s průměrným úrokem 2,6 %. Je to obrovská pomoc zemědělské prvovýroby v intenzivních oblastech.
Další důležitá pomoc, důležitý krok agrární politiky je ocenění veřejného zájmu v marginálních podhorských a horských oblastech. Chtěl bych vás informovat, že schválený rozpočet počítá s částkou 1,5 mld Kč pro příští rok ve formě ocenění tohoto zájmu formou dotací na trvalé travní porosty a současně podpory chovu krav bez tržní produkce mléka.
Dalším důležitým bodem tohoto programového prohlášení vlády je usilování o srovnatelnost podmínek našich zemědělců ve vztahu k Evropské unii, ve vztahu k okolnímu světu, co se týká obchodních podmínek. A dosáhli jsme řady významných kroků v konkrétních jednáních. Jistě také registrujete diskuse v rámci CEFTA, tedy v rámci celní unie.
V neposlední řadě je to také jednoznačný závazek napomoci dokončení transformace majetkových vztahů. Chtěl bych informovat tuto sněmovnu, že jsem předložil vládě zákon, který se snaží řešit otázku transformačního podílu zemědělských družstev formou dluhopisů či daňových úlev, dále že jsme se dohodli s kolegou ministrem financí na řešení dopadů letošní mimořádné nepřízně počasí pro zemědělství v konkrétních krocích tak, jak byly obecně publikovány a chtěl bych informovat, že samotná skutečnost možnosti dvacetiletých bezúročných splátek privatizovaného majetku zemědělské prvovýroby je nesrovnatelná bezprecedentní vstřícnost zemědělským podnikatelům v této oblasti. Pokud se týká letošní neúrody, letošní nepřízně počasí, všem těmto podnikatelům Pozemkový fond umožnil roční odklad splátek, aby vyšel vstříc těmto podmínkám.
Těmito několika slovy jsem jenom chtěl nastínit, že těžiště diskuse o zemědělství musí být nad konkrétními kroky agrární politiky a že tento zákon, zemědělský zákon, by měl vyjadřovat pouze zákonnou povinnost státu ve formulací těch věcí, které následně, opíraje se o tento zákon, musí dojít také konkrétního ocenění. To znamená hospodaření v marginálních oblastech z hlediska kompenzace újmy.
Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že tato sněmovna během příštích měsíců bude schopna projednat takový zákon, který bude ku prospěchu českého zemědělství a jsem přesvědčen, že takovým zákonem je ona norma, kterou vláda diskutuje ve svém finále.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministru Luxovi Prosím pana poslance a ministra Vladimíra Dlouhého, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Miroslav Tyl. V tomto okamžiku je posledním, kdo je přihlášen písemně do rozpravy.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Vážený pane předsedající, pane předsedo, paní poslankyně a páni poslanci, dovolte mi také již poměrně stručně - protože řada skutečností byla uvedena některými předřečníky - se vyjádřit k návrhu tohoto zákona.
Nebudu klást největší důraz na legislativní a ústavní problémy, které jsou spojeny s tímto zákonem. Musím však připomenout problém neústavnosti ukládáním povinnosti vládě a ministru zemědělství ve vztahu k Parlamentu České republiky, neprovázanost s právním řádem, kdy řada skutečností je dneska už mnohem pregnantněji obsažena v jiných zákonech a v jiných normách, problematické ustanovení § 5, který předpokládá prioritu předkládaného zákona před ostatními zákony.
Musím připomenout, že návrh zákona rovněž překračuje hranici zákonodárné moci, kdy obsahuje ustanovení, při jejichž aplikaci by došlo k nepřijatelným zásahům do výkonné pravomoci vlády a Ministerstva zemědělství.
Dále bych se chtěl velmi krátce zmínit o cílech agrární politiky. Pan místopředseda a ministr zemědělství Lux již tady uvedl, že je problematické tyto cíle specifikovat v rámci zákona. Chtěl bych ale i z hlediska věcného polemizovat s takovou strukturací a hierarchií cílů agrární politiky, jak jsou - jestli se nemýlím - v § 2 uvedeny, protože ve většině případů se jedná o cíle, které kdybychom chtěli, tak bychom mohli aplikovat bez problémů na jakékoliv odvětví.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Promiňte, pane ministře, poprosím sněmovnu o klid. Zdá se mi, že ruch nabyl poněkud větší intenzity než je slušné. Děkuji vám, páni kolegové a paní kolegyně, že budete poslouchat vystupující v rozpravě.
Prosím, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Já vám za to, pane předsedající, mohu jen poděkovat.
Ale chci se vrátit k tomu, o čem jsem hovořil, tedy že to jsou cíle, které by byly bez problémů využitelné pro jakýkoliv sektor naší ekonomiky. A již to svědčí o tom, že je zde stále ještě otevřená diskuse o tom, jak přesně specifikovat cíle agrární politiky.
Rovněž bych chtěl otevřít otázku, jak definovat takové znevýhodněné oblasti. V tomto návrhu zákona v § 4 odst. 1 je definice poměrně vágní, ale hlavně otevírá prostor k jejímu subjektivnímu určování, kdo rozhodne, co je přesně znevýhodněná oblast u tohoto zákona, chceme-li to v zákoně kodifikovat, podle jakých kritérií. A připomínám, že odst. 4 stejného paragrafu dává možnost libovolného rozšiřování.
Myslím si, že věcně chybné - a platí to nejenom pro tuto předlohu, ale i pro obecnou diskusi - je snaha fixovat zákonem podpory. Ty musí, pokud vůbec mají být, pružně reagovat na konkrétní situaci.
Pokud jde o podpory, musím uvést, že jsem nenašel nikde v předloze nějakou výraznější kvantifikaci dopadů do státního rozpočtu. Pokud vím, podle kvantifikací Ministerstva financí by aplikace tohoto zákona jen pro ty znevýhodněné oblasti znamenala dopad do státního rozpočtu zhruba v úrovni 14,5 miliardy Kč.
Mám-li shrnout do několika bodů své pochybnosti, chtěl bych především otevřít otázku, před kterou stojíme i v souvislosti s jinými diskusemi, zda vůbec problematiku zemědělství rámovat do legislativní normy, tedy zda potřebujeme tento zemědělský zákon. Pokud ano, jakým způsobem budeme respektovat specifika. Co jsou to přesně ty mimoprodukční funkce? Nemá být spíše tento problém - už o tom také kolega Lux hovořil - řešen jinými právními normami? Co je to újma v tomto kontextu? Jakým způsobem řešit kompenzace. Otázka především podpory v marginálních podmínkách, která asi je neoddiskutovatelná a budeme se muset s ní nějakým způsobem vypořádat.
Za druhé bych se chtěl zmínit o makroekonomických souvislostech, protože o nich tady dosud příliš řeč nebyla. Uvědomme si, že rozsáhlé udržování výroby v těch tzv. znevýhodněných oblastech je současně cestou udržování výrob s vysokými náklady a jsou to příspěvky ze státního rozpočtu, tedy z kapes daňových poplatníků. A jestliže je to udržování výrob s vysokými náklady, je to tedy i implicitně příspěvek k vyšší inflaci.
Za třetí: Musím připomenout, že od roku 1991 existuje nástroj podpory, mohutný nástroj, je to Fond tržní regulace. Myslím si, že to je tím základním nástrojem, který by měl především regulovat trh se zemědělskými komoditami.
Za čtvrté: Existují zde - již také jedním z mých předřečníků vzpomenuté - nástroje obchodní politiky, ale při této příležitosti musím říci, že pokulhává srovnání s Evropskou unií. Protože analyzovali ti, kteří se tolik opírají o srovnání s Evropskou unií, jaké problémy Evropská unie v současné době se společnou zemědělskou politikou má? Jaké má problémy fiskální? Jaké má problémy z hlediska příspěvku k inflaci? Jaké má problémy z hlediska restrukturalizace celých ekonomik jednotlivých zemí Evropské unie? Nemluvě o problémech sociálních a určité stratifikace společnosti, kde na jedné straně stojí farmáři, zemědělci, a na druhé straně ostatní.
A konečné za páté: Dovolil bych si reagovat na to, o čem hovořil pan poslanec Palas, když připomněl, že u nás výdaje na potraviny - on použil příslušnou statistickou položku - činí 36 %, já to neumím teď přesně z hlavy potvrdit, ale vím, že to bude patrné pravdivá informace. Ale přitom připomněl zhruba poloviční spotřebu některých základních zemědělských komodit na hlavu. Nevypovídá to ale něco o produktivitě a o efektivnosti našeho zemědělství ve srovnání se zemědělstvím jiným? I to je věc, kterou musíme brát v této souvislosti v úvahu.
Chtěl bych říci, že diskuse na toto téma musí pokračovat - a jak říkal kolega Lux, pokračuje - i diskusí ve vládě. Musím ale konstatovat, že základem pro takovouto diskusi není tato předloha zákona. Proto mi dovolte - a je to i názor poslaneckého klubu ODA - abych podpořil ten návrh, který navrhuje nepropustit návrh tohoto zákona do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministru Dlouhému. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Palas. Do rozpravy se následně připraví pan poslanec Tyl.
Poslanec Jaroslav Palas: Pane předsedající, dámy a pánové. Já bych chtěl jen krátce reagovat na slova pana ministra Dlouhého. Domnívám se, že Parlament nechce zcela přikazovat vládě. Myslím si, že v rámci druhého čtení se můžeme poradit a některé formulace i změnit. Ale chtěl bych především doporučit ministru Dlouhému, aby se bedlivě podíval na mapu naší republiky. Zjistí, že 2/3 našeho území jsou pahorkatiny a hory. My nemůžeme k našemu zemědělství přistupovat jako k zemědělství maďarskému, jestliže chceme naše zemědělství, pak to bude něco stát. Abychom mohli ty peníze do zemědělství dát, musí státní pokladna ty peníze mít. Aby je měla, musí fungovat náš průmysl. Já bych doporučil ministru Dlouhému, aby tam zaměřil své úsilí. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Zvu k řečništi pana poslance Tyla. Prosím, aby přednesl svůj příspěvek.
Poslanec Miroslav Tyl: Pane předsedající, pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, vynechám tu část zákona, která je deklaratorní, a budu se věnovat té části návrhu zákona, která hovoří o zvláštnostech na které by měl zákon reagovat. Ty zvláštnosti byly vyjmenovány - jako sezónnost, obrátkovost kapitálu, dlouhý cyklus v investicích a ochrana před nepředvídanými vlivy atd. Musíme si položit otázku, zda všechny tyto zvláštnosti zaslouží zákonnou úpravu. (Hluk v sále.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pane poslanče, promiňte, dělám to hrozně nerad, ale chtěl bych oznámit sněmovně, že se jedná o posledního vystupujícího v rozpravě, a poprosit o klid, aby pan poslanec Tyl mohl svůj příspěvek přednést důstojně. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Tyl: Zda jsou tím, co skutečně je řešitelné zákonem. Když si vezmete tu nejdůležitější zvláštnost, tedy vztah k obrátkovosti kapitálu, na to zde léta funguje Garanční fond. Kdokoli může navrhnout, že nefunguje přesně a správně. Nicméně v jeho rámci je možné tyto věci řešit. Když se řekne, že je někde nadúroda, je zde Fond tržní regulace. Když se to definuje jako sezónní problém, pak zde tituly už na to existují. čili vyjmenovat ty oblasti, ty zvláštnosti, které ještě nejsou pokryty - ty by možná vyžadovaly zvláštní pozornost. Mě zaráží, že v navrhovaném zákoně ty dvě, které já cítím jako nepokryté, tedy ochrana před nepředvídanými vlivy a to, o čem se tady zatím nehovořilo, to znamená vývozní omezení pro některé zemědělské komodity, návrh zákona vlastně neobsahuje.
Domnívám se, že odkaz na zvláštnosti je odkaz v podstatě na již alespoň částečně řešené tituly, které v zemědělství existují.
Poznámka o Evropské unii je poznámkou o trošku jiném světě. Evropská unie reaguje na problémy, které historicky vznikly nadvýrobou. Není to standard světového zemědělského hospodaření. Proto nelze do něho zaplouvat jako do vzorového standardu. Proto vás žádám, abyste rozdělili svoji pozornost na ty otázky, které lze řešit jinak a využili k nim institutů, které už máme na stole, a na ty, které ještě nebyly řešeny, a tam se zabývali zákonnou normou. Tento zákon podle mého názoru je neobsahuje. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Tylovi. Zaznamenal jsem přihlášku pana poslance Jana Černého. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Černý: Pane předsedající, pane premiére, vážená vládo, dámy a pánové, já se zájmem poslouchám diskusi, která se rozpředla kolem návrhu zemědělského zákona. Myslím si, že ji lze rozdělit do dvou částí. Jedni, kteří si myslí, že schválením jakéhokoliv zemědělského zákona jakoby mávnutím kouzelného proutku začne naše zemědělství prosperovat, a druzí, kteří samozřejmě si myslí, že žádný zákon nemůže vynutit prosperitu českého zemědělství.
Prosperitu českého zemědělství si může vynutit pouze české zemědělství, může si ho vynutit pouze tím, že bude lepší než zemědělství v Evropské unii. Já si troufám říci, že alespoň v některých oblastech lepší než. zemědělství Evropské unie skutečně je.
Mám několik poznámek ke kolegovi Palasovi, který zde zmínil, že je to Občanská demokratická strana, která může za všechny neduhy českého zemědělství a že už je to sedm let. Já bych ho upozornil, že bohužel Občanská demokratická strana neexistuje sedm let, ale podstatně kratší dobu.
Zemědělské zákony, jak vznikaly v zemích západní Evropy, vznikaly v podmínkách po druhé světové válce. Vznikaly v podmínkách rozděleného světa a vznikaly proto, aby v západní části Evropy zajistily potravinovou bezpečnost, dostupnost základních druhů potravin ve všech členských státech.
Od té doby, co se změnil - alespoň doufám - pohled na tento svět, myslím, že bychom měli spíše usilovat o takové zemědělství, které umíme, které dokážeme dělat levněji, než ho dokážou dělat ve světě, že bychom se měli zabývat spíše tím, jestli neexistenci dumpingového zákona nejsou do České republiky dováženy levné, dotované potraviny, ale že bychom neměli opakovat chyby, kterých se dopustila Evropská unie a s kterými se samozřejmě potýká dodnes. Protože problémy zemědělské politiky Evropské unie jsou problémy přílišné úspěšnosti této politiky a přílišného zafinancování této politiky.
Chci jenom připomenout, že země Evropské unie ročně vynakládají téměř 50 % svého rozpočtu, rozpočtu Evropské unie v absolutní výši kolem 35 mld. ECU na dotace do zemědělství. Samozřejmě velmi úporně hledají cestu, jakým způsobem se takovéhoto ve světovém měřítku neefektivního zemědělství zbavit, jakým způsobem přejít na efektivnější financování, na efektivnější zdroje, které by do zemědělství Evropské unie šly.
My víme, že máme zájem jako Česká republiky vstoupit do Evropské unie. Víme také, že čím více se budeme blížit ke vstupu do Evropské unie, tím více budeme sbližovat základní nástroje nejen zemědělské politiky, ale politiky vůbec, základní nástroje zákonů, základní nástroje dotační politiky apod. Ale neměli bychom se nyní snažit přebírat chyby a některé nástroje společné zemědělské politiky, kterých se sama Evropská unie snaží zbavit.
Politika Evropské unie jde spíše do venkovského prostoru než do zemědělské výroby. A my bychom se samozřejmě měli držet tohoto trendu vzájemného se přibližování a vzájemné komparace naší zemědělskou politikou a politikou Evropské unie.
Na závěr chci znovu opakovat - žádný zemědělský zákon nezpůsobí to, že české zemědělství bude vydělávat více nebo méně. Věnujme se konkrétním problémům zemědělské politiky, věnujme se ochraně trhu, věnujme se mimopotravinářskému využití zemědělské půdy a přestaňme vést doslova plané řeči o zákoně, který stejně nemůže nic podstatného změnit.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci černému. O možnost ještě krátce vystoupit v rozpravě požádal ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý. Uděluji mu slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, především chci poblahopřát panu poslanci Palasovi ke vtipnému bonmotu, neboť to bylo opravdu rychlé a pohotové. Líbilo se mi to. Ale na druhé straně bych chtěl právě v souvislosti s tím, že budeme patrně za chvíli hlasovat, říci, že právě ten váš bonmot přeci odhalil tu základní, opravdu velkou mezeru mezi chápáním politiky koalice a opozice. Nikdo zde nechce být ministrem průmyslu nebo jakéhokoli jiného sektoru, který bude generovat prostředky k přerozdělování pro potřeby jiného sektoru. Takto ta logika jít nemůže. Zemědělství nemůže být něčím preferovaným jenom proto, že máme zde pahorkatiny. Ano, protože zemědělství má i svou mimoprodukční funkci a chceme být dobří správci naší krajiny, potom musíme zákonnými i jinými cestami, s využitím různých zákonů hledat cesty, abychom byli dobří správci této krajiny. Ale nikoliv cestou toho, že uzákoníme opravdu bezbřehé nároky, které by hlubokým způsobem mohly dopadnout na státní rozpočet. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministru Dlouhému. Vzhledem k tomu, že další přihlášky do rozpravy nemám, obecnou rozpravu končím.
Dříve než budeme hlasovat, chtěl bych se zeptat předkladatele a zpravodaje, chtějí-li využít svého práva na závěrečné slovo. Není tomu tak. Protože v rozpravě zazněl z úst poslance Františka Nováka návrh na zamítnutí, přidala se k němu řada dalších vystupujících, budeme za několik okamžiků hlasovat. V tomto okamžiku si vás dovolím odhlásit a požádám vás o novou registraci. Nová registrace byla provedena. Zahajuji hlasování pořadové číslo 183.
Hlásí se pan ministr Pilip, zaregistroval jsem pozdě jeho přihlášku. Hlasování v tomto okamžiku ruším. Pan ministr svým vystoupením otevře opět rozpravu. Samozřejmě má právo vystoupit kdykoli. Prosím, pane ministře.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ivan Pilip: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já jsem se také velice zabýval tímto zákonem (smích a potlesk v sále), protože celkovým způsobem ovlivní vývoj situace v České republice a samozřejmě případné dopady přijetí či nepřijetí takovéhoto zákona mají své důsledky i pro možné výdaje na další resorty České republiky, které naléhavě také potřebují ekonomické prostředky, jak ostatně i při rozpravě o státním rozpočtu několika opakovanými vystoupeními (bušení do lavic v sále) potvrdili kromě jiného... (Neustálé bušení do lavic.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Dámy a pánové, blíží se vánoce, já tady mohu cinkat podle libosti, ale myslím si, že poslanec a ministr Ivan Pilip má mít šanci dokončit svůj projev. (Silný hluk v sále trvá.) Prosím ještě jednou sněmovnu o klid. Pokud budeme pokračovat v tomto způsobu jednání, oznamuji vám, že dále dnes jednat nebudeme. Pane ministře, pokuste se dokončit svůj projev.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ivan Pilip: Já se domnívám, že takovýto způsob reakce na projev, ať už si o něm myslí kdo chce co chce a hodnotí ho jako například pan poslanec Dostál, je trochu neadekvátní, a proto bych skončil velmi stručně.
Domnívám se, že tento zákon velmi výrazně ovlivňuje jiné oblasti, výdajové stránky státního rozpočtu, které nejsou v tomto návrhu zákona definovány, a proto mohou mít velmi výrazný dopad do jiných oblastí a jiných resortů působení České republiky.
Proto se domnívám, že i z tohoto pohledu by měl být návrh posuzován a odmítnut s tím, že bude dále projednáván vládní návrh. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministrovi. (K řečništi přichází poslanec Sládek.) Pane kolego, já vám udělím slovo, ale nejprve se zeptám pana poslance Uhdeho, který se hlásil před vámi, mám-li jeho gesto registrovat jako přihlášku. Ano, v tom případě má pan poslanec Uhde přednost. Poté by měl šanci vystoupit pan poslanec Sládek.
Poslanec Milan Uhde: Chci požádat o deset minut na poradu klubu, pane předsedající.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Předseda sněmovny mě upozorňuje, že jsem přehlédl jeho gesto, které mělo znamenat přihlášku do rozpravy. Já přestávku samozřejmě vyhlásím, ale myslím, že všichni mají z jednacího řádu rovnocennou šanci se přihlásit, a proto nyní dávám ještě slovo panu předsedovi. Prosím, pane předsedo.
Předseda PSP Miloš Zeman: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, chápu jako naprosto korektní, když jakýkoli klub, v tomto případě ODS, nemá ve sněmovně dostatečný počet poslanců, že jeho předseda požádá o krátkou přestávku před hlasováním. Je zvykem takovému přání vyhovět a vždy jsme to dodrželi.
Nechápu jako korektní, jestliže ministr školství nás se stejným cílem úmyslně zdržuje svým projevem. Ale jestliže už to nastalo, prosím pana předsedajícího, aby vyřídil panu ministru školství, že v jedné věci měl pravdu. Opravdu se zřejmě důkladně zabýval zemědělstvím, protože v jeho resortu se mu podařilo zorat co se dalo. (Silný hluk v sále, smích a potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: V tomto okamžiku vyhlašuji přestávku pro jednání poslaneckých klubů. Sejdeme se v 17.15 hodin. (Protestní hlasy z levé části sálu.)
