Čtvrtek 12. prosince 1996

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu zpravodajovi a otevírám rozpravu k projednávanému bodu. Písemné přihlášky opět nemám. Nikdo se do rozpravy nehlásí, tudíž rozpravu končím. Slyšeli jsme od pana zpravodaje, že návrh je přikázán zahraničnímu výboru. Ptám se, chce-li někdo vznést ještě jiný návrh na přikázání. Není tomu tak. Nezbývá nám než hlasovat o usnesení, ve kterém bychom návrh přikázali k projednání zahraničnímu výboru. Zahajuji hlasování pořadové číslo 55 a ptám se:

Kdo je pro takovýto návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Konstatuji, že z přítomných 105 poslanců hlasovalo 80 pro, nikdo proti, tudíž jsme tento návrh přikázali k projednání zahraničnímu výboru.

Děkuji panu zpravodaji. Přistupujeme k dalšímu bodu, kterým je

32.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České

republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou

republikou a Indickou republikou o podpoře a ochraně

investic, podepsaná dne 11. října 1996 v Praze

Sněmovní tisk 88. Opět prosím pana ministra financí, aby nám předložený návrh odůvodnil.

Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Pane předsedo, pane předsedající,, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rovněž poukáži u této dohody na některá odchylná ustanovení od standardní vzorové dohody o ochraně investic, která jsou obsažena v Dohodě mezi Českou republikou a Indickou republikou o podpoře a ochraně investic, která byla podepsána 11. října v Praze. První odchylka je obsažena v čl. 3 Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod, kde není zaručeno poskytnutí národního zacházení investorům druhé smluvní strany a výnosům z jejich investice. Nicméně je dostatečná ochrana zajištěna tím, že je režim národního zacházení poskytnut investici. čili rozdíl mezi "investorům" a "investici". V čl. 12 Výjimky - na žádost indické strany byl zařazen zvláštní bod, který umožňuje v případech výjimečného ohrožení učinit kroky nezbytné pro ochranu základních bezpečnostních zájmů smluvních stran. V čl. 6 Převody investic a výnosů se smluvní strany zavazují. že zajistí volný převod plateb ve volně směnitelné měně. Ve standardních dohodách je "zaručí". Toto jsou základní odchylky od vzorové dohody, které však nemění hlavní principy investičních dohod, které máme sjednány, a já vzhledem k tomu, že Indie je obrovský partner, je to velký trh, doporučuji, aby tato smlouva byla propuštěna do druhého čtení, protože je významná pro Českou republiku.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji. Zpravodajem pro prvé čtení byl určen pan poslanec Vilém Holáň, kterého prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Vilém Holáň: Vážené kolegyně a kolegové, vláda požádala Poslaneckou sněmovnu o vyslovení souhlasu s Dohodou mezi Českou republikou a indickou republikou o podpoře a ochraně investic, podepsanou 11. října 1996 v Praze.

Dohoda o podpoře a ochraně investic v Indii je mezinárodní dvoustrannou hospodářskou smlouvou všeobecné povahy, která z hlediska právního řádu má charakter prezidentské smlouvy. V souladu s čl. 49, odst. 2 Ústavy České republiky se dohoda předkládá Parlamentu k vyslovení souhlasu a poté bude předložena podle čl. 63 ústavy k ratifikaci prezidentu. Dohoda nevyžaduje změnu v právním řádu České republiky, nedotýká se závazků obsažených v jiných mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána a je v souladu s právem Evropského společenství a zahraničně politickými zájmy České republiky. Odchylky od standardní smlouvy vysvětlil pan ministr. Význam obchodu s Indickou republikou, který zejména tkví v dodávce velkých investičních celků, je nám všem všeobecně znám. Doporučuji, aby smlouva byla postoupena k projednání zahraničnímu výboru. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu zahraničnímu zpravodaji a otevírám rozpravu k projednávanému bodu. Do rozpravy se nikdo nepřihlásil, tudíž rozpravu končím. Oznamuji vám, že předložený vládní návrh se navrhuje přikázat k projednání zahraničnímu výboru. Táži se, zda je ještě jiný návrh. Není tomu tak. Takže za několik vteřin budeme hlasovat o návrhu, kterým budeme přikazovat tento návrh k projednání zahraničnímu výboru. Zahajuji hlasování poř. č. 56 a ptám se:

Kdo je pro takovýto návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Konstatuji, že z přítomných 107 poslanců bylo 69 pro, nikdo proti. Tento návrh jsme přikázali k projednání zahraničnímu výboru.

Chtěl bych vám jenom oznámit, protože nás ubývá ve sněmovní síni, že máme před sebou pro dnešní dopolední jednání ještě 3 body, konkrétně 3 smlouvy v prvním čtení, pak se chystám vyhlásit polední přestávku v délce 1 hodiny a 30 minut od okamžiku, kdy skončíme. Prosím tedy ještě o chvilku trpělivosti, protože čísla na displeyi se začínají stále více rozcházet se skutečností. Dalším bodem je

33.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České

republiky k vyslovení souhlasu dohoda mezi Českou

republikou a Argentinskou republikou o podpoře

a vzájemné ochraně investic, podepsaná

dne 27. září 1996 v Buenos Aires

Sněmovní tisk 89, Opět poprosím ministra financí pana Ivana Kočárníka, aby tento návrh odůvodnil.

Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Pane předsedo, pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych se rovněž zmínil pouze o některých odchylkách této smlouvy s Argentinou od standardní naší smlouvy o podpoře a ochraně investic.

Nejvýznamnější odchylky jsou obsaženy v článku 3, 4 a 8 a jejich podrobné zdůvodnění najdete v předkládací zprávě. V článku 3, který pojednává o národním zacházení a doložce nejvyšších výhod, bylo v bodě 4 na žádost Argentiny zakotveno, že českým investorům nebudou poskytnuty výhody, výsady a zacházení, které vyplývají z dvoustranných smluv uzavřených mezi Argentinou a Itálií v roce 1987 a mezi Argentinou a Španělským královstvím v roce 1988, ve kterých si smluvní strany navzájem poskytují určité finanční úlevy. Tím ovšem není dotčeno ustanovení čl. 10, které umožňuje investorovi využít příznivější ustanovení dalších mezinárodních dohod, kterými jsou obě smluvní strany vázány.

V čl. 4 - náhrada za ztráty - zásadní rozdíl oproti našemu vzorovému návrhu spočívá ve skutečnosti v tom, že za škody způsobené státními orgány včetně armády, je podle znění předkládané dohody poskytována náhrada na základě národního zacházení nebo doložky nejvyšších výhod, tj. podle stejného principu jako za události, které jsou mimo kontrolu hostitelského státu a které jsou uvedeny v bodě 1 tohoto článku.

Konečně v čl. 8 řešení sporů mezi investorem a druhou smluvní stranou je kromě standardních možností předložit spor Mezinárodnímu rozhodčímu soudu, zakotvena též možnost předložit spor příslušnému soudu smluvní strany, která je stranou ve sporu.

Rovněž Argentina je zemí, kde Česká republika má zájem o rozvoj ekonomické spolupráce a tato dohoda nepochybně přispěje ke zlepšení vzájemného obchodu a vzájemné ekonomické spolupráce, a proto doporučuji Poslanecké sněmovně, aby tuto smlouvu propustila do druhého čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji a prosím zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Václava Svobodu, aby se ujal slova.

Poslanec Václav Svoboda: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mně nezbývá než dodat, že předkládaná dohoda nevyžaduje změny v právním řádu České republiky, nedotýká se závazků obsažených v jiných mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána a není v rozporu s právem Evropské unie a se zahraničně politickými zájmy České republiky. Uzavření a provádění dohody nebude mít bezprostřední dopad na státní rozpočet. Proto mi nezbývá než doporučit postoupit do druhého čtení smlouvu zahraničnímu výboru. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu zpravodaji a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Přihlášku mám jednu, a to konkrétně pan poslanec Karel Vymětal. Prosím pana poslance, aby se ujal slova.

Poslanec Karel Vymětal: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, předložená dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic mezi Českou republikou a Argentinskou republikou je jistě potřebná jako všechny obdobné smlouvy tohoto typu. Tato dohoda má ale jednu zvláštnost - hovořil o ní pan ministr - která je obsažena v článku 3. V bodě 1 a 2 obě smluvní strany prohlašují, že druhé straně poskytnou výhody neméně příznivé, než jaké poskytují vlastním investorům a investorům jakéhokoliv třetího státu. V bodě 4 tohoto článku dohody je ale zároveň uvedeno, že to nelze vykládat tak, že by našim investorům bylo poskytnuto takové zacházení, výhody a výsady, jaké jsou poskytovány na základě dvoustranných smluv investorům Itálie a Španělského království. Znamená to, že Česká republika poskytuje sjednané výhody neomezeně a Argentinská republika poskytuje výhodnější podmínky Itálii a Španělsku. Předložená dohoda je nevyvážená a v případě soutěže podnikatelských subjektů budou české podniky znevýhodněny proti podnikům španělským a italským.

Dámy a pánové, chápu příčiny, které vedou argentinskou stranu k takto uzavřené dohodě, ale nechápu, v čem je potom takováto dohoda výhodná pro Českou republiku. Snad by bylo možné tento stav vysvětlit, pokud by našim podnikatelům zabezpečovala předložená dohoda stejné podmínky, jako obdobné smlouvy uzavřené Argentinou s dalšími státy světa a se stejnou preferencí Itálie a Španělska. Bohužel o těchto skutečnostech předkládací zpráva nic neuvádí, a proto se obracím na předkladatele, aby doplnil tuto zprávu a sdělil sněmovně za prvé, se kterými státy světa má Argentina uzavřené obdobě dohody s preferencí Itálie a Španělska a za druhé, se kterými státy světa má Argentina uzavřené tyto dohody bez preference Itálie a Španělska a jsou-li vůbec takovéto dohody.

Domnívám se, dámy a pánové, že bez tohoto doplnění není možné odpovědně předloženou dohodu posoudit. Pokud by nebylo možné, aby pan ministr na tyto otázky odpověděl hned, navrhuji přerušit projednávání tohoto bodu do okamžiku odpovědi pana ministra. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Vymětalovi. Ptám se, je-li někdo další přihlášen do rozpravy? Není tomu tak. Rozpravu končím a pan ministr využije svého práva vystoupit se závěrečným slovem.

Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Samozřejmě nejsem schopen vám tady hned přesně říci, jaké má uzavřeny Argentina všechny smlouvy a jaká jsou v nich preferenční či nepreferenční ustanovení. Nicméně co mohu říci a co vím, smlouvy, které jsou se Španělskem, vycházejí z tradičních vazeb jazykových a dávají si vzájemně finanční úlevy. V jiných smlouvách s jinými zeměmi toto není. Chceme-li uzavřít vždy nějakou smlouvu, musí k tomu být vždy dva. Pak stojí varianta buď uzavřít nebo neuzavřít tuto smlouvu. Nicméně pokud sněmovna si bude přát, aby bylo toto doplněno, já toto doplním.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Ptám se pana poslance Vymětala, aby mně z místa gestem dal najevo po tomto vystoupení ministra financí, zda-li trvá na svém procedurálním návrhu. Trvá. Nezbývá mi nic jiného než o něm nechat hlasovat. V tomto okamžiku vás odhlásím a poprosím vás o nové přihlášení a mezi tím vám oznámím, že pan poslanec Vymětal navrhl přerušení projednávání tohoto bodu do okamžiku než dostane uspokojivou odpověď na otázky, které vznesl ve svém vystoupení.

Pan ministr financí ještě chce doplnit své závěrečné vystoupení.

Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Jestli mohu. Samozřejmě, že sněmovna má právo teď odhlasovat, co odhlasuje, nicméně je příležitost při projednávání toto všechno dodat. Tím nebudeme zdržovat proceduru. Bude to dodáno a pakliže usoudí sněmovna, že tato dohoda nemá být přijata, tak ji neodhlasuje v rámci druhého čtení. Požádal bych pana poslance Vymětala, jestli by toto přijal, protože si myslím, že je prostor potom při projednávání ve výboru všechno doplnit.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Musím se v tomto okamžiku ještě jednou zeptat, zda-li pan poslanec Vymětal svůj procedurální návrh stahuje. v tomto okamžiku děkuji za vyslyšení této výzvy. Věřím, že pan ministr financí dodá to, co slíbil před malým okamžikem. Vzhledem k tomu, že nebyl vznesen ani návrh na zamítnutí a vrácení, nezbývá nám než se zabývat návrhem na přikázání výborům. Opět je doporučeno, abychom přikázali tento návrh zahraničnímu výboru a já se ptám, chce-li někdo navrhnout ještě jiné přikázání? Není tomu tak.

V tomto okamžiku zahajuji hlasování, pořadové č. 57, a ptám se, kdo je pro předložený návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Konstatuji, že z přítomných 84 poslanců bylo 81 pro, nikdo proti. Tento návrh jsme tudíž přikázali k projednání zahraničnímu výboru.

Dalším, předposledním bodem dopoledního programu je

34.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České

republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou

republikou a Spojenými arabskými emiráty o zamezení

dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru

daní z příjmů a z majetku, podepsaná ve Washingtonu

dne 30. září 1996 (sněmovní tisk 92)

Z pověření vlády tento tisk odůvodní opět ministr financí pan Ivan Kočárník, kterého prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nebudu opakovat, co sledují smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Zdržoval bych vás všechny, protože to zpravidla vždycky vykládám u první smlouvy, která je předložena.

Chtěl bych říci, že tuto smlouvu jsem podepsal v průběhu jednání Mezinárodního měnového fondu letos v září ve Washingtonu a Spojené arabské emiráty jsou první zemí z oblastí Perského zálivu, se kterou Česká republika uzavírá smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Začátkem příštího roku by měla skončit expertní jednání o takovéto smlouvě s Kuvajtem.

Vzhledem k tomu, že spousta našich podniků začíná vyvíjet své aktivity v této oblasti Perského zálivu, mám dojem, že jsou přijetí těchto smluv pro Českou republiku velmi významná a usnadní tak ekonomickou spolupráci, vzájemný obchod apod. Doporučuji proto, ta smlouva je standardní, aby byla propuštěna do druhého čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministrovi a prosím pana poslance Jiřího Maštálku, který byl určen zpravodajem pro první čtení, aby se ujal slova.

Poslanec Jiří Maštálka: Pane předsedající, dámy a pánové, budu velmi stručný. Jde, jak bylo řečeno, o standardní smlouvu, kterých má naše země uzavřenu již celou řadu.

Arabské emiráty jsou perspektivní oblastí, kde se chce náš stát prosadit na trzích. Jde o země, kde naši dnešní nejvýznamnější političtí partneři mají své životní zájmy.

Jako zpravodaj doporučuji smlouvu postoupit k dalšímu projednávání a přikázat zahraničnímu a rozpočtovému výboru. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu zpravodaji a otevírám rozpravu k projednávanému bodu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. A zeptám se vás, obdobně jako v jednom z předchozích případů, vznáší-li někdo námitku proti tomu, abychom o přikázání zahraničnímu a rozpočtovému výboru hlasovali současně. Nikdo takovouto námitku nevznáší.

Zahajuji hlasování, pořadové č. 58, a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Konstatuji, že z přítomných 90 poslanců bylo 72 pro, nikdo nebyl proti, tudíž jsme tento návrh přikázali k projednání výboru zahraničnímu a výboru rozpočtovému.

Přistupujeme k poslednímu bodu dopoledního bloku jednání, kterým je

35.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České

republiky k vyslovení souhlasu Dohoda o volném obchodu

mezi Českou republikou a Litevskou republikou

podepsaná dne 14. října 1996

v Praze (sněmovní tisk 87)

I tento návrh odůvodní ministr financí pan Ivan Kočárník.

Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, z pověření vlády před vás předstupuji s odůvodněním návrhu Dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Litevskou republikou, která byla podepsána 14. října letošního roku v Praze panem ministrem Dlouhým a panem Antanasem Zenonasem Kaminskasem, ministrem hospodářství Litevské republiky.

Litevskou republiku lze charakterizovat jako perspektivně významného obchodního partnera České republiky. Dohoda o volném obchodu vychází z ustanovení preferenčních dohod, které dosud Česká republika sjednala. Vzhledem k opakovaně deklarovanému zájmu Litvy přistoupit v budoucnu k dohodě CEFTA a s cílem usnadnění a urychlení procesu tohoto přístupu, byl text dohody v maximální možné míře přiblížen základnímu textu dohody CEFTA.

Ve vzájemném obchodu průmyslovými výrobky odstraní Česká republika i Litva k datu zahájení provádění dohody zcela svá dovozní cla na více než 72 % objemu dosud realizovaného obchodu a na přibližně 85 % počtu dosud vzájemně neobchodovaných položek.

V souladu s deklarovaným zájmem Litvy přistoupit v budoucnu k dohodě CEFTA byla liberalizace obchodu se zemědělskými výrobky sjednána způsobem, který odpovídá postupům přijatým v rámci dohody CEFTA. Strany si přitom poskytly koncese různých hodnot na všechny zemědělské výrobky.

Dohoda dále stanovuje podrobná pravidla pro určování původu zboží sjednaná v souladu s výsledky jednání Evropské unie, členských států Evropského sdružení volného obchodu a států přidružených k Evropské unii o tzv. diagonální kumulaci původu zboží. Obsahuje též zásady spolupráce a vzájemné pomoci celních úřadů obou států.

Chci říci, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, že liberalizací obchodu v rámci této dohody se vytvářejí předpoklady k dalšímu růstu vzájemné obchodní výměny, zejména českého vývozu průmyslových výrobků, a trvalému udržení českého aktivního salda obchodní bilance s Litvou.

Doporučuji vám tedy proto vyslovit s předkládanou smlouvou souhlas, Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministru financí a prosím zpravodaje, pana poslance Přibáně, aby se ujal slova.

Poslanec Martin Přibáň: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, z věcného hlediska mi nezbývá než souhlasit se slovy, které pronesl pan ministr. Jelikož mi není známo nic, co by Poslanecké sněmovně bránilo projednat tuto smlouvu, doporučuji tisk, zcela v souladu s usnesením organizačního výboru z 21. listopadu roku 1996, přikázat zahraničnímu výboru ke druhému čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Martinu Přibáňovi a otevírám k projednávanému bodu rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, tudíž rozpravu končím. Předložený návrh se navrhuje přikázat k projednání zahraničnímu výboru. Ptám se, má-li někdo jiný návrh na přikázání? Není tomu tak.

Navrhuji, abychom hlasovali o usnesení, kterým přikážeme projednávaný návrh zahraničnímu výboru.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 59 a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Konstatuji, že z přítomných 91 poslanců bylo 75 pro, nikdo proti. Tento návrh jsme přikázali zahraničnímu výboru.

V tomto okamžiku, dříve než vyhlásím přestávku, bych vás prosil o chvíli pozornosti. Jednak tady mám vzkaz od předsedy Meziparlamentní unie, který svolává první schůzku členů skupiny přátel Česká republika-Německo hned teď do státních aktů. To je první upozornění. Druhé upozornění je, že začneme ve 14.30 hodin projednáváním přerušeného bodu "celní zákon", pokud se už sešel branněbezpečnostní výbor, jinak následuje blok zákonů, jejichž odůvodňovatelem bude pan ministr Dlouhý, počínaje pořadovým číslem 17 na programu schůze. Ve 14.30 hodin nashledanou ve sněmovně.

(Schůze přerušena ve 13.02 hodin.)

(Po polední přestávce byla schůze zahájena ve 14.28 hodin.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil se žádostí poslanců klubu ČSSD o půlhodinové přerušení jednání pro pokračování schůze Poslaneckého klubu ČSSD. Proto vám oznamuji, že odpolední jednání začne v 15.00 hodin.

(Schůze byla přerušena ve 14.29 hodin.) (Schůze byla zahájena v 15.01 hodin.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené paní poslankyně a páni poslanci, vážení členové vlády, milí hosté, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Poprosím vás, abyste zaujali svá místa ve sněmovně.

Přeji vám hezké odpoledne a oficiálně zahajuji přerušené jednání. Prosím, abyste se všichni přihlásili hlasovacími kartami. Nejprve. dokončíme projednávání bodu 16, kterým byla novela celního zákona, a pak budeme pokračovat podle schváleného pořadu.

Přerušili jsme projednávání tohoto budu, není ukončena rozprava a já se tedy ptám, kdo se dále hlásí do rozpravy. Pan kolega Severa se hlásí jako první.

16.

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon

České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění

zákona č. 35/1993 Sb. (sněmovní tisk 36) - druhé čtení

Poslanec Pavel Severa: Dámy a pánové, projednávání celního zákona bylo přerušeno z důvodu krátké porady členů výboru pro obranu a bezpečnost po předložení pozměňovacího návrhu pana poslance Filipa. Mohu vás tedy seznámit se závěry z jednání členů výboru, kde došlo k dohodě i s panem poslancem Filipem. Jestli mohu pana poslance Filipa požádat o souhlasné kývnutí, že svůj návrh stahuje (ano, děkuji) a dochází jenom k těm třem změnám, na kterých se naše jednání shodlo. Dovolím si tedy tyto změny přednést tak, jak budou znít.

Jedná se o změnu v § 37 vládního návrhu zákona celního zákona § 37 d) odst. 2, pardon, opravuji, odst. 3, který bude znít: Povolení vydává předseda Senátu krajského soudu (dále jen "předseda Senátu"), v jehož územním obvodu má žadatel o povolení použití operativní techniky sídlo.

Ve stejném paragrafu odst. 5 bude znít text takto: Soudce stanoví dobu trvání použití operativní techniky nejdéle na dobu tří měsíců, tuto dobu může na základě nové žádosti prodloužit, po každé však nejvýše o další tři měsíce. O žádosti o prodloužení doby trvání použití operativní techniky platí obdobně ustanovení odst. 2.

Třetí změna se týká opět stejného paragrafu odst. 10, kdy text bude znít následovně: Soudce, který vydal povolení, sleduje, zda důvody použití operativní techniky trvají a je oprávněn k tomu požadovat po Celním úřadu informace k posouzení. Zjistí-li, že důvody pro její použití pominuly, povolení odejme.

To jsou tyto tři změny, na kterých se jednání členů výboru pro obranu a bezpečnost dohodlo, a toto jsou tedy návrhy, které jsem přednesl jako pozměňující návrhy za stažené návrhy, které navrhoval pan poslanec Filip. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Kdo se ještě hlásí do rozpravy? Pan kolega Nečas, pan kolega Filip. Pozor, pan kolega Filip má přednost.

Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedající, dámy a pánové, já nejen, že jsem souhlasně kývl, ale skutečně jsme dospěli po diskusi výboru pro obranu a bezpečnost k určitému konsensu, a je tedy mou povinností, abych vzal ten pozměňovací návrh zpět, který jsem přednesl dnes ráno, o kterém jsme se včera radili. Já ho vezmu zpět celý, ale předložím nový pozměňovací návrh, aby byli z textu § 37 d) vypuštěn odst. 11.

Krátce řeknu jedinou věc. Jde o využívání odposlechu bez povolení soudu na základě souhlasu odposlouchávaného. To je kontroverzní situace, která vyžaduje delší besedu. Pokud mi nevyhovíte, pravděpodobně tady vznikne ještě jiný pozměňovací návrh, který by to jinak upravil.

Takže svůj pozměňovací návrh beru zpět a dávám nový pozměňovací návrh: vypuštění § 37 d) odst. 11. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Nečas. Připravil se pan kolega Langer.

Poslanec Petr Nečas: Pane předsedající, dámy a pánové, došlo tady k určitému administrativnímu zádrhelu, kdy ještě jedna část toho usnesení byla přijata výborem pro obranu a bezpočnost; jeden pozměňovací návrh, který se týká § 37 d) odst. 4. Já bych ho tady vlastně přednesl jako doplňující návrh k návrhu pana poslance Severy.

Čili v § 37 d) zákona v odst. 4 by za větu, která končí slovy "pokud z ní může být pořizován zvukový nebo jiný záznam." následovala věta: "Máli být operativní technika použita vůči ústavnímu činiteli, musí být tato informace součástí žádosti."

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Langer.

Mezitím mi dovolte oznámit technickou zprávu, že pan kolega Prokop má náhradní kartu č. 26.

Prosím, pane poslanče.

Poslanec Ivan Langer: Pane předsedající, dámy a pánové, já v návaznosti na to, co zde řekl již kolega Filip, uvedu jeden pozměňující návrh, který by měl být alternativou k jeho návrhu na vypuštění onoho odst. 11 § 2, pokud se nepletu, § 37 d), a ten by zněl, že za to původní navrhované znění bez povolení podle odst. 2 atd. až po větu "Je-li tento souhlas dodatečně odvolán, používání operativní techniky se neprodleně zastaví." a k tomu - a v tom je podstata pozměňovacího návrhu - by se připojila věta: "Záznamy, které přímo nesouvisejí s důvody takového použití operativní techniky, je nutno předepsaným způsobem zničit." To je vlastně takový jakýsi kompromis, aby právě v tom jaksi citlivém tématu nemohlo docházet ke zneužívání informací, které přímo nesouvisejí s předmětem nasazení operativní techniky a vlastně povinnost orgánu takto získané informace zlikvidovat. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ptám se, kdo se ještě hlásí do rozpravy? Nikdo. Rozpravu končím.

Táži se místopředsedy vlády a ministra financí pana Ivana Kočárníka, zda si přeje přednést závěrečné slovo? Ne. Pan společný zpravodaj Třebický? Pan společný zpravodaj Severa? Nikdo.

Protože nebyl přednesen návrh na vrácení ani na zamítnutí, končím tedy druhé čtení předloženého vládního návrhu zákona. Děkuji, tím jsme se vyrovnali s bodem 16. Přistoupíme k projednávání bodu 17.

Tím je

36.

Vládní návrh zákona o technických požadavcích

na výrobky a o změně a doplnění některých

zákonů (sněmovní tisk 28)

Jedná se o druhé čtení. Předložený vládní návrh zákona uvede ve druhém čtení ministr průmyslu a obchodu pan Vladimír Dlouhý, kterého žádám, aby se ujal slova.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, Poslanecká sněmovna projednala dne 4. října 1996 vládní návrh zákona o technických požadavcích na výrobky a přikázala jej hospodářskému výboru, jehož jednání proběhlo ve dnech 27. - 28. listopadu 1996. Připomínky, které byly na tomto jednání uplatněny a které jsou obsaženy v usnesení hospodářského výboru, považuji za konstruktivní a vyslovuji s nimi souhlas.

Filozofie navrhovaného zákona byla přednesena při prvním čtení, a proto bych chtěl pouze nyní zdůraznit některé podstatné aspekty. Tímto zákonem, který je zásadním zásahem do právního řádu České republiky, budou především vytvořeny nezbytné právní podmínky pro splnění závazku vyplývajícího z článku 75 Evropské dohody, a to v souladu s principy obsaženými v Bílé knize Komise Evropské unie, která je součástí předpřístupové strategie přidružených zemí střední a východní Evropy.

Dovolte mi jen, abych zrekapituloval, že navrhovaná právní úprava přinese zejména racionální způsob přejímání technické legislativy Evropské unie formou nařízení vlády, jímž bude dosažena shodná regulace technických požadavků na výrobky se stavem ve státech Evropské unie založená i na nové úloze českých technických norem sladěných s normami mezinárodními, zejména evropských organizací, zavedení stejných procedur při posuzování shody potenciálně nebezpečných výrobků, jaké jsou uplatňovány ve státech Evropské unie a jimiž bude nahrazeno dosavadní působení státních zkušeben, zvýšení odpovědnosti výrobců a dovozců vládou stanovených výrobků za ty vlastnosti výrobků, které by mohly ohrozit zdraví a bezpečnost osob a majetek, důslednější dozor nad trhem s možností ukládání citelných pokut a tím i důslednější ochrana spotřebitelů.

Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové, z uvedených důvodů vás žádám o propuštění návrhu zákona do třetího čtení. Děkuji za pozornost.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP