Poslanec Michal Frankl: Vážený pane předsedo, vážení poslanci, vážené poslankyně, rád bych řekl své stanovisko k návrhu, který prošel rozpočtovým výborem. Jedná se o návrh doplnit § 34 a). Tento paragraf míří k tomu, aby byli potrestáni ti, kdo včas neplní své závazky, aby byli potrestáni ti, kteří účtují současně v podvojném účetnictví.
Sama myšlenka vypořádat se nějakým razantnějším způsobem s problematikou nesplacených závazků je bezpochyby dobrá. Víme, že neplacení závazků, resp. jejich pozdní splácení je skutečně určitou rakovinou, která kazí dobrou ekonomiku. O tom mohou povídat malí podnikatelé, o tom mohou vykládat i velké banky.
Na druhé straně je třeba pečlivě zvážit, jak se promítne ustanovení § 34 a), jestli splní tento účel, jestli ho splní v plném rozsahu a zda nebude mít jiné vedlejší negativní důsledky. Obávám se, že právě daňový zákon a konkrétně navrhované ustanovení by mělo negativní důsledky, které by převážily nad pozitivním efektem. Pokusím se vám přiblížit několik z nich.
Toto dodatečně daňové zatížení ve výši 39 % z nezaplaceného závazku - onen měsíc po lhůtě splatnosti - je jakýmsi dodatečným trestem, nezbavuje však dlužníka povinnosti uhradit závazek. A stejné tak ho nezbavuje povinnosti uhradit smluvené sankce, smluvenou pokutu, nebo smluvené úroky z prodlení.
Předložený návrh neřeší případ, kdy dlužník zaplatí 32. nebo 40. den po splatnosti. V takovém případě už nedostane pokutu, kterou zaplatil, zpět. A že nejde o malou částku - 39 % - myslím je jasné. Zkusme si představit takové tři základní typy neplatičů.
Prvním z nich je ten, který odebere na fakturu zboží, rozprodá ho a nehodlá ho nikdy zaplatit. Je to klasický kriminální čin. Ale obávám se, že tam toto ustanovení nepomůže, protože tento dobrodruh nezaplatí ani tu navíc vyměřenou daň.
Druhým typickým typem je člověk, který odkládá platbu, ač má peníze. Domnívám se, že nejde až tak o častý případ, ale i tento člověk to vyřeší, na toho by to mělo - řekl bych - nejspravedlivěji dopadnout, tím, že svému věřiteli v té chvíli zatelefonuje a řekne: Podívejte se, dlužím vám tolik a tolik, když mi pošlete fakturu, kde bude opravené datum splatnosti, příští týden vám ty peníze pošlu. Samozřejmě, věřitel, který ví, jak dlouho se vymáhají pohledávky u soudu, který ví, jak je to složité, ustoupí tomuto neserioznímu nátlaku výměnou za to, že bez problémů, nebo byť s odkladem, že přece jen dostane zaplaceno, a toto ustanovení nesplní svůj účel.
Třetím typem dlužníka je případ, který si zejména zaslouží pozornost. Domnívám se, že je to nejčastější případ, kdy by se toto ustanovení použilo. Je to chvíle, kdy podnikatel by rád zaplatil, ale prostě nemá peníze. A často je nemá proto, že mu dluží jiní. Takový případ známe. Jsou to stavební firmy, kterým nezaplatil hlavní investor - a může to být často i stát - a které proto nezaplatí včas svým subdodavatelům. Takový případ známe, protože jsou to nemocnice, které neplatí včas za léky, protože jim třeba nezaplatila pojišťovna. Domnívám se, že tady bychom složitou situaci tímto poněkud nešetrným návrhem ještě více spíš zkomplikovali.
Dalo by se pokračovat ve výčtu negativních případů, a proto nebudu dál pokračovat a doporučím, aby tato část návrhu, který přišel z rozpočtového výboru, která se týká § 34 a), byla vypuštěna. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Franklovi. Uděluji slovo panu poslanci Škromachovi. Připraví se pan poslanec Tlustý.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych předložit trochu obsáhlejší návrh změny ve vládním návrhu zákona, a to z toho důvodu, že mnohé dopady dopadají právě na skupinu zaměstnanců v té středně příjmové skupině a právě snížení daňového zatížení, o kterém se hodně hovoří, ale mnohdy se málo dělá pro tuto skupinu, je možné řešit v rámci úpravy tohoto zákona.
Na příklad i v některých dalších oblastech, jako je možnost zahrnout některé náklady jako na příklad na ošacení zaměstnanců, pracovní oblečení určené zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvků na jeho udržování. Je to opomenutí, které je nutno změnit, protože na příklad uniformy nelze zahrnout do nákladů u zaměstnavatelů. Proto navrhuji změnu § 6, odst. 7, písm. b, kde se připojuje následující text:
"Dále jednota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvků na jeho udržování".
Za nezbytně nutné považuji valorizovat nezdanitelný základ daně ze současných 26 400 Kč na alespoň částku 32 000 Kč. A to je § 15, odst. 1, písm. a.
Stejně tak je nutné upravit nezdanitelnou část základu daně na vyživované děti, žijící s poplatníkem v domácnosti z 13 200 Kč na 15 000 Kč. Nezdanitelnou část základu dané jež se týká vyživování dítěte, žijícího v domácnosti s poplatníkem, je nezbytné valorizovat, aby se nezvyšovalo daňové zatížení rodin s malými dětmi. To je § 15, odst. 1, písm. b, kde by se tyto částky zvýšily.
Vzhledem k tomu, že se stále zvyšují náklady na studium a stále se hovoří o tom, že by se rodiče měli postarat o své děti, je potřebné výrazněji zvýšit nezdanitelnou částku na soustavně se připravujícího studenta na budoucí povolání z dnešních 6 000 Kč na 12 000 Kč. To je § 15, odst. 1, písm. g.
Dále navrhuji zvýšit daňové uznatelnou částku hodnoty jednoho odběru krve pro bezpříspěvkové dárce krve na 2 000 Kč. Je vhodné podpořit morální ohodnocení také ekonomicky zvýšením odčitatelné položky. I to je cesta ke zvyšování počtu bezpříspěvkových dárců krve. Červený kříž uvádí, že bezpříspěvkoví dárci krve tvoří 80 % všech dárců.
Dále pro podporu neziskových subjektů je vhodné, aby příjmy z činnosti, které jsou v jejich poslání, nebyly předmětem daně z příjmů právnických osob, za podmínky, že uvedené příjmy budou použity ke krytí výdajů na činnosti, které jsou posláním těchto ziskových subjektů. Je tedy potřebná úprava § 18, odst. 4, písm. a. Činnosti vyplývající z jejich poslání za podmínky, že výnosy těchto činností použijí ke krytí nákladů výdajů na činnosti, které jsou jejich posláním. Činnosti, jež jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy, statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami. Dále v této souvislosti § 18, odst. 5 se vypouští.
Cílem těchto návrhů je také daňově zvýhodnit nepodnikatelské subjekty, které uskutečňují veřejně prospěšné činnosti, pro které existuje reálná poptávka, činnosti, jež nevykonává stát a pro komerční aktivity nejsou lukrativní. Dosavadní daňový režim pro neziskové subjekty je brzdou jejich činnosti. Mnoho z nich má finanční problémy a musí omezovat svou veřejně prospěšnou činnost.
Je proto nezbytné vytvořit daňové předpoklady pro to, aby tyto neprofitní subjekty mohly prostředky z komerční činnosti plně využít na činnost nekomerční.
V této souvislosti je potřeba upravit § 20, odst. 7 na znění:
"Poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ dané zjištěný podle odst. 1 a snížený podle § 34 dále snížit až o 100 %, použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů výdajů souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, maximálně však do výše základu daně.
