Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Maškovi. Kolegyně a kolegové, mám zde už jen tři písemné přihlášky. Byl bych velmi rád, kdyby se nám podařilo diskusi k tomuto zákonu dokončit. Proto prosím, abyste tolerovali (závisí to samozřejmě na délce diskusních příspěvků), že bychom případně o několik málo minut překročili 19. hodinu.
Uděluji nyní slovo panu poslanci Jiřímu Václavkovi. Připraví se pan poslanec Dušan Kulka.
Poslanec Jiří Václavek: Pane předsedo, dámy a pánové, budu stručný, aby to stihli i další dva diskutující za mnou a abychom skončili včas.
Náhoda přála zřejmé tomu, že mohu promluvit po svém předřečníkovi, který tu prosazoval sníženi daňového zatížení, a tudíž snížení příjmů veřejných rozpočtů. Od samého začátku, kdy tento zákon přišel na pořad dne, jsem z něj rozpačitý, neboť na jedné straně chápu snahu ministerstva financí snížením daní z příjmů umožnit větší reálné příjmy obyvatelstva, což je chvályhodné. Na druhé straně si myslím, že veřejné výdaje v této zemi, které dosahují zhruba 40,8 % hrubého domácího produktu, jsou z hlediska potřeb této země nesmírně malé a tendence vlády k jejich snižování podle mého názoru není vhodná.
Uznávám tedy, že je tady určitý rozpor, který bude muset každý sám zvažovat při hlasování o jednotlivých návrzích, neboť jednotlivé konkrétní návrhy i protinávrhy, které zde už dnes zazněly, se určitým způsobem dotknou některých sociálních skupin, a jak se v tuto chvíli zdá, těch sociálních skupin nejslabších se dotknou relativně více.
Rozhodně nesouhlasím s tím, aby přebytek roku 1995 byl použit na to, že se sníží pro rok 1997 daňové zatížení, neboť z vládního návrhu vyplývá, že daňové zatížení se sníží zhruba o 2,5 mld. Kč. To, co zde bylo před chvílí řečeno, představuje další 3,5 mld. Kč, to je dohromady 6 mld. Kč. Myslím, že není vhodné, aby se příjmy státu snižovaly v dnešní době, kdy je zanedbaná veřejná infrastruktura, špatná bytová politika, která potřebuje další finance, kdy je špatná školská politika. To je jen poznámka na okraj.
Chci také dát jeden návrh. Kolega Tlustý tady před chvílí hovořil o systémové změně, se kterou plně souhlasím, která možná není stoprocentně dokonalá, ale konečně začne řešit to, co tady už delší dobu je, těžký nešvar a - jak to nazval - rakovina této země, kdy se neřeší problém neplatičů, vzniká druhotná platební neschopnost a všechny důsledky z toho vyplývající.
Podobně jako on se chci ve svém návrhu zabývat usnesením č. 77 rozpočtového výboru (tisk 61/1), kde je syntéza všech návrhů na změnu tohoto zákona, které prošly rozpočtovým výborem. V článku II, v bodě 9 se hovoří o tom, že určité paragrafy (a to § 24, § 26 a určité změny v příloze) se v zákonu použijí poprvé za zdaňovací období za rok 1996. Znamená to, že tato sněmovna by připustila - kdyby to schválila - že se zpětně mění podmínky zdaňování v určitém období.
Včera zde byla skupina senátorů z USA, kde se v rozpočtovém výboru hovořilo o tom, že u nich daňové zákony se dělají daleko kupředu, aby každý, koho se to týká, se na to mohl předem připravit a věděl, co ho čeká. Zdá se, že námi navrhovaná změna - pokud by byla přijata - by znamenala cestu právě opačnou, že se zpětně budou kdykoliv měnit i v daňové oblasti podmínky.
Proto navrhuji, aby tento bod byl vypuštěn. Dám to samozřejmě písemně.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Václavkovi. Uděluji slovo panu poslanci Dušanu Kulkovi a jako poslední písemně přihlášený vystoupí pan poslanec Miroslav Grégr.
Poslanec Dušan Kulka: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, protože si velmi vážím vašeho času, budu stručný. Chci vám navrhnout osvobození komunálních obligací, resp. úrokových výnosů z komunálních obligací a daně z příjmu. Tyto výnosy jsou v současné době zatíženy 25 % daní. Navrhuji konkrétně: V § 4 odst. 1 doplnit nové písmeno zc), které zní: "Úrokové výnosy z komunálních obligací". Dále v § 19 odst. 1 doplnit nové písmeno r): "Úrokové výnosy z komunálních obligací".
Jedná se o paragrafy, které upravují osvobození od daně.
Odůvodnění této věci. Obce financují zejména investice do infrastruktury stále více i pomocí dluhů (předseda žádá přítomné o klid) a jednou z metod, jak si vypůjčit peníze, jsou emise komunálních obligací.
Pokud bychom tento návrh schválili, tak umožníme obcím přístup k o něco lacinějším a dlouhodobějším penězům. Rozpočtový dopad nepřesáhne 50 mil. Kč. Domnívám se, že bychom tuto věc mohli schválit.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji, pane poslanče. Posledním přihlášeným je pan poslanec Miroslav Grégr.
Poslanec Miroslav Grégr: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, původně jsem chtěl jen velice stručně tady provést výčet některých návrhů úprav, které by vytvořily lepší podmínky pro podnikání, nezbytné zejména pro oživení našeho exportního potenciálu.
Myslím, že propad obchodní bilance, který je odhadován velice střízlivě na 170 až 180 mld. v letošním roce a podle odhadů Statistického úřadu má velice prudce akcelerující tendenci do příštího roku, propad na běžném účtu platební bilance, nedostatek zdrojů pro státní rozpočet signalizují, že v České republice není vytvářeno vhodné podnikatelské klima.
Tady bych chtěl navázat na návrh pana poslance Tlustého. Považuji to, co řekl, že zadluženost se vyplácí, skutečně za naprostý nesmysl. Platební neschopnost podniků stoupla v letošním roce o 15 %. Pan ministr financí jistě ví, že už dneska dosahuje asi 5 nebo 6 % hrubého domácího produktu. Do této situace se podniky dostávají z mnoha důvodů. Myslím si, že je to stálá nepřístupnost úvěrů a velice kvalitní podnikatelské záměry, vysoké úrokové sazby, inflace na straně vstupů, která je vyšší než běžná inflace, a v porovnání s konkurenčním prostředím v zahraničí je mnohonásobně vyšší.
Pan ministr financí jistě ví, že v Evropském společenství, zejména u našeho největšího obchodního partnerství v Německé spolkové republice inflace za minulý rok činila 1,5 %. Na straně vstupu to není 9 % u nás, to je inflace spotřebního koše, na straně strojírenských vstupů je to 12 až 14 % podle údajů Svazu průmyslu a dopravy.
Takže se domnívám, že prakticky návrh, aby závazky se staly připočitatelnou položkou základu daně, vlastně jen zhorší situaci podnikové sféry. Myslím si, že hovořím v souladu s varováním pana ministra Kočárníka, které tady bylo vysvětleno trochu jinak panem poslancem Tlustým, s tím, abychom uvážlivě hlasovali. Ale myslím, že pan ministr Kočárník spíš velice decentně k této problematice pohovořil.
Předpokládám, že jistě pan poslanec Tlustý velice kvalifikovaně rozumí zemědělské sféře, ale řekl bych, že platební neschopnost není zemědělská sféra, ale je to celá hospodářská a zejména průmyslová sféra.
Chtěl bych upozornit, že samozřejmě takové zploštění problémů nebere například v úvahu, že vlastně odpis nedobytných pohledávek je rozložen na dobu deseti let a že podniky za tyto nerealizované příjmy odvedly, pane ministře a vážení kolegové, již dané do státního rozpočtu. Čili metr musí být stejný na obě strany, a ne tedy vlastně tímto návrhem vytvářet další zdroje pro státní rozpočet nebo pro příjem státu. Tady se nahrazuje tímto návrhem, nebo supluje stav, který vzniká mezi podnikatelem, podnikatel vůči podnikateli. Myslím, že spíš by tady měl zaznít návrh na zprůchodnitelnost soudních řízení. To by bylo řešení a nikoliv, aby stát ještě z chátrající podnikové sféry čerpal další prostředky a dál znemožňoval vlastně jejich přežívání.
Chtěl bych upozornit, že jeden z problémů, který je, je, že v rámci konkurenční schopnosti právě na tvrdých trzích, je nutnost neúměrného prodlužování lhůty splatnosti. Lhůty splatnosti v našem státě se pohybují podle dohody buď platbu předem, jak se dnes stává zvykem, takže potom se výrobní podnik financuje celou dobu rozpracovaností, která je ve strojírenských podnicích velice dlouhá. Dál lhůta splatnosti zahraničních dodavatelů, která se dnes pohybuje na úrovni 90 i více dnů, 180, 360 podle exportního subjektu. Dále že se musí držet konkurenceschopné ceny, a to někdy pod úroveň vlastních nákladů. Nastává tedy dilematická otázka, zda tyto zahraniční trhy držet i za cenu přechodných ztrát bez podpory státu a bez podpory bank, a nebo tyto trhy jednou pro vždy ztratit, protože v tak vybičovaném konkurenčním prostředí jednou ztracený trh se už nikdy nezíská.
Domnívám se, že vše, co se v našem státě v oblasti hospodářství děje, nehovoří pro to, aby podniky byly dále trestány a naprostý nesmysl je, že obrovská zadluženost podniků, která střílí k šesti procentům HDP, je převažujícím chytračením akciových společností a právnických osob.
Doporučuji, aby tento návrh byl s plnou vážností nejenom posouzen, ale také zamítnut.
A nyní bych chtěl zmínit pár věcí. Samozřejmě, že bych tady mohl hovořit o věcech, které by prospěly průmyslové sféře, celý den, ale zejména někteří páni poslanci to považují za velice humorné téma, zvlášť tady v první řadě. Domnívám se, že by měla být pro dotváření podmínek pro podnikání a právě nezbytné oživení našeho exportního potenciálu přijata alespoň některá méně náročná opatření. Vyjmenoval bych několik zásad, odůvodnění a návrhy změn.
V odpisech hmotného a nehmotného majetku - § 26 a § 32 zákona 586 - zohlednit stálý inflační vývoj cen. To je rovněž jeden aspekt, který dekapitalizuje podniky a ztěžuje jejich konkurenceschopnost.
Jako odůvodnění - současná právní úprava v oblasti odpisů nezohledňuje stálý inflační vývoj cen. V podstatě se deformuje ekonomická funkce odpisů a nákladů vůbec a snižuje se reálná možnost obnovy výrobního potenciálu podniků. Dochází k další dekapitalizaci našich firem. Zdroje na obnovu základních prostředků musí být ve stále větší míře kryty ze zisku, pokud vůbec nějaký zisk je tvořen.
Dosavadní řešení značné omezuje nezbytné investice na modernizaci a rozvoj výrobně technické základny. Stávající doby odpisování jsou neúměrně dlouhé a značně odchylné od zemí Evropské unie. Například v kategorii strojů a zařízení se v České republice odepisuje 8, resp. 15 let, přičemž v Německu a Rakousku 10, v Holandsku 8 až 10, ve Francii 5 až 10, ve Velké Británii pouze 4.
Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte kolegové, používám i netradičních nástrojů k vašemu uklidnění. Prosím o klid, za chvilku skončíme. Pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Grégr: Děkuji vám, pane předsedo. Říkám, že by bylo dobře, aby někteří páni poslanci aspoň provedli exkurzi do průmyslu.
Takže ve Velké Británii se odpisuje 4 roky.
Navrhuji dobu odepisování ze 4, 8, 15, 30 a 45 let na 3, 6, 12, 25 a 35 let. Je nutné obnovit normální ekonomickou funkci odpisů, která umožní zajistit reprodukci základních prostředků.
Návrh změny: Stávající text v § 30 nahradit textem: "V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný a nehmotný majetek do odpisových skupin, uvedených v příloze, která je nedílnou součástí tohoto zákona. Doba odpisování činí: odpisová skupina jedna 3 roky, odpisová skupina dvě 6, tři 12, čtyři 25 a pátá skupina odpisová 35."
V souvislosti na novém znění § 30 upravit, i § 31 a § 32.
Zásada druhá: Souběžně s předchozím bodem umožnit podnikům zvýšit odčitatelnou položku z nového hmotného investičního majetku z 10 na 25 %.
Odůvodnění: Tímto postupem by došlo k podpoře investičních aktivit směřujících k modernizaci, k technologické inovaci a zvyšování konkurenční způsobilosti našich výrobců.
Návrh změny. Stávající text § 34 odst. 3 nahradit textem:
Od základu daně mohou poplatníci odečíst
a) 25 % vstupní ceny nového hmotného investičního majetku zatříděného podle přílohy k tomuto zákonu v odpisových skupinách 1, 2 a 3 s výjimkou uvedenou v odst. 5, jsou-li jeho prvními vlastníky,
b) 30 % ze vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod,
c) 30 % ze vstupní ceny třídících a opravárenských zařízení na zhodnocení druhotných surovin.
Třetí zásada. Modernizace a rekonstrukce do 50 % hodnoty majetku považovat za náklad.
Odůvodnění: Podpora urychlení modernizace hmotného investičního majetku s cílem zvýšení produktivity a konkurenční schopnosti.
Návrh změny. § 24 odst. 2 písm. c) doplnit platné znění o nový odst. tohoto znění:
Výdaje, náklady na technické zhodnocení, pokud při současném provádění oprav a technického zhodnocení nepřevýší částky na technické zhodnocení 50 % celkové částky.
Čtvrtá zásada. Umožnit podnikatelským subjektům odpis pohledávek, u nichž je termín splatnosti do 31. 12. 1994 rychleji než je v dosud platném znění zákona.
Odůvodnění: Navržené rozložení daňově uznávaného odpisu nedobytných nebo obtížně vymahatelných pohledávek na dobu 10 let je pro podnikatelskou sféru nedostatečné a jeho význam je prakticky znehodnocen inflací. Úspora, která nastane podle návrhu, bude za 10 let pouze 23 % z hodnoty nedobytných pohledávek. Zdůrazňuji, že podniky za tyto nerealizované příjmy, to znovu opakuji, odvedly již daně do státního rozpočtu. V současné době je pro podnikatelskou sféru mnohem závažnější rychlost odepsání nedobytných pohledávek, zejména způsobených rozpadem bývalého Sovětského svazu, Jugoslávie a zaviněných politickou situací na Středním východě než pouhé procentní snížení daně z příjmů.
Návrh změny. Do čl. 5 přechodná ustanovení čl. 1 bod 1, první věta zákona č. 149/95 změnit znění.
Poplatník účtující v soustavě podvojného účetnictví může počínaje zdaňovacím obdobím 1996 uplatnit jako výdaj náklad na dosažení, zajištění a udržení příjmů ročně nejvýše 30 % z neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením, u níž termín splatnosti nastal do r. 1994 s výjimkou. A pokračuje text.
5. zásada. Nové zavést jako výdaje náklady vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů náklady na penzijní připojištění.
Odůvodnění: Pro stimulování růstu domácích úspor podpořit rozvoj penzijního pojištění.
Návrh změny. § 24 odst. 2 písm. z) d) doplnit platné znění o nový odst. tohoto znění:
Výdaji, náklady jsou také částky vynaložené na penzijní připojištění zaměstnanců, pokud tak stanoví kolektivní smlouva či vnitropodnikový předpis.
6. zásada. Pro zlepšení podmínek pro kolektivní vyjednávání zařadit příspěvky zaměstnavatelským organizacím mezi daňově uznatelné nákladové položky.
Odůvodnění: Pro vytvoření event. zlepšení podmínek pro kolektivní vyjednávání se navrhuje uznat jako náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů peněžní plnění poskytnutá zaměstnavatelským organizacím, které kolektivně vyjednávají.
Návrh změny: § 24 odst. 2 písm. j) doplnit platné znění o nový bod 6 tohoto znění:
Peněžní plnění poskytnutá zaměstnavateli zaměstnavatelským organizacím, které kolektivně vyjednávají.
To je několik málo návrhů, jak zlepšit situaci výrobní sféry. To, co jsem tady přečetl, předložím písemně.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Grégrovi. Protože jsem žádnou další přihlášku nedostal, podrobnou rozpravu končím. Táži se, zda si navrhovatel. tedy pan ministr Kočárník, přeje pronést závěrečné slovo. Nepřeje. Táži se pana zpravodaje, zda si přeje přednést závěrečné slovo. Přeje. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych využil svého závěrečného slova a i já přednesl několik pozměňujících návrhů. Jsou to pozměňující návrhy, které reagují především na poslanecké novely, které jsme v letošním roce projednávali v tomto parlamentu, a sice novely zákona o investičních společnostech, o investičních fondech a obchodního zákoníku. Snažili jsme se všechny změny, které byly přijaty v těchto zákonech a které se nějakým způsobem promítají do daně z příjmů, zapracovat již při jednáních rozpočtového výboru, ovšem přiznávám, že některé věci nám unikly, a proto dovolte, abych i já přednesl některé pozměňující návrhy, které jsou spíše legislativně technického charakteru.
Zaprvé za § 20 se vkládá nový § 20 a), který včetně poznámky pod čarou č. 19 d) zní: § 20 a) - Akciová společnost, která je jen část zdaňovacího období investičním fondem podle zvláštního předpisu, odvolávka 16, rozdělí základ daně (§ 20 odst. 1) s přesností na dny, a to na část:
a) připadající do dne předcházejícímu dni, kdy nabylo účinnosti odejmutí povolení k činnosti investičního fondu nebo od účinnosti vydaného povolení ke vzniku investičního fondu. Pokud odejmutí povolení v činnosti investičního fondu nebude vydáno ve lhůtě po ukončení činnosti investičního fondu, odvolávka 19 d), je dnem rozhodným pro rozdělení základu dané den předcházející dni ukončení činnosti investičního fondu, 19 d),
b) připadající na zbývající část zdaňovacího období.
Poznámka pod čarou č. 19 d) zní: 19 d) § 35 i) zákona č. 248/1992 Sb. ve znění zákona č. 151/1996 Sb.
Druhým pozměňujícím návrhem je návrh v § 25 odst. 1 písm. c) Za slova "cenného papíru" se vkládají slova "s výjimkou opčních listů" 20 a),
Třetím pozměňujícím návrhem je návrh, kdy v § 35 odst. 3 se připojuje věta, která zní:
Investiční společnost vytvářející podílové fondy si může odečíst od daně polovinu daně srážené jednotlivými podílovými fondy z dividendových příjmů z podílových listů za podmínky, že částka odpočtu daně připadající na jednotlivý podílový fond bude u tohoto fondu zohledněna.
Čtvrtý pozměňující návrh v § 36 odst. 2 písm. a) se na konci bodu 8 nahrazuje tečka čárkou a připojuje se nový bod 9, který včetně poznámky pod čarou č. 34 c) zní:
9 - Z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu 34 c) sníženého o cenu pořízení 20 podílového fondu.
Pod čarou. 34 c) § 35 d) zákona č. 248/1992 Sb. ve znění zákona č. 151/1996 Sb.
Pátý pozměňující návrh. V § 36 odst. 4 se v první větě slova "o poměrnou část z příjmů z úroků ze státních dluhopisů" nahrazují slovy "o poměrnou část úrokových výnosů z hypotečních zástavních listů" 4 d).
Poslední pozměňující návrh. U již navrženého ustanovení v § 25 odst. 1 písm. z) c) o vkládaných pohledávkách navrhuji účinnost tohoto bodu zapracovat do čl. II přechodná ustanovení bod č. 9.
Tolik mé pozměňující návrhy.
Nyní pouze krátké zhodnocení rozpravy, která proběhla ve druhém čtení. Řada předložených návrhů tak, jak tady zazněla, zazněla již na rozpočtovém výboru a rozpočtový výbor celkem natřikrát tuto poměrně složitou materii projednával a tyto předlohy odmítl. Problémy nebo pozměňující návrhy, které tady zazněly, bych rozdělil zhruba do dvou kategorií. Řekl bych, že jedna část patří do daňového zákona a můžeme diskutovat o tom, jak má být vysoká která sazba, jak má být vysoká která odpočitatelná položka a kam mají být zařazeny jednotlivé komunity v rámci odpisů a druhá kategorie pozměňovacích návrhů dle mého názoru chce řešit něco, co přísluší do daňového zákona a co svým způsobem, ač to na první pohled nevyznívá, spíše vytváří prostor pro daňové úniky.
Jako příklad bych uvadl, tuším kolegou Škromachem navrhovanou změnu v § 20, odst. 7, kde v podstatě 100 procent zisků získaných z jiné činnosti, pokud je možno je považovat za náklady na organizace, které nejsou zřízeny za účelem podnikání, tak si myslím, že je to naprosto zřetelný otvor v daňovém zákonu k daňovým unikům, a pokud bychom toto odhlasovali, tak se, prosím vás, nikdo nikdy již nebavme o tom, že chceme potírat daňové úniky.
Trochu mne mrzí, že až na výjimky u těch navrhovaných změn, které byly předkládány k hlasování, nezaznívaly dopady na výnosy, čili na příjmovou část, ať už ze státního nebo územních rozpočtů. Domnívám se, že právě v kontextu právě projednávaného návrhu zákona o státním rozpočtu by bylo velice zajímavé vyčíslit dopady všech změn, které jsou tu navrhovány, pakliže by byly přijaty, a porovnat je s tím, jak dnes vypadá návrh státního rozpočtu, a jaká opatření bychom museli ještě teď činit, aby státní rozpočet byl vyrovnaný a aby plnil veškeré výdaje, ať už ty, které vyplývají ze zákonů, nebo ty, které my považujeme svou politickou vůlí za nutné uskutečnit.
Děkuji všem, kteří vystoupili v diskusi, pozměňující návrhy, tak jak byly předneseny a v písemné podobě předány, budou zpracovány do společného materiálu a k jednotlivým návrhům se potom, samozřejmé, jako zpravodaj vyjádřím při hlasování ve třetím čtení. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji zpravodaji a o slovo se ještě přihlásil pan ministr Kočárník, ale před tím faktická poznámka pana poslance Grulicha.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Jestli pan poslanec dovolí, rád bych otevřel rozpravu zpět k tomuto návrhu zákona.
Předseda PSP Miloš Zeman: Faktická poznámka má podle jednacího řádu přednost, ale musí být faktická.
Poslanec Václav Grulich: Pane předsedo, dámy a pánové, vznikla zajímavá situace. Mám totiž vážné obavy, že byl porušen jednací řád, to si zřejmě pan ministr uvědomit svým vystoupením, protože před závěrečným slovem předkladatele a zpravodaje byla uzavřena podrobná rozprava.
První část vystoupení poslance Koláře zřejmě můžeme chápat tak, jako by nezaznělo, protože nemůže být pojato do podrobné rozpravy, tzn. jeho pozměňovací návrhy nejsou relevantní. Až ve druhé části svého vystoupení hovořil jako zpravodaj. A není mi známo, že by v jednacím řádu mohla být otevřena rozprava se zpětnou platností, takže otevření rozpravy panem ministrem se asi nemůže vztahovat na vystoupení, zejména první část vystoupení, pana poslance Koláře. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. A nyní uděluji slovo členu vlády, tedy panu ministru Kočárníkovi.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Pane předsedo, děkuji pěkně za udělení slova.
Jak již jsem řekl, já bych rád otevřel rozpravu, aby v této rozpravě mohly zaznít ještě některé další pozměňovací návrhy, které, bohužel, z nejrůznějších důvodů nezazněly.
Nicméně, rád bych také v rámci tohoto otevření rozpravy chtěl říci pár slov k těm předneseným pozměňovacím návrhům.
Sice nemám podrobně zpracované propočty, ty budu mít zítra, o souhrnu dopadů těchto návrhů, jak tu zazněly v Poslanecké sněmovně, ale "přes palec" bych odhadl, že ty dopady s blíží ke 20 miliardám korun. Byl bych rád, abychom věděli, s čím hrajeme, s jakými sumami se teď potýkáme, a abychom i při závěrečném hlasování si toho byli vědomi. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Pane ministře, jsem tolerance sama, a i když jste původně jako předkladatel nebo navrhovatel odmítl své vystoupení, respektoval jsem změnu vašeho postoje a dal jsem vám možnost k vyjádření.
Nicméně konstatuji, že rozprava byla skutečně uzavřena a z tohoto hlediska, protože nebyl v podrobné rozpravě přednesen návrh na vrácení ani zamítnutí, končím druhé čtení předloženého vládního návrhu zákona a předpokládám, že ve třetím čtení, kdy budou předloženy pozměňovací návrhy, v této věci můžeme pokračovat. V opačném případě, bude-li mít sněmovna jiný názor, vám navrhuji, protože jednací řád nám ukládá jednat přibližné do 19.00 hodin, budete-li si přát v této rozpravě pokračovat, přerušení tohoto bodu a pokračovat zítra. To jsou dvě varianty, které jsou k dispozici.
Takže v pořadí přihlášených má slovo pan poslanec Wagner, potom pan poslanec Kolář.
Poslanec Jozef Wagner: Ted přemýšlím, čím mám začít, jestli mám začít logikou jednacího řádu, nebo logikou zdravého rozumu.
Logika jednacího řádu praví, že vystoupí-li člen vlády, je otevřena rozprava a bod neskončil, takže považuji situaci za normální, rozprava byla otevřena.
Druhá věc je: návrhy, které mají být předloženy, jsou návrhy, které mohou podstatně ovlivnit ve prospěch veřejnosti a daňových poplatníků daňový zákon, který je na pořadu jednání. Mám proto za to, že by bylo rozumné, aby sněmovna umožnila tyto návrhy formálně předložit, když došlo k chybě. Považoval bych tento postup za rozumnější, než vyvolávat procedurální skandály, které nepomohou ani daňovým poplatníkům, ani úctě občana k Poslanecké sněmovně. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Konstatuji, že všichni, včetně zpravodaje, a já bych se zde rovněž přimlouval za určitou toleranci, měli možnost své pozměňovací návrhy předložit, všichni měli možnost tyto návrhy dát zpravodaji písemné a já se domnívám, že nikomu z nás nejde o vyvolávání procedurálních skandálů, ale o to, abychom sumarizovali do třetího čtení všechny pozměňovací návrhy, které byly předloženy.
Nicméně táži se sněmovny, přejete si hlasovat o procedurálním návrhu na znovuotevření rozpravy k této věci? (Hluk v sále.)
V tomto případě vám ovšem navrhuji v souladu s jednacím řádem, který, pokud sněmovna nerozhodne jinak, předpokládá, že sněmovna zpravidla končí své jednání v 19.00 hodin, přerušení tohoto bodu do zítřejšího dne. Pokud si ovšem většina sněmovny bude přát pokračovat v jednání večer, jsem zcela k dispozici.
Navrhuji tedy procedurální návrh. Sněmovna si přeje pokračovat v tomto jednání dnes, do ukončení tohoto bodu. Souhlasíte s tím, že tento návrh je v této formě hlasovatelný? Pokud ano, když dovolíte, protože skóre ve sněmovně se opět změnilo, tak vás nejdříve odhlásím, potom vás poprosím, abyste se připojili svými hlasovacími kartami. A navrhnu, znovu opakuji, hlasovat o procedurálním usnesení: Sněmovna si přeje pokračovat v dnešním jednání do ukončení tohoto bodu.
Zahajuji hlasování.
Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že tento návrh byl přijat, protože ze 105 přítomných bylo 59 pro, 35 proti a nehlasovalo 11.
Protože do rozpravy sť v této chvíli nikdo nepřihlásil, táži se znovu poslanců, kdo si tak přeje učinit? Dáma má vždy přednost. Proto prosím paní poslankyni Marvanovou.
Poslankyně Hana Marvanová: Vážená sněmovno, ráda bych přednesla v rozpravě návrh týkající se § 23 odst. 6 zákona, který projednáváme.. Jde mi o to řešit situaci, kdy nájemce, zpravidla nájemce nemovitosti nebo nájemce bytu, provede na najaté věci změnu se souhlasem pronajímatele, tedy vlastníka, nad rámec smluveného nájemného. Podle občanského zákoníka, dá-li pronajímatel souhlas ke změně pronajímané věci, ale smlouvou se nezavázal k úhradě nákladů, má nájemce právo požadovat protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci až po skončení nájmu.
Návrh, který chci přednést, řeší to, jak se určí hodnota nepeněžního příjmu vlastníka domu v tomto případě. Tento můj návrh zní takto: V § 23 se na konci odstavce 6 připojuje tento text: "Nepeněžním příjmem vlastníka (pronajímatele) jsou výdaje (náklady) vynaložené nájemcem na najatém majetku se souhlasem pronajímatele nad rámec smluveného nájemného a nehrazené vlastníkem (pronajímatelem), a to:
1. ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje (náklady) uvedené v § 24 odst. 2 písm. sb a výdaje na dokončené technické zhodnocení (§ 33), za podmínky, že o hodnotu technického zhodnocení nezvýšil vlastník (pronajímatel) vstupní cenu, ani nebylo v průběhu nájmu odpisováno nájemcem. Toto peněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování (§ 31), nebo znaleckým posudkem,
2. ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje na dokončené technické zhodnocení (§ 33), které odpisoval nájemce se souhlasem vlastníka (pronajímatele). Toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování (§ 31), nebo znaleckým posudkem,
3. ve zdaňovacím období, ve kterém byly výdaje (náklady) uvedené v § 24 odst. 2 písm. sb vynaloženy a technické zhodnocení (§ 33) uvedeno do užívání, pokud o hodnotu technického zhodnocení vlastník (pronajímatel) zvýší vstupní (zůstatkovou) cenu. Toto nepeněžní plnění se ocení ve výši výdajů (nákladů) vynaložených nájemcem.
To je celý pozměňovací návrh.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji paní poslankyni. Nyní byl ústně přihlášen pan poslanec Kolář.
Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, omlouvám se za chybu, která zřejmě vznikla tím, že jsem se nepřihlásil písemně a avizoval jsem svoji přihlášku pouze ústně. Zřejmě jsme si s panem předsedou nerozuměli. Čili musím zopakovat všechny návrhy, které jsem přednesl už ve zdůvodnění.
Předseda PSP Miloš Zeman: Kolegové a kolegyně, navrhuji vzájemnou toleranci. Tyto návrhy pana poslance jsou ve stenozáznamu. Domnívám se, že je zbytečné je opakovat podruhé. Souhlasí sněmovna s tímto postupem? (Souhlas.) Pokud ano, pak se domnívám, že jsme se rozumně rozhodli.
Ptám se, zda jsou nějaké další přihlášky do diskuse. No tak vidíte, že to jde, takže nakonec mohu uspokojivě rozpravu uzavřít podruhé a doufám, že naposled.
Kolegyně a kolegové, konstatuji. že v rozpravě nebyl přednesen návrh na vráceni ani na zamítnutí. Proto končím druhé čtení předloženého vládního návrhu zákona. Konstatuji, že několik málo pozměňujících návrhů bude jistě zapracováno do třetího čtení.
Přeji vám hezký večer a zítra v 9 hodin přesně podle našeho programu začneme projednávat státní rozpočet. Dobrou noc.
(Schůze přerušena v 19.25 hodin.)