Poslanec Stanislav Gross: Přesto oznamuji poslaneckému klubu čssd, že se sejde v tuto chvíli a že za 10 minut, až začne jednání sněmovny, sem přijde vyslanec našeho klubu, který požádá o prodloužení této přestávky o dalších 25 minut. Já jsem se hlásil o slovo, pane předsedající.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: V tomto okamžiku, pane kolego Grossi, pan předseda sněmovny - a já jsem mu vyhověl - mě upozornil, že jsem ho přehlédnul. Proto dostal šanci vystoupit poté, co vystoupil kolega Uhde. Pan kolega Sládek počkal, protože se hlásil až po kolegovi Uhdem. Měl dostat v tomto okamžiku slovo on.
Já si myslím, že nejlepší skutečně bude, kdybychom se nyní dohodli na přestávce 35 minut, bez emocí, bez problémů. Berte můj předchozí návrh jako snahu vyřešit problém aktuálně. Sejdeme se v 17.40 hodin.
(Schůze byla přerušena v 17.05 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 17.50 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Vážené kolegyně, vážení kolegové, uplynula lhůta, o kterou bylo požádáno na přestávku. Poprosil bych vás, abyste se dostavili všichni z kuloárů do sněmovny. Poprosil bych. aby byl vyslán signál z Kanceláře ke klubu sociální demokracie. Myslím si, že by bylo slušné a korektní několik okamžiků posečkat na to, aby dostaly šanci všechny poslanecké kluby dostavit se do sněmovny.
Přesto, že jsem upozorňován na to, že čas uplynul, měli bychom si vzpomenout i na to, že i nám se přihodily obdobné situace, nicméně bych očekával, že někdo ze zástupců klubu sociální demokracie přijde a požádá případně o strpení. Proto jsem poprosil, aby z kuloárů byl vyslán signál na sociální demokracii, že tady několik minut čekáme.
Dostal jsem signál, že klub sociální demokracie skončil své zasedání, že žádá o několik minut strpení na přesun z vedlejší budovy.
V tomto okamžiku oznamuji, že budeme pokračovat v jednání v 17.50 hodin.
Vážené kolegyně a kolegové, pokusil bych se několik zbývajících minut využít k tomu, abych vám oznámil, že poté, co projednáme tento bod, budeme projednávat bod, který máme v programu označen pod číslem 31. Jedná se o druhé čtení vládního návrhu zákona o dovozu a vývozu živočichů, a to proto, že v průběhu projednávání tohoto bodu doběhla lhůta potřebná pro to, abychom mohli začít jednat ve druhém čtení. Pokud bychom chtěli v tomto týdnu projednat ve třetím čtení tento zákon, musíme dnes jej probrat ve druhém čtení a konec konců je to bod, který je na řadě podle schváleného programu. Očekávám, že po projednání tohoto druhého čtení bychom dnešní jednání ukončili a zítřejší jednání bychom zahájili bodem, který máme v programu pod č. 36. Je to návrh poslanců Sládka a dalších, týkající se zavedení trestu smrti.
Je 17.50 hodin, tedy okamžik, kdy jsem na žádost poslaneckého klubu sociální demokracie měl zahájit opožděně přerušené jednání, takže prosím pana předsedu klubu poslance Stanislava Grosse, aby se ujal slova, protože se o něj přihlásil.
Poslanec Stanislav Gross: Vážené dámy a pánové, chtěl bych se jménem našeho klubu omluvit za desetiminutové zdržení. Děkuji za pochopení a za toleranci.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Budeme pokračovat v přerušeném jednání. Chtěl bych vám oznámit, že rozprava - hned vám dám slovo, pane předsedo, jenom dokončím větu - nebyla ukončena. Byla znovu otevřena vystoupením pana ministra Pilipa, ale do rozpravy další přihlášky nemám. V tomto okamžiku požádal o slovo předseda klubu republikánské strany pan poslanec Sládek.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, žádám o přestávku na poradu klubu v délce 1 1/4 hodiny. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pokud jsme se dohodli, že je zvykem těmto žádostem, pokud jsou to žádosti první, vyhovět, nezbývá mi než konstatovat, že dnešní jednání končí. Zítra v 9.00 hodin budeme pokračovat jednáním, které se bude týkat zemědělského zákona tam, kde jsme dnešní jednání přerušili. Děkuji vám. Do zítřejšího dne na shledanou.
(Schůze přerušena v 17.52 hodin.)