Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vrzáňovi. Prosím kolegu Janečka, aby se ujal slova. Ještě než začne mluvit, dovolte mi Krátkou poznámku.
Dámy a pánové, kromě vašich vystoupení v podrobné rozpravě - protože ve druhém čtení už je to pouze podrobná rozprava u státního rozpočtu - zde jsou předkládány tu a tam návrhy na vrácení nebo zamítnutí. Prosím vás, to už ve druhém čtení rozpočtu není možné. Já beru všechny tyto vaše návrhy jako výzvu k tomu, aby ve třetím čtení nebyl návrh státního rozpočtu podpořen. Ať jsem si četl obecná ustanovení zákona o jednacím řádu nebo § 105, který se týká druhého čtení státního rozpočtu, neumím procedurálné dát hlasovat o návrhu vrátit vládě k přepracování. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Josef Janeček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se na vás obracím s pozměňujícími návrhy, které byly velmi podrobně diskutovány již ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, a zde byly velkou většinou podpořeny. Jedná se o oblast. která je zvláště citlivá, to je o poskytování sociálních služeb. Jedná se o humanitární a charitativní organizace, které podporují a poskytují tyto služby takovým způsobem, že vlastně vyžadují od státu pouze něco kolem 15 %, maximálně 50 % skutečných nákladů. Proto navrhuji:
1. Zvýšit výdaje kapitoly 313 v tabulce č. 1 - základní ukazatele návrhu rozpočtu příjmů a výdajů na rok 1997 v položce "ostatní dotace a příjmy" z původní částky 279 926 000 na částku 307 926 000 a o odpovídající částku snížit vládní rozpočtovou rezervu.
2. Zvýšit výdaje kapitoly 313 v tabulce č. 1 základní ukazatele návrhu rozpočtu příjmů a výdajů na rok 1997 v položce "investiční dotace celkem" z částky
2 980 700 000 na částku 2 995 700 000 s podrobnějším rozdělením, viz tabulka č. 12, položka "ostatní dotace a příspěvky na investiční výdaje celkem", řádek Česká katolická charita doplnit o částku 5 mil. a řádek humanitární organizace původní částku 9,4 mil. zvýšit na částku 19,4 mil. a opět o odpovídající částku snížit vládní rozpočtovou rezervu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Janečkovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Grégr, připraví se pan kolega Štrait. Dále jsou přihlášeni kolegové a kolegyně: Čelišová, Krása, Václavek, Zaorálek, Prokop, Krejsa, Exner a další
Poslanec Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, máme před sebou návrh státního rozpočtu na rok 1997, který je podle názoru mého i expertů z profesionálního hlediska velmi dobře sestaven, což si zaslouží ocenění. Neznamená to však, že některé údaje nevzbuzují pochyby a s celým obsahem tohoto rozpočtu je možné beze zbytku souhlasit. Dovolte mi proto k němu několik poznámek a dotazů na předkladatele a nakonec návrhy na usnesení.
Nejprve k příloze A, hodnotící ekonomický vývoj v letech 1996 a 1997. Formulace zde používané, např. "makroekonomické prostředí je nadále stabilní", nebo "dosavadní vývoj české ekonomiky v zásadě odpovídá tendencím vládou odhadovaného makroekonomického rámce" se snaží poslancům a veřejnosti vsugerovat, že je vše v pořádku, pod kontrolou vlády a vývoj je pozitivní.
To však prostě není pravda. Jakýpak vývoj, který odpovídá vládou odhadovaným tendencím, když jak vláda, tak Český statistický úřad během roku své odhady inflace a schodku obchodní bilance musely opravovat, a vždy k horšímu. Jaképak stabilní prostředí a pozitivní vývoj, když záporné saldo našeho zahraničního obchodu dosáhlo na konci prvního pololetí 69,7 mld Kč, před rokem za stejné období to bylo 42,7 mld Kč a seriózní odhady záporného salda na konci roku činí už více než 170 mld Kč při klesající dynamice vývozu. Přitom místopředseda Českého statistického úřadu, vždy ve svých odhadech opatrný, pan Ivan Šuran v příštím roce vidí schodek obchodní bilance nejméně 210 mld Kč.
