Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. informace o této cestě a toto zdůvodnění směrem k projednávání rozpočtu dnes odpoledne už zazněla, myslím, předevčírem. Děkuji panu kolegovi Brožíkovi, jeho návrh jsem zaznamenal.
Dávám hlasovat, dámy a pánové, o přerušení schůze a pokračování v jednání v úterý ve 14.00 hodin, tak, jak navrhl kolega Vik.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku ve 109 hlasování této schůze!
Kdo je proti?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 59 pro, 110 proti.
Dále bych vás požádal, abyste svým hlasováním rozhodli o dalším návrhu, a to je návrh na přestávku 90 minut pro jednání klubu.
Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Pan kolega Vik se hlásí s upřesněním. Toto hlasování ruším.
Poslanec Jan Vik: Pane předsedající, děkuji za udělené slovo. Chtěl bych upřesnit, o čem jsem hovořil. Žádal jsem jménem poslaneckého klubu o přestávku 1,5 hodinu. Bývalo dobrým zvykem v této Poslanecké sněmovně vyhovět. Opakuji, že jsem nežádal o přestávku v nějaké opakované záležitosti. Pokud vím, tak náš poslanecký klub požádal o přestávku na této schůzi pouze jedenkrát na rozdíl od ostatních poslaneckých klubů. Byl bych rád, aby si to všichni kolegové uvědomili.
Myslím si, že by bylo nejlepší vyhovět naší žádosti. Jinak poté skutečně bude asi třeba o každé žádosti každého poslaneckého klubu od této chvíle vždy hlasovat. Tím by musel být zrušen úzus, který zde byl. Žádám všechny kolegy, aby mne v této chvíli podpořili - bez nějakých stranických záležitostí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Vyslechli jsme vaši argumentaci. Já k tomu říkám, že jak si já pamatuji, když jsme zaváděli džentlmenský zvyk vyhovět žádosti klubu, vždy jsme vyhověli první žádosti klubu bez ohledu na jeho velikost, případně žádosti o krátké prodloužení. O další nebo časově rozsáhlé pauze pro jednání klubu rozhodovala sněmovna hlasováním, pokud se pamatuji, poslední týdny. Proto jsem se chtěl zachovat neutrálně a dát hlasovat.
Hlásí se pan kolega Sládek.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, nejsem takový pamětník jako pan předsedající, ale nikdy se o žádosti klubu na přestávku nehlasovalo (ruch v sále) a vždy - ale to bylo tentýž den - se žádosti klubu vyhovělo. Pokud se bude nyní hlasovat, skutečně by bylo dobré, aby ode dneška se o každé žádosti každého klubu na přestávku v jednání na poradu klubu vždy hlasovalo.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Dámy a pánové, pan kolega Filip se hlásí.
Jestli se nepletu, dnes dopoledne jsme také rozhodovali o jedné žádosti na přestávku na kluby hlasováním.
Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, nerad bych v této chvíli měnil zvyklosti, které jsme tady měli. Ptám se jenom, jestli je v této chvíli opravdu tak nutné, abychom žádosti klubu SPR-RSČ nevyhověli. Nerozumím teď tlaku na schválení rozpočtu. Jen se ptám, jestli je nezbytně nutné o tom hlasovat. Nerad bych se zúčastnil tohoto hlasování.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Slovo má pan kolega Mašek.
Poslanec Ivan Mašek: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, domnívám se, že tentokrát má zcela výjimečně pan předseda Sládek pravdu a sněmovna by se opravdu měla zachovat slušně. (Potlesk.)
Chtěl bych poprosit předsedu republikánského klubu, zda by nebylo možné v rámci vstřícnosti zredukovat délku přestávky a přestávku poskytnout. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pan kolega Vik.
Poslanec Jan Vik: Děkuji panu Maškovi za část jeho slov. Samozřejmě v rámci vstřícnosti stahuji svůj původní požadavek na pouhou hodinu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, dovolil bych si vám předložit návrh na hlasování, které se nebude týkat této přestávky, ale abychom si přijali úzus, že první žádosti o přestávku na klubu jsme vždy vyhověli. Můžeme si najít ve stenu, že dalším žádostem jsme vyhověli výjimečně, pokud to byly žádosti na krátké přestávky. Pokud to byla žádost o velkou pauzu, rozhodovala sněmovna hlasováním. Považoval bych tento mechanismus za velmi rozumný a prospěšný.
Prosím, abyste využili tu hodinovou přestávku i k tomu, abyste se poradili i o tomto postupu, a pak podpořili nebo zamítli tento návrh v hlasování. Chci ho předložit jako určitou žádost o vyjádření názoru na proceduru, která bude používána v budoucnosti.
V tomto okamžiku se hlásí pan kolega Wagner, pak se chystám vyhlásit přestávku.
Poslanec Jozef Wagner: Vážená sněmovno, chci upozornit na to, co stanoví zákon. Pan prezident má lhůtu 15 dnů. Bude-li mu zákon doručen v pondělí, začíná 15ti denní lhůta a ještě je třeba stihnout, aby zákon byl vydán ve Sbírce, a tím vyhlášen.
Bylo by tedy rozumné, nehledě na předvánoční čas a na to, že ještě máme příští týden spoustu jiných bodů pořadu, abychom to dnes dokončili.
Proto předkládám procedurální návrh, aby se ještě před přestávkou rozhodlo o tom, že se bude pokračovat v hlasování po 19.00 hodině.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Kolega Špidla se hlásí s procedurálním návrhem?
Poslanec Vladimír Špidla: Nikoliv s procedurálním návrhem, ale se zásadním odmítnutím toho, abychom měnili usance, které se poměrně dobře osvědčily.
Tato sněmovna je svým způsobem bojištěm, je svým způsobem velmi konfliktní agendou a je naprosto nesmyslné a nebezpečné vytvářet situace, které toto napětí ještě zvyšují.
Proto si myslím, že návrhy, které předložil pan místopředseda Vlach, týkající se přestávek apod., jsou krajně nebezpečné a z hlediska procedury sněmovny je nutné je odmítnout. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Předkládal je zástupce menšiny ve sněmovně (chtěl je předložit) k vašemu rozhodnutí.
Dámy a pánové, dám hlasovat o proceduře, která byla navržena, tzn. hlasovat dnes přes 19.00 hodinu.
Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č.111.
Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 119 pro, 58 proti.
Vyhlašuji přestávku do 17.15 hodin.
(Schůze byla přerušena v 16.13 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 17.18 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené kolegyně a kolegové, prosím, abyste zaujali svá místa, čas pro přestávku uplynul. Budeme pokračovat v jednání ke státnímu rozpočtu na rok 1997.
Dovolte mi, abych využil času k tomu, abych vám sdělil, že materiál nebo list, který jste dostali na lavice, a který má nadpis "Důvody pro neschválení zákazu reklam v zákoně o pozemních komunikacích", který se týká tisku č. 43, vám byl rozdán na návrh pana poslance Sehoře.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, zahajuji přerušené jednání. Rozprava ke třetímu čtení zákona o státním rozpočtu na rok 1997 byla ukončena a kolegové si vyžádali přestávku pro jednání klubů ještě před tím, než zazněla závěrečná slova navrhovatele a zpravodaje.
Nebude-li námitek, dal bych nyní rozhodnout hlasováním o tom, kterou procedurou se budeme ubírat. Jak si jistě vzpomínáte, před přestávkou jsme rekapitulovali dva návrhy - návrh pana kolegy Wagnera a návrh pana kolegy Krause. Liší se v tom, kdy máme hlasovat o návrhu usnesení, nebo o usnesení rozpočtového výboru. Pan kolega Mašek svůj návrh stáhnul.
O té proceduře bych rád dal hlasovat na začátku, a pak požádal pana ministra Kočárníka a pana zpravodaje o závěrečné slovo.
V tomto okamžiku se o slovo přihlásil pan zpravodaj. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Jozef Wagner: Chci pouze sdělit sněmovně, že je zcela irelevantní, podle které procedury se bude postupovat. Ponechávám na vůli sněmovny. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Dámy a pánové, požádal bych vás v tom případě, abyste se zaregistrovali znovu hlasovacími kartami, a chystám se dát hlasovat o přijetí návrhu pana kolegy Krause. Nejprve je to návrh na to, abychom hlasovali o usnesení rozpočtového výboru, pak jako o prvním návrhu o komplexním návrhu pana poslance Kočárníka a pak o ostatních návrzích v pořadí, jak byly přednášeny v rozpravě.
Dámy a pánové, kdo je pro přijetí tohoto procedurálního návrhu, ať prosím zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 112. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 170 pro, 3 proti.
Prosím nyní pana místopředsedu vlády a ministra Kočárníka, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v rámci 2. čtení vystoupila celá řada poslanců a chtěl bych všem poděkovat za pozornost, kterou předloženému návrhu rozpočtu na rok 1997 věnovali. V rozpravě zazněla různá hodnocení návrhu státního rozpočtu a velké množství pozměňovacích návrhů. Využil jsem též svého práva a jako poslanec jsem také přednesl pozměňovací návrh k vládnímu znění státního rozpočtu a k usnesení rozpočtového výboru.
Dovolte mi nyní, abych reagoval krátce na některá vystoupení poslanců přednesená v rozpravě. Vystoupení je možno rozdělit do dvou skupin. První skupinu bych nazval obecnými vystoupeními, druhou skupinu tvoří konkrétní pozměňovací návrhy, které byly předneseny. K některým z nich se vyjádřím a k některým až při konkrétním hlasování.
Z obecných vystoupení bych rád reagoval na následující problémy. Schopnost finančních úřadů vybírat daně, to zaznělo ve vystoupení pana poslance Zemana a pana poslance Šafaříka, neprůhlednost kapitoly Všeobecná pokladní správa, dále školství a platy pedagogických pracovníků, makroekonomická situace - pan poslanec Grégr a nutnost nezvyšovat nebo snížit agregátní poptávku. Návrhy, které se týkaly snížení investic a konečně k obecnému problému vyrovnanosti rozpočtu.
Dovolte, abych začal u schopnosti vybírat daně. V rámci 1. čtení a ve svém závěrečném slovu jsem tady měl velmi podrobný výklad k otázce schopností vybírání daní. Nechci opakovat tato slova, která jsem zde řekl, pouze bych odkázal na stenografický záznam, ve kterém jsem uvedl určité skutečnosti. Nicméně rád bych v této souvislosti zdůraznil následující téze.
Neztratili jsme schopnost vybírat daně a o tom svědčí i vývoj daňových příjmů a zejména to, že odchylka ve skutečných daňových příjmech, které vybereme, od prognózy se každý rok zmenšuje. V současné době se pohybuje v řádu okolo 2 %. Chtěl bych, abychom si všichni uvědomili jednu skutečnost, že to, co je odhadováno jako odhad daní, je vždycky jenom odhad. Každý odhad vychází z toho, že je hranice odhadu, chcete-li, optimistická, hranice pesimistická a každý dobrý odhadce se drží spíše uprostřed tohoto intervalu. Takto jsem já činil až do letošního roku, pokud jde o odhad příjmů státního rozpočtu.
V letošním roce - a upozorňoval jsem na to sněmovnu vloni při projednávání rozpočtu - jsem se nechal vámi všemi přesvědčit o tom, abych odhad příjmů posunul k horní hranici odhadu a upozorňoval jsem sněmovnu, když jsem byl kritizován, že jsou příjmy rozpočtu podceněny, že tomu tak není a že odhad příjmů je na samé horní hranici odhadu a že vytváří jistá rizika. Vývoj v letošním roce mně dal za pravdu. Proto bych velmi odmítal jednoduchou zkratku, že tím, že máme letos trochu problémy s rozpočtem, s jeho stavem, je v důsledku nevybírání daní. Říkám s plnou odpovědností, že to je zejména díky velmi vysokému odhadu. Tím neříkám, že nejsou v daňové správě problémy. Jsou. Vláda do konce roku obdrží materiál, který zpracováváme, který bude popisovat jednotlivé problémy v oblasti výběru daní spolu s návrhem konkrétních opatření, co je třeba činit.
Když bych to zjednodušil, jsou dva klíčové problémy a budeme je řešit spolu s vámi, se sněmovnou. Jeden problém se týká toho, že nemáme v našem obchodním zákoníku dostatečně upraveno rozdělování zanikání firem a jeho náležitosti a v důsledku toho je možno zakládat další firmy a přenechávat dluhy na minulých firmách. To je velký nedostatek a rozvinul jsem všechny práce, i když obchodní zákoník není mým primárním úkolem, aby se toto velmi urychlilo.
Druhým problémem, nechci si stěžovat, jenom konstatovat, jsou zejména v Praze otázky fluktuací na berních úřadech a otázky platové úrovně. Nicméně vás chci ujistit, že otázkám výběru daní se velmi věnuji a věnujeme a budou předloženy v nejbližší době návrhy, co udělat, aby se tento výběr dále zlepšil.
Druhou otázkou je - poukazoval na ni pan předseda Zeman - neprůhlednost kapitoly Všeobecná pokladní správa.
Já bych chtěl říci, že všichni, kdo jste studovali kapitolu Všeobecná pokladní správa, musíte mi dát za pravdu v jednom: že to je nejprůhlednější kapitola ze všech kapitol, protože každá položka má za sebou konkrétní propočet, je to konkrétní projekt, na který se tyto peníze vydávají, a proto já nesouhlasím s hodnocením, že to je nejneprůhlednější kapitola. Kéž bychom měli tak průhledné kapitoly ostatní.
Třetí poznámku bych rád věnoval školství. Všichni si určitě uvědomujeme a doceňujeme význam vzdělávání pro náš stát, pro Českou republiku, a já bych vás chtěl ujistit, že tohoto je si vědoma i vláda. Ve svých konkrétních rozhodnutích a v návrzích rozpočtu také v tomto směru činila. Konkrétním výrazem bylo v roce 1995 přidání půl miliardy nad schválený rozpočet a v roce 1996, tzn. v letošním roce, jsme tu s vámi, kdo jste zde seděli ve sněmovně v minulém období, schválili pro nárůst platu pedagogických pracovníků tempo 20 %.
Chtěl bych připomenout, že pokud vezmeme rozpočet na rok 1997, vzhledem ke skutečnosti roku 1993, tak průměrný plat pedagogických pracovníků vzrostl o 188 procent, v indexu 188 %, zatímco v ostatní sféře rozpočtových a příspěvkových organizací pouze o 65%, průměrná mzda pedagogických pracovníků v roce 1997 dosáhne 12.317 Kč, zatímco průměrná mzda v ostatních rozpočtových organizacích 10.300 a nějaké drobné. Rozdíl činí 18,5 procenta.
Určitě s vámi budu souhlasit, že třeba ten rozdíl není takový, jaký by si zasloužil, nicméně, pohybujeme se v rámci reálných možností naší ekonomiky atd.
Dále bych ke školství chtěl poznamenat, že co je také třeba vzít v úvahu. Z demografických údajů vyplývá, že již nyní, v porovnání s minulými lety, se snižuje počet žáků a studentů, a bude se dále snižovat podle demografického vývoje, zatímco počet pracovníků ve školství roste.
Dále bych poznamenal, že mzdové prostředky v kapitole školství jsou pro všechny pracovníky, tedy i neučitelské profese. A k progresivnímu růstu platů by však mělo dojít pouze u pedagogických pracovníků a na toto zvyšování je v navrženém rozpočtu podle mého názoru dostatek prostředků.
Navrhovatelům, kteří navrhují přidat do školství peníze, bych rád řekl, že jakékoli posílení navíc, tedy mzdového rozpočtu, s sebou nese i potřebu navýšení výdajů na pojistné sociálního zabezpečení, se kterým jste nikdo z vás neuvažoval, ale i zdravotního pojištění a příspěvku do FKSP.
Chci znovu zdůraznit, že mé odmítnutí těchto návrhů neznamená, že přehlížím poukazy a argumenty směřující k docenění významu zvyšování úrovně vzdělanosti pro budoucí vývoj naší společnosti a ekonomiky. Tato vazba je nesporná, stejně jako souvislosti s odměňováním pedagogické práce. Chci vás ujistit, že vláda si je toho vědoma a otázkou platů ve školství, stejně jako otázkou odměňování v celé rozpočtové sféře, včetně meziodvětvových relací v této sféře, se bude zabývat.
Dále bych rád reagoval na vystoupení pana poslance Grégra, zejména toho, které se týkalo makroekonomické situace.
Pan poslanec Grégr tak trochu nesouhlasil s hodnocením ekonomického vývoje tak, jak je uvedeno v návrhu státního rozpočtu. Ano, makroekonomické prostředí charakterizujeme jako stabilní, to však neznamená, že bychom podceňovali, že uvnitř této stability mohou existovat dílčí nerovnováhy. V tržní ekonomice se zpravidla celková stabilita musí prosazovat prostřednictvím těchto nerovnováh. Rád bych dodal, že v materiálu, v mém úvodním slovu k prvnímu čtení i v mém úvodním slovu ke druhému čtení, jsem problémy, které souvisí s obchodní bilancí, a problémy s vývojem na běžném účtu platební bilance, pojmenoval a řekl jsem současně, že je to jeden z našich velkých problémů.
Makroekonomický rámec rozpočtu, předkládaný vládou, není jednoúčelový dokument, ale na jeho základě jsou prováděny odhady příjmů, ale i výdajů státního rozpočtu. Z tohoto pohledu je zřejmé, že pravdivá a kvalitní predikce je přímo v zájmu vlády a tudíž ze strany vlády není k "chlácholení" žádný důvod.
Zmínil-li jsem se v rámci hodnocení makroekonomické situace o problému deficitu běžného účtu platební bilance, zmínil jsem se rovněž o problému přibrzdění poptávky, domácí poptávky, jako nutnosti pro to, aby se tento běžným účet platební bilance dále nezhoršoval.
Z tohoto, ale i z jiných důvodů, o kterých se ještě zmíním, nemohu souhlasit s dodatečnými požadavky na výdaje, které by byly financovány ze státních finančních aktiv, nebo, chcete-li, ze státních finančních rezerv.
Abych se přiznal, tím se dostávám k dalšímu obecnému tématu, které zde zaznělo v diskusi a bylo spojeno s některými pozměňovacími návrhy. Nerozumím trochu návrhům na snížení investic, které zde zazněly. Rozpočet má, byť ne dominantně, přes růst investic i svou prorůstovou orientaci. A my všichni chceme mít ekonomický růst, chceme, aby se ekonomika pohybovala po vzestupné dráze, a samozřejmě zbrzdění investic by vedlo i ke zbrzdění tohoto růstu.
Z obecných poznámek poslední se týká vyrovnanosti rozpočtu. Z definice je rozpočet vyrovnaný tehdy, kryje-li své výdaje, běžné, které má, z běžných příjmů, které vzniknou v daném rozpočtovém roce. Použili-li bychom ke krytí běžných výdajů v tomto roce prostředky ze státních aktiv, ze samé této definice tím vlastně vytváříme rozpočet deficitní, protože příjmy z běžného roku nám nestačí k úhradě výdajů běžného roku.
Říkám to proto, protože tento návrh zde v rozpravě zazněl od pana doktora Maška, který návrh stáhl, potom dále od pana poslance Václavka.
Zapojení prostředků ze státních finančních rezerv, ať již jde o jejich využití ke snížení daní nebo opět k posílení platů ve školství, je jistým krátkozrakým řešením, které každý rozumný ekonom odmítne.
Každé krytí běžného výdaje nebo sníženého příjmu jednorázovým a neopakovatelným zdrojem, kterým prostředky státních finančních aktiv nepochybné jsou, se vymstí v následujících letech, kdy pro již takto nastavené výdaje nebo snížené příjmy původní zdroj krytí chybí a nový výdaj jde tedy na vrub financování jiných veřejných statků.
Znovu bych tedy opakoval, že použití prostředků vytvořených v předchozích letech ke krytí výdajů běžného roku představuje deficitní financování a to je v současné etapě naší transformace pro českou ekonomiku nepřijatelné.
Z konkrétních pozměňovacích návrhů bych se rád vyjádřil k návrhu pana poslance Kroupy na úpravu příjmů a výdajů Akademie věd. S tím předneseným návrhem, který na jedné straně požaduje snížit příjmy a na straně druhé zvýšit výdaje, nemohu souhlasit. Příjmy akademie, jak jsou navrženy, odpovídají reálnému vývoji příjmů akademie v letošním roce. Nejsou tam nijakým způsobem tyto příjmy nafouknuty. Připomínám jen, že - to se týká vlastně výdajové stránky - Akademie věd je jednou z mála kapitol státního rozpočtu, která neměla v letošním roce krácené rozpočtové výdaje a tudíž i její výchozí základna pro návrh rozpočtu na rok 1997 je vyšší. Je tedy vůči ostatním kapitolám zvýhodněna.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pan poslanec Recman mě požádal o vysvětlení postupu při delimitaci ve vazbě na zákon, který přijala Poslanecká sněmovna v říjnu 1996.
Mezi příslušnými ústředními orgány státní správy byly uzavřeny delimitační protokoly. Jimi se delimitovaly rozpočtové prostředky uvedené ve vládním návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 1997. Uvedenými delimitacemi se nezměnil objem příjmů a výdajů státního rozpočtu. Tyto příjmy byly prostě vybilancovány tak, že vliv těchto delimitací na ten celek a na tu základní strukturu je nulový. Svědčí o tom i čísla z tabulek, které vám byly předloženy pod názvem Informace o změnách a doplnění vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 1997.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, svůj návrh a názor na návrh státního rozpočtu jsem v podstatě vyslovil i ve svém poslaneckém vystoupení. Ještě jednou bych chtěl poděkovat vám všem, kteří jste zodpovědně posuzovali vládní návrh. Chtěl bych vám poděkovat za vaše náměty, za vaše přednesené názory. Věřím, že při hlasování o pozměňovacích návrzích a především pak o zákoně o státním rozpočtu na rok 1997 jako celku převládne racionální přístup. Věřím, že návrh státního rozpočtu bude přijat a že Česká republika tak bude mít další dobrý rozpočet.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí. Nyní prosím pana zpravodaje, aby se ujal slova a přednesl své závěrečné slovo.
Poslanec Jozef Wagner: Dámy a pánové, zpravodaji nepřísluší ve třetím Čtení podle zákona o jednacím řádu pronášet závěrečné slovo, přísluší mu pouze jediné - předkládat k hlasování pozměňovací návrhy. Můj úkol je tedy jednodušší.
Požádal bych tedy pana předsedajícího, aby...
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane kolego, nechci se s vámi přít, ale v jednacím řádu není ani slovo o tom, že navrhovatel může hovořit v závěrečném slově. Pokud jsme zatím prováděli třetí čtení, ať už kteréhokoliv zákona, dostal příležitost jak zástupce navrhovatele, tak zpravodaj. Nechcete-li využít, tím lépe časově pro nás.
Poslanec Jozef Wagner: Pane předsedající, já nechci využít z jednoduché logiky, protože už po druhém čtení byly různé názory na tento problém. A protože jednací řád explicitně toto právo nepřiznává, nehodlám se ho ujmout. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji.
Poslanec Jozef Wagner: Můžeme přistoupit k hlasování.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Můžeme přistoupit k hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích. Dámy a pánové... pan kolega Filip se hlásí s poznámkou jako předseda klubu. Já jsem chtěl jenom dokončit větu - rozhodli jsme o způsobu hlasování nebo o pořadí hlasování, v podstatě o proceduře. Pak bych požádal zpravodaje, aby přistoupil k řečništi, abychom mohli hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích.
Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedající, pane předsedo, vážená vládo, já opravdu nemám v úmyslu to zkomplikovat, mám ale otázku, resp. dvě otázky. Jestli budeme hlasovat o některých doprovodných usneseních ve smyslu toho, čeho se týkají, to bych rád slyšel ještě před vlastním hlasováním. Potom bych chtěl požádat pana kolegu Tyla, protože to není můj návrh, ale je to jeho návrh, a my jsme se v klubu nedohodli na jednoznačné podpoře jeho návrhu, který je pod bodem 20/1, jestli by bylo možné hlasovat. Opravdu to nemohu zařídit já, to musí on, aby bylo jasné, jestli by bylo možné hlasovat v těch kapitolách odděleně, tzn. o kapitole Ministerstva životního prostředí a Ministerstva dopravy. Tyto dvě otázky bych prosil zodpovědět.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Filipovi. Pan kolega Tyl se hodlá vyjádřit jako navrhovatel.
Poslanec Miroslav Tyl: Pane předsedající, dámy a pánové, myslím, že nic nebrání tomu, abychom hlasovali odděleně. Nicméně jsem prosil auditorium, aby návrhy považovalo za návrhy, které spolu souvisejí. To byla moje prosba. Nic tomu nebrání.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Mohu to chápat jako souhlas s odděleným hlasováním? Pane kolego Tyle, ano? Pan kolega Wagner se hlásí o slovo.
Poslanec Jozef Wagner: Já se domnívám, že pan kolega Tyl může mít jakýkoliv názor, má ale bohužel smůlu. Nelze oddělit, protože to oddělené by nebylo vybilancované. Bohužel, je potřeba hlasovat jako o celku.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pan kolega Tyl.
Poslanec Miroslav Tyl: Jestli dovolíte, podle mého názoru to tak není, protože jestliže se 75 milionů převede z jedné z těch kapitol do všeobecné pokladní správy, pak je to prostě těchto 75 milionů, které jsou vybilancovány. A tam to, co se nepřevede, i kdyby to tak dopadlo, zůstává a bilance je nula. Podle mého názoru to lze, ale může tomu bránit procedura.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Podle mého názoru... pan ministr Kočárník se hlásil o slovo.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Já nechci váženou sněmovnu zdržovat, ale obávám se, že to nejde, že o tom musí být hlasováno jako o jednom návrhu. Použití peněz je totiž dáno jednou částkou, čili 150 milionů se převádí na základě škrtů ve dvou kapitolách. Nebyl dán návrh na převedení 75 milionů. Nezlobte se, pane poslanče, nejde to.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Já jsem čekal, jestli navrhovatel nebude chtít upřesnit v tomto smyslu. Neučinil tak. Musíme hlasovat dohromady. Pan kolega Wagner nechť se ujme své role zpravodaje.
Poslanec Jozef Wagner: Musíme odpovědět na otázku pana poslance Filipa k doprovodnému usnesení. Domnívám se, že existuje jen jediné řešení, že je potřeba zařadit bod pořadu "doprovodné usnesení k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 1997". Jsou zřejmé důvody, že takovéto usnesení bude potřebné a bylo by asi vhodné, aby pan předsedající rozhodl, ve které chvíli dá hlasovat o tom, že se tento bod pořadu zařadí a kdy.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Já se domnívám, abychom si ujasnili situaci, že i tady budeme muset rozhodnout hlasováním. Chtěl bych to přednést jako návrh sněmovny, protože je pravda, že v předešlých případech jsme využili obou cest, a to jak přijetí doprovodného usnesení v rámci toho bodu, ale vždy to bylo na závěr toho bodu, nikdy to nebylo v souvislosti s nějakou položkou či návrhem - to je jedna varianta.
Druhá varianta, kterou jsme také použili, že jsme to pojali jako návrh na zařazení nového bodu usnesení k... a o něm jsme rozhodli hlasováním a pak jsme návrh projednali. To jsou dvě cesty, které jsme zatím používali. Podle mě by nebylo vhodné použít ten způsob, nedovedu si to ani dost dobře představit, hlasovat o návrhu usnesení v průběhu hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích vždy tam, kde je to tematicky provázáno. To je zatím nepoužitý a velmi zvláštní postup. Pan kolega Filip se hlásí.
Dámy a pánové, zvažte, jestli nepoužijete dobrý zvyk z lepších anglických restaurací, že se odkládají mobilní telefony v šatně. (Potlesk.) Když ne, tak se aspoň vypnou.
Poslanec Vojtěch Filip: Já v tuto chvíli mám otázku takto formulovanou - jestli skutečně sněmovna je ochotna o tom doprovodném usnesení hlasovat zároveň s tímto bodem, protože aby to bylo tak, že ten bod by měl být zvláštní a nebyl by zařazen, to by znemožňovalo řadu hlasování, pro která je klub připraven.