Ke zlepšení sociálních podmínek zaměstnanců, zvýšení konkurence schopných zaměstnavatelů na trhu práce, stimulací růstu domácích úspor a zlepšením podmínek pro kolektivní vyjednávání je třeba odstranit nesmyslné opatření z minula, a to tím, že platby věrnostní a stabilizační povahy, včetně pojistného, které zaměstnavatel platí penzijnímu fondu na penzijní připojištění svých zaměstnanců, pokud tak stanoví kolektivní smlouva, nebo vnitřní předpis, budou považovány za výdaje, vynaložené na dosažení zajištění a udržení příjmů. U penzijního pojištění je možné stanovit horní hranici této částky - navrhuji měsíčně 300 Kč, to znamená 3 600 Kč ročně.
V této souvislosti je potřeba upravit § 24, odst. písmeno e, kde by bylo znění: platby věrnostní a stabilizační povahy, včetně pojistného, které zaměstnavatel platí penzijnímu fondu na penzijní připojištění svých zaměstnanců, pokud tak stanoví kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis, a to do výše 3 600 Kč ročně.
Do nákladů zaměstnavatelů je třeba zahrnout i náklady na přechodné ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanců v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště. Tato úprava umožní na příklad zvýšit mobilitu pracovních sil, zejména v regionech s vyšší mírou nezaměstnanosti do regionů se zaměstnaností nižší.
Proto je potřeba upravit § 24, odst. 2 písm j, ve znění: Na přechodné ubytování nejde-li o ubytování při pracovní cestě poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnavatele zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště.
Dále navrhuji v článku II vládního návrhu nové znění tohoto článku, a to "Přechodná a závěrečná ustanovení". Ustanovení článku I, body 1 a, 6 a, 7 a, 7 b, 7 c, 7 d, 7 e, 7 f, se použijí poprvé pro stanovení daňové povinnosti za zdaňovací období roku 1996. Ostatní ustanovení článku 1 se použijí poprvé pro stanovení daňové povinnosti za zdaňovací období roku 1997. Připomínky, své návrhy, předám písemně.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Škromachovi. Uděluji slovo panu poslanci Vlastimilu Tlustému a připraví se pan poslanec Ivan Mašek.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, dovolím si v úvodu přednést znění pozměňovacího návrhu, který tu již byl komentován, ale který v tuto chvíli je obsažen pouze v usnesení rozpočtového výboru.
Velmi si cením toho, že rozpočtový výbor tento můj nepochybně kontraverzní pozměňovací návrh projednal velmi seriózně a velkou většinou svých hlasů ho podpořil, a proto se ocitl v jeho usnesení. Nicméně nejen svým kolegům, ale i všem ostatním jsem slíbil, že budu pokračovat v práci na tomto návrhu a že pokud se podaří spolu s experty Ministerstva financí nalézt lepší technické řešení téhož věcného záměru, že tady na jednání sněmovny takto zlepšený návrh přednesu. A to učiním nyní.
Za § 34 se doplňuje nový § 34 a, který zní: § 34 a. Nadpis paragrafu: Položky připočitatelné k základu daně.
Odstavec 1. K daňovému základu poplatníka, který je podnikatelem - odkaz 1 - a účtuje v soustavě podvojného účetnictví, se připočítávají neuhrazené závazky poplatníka, které jsou náklady dle zákona 563/1991 Sb. a u nichž k poslednímu dni zdaňovacího období uplynul více než jeden kalendářní měsíc ode dne jejich splatnosti.
Odstavec 2. Toto ustanovení se použije poprvé při stanovení základu dané za zdaňovací období roku 1997.
Odstavec 3. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije pro ty závazky, u kterých již poplatník uplatnil připočitatelnou položku k základu daně v předchozích zdaňovacích obdobích.
Jako důsledky zařazení tohoto paragrafu je nezbytné provést následující úpravy, které jsou zcela identické se zněním, které je uvedeno v usnesení rozpočtového výboru.
Táži se, zda je nezbytné, abych je přednášel znovu? Asi ano. Ocituji je.
V § 16 se v první větě za slova "od základu daně (§ 34)" vkládají slova "a zvýšeného o připočitatelné položky k základu daně (§ 34 a)".
