Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Kroupovi. Nyní je na řadě paní kolegyně Rujbrová. Jako další se přihlásil pan kolega Kočárník.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, obracím se na vás se žádostí o pomoc při zajištění dostavby rozestavěné základní školy v obci Lipovec na Blanensku. Podotýkám, že nejde o novou školu. Naopak, jde o budovu staré školy, která je podle znaleckého posudku, který mám k dispozici, v natolik havarijním stavu, že při větším zatížení střechy např. sněhem nebo při větším větru hrozí destrukce krovu. Na přestavbu této školy již bylo vynaloženo více než 5 mil. Kč a pokud mi namítnete, že tyto lokální problémy patří do kompetence jednotlivých ministerstev, mohu uvést, že jak ministerstvo školství, tak ministerstvo financí žádost obce o poskytnutí potřebných prostředků na dokončení rekonstrukce odmítly.
I podle posudku okresního hygienika byl konstatován stav vyžadující okamžitou nápravu.
Z výše uvedených důvodů vás proto prosím o to, abyste v rámci kapitoly Všeobecná pokladní správa do výdajové části této kapitoly, dotace podnikatelským subjektům a ostatní výdaje. schválili pro obec Lipovec k rekonstrukci základní školy částku 5 mil. Kč. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Rujbrové. Prosím kolegu Kočárníka, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Tyl, po něm pan poslanec Výborný.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, chci předložit jako poslanec pozměňovací návrh k usnesení rozpočtového výboru. Můj pozměňovací návrh vám byl rozdán na lavice. Pouze bych jej stručně komentoval a uvedl bych pro stenozáznam to podstatné s tím, že tabulky samozřejmě číst nebudu, protože je máte všichni písemně předloženy.
Rozpočtový výbor ve svém usnesení navrhl zkrátit plošně o 1 % mzdové výdaje s výjimkou pedagogických pracovníků a o 2 % plošně tzv. ostatní neinvestiční výdaje.
Můj pozměňovací návrh spočívá v tom, že procento snížení tzv. ostatních věcných neinvestičních výdajů nebude 2 % ale bude 1 %. To je první část tohoto mého pozměňovacího návrhu.
Druhá část mého pozměňovacího návrhu se týká toho, že v resortu obrany nebude provedeno krácení ani mzdových ani těch ostatních neinvestičních výdajů.
Odůvodnění. Již při schvalování rozpočtu vládou v oblasti ostatních věcných neinvestičních výdajů jsem prosazoval velmi tvrdý kurs na úspory a vláda tento kurs potvrdila a ten se projevil i ve schváleném rozpočtu. Dvouprocentní škrt vytváří pro některé resorty téměř neřešitelnou situaci. Týká se to celé řady resortů. Hovořil jsem o tom s pány ministry ještě před podáním tohoto návrhu. Myslím, že ten návrh takto je daleko vyváženější a je jistým možným kompromisem ve vztahu k návrhu rozpočtového výboru.
Navrhuji konkrétně v tabulce č. 1 snížení rozpočtovaných položek státního rozpočtu na rok 1997 ke krytí nově navržených výdajů (je to tabulka, kterou předložil rozpočtový výbor):
1. Snížit ostatní věcné výdaje rozpočtových a příspěvkových organizací pouze o 1 % s tím, že nebude snížení provedeno v kapitole Ministerstva obrany. částka navržená rozpočtovým výborem ke snížení ve výši 962 102 000 Kč se tímto návrhem změní na 389 518 000 Kč v členění podle kapitol v rozsahu nových tabulek, které jsou součástí mého pozměňovacího návrhu.
2. Snížit mzdové výdaje rozpočtových a příspěvkových organizací včetně pojistného a přídělu FKSP bez ústavních činitelů, pedagogických pracovníků ve školství s tím, že snížení nebude provedeno v kapitole Ministerstva obrany.
Částka navržená rozpočtovým výborem ke snížení ve výši 685 798 000 Kč se změní na částku 555 461 000 Kč v členění podle kapitol v rozsahu nových tabulek, které jsou součástí mého pozměňovacího návrhu.
Dále v tabulce č. 2, kterou předložil rozpočtový výbor a která se nazývá "Zvýšení změny rozpočtovaných položek státního rozpočtu na rok 1997" navrhuji provést následující změnu. Pořadové číslo 13, kapitola Všeobecná pokladní správa, rozpočtovým výborem navržené zvýšení vládní rozpočtové rezervy 971 155 000 Kč se změní na zvýšení vládní rozpočtové rezervy pouze o částku 268 234 000 Kč a vládní rozpočtová rezerva v absolutním vyjádření bude činit 1 297 079 000 Kč. To je tedy celý můj pozměňovací návrh s tím, že jeho konkrétní dotažení do jednotlivých tabulek máte písemně v předloženém pozměňovacím návrhu. Děkují za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi Kočárníkovi. Prosím, aby se slova ujal pan kolega Tyl. Ještě dříve než přistoupí k mikrofonu, pan poslanec Wagner se hlásí o slovo.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, mám pouze dotaz, jestli bude přestávka, protože by bylo užitečné po návrhu pana ministra, aby se umožnilo ještě v rozpravě, aby se sešel rozpočtový výbor a eventuálně mohl projednat návrh pana ministra s tím, že by vyslovil souhlas s tímto návrhem a stáhl svůj původní návrh a předložil sněmovně návrh na společné hlasování o novém usnesení s návrhem pana ministra. Ale to nemohu udělat jako předseda výboru, k tomu je potřeba hlasování ve výboru. Prosil bych tedy, kdyby bylo možné umožnit přestávku a svolat schůzi výboru.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane kolego, mám tady ještě asi sedm přihlášek. Vzhledem k tomu, že kolegové a kolegyně vystoupili a stačili se občerstvit, jak mé informovali, snažím se pokračovat efektivně dál. Nevěřím, že se do přestávky podaří vyčerpat rozpravu.
Navrhoval bych jiný postup. Myslím, že nemůžete stáhnout svůj návrh výboru, protože je to tisk, který je součástí. Můžete se pak sejít v průběhu rozpravy nebo těsně po skončení rozpravy a zaujmout stanovisko a seznámit nás s ním. My podle toho budeme postupovat v hlasování, podle toho, jak to bude vítaná informace. Stáhnout a doplnit - to by asi nebylo korektní, protože jsou lhůty 24 hodin před. Děkuji.
Pan poslanec Tyl není přítomen, pan kolega Výborný není přítomen. Prosím pana kolegu Květáka, aby se ujal slova.
Poslanec Tomáš Květák: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi předložit velice stručný a krátký návrh na jednu změnu položky státního rozpočtu. Na základě informací a priorit, které mi poskytli zástupci Okresního úřadu Frýdek-Místek, i na základě své osobní dohlídky na místě samém, podávám návrh na vypuštění jedné položky z kapitoly individuální investiční dotace organizacím v působnosti územních orgánů z rozpočtu okresních úřadů, o vypuštění položky "Základní škola Bystřice nad Olší" ve výši 10 mil. Kč s tím, že tutéž částku navrhuji přiřadit opět do rozpočtu téhož okresního úřadu Frýdek-Místek na rekonstrukci a dostavbu Základní školy v Hnojníku.
K tomuto návrhu mě vede skutečnost, že v obci Hnojníku v okrese Frýdek-Místek se jedná o základní školu, která vyučuje děti polské národnostní menšiny. Do této školy jsou sváženy děti asi devíti obcí z okolí obce Hnojník. Je to snad jediná základní škola, kde se děti učí v adaptovaných UNIMO stavebních buňkách, které původně sloužily jako zařízení staveniště. A už tím, že je tam polská národnostní menšina vyučována, vytváří to velmi nepříjemné ataky ze strany představitelů této menšiny.
Chtěl bych podat návrh s tím, že se na mne obraceli i členové petičního výboru naší sněmovny včetně pana místopředsedy, kteří podporují tento návrh s tím, aby tato položka byla přeřazena ze Základní školy v Bystřici na Základní školu v Hnojníku.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Květákovi. Prosím pana poslance Šmucra, je-li přítomen. Není tomu tak. Pan kolega Eduard Zeman - pokud by mohl vystoupit v rozpravě. Děkuji.
(Přišel poslanec Šmucr.) Udělil jsem už slovo někomu jinému, nezaznamenal jsem, že přicházíte do sněmovní síně. Prosím, máte slovo.
Poslanec Rudolf Šmucr: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, rád bych vás seznámil s obsahem mého vystoupení k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1997.
Jsem velice překvapen nad poznáním z toho, jakým nespravedlivým způsobem byl navržený rozpočet přerozdělen, kdy 500 mld Kč jako výchozí hodnota pro finanční zajištění chodu našeho hospodářství se rozplynulo. Vzhledem k tomu, že to, co zbylo z Masarykovy republiky, je pouhá troska viditelná na mapě Evropy za pomoci lupy. Tato žalostná troska, dílo kolaborantů a vlastizrádců, kteří již nedostali úměrné ocenění za tuto aktivitu, ale věřím, že se své odměny za tento čin dočkají.
Tato troska na jedné straně, na druhé straně 550 miliardový rozpočet. Na jedné straně malá skupina lidí, kteří doslova přes noc enormně a za záhadných okolností zbohatli, a na druhé straně zchudlý národ. Nespravedlivé návrhy přerozdělení peněz ze státního rozpočtu na různé nepotřebné aktivity způsobují ochuzení tohoto rozpočtu o možnost podpořit potřebné. Jsem toho názoru, že finanční prostředky doslova vyhozené na zbytečný a nepotřebný senát jsou toho jasným důkazem. Zemědělství doslova živoří. Průmysl není na tom o mnoho lépe a další resorty jakbysmet. Finanční podporu BIS, SIS, různé nadace, senát a další nemorálnosti rozhodně odmítám podpořit.
Rád bych připomněl, že jsme národem s dlouholetou bohatou historií a kladným vztahem ke své rodné zemi. V minulosti to byli vždy sedláci, kteří určovali běh dějin, neboť jen oni znali skutečnou hodnotu země, proto ji milovali a neváhali za ni zemřít. Příkladů v minulosti je bezpočet. Uvedu jeden příklad za všechny.
V meziválečném období stačilo Československu necelých 20 let k tomu, aby pod vedením Agrární strany mladočeské - republikánské v čele se sedlákem Antonínem Švehlou dokázalo celému světu, že jsme schopný národ, který umí pozvednout ekonomicky naše hospodářství na evropskou úroveň. Důkazem byla revalvace koruny. Po první světové válce byla Evropa ekonomicky zpustošená. V Německu, Maďarsku a dalších zemích se platilo za bochníček chleba milionovými bankovkami. Československo v té době bylo ekonomicky vyspělým ostrůvkem ve středu Evropy. Expanzí nacistů v roce 1938 a 1939 do Československa došlo k ukončení prosperity naší země a je tomu dosud. Neutěšená ekonomická situace v naší zemi po hadrovém podvodu nedává důvod k optimismu, ba právě naopak. Rozvrat ekonomiky našeho státu pokračuje úděsným tempem dále.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Šmucrovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Eduard Zeman, připraví se pan poslanec Výborný.
Poslanec Eduard Zeman: Pane předsedající, pane premiére, dámy a pánové, dnes již tady zaznělo velmi mnoho o potřebách školství. Nechtěl bych k tomu přidávat mnoho a zdržovat vás. Jenom krátce bych zmínil fax, který jsem obdržel dnes. Je to stanovisko Asociace pedagogů základního školství České republiky ze dne 10. prosince, ze kterého pro stručnost vyjímám závěrečnou část:
Žádáme vládu a Parlament České republiky o posílení rozpočtu v kapitole školství, aby tím deklarovaly svůj postoj k významu školství a vzdělání pro společnost.
Tolik snad jenom na posílení argumentací, které zde již zazněly. Vzhledem k tomu, že se obávám po zkušenostech, které se státním rozpočtem mám a z průběhu toho, jak vypadá projednávání, že požadavky, které zde byly vzneseny, nebudou moci být uspokojeny, chtěl bych navrhnout doprovodné usnesení tohoto znění:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby do 31. ledna 1997 předložila Poslanecké sněmovně časový harmonogram zvyšování platů pedagogických pracovníků, dohodnutý s příslušnými odborovými svazy, a to s výhledem na celé volební období.
Tolik k usnesení.
Domnívám se, že alespoň touto cestou by tato sněmovna mohla své pochopení pro potřeby pedagogů projevit. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Eduardu Zemanovi. Chci se zeptat pana kolegy Špidly, který se přihlásil do rozpravy, jestli by mohl vystoupit. Děkuji.
Poslanec Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážené poslankyně, vážení poslanci, navrhuji předložit pozměňovací návrh k návrhu státního rozpočtu, a to návrh, který zní:
Přesunout 200 mil. Kč z položky "vládní rozpočtová rezerva" do položky "rezerva na sociální problémy".
Důvodem, který mě k tomu vede, je dosud otevřené jednání o kompenzacích za zvyšování cen tepla, které podle mého soudu mohou dopadnout i změnou koeficientu a z tohoto důvodu je třeba vytvořit dostatečnou finanční rezervu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Špidlovi. Teď bych požádal pana kolegu Wagnera, který je na řadě jako poslanec, aby se ujal slova.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo vlády, vážený pane ministře, dámy a pánové, nemohl jsem jako zpravodaj ve 2. čtení na rozdíl od čtení prvního vyjádřit v některých politických záležitostech rozpočtu svůj názor. Přihlásil jsem se proto do rozpravy a domnívám se, že je velmi jednoduché, abych stručně vyjádřil problém, který je hlavní příčinou komplikací, které máme se státním rozpočtem na rok 1997.
Naše problémy nejsou v tom, že bychom nenalezli příslušné řešení, kompromisní řešení, kterým bychom rozdělili výdaje. Naše problémy jsou v tom, že příjmy jsou nízké, že nejsou schopny pokrýt potřebné výdaje. Domnívám se, že jsem tuto otázku dokonale vysvětlil v 1. čtení ve zpravodajské zprávě. Pro pořádek pouze opakuji. že někteří mohou říkat, že je to důsledek 42 let komunistické vlády, jiní mohou říkat, že Je to důsledek špatné transformace a jiní mohou mít ještě jiný názor. Já se zcela jednoznačně přikláním k tomu, že příčinou není samostatně ani jedno ani druhé ani jiné další příčiny, ale celý komplex příčin, že je to především dlouholetá absence hospodářské politiky, potřebné prorůstové politiky a že nám v dané chvíli nezbývá nic jiného než nenarušit stabilitu, schválit rozpočet a zajistit, aby v omezených možnostech nedostatku zdrojů alespoň rozpočtový pořádek zajisti) fungování resortu i veřejných rozpočtů. Nicméně součástí našeho rozhodnutí by měl být striktní požadavek v doprovodném usnesení, aby vláda připravila pro další rozpočet a než se bude projednávat další rozpočet, návrhy, jimiž by bylo pomoci hospodářské politiky odstartováno prorůstové řešení důrazné. V opačném případě problémy rozpočtu roku 1996, který nemusí skončit jako vyrovnaný, se přenášejí do roku 1997 a v dalším roce rozpočet na rok 1998 se může stát velkým problémem sestavit jej jako vyrovnaný.
Navrhuji proto, aby v doprovodném usnesení návrhu zákona o státním rozpočtu byl tento bod:
Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby připravila komplex opatření v hospodářské politice, kterými by pomohla v prorůstové politice a v zajištění tvorby nových zdrojů státního rozpočtu.
S ohledem na to, že byly předloženy již návrhy v jiných oblastech, omezím se pouze na tento návrh a při hlasování vyjádřím podporu některým návrhům, které řešily jinou problematiku související např. se schopností vybrat daně apod.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Wagnerovi. Prosím, aby se slova ujal pan kolega Mašek.
Poslanec Ivan Mašek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že se jedná o 2. čtení rozpočtu a vzhledem k počtu poslanců ve sněmovně, nebudu teď přednášet žádná zásadní vyjádření ke státnímu rozpočtu. Ostatně názor našeho klubu jsem jasně přednesl v 1. čtení. Omezím se tedy na konstatování, že k tomuto rozpočtu se stavíme velmi kriticky a jsme ochotni pro něj ve 3. čtení hlasovat pouze v případě, že zároveň bude zajištěno, že v tomto volebním období se tato koalice pokusí dokončit ekonomickou transformaci tak, jak se k tomu zavázala občanům a voličům.
Chci presto přednést některé pozměňovací návrhy. První pozměňovací návrh souvisí s návrhy, které jsem podal včera při projednávání zákona o dani z příjmů. Byly to návrhy, které se týkaly prodloužení obecné odpočitatelné položky z daňového základu u fyzických osob na 30 000 Kč a snížení daňové sazby u právnických osob z 39 na 35 %. Tedy návrhy, které vláda této koalice podávala do této sněmovny před volbami v květnu t. r.
Návrhy mají dopad do veřejných rozpočtů na příští rok celkově 3,5 mld. Kč, z toho 2,5 mld. Kč do státního rozpočtu a z toho důvodu jejich přijetí souvisí s pozměňovacími návrhy, které podávám.
Navrhuji zařadit do příjmů státního rozpočtu 2,5 mld. Kč ze státních finančních rezerv a o tuto částku snížit příjmy státního rozpočtu pocházející z daně z příjmů fyzických a právnických osob.
Jedná se o snížení o cca půl miliardy u fyzických osob a dvě miliardy u osob právnických.
Další návrh, který hodlám podat, je vlastně jen ukázkou toho, jaké úspory lze v tomto rozpočtu najít, jaké rezervy tam existují. Nebudu se teď zabývat rezervami na straně příjmové, o těch jsem hovořil již v prvním čtení, jsou zřetelné, rozpočet je prostě skryté přebytkový už proto, že je zcela nerealisticky odhadnut vývoj mezd v příštím roce na 13,8 procenta, zatímco ekonomičtí experti předvídají podle modelu, kterým disponují, růst vyšší než 18 %, a i statistický úřad předpokládá růst mezi 16,2 a 17,2. %. To samo o sobě znamená rezervu v řádu několika miliard na příjmové straně.
Rezervy v tomto rozpočtu ovšem existují i na straně výdajové. Když jsme se zabývali tím, kde je možno takové rezervy najit, věnovali jsme se např. kapitálovým výdajům, které jsou v tomto návrhu rozpočtu obsaženy. Protože se nemůžeme jako poslanci zabývat každou jednotlivou investicí, každou konkrétní stavbou nebo takto pořizovaným strojem, autem, dělem či něčím jiným, přistupovali jsme tedy k těmto věcem tak, že jsme porovnávali, jakým způsobem jsou návrhy na kapitálové výdaje obsaženy v minulých rozpočtech. Víte, že u těchto výdajů se v každém rozpočtu uvádějí výdaje ve třech letech. Pokusili jsme se tedy vyhledat možnosti redukce u těch programů, které splňovaly tři kritéria.
Zaprvé, že v návrhu rozpočtu pro rok 1997 se předpokládají vyšší výdaje v roce 1997 než tomu bylo pro tento rok v návrhu rozpočtu pro rok 1996. To znamená, že u těchto výdajů došlo zřejmě ke klamání o ceně programu po roce 1997, v roce 1995, kdy byl schvalován státní rozpočet na tento rok, na rok 1996.
Druhým kritériem bylo, že došlo k překročení celkové částky navrhované v návrhu rozpočtu pro rok 1996 na ten určitý program, tzn., že poslanci této sněmovny byli oklamáni informací o celkové ceně toho programu.
Třetím kritériem pak bylo, že v roce 1996 dojde k přečerpání návrhu částky pro rok 1996. Vyřadili jsme tedy rozpočtové výdaje kvůli omezení v tomto roce a přesunutí zčásti nebo úplně do roku 1997.
Tímto způsobem jsme v kapitolách státního rozpočtu, které jsou porovnatelné s minulými lety, nalezli mnoho desítek položek, které splňují tato kritéria. Já jsem ty jednotlivé položky, jednotlivé investice, uváděl, podával jsem návrh na rozpočtovém výboru, dohromady v těchto případech, při přístupu, o kterém jsem hovořil, by bylo možno zkrátit výdaje o 1,8 miliardy ještě k tomu 41,5 milionu navíc.
Když jsem tento návrh předložil na rozpočtovém výboru, navrhl jsem zároveň, aby rozpočtový výbor o tom hlasoval o téměř týden později, aby byla dána možnost předkladatelům vyjádřit se ke každé jednotlivé položce a zdůvodnit případně, proč k takovému navýšení na příští rok v návrhu tohoto rozpočtu dochází. Bohužel, představitelé Ministerstva financi nebyli při tom dalším projednávání schopni zdůvodnit to u těch jednotlivých položek, ale dostal jsem vyjádření z Ministerstva práce a sociálních věcí, které se týkalo pěti položek tohoto ministerstva. Toto vyjádření naplnilo mé nejhorší obavy, proč k tomuto navýšení na další rok dochází. Týkalo se tří domovů důchodců, a to zdůvodnění bylo takové, že ty výdaje jsou tentokrát vyšší pro příští rok 1997, než byly uváděny loni, proto, že totiž před tím nebylo jisté, zda vůbec tato sněmovna tyto investice, tyto kapitálové výdaje schválí. To znamená jinými slovy, tato sněmovna, aby schválila tyto investice, tak byla oklamána údaji o jejich ceně, Nemohu říci, že se to skutečně týká všech položek, které jsme tam uváděli, ale u těchto tří je to přímo přiznaná záležitost z vyjádření ministerstva.
Protože nedošlo k projednání těch jednotlivých položek a ke zdůvodnění navrhovatele, musím říci, že prostě nedokáži u jednotlivých položek s jistotou zjistit, že to navýšení je ve všech případech neoprávněné. Mohu se tak domnívat u některých záležitostí, mohu to s určitou jistotou tvrdit např. u takových položek, jako je osobní terénní automobil. V loňském rozpočtu předpokládaná cena na tento rok 13,7 milionů korun, letos předpokládaná již 27 milionů korun, tj. téměř dvakrát tolik. Ale nemohu to tvrdit u všech, a proto chci podat návrh, který by zároveň obsahoval zmocnění vlády, ty kapitálové výdaje případně upravit. Musím říci, že jestliže jsme tímto způsobem porovnávali ty kapitálové výdaje, tak tam, kde jsme to byli schopni porovnat, jak jsem řekl, jsme zjistili možnost úspory v řádu asi 1,8 miliardy korun, což u těchto rozpočtových kapitol činí přibližně 5 % kapitálových výdajů navržených na příští rok. Kdybychom tento výdaj extrapolovali i do ostatních kapitol, znamenalo by to, že celkově by bylo jen tímto způsobem možno ušetřit více než tři miliardy, přibližně 3,3 miliardy korun. Ale protože jsem skromný člověk a ty ostatní věci, tu extrapolaci, nemohu považovat žádným způsobem za prokázanou, i když ji považuji za vysoce pravděpodobnou, tak podávám tento pozměňovací návrh:
Snížit kapitálové výdaje státního rozpočtu celkem o 1,8 miliardy korun a zmocnit vládu, aby toto snížení promítla do jednotlivých kapitol. Zároveň zřídit v kapitole Všeobecná pokladní správa novou položku s názvem "rezerva na úpravy daní" ve výši 1,8 miliardy korun.
To je tedy můj druhý pozměňovací návrh.
Závěrem bych chtěl sněmovně navrhnout ještě jednu věc. Chci navrhnout, aby tato sněmovna odmítla všechny změny státního rozpočtu obsažené v usnesení rozpočtového výboru č. 94 ze dne 9. prosince 1996.
Tyto změny jsou jednak založeny na zcela nekompetentním plošném škrtání, o tom tu již někteří hovořili, to se opakuje každý rok, rozpočtový výbor i sněmovna loni odmítly škrtáni konkrétních výdajů tam, kde to bylo oprávněné a bylo to navrhováno naším poslaneckým klubem, ale aby se získaly prostředky na zvýšené výdaje jednotlivých výborů a jednotlivých členů výboru rozpočtového, tak se škrtalo plošně.
Dělá se to každý rok, my to nepovažuje za správné. Musíme říci, že každoročně jsme svědky, že se ve sněmovně vytváří tzv. rozpočtový přebytek, který umožňuje jednotlivým poslancům nahradit ho jinými výdaji. To se samozřejmě politicky vůči veřejnosti dá velmi dobře prodat. Poslanec to velmi často dovede prodat zejména v místě, odkud pochází. Rozebírání ze strany poslanců na sebevíce bohulibé účely ovšem uspokojuje pouze místní voliče, vždy konkrétní omezené skupiny, konkrétní adresáty.
Musím se přiznat k tomu, že se mi včera stala věc, že mne oslovil jeden z poslanců a ptal se mne, zda v seznamu - pracovně nazývaném Wagnerův seznam - rozpočtového výboru mám svoji položku. Naznačil mi, že je tam možné moji položku zařadit. Já říkám, že tam žádnou svoji položku nemám a žádnou tam zařadit nechci. To, že ji tam nemám, není důvod, proč navrhuji, aby tato sněmovna tyto změny odmítla. Důvod je jiný. Velkým přítelem je rozpočtový výbor, ale větším přítelem je občan. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Maškovi, prosím, aby se slova ujal kolega Tyl, připraví se pan poslanec Novák, potom pan poslanec Zaorálek.
Poslanec Miroslav Tyl: Pane předsedající, pane premiére, členové vlády, dámy a pánové, jak zde už zmínil v první části svého příspěvku kolega Ambrozek, jde mi o přesun finančních prostředků z kapitol ministerstva životního prostředí a Ministerstva dopravy.
Zemědělský výbor podrobně projednat posílení kapitoly Všeobecné pokladní správy - program obnovy venkova - a navrhuje sněmovně, aby tento program posílila 250 mil. Ministerstvo zemědělství vstřícně souhlasilo s přesunem 100 mil. ze své kapitoly a zemědělský výbor vzal za pevný základ, že se na tom má podílet také Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy. Jen z technických důvodů nebyly tyto věci výbory věcně projednány, nicméně jsou o tom všechny tři výbory informovány. Proto můj návrh směřuje k tomu, aby 75 mil. z kapitoly Ministerstva životního prostředí a 75 mil. z kapitoly Ministerstva dopravy bylo přesunuto do neinvestičních výdajů Všeobecné pokladní správy - program obnovy venkova. Obé tato ministerstva, ba všechna tři ministerstva ve výkonném orgánu, který toto bude spravovat - a to se vlastně týká Ministerstva pro místní rozvoj - budou mít své zastoupení a tudíž ovlivňovat prostředky, jak budou vynakládány.
Písemný podklad předám návrhové komisi. Děkuji vám předem za podporu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Tylovi. Prosím pana kolegu Františka Nováka, aby se ujal slova.
Poslanec František Novák: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, členové vlády, chtěl bych se krátce zabývat některými skutečnostmi, které jsou obsaženy v kapitole 329 - Ministerstvo zemědělství - týkající se Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. U této rozpočtové organizaci dojde od 1. 1. 1997 k vyčlenění Státní rostlinolékařské správy, a tím pádem k výrazné změně. Dále se v rámci rozpočtu upozorňuje na restrukturalizaci této organizace.
Za tohoto stavu je obtížné z návrhu rozpočtu odhadnout, jak bude činnost, kterou je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský povinen jako orgán státní správy zajistit.
V zákonu č. 92 z letošního roku, o odrůdách, osivu a sadbě, byl po velmi dlouhých diskusích a po shodě většiny zúčastněných odborníků zaveden institut Seznam doporučených odrůd. Právě v těchto diskusích zvítězil názor, že vydavatelem Seznamu doporučených odrůd nemá být pouze Ústřední kontrolní a zkušební zemědělský ústav, jak navrhoval předkladatel, ale kdokoli, kdo splní odborné a technické předpoklady pro tuto činnost. Podotýkám, že registrace odrůd do tohoto seznamu není výkonem státní správy, není vázána na žádné mezinárodní dohody v této oblasti, ale je velmi významnou poradenskou službou pro zemědělce.
Při projednávání návrhu rozpočtu v zemědělském výboru pan ministr Lux sdělil, že finanční zdroje na zkoušení odrůd pro seznam doporučených odrůd ve výši 20 mil. korun jsou právě v rozpočtu ÚKZÚZ. Dochází tedy k tomu, že to, co se nepodařilo předkládali formou legislativní, bude pouze ÚKZÚZ oprávněn vydávat seznam doporučených odrůd, tak se zde snaží Ministerstvo zemědělství formou finančních prostředků zabezpečit.
Zemědělský výbor požádal ministra zemědělství o předložení návrhu dotačních pravidel na rok 1997. Jedná se o částku 2,9 mld. korun. Je třeba říci, že nám ministr tato pravidla předložil a v současné době je zástupci zemědělského výboru spolu se zástupci Ministerstva zemědělství a Ministerstva financí projednávají. Je to posun oproti projednávání těchto dotačních pravidel proti loňskému roku, kdy zemědělskému výboru byla vlastně dotační pravidla dána na vědomí v únoru.
Myslím si, že do budoucna je třeba zabezpečit takový mechanismus, že dotační pravidla budou předána zároveň s návrhem rozpočtu.
Nechci sněmovnu zdržovat podrobnostmi jednání týkajícími se dotačních pravidel. Chci jenom upozornit na fakt, že účastníci dosavadních jednání se shodli na tom, že dosavadní nejvýznamnější dotační titul, tzn. údržba zemědělského půdního fondu, na který je vyčleněno 1,83 mld. korun, není systémově dobře konstruován a že je nutné připravit jiný systém podpory zemědělství v horších výrobních oblastech.
V dotačních pravidlech není pamatováno ani na podporu poradenství a informatiky sloužící zemědělským subjektům. O zřízení těchto dotačních titulů budeme jednat. Chci říci, že máme zájem na tom, aby dotační prostředky pro poradenskou činnost byly přesunuty pomocí dotačních pravidel a byla stanovena jasná pravidla, na základě kterých lze se o tyto dotační prostředky ucházet.
V těchto souvislostech si dovoluji navrhnout, aby v rámci rozpočtu bylo 10 milionů korun přesunuto z neinvestičních výdajů ÚKZÚZ do položky neinvestičních dotací. Můj návrh vůbec nesměřuje vůči ÚKZÚZ a k oslabení jeho činnosti, ale naopak by mělo tak dojít k posílení rozpočtu této organizace o 10 milionů korun oproti původnímu návrhu. Myslím si, že toto posílení je potřebné vzhledem k tomu, aby tato organizace dobře vykonávala účinnost, kterou jí určují zákony. Mám na mysli některé problémy, které se týkají financování této činnosti v závěru letošního roku.
Zbývající zdroje pro různé transparentní formy podpory a poradenství je nutné hledat v částce vynaložené právě v dotačních pravidlech.
Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já vám děkuji za pozornost.