Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Tomáši Pávovi. Otevírám obecnou rozpravu. Přihlášku do obecné rozpravy mám v této chvíli jedinou, přihlásil se pan poslanec Josef Krejsa, takže mu dávám slovo.
Poslanec Josef Krejsa: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, v zájmu urychlení průběhu této schůze se vzdávám obecné rozpravy a vystoupím až v rozpravě podrobné s pozměňovacím návrhem. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Krejsovi. Do obecné rozpravy se v této chvíli již nehlásí nikdo, takže tuto část rozpravy končím a otevírám rozpravu podrobnou. Do ní se přihlásili poslanci Karel Vymětal, Josef Krejsa, Petr Vrzáň, Jaroslav Novák a Miroslav Grégr. Jako první prosím, aby se slova ujal pan poslanec Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, předložený vládní zákon tzv. atomového zákona, který je velmi potřebný a nutný, projednaly čtyři výbory, jak již bylo uvedeno. Jsem názoru, že po projednání ve výborech sněmovny jde o kvalitní návrh zákona a podle mého názoru je třeba poděkovat předkladateli, všem výborům i všem těm, kteří se na jeho tvorbě podíleli. Přesto si dovolím předložit dva pozměňovací návrhy za klub Komunistické strany Čech a Moravy.
První návrh. Zákon pojednává o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření a jeho smysl chápeme mimo jiné v tom, že má vytvořit právní rámec, aby jaderná energetika a energie byla využívána v naší republice právě pouze pro mírové účely. Proto mě udivuje - a nás všechny - že všechny čtyři výbory shodně přijaly návrh sněmovně, aby byl vypuštěn celý § 5 odst. 1 vládního návrhu. To proto, že v žádném jiném zákoně obdobné zákazy v tomto smyslu nejsou uvedeny. A protože platí zásada, že to, co zákon nezakazuje, je povoleno, přijetí návrhu těchto čtyř výborů sněmovnou by znamenalo, že by v České republice bylo povoleno vyvíjet, vyrábět, dovážet, provážet, vlastnit, skladovat i jakkoli nakládat s jadernými zbraněmi nebo jejich součástmi, jakož i obchodovat s nimi. Domnívám se, že tento stav si sněmovna nepřeje a zcela jistě si to nepřeje ani převážná většina občanů v naší republice - totiž abychom se stali jadernou mocností, přes kterou by dokonce volně mohly jaderné zbraně proudit.
Předkládám proto pozměňovací návrh, aby původní text § 5, odst. 1 zůstal zachován a byla z něj vypuštěna pouze poslední část, a to text "pokud mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, nestanoví jinak".
Tento návrh odpovídá původnímu znění vládního návrhu zákona ze začátku letošního roku a dělá z České republiky zemi bez jaderných zbraní, což si jistě všichni přejeme. Nepřijetí takového znění by znamenalo, že bychom se mohli stát zemí s jadernými zbraněmi, na niž by mohly být proto namířeny jaderné zbraně z jiné či jiných zemí, a to si zcela jistě nikdo nepřeje.
Druhý návrh se týká zapojení dalších účastníků řízení do povolovacího řízení Úřadu k umístění jaderného zařízení, k výstavbě jaderného zařízení a k provozu jaderného zařízení, a to účastníků ve stejném rozsahu jako stanoví stavební zákon.
Jsme toho názoru, že není racionální, aby podle stávajícího znění byl účastníkem řízení pouze žadatel povolení.
Tento návrh byl projednáván v hospodářském výboru, ale nezískal potřebnou podporu. Proto předkládám tento pozměňovací návrh: V § 14, odst. 1 se poslední věta nahrazuje slovy "Při řízení podle § 9, písm. a), b) a d) jsou účastníci řízení shodni s účastníky řízení podle ustanovení zvláštního zákona - odvolávka § 34 a 59 zákona č. 50/1976 v platném znění. V ostatních případech je jediným účastníkem řízení žadatel." Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vymětalovi a prosím, aby se slova ujal v podrobné rozpravě pan poslanec Josef Krejsa, připraví se pan poslanec Petr Vrzáň.
Poslanec Josef Krejsa: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak už jsem uvedl v prvním čtení, považuji předložený vládní návrh zcela jednoznačně za to nejlepší, co tu doposud vláda předložila. Návrh má pouze jedinou vadu na kráse, a to hlavu II, § 5 odst. 1. I když jsem si vědom toho, že v podstatě to shodné navrhoval předřečník, dovolím si tento pozměňovací návrh.
V uvedeném článku 1 vypustit poslední tři souvětí ve znění: "Pokud mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, nestanoví jinak."
Hlava II, § 5 odst. 1 bude tedy znít takto: "Vývoj, výroba, dovoz, průvoz, vlastnictví, skladování i jakékoli jiné nakládání s jadernými zbraněmi nebo jejich součástmi, jakožto i obchodování s nimi, se zakazuje."
Poslanecký klub SPR-RSČ považuje tento pozměňovací návrh za natolik závažný, že jím podmiňuje podporu celému vládnímu návrhu zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Josefu Krejsovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Petr Vrzáň a připravil se poslanec Jaroslav Novák.
Poslanec Petr Vrzáň: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, podrobujeme dnes rozpravě a posuzujeme ve druhém čtení Vládní návrh zákona o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření, zkráceně atomový zákon. Geneze tvorby této normy byla náročná a její dnešní podoba vyžaduje z našeho hlediska některé úpravy. Dovolte mi, abych využil této možnosti a jménem klubu SPR-RSČ předložil a zdůvodnil následující pozměňující návrhy.
1. § 5 odst. 1 z předloženého návrhu vypustit. Odůvodnění: Je nutné nepřipustit, aby mohla být Česká republika zatažena mezi státy, které jsou pro velmoci základnami jejich atomových zbraní. Formulace § 5 odst. 1 je důvodem pro odmítnutí tohoto zákona jako celku.
2. § 5 odst. 3 z předloženého návrhu vypustit a v důsledku toho doplnit § 9 o písmeno p) ve znění "dovozu radioaktivního odpadu nepocházejícího z materiálů vyvezených z České republiky za účelem jeho využití nebo uložení v České republice." V důsledku přidání písmena p) do § 9 je třeba u § 13 v první větě odstavce 7 doplnit citaci písmen c) až o) písmenem p).
Odůvodnění: Domnívám se, že je nutné ponechat plně v pravomoci Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, jak bude na území České republiky nakládáno s radioaktivními odpady, včetně odpadů vzniklých v zahraničí. Po uklidnění proti jaderných nálad a s pokrokem techniky se může stát hlubinné ukládání radioaktivního odpadu výnosným obchodem pro země s vhodnými geologickými strukturami na jejich území. Není rovněž vyloučeno ani energetické využití dnešních odpadů z přepracování vyhořelého paliva ze štěpných reaktorů počátkem příštího tisíciletí v důsledku technického pokroku. Kromě toho u radioaktivních odpadů vracených ze zahraničního zpracování materiálů českého původu nelze přesné zjistit, zda k nim nebylo záměrně přidáno určité množství odpadu cizího původu.
3. V důsledku navržené změny v § 5 odst. 3, týkající se dovozu radioaktivních odpadů, změnit u § 41 první větu písm. d) takto: "10 mil. Kč osobě, která poruší předpisy o dovozu radioaktivních odpadů k jejich uložení podle § 9 písm. p)."
4. § 18 odst. 1 písm. g) v poslední větě nahradit slovo "přibraným" slovem "přibraných", které je podle mého názoru výstižnější v dané formulaci. Předpokládám však, že jde pouze o překlep.
5. § 18 odst. 1 písm. l) doplnit na znění: "Ověřovat bezúhonnost a splnění požadavků ověřeným způsobem podle zvláštních předpisů zaměstnanců nakládajících s jaderným materiálem první a druhé kategorie, zajišťujících fyzickou ochranu jaderných zařízení a jaderných materiálů a zajistit, aby jen tyto osoby vykonávaly, řídily a kontrolovaly uvedené činnosti. Osoby, které k uvedeným činnostem nejsou určeny, mohou vstupovat do vnitřního a chráněného prostoru jaderných zařízení jen pod dohledem doprovodu zajištujícího, že zde neprovedou zásahy narušující jadernou bezpečnost, radiační ochranu a havarijní připravenost."
Rovněž písm. m) změnit na znění: "Ověřovat bezúhonnost zaměstnanců a osob nakládajících s jaderným materiálem třetí kategorie a zajistit, aby jen tyto osoby vykonávaly uvedené činnosti. Osoby, jež nejsou oprávněny k provádění, řízení a kontrole uvedených činností, mohou vstupovat do střeženého prostoru jaderných zařízení jen pod dohledem doprovodu, zajišťujícího, že zde neprovádějí zásahy, k nimž nejsou oprávněny.
Odůvodnění: Původní znění § 18 odst. 1 písm. l) a m) by znemožňovalo vstupy exkursím ze škol, veřejnosti dotčené jaderným zařízením a jejím představitelům, a tak by nahrávalo záměrně šířené nedůvěře v bezpečnost a spolehlivost jaderných zařízení. Rovněž by znemožňovalo provádět v oněch prostorách nezbytné činnosti a šetření, jež se sice netýkají jaderných záležitostí, ale jsou závažné z jiných důvodů, např. poskytování lékařské pomoci na místě v případech, kdy přeprava postiženého bez předchozího lékařského ošetření je ohrožením jeho zdraví nebo života. Stejně tak vyšetřování vážných pracovních úrazů, které může vést ke zdokonalení pracovně bezpečnostních předpisů apod.
6. § 18 odst. 4 změnit na znění: "Zdravotní způsobilost zjišťuje a posudek o ní vydává posuzující lékař ze zdravotnického zařízení určeného úřadem, který kromě zjišťování zdravotní způsobilosti nechá rovněž provést psychologické vyšetření posuzované fyzické osoby. Pokud shledá posuzovanou osobu sice zdravotně způsobilou, avšak výsledky psychologického vyšetření uzná za nepříznivé, uvědomí o těchto rozporných skutečnostech vedoucího pracoviště, na kterém posuzovaná osoba vykonává nebo má vykonávat činnosti bezprostředné ovlivňující jadernou bezpečnost. Vedoucí pracoviště pak rozhodne, zda tato osoba je k dosud vykonávaným nebo zamýšleným činnostem nadále způsobilá.
7. § 27 odst. 2 předposlední větu "Sazba odvodu se rovná 50 Kč za 1 MWh" změnit na "Sazba odvodu na počátku platnosti zákona je 50 Kč za 1 MWh a podléhá budoucímu zohlednění."
Odůvodnění: V § 29 odst. 5 písm. e) a v § 30 odst. 1 písm. e) se počítá s časovou proměnlivostí sazby odvodu na jaderný účet.
8. Do § 27 odst. 2 před poslední větu písm. b) vložit následující větu: "Jestliže souhrn čtvrtletních záloh vykáže přeplatek oproti skutečné roční výrobě elektrické energie, jsou jím po dohodě s původcem uhrazeny čtvrtletní zálohy nebo jejich části.
Odůvodnění: V § 27 odst. 2 je opomenut způsob finančního vyrovnání mezi správou a původcem vyrábějícím elektrickou energii v jaderných elektrárnách v případě, kdy souhrn čtvrtletních záloh vykáže přeplatek.
Uvedené pozměňovací návrhy předkládám zpravodaji písemně.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Petru Vrzáňovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Jaroslav Novák a připravil se pan poslanec Miroslav Grégr.
Poslanec Jaroslav Novák: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, budu jen krátce navrhovat znění nového § 4 odst. 4: "Každý, kdo využívá jadernou energii nebo provádí činnosti vedoucí k ozáření nebo provádí zásahy k omezení ozáření v důsledku radiačních nehod, je povinen dodržovat takovou úroveň jaderné bezpečnosti, fyzické ochrany a havarijní připravenosti, která prokazatelně zajistí, aby riziko ohrožení života, zdraví osob a životního prostředí bylo zcela zanedbatelné. Za zanedbatelné se riziko považuje tehdy, když je podle všech dostupných vědeckých a odborných znalostí a zkušeností nepravděpodobné, že nastane újma na životě a zdraví osob nebo na životním prostředí. Každý kdo provádí zásahy k omezení přírodního záření, je povinen dodržovat takovou technologii a opatření, která prokazatelně zajistí dosažení směrných hodnot stanovených prováděcím předpisem.
Tentýž paragraf, odst. 5 v novém znění navrhuji:
Opatření vedoucí k odvrácení nebo snížení ozáření při radiační nehodě, musí být prováděno vždy, pokud se očekávané ozáření blíží úrovním, při nichž dochází k poškození zdraví tímto ozářením. Prováděcí předpis stanoví směrné hodnoty a podrobnosti o pravidlech pro přijetí opatření.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu Jaroslavu Novákovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Miroslav Grégr.
Poslanec Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, atomový zákon patří jistě k zákonům, které je potřeba přijmout, protože dosavadní legislativní stav neodpovídá české ústavě. To znamená povinnosti v této oblasti jsou definovány pod zákonnými normami. Právní předpisy neodpovídají poslednímu stavu vědy a techniky a nejsou vždy uvedeny do souladu s mezinárodními smluvními závazky České republiky, např. tzv. Vídeňskou úmluvou. Právně nejsou řešeny některé krajně důležité oblasti jako např. prevence jaderných havárií, povinné jištění provozovatelů jaderných zařízení apod.
Na druhé straně musím konstatovat, že ač hospodářský výbor a jeho energetická komise sledovaly už v minulém období dlouhodobě třístupňový postup vzniku zákona, tzn. teze, zásady, paragrafované znění, existují vážné odborné výhrady k výsledku, který je nám dnes předkládán. Podle expertizy, kterou jsem si v zákonu i schváleným připomínkám z hospodářského výboru nechal udělat, zůstávají neřešeny některé důležité záležitosti. Např. jsou v úvodu zákona jako povinnosti - pane předsedo, ještě předám písemně připomínky, nemusíte si to psát - stanoveny obecné podmínky pro vykonávání činnosti v souvislosti s využíváním jaderné energie, aniž jsou v zákoně dostatečně specifikovány kontrolní mechanismy a sankce při jejich nedodržování.
Zákon stanoví, jaká povolení jsou třeba k jednotlivým činnostem při využívání jaderné energie a ionizujícího záření, aniž je zcela nepochybné, kdo o povolení mohl zažádat. Investor zřejmě vždy, ale není zcela jasně řečeno, zda také všichni dodavatelé, dovozci, přepravci apod. Nebo má být investor odpovědný i za přepravu jaderných materiálů? Tyto záležitosti musí podle mého názoru zákon stanovit naprosto pregnantně.
Obecné výhrady se dotýkají i dalších problémů. Např. při uvádění radionuklidů do životního prostředí dává zákon možnosti nejasného právního výkladu. Není zcela jasné, kdo je odpovědný za dozor a jakými mechanismy je kontrolováno uvádění radionuklidů do životního prostředí, kdo odpovídá a nese důsledky v této oblasti.
Pane předsedající, poprosil bych o klid.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano. Pan poslanec Grégr zcela správně mě žádá, abych vás požádal o pozornost k tomu, co přednáší.
Poslanec Miroslav Grégr: Děkuji, pane předsedající. Stejně tak nejsou jasně specifikovány sankce, mechanismy úhrad vyvolaných škod na životním prostředí, zdraví a majetku. Jsem přesvědčen, že to musí stanovit zákon nikoliv podzákonné předpisy. Upozorňuji dále, že při řešení odpovědnosti držitele povolení za jadernou škodu dle Vídeňské úmluvy, čl. 5, bod 1, odpovědnost provozovatele je omezena pouze minimální částkou 5 mil. amerických dolarů za každou jadernou událost, zatímco návrh zákona odpovědnost naopak omezuje na maximální částku 6 mld. Kč. Podobně v zárukách na uspokojení nároku náhrad škod je omezeno plnění náhrad do výše maximálně 6 mld. Kč a 1,5 mld. Kč. V tomto přístupu vidím rozpor s Vídeňskou úmluvou, které jsme signatáři. Mohl bych uvést ještě některé další argumenty.
Původně jsem uvažoval o tom, že předložím procedurální návrh vrátit předložený zákon do hospodářského výboru ještě k novému projednání, ale pokusím se naformulovat v podrobné rozpravě návrhy na úpravu.
Navrhuji odstranění některých problémů navrhovaného zákona pozměňovacími návrhy. Řekl jsem už zde, že navrhované znění zákona i s úpravami hospodářského výboru v některých oblastech neodpovídá představám části odborné veřejnosti a představitelům ekologických iniciativ. Vybírám pouze problémy, které považuji za závažné a v nichž navrhované řešení považuji za racionální a možné.
V § 4 odst. 2 nahradit slova "musí dbát, aby" slovy "musí dokázat, že jeho jednání je odůvodněné".
Zdůvodnění: Ač jsem pro mírové využívání jaderné energie, domnívám se, že u rizikových operací by se mělo vždy prokázat, že při jejich používání přínos vyváží rizika. Domnívám se, že využití jaderné energie a ionizujícího záření v řadě případů - ne zcela vždy - dokážeme zdůvodnit i při tomto navrhovaném znění zákona.
V § 4 odst. 4 navrhnout změnu textu "aby riziko bylo tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek" na znění "aby riziko bylo tak nízké, jaké lze dosáhnout současnými realizovatelnými vědeckými a technickými opatřeními".
Zdůvodnění: Nepovažuji za únosné licitovat ekonomickými kritérii v otázkách jaderné bezpečnosti. Podle mého mínění je morálním imperativem stavět tato zařízení na úrovni posledních poznatků vědy a techniky.
V § 10 odst. 2 přidat na konec odstavce větu: "Změna v osobě držitele povolení nabude právní moci až po vydání nového povolení úřadem." Zdůvodnění je zřejmé.
V § 12 odst. 2 vypustit znění tohoto odstavce.
Zdůvodnění: Možnost úřadu udělovat výjimky ze vzdělání a praxe pro odpovědné zástupce institucí nakládajících s jadernými materiály a zařízením považuji mírně řečeno za přehnané a neodpovídající kvalifikační úrovni v České republice.
V § 13 odst. 2b) vypustit text za slovy "obchodního rejstříku."
Zdůvodnění: Jestliže se k činnostem, na které se vztahuje zákon, věnuje tolik pozornosti, nemělo by se váhat ani s registrací odpovědných zástupců v obchodním rejstříku i pro fyzické osoby. Tady bych chtěl upozornit, že tato verze je možná, pokud to požaduje zákon.
Informace o povolení a odpovědném zástupci mohou být důležité při kontraktacích.
V § 26 odst. 2 vypustit druhou větu odstavce začínající slovy "Ministerstvo financí" a nahradit ji textem: Jaderný účet spravuje úřad zaručující odborný a nestranný dohled. O použití prostředků z tohoto účtu rozhoduje vláda České republiky, kontrolu hospodaření vykonává Parlament České republiky. Jaderný účet je veden oddělené od účtu státních aktiv a pasiv.
Odst. 2 pokračuje třetí větou začínající slovy "prostředky jaderného účtu."
Zdůvodnění: Jde o prostředky na řešení problémů časově přesahujících hranice generací, natož volebních období. Proto by měl být zaručen odborný a nestranný dohled a znemožněny manipulace s těmito prostředky z krátkodobých důvodů.
V § 29 navrhnout následující úpravy.
V odst. 1 za slova "musí mít" vložit nový text "ukončené vysokoškolské vzdělání a deset let odborné praxe."
Zdůvodnění: Výjimečné odpovědnosti funkce musí odpovídat i výjimečná kvalifikace.
Tady bych chtěl upozornit např. na stanovisko Ústavu jaderného výzkumu v Řeži.
V odst. 2 vypustit slova "ministr průmyslu a obchodu" a nahradit slovy "vláda České republiky."
Zdůvodnění: Lépe zabezpečuje nestranný oproštěný výběr.
V odst. 3 navrhnout nové znění: "Rada má jedenáct členů. Radu tvoří tři nezávislí odborníci, tři zástupci původců radioaktivních odpadů, tři zástupci orgánu státní správy a dva zástupci veřejnosti. Rada jedná nejméně jednou měsíčně a postupuje podle schváleného statutu. členství v radě je veřejnou funkcí."
Zdůvodnění: Radě by neměla dominovat žádná zájmová skupina, nejméně však původci racioaktivního odpadu, jak je to v původním návrhu.
V § 29 odst. 5 doplnit bod f) ve znění: "Projednává odvolání proti rozhodnutí ředitele úřadu."
Zdůvodnění: Z návrhu zákona mi není zcela jasné, zda a jak je možno se proti rozhodnutí ředitele úřadu odvolat. Pokud by rozhodnutí úřadu bylo podle zákona soudně nepřezkoumatelné, měl by zákon obsahovat takovýto kontrolní a demokratický prvek.
V § 41 - pokuty - žádám, aby předkladatel doplnil znění o návrh sankcí za nesplnění obecných povinností podle § 4 až 8 - nedodržení typového obalového souboru podle § 23 a povinností správy podle § 31, neboť jinak jde v citovaných paragrafech o pouhé proklamace. Pokud tak předkladatel v součinnosti se zpravodajem neučiní, nechť je hlasováno o mém návrhu včlenit sankce za nedodržení obecných povinností podle § 4 až 8, za nedodržení § 23 o typovém schválení obalů výrobci a dovozci a porušení povinnosti správy podle § 31 do § 41 odst. d).
Poslední připomínka:
Důvodová zpráva na str. 54 mluví o komplexním hodnocení finančních nákladů vyplývajících z atomového zákona, ač v odhadu nákladů nejsou uvedeny např. náklady úřadu na dozor a schvalovací procesy. Prosím o vysvětlení.
Já se omlouvám, že jsem doplnil tyto připomínky, ale považuji tento zákon za tak důležitý, že přes výzvu jsem považoval za nutné, abych tyto připomínky sněmovny sdělil. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Grégrovi. To byla poslední přihláška do podrobné rozpravy. Další přihlášky nejsou, takže podrobnou rozpravu končím. A protože nezazněl návrh ani na vrácení ani na zamítnutí, končím rovněž druhé čtení předloženého vládního návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi a děkuji všem zpravodajům i diskutujícím.
Paní a pánové, můžeme přistoupit k dalšímu schválenému bodu našeho programu. Tím bodem je
41.
Vládní návrh zákona o kontrole vývozu a dovozu zboží
a technologií podléhajících mezinárodním
kontrolním režimům
Jedná se o sněmovní tisk č. 21 a nacházíme se ve druhém čtení.
Předložený vládní návrh zákona uvede ministr průmyslu a obchodu pan Vladimír Dlouhý. Prosím ho, aby se ujat slova.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové, v uplynulých dnech a týdnech byl v hospodářském a zahraničním výboru Poslanecké sněmovny projednán vládní návrh zákona, který upravuje podmínky licenčních režimů v oblasti kontroly zahraničního obchodu se zbožím a technologiemi, tzv. dvojího užití, tedy takového užití průmyslové, jaderné, chemické a biologické oblasti, které by bylo možno s ohledem na jeho užitné vlastnosti použít nedovoleně pro výboru zbraní hromadného ničení.
Vývoz těchto komodit je ve všech vyspělých zemích pečlivě kontrolován, přičemž národní licenční režimy jsou koordinovány jednotlivými mezinárodními uskupeními.
Jednání v obou zmíněných parlamentních výborech prokázala, že předložený návrh zákona splňuje nejen parametry legislativy Evropské unie, ale v etapě naší přípravy na členství v unii odráží i specifické potřeby České republiky.
Usnesení obou výborů proto nezpochybní potřebu přijmout navrhovaný zákon, doporučují pouze drobné úpravy legislativně technického a v několika málo případech i věcného charakteru vylepšující jednotlivá ustanovení zákona směrem k jejich jednoznačnému výkladu. Přitom převážná většina těchto úprav je navrhována oběma výbory shodné.
Vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi vyjádřit za předkladatele souhlas se všemi navrhovanými úpravami a doporučit vám po jejich odsouhlasení v plénu přikázat vládní návrh zákona o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodních kontrolním režimům ke třetímu čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Vladimíru Dlouhému. Tento návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru a zahraničnímu výboru. Hospodářský výbor přijal usnesení, které jsme dostali jako sněmovní tisk 21/2. Zpravodajem byl určen pan poslanec Miroslav Grégr.
Prosím pana poslance Miroslava Grégra, aby se ujal slova. Dále mi dovolte sdělení, že zahraniční výbor přijal usnesení, které jsme dostali jako sněmovní tisk 21/1 a zpravodajem určil pana poslance Michala Lobkowicze, kterého prosím, aby se připravil ke svému vystoupení, chce-li vystoupit.
Poslanec Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy a pánové, hospodářský výbor projednával předložený vládní návrh zákona na dvou zasedáních.
První jednání výboru dne 24. října bylo přerušeno a výbor si vyžádal čas pro podrobnější stanoviska k některým předneseným námitkám a námětům.
Shromážděné pozměňovací návrhy a stanoviska předkladatele k nim byly podrobně prodiskutovány na druhém zasedání hospodářského výboru dne 28. listopadu t.r., které pak v diskusi k vládnímu návrhu zákona o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům a předloženým pozměňovacím návrhům uzavřelo a přijalo doporučení k usnesení.
Dovolte, abych vás seznámil s hlavními tématy diskuse. Byly jimi následující problémy:
1. Především šlo o § 10. Hospodářský výbor zaujal názor, aby odnětí licence z bezpečnostních nebo zahraničně politických důvodů České republiky neprováděl sám ministr průmyslu a obchodu, ale aby nutnou součástí správního řízení ji ministr odnímal ze zmíněných závažných důvodů. Aby to bylo usnesení vlády, jímž je ministr zavázán.
Předkladatel po jednání tento požadavek akceptoval a shodli jsme se na novém znění § 10.
2. K diskutovaným otázkám o způsobu rozhodování o náhradě prokázané majetkové újmy při neudělení licence.
Původní návrh zákona, který vycházel z Ministerstva průmyslu a obchodu do vlády, neobsahoval možnost požadovat náhradu ve správním řízení. Paragraf 10, odst. 2, ale jen soudním vymáháním. Současné znění tohoto paragrafu a možnost náhrady ve správním řízení vyšly až z návrhů při projednávání ve vládě.
Pracovníci Ministerstva průmyslu a obchodu jsou osobně přesvědčeni, že by se náhrada neměla automaticky získávat ve správním řízení, ale že by ji měl stanovit soud.
Ale striktně zase, na druhou stranu, změnu zásadně nepožadují. Upozorňuji přitom na určité modelové situace, které dávají možnost účelovému zneužívání tohoto ustanovení pomocí jakýchsi preventivních postupů, jak docílit odnětí licence a vydělat na tom při odškodnění.
Hospodářský výbor navrženou podobu řešení § 10 ve svém usnesení doporučuje změnit.
3. Padly námitky, že návrh zákona neobsahuje harmonizační klauzuli s předpisy Evropské unie. Podle názoru předkladatele, protože ještě nejsme členy EU, jsme v trochu jiné situaci než členové unie - náš zákon musí řešit vývoz do kterékoli země a nemohou v němž být zahrnuty zvláštnosti a interní předpisy platící uvnitř EU. S předpisy EU je však v návrhu harmonizováno vše, co v daném okamžiku může být s těmito normami společné.
Hospodářský výbor se s tímto pojetím v diskusi ztotožnil.
4. V diskusi se objevily námitky k tomu, že proti instančnímu rozhodnutí v licenčních záležitostech není možno podat rozklad. Ministerstvo průmyslu a obchodu se domnívá, že v bezpečnostních a zahraničně politických otázkách vývozu citlivého materiálu si musí stát držet silnou pozici. Připuštění rozkladu na neudělení licence z těchto důvodů by znamenalo často otevírat veřejnou diskusi k otázkám, které jsou předmětem státního tajemství.
Ministerstvo průmyslu a obchodu se domnívá, že možnost soudní ochrany, kterou zákon dává před nesprávným rozhodnutím, je dostatečnou ochranou podnikatelských subjektů a zároveň ochrana státního tajemství je zaručena.
Toto řešení je běžné v řadě vyspělých zemích, přičemž v některých státech, např. v Itálii, před neudělením licence není ani soudní ochrana. Hospodářský výbor proto pouze navrhuje pro jasné vymezení situace doplnit příslušný paragraf explicitním vyjádřením, že tato právní úprava se nedotýká práva soudního přezkumu právního rozhodnutí.
Na požadavek některých poslanců hospodářského výboru, aby byla jasněji vymezena vazba České republiky na relevantní mezinárodní kontrolní režimy a přesněji vymezena doba pro povinné vedení evidence o kontrolovaném zboží, reagoval pak výbor návrhem úprav § 1 a 4 vládní předlohy.
Tolik jsem pokládal za nutné jako vysvětlení.
Nyní mi dovolte přednést vlastní návrh usnesení hospodářského výboru č. 44 ze dne 28. 11. 1996 k vládnímu návrhu zákona a o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům, tisk, 21.
Kvůli stenozáznamu přečtu celé usnesení.