V § 20, odst. 11, se za slova "a § 34" vkládají slova "a zvýšený podle § 34 a".
V § 21, odst. 1 se za slova "a § 20, odst. 7 a 8" vkládají slova "a zvýšeného o připočitatelné položky podle § 34 a".
V § 23, odst. 3 se za slova "při nedodržení stanovených podmínek" vkládají slova "o částky připočtené k základu daně podle § 34 a".
Znění odkazu 1: Je jím § 2, odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
To je upravené v prvním odstavci znění mého pozměňovacího návrhu.
Nyní si dovolím ho odůvodnit. Je možná trochu kuriozní, že jste napřed slyšeli reakce na tento návrh, a teprve v zápětí jeho zdůvodnění, ale to bylo vyvoláno tím, že návrh byl schválen jako součást usnesení rozpočtového výboru.
Motivace návrhu je zcela zřejmá. Problém neplacení se stal v české ekonomice skutečným závažným problémem. Přijímám synonymum pana kolegy Frankla, že se stal jistou ekonomickou rakovinou. Očekávat řešení tohoto problému od novel zákona o konkurzu a vyrovnání, případně Obchodního zákoníku je sice možné, nicméně velmi zdlouhavé.
Proto navrhuji úpravu, která velmi jednoduše postihuje tentýž úkaz, a tím úkazem je to, že neplacení závazků se bohužel v současné české ekonomice stalo dobrým podnikáním prostě proto, že se vyplácí.
Jaký je současný stav? Dodá-li jedna firma druhé firmě zboží a vystaví fakturu, bez ohledu na to zda došlo k jejímu proplacení na straně dlužníka, dojde k započítání takovéhoto fiktivního nákladu mezi náklady a na straně věřitele započítání takovéhoto fiktivního příjmu do příjmu. Jak jistě víte, podnikatelská veřejnost již dlouho volá po tom, aby byla novelizována daň z příjmů tím způsobem, že by právě fiktivní příjmy nebo-li nezaplacené faktury se nepočítaly do příjmu věřitele.
Tento návrh má velké úskalí ve značné destabilizaci rozpočtu a jeho příjmů a vytvoření prostoru pro daňové úniky. Můj návrh se snaží řešit tentýž problém z druhého konce a nahradit dnešní dle mého názoru zcela nenormální stav stavem normálním. Pro totéž odmítám termín trest. Můj návrh není žádným trestem, můj návrh je odnětí neopodstatněné výhody, která stimuluje k nekorektnímu ekonomickému chování a touto nekorektní výhodou je to, že podnikatel na konci zdaňovacího období může do svých nákladů zahrnout závazek, ačkoli ho nikdy nezaplatil, a na základě takovéhoto fiktivního nákladu si snížit daňový základ se všemi pozitivními důsledky pro něho.
Proto, jak můžete zaregistrovat v první větě mého návrhu - nejde o nic jiného než o to, aby ke dni konce zdaňovacího období byl nucen podnikatel jakoby dodatečně zpět ke svému daňovému základu připočítat ty položky, které si předtím v účetnictví zahrnul do nákladů, ačkoli je nezaplatil. Technika provedení této korekce Je taková, že nemá žádné důsledky do vedení účetnictví. V účetnictví se nemění vůbec nic, jen v rámci předložení daňového přiznání se k základu daně připočítají ty položky, které nebyly po jisté době a po uplynutí lhůty splatnosti zaplaceny, ačkoli zaplaceny být měly.
Další charakteristika mého návrhu je ta, že vytváří dostatečně dlouhý prostor pro to, aby se celá podnikatelská veřejnost na tuto úpravu připravila. Odstavec 2 jasně říká, byla-li by tato novela přijata, vstoupila by v účinnost teprve při předkládání daňového přiznání na začátku roku 1998 za daňové období 1997. Tím jsou podle mého názoru vyvráceny všechny námitky, že by tato úprava způsobila okamžitě jakékoli škody, neboť prostor na vzetí v úvahu této úpravy je dostatečně dlouhý.
Ještě si dovolím několik komentářů k námitkám, které tu byly uvedeny. Je to řešení opravdu významné, není to ovšem řešení celého problému. Netvrdím, že tento návrh odstraní zcela neplacení z české ekonomiky, říkám, že ho výrazně zredukuje. Říkám to proto, že si myslím, že typickou skupinou neplatičů jsou ti, kteří peníze mají, ale neplatí záměrně proto, že neplacení závazků je "snazší" nucené úvěrování ze strany věřitelů než jsou úvěry od bank na trhu.
Základní dilema, které tu naznačil pan kolega je dilema, zda tento můj návrh má opravdu významnější negativní důsledky než jsou pozitivní. Domnívám se, že není nutné podrobně analyzovat to, že je to právě naopak než on uváděl. Pozitivní důsledky dle mého přesvědčení vysoce převyšují účinky negativní. Rozumím argumentaci, že ne všichni neplatiči jsou neplatiči z úmyslu. Nicméně nelze tento problém vyřešit jinak než začít postihovat všechny neplatiče. Zaplatí-li primární dlužník, vytvoří se tím podmínky k tomu, aby zaplatil i dlužník sekundární.
Není jiný způsob, jak tento problém vyřešit, jak ten kruh rozetnout a pokud někdo ve jménu nějakých negativních důsledků - a já netvrdím, že nejsou žádné, já říkám, že jsou zanedbatelné - říká, že ekonomickou rakovinu nechce léčit vůbec, já tomu nerozumím.
Dlouho jsme byli ujišťováni o tom, že problém neplacení je prostě průvodním jevem tržní ekonomiky a že se s tím nedá dělat nic a když, tak něco velmi složitého a velmi zdlouhavého. Já jsem si dovolil navrhnout řešení, které je dle mého názoru rychlé, účinné, spravedlivé a korektní. Slušným podnikatelům nemůže v žádném případě ublížit a těm neslušným určitě situaci zkomplikuje.
Úplně na závěr bych chtěl poděkovat panu ministrovi financí, že se o tomto návrhu vyjádřil jako o návrhu tvrdém a doporučil sněmovně, aby ho dobře uvážila. Nic jiného si nepřeji, než aby sněmovna tento názor dobře uvážila, protože jsem přesvědčen o tom, že i kdyby snad - a já doufám, že se to nestane - sněmovna tento návrh zamítla, že by to byl jasný signál o tím, že sněmovna se chce tímto problémem zabývat, že chce hledat nějaká další řešení. Nicméně pevně doufám, že dospějete ke stejnému závěru jako já, to je k závěru, že toto je lék na jeden z velkých problémů naší ekonomiky a že tento můj návrh podpoříte. Děkuji vám.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Tlustému. Uděluji slovo panu poslanci Maškovi, připraví se pan poslanec Václavek.
Poslanec Ivan Mašek: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi přednést k tomuto návrhu zákona tři pozměňovací návrhy a za jeden návrh podpořený rozpočtovým výborem i navrhovatelem se u vás ještě přimluvit.
První pozměňovací návrh, v § 26 odst. 2, doplnit větu za slova "či jiného celku", a to tuto: "Dále se souborem movitých věcí, zařízení a předmětů se samostatným technickoekonomickým určením rozumí takové soubory movitých věcí, zařízení a předmětů, které nahradily taková technologická zařízení a předměty, které z hlediska stavebního díla umožňují jeho funkci a účel, ke kterému je určeno." Konec věty.
Dále k tomuto pozměňovacímu návrhu patří také úprava přílohy vládního návrhu zákona, a to tato: "odpisová skupina 3. Za položku 3-42 se doplňují tyto položky:
Položka 3-43, SKP 252122 - vedení trubní z plastů včetně příslušenství pro topné soustavy v domech a budovách.
Položka 3-44, SKP 2722 - vedení z trubek včetně příslušenství k nim z oceli pro otopné soustavy v domech a budovách.
Položka 3-45, SKP 274420 - vedení z trubek a trub včetně příslušenství k nim z mědi a jejích slitin.
Položka 3-46, SKP 2822 - radiátory a kotle ústředního vytápění.
Položka 3-47, SKP 283012 - výměníkové stanice sloužící k úpravě parametrů teplonosné látky."
Tento návrh byl v poněkud jiném znění přednesen již v rozpočtovém výboru, původně byl většinou v rozpočtovém výboru dovolím si říci podporován. Řada poslanců však změnila názor po negativním vyjádření Ministerstva financí k této věci. Domnívám se, že toto vyjádření bylo zčásti zavádějící a zčásti nešlo k věci.Došlo tedy potom k úpravě tohoto návrhu a domnívám se, že navrhovaná změna by mohla umožnit nastartování úspor energie, a to výměnou neekonomických a neekologických zařízení a předmětů, např. kotelen výměníkových stanic otopných systémů k přípravě teplé užitkové vody a přípravě pokrmů za ekologické a ekonomické v domech a budovách. Dále by mohla umožnit podnikání v nových službách, které jsou běžné v zemích Evropské unie. Jedná se především o prodej tepla a teplé užitkové vody z ekologických kotelen či výměníkových stanic, které podnikatel vybuduje na své náklady v domě či budově majitele, který nemá finanční prostředky na kompletní přebudování technologie vytápění domu či budovy a nechce se o novou technologii vytápění starat. Většinou si ani majitel domu nemůže vzít půjčku na technické zhodnocení domu či budovy od banky z důvodu již poskytnuté půjčky na opravu nebo koupi tohoto objektu.
Dále má tento návrh umožnit rovné podmínky pro podnikání v oboru, neboť kotelna umístěná v budově, vybudovaná jen pro tento účel a zásobující teplem jiné domy a budovy je zařazena do třetí odpisové skupiny a stejná kotelna, když se modernizuje a umístí se do některého z vytápěných domů, protože např. už není potřeba tak velkého prostoru pro moderní kotelnu, je zařazena podle stávající legislativy do 5. odpisové skupiny. Na takto provedenou modernizaci nelze v žádném případě pak použít peníze z rezerv ukládaných na opravy stávající kotelny, jak tvrdilo Ministerstvo financí. Podle stávající legislativy lze totiž vytvářet daňově uznatelné rezervy pouze na stávající zařízení a takto vytvářené rezervy nelze použít na technické zhodnocení domu či budovy.
Mám tedy za to, že lze tvrdit, že i pro státní rozpočet je tato alternativa rychlejšího obratu kapitálu příznivější a že změna odpisové sazby, tedy zkrácení této odpisové sazby za prvé urychlí tok financí v oboru, čímž se zvýší obrat firem a tudíž i v budoucnu základ pro výpočet daně z příjmu, za druhé umožní pružné formy využívání kapitálu, jako je leasing a další, za třetí urychlí vyřazení zastaralých neekonomických a neekologických způsobů vytápění, za čtvrté zvýší konkurenci v oboru a tím snad i kvalitu a za páté umožní rychleji a pružněji reagovat na ekologické požadavky.To je tedy první návrh, který samozřejmé předám písemně.
Dále bych chtěl projevit radost nad tím, že rozpočtový výbor i navrhovatel schválili návrh, který se týká § 16, sazeb daně z příjmů fyzických osob, a samozřejmě v souvislosti s tím i záloh, tedy § 38 h) odst. 2. Jde o prodloužení všech daňových pásem o 40 % oproti roku 1993. Tento návrh na rozdíl od návrhu původního nezvyšuje progresi této daně, už tak dané vysoce progresivní, a nesnižuje motivaci lidí k dosahování vyššího výdělku.
Domnívám se, že je to návrh velmi správný. Ten návrh -upozorňuji - neznamená žádný dopad do státního rozpočtu v tom smyslu, že při přípravě tohoto návrhu se nám podařilo prokázat, že prostředky, které má státní rozpočet v té podobě, jak je navrhován vládