Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je skutečně pravda, že drtivá většina pozměňovacích návrhů, které zde přednesl pan poslanec Mach, jsou od nás, jsou z Ministerstva financí - avšak s jednou výjimkou. S výjimkou lihobenzínových směsí. To není návrh Ministerstva financí. Návrh, který nebyl v zemědělském výboru přijat a Ministerstvo financí toto nezastává. Byl bych rád, aby toto bylo upřesněno.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Ministr financí svým vystoupením otevřel rozpravu. Zaregistroval jsem přihlášky do rozpravy - technickou pana poslance Macha a řádnou pana poslance Černého.
Poslanec Karel Mach: Skutečně jen pro korektnost, pane ministře, já jsem to řekl ve své úvodní řeči. Je to jako druhý blok návrhu, který jsem předložil. S vaším názorem souhlasím.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: V rozpravě chtěl také vystoupit pan poslanec černý, uděluji mu slovo.
Poslanec Jan Černý: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, chci pro korektnost doplnit, že zemědělský výbor se pozměňovacím návrhem pana kolegy Macha, týkajícím se lihobenzinových směsí, zabýval velmi podrobně a dokonce přerušil své jednání pro to, aby mohla být dopracována celá část týkající se lihobenzinových směsí.
Musím ale také pro korektnost říci, že vzhledem k tomu, že nejsme ve výboru zcela přesvědčeni, že by pozměňovací návrh pana kolegy Macha neumožnil nové daňové úniky, proto výbor tento návrh odmítl. Neodmítl se však zabývat problematikou mimopotravinářského využití zemědělské půdy. Dokonce ve svém usnesení má návrh uspořádat na toto téma seminář, kde za účasti všech zainteresovaných včetně motorářů, včetně petrochemického průmyslu atd. by se celá tato problematika řešila.
Teď jsem trochu v rozpacích nad způsobem, jakým se tento pozměňovací návrh na plénu objevil. Myslím si, že zemědělský výbor by se měl tímto zabývat. Na druhou stranu cítím, že zákon o lihu je velmi důležitý zákon, který by měl právě zabránit současnému stavu, současným daňovým únikům. Doufám, že ve třetím čtení bude ještě dostatek času mluvit o pozměňovacím návrhu kolegy Macha. Bylo by mi skoro líto, kdyby díky nedopracovanosti jednoho návrhu měl celý návrh zákona o lihu být odložen, protože samozřejmě se domnívám, že důležitý je.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci černému. Dovoluji si konstatovat, že poslední tři vystoupení byla vysvětlující. O návrhu na možné vrácení jsme již hlasovali a odmítli jsme ho. Myslím, že ve 24 hodinách, které jsou k dispozici, nic nebrání předsedovi zemědělského výboru, aby případně zemědělský výbor svolal a návrhy, které zde byly vzneseny, diskutoval. To mu asi nikdo zakázat nemůže.
V tomto okamžiku bych se vás zeptal, chce-li někdo vystoupit v rozpravě? Není tomu tak. Návrh na vrácení jsme zamítli, tudíž končím druhé čtení návrhu zákona, který máme předložený ve sněmovním tisku 46.
Přecházíme k projednávání dalšího bodu, kterým je
25.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon
ČNR č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních
orgánech, ve znění pozdějších předpisů
Bod máme předložený ve sněmovním tisku 52. Žádám místopředsedu vlády a ministra zemědělství pana Josefa Luxe, aby z pověření vlády tento návrh odůvodnil.
Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, také k tomuto zákonu úvodní slovo zaznělo. Jen si dovolím poslancům připomenout, že tento zákon má prostý obsah, který souvisí se zřízením nového okresu Jeseník. Nové pracoviště katastrálního úřadu lze zřídit pouze zákonem, a to je jediný obsah této krátké a stručné novely. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministru zemědělství. Vládní návrh zákona jsme v prvém čtení přikázali zemědělskému výboru. Výbor přijal usnesení, které jsme obdrželi jako sněmovní tisk 52/1, a zpravodajem určil pana poslance Milana Ekerta, jehož žádám, aby se ujal slova.
Poslanec Milan Ekert: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zemědělský výbor na své 4. schůzi dne 17. října projednal návrh vládní předlohy, kterou se mění a doplňuje zákon o zeměměřických a katastrálních orgánech. Po rozpravě přijal usnesení, kterým navrhuje Poslanecké sněmovně schválit uvedenou předlohu s jedinou následující změnou, a sice v článku 4, který se týká nabytí účinnosti zákona dnem 1. 1. 1997. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které se zatím nikdo nepřihlásil. Nevidím ani v tomto okamžiku žádnou přihlášku, obecnou rozpravu končím a protože nebyl přednesen návrh na vrácení ani zamítnutí, přikročíme k rozpravě podrobné. Do podrobné rozpravy se přihlásil pan poslanec Ekert. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Milan Ekert: V rámci podrobné rozpravy bych chtěl uvést, že po projednání uvedené předlohy v zemědělském výboru jsem byl jako zpravodaj upozorněn legislativním odborem Poslanecké sněmovny na skutečnost, že s ohledem na případné projednávání schváleného zákona Senátem, Kanceláří prezidenta republiky i pro vytištění zákona ve Sbírce zákonů je vhodné získat přiměřený časový prostor, a proto posunout datum nabytí účinnosti zákona.
Na základě výše uvedeného proto předkládám Poslanecké sněmovně pozměňovací návrh v tomto znění:
Čl. 4. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. 3. 1997.
Děkuji za vaši pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Ekertovi. Táži se, chce-li ještě někdo další vystoupit v podrobné rozpravě. Nikoho nevidím, tudíž podrobnou rozpravu končím a ptám se pana ministra Luxe, chce-li závěrečné slovo. Nechce. Na stejné se ptám pana poslance Ekerta. Není tomu tak.
Protože nebyl přednesen návrh na vrácení ani zamítnutí, končím v tomto okamžiku druhé čtení předloženého vládního návrhu zákona.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, projednali jsme dva body, jejichž předkladatelem byl ministr zemědělství Josef Lux. Dovolte mi, abychom pokračovali ve schůzi dalším čtením mezinárodních smluv. Ve druhém čtení jsou dvě smlouvy, které odůvodní ministr práce a sociálních věcí pan ministr Jindřich Vodička. Máme je ve schváleném programu pod body 29 a 30. Pan ministr Vodička před několika okamžiky byl připraven vystoupit. Předpokládám, že bude nanejvýše v kuloárech. Již kráčí do sněmovny.
Ještě než přijde pan ministr Vodička, vzhledem k tomu, že ve druhých čteních vládních návrhů zákonů máme před sebou projednávání těch bodů, které má odůvodnit pan ministr Dlouhý, a jak už jsem ráno upozornil, je omluven, ale přesto se očekává jeho příchod v odpoledních hodinách, dovolil bych si vám navrhnout, abychom pokračovali v projednávání smluv. V okamžiku, kdy končíme druhá čtení, která mohou předkládat přítomní ministři, tzn. všichni - s výjimkou pana ministra Dlouhého, můžeme přejít k projednávání smluv v prvním čtení, jejichž předkladateli jsou zde dva přítomní ministři, ministr zahraničí Zieleniec a ministr financí Ivan Kočárník. Oznamuji vám toto pro případ, že by někdo proti tomuto způsobu projednávání se chystal vznést námitku - má možnost tuto námitku vznést teď, v tomto okamžiku, než k řečništi dokráčí ministr práce a sociálních věcí. Pokud mi nebylo dobře rozuměno - hned vám dám, pane předsedo klubu, slovo, jenom to zopakuji, abych mohl myšlenku dokončit: po projednávání dvou smluv ve druhém čtení bychom přikročili k projednávání smluv v prvním čtení. Nicméně vystoupení pana poslance Sládka může být onou námitkou, takže mu uděluji slovo.
Poslanec Miroslav Sládek: Jistě. Děkuji. Pane předsedající. Dámy a pánové, vůbec nechápu, proč se schvaluje program schůze a proč se jednotlivým bodům přidělují pořadová čísla, když to je naprosto, ale naprosto k ničemu. A za další - nechápu, proč členové vlády, jejichž návrhy mají být projednávány, tady prostě nesedí. Proč se courají někde a potom chodí a signalizuje se z chodby a pod. Program byl stanoven, dokonce má pořadová čísla, tak já si myslím, že by bylo zcela namístě, aby ti ministři, kterých se to týká, tady seděli, a postupovalo se podle pořadových čísel, a nebo to můžeme rovnou rozpustit. (Potlesk. Z levé i pravé části sálu.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Nezbývá mi, než souhlasit. V tomto okamžiku podle schváleného pořadí programu - s výjimkou omluveného ministra průmyslu a obchodu - je na řadě projednávání bodu 29. Prosím pana ministra práce a sociálních věcí, aby se připravil. Vám sděluji, že bod pod pořadovým číslem 29 je
26.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České
republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou
republikou a Švýcarskou konfederací
o sociálním zabezpečení
Sněmovní tisk 20. Jak už jsem uvedl, z pověření vlády odůvodní tento návrh ve druhém čtení ministr práce a sociálních věcí Jindřich Vodička. Prosím, pane ministře.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička:
Vážený pane předsedající, vážení páni kolegové z vlády, dámy a pánové poslanci, já bych se nejprve omluvil, pokud výtka pana Dr. Sládka se vztahovala na mě. Právě jsem dostával vynadáno od pana předsedy vlády telefonicky. To bylo důvodem malého zdržení.
Dámy a pánové, při prvém projednávání česko-švýcarské smlouvy o sociálním zabezpečení v této sněmovně jsem zdůrazňoval zejména její ekonomický aspekt. Pokud jde o sociální stránku, vyplývá z jejího názvu a vlastního obsahu. Smlouva s jednou z nejvyspělejších zemí má současně hluboký zahraničně politický význam. Jsem rád, že vedle zahraničního výboru byla smlouva po prvém čtení přikázána i výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Oba tyto výbory měly možnost seznámit se podrobněji se smluvním dokumentem a nároky zejména v důchodové oblasti, které zakládá.
Pokud se při posuzování vyskytly některé nejasnosti, lze je přičíst na vrub složitosti upravované problematiky. Smlouvy o sociálním zabezpečení patří bezesporu k nejsložitějším dokumentům v oblasti mezinárodních vztahů. Věřím, že vás o tom budu moci v dohledné době přesvědčit při předložení další dvoustranné smlouvy nebo při návrhu na přístup k mnohostranné úmluvě.
Pokud jde o česko-švýcarskou smlouvu, nechtěl bych protahovat toto zasedání opakováním již uvedených faktů o jejím významu. Dovolte mi proto jen krátké doporučení - schválit smlouvu Poslaneckou sněmovnou a vytvořit tak předpoklad pro uvedení tohoto dokumentu v život.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministrovi a oznamuji vám, že předložený vládní návrh jsme v prvém čtení přikázali zahraničnímu výboru a výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Oba výbory vládní návrh projednaly a přijaly usnesení, která jsme obdrželi jako sněmovní tisky 20/1 a 20/2. Žádám proto pověřeného zástupce zahraničního výboru pana poslance Michala Lobkowicze, aby usnesení svého výboru uvedl.
Poslanec Michal Lobkowicz: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, zahraniční výbor projednal uvedenou smlouvu na své 5. schůzi dne 24. řijna 1996 a přijal k ní následující usnesení:
Po odůvodnění předkladatele a zpravodajské zprávě zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Švýcarskou konfederací o sociálním zabezpečení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji a nyní dávám slovo zpravodaji výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, panu poslanci Karlu Nejezchlebovi, aby uvedl usnesení svého výboru.
Poslanec Karel Nejezchleb: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámil se stanoviskem výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, který uvedenou problematiku projednat na 5. schůzi 20. října 1996.
Po odůvodnění náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Jiřiny Voňkové a zpravodajské zprávě poslance Karla Nejezchleba po rozpravě výbor pro sociální politiku a zdravotnictví doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Švýcarskou konfederací o sociálním zabezpečení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Nejezchlebovi a otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, tudíž rozpravu končím. Promiňte, velice se omlouvám, protože mám písemnou přihlášku. Do rozpravy se přihlásil písemně pan poslanec Zdeněk Škromach. Prosím o opravu a panu poslanci Škromachovi se ještě jednou omlouvám.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, při této příležitosti bych chtěl upozornit na to, že sice je nejvyšší čas, abychom tuto smlouvu přijali, ale bohužel je potřeba konstatovat, že to trvalo téměř 8 let, než po úpěnlivých žádostech našich občanů žijících v zahraničí tato smlouva je ratifikována.
Již od roku 1989 bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí upozorňováno na nedodržování smlouvy 75/59 s tím, že řadě českých rodin je znemožňován návrat do vlasti, neboť Švýcarská konfederace jim nemůže proplácet jejich důchody. Nutnost okamžité ratifikace podporovalo současné vedení Československé akademie věd, které mělo eminentní zájem o návrat a spolupráci s československými vědeckými pracovníky. Zřejmě tehdy pod vlivem přežívajících komunistických kádrů a prosazování jejich názorů k obnovení smlouvy nedošlo. V roce 1990-91 pan ministr Miller, který pochopil svízelnou situaci českých důchodců v zahraničí, slíbil nápravu, došlo však k průtahům - prý pro negativní postoj pana premiéra Klause. Dne 19. 11. 1990 měl být o těchto nedostatcích informován i pan prezident. Nakonec mělo dojít k částečnému a přechodnému obnovení smlouvy, datum pak přeneseno na srpen 1992 z původního dubna, ale k podpisu stejně nedošlo. Švýcarské centrální úřady obviňují za toto zcela asociální jednání pracovníky českého ministerstva. V každém případě je možno tvrdit, že několikaleté zdržování v obnovení původní smlouvy a tak znemožňování sloučení postižených rodin a jejich důstojného zabezpečení v důchodovém věku neodpovídá pojmům základních lidských práv.
Domnívám se, že je to sice v tom, ale je potřeba si tuto věc připomenout, protože tato věc mohla být řešena už dávno předtím. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Škromachovi a táži se, zda-li se hlásí ještě někdo do rozpravy? Není tomu tak, takže v tomto okamžiku skutečně rozpravu končím a před tím, než přikročíme k hlasování, vám přednesu návrh usnesení.
Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Švýcarskou konfederací o sociálním zabezpečení.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 47 a táži se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Konstatuji, že z přítomných 142 poslanců bylo 110 pro, nikdo proti. Tento návrh byl schválen.
Přikročíme k projednávání dalšího schváleného bodu pořadu 30, kterým jsou
27.
Texty Úmluvy č. 176 a Doporučení č. 183 Mezinárodní
organizace práce o bezpečnosti a ochraně zdraví při
práci v dolech a Protokolu z roku 1995 k Úmluvě č. 81
o inspekci práce z roku 1947, které byly přijaty na
82. zasedání Mezinárodní konference práce
v červnu 1995 a stanovisko vlády České republiky
k Úmluvě, Doporučení a Protokolu, které máme
předloženy pod sněmovním tiskem 58
Prosím pana ministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičku, aby z pověření vlády ve 2. čtení tyto texty odůvodnil.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička:
Vážený pane předsedající, dámy a pánové, na minulé schůzi sněmovny vám byly předloženy texty úmluvy a doporučení Mezinárodní organizace práce, které byly přijaty na 82. mezinárodní konferenci práce v roce 1995. Nově zvolená Poslanecká sněmovna se ocitla v poněkud neobvyklé situaci, neboť u jmenovaných úmluv se nejednalo ani o návrh na ratifikaci, ani o návrh na vypovězení, jak předpokládá jednací řád sněmovny. Vláda tímto aktem splnila svůj mezinárodní závazek vyplývající z členství České republiky v Mezinárodní organizaci práce, konkrétně z čl. 19 Ústavy Mezinárodní organizace práce.
Zmíněný článek Ústavy Mezinárodní organizace práce ukládá, aby do roka od přijetí byly nově přijaté instrumenty předloženy zákonodárným orgánům členských států MOP s cílem seznámit a informovat veřejnost prostřednictvím těchto orgánů o přijetí nových instrumentů, přezkoumat vnitrostátní stav v dané situaci a v dané oblasti, příjmout opatření ke zlepšení stávajícího stavu a přijmout potřebné právní předpisy k naplnění instrumentů. U úmluvy může tento proces vyústit až v její následnou ratifikaci. Přijetí úmluvy na půdě MOP a její předložení zákonodárným orgánům podle článku 19 Ústavy MOP však neznamená povinnost její ratifikace.
S podobným materiálem bude tedy vláda přicházet do Poslanecké sněmovny de facto každý rok, neboť každým rokem MOP na svých generálních konferencích přijímá nové úmluvy nebo doporučení. Jsem rád, že s tímto vědomím přistoupili k projednání vládního materiálu poslanci obou výborů, kterým byl přikázán a po diskusi s odborníky z Ministerstva práce a soc. věcí vzali na vědomí stanovisko, které k nově přijatým instrumentům MOP o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v dolech a o inspekci práce zaujala vláda.
Na základě uvedeného navrhuji, aby po projednání ve výborech, k čemuž došlo, sněmovna ve svém druhém čtení vzala texty nových instrumentů MOP a stanovisko vlády k nim na vědomí.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministrovi. Uvedený sněmovní tisk 58 jsme v prvém čtení přikázali výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a zahraničnímu výboru. Uděluji slovo zpravodaji výboru pro sociální politiku a zdravotnictví panu poslanci Zdeňku Škromachovi, aby uvedl usnesení výboru, které jsme dostali jako sněmovní tisk 58/1.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás seznámil s usnesením výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, který na svém zasedání projednal úmluvu 176, doporučení č. 183 Mezinárodní organizace práce o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v dolech a protokolu z r. 1995 k úmluvě č. 81 o inspekci práce, které byly přijaty na 82. zasedání Mezinárodní konference práce v červnu 1995, stanovisko vlády České republiky k úmluvě, doporučení a protokolu, sněmovní tisk 58.
Po odůvodnění náměstkyní ministra práce a sociálních věcí paní Voňkové, zpravodajské zprávě poslance Škromacha a po rozpravě výbor pro sociální politiku a zdravotnictví doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení:
Poslanecká sněmovna bere na vědomí texty úmluvy č. 176 a doporučení č. 183 Mezinárodní organizace práce o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v dolech a protokolu z roku 1995 k úmluvě č. 81 o inspekci práce z roku 1947, které byly přijaty na 82. zasedání Mezinárodní konference práce v červnu 1995 a stanovisko vlády České republiky k úmluvě, doporučení a protokolu jako sněmovní tisk č. 58.
I. Žádá vládu, aby učinila potřebné kroky k dosažení souladu práva a praxe s požadavky úmluvy č. 176 a doporučení č. 183 Mezinárodní organizace práce o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v dolech a protokolu z r. 1995 k úmluvě č. 81 o inspekci práce, které byly přijaty na 82. zasedání Mezinárodní konference práce v červnu 1995, které umožní budoucí ratifikaci úmluvy.
II. Zmocňuje zpravodaje, aby s tím seznámil schůzi Poslanecké sněmovny.
Jako zpravodaj doporučuji toto usnesení přijmout.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Škromachovi a dávám slovo zpravodajovi zahraničního výboru panu poslanci Michalu Franklovi, aby uvedl usnesení svého výboru, které jsme obdrželi jako sněmovní tisk 58/2.
Poslanec Michal Frankl: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, jako zpravodaj zahraničního výboru k sněmovnímu tisku č. 58 dovolte, abych vás seznámil s usnesením zahraničního výboru.
Zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení:
Poslanecká sněmovna bere na vědomí text Úmluvy č. 176 a doporučení č. 183 Mezinárodní organizace práce o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v dolech a protokolu z r. 1995 k Úmluvě č. 81 o inspekci práce. Všechny byly přijaty na 82. zasedání Mezinárodní konference v červnu 1995 a taktéž bere na vědomí stanovisko vlády České republiky k Úmluvě, Doporučení a Protokolu.
Zahraniční výbor se ve svém usnesení omezil na tuto jednu jeho část, to znamená na rozdíl od výboru, zkráceně, sociálního, neúkoluje vládu, nežádá ji o další zapracování. Důvod je v tom, že se v současné době připravuje rekodifikace zákoníku práce. Domníváme se, že věci související s bezpečností práce a jeho inspekcemi, v mnoha věcech i naše současná i navrhovaná právní úprava je více odpovídající podmínkám v naší republice a neviděli jsme důvod pro toto úkolování.
Proto zahraniční výbor navrhuje, aby se o usnesení k těmto úmluvám hlasovalo odděleně. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu zpravodaji a nyní k předloženým usnesením a jednotlivým vystoupením otevírám rozpravu. Mám celkem tři písemné přihlášky do rozpravy. První se přihlásil pan poslanec Zdeněk Škromach, připraví se pan poslanec Lubomír Zaorálek.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, domnívám se, že skutečně oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je z podstatných věcí, které, bohužel, v poslední době nejsou příliš v zájmu celé společnosti, ani současné vlády a Ministerstva práce a sociálních věcí.
Proto také mnohé omluvy, které byly, a tato omluva je toho příkladem, přicházejí pouze na vědomí, ale nejsou ratifikovány, ačkoliv podle mého názoru tomu nic nebrání.
Domnívám se, že je nezbytně nutné, abychom se zabývali oblastí bezpečnosti a ochrany při práci, zřídit jednu specializovanou úrazovou pojišťovnu s cílem svěřit jí provoz zákonného pojištění, odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Toto by mělo proběhnout co nejdříve, protože je to velký problém.
Nedomnívám se, že by zákoník práce byl schopen řešit tuto oblast vyčerpávajícím způsobem a nakonec i současná právní úprava, a ta, která se předpokládá, bude zřejmě daleko omezenější, nebude schopna celou tuto problematiku pojmout.
Dále je nutné urychlit proces k vytvoření všech legislativních kroků pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v úzké spolupráci s veřejností. Jedná se zejména o urychlení následujících legislativních úprav:
Zákon o bezpečnosti práce, zákon o ochraně veřejného zdraví, zákon o inspekci práce, zákon o technických požadavcích na výrobky, o tom teď, myslím, jednáme, zákon o úrazovém pojištění, včetně prováděcích předpisů ke všem výše uvedeným normám. To jsou zákony, které nelze vyřešit formou zákoníku práce.
Bylo by potřeba, a zřejmě i v této oblasti bezpečnosti, ustavit tripartitní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na národní úrovni, jehož činnost by nebyla vázána na funkčnost Rady pro dialog sociálních partnerů, ale může být využívána pro její jednání. Současný tým pro bezpečnost práce při Radě pro dialog sociálních partnerů by mohl být zrušen. Zástupci zaměstnanců požadují, aby byl tento výbor legislativně zakotven. Ve všech tripartitních orgánech v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci by mělo být zastoupeno Ministerstvo zdravotnictví ČR, protože tato oblast úzce se zdravotnictvím souvisí.
Je nutné legislativní zakotvení závodních zdravotních služeb ve smyslu Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 161, dále urychlené legislativní zakotvení vertikálního řízení transformovaných orgánů hygienických služeb. Při přípravě právní úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci legislativně zakotvit institut zástupce zaměstnanců pro tuto oblast ve smyslu Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 155 a směrnice č. 89/391 Evropské společenství.
Dále je nutné ratifikovat Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 81 o inspekci práce v průmyslu a obchodě a č. 129 o inspekci práce v zemědělství. Vytvořit systém celoživotní výchovy a vzdělávání bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně zařazení této problematiky do osnov všech typů škol a odborných učilišť.
V novele živnostenského zákona zakotvit bezpečnostně technickou službu jako živnost vázanou, stejně tak výchovu a vzdělávání, dále i profese, z jejichž pracovní činnosti vyplývají i rizika ohrožení života a zdraví při práci.
Je potřeba zabezpečit vytvoření takových ekonomických nástrojů, a to zejména daňových, aby cena osobních ochranných pracovních prostředků byla pro zaměstnavatele přijatelná. Urychleně dokončit práce na analýzách směrnic Rady Evropského společenství a tyto využít při tvorbě a úpravách příslušných právních předpisů České republiky tak, aby byla zajištěna co největší slučitelnost a právní předpisy Evropského společenství.
Na těchto příkladech uvádím, že skutečně je v této oblasti potřeba toho hodně dohnat a že je dobře, že i tato úmluva se dostala do výboru. Je škoda, že zatím nebyla vládou ratifikovaná, ale z tohoto důvodu se domnívám, že by měla být doporučena ta druhá část usnesení výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, která žádá vládu, aby se touto problematikou zabývala. Myslím si, že je to pouze zlomek toho, co tato vláda dluží.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Škromachovi. Dříve, než pozvu k řečništi pana poslance Zaorálka, bych pana poslance Škromacha jako zpravodaje poprosil, aby důkladně evidoval případné pozměňovací či jiné návrhy, které by v rozpravě mohly zaznít.
Prosím pana poslance Zaorálka, připraví se pan poslanec Krampera. Další přihlášky do rozpravy nemám.
Poslanec Lubomír Zaorálek: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, dovolím si jen upozornit na to, že tu existuje určitý rozdíl mezi tím usnesením, které navrhuje výbor pro zahraniční politiku, a mezi tím, které navrhuje výbor pro sociální politiku a zdravotnictví. S tím, že v usnesení navrhovaném výborem pro sociální politiku je ještě bod 2, ve kterém, kromě toho, že v bodě 1 bereme na vědomí úmluvy a doporučení Mezinárodní organizace práce, v tom druhém bodě se navíc žádá vláda, aby učinila potřebné kroky k dosažení souladu práva a praxe s požadavky úmluvy a doporučení Mezinárodní organizace práce.
Chtěl bych se vyslovit pro podporu tohoto druhého bodu, a to z toho důvodu, že jsem přesvědčen, že není úplně přesné, co se říká v tom předkládaném materiálu, když se tam píše, že vláda by měla přihlížet, nebo že by se mělo přihlížet k těm doporučením Mezinárodní organizace práce. Domnívám se, že tady by se z těchto doporučení a závazků, které jsme přijali, mělo vycházet, tedy nejenom přihlížet, ale vycházet. Domnívám se, že je to také etický problém. Jestliže jsme určité závazky přijali, jestliže sem přijíždějí kontroly, jako byla ta, kterou dělala Mezinárodní organizace práce v roce 1992, zjišťují se nedostatky a je nám doporučováno, abychom věci změnili, a jestliže se 4 roky v podstatě nic výrazného nemění, tak to pokládám za problematické z hlediska etického, že nenaplňujeme to, co jsme se zavázali plnit, a na mezinárodních konferencích pak budeme kritizováni mezi rozvojovými zeměmi, tzn., že tím budeme vytvářet určitý dojem, určitým způsobem se prezentovat a na tom světovém fóru se budeme nějakým způsobem zařazovat.
Stejně tak důležité je, si myslím, že celá ta věc souvisí s problematikou evropské integrace a je to takový signál, jak vážně to myslíme s tím, že chceme sdílet normy a pravidla, která jsou v Evropě obvyklá.
Také nesouhlasím s těmi pasážemi předkládaného textu vlády, ve kterých se říká, že bezpečnost práce v dolech je u nás dostatečně zajištěna a že vlastně to vyrovnávání není tak aktuální záležitostí. Nechci vás zatěžovat čísly, ale je velmi snadné prokázat, že rozsah smrtelných úrazů v dolech se v posledních letech poměrně dost výrazně zvětšuje a že ta situace je nepříznivá.
Oficiální hodnocení, které jsem měl možnost číst, tak všechna měla ten závěr, že situace v úrazovosti a bezpečnosti práce v dolech vykazuje výrazné zhoršení. Není vůbec oprávněný náš pocit, že nám v tomto Mezinárodní organizace práce nemá zase moc co říci, protože my ty otázky bezpečnosti máme v zásadě vyřešeny.
Přimlouvám se za to, abychom vzali vážně ty závazky, které jsme na sebe vzali, a aby vláda velice zrychlila to, co se mi dnes jeví jako projev poměrně velmi laxní, jakási téměř neochota v této oblasti podniknout kroky, abychom se srovnali s tím, co je běžné v zemích, především Evropské unie.
Ještě jednou, celé mé vystoupení směřuje k tomu, abychom přijali důraznější usnesení, ve kterém žádáme vládu, aby učinila ty kroky, které jsou potřebné k dosažení souladu práva a praxe s požadavky úmluvy č. 176 a doporučení č. 183 Mezinárodní organizace práce v záležitostech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v dolech. O to bych vás chtěl požádat.