2. den schůze (11. prosince 1996)
Přítomni:
Předseda PSP M. Zeman, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP J. Honajzer, místopředseda PSP K. Ledvinka a 186 poslanců.
Za vládu České republiky: předseda vlády V. Klaus, místopředseda vlády a ministr spravedlnosti J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, ministr P. Bratinka, ministr školství, mládeže a tělovýchovy I. Pilip, ministr vnitra J. Ruml, ministr dopravy M. Říman, ministr pro místní rozvoj J. Schneider, ministr životního prostředí J. Skalický, ministr kultury J. Talíř, ministr práce a soc. věcí J. Vodička, ministr obrany M. Výborný.
(Schůze opět zahájena v 9.02 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zahajuji jednání druhého dne naší Poslanecké sněmovny. Jak jsme rozhodli včera svým usnesením, zahájíme dnes ráno jednání projednáváním vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 1997.
Prosím, abyste se přihlásili identifikačními kartami.
Včera jsme projednali prvních pět bodů, jeden bod máme přerušený a budeme ho projednávat ve čtvrtek.
Dalším bodem je tedy
7.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky
na rok 1997 - druhé čtení
Tento návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk č. 60. Žádám nyní místopředsedu vlády a ministra financí pana Kočárníka, aby z pověření vlády uvedl ve druhém čtení vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, vážení hosté, dámy a pánové, v souladu se zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, předstupuji v souvislosti s projednáním návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1997 v rámci jeho druhého čtení.
Návrh státního rozpočtu jsem podrobně odůvodnil během prvního čtení. Od té doby a především od samotného konce září, kdy vám vláda předložila svůj návrh, uplynuly dva měsíce. Proto bych se chtěl alespoň stručně zmínit o vývoji ekonomiky. Tendence ve vývoji české ekonomiky v roce 1996 se zásadně neodchylují od vládou předpokládaného rámce s výjimkou deficitu na běžném účtu platební bilance.
Dynamika růstu hrubého domácího produktu je zhruba na loňské úrovni. Připomínám, že v roce 1995 činil růst hrubého domácího produktu 4,8 %. Přes příznivý vývoj inflace ve třetím čtvrtletí roku 1996 se zřejmě nepodaří výrazněji stlačit růst spotřebitelských cen hlouběji pod 9 % míru inflace. Odhadujeme na základě posledních údajů - víte o tom, že údaje za listopad byly publikovány před dvěma dny - že míra inflace se bude pohybovat někde v intervalu 8,8 až 8,9 %.
Vysoká dynamika domácí poptávky včetně potřeby domácností však dále pokračuje, což je umožněno pokračujícím rychlým růstem nominálních a reálných mezd. Vývoj ve třetím čtvrtletí v této oblasti tak potvrzuje správnost záměru vlády, pokud jde o příští rok, snížit dynamiku růstu mezd a platů tak, aby odpovídala reálným ekonomickým možnostem a potřebám.
V oblasti vnějších vztahů se dále zvýšilo záporné saldo obchodní bilance v souvislosti s vysokou dynamikou domácí poptávky. Tento deficit spolu s nižším přebytkem bilance služeb než ve stejném období roku 1995 - tyto dva jevy byly hlavní příčinou prohlubování záporného salda běžného účtu platební bilance. Chci vás všechny ujistit, že vláda sleduje vývoj běžného účtu platební bilance velmi pozorně a z tohoto hlediska stabilita a vyrovnanost veřejných financí je jedním z nezbytných předpokladů pro udržení vývoje v oblasti běžného účtu, pro jeho udržovatelnost a financovatelnost.
Pohyb makroekonomických ukazatelů v letošním roce od doby předložení rozpočtu parlamentu, jakož i pokračující napětí v rozpočtových vztazích, vládu utvrzují v přesvědčení, že je naprosto nezbytné pokud možno udržet vyrovnanost rozpočtu v letošním roce a v každém případě ji udržet i v příštím roce. Současně musím konstatovat, že vývoj rozpočtu v letošním roce, který vytváří samozřejmě základnu pro rozpočet příštího roku, zvyšuje napětí mezi příjmy a výdaji rozpočtu na rok 1997 a nese sebou jistá rizika. Znovu bych se musel vracet ke své řeči zde v Poslanecké sněmovně loni, kdy jsem upozorňoval na to, že příjmy nejsou v žádném případě v návrhu rozpočtu podceněny, ale naopak, že jsou na samé horní hranici odhadu.
Dámy a pánové, pro další proces projednávání návrhu rozpočtu v Poslanecké sněmovně bylo nesmírně důležité potvrzení vládou navrženého objemu příjmů a výdajů ve výši 549,1 mld. korun, tedy vyrovnaného rozpočtu. Bez ohledu na politické a jiné dopady a diskuse to považuji za projev racionálního uvažování a odpovědnosti poslanců a chci vyslovit přesvědčení, že tak tomu bude i v průběhu druhého a třetího čtení návrhu rozpočtu. Chci v této souvislosti rovněž potvrdit příslib vlády a můj příslib, který jsem při prvním čtení dal. v souvislosti s projednáváním zmocnění vlády, to jest, že případné úpravy státního rozpočtu vládou nepřekročí 5 % objemu příjmů a výdajů.
Vážené dámy,, vážení pánové, nyní bych chtěl krátce reagovat na výsledky projednávání kapitol jednotlivými výbory Poslanecké sněmovny. O závěrech z těchto jednání a pozměňovacích návrzích informovali zpravodajové jednotlivých výborů, 3. prosince rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny.
Tohoto jednání jsem se zúčastnil a již při této příležitosti jsem se k některým návrhům vyjádřil. Při tomto jednání vzal rozpočtový výbor již v úvahu i změny vyplývající z kompetenčního zákona, který byl schválen po předložení vládního návrhu rozpočtu Poslanecké sněmovně.
Se závěry z jednání rozpočtového výboru se zpravodaji ostatních výborů a jeho závěrečným usnesením vás za chvíli seznámí zpravodaj rozpočtového výboru. Chci v této souvislosti ocenit, že jednání výborů důsledně respektovala princip, že schválený celkový objem rozpočtových výdajů musí být zachován, a proto požadavky na zvýšení některých výdajů musí být kryty návrhy na škrty ve stejném objemu v jiných oblastech.
Je ovšem pravda, že zatímco některé výbory navrhly adresné škrty, jiné si toto zjednodušily a krytí svých návrhů na zvýšení výdajů ponechaly na další průběh jednání, a tedy fakticky tento problém přenesly na bedra rozpočtového výboru.
Dalším - nikoli však novým - jevem bylo předložení značného množství návrhů na výdaje řekl bych lokální povahy. Nejsem přesvědčen, že jde vždy o oprávněné výdaje.
Vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych závěrem přes některé drobné výhrady ocenil práci a podíl všech výborů na projednání rozpočtu. Jsem si vědom toho, že byly vedeny nejlepší snahou řešit problémy v jimi projednávaných kapitolách a v zásadě jim ani nemohu vytýkat, že jejich parciální návrhy na vyšší výdaje ve své sumě ztížily řešení problému udržení vyrovnanosti rozpočtu.
O to složitější pozici měl rozpočtový výbor. Podle mého názoru se projevil jako hospodář vědomý si své odpovědnosti za celý rozpočet. Chtěl bych ocenit jeho přístup při projednávání výše vládní rozpočtové rezervy, kdy nepodlehl laciným tlakům na její snížení, ale na základě rozumných argumentů navrhuje její zvýšení.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, atmosféra projednávání návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 1997 v jeho prvním čtení byla ovlivněna více politickým než ekonomickým postojem některých poslaneckých klubů. Projednání rozpočtu v jednotlivých výborech sněmovny Parlamentu se neslo v duchu odpovědnosti za jednotlivé položky a kapitoly jako celek. Věřím proto, že v další diskusi a jednání bude stejně tak převažovat věcnost a odpovědnost a že se nám tak podaří přijmout pro příští rok rozpočet, který bude dobrý pro naši republiku, její ekonomiku a její občany. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Nyní žádám zpravodaje, kterým je předseda rozpočtového výboru pan poslanec Jozef Wagner, aby uvedl usnesení rozpočtového výboru k předloženému vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu, které jsme všichni obdrželi jako sněmovní tisky 60/2, 60/3 a 60/4.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, pane předsedo, vážený pane ministře, vážená sněmovno, rozpočtový výbor projednával velmi podrobně se zpravodaji závěrečné podklady pro dnešní jednání sněmovny o státním rozpočtu na rok 1997. Součástí jednání byly i otázky spojené se změnou kompetenčního zákona. Po ukončení jednání jsme obdrželi od vlády oznámení, včetně číselných podkladů, o ukončení delimitačních jednání a o jejich podpisu. Považuji za rozumné, abyste tyto podklady měli v ruce při jednání v plném rozsahu, a proto okamžitě, jak jsme je včera obdrželi, jsem vám je postoupil pod názvem Informace o změnách a doplnění vládního návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 1997, vyplývajících ze zákona č. 272/1996 Sb., kompetenční zákon.
Domnívám se, že tento podrobný přehled vám usnadní orientaci v letos velmi komplikovaném projednávání, protože návrh byl předložen za platnosti jiného kompetenčního zákona a schvalujeme rozpočet za platnosti nového kompetenčního zákona. Mou hlavní povinností jako zpravodaje ve druhém čtení je předložit vám usnesení rozpočtového výboru, kterým výbor postupuje rozpočet sněmovně po jednání se zpravodaji.
Považuji za důležité především sdělit, že rozpočtový výbor nemá žádnou ambici a žádnou ctižádost, aby sněmovna vzala jeho usnesení jako neměnné. Naopak.
Rozpočtový výbor se domnívá, že rozprava ve sněmovně a případné změny, které by pomohly dosáhnout politické shody a eventuálně i zlepšit předpoklady rozpočtového hospodaření v příštím roce, by sám podpořil.
Nicméně se domníváme, že jsme poskytli při závěrečném jednání v rozpočtovém výboru v souladu se zákonem o jednacím řádu nejen zpravodajům výborů, ale především i správcům kapitol dostatečný prostor k tomu, aby obhájili svá stanoviska a aby naše usnesení mohlo respektovat jejich mnohdy velmi rozdílné názory.
Hlavním problémem rozpočtového výboru bylo najít zdroje na návrhy, které těmito zdroji nebyly pokryty. Musím přiznat, že toto řešení jsme v mnoha případech ani nehledali, protože jsme vyslovili jednoznačný názor, že s některými návrhy nemůžeme souhlasit. Tam, kde bylo potřeba řešení hlodat, to bylo velmi obtížné. Bylo obtížné navrhovat vypustit jednu položku, nefinancovat něco a nahradit to něčím jiným. Nakonec jsme dospěli ke shodě, že nejoptimálnějším řešením bude šetřit na tom, co je všeobecně, bez rozdílu politické příslušnosti, pod terčem trvalé kritiky, to je výdaje na byrokracii. (Hluk v sále. Předsedající žádá o klid v sále.)
Nicméně ve chvíli, kdy jsme tak učinili, ozývají se správci různých kapitol, event. jejich výbory, že toto řešení je tak či onak poškozuje. Chápeme a je věcně zdůvodněno konstatování, že omezování věcných výdajů je velmi komplikované. Porovnali-li byste si Čísla - poměr mezi mzdovými a ostatními věcnými neinvestičními výdaji v časové řadě od roku 1992, zjistili byste, že více rostly mzdové výdaje právě na účet věcných výdajů. To samozřejmě může vyvolat jistá napětí. Proto jsme se rozhodli předložit návrh, který snižuje i mzdové prostředky, i věcné výdaje. Snižováním mzdových prostředků nechceme dospět k tomu a velmi si nepřejeme situaci, aby správci kapitol snížili průměrné platy. Přejeme si, aby úmysl, který jsme vyslovili - aby byla omezována byrokracie - byl splněn.
To je, aby správci kapitol využili tohoto mínění rozpočtového výboru sněmovny, bude-li podpořeno sněmovnou a snižovali stavy pracovníků v byrokracii tak, aby funkce, které mají plnit plnili, avšak za snížených nákladů. A snížení mzdových výdajů s sebou může přinést i příslušné omezení tomu odpovídajících výdajů věcných.
Povinností zpravodaje ve druhém čtení je rovněž vyjádřit se k problémům, které byly vysloveny při projednávání rozpočtu v rozpočtovém výboru v jednotlivých kapitolách, byť byly či nebyly rozpočtovým výborem přijaty a jejich řešení zahrnuto do usnesení. Myslím, že bude nejrozumnější, abych svůj komentář vyslovil podle toho, které kapitoly přísluší kterému výboru sněmovny.
Ústavně právní výbor má přiděleny kapitoly 373 - Úřad pro legislativu a veřejnou správu, 336 - Ministerstvo spravedlnosti a 358 - Ústavní soud. Tak to bylo v předloženém rozpočtu. Dnes již po změně kompetencí pouze kapitoly 336 a 358. Považuji za velmi důležité zmínit problém, který byl v rozpočtovém výboru diskutován nejen v souvislosti s projednáváním návrhu zákona o státním rozpočtu, to je problém platů státních zástupců. Rozpočet Ministerstva spravedlnosti ve mzdách je sice indexem na 125 %, ale absolutné to znamená zvýšení o částku v řádu přes 100 mil., nicméně to nepokrývá mimo inflaci potřeby případného zvýšení platů státních zástupců. Tato položka nebyla Ministerstvem spravedlnosti do rozpočtu zahrnuta, zůstává rizikovou položkou a bude zřejmě čerpat z vládní rozpočtové rezervy. To je jedna z příčin, proč rozpočtový výbor navrhl povýšit vládni rozpočtovou rezervu.
Různé skupiny lidí mají různé názory. to je normální. U státních zástupců a u jejich organizace - Unie - se objevil názor, že není žádný důvod, aby platy státních zástupců byly rozdílné od platů soudců. Jiné názory říkají, že mohou být o 20 % nižší a jiné názory mají ještě jiná vyjádření v číslech. My se domníváme, že je opodstatněný názor, aby platy soudců a státních zástupců byly shodné, jak je tomu ve většině evropských zemí. Chybu, která se stala při schvalování platů ústavních činitelů, protože platy státních zástupců do této kategorie nepatří a současně se neřešily, bude potřeba napravit, a to v zájmu toho, aby u státních zástupců bylo jisté, že důvody platové nebudou tím omezujícím prvkem, který by vyvolal případnou fluktuaci .a zhoršily by činnost tohoto nesmírně důležitého orgánu justice. Mám za to, že tento problém zůstává otevřený a měl bych ho kvantifikovati. Odhady říkají, že potřeba na celý rok je navýšení přes 300 mil.
U Ústavního soudu je jen malý problém, který je řešen v návrhu usnesení rozpočtového výboru a souvisí se zrněnou ve správách budov, ve kterých příslušné instituce jsou umístěny.
Kapitoly, které měl přiděleny rozpočtový výbor, jsou Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ministerstvo financí, Český statistický úřad, Nejvyšší kontrolní úřad, Všeobecná pokladní správa a okruh státní dluh. Především začnu okruhem státní dluh. Před časem si Poslanecká sněmovna v uplynulém volebním období do jisté míry vynutila zvláštní informaci k okruhu státní dluh. Do změny rozpočtových pravidel tento okruh není samostatnou rozpočtovou kapitolou. Přesto Ministerstvo financí trvale na žádost sněmovny a rozpočtového výboru dává samostatný podklad, jako kdyby to byla kapitola. Máte jej k dispozici. Nevyskytly se při projednávání v rozpočtovém výboru ani podle mých informací v jiném výboru žádné námitky vůči tomuto okruhu, a proto jej ponechávám bez komentáře.
U Kanceláře prezidenta republiky jsme se rozhodli - a je to usnesení rozpočtového výboru - podpořit aktivity, které by prospěly některým zlepšením činnosti, byť ve správě objektů anebo v plnění jiných funkcí Kanceláře prezidenta republiky.
Při projednávání kapitol Poslanecká sněmovna Parlamentu a Senát Parlamentu se zjistilo, že existují značné problémy s uplatněním zákona o státních zakázkách a rozpočtový výbor požádal, aby tyto okolnosti prověřil Nejvyšší kontrolní úřad. Proto je nyní dále nebudu zmiňovat. Nicméně je důležité vzít na vědomí tyto okolnosti s tím, že podobné problémy mohou být ve všech kapitolách a Nejvyšší kontrolní úřad by měl dbát, aby v tomto směru řídil své kontrolní operace.
V dalších kapitolách, které má rozpočtový výbor, nedošlo k žádným mimořádným problémům a mimo to ještě rozpočtový výbor projednal kapitolu zřízenou v souvislosti se změnou kompetenčního zákona, kapitolu Úřad pro informační systém.
Kapitolu Všeobecná pokladní správa ponechávám na závěrečné zpravodajské zprávy, protože je souhrnnou kapitolou.
U kapitol hospodářského výboru, tedy u Ministerstva hospodářství, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva dopravy, Ministerstva pro hospodářskou soutěž, Úřadu průmyslového vlastnictví, Správy státních hmotných rezerv a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost je především třeba konstatovat, že tam došlo k rozhodujícím změnám v souvislosti se změnou kompetenčního zákona a ty změny máte předloženy písemně.
Snad je potřeba říci, a to i v souvislosti s kapitolou, která patří zahraničnímu výboru, s Ministerstvem zahraničí, že se nepovedlo vyhovět žádostem, nenašly se zdroje, aby se posílila proexportní politika. To souvisí s Ministerstvem průmyslu a obchodu i s Ministerstvem zahraničí v kompetenci dvou výborů -hospodářského a zahraničního.
U zemědělského výboru - Ministerstvo zemědělství, Státní fond tržní regulace, Státní fond pro zúrodnění půdy a Český úřad zeměměřičský a katastrální - je třeba explicitně říci, avšak v souvislosti s Ministerstvem vnitra s ohledem na dvojí podřízenost pozemkových úřadů, že zde jsou trvale otevřeny problémy a zde je třeba hledat jiná než rozpočtová řešení a možná i legislativní.
Abych byl konkrétní. Byli jsme informováni, že zdroje, které se používají z rozpočtu běžného roku, jsou dávno vyčerpány, jsou vydávány objednávky mnohdy v souvislosti s restitučními otázkami ještě, které by měly být již kryty ještě neschváleným rozpočtem na rok 1997. Tento problém je problémem relevantním a je o něm třeba vážné mluvit.
Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí má kapitoly Ministerstvo životního prostředí, Státní fond životního prostředí, Ministerstvo vnitra - část správní, Český báňský úřad a soustava vnitřních rozpočtů. Zde považuje především za důležité zmínit jeden z prioritních problémů politických, a to otázku dopravní obslužnosti. V podstatě bez rozdílu politické příslušností jsme se shodli na tom, že tento problém zesílil v důsledku pravděpodobné předčasné privatizace v automobilové dopravě a že bude velmi obtížné se s .tímto problémem vyrovnat. Nenašli jsme příliš zdrojů, abychom mohli dopravní obslužnost nějak významně posílit.
Snad by bylo ve věci rozpočtu, vztahujících se k výboru pro veřejnou správu, ještě důležité říci, že zákon o jednacím řádu, upravující vztah a pro první čtení pravidlo, že první čtení upravuje vztah k rozpočtům okresních úřadů a obcí, je třeba přeformulovat v zákoně o jednacím řádu, aby ta formulace byla zřejmá. Za stávající situace to nejsou veřejné rozpočty, okresní úřady jsou stát, a konflikt, který se objevil v letošním roce, by mohl pokračovat. Jeho technické vyřešení změnou příslušné normy, nebo lépe jeho vyřešení přijetím příslušného zákona o samosprávě by bylo na místě vyřešit mimo problémy rozpočtové a usnadnilo by to projednávání rozpočtu.
V kapitole Ministerstvo vnitra se objevil problém, který se vztahuje spíše právě k místním rozpočtům a má souvislost možná i s rozpočtem obrany a s rozpočty Policie. Jedná se o integrovaný záchranný systém a jedná se o problémy jeho financování. Považujeme za důležité, aby se příslušné výbory při plněni rozpočtu těmito problémy vážně zabývaly a aby se připravily podklady v exekutivě pro příští potřebná řešení.
U výboru pro sociální politiku a zdravotnictví jsou kapitoly Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo práce a sociálních věcí. V kapitole Ministerstvo zdravotnictví a zejména v jiných kapitolách, ať ve všeobecné pokladní správě, nebo místních rozpočtech jsou značné investice do zdravotnictví. Nyní říkám, prosím, svůj osobní názor, ale domnívám se, že je to současně většinový názor výboru. Je třeba prstem ukázat na zdravotnická zařízení, která jsou nadbytečná. Toto rozhodnutí je třeba provést rychle, protože v opačném případě všechny investice do resortu zdravotnictví jsou rizikové a může se ukázat, že jsme v tomto roce, v letech předchozích, či, pokud se problém nerozhodne, i v dalších letech, uvolňovali prostředky tam, kde to bylo zbytečné, protože zařízení budou zrušena. Dám příklad, aniž bude jmenovat region, protože je to zbytečné, protože podobné poměry jsou ve všech regionech. Nemocnice vzdálené 12 km se vybavují i technologicky, nemluvě o stavbách tak, že to velmi zatěžuje státní rozpočet. A řešení, které by se našlo v posílení dopravní infrastruktury, vytvoření situace, aby nově vybudovaná silniční komunikace umožnila dříve než za 15 minut dojetí a tedy poskytnutí patřičné pomoci, by levněji a účelněji využilo rozpočtové prostředky. Tento problém považuji za velmi významný, a proto jej zmiňuji.
U Ministerstva práce a sociálních věcí jsou pořád otevřeny ony problémy, které jsou předmětem politických sporů. Jsou to problémy osamostatnění fondů. Opět vyslovuji jen svůj názor v tuto chvíli. Domnívám se, že osamostatnění fondů od rozpočtu lze provést jen za podmínky, že jiné než rozpočtové zdroje budou garantovat důchody, tedy, že bude zřízen a patřičně posílen finančními zdroji důchodový fond. Bude-li takový fond zřízen, je potřeba, aby ministr práce příslušnými výpočty jednoznačně prokázal, jaká musí být jeho výše, aby nebylo potřeba garance rozpočtu. A v té chvíli je možné oddělení. Domnívám se ovšem, že by bylo rozumné, aby sněmovna požadovala zvláštní vedení těchto prostředků včetně prostředků zaměstnanosti, a domnívám se, že by bylo užitečné, aby v rámci rozpočtu byly tyto prostředky odděleny, a abychom je nepoužívali pro běžnou potřebu, protože se může stát, že nedostatek jejich akumulace v příštích letech ohrozí potřeby v těchto výdajích.
Ještě se vrátím k Ministerstvu práce a sociálních věcí. Velmi byla v rozpočtovém výboru diskutována otázka samostatnosti úřadů práce a výdajů na ně v souvislosti s výdaji na byrokracii. Samozřejmě to nelze řešit rozpočtem a zavřít kohoutky. Ale byl-li tento problém vysloven rozpočtem, je třeba oslovit všechny, kteří se mohou jeho řešením jinými směry a při jiných příležitostech zabývat, a proto tak činím.
Výbor pro obranu a bezpečnost má kapitoly Bezpečnostní informační služba, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti - část Vězeňství. Hlavní problém byl zde vysloven - kromě toho, který jsem zmínil, tedy integrovaného záchranného systému - byl problém spojený s financováním armády. Rozpočtový výbor měl velkou snahu pomoci financování armády. Nicméně fakta o situaci účetnictví v armádě o schopnosti poskytnout příslušné informace a mnohá další fakta nás přiměla k tomu, že jsme doporučili, aby zdroje, které jsme chtěl navýšit armádě, tam byly postoupeny poté, co jejich potřebnost a účelnost, jakož i kontrolovatelnost využití v příslušných činnostech schválí vláda. Domníváme se, že toto řešení je korektní.
Při této příležitosti bych rád zmínil onen příklad, který nám byl v rozpočtovém výboru mnohokráte z bezpečnostního výboru či z resortu armády předložen. Příklad letectva. Mě nezbývá, než položit otázku, proč předchůdci pana ministra Výborného již dávno před ním v situaci, kdy letectvo přestalo mít dostatečné možnosti cvičit, neinformovali příslušné výbory sněmovny a sněmovnu. My jsme postaveni do situace, že dostáváme informaci ve chvíli, kdy skutečné řešení by znamenalo zdvojnásobit prostředky pro tyto činnosti.
A tyto prostředky prostě nejsou v tuto chvíli k dispozici. Kapitoly výboru pro védu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Grantová agentura, Ministerstvo školství, Ministerstvo kultury, Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státní fond kultury, Akademie věd a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
Domnívám se, že je třeba zmínit několik málo konkrétních věcí. U ministerstva školství především fakt, že stejně jako rozpočtový výbor vyslechl kritiku na nefunkčnost některých jiných úřadů v jiných resortech, vyslechl opakovaně (nikoliv jen při tomto rozpočtu, ale již v minulých obdobích) kritiku na fungování školských úřadů s vyslovenou otázkou, zdali mají či nemají být. Kategoricky jsme odmítli řešit tento problém rozpočtem, ale stejně tak kategoricky budeme žádat, aby byl diskutován a řešen příslušnými politickými prostředky.
V rozpočtu školství je vážný problém učitelských platů. Rozpočtový výbor se rozhodl tam, kde se krátí mzdy o 1 %, ponechat krácení i ve školství, ale nikoliv pro platy pedagogických pracovníků. Je to jediné, co jsme mohli učinit při absolutním nedostatku zdrojů.
Nyní říkám jenom svůj osobní názor. Mám za to, že by bylo na místě, aby vláda i sněmovna tuto věc vzaly za vážnou. Jestliže učitelské platy se v průměru pohybují kolem 9000 Kč a platy v ozbrojených složkách mezi 13 000 až 17 000 Kč, je zde něco v nepořádku. Samozřejmě bychom mohli činit i jiná porovnání, ale toto porovnání je velmi významné.
Mám za to, že by bylo třeba, aby v doprovodném usnesení sněmovny k rozpočtu bylo vyjádřeno stanovisko sněmovny a přijat závazek, že sněmovna sama o návrhu vlády ať jakoukoliv formou dá závazek postupného zvyšování v řadě let učitelských platů tak. aby se staly důstojnými. Je mi líto, že nemohu navrhnout žádné konkrétní řešení, ale rozpočtové zdroje skutečně nejsou.
Problémem u ministerstva kultury jsou památky. Jen představitelé církví se vyjádřili před nedávnem, že na památkovou péči církevních objektů by bylo třeba dát desítky miliard, což je hodnota vnitřního dluhu. Samozřejmé, nemáme jen církevní památky, a tedy odhady by byly daleko vyšší. To co rozpočet mohl učinit, je vysloveno v návrhu a bohužel dalších zdrojů není. Vyjadřuji proto osobné jisté rozladění nad tím, že vláda nepředložila to, k čemu jsem ji vyzval při prvním čtení - kvantifikaci těchto vnitřních dluhů podle resortů, abychom měli dokonalý přehled, jaké dluhy máme a co potřebujeme. Očekávám, že tuto práci vláda vykonat nechá. Vím, že to není práce jednoduchá, ale jakousi inventuru je třeba mít na stole, abychom věděli, o čem budeme rozhodovat.
Vážný problém je se Státním fondem kultury. Rozpočet letošního roku financuje špatné hospodaření tohoto fondu. Jiné řešení než rozpočtovými prostředky zaplatit dluhy, které vznikly špatným hospodařením, zřejmě není možné nalézt. V každém případě je ale třeba říci věc, kterou možná pro mnohé ucho, hospodařící s fondy, nebude příjemné slyšet, avšak je třeba to říci. Rozdíl mezi fondy a rozpočtovým hospodařením (míním státní fondy) by měl být jen na straně příjmové v tom, že příjmy mohou být i mimorozpočtové, ale na straně výdajové by mělo být takové hospodaření, aby bylo kontrolovatelné a proveditelné stejně jako hospodaření všech rozpočtových kapitol pod dozorem sněmovny, jejích orgánů a podle příslušných rozpočtových pravidel. Mám za to, že v tom se můj názor příliš neliší od názoru ministra financí a očekávám, že se i pan ministr financí k tomuto problému ve svém závěrečném slově vysloví.
Akademie véd a véda vůbec. Jistě, od 0,42 % do 0,46 % z hrubého domácího produktu se pohybují výdaje České republiky na vědu a výzkum. Evropský standard se pohybuje kolem 1 % a USA se blíží ke 2 %. Nemohu než konstatovat, že nejsou rozpočtové zdroje. Nemohu ve zpravodajské zprávě překročit rámec, který je zpravodaji vyhrazen a k těmto a jiným problémům se vyjádřím v rozpravě, protože to není problém rozdělování těch zdrojů, které jsou k dispozici v rozpočtu, ale je to problém, proč není více zdrojů, je to problém jejich tvorby, a to je problém politický. Vyslovím se k němu v rozpravě.
U kapitoly Ministerstva zahraničních věcí jsem se již zmínil, že se nám nepovedlo najít zdroje pro posílení proexportní politiky. Chci jen konstatovat, že zdrojů by nebylo potřeba příliš, že jsme si nechali kvantifikovat potřeby a že řádově 200 - 300 miliónů Kč by velmi prospělo exportní schopnosti českého průmyslu a že by bylo užitečné tyto zdroje hledat.
K Úřadu vlády nelze mít žádné připomínky, protože je to jedna z rozpočtových kapitol, jejíž objem postupně klesá.
Závěrem ke kapitole Všeobecná pokladní správa a k usnesení rozpočtového výboru. Všechny příslušné změny, které rozpočtový výbor provedl, se promítají právě v jemu přikázané kapitole Všeobecná pokladní správa a jsou promítnuty v písemných podkladech, které máte k dispozici.
Vážené kolegyně a kolegové, rád bych vás závěrem požádal, abyste posuzovali nejen vládní návrh, ale i usnesení rozpočtového výboru zejména z logiky možností zdrojů státního rozpočtu, možností rizik. Z této logiky se domnívám, že není naším cílem dokázat prestiž či ctižádost kteréhokoliv z navrhovatelů, ale mělo by být naší společnou ctižádostí při nedostatku zdrojů zajistit alespoň to, aby prestiž země byla zachována tím, že budeme mít rozpočet a že v rámci tohoto rozpočtu bude možné účelně a hospodárné zvyšovat v r. 1997 nezbytně nutné potřeby, funkce státní i veřejné správy, některé investiční výdaje a potřeby, které je povinen rozpočet krýt.
Dovolil bych si vás o takovýto postup požádat a doporučuji, aby Poslanecká sněmovna při projednávání vzala v úvahu též to, co jsem jí předložil dnes jako informaci o delimitacích a aby vycházela z tohoto podkladu při rozhodování o rozpočtu. Děkuji vám za pozornost.