Vládní chlácholení o ufinancovatelnosti tohoto vývoje je třeba odmítnout. Ve skutečnosti jde o žití na dluh. Žádný vývoj není nebezpečný, je-li pravdivé oihnebivýb a jsou-li včas přijata účinná opatření. Z tohoto hlediska pokládám za zhoubné, když v souvislosti s předkládaným státním rozpočtem je ekonomický vývoj České republiky hodnocen neodůvodněně optimisticky. Klasickou ukázkou toho přístupu je analýza stavu průmyslu na straně 6. Charakteristické je, že této oblasti plné problémů je věnována jedna stránka, ze které se však o skutečných potížích nedovíme nic. Zato je však hrdě zdůrazňován fakt, že v roce 1996 došlo k vzestupu výkonu průmyslu. Samozřejmě mohl bych namítat, aby se řeklo, v jakých kategoriích, jaká je jeho rentabilita apod. Ale skutečnost je však taková, že průmyslová výroby roste letos pomaleji než vloni a v pololetí byl výkon českého průmyslu ve srovnatelných cenách po šesti letech ekonomických transformací 20 bodů pod úrovní roku 1990.
Mluvím o tom proto, že právě český průmyslu byl vždy hlavním zdrojem příjmů státu, a protože tomuto průmyslu nebyly vytvořeny srovnatelné podmínky a vhodné ekonomické prostředí, jaké mají podniky v průmyslově vyspělých zemích, je jeho výkon podprůměrný a zdroje státního rozpočtu jsou tak nízké. Takže máme sice rozpočet vyrovnaný, ale nedostatečný, kam se podíváme.
Klasickou ukázkou, na níž bych demonstroval toto tvrzení, je oblast bydlení, kterou vláda označuje za svou prioritu. Očistíme-li výdaje od položek, které patří jinam, například příspěvek na bydlení je věc sociální a majetková újma peněžních ústavů s podporou bydlení nemá vůbec nic společného, pak bez ohledu na hru indexů je skutečnost taková, že výdaje na tuto oblast činí 0.86 % hrubého domácího produktu, zatímco v zemích Evropské unie je to běžně mezi 4 až 5 % HDP.
Takže moje připomínka a apel na vládu zní: Neříkejme občanům, že v globálu je všechno v pořádku. Vědí totiž z praxe své a jsou na vládní optimismus už z minulých dob alergičtí. Naše hospodářská situace ve skutečnosti není příliš dobrá a pan ministr to potvrdil, když hovořil o zdrojích do státního rozpočtu, a odvíjí se od stavu průmyslu, který tuto zemi živil a troufám si říci, bude muset i do budoucna živit. Naše podniky nevolají po berličkách ani dotacích. Jsou - a tady bych podtrhl - pouze zatím dostatečně silné, mozkovým potenciálem a řemeslným fortelem svých zaměstnanců. To, co průmysl potřebuje, je srovnatelné podnikatelské klima se státy, kam vyváží a kam by měl expandovat. Česká vláda to zatím nechápe a její hrátky například okolo antidopingového zákona to jen dokazují. Pak se ovšem nelze divit, že musíme projednávat rozpočet, v němž finanční nouze ční ze všech kapitol. Tolik obecně úvodem.
A nyní několik konkrétních problémů. Na str. 31 v části B se uvádí, že se předpokládá jedna valorizace důchodů. Inflace v roce 1997 však bude činit zhruba 9 %, přibude ještě vliv podílu 4. čtvrtletí roku 1996. To ukazuje, že v roce 1997 bude patrně nutné provést valorizace dvě. Ptám se proto předkladatele, kde je na tuto druhou valorizaci vytvořena rezerva. Já jsem ji v podkladech nikde nenašel.
Na str. 5 části B zprávy se konstatuje snížení výnosu dálničního poplatku v rozpočtu 1996 o 0,2 mld Kč a stav je omlouván nedostatečnou právní úpravou. To je obvyklá novodobá výmluva u každého pochybení. Dle mého názoru hlavní problém tkví v tom, že se policie kontrole málo věnuje a ostře prohřešky nepokutuje. Bude-li dosavadní stav trvat, bude tento poplatek k smíchu a budou ho platit jen ti nejpoctivější, a brzy ani ti ne. Je podivné, že přes překotný růst počtu vozidel a rozšiřování dálniční sítě je poplatek roku 1997 rozpočtován ve stejné výši jako v roce 1996 - viz strana 19.
Prosil bych pana ministra o vyjádření k tomuto problému.
Na str. 16 zprávy je uváděn přírůstek spotřebních daní 6,3 %, což se mi zdá málo, protože roste počet zahraničních turistů, rychle roste počet aut, uváděných do provozu, a následně tedy i růst spotřeby pohonných hmot, a samozřejmě řada dalších takových problémů.
Prosím o vysvětlení.
Naprosto odmítám úvahu o objektivních důvodech neplnění zvýšených spotřebních daní z cigaret pouhým konstatováním nárůstu pašovaného zboží Daňové úniky je třeba ostře stíhat a zamezovat jim, nikoliv se halit do pseudoliberálního postoje, že to je normální v tržním hospodářství a že to tak musí být. Tento postoj představitelů státu ve svém konečném důsledku poškozuje poctivé podnikatele, staví je do nerovného postavení na trhu s podvodníky a jde o zřejmé poškozování malých a středních podnikatelů u nás.
Žádám pana ministra financí, aby nás informoval, jaká opatření proti tomuto hodlá prosadit.
Snížení výnosů z cel o 3,4 % ze stavu celkové finanční nouze rozpočtu je důvodem k zamyšlení, zda takováto celní politika není jedním z kaménků mozaiky důvodů, vedoucích k obrovskému propadu letošní obchodní bilance a trendu ke zhoršování v roce příštím. O to více vyniká nutnost přijmout účinný antidumpingový zákon včetně postihování dovážených dotovaných zemědělských výrobků.
V kapitole o neinvestičních dotacích je kontroverzní záležitostí snížení dotací na teplo z roku na rok o 35 %. Docela dobře chápu různé ekonomické a ekologické důvody pro tento krok. Jsem však přesvědčen, že převažují zatím negativní dopady tzv. izolovaného opatření. Ceny energií, už dnes deformované, se zdeformují ještě více tak, že nejdražší bude teplo z tepláren, levnější bude teplo z plynu a nejlevnější bude elektrický přímotop. To je ovšem proti zdravému rozumu a celosvětovým relacím. Cena je ekonomická informace. Takovouto informaci o ceně energii však vláda nedává občanům možnost racionálně se do budoucna rozhodovat o způsobu vytápění, aniž by jednou na svá rozhodnutí nedoplatili. Zdražení vyvolá problémy u řady rodin. Jde o růst nákladů, souvisejících s bydlením a přitom je řešen izolovaně v době, kdy je zpochybňováno například dosavadní tempo deregulace nájemného a energií představiteli ODA.
Vláda po schválení rozpočtu rozhodne jednou o zdražení energií, jindy o zdražení nájemného, příště o jízdném na drahách atd., aniž by předem v rozpočtu uvažovala kumulativní dopad těchto úprav na sociální situaci občanů a řešila rozpočet vždy s tímto komplexním pohledem. Nebo mě může pan ministr Kočárník ujistit, že vláda v příštím roce nepohne s cenami jiných energií než je dálkové teplo, nezrychlí deregulaci nájemného atd.? Vrátím se k tomuto problému v návrhu usnesení.
Strana 33 správy - resort školství. Růst celkových výdajů této kapitoly je jen 9,9 %, stejné tak i neinvestičních prostředků školství. Je to jeden z nejnižších nárůstů mezi všemi kapitolami rozpočtu, není-li to nárůst vůbec nejnižší. Přitom podle správy má zde dojít k nejvyššímu přírůstku pracovníků v rozpočtových a příspěvkových organizacích. Vzhledem k tomu, že ve školách ubývají z demografických důvodů žáci a ministr školství veřejně hovoří o nutnosti snížit stavy učitelů, je možno učinit pouze závěr, že ministr školství hodlá masivně zvyšovat stav administrativních pracovníků ve školství a vzhledem k nízkému nárůstu mzdového fondu hodlá zhoršit už beztak bídnou mzdovou situaci učitelů. Prosím pana ministra financí a pana ministra školství o vysvětlení tohoto problému.
Strana 44 správy - oblast bydlení. Přes proklamovaný růst prostředků tzv. na podporu bytové výstavby jsou rozpočtové částky stanoveny tak, že rychlejší rozvoj bytové výstavby nelze očekávat. Na podporu bytové výstavby se ve skutečnosti z částky 13,65 mld. Kč vynakládá jen 7,5 mld. Kč, což, jak jsem již uvedl, je jen zlomek toho, co vyčleňují z rozpočtu jinde v Evropě. Rostou-li prostředky příspěvků na hrubé nájemné či na kompenzaci majetkové újmy u peněžních ústavů, jde o všechno možné jen ne o stimulaci nové bytové výstavby.
Proto navrhuji jménem poslaneckého klubu ČSSD plošně bez zasahování do věcné stránky investičních výdajů snížit tyto výdaje ve všech kapitolách rozpočtu o 1,5 %. Samozřejmě, že této úspory lze docílit pečlivým střežením částek rezervy v jednotlivých investičních projektech. Tím se dá docílit úspora 0,978 mld. Kč podle přílohy 4, tisku 60, zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1997 a ušetřenou částkou posílit rozpočtové prostředky kapitoly Všeobecná pokladní správa, položku dotací na bytovou výstavbu z 3,45 na 4,428 mld. Kč.
Zdůvodnění: Navrhovaná částka 3,45 mld Kč je příliš nízká a znamenala by, že se zarazí konečně se rozbíhající postup výstavby nájemných bytů v obcích. Bez zvýšení dotace se nezastaví hluboký propad počtu dokončovaných bytů, který byl loni 12 tisíc, což je nejméně v České republice za posledních 40 let a letos odhaduje Český statistický úřad ještě méně.
Z údajů strany 50 plyne, že Fond životního prostředí má hospodařit s přebytkem 400 mil. Kč. Znamená to, že nejsou připraveny akce, které by se daly využít ke zlepšení životního prostředí? Prosím o vysvětlení.
Na závěr uvedu dva problémy a k nim návrh usnesení. V tabulce na straně 3 správy, příloha č. 1, v návrhu zákona o státním rozpočtu se uvádí, že pojistné na důchodové pojištění se vybere v částce 157,166 mld. Kč, zatímco na důchody se vyplatí 150,459 mld. Kč. Tato situace se stále opakuje. Loni na autonomním účtu pro financování důchodového zabezpečení bylo inkaso asi 136 mld. Kč a výdaje zhruba 130 mld. Kč. Přičemž rozdíl byl určen pro převedení do státních aktiv, to je popř. pro financování zcela jiných záležitostí než je původní určení pojistného. O tom, že vláda některá zdražení pro obyvatelstvo v rozpočtu předpokládá, teplo, dálkové vytápění, jiná se mlčky předpokládají, aniž jsou tak celkové sociální dopady všech opatření v následujícím roce jasně v rozpočtu vykalkulovány, jsem již mluvil. Pokládám obě zmíněné skutečnosti za nepřijatelné, a proto navrhuji doprovodné usnesení rovněž jménem poslaneckého klubu sociální demokracie.
Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby
a) případný přebytek na účtu pojistného pro důchodové zabezpečení zůstal na tomto účtu státního rozpočtu na rok 1997 a rozhodnutí o využití těchto prostředků bylo ponecháno na Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky;
b) česká vláda předložila nejpozději do konce 1. čtvrtletí 1997 Parlamentu České republiky všechna zamýšlená deregulační cenová a jiná opatření, která mohou během roku 1997 nepříznivě ovlivnit sociální situaci občanů spolu s kvantifikací těchto dopadů a návrhem kompenzačních sociálních opatření.
Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby takovýto rozbor dopadů zamýšlených opatřeni vlády na občany v následujících letech byl už vždy integrální součástí předkládaných rozpočtů.
Prosím, aby o tomto doprovodném usnesení bylo hlasováno před definitivním hlasováním o přijetí rozpočtu jako celku.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Prosím pana poslance Grégra, aby předal své návrhy písemně. K řečništi nechť přistoupí pan kolega Štrait, připraví se paní kolegyně Čelišová.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl velice krátký návrh. Navrhuji přesunout z vládní rozpočtové rezervy z kapitoly Všeobecná pokladní správa z částky 1,028 845 mld. částku 18 mil. Kč do kapitoly 313 - Ministerstvo práce a sociálních věcí s určením na dostavbu geriatrického centra v Týništi nad Orlicí.
Ke svému návrhu stručně poznamenám. V Týništi nad Orlicí vyrostlo důstojné seniorské centrum, penzion s pečovatelskou službou a Domovem důchodců. Návrh doporučuji a přišel jsem s ním proto, protože přes všechny sliby ministerstev se zadlužilo město, komunální úroveň, a úvěr nese na svým bedrech. V období ekonomické transformace v Týništi nad Orlicí zkolabovaly podniky a daňová výtěžnost klesla. Je potřeba také vzít v úvahu globální pohled České republiky, že je potřeba nahradit zhruba stovku domovů sociální péče, které se postupně vracejí v restitucích. Uplatnit požadavek tohoto druhu považuji zcela za legitimní i přes sliby z Ministerstva financí jak obci, tak i okresu Rychnov nad Kněžnou, že spolu s Ministerstvem práce a sociálních věcí hledá systémový přístup. Snad budoucí řešení financovat sociální programy z Fondu národního majetku je zatím v nedohlednu.
Jsem si plně vědom formálního úskalí předkládaného návrhu, ale činím tak po řadě jednání, jak jinak, než bezvýsledných. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Štraitovi. Prosím paní poslankyni Čelišovou, aby se ujala slova. Připraví se pan kolega Václav Krása.
Poslankyně Květoslava Čelišová: vážený pane předsedající, vážená sněmovno, navrhuji přesunout z vládní rozpočtové rezervy, z kapitoly Všeobecná pokladní správa, částku 1,991 408 miliardy do kapitoly 333 Ministerstva školství na posílení mezd pedagogickým pracovníkům. Svůj návrh odůvodňuji takto:
Podle oficiálních údajů Českého statistického úřadu byl za první pololetí 1996 průměrný plat v celém školství 8505 Kč. Jsem si vědoma toho, že tento můj požadavek a požadavek pedagogických pracovníků se nebude líbit vládě v čele s panem premiérem. Vím, že jeho výroky jsou v tom smyslu, že nárůst platů ve školství je opravdu ve srovnání s rokem minulým 23 procent. Ovšem uvědomme si, že nárůst platů ústavních činitelů je stoprocentní.
Resort školství je v návrhu na příští rok podhodnocen minimálně o 1,8, což je v rozporu s vládním programovým prohlášením. Údaje o průměrných platech vyvolávají mnoho polemik o jejich správnosti či vypovídající hodnotě. Skutečností ale zůstává, že školství je svým průměrným platem stále pod republikovým průměrem. Domnívám se, že lépe celkovou situaci vyjadřují srovnání ročního nástupního platu učitele s ročním hrubým domácím produktem na hlavu. Ve vybraných zemích OECD je tento podíl větší nebo roven jedné, zatímco v naší republice se pohybuje kolem 0,75, a to nejen u učitelů.
Jednou z otázek naší doby je, zda společnost potřebuje učitele. Pokusím se ji obrátit. Potřebují učitelé společnost? Co od ní učitelé potřebují? Právě nyní, více než kdy jindy, potřebují jasnější a hmatatelnější vyjádření zájmu o vzdělávání a samotné vzdělavatele. Pedagogům je třeba dát zřetelně najevo, že jejich povolání má perspektivu. Jinak se nedostaví trendy, kdy mladí učitelé do škol nenastupují, a pokud nastoupí, záhy odcházejí, a to nejen mladí. Je třeba, jak zde již několikrát dnes zaznělo, velice rychle řešit problémy, které se nám ve školství nakupily, problémy, které se netýkají zdaleka jen mzdových požadavků a společenského ohodnocení učitelů, týkají se samotné koncepce školství, regionálního školství, učňovského školství, které rovněž nejsou rozpočtem na rok 1997 pokryty.
O to více je zarážející přístup k celé problematice ze strany samotného Ministerstva školství, zejména jejich ekonomů. Ti, místo aby hájili zájmy svého resortu a vítali snahu o pomoc ze strany parlamentního výboru pro vědu a vzdělání směrem k posílení rozpočtu Ministerstva školství, ji odmítají jen proto, že návrh na posílení mzdových prostředků pedagogických pracovníků předloží poslanec za KSČM. Pominu-li, že jsme minimálně stejnými členy zákonodárného sboru, jako všichni ostatní, nutně vyvstane otázka? Proč jste podobný návrh ve výboru nepředložili vy, paní a páni poslanci, kteří jste školství tolik, tolik slibovali v programovém prohlášení, jemuž jste dali plnou podporu.
Chtěla jsem věřit, že nám všem jde stejně o osud našeho školství, především však o vzdělanost naší mládeže. Myslím si, že marných slibů od vlády směrem ke školství už bylo dost. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Čelišové, prosím, aby se slova ujal pan kolega Krása, dále se připraví pan kolega Václavek. Dále jsou přihlášeni pan poslanec Zaorálek, Michal Prokop, Josef Krejsa, Václav Exner, Libor Ambrozek a další.
Poslanec Václav Krása: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, výbor pro sociální politiku a zdravotnictví ve svém usnesení k návrhu rozpočtu, kapitoly 313 Ministerstva práce a sociálních věcí, na rok 1997 doporučil Poslanecké sněmovně vnitřní přesun v kapitole posílením položky "neinvestiční dotace občanským sdružením" o 30 milionů na celkovou částku 338 milionů 866 tisíc korun.
O těchto 30 milionů byla snížena položka "transfery obyvatelstvu" v řádku "důchody". Rozpočtový výbor nedoporučil tento přesun v kapitole, a to proto, že o 30 milionů jsou snižovány tzv. mandatorní výdaje, což jsou důchody, které jsou ze zákony a musí být vždy vyplaceny.
Jsem přesvědčen, že částka, která je na důchody v rozpočtu plánována ve výši 146 miliard 611 milionů, je dostatečná. Přesto, abych vyhověl rozpočtovému výboru a jeho názoru, podávám tento pozměňující návrh:
Navrhuji zvýšit v kapitole 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí položku "neinvestiční dotace občanským sdružením" o 30 milionů na částku 33,8 milionů 866 tisíc korun.
Zároveň navrhuji snížit o 30 milionů položku "rezerva na sociální problémy" ve Všeobecné pokladní správě, tedy z částky 400 milionů na 370 milionů.
Odůvodnění: Občanská sdružení, která dotuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, vesměs poskytují sociální služby přestárlým občanům, občanům se zdravotním postižením, rodinám, které se starají o handicapované děti, apod. Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje grantovým způsobem příspěvky na provozní náklady služeb, které jsou ovlivněny inflací, ale částka na dotace občanským sdružením není v návrhu rozpočtu na rok 1997 valorizována proti skutečnosti v roce 1996, Tím dochází vlastně ke skutečnému snížení prostředků na podporu nestátních subjektů poskytujících sociální služby. Považuji tuto věc za špatnou, a proto podávám tento pozměňovací návrh. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Krásovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Václavek, připraví se pan poslanec Zaorálek.
Poslanec Jiří Václavek: Pane předsedající, dámy a pánové, chci, jako řada předchozích kolegů, požádat sněmovnu o pouhé dvě miliardy, necelé, pro kapitolu školství, s tím, že to zdůvodňuji následovně:
Mzdy státní správy v příštím roce mají vzrůst o 12,4 procenta, u učitelů ovšem pouze o 10,6 procenta, tzn. o 1,8 procenta méně.
K naplnění programového prohlášení vlády zde chybí 1,9 miliardy k tomu, aby platy učitelů byly nějakým způsobem preferovány. Všichni slyšíme o počínající stávkové pohotovosti, a proto jistě k radosti pana ministra Pilipa navrhuji zvýšení jeho kapitoly s tím, že navrhuji některé z následujících řešení: Které bude vybráno, nechám na předkladateli rozpočtu.
V první řadě vidím možnost určitého přerozdělení výdajů, jak je navrženo v návrhu státního rozpočtu, a to následujícím způsobem, neboť nevidím, kde vzít jednu částku 1,9 miliardy najednou.
Myslím si, že určitá rezerva by byla ve Všeobecné pokladní správě, kde je rezervováno 600 milionů na státní informační systém. Ne že bych byl proti budování státního informačního systému, naopak, jsem pro to, aby tam těch peněz bylo více, bohužel, dosavadní výsledky jeho budování, ani to, že neexistuje žádný projekt, podle kterého bychom viděli, na co ty prostředky budou racionálně využívány, si myslím, že investice lze snížit o 300 milionů, zpracovat projekt a v následujícím roce případně investice na tuto oblast zvýšit.
Další oblast, opět pokladní správa, 500 milionů, vidím v tom, jak bylo staženo rozpočtovým výborem 400 plus 100 milionů na obranu. Myslím si, že v armádě je řada dalších rezerv, ať už díky tomu, že se permanentně snižují stavy armády a opět jsou plánovány na rok 1997, vidíme tam i to, že hospodaření s majetkem není nejlepší, že řada budov, kde armáda snižovala stav, již není potřeba, přesto je potřeba je udržovat, opravovat, hlídat apod. A ta tendence armády předávat je třeba z oblasti komunální pro využití měst a obcí nebo i pro státní úřady v Praze, je minimální, ne-li vůbec žádná.
Myslím si, že dokud nemá Česká republika schválenu a přijatu obrannou a vojenskou doktrínu, je zbytečné, aby se tam výdaje, zejména v investicích, zvyšovaly, nemá-li to patřičnou koncepci.
Další oblast určitých zdrojů - vidím to tak zhruba 300 mil. - je v oblasti resortu dopravy, který má třetí největší rozpočet z hlediska kapitol a první největší z hlediska investic. Je tam 18 mld. investic, z toho 3,5 mld. na obnovu. Jak jezdím po dálnici Brno - Praha, vidím, že tato oblast je těžce předimenzovaná, neboť jsou vyřazeny desítky kilometrů dálnice, kde vznikají velké fronty, a na těchto mini prostorách pracují tu tři, tu čtyři, někdy i deset lidí najednou. Myslím si, že je třeba zavést nejdříve pořádek do hospodaření v oblasti provozu dálnic a jejich obnovy, a pak tam teprve strkat peníze. Až se to naučí, nechť se tam dá peněz třeba více.
Podobně si myslím, že by se dalo najít 300 mil. u více investičních akcí ať už pro úřady státní správy, už zde byl zmíněn Nejvyšší kontrolní úřad apod., kde se mají stavět nové budovy pro úřady, zatímco státní budovy jsou buď pronajaty nebo předávány pro další účely.
Určitá část by se měla objevit i v samotné kapitole školství, která je druhá největší rozpočtová. Myslím si, že když se tam objeví 500 mil. jejich vnitřních rezerv - podobně jako je mají všechny ostatní - že by se 1,2 mld. na zvýšení platů učitelů našla. To je jedna varianta, řekl bych selektivní přesun mezi jednotlivými kapitolami.
Druhá možnost je - a zde budeme mít asi velký spor s panem minstrem financí - oblast využití státních aktiv z přebytku hospodaření minulých let. Jak je nám všeobecně známo, veřejný rozpočet má dvě polohy. Jednu širší, jednu užší. My se zabýváme pouze užší částí veřejného rozpočtu ve výši zhruba 660 mld., veřejný rozpočet v širším pojetí má 714 mld. Tento rozdíl neprochází státním rozpočtem. Přesto tam miliardy tečou.
Určité řešení vidím, vzhledem k tomu, že po prvním čtení se už nesmí hýbat s celkovou výší výdajů, určitý transfeler buď přes oblast fondů nebo přes oblast státního dluhu tak, aby se tyto prostředky našly.
Mimo státní rozpočet jsou i aktiva a pasiva státu, kde k 30. 6. 1996 podle výsledku hospodaření, který jsme dostali, je zhruba 7 miliard korun z přebytku minulých let, se kterými hospodaří pouze Poslanecká sněmovna. Podle mne tyto peníze jsou využitelné - předpokládám, že jsme - suverénním státem a můžeme z jakýchkoliv prostředků financovat jakékoliv výdaje. Jde jen o to, jak to nyní udělat, jestliže jsme již ve druhém čtení rozpočtu.
Jestliže samo Ministerstvo financí navrhuje v oblasti státního dluhu, kde má protéci 41 miliard, aby 21 miliard se udělalo prodejem státních dluhopisů, 5,6 miliard by bylo ze státních aktiv na úkor vládní půjčky na podporu platební bilance (a toto jde ze státních aktiv) a 14,5 miliard ze státního rozpočtu z oblasti Všeobecné pokladní správy na úrokové platby, myslím si, že tato relace by se měla poněkud změnit. Navrhuji proto, aby 50 % aktiv, které má k dispozici Poslanecká sněmovna, to znamená 3,5 miliardy, se snížila na Všeobecní pokladní správě ze 14,5 miliard na 11 miliard dotace na úrokové platby. A tyto 3,5 miliardy aby byly rozděleny tak, že 2 miliardy se pustí do školství na zvýšení platů učitelů a 1,5 miliardy se zvýší ve Veřejné pokladní správě na dotaci za teplo. K tomu bych se chtěl ještě za chvíli zmínit. Toto je jedna podvarianta - využití peněz ve státních aktivách.
Druhá podvarianta je možné řešení v oblasti státních fondů. Jak víte, je zde 5 fondů, které hospodaří mimo státní rozpočet. Je to Fond tržní regulace v zemědělství, Fond kinematografie, Fond kultury, Státní fond životního prostředí a Fond zúrodňováni půdy. Dohromady tyto fondy hospodaří s zhruba 8 miliardami, z toho Státní fond tržní regulace v zemědělství má rozpočet 3,7 mld., z toho celá 1,36 mld. dotace ze státního rozpočtu. Myslím si, že i toto je cesta. Kdyby se pouhá 1,36 mld. ze státního rozpočtu z Všeobecná pokladní správy uhradila ze státních aktiv, mohla by se vzniklá rezerva ve Všeobecné pokladní správě využít právě pro aspoň částečné zvýšení platů učitelů.
Nepochybuji tedy o tom, že použití přebytků se sice nebude Ministerstvu financí líbit, doufám ovšem, že bude ponecháno na této sněmovně, které prostředky chce na jaký účel použít.
Chtěl bych se ještě krátce zmínit o tom, že v případě, že by se použilo 3,5 mld. ze státních aktiv prostřednictvím státního dluhu, to znamená v rámci Všeobecné pokladní správy, navrhuji - jak jsem již zmínil - 1,5 mld. na zvýšení dotace na teplo. Jak je známo, vláda chce začít v roce 1997 se snižováním dotací na teplo. Bez existence vládní politiky na měření, regulaci a snižování ztrát. Podle mne zde jsou nejméně dvě oblasti, které by měly být řešeny předem. Především je to otázka měření a regulace, neboť v podstatě bylo utlumeno zateplování domů a snižování ztrát na trasách vedení tepla. Všechny tyto ztráty, kdy jde teplo pánubohu do oken, zaplatí v ceně za teplo v budoucnosti poplatník, pokud bude deregulace snižována dosavadním způsobem nebo návrhem, místo toho, aby stát nejdříve dotlačil příslušné monopolní dodavatele k tomu, aby se tyto ztráty minimalizovaly na všeobecnou evropskou úroveň. Myslím si, že srovnat ceny za teplo, ať už teplo pochází z tepláren nebo velkých tepelných zdrojů, nebo jsou to plynové či elektrické kotelny, by se mělo na takovou úroveň, aby obyvatel, ať už bydlí v paneláku nebo v rodinném domku, zaplatil stejně jako každý druhý. Děkuji vám za pozornost.