Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkujipanu poslanci Václavkovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Zaorálek, připraví se pan kolega Prokop.
Poslanec Lubomír Zaorálek: Pane předsedající, vážená vládo, vážení poslanci, dovolte mi, abych se ještě jednou vrátil k tématu, které zde dnes už několikrát kolovalo, a to je ke školství.
Včera jsem mluvil s jedním poslancem koalice, který mi řekl, že stále ještě neslyšel přesvědčivý důvod, proč by se mělo učitelům na mzdách přidat. A protože mám velký zájem, abychom se v tomto na nějaké korekci v rozpočtu dohodli, ještě jednou bych se pokusil tento důvod najít.
V úvodu bych jenom stručně zmínil, co je všeobecně známo, a jen pro přesnost. V souvislosti s předvolebním vábením bylo slíbeno učitelům 17 % zvýšení tarifních složek mzdy. Dnes tento slib neplatí, naopak pan premiér nedávno řekl, že se bojí říci nahlas, jak stoupají mzdy ve školství, protože by to ostatní resorty mohlo nadzvednout. Toto mi zní jako velmi hrubá mystifikace a jako výsměch učitelům. A řeknu proč.
Měl jsem v rukou zprávu Výzkumného ústavu sociologického výzkumu Akademie věd, ve které jsem si přečetl, že mezi 54 odvětvími je průměrná mzda pracovníků ve školství na 43. místě. Přitom úroveň kvalifikace učitelů je mnohem vyšší než u velké většiny odvětví, která tuto skupinu předbíhají. Podle mne se jedná o ukázku mimořádné antikvalifikační nivelizace, která na učitele dopadá a která je důsledkem socialistického rovnostářství v oblasti distribuce mezd. Důsledky známe. Bylo zde dnes o nich mnohokrát mluveno. Já je znám z vlastní praxe a jsou to pro mne živé konkrétní příklady absolventů, kteří po ukončeni školy nenastupují do školství, nebo dokonce když nastoupí, po roce odcházejí.
My mluvíme o feminizaci, ale jsou to jenom řeči. Nehodláme s tím podle mne nic dělat. Na vysokých školách - to mi připadá také velmi vážné - pozoruji stále častěji, že učitelé se nevěnují cele svému zaměstnání.
Vysokoškolský úvazek je něčím jako vedlejší zaměstnání. Ti, kteří žijí ze mzdy, tak bojují s pocitem trapné nedůstojnosti. Mně připadá cynický postoj ministra školství, který se staví do pozice "uvidíme na co se zmůžou odbory, uvidíme na co se zmůžou učitelé". To je to, čemu bych se chtěl věnovat jako hlavní věci. To je to základní nepochopení a chyba vlády. Nedávno jsem mluvil se Singapurcem profesorem London School of Economic, který mi řekl velmi tvrdě: Jste odsouzeni k úpadku, řekl doslova. Děláte totiž velkou chybu. Učitelé, kteří vychovávají vaše děti, jsou frustrovaní, bez sebevědomí a mají základní existenční starosti. Nepředávají vašim nastupujícím generacím žádnou velkou vizi, nepředávají jim důvěru v budoucnost. To je důvod, proč v soutěži s námi nemáte šanci obstát.
Za sebe bych k tomu řekl toto: Já jsem přesvědčen, že učitelé by měli být součástí střední společenské vrstvy. A i příjmově. Měli by být sociální silou, která udržuje sociální a politickou rovnováhu, silou, která odmítá extremismus. Jako vychovatelé by měli pomoci mladým identifikovat se se společností a se státem. Žáci i učitelé by se měli setkávat s někým, kdo nese určité sebevědomí a určitou důstojnost a také důvěru v budoucnost.
Podle mne je velmi zlé, když učitel nese pocit křivdy nebo nedocenění, když uvažuje o stávce. Přitom já znám ještě řadu učitelů, kterým právě pomyšlení na stávku se příčí, protože mají pocit, že je stávka ve školství něčím nepřístojným.
Tedy na závěr: My na jedné straně chceme, aby učitelé sehráli významnou roli při modernizaci naší společnosti, ale já jsem přesvědčen, že my jim tento úkol můžeme naložit jenom tehdy, když vytvoříme uvnitř jejich stavu konkurenční prostředí. My na ně můžeme mít nároky jen pokud jim vytvoříme základní podmínky. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Zaorálkovi a prosím, aby se slova ujal pan kolega Prokop. Připraví se pan poslanec Krejsa.
Poslanec Michal Prokop: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, dovolte mi, abych nyní promluvil trochu jinou notou nebo z jiného soudku, než zazněla většina příspěvků přede mnou. Chtěl bych se vyjádřit ve druhém čtení ke způsobu projednávání rozpočtových kapitol a rozpočtu jako celku, protože jsem mimo jiné předsedou jednoho z výborů, který má ve své gesci šest rozpočtových kapitol a také je projednal.
Jako první, co bych rád řekl je, že mne velmi překvapilo, že ve zprávě zpravodaje pana předsedy Wagnera podle mého názoru nezaznělo dostatečné zdůvodnění, jak dospěl rozpočtový výbor k návrhu usnesení, které nám předkládá v tisku č. 60/4.
Očekával bych od zpravodaje, že se ve své zprávě vyrovná s návrhy, které z jednotlivých výborů ke kapitolám přišly - samozřejmě je jeho věcí, jak se s ním vyrovná, ale především, že zdůvodní, které z těchto návrhů považoval rozpočtový výbor za relevantní a zařadil je a které ne a proč. Spíše bych uvítal tento přístup, než nějaké subjektivní soudy o stavu jednotlivých rozpočtových kapitol, například deficit v oblasti památkové péče atd.
Za druhé bych rád upozornil na to, že usnesení rozpočtového výboru, které je nám předloženo, obsahuje v sobě celou řadu položek, a to mezi těmi, které doporučuje k přijetí s těmi změnami, počínaje položkou 15 až do finále položky č. 38, v podstatě položky, které mají v podstatě regionální, lokální či detailní charakter a které podle mého názoru - zaznělo to už i ve vystoupení některého z mých předřečníků - do této kapitoly nepatři a řada z nich resortně spadá do jiných kapitol. Nemohu se zbavit dojmu, že jednání rozpočtového výboru v tomto směru vytvořilo rezervu plošným snížením výdajů právě proto, aby bylo možno rozdávat tyto tzv. dárečky. Musím říci, že položek, které od 15 dolů tam jsou, že řada z nich, ne-li většina, spadá do resortního výboru, v jehož čele stojím. Musím říci, že mimo dvou výjimek jsme se s těmito návrhy v tomto výboru vůbec nesetkali a pak se ptám, k čemu je projednávání rozpočtu jednotlivými gesčními výbory, jestliže rozpočtový výbor do svého usnesení zařazuje věci, které spadají resortně někam jinam.
Chápu a vím, že to patří k parlamentnímu folkloru, a vím také, že nelze poslanci bránit v tom, aby navrhoval cokoliv - předpokládal bych ovšem, že takové návrhy padnou spíše až na plenárním zasedáni a že nebudou zahrnuty v názoru rozpočtového výboru.
Dále bych rád poznamenal, že nepovažuji za vhodnou ani metodu plošného snižování výdajů, jednak pro plošnost, kterou považuji za ne příliš kvalifikovaný přístup k věci a za druhé třeba proto, že u mzdových výdajů se snižují všechny výdaje rozpočtových a příspěvkových organizací, kromě pedagogických pracovníků, což dovedu pochopit a myslím, že v tomto případě je to správné. Už pak ale vůbec nerozumím, proč se to netýká ústavních činitelů, máme-li pocit, že jsme placeni tak špatně jako učitelé. Já tento pocit nemám a připadá mi to docela znevažující.
Koneckonců si myslím, na základě toho, co jsem řekl, že návrh, který rozpočtový výbor předložil právě vzhledem k těm parciálním položkám, je méně kvalifikovaným, než je původní návrh vládní. Mám mnoho výhrad k tomu, jak vláda sestavuje rozpočet, ale přeci jen se domnívám, že návrh, který vláda předkládá, je projednáván přece jen pečlivěji a nedomnívám se, že bychom my zde z Poslanecké sněmovny mohli posuzovat, jestli rekonstrukce Žerotínského zámku ve Valašském Meziříčí či rekonstrukce divadla v Jablonci je nějakým způsobem potřebnější než například některé jiné systémové návrhy, které neprošly z usnesení jednotlivých výborů, například výboru pro kulturu, mládež, vzdělání a tělovýchovu. Byly to takové návrhy, které se týkaly programů podpory Evropské unie, například částky, které se týkaly rozpočtu Akademie věd, částky, které se týkaly například programu rozvoje informačních dálnic pro knihovny atd.
Z těchto důvodů si dovoluji navrhnout, abychom zamítli usnesení rozpočtového výboru a jako podklad pro další jednání se vrátili k původnímu vládnímu návrhu. Pokud by tento návrh neprošel, nebo pokud by pan předsedající upozornil na to, že procedurálně není možná hlasovatelný - já sice o tom nejsem zcela předsvědčen, pokud by tedy ale nebylo možné tento návrh přijmout z jakýchkoliv důvodů, pak navrhuji alespoň některé kosmetické úpravy, i když přiznávám ve velkých rozpacích, protože příliš mnoho se v tom mikulášském balíčku již upravit nedá a já si netroufám, jak jsem již řekl, rozsuzovat, které divadlo nebo hřiště je potřebnější.
Navrhuji tedy, pokud neprojde návrh, vzít jako podklad původní vládní návrh z tabulky č. 2 přílohy usnesení rozpočtového výboru a přesunout položku č. 11 do kapitoly 334 Ministerstvo kultury.
Pro informaci jedná se o účelovou rezervu pro Pražskou komorní filharmonii. Myslím, že je také obskurní představa, že Parlament financuje jeden, byť vynikající symfonický orchestr, ačkoli má rozpočtovou kapitolu ministerstva.
Za druhé navrhuji přesunout položku č. 29 rovněž do kapitoly 334 Ministerstva kultury. Pro informaci položka 29, oblíbený evergreen, Filmový festival v Karlových Varech. Domnívám se, že to je rovněž chvályhodná akce, která stojí za státní podporu, ale asi ne touto cestou, nýbrž z kapitoly Ministerstva kultury, které mimo jiné k tomu máme zřízeno.
Jako poslední návrh bych si dovolil navrhnout, aby do kapitoly 334 - rovněž Ministerstva kultury - byla zařazena položka č. 15 z tabulky nedoporučených návrhů. Pro vysvětlení - jedná o 40 milionů Kč z. kapitoly VPS, z vládní rozpočtové rezervy na program rozvoje informačních sítí veřejných knihoven. Program, který vedle státního informačního systému poměrně malou částkou dlouhodobě se snaží, abychom vstoupili do třetího tisíciletí jako společnost, která se s informacemi dovede vyrovnat a která umožňuje veřejný přístup k informačním sítím pro knihovny. Toť vše. Děkuji za pozornost. (Potlesk v části sálu.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Prokopovi. K otázce procedury jenom poznámka - zamítneme ten návrh tím, že ho neschválíme - případně. Slovo má pan kolega Krejsa. Připraví se pan poslanec Václav Exner.
Poslanec Josef Krejsa: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, abych mohl zvednout ruku pro státní rozpočet, musím - bohužel - rázně sáhnout do plánovaných výdajů jednotlivých resortů a odsunout, nebo - jak je teď moderní říkat - vyhánět jisté sumy jinam, potřebnějším.
1. V rozpočtu pro Kancelář prezidenta republiky navrhuji z dosavadních navrhovaných 380 milionů 283 tisíc snížení na 80 milionů 283 tisíc Kč.
2. V rozpočtu Senátu, než bude pro absolutní zbytečnost, neschopnost a nefunkčnost zrušen, navrhuji v souladu s naším návrhem, aby senátor byla funkce čestná, snížit výdaje z 813 milionů 619 tisíc na 619 tisíc pro personál.
3. Úřad vlády - tady bych vzhledem k výši platů navrhoval postupný přechod na samofinancování, dnes navrhuji snížení ze 194 milionů 166 tisíc na 166 tisíc.
4. BIS - tady ponechávám beze změny, neboť chci být sledován kvalitně, inteligentně a decentně (Smích, potlesk), nejraději samotným ředitelem, až bude jmenován, popřípadě některým ze dvou kolegů z řad ČSSD.
5. Ministerstvo zahraničí - za ostudnou deklaraci navrhuji snížení ze 3 miliard 978 milionů 995 tisíc na 78 milionů 995 tisíc.
6. Ministerstvo obrany - to si určitě vydělalo atraktivním prodejem, přesněji výměnou MIGů 29, tak ať si dál vydělává prací a je konečně národu užitečné, např. opravami traťových svršků, budováním dálnic, bramborovými brigádami apod. (Smích.) Navrhuji krácení z 23 miliard na 2 miliardy.
Takto vyháněnou - abych zpopularizoval nový deklarační termín - částku, tedy ušetřenou ve výši 35 miliard 207 milionů, navrhuji přesunout takto: Ministerstvu vnitra 10 miliard, Ministerstvu zdravotnictví 10 miliard, Ministerstvu zemědělství 10 miliard, Akademii véd 4 miliardy 500 tisíc, Radě pro rozhlasové a televizní vysílání 707 milionů Kč na přestěhování a monitoring politického spektra. Děkuji za pozornost. (Potlesk v části sálu.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji poslanci Krejsovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Václav Exner. Připraví se pan poslanec Libor Ambrozek.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, pane předsedající, pane místopředsedo vlády a ministře financí, dámy a pánové, dovolte mi přednést pozměňovací návrh ke kapitole 311, tak jak je návrh rozpočtu této kapitoly uveden v č.j. 12397/96 - 41. Nyní se tato problematika týká Ministerstva pro místní rozvoj.
V příloze č. 2 na str. 2 u ukazatele "Dotace Sdružení majitelů domů v ČR" navrhuji snížit částku o 100 tisíc Kč na 200 tisíc Kč, současné u ukazatele "Dotace Sdružení na ochranu nájemníků" zvýšit částku o 100 tisíc Kč na 400 tisíc Kč. Analogický pozměňovací návrh byl projednáván v hospodářském výboru, kde byla navrhována změna ještě poněkud vyšší ve prospěch Sdružení na ochranu nájemníků a hlasování v hospodářském výboru k této problematice dopadlo tak, že stejný počet poslanců byl pro schválení tohoto pozměňovacího návrhu, jako počet poslanců, který s tím nesouhlasil.
Zdůvodnění tohoto návrhu je takové: Obě sdružení poskytují právní porady široké občanské veřejnosti. Skutečností ale však je podle údajů za poslední období, že informace a právní porady poskytované Sdružením na ochranu nájemníků jsou výrazně vyšší než právní porady a informace poskytované Sdružením majitelů domů v ČR Také počet občanů, kteří potřebují příslušné informace, se výrazně liší. Z toho důvodu je - domnívám se - oprávněné vnést tuto mírnou nerovnováhu mezi dotace obou dvou sdružení.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Exnerovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Ambrozek. Připraví se pan poslanec Maixner.
Poslanec Libor Ambrozek: Vážený pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, před 5 lety na základě společného návrhu tří ministerstev přijala vláda ČR Program obnovy vesnice. Finanční prostředky na podporu tohoto programu byly však poprvé uvolněny až Parlamentem na základě poslanecké iniciativy v roce 1994. Jednalo se tehdy o částku 100 milionů Kč.
V následujících letech dosáhla částka výše zhruba 200 milionů, loni 220 milionů, letos 202 milionů Kč. Tři roky fungování Programu obnovy vesnice nepochybně prokázaly jeho potřebnost. Ze 6 tisíc obcí České republiky je do něj už přihlášeno více než 2400 obcí.
Program byl venkovem přijat spontánně a výrazně přispěl k oživení místních tradic, k podpoře činnosti spolků a občanských sdružení, ke zlepšení duchovního i kulturního klima venkova, ale i ke stavební obnově, budování občanské vybavenosti, technické infrastruktury a k podpoře rozvoje hospodářství v obcích, v neposlední řadě i v péči o krajinu.
Reálná potřeba prostředků na rok 1997 je oceněna nejméně na 750 mil. Kč, jak ji vyčíslilo Ministerstvo pro místní rozvoj, které se stalo garantem tohoto programu. Už letos musela být při rozdělování prostředků přijata řada omezovacích kritérií. Obávám se, že při současném nedostatku financí se celý program ocitne ve slepé uličce a půjde pomalu do ztracena. Pří vnitřním dluhu venkovského prostoru a při jeho současných problémech se domnívám, že by to bylo velmi nezodpovědné.
Zemědělský výbor, pod jehož gescí vznikl i podvýbor pro rozvoj venkova, proto navrhl zvýšení finančních prostředků o 250 mil. Kč s tím, že by se na nich mělo podílet více ministerstev. Jako příklad hodný následování byl navržen přesun 100 mil. z neinvestičních dotací Ministerstva zemědělství do Všeobecné pokladní správy právě na podporu tohoto programu.Tento krok však zůstal osamocen. Nejedná se o řešení systémové. Navíc právě Ministerstvo zemědělství je resortem, který na obnovu venkova vynakládá prostředků nejvíce.
Proto navrhuji přesunout položku 6 z tabulky č. 2, která je součástí přílohy usnesení rozpočtového výboru, zpět do kapitoly 329 - Ministerstvo zemědělství a ponechat tak v platnosti původní vládní návrh.
Zároveň jménem klubu KDU-ČSL navrhuji doprovodné usnesení, jehož text zní: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá vládu České republiky, aby v rámci svých zákonných kompetencí vyčlenila 500 mil. korun z prostředků Fondu národního majetku na posílení Programu obnovy vesnice.
Proč právě z Fondu národního majetku? Prostředky z výnosů Fondu národního majetku by měly být přednostně využity na odstraňování starých zátěží.. Zátěže však nejsou jen povahy ekologické. Domnívám se, že zátěží srovnatelnou je i zanedbání infrastruktury venkova za minulého režimu a poškození krajiny zemědělskou velkovýrobou bez minimální ekologické zodpovědnosti. Potud první část mého vystoupení.
V části druhé bych si dovolil přednést několik pozměňovacích návrhů k příloze č. 10 návrhu zákona o státním rozpočtu - závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích 1997 a způsob kontroly jejich využití. Důvodem přednesení těchto pozměňovacích návrhů je snaha o lepší fungování těchto pravidel, o jasnější vymezení zodpovědnosti a lepší kontrolu těchto prostředků.
V § 4, obsah žádosti, navrhuji doplnit text odst. 2 písm. a) následujícím zněním: "který odpovídá za soulad uvedených údajů s plánem nebo osnovou a za kvalitu potvrzených provedených prací". Zároveň v § 4 nahradit první větu odst. 3 následujícím zněním: "Za správnost potvrzených údajů podle § 4 odst. 2 písm. a) odpovídá odborný lesní hospodář žadateli."
Důvodem navrhovaných změn je zdůraznění odpovědnosti lesního hospodáře za dodržení schválených lesních hospodářských plánů a osnov a za kvalitu provedených prací. Znění, které je v původním vládním návrhu, neumožňuje zřejmý výklad k písmenu a), a proto je navržen text, který tuto nejasnost odstraňuje.
V § 4 dále navrhuje nahradit text odst. 2 písm. g) následujícím zněním: "stanovisko odborného lesního hospodáře u žádosti o příspěvek podle §11,12 a 13 těchto pravidel". Zároveň v odst. 2 doplnit písm. i) následujícím zněním: "stanovisko správy národního parku, pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na území národního parku".
Smyslem těchto dvou úprav je snaha o zjednodušení postupu, protože se domnívám, že stanovisko orgánů státní správy je možno vypustit, a pokud bude nezbytné pro rozhodnutí o přiznání příspěvku, nechť si jej vyžádá přímo ministerstvo.
V § 5, podávání žádosti a příspěvku, navrhuji doplnit na konec druhé věty odst. 5 znění: "ne však kratší 30 dnů". To se týká možnosti pro doplnění neúplných žádostí, kde považuji za účelné doplnit termín, aby nemohlo docházet ke stanovení nereálných krátkých termínů.
V § 5 dále navrhuji doplnit na konci první věty odst. 6 za čárkou "popř. doplnění". Obdobně jako v následujícím odst. 7, kde jsou tato slova uvedena, je nutno doplnit odkladný účinek termínu pro rozhodnutí do doby, než je žádost doplněna předepsanými náležitostmi.
V § 5 dále navrhuji nahradit druhou větu odst. 8 následujícím zněním: "Nesplněni této povinnosti je důvodem ke zrušení nebo změně rozhodnutí o poskytnutí příspěvku." V původním vládním návrhu je pouze možnost, že nesplnění povinnosti může být důvodem. Tato dikce ovšem umožňuje nejednotný postup orgánů státní správy. Domnívám se, že je proto vhodnější stanovit obligatorně, že nesplnění povinností je důvodem ke zrušení nebo změně rozhodnutí.
V § 6, obecné podmínky, navrhuji nahradit text odst. 1 následujícím zněním: "V případě zjištění, že byly uvedeny nepravdivé údaje nebo čerpán příspěvek na jiný účel, než na jaký byl poskytnut, ministerstvo pozastaví úhradu. Pokud byla úhrada provedena, ohlásí tuto skutečnost místně příslušnému finančnímu úřadu, který postupuje podle zvláštního zákona." Tím se rozumí zákon o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů. Důvodem je skutečnost, že Ministerstvo zemědělství nedisponuje aparátem ani pravomocemi k vymáhání neoprávněné čerpaných finančních příspěvků. Budování této kapacity by bylo výrazně dražší než využití vybudované sítě finančních úřadů a možná by přesáhlo i přidělované příspěvky.
V § 6 dále navrhuji vypustit odst. 3, protože upozorňuje pouze na jeden platný zákon z celého právního systému České republiky, který je nutno dodržovat.
Všechny pozměňovací návrhy předám písemně zpravodaji. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Ambrozkovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Maixner, připraví se pan poslanec Daniel Kroupa.
Poslanec Pavel Maixner: Pane předsedající, dámy a pánové, vážení hosté, na dnešním jednání o rozpočtu na rok 1997 a s ním projednávané jednotlivé kapitoly, které jsou v něm obsaženy, se jedná o kapitolu, která mě z toho nejvíce zarmoutila, a to je kapitola 303 - Senát. Problémové jsou vesměs všechny kapitoly, ale kapitola 303 - Senát je přímo zarážející a není možné se o ní nezmínit.
Po všech peripetiích, které proběhly touto sněmovnou na adresu Senátu, se dostáváme k onomu nejožehavějšímu problému, a to je rozpočet této zbytečné, dnes už naplněné druhé komory Parlamentu. Stálá argumentace příznivců a milovníků tohoto orgánu, která se opírá o tvrzení, že je Senát v Ústavě České republiky a není možné ji po tak krátké době měnit, mě nutí vystoupit s návrhem zásadních změn do rozpočtu Senátu na příští rok. Dané změny, které navrhuji, přitom vzešly z tvrzení dokonce samotných senátorů z řad vládní koalice. S rozpočtem jako celkem se nedá souhlasit již z principiálních důvodů, kdy Sdružení pro republiku-Republikánská strana Československa zastává jednoznačné stanovisko proti zřízení této druhé komory a jako jediná parlamentní strana bojkotovala volby. Jelikož si myslím, že by ona většina, která kandidovala, neschválila náš návrh vypuštění rozpočtu jako celku, chci navrhnout několik změn ke kapitole 303 - Senát.
Základní změna se týká položky 5602 - platy senátorů v celkové výši 39,5 mil. Kč. Zde navrhuji tuto číslici nahradit číslicí 0 a snížit tak o tuto částku rozpočet Senátu na rok 1997. Odůvodnění je celkem jednoduché a zcela morální. protože sami senátoři jednoznačně tvrdí, že se svých původních zaměstnání nemíní vzdát a zákonitě s tím i finančních obnosů za tuto práci. Zároveň s tímto rozpočtem ušetří i u položky 5411 a 5412.
Dále navrhuji v položce 53 materiálové výdaje v hodnotě 71 mil. Kč změnit položku 5302 PHM z návrhu 9,920 mil. Kč na 4,960 mil. Kč, dále položku 5307 z 15,880 mil. Kč na 7,940 mil. Kč, položku 5308 z 25,850 mil. Kč na 12,925 mil. Kč, položku 5312 z 4,57 mil. Kč na položku 0, a tím celou složku materiální výdaje ze 71 mil. Kč na 40,605 mil. Kč. Jsem si vědom, že tyto zásahy jsou jen dílčí a jsou předpokladem toho, abychom už jednou začali šetřit peníze daňových poplatníků, kterými se plýtvá již v samé podstatě tohoto rozpočtu.
V položce 54 služby a výdaje nevýrobní povahy snížit položku 5404 z 2 mil na 1 mil. Kč, položku 5406 z 1,6 mil. Kč na 0,8 mil. Kč. Položku 5401/5 z 2,5 mil. Kč na 0. Celkem tedy položku 54 z 65,469 mil. Kč na 61,169 mil. Kč. K odůvodnění snížení těchto položek mě nutí skutečnost slibu senátorů, že se budou všemožně snažit o prosazení regionálních problémů občanů a nepotřebují k tomu položky na tlumočení, devizy a další výdaje. Přitom nechci ani pochybovat o odbornosti těchto pánů a těchto dam, kteří jsou v Senátu a jistě jsou vybaveni znalostí alespoň jednoho světového jazyka. Dámy a pánové, závěrem chci apelovat na to, abyste vážně zvážili všechny návrhy a zvláště část "platy senátorů" a pojali jejich funkce jako čestné s celospolečenským kreditem této druhé komory Parlamentu, což cituji vaše slova a bylo by to přání jistě i nás všech. Proto nechme tuto funkcí senátora jen v těchto pozicích a nehledejme pro 81 mužů a žen jen skvělé vylepšení jejich podmínek pro odchod do důchodu.
Celkem rozpočet Senátu je ve výši 814,619 mil. Kč. Proto naše snížení o 74,195 mil. Kč jsou změny jen kosmetické a měli bychom je přijmout a dané ušetřené částky věnovat do kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kapitolu 333. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Maixnerovi. Pro vaši informaci uvádím, že do rozpravy jsou dále přihlášeni kolegyně a kolegové Kroupa, Rujbrová, Kočárník, Tyl, Výborný, Květák, Wagner, Šmucr, Zeman Eduard, Novák František, Mašek.
Prosím pana kolegu Kroupu, aby se ujal slova, a připraví se paní kolegyně Rujbrová.
Poslanec Daniel Kroupa: Pane předsedající, paní poslankyně a páni poslanci, rád bych předložil jeden malý pozměňovací návrh k návrhu státního rozpočtu, ale dříve si dovolím pár slov úvodem, aby tomuto návrhu nebylo špatně porozuměno v celkovém kontextu.
Patřím k zastáncům názoru, že je třeba snižovat vládní výdaje vůči hrubému domácímu produktu. Patřím k zastáncům názoru, kteří se domnívají, že dostatek prostředků do státního rozpočtu lze získat z daní pouze tehdy, pokud tyto daně nebudou unikat do jiných zemí. Snížení daňového zatížení tedy považujeme nikoli za prostředek snížení finančních prostředků státního rozpočtu, ale v konečném důsledku za vedoucí k jeho zvýšení.
Domnívám se, že životní úroveň našeho obyvatelstva, lidí, kteří se již dlouhou dobu dívají směrem na západ a rádi by dohonili tu tak zvanou rozvinutou Evropu a přiblížili se svou životní úrovní lidem na západ od našich hranic, tito lidé ztrácejí již do značné míry trpělivost a víru v to, že nás postup skutečně vede k tomuto cíli. Proto bych rád zdůraznil, že tento státní rozpočet jako nástroj vlády k ovlivňování ekonomického rozvoje, je pro nás přijatelný pouze tehdy, bude-li součástí dokončení transformace v naší zemi. Nechceme-li, aby se tato transformace stala chronickou chorobou, která zatíží i budoucí generace, musíme mít odvahu přijmout určitá opatření, která se budou týkat nápravy cen, která se budou týkat bytová politiky, ale která se budou týkat i jistých dalších oblastí, které zůstávají stranou pozornosti.
Rozvoj ekonomický v naší zemi závisí nejenom na makroekonomických ukazatelích a makroekonomických parametrech, závisí především na činnosti miliónů lidí a na jejich schopnosti vyprodukovat dostatečné prostředky, z nichž potom může vláda získávat formou daní prostředky do státního rozpočtu. Jejich úspěch závisí na jejich úrovni, především vzdělanostní. Proto souhlasím s těmi, kteří za tímto mikrofonem bez ohledu na to, zda jejich politické přesvědčení vychází z pravicových či levicových ideí, zastávají názor, že vzdělání a výchova musí mít prioritu v ekonomické transformaci. Tento argument bych posílil dokonce tím, že se dnes věda, vzdělání a výchova stávají jedním ze základních faktorů dalšího ekonomického rozvoje. Tuto tezi myslím, že mohu dokázat na konkrétních příkladech.
Není zde místo ani příležitost prosazovat tuto myšlenku nějakou velkou sérií pozměňovacích návrhů. Jestliže přijmeme za směrodatné, že při vstupu České republiky do EU by se podíl výdajů na vědu vůči HDP měl zvýšit na 0,7 %, pak musíme říci, že dnešní stav, který je dán číslem 0,46 HDP, příliš nenasvědčuje tomu, že budeme schopni onoho deklarovaného cíle skutečně dosáhnout.
Oproti letošnímu roku vláda podíl státního rozpočtu na vědu skutečně navyšuje z 1,25 % na 1,34 %, jsou-li moje čísla správná. K tomu je však třeba dodat, že toto navýšení zdaleka nekryje inflaci v těch oblastech, již se dotýká vědecká činnost. Ceny literatury mají daleko vyšší nárůst, než se vláda domnívá. Jestliže náš mladý vědec chce dosáhnout nikoli světových, nikoli evropských vynikajících výsledků, ale pouze průměrných výsledků běžných v západních zemích, pak je téměř vyloučené, aby vůbec získal prostředky jen na základní literaturu. Jestliže se mu podaří tyto prostředky formou grantu, ať již domácího či zahraničního získat, pak - a toto bohužel velká část veřejnosti a věřím, že ani vláda neví - musí 60 % z tohoto grantu často odevzdat do rozpočtu institucí, ve kterých pracuje.
Tak je tomu alespoň v Akademii podle oficiálních údajů. To ovšem znamená nejen to, že svůj vědecký úkol nemůže splnit, ale to také znamená, že nepodaří-li se mu tento fakt utajit před zadavatelem grantu, o celý grant přijde.
Myslím, že grantový systém financování vědy, systém, kdy se finanční prostředky dávají na konkrétní vědecké projekty a kdy tyto projekty podléhají přísné vědecké kontrole, je systém velmi efektivní a že je správné, že se naše vláda rozhodla posilovat grantový systém financování vědy. Pak se ale musí rozhodnout - buď jsou granty součástí institucionálních prostředků Akademie věd a pak je lépe tyto prostředky dát Akademii věd přímo, nebo tyto prostředky nemohou být započítávány do rozpočtů akademie a nemohou být odnímány jednotlivým badatelům na světlo, teplo a často i na navýšení platových poměrů badatelů.
Dámy a pánové, z těchto a dalších důvodů vás chci poprosit o vaši podporu mému návrhu na navýšení prostředků Akademie věd, neinvestičních institucionálních prostředků o 95 mil. Kč a na snížení předepsaných příjmů Akademie věd na částku 70 mil. Kč.
V letošním roce bez jakéhokoliv odůvodnění a bez jakéhokoliv jednání s Akademií věd Ministerstvo financí tuto částku zvýšilo téměř na dvojnásobek.
Dámy a pánové, tento návrh byl projednán jak s vedením Akademie věd, tak ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Byl schválen a byl zamítnut či nepřijat v rozpočtovém výboru bez jediného slova zdůvodnění, bez jediné otázky po důvodech tohoto návrhu. Dámy a pánové, prosím o vaši podporu pro českou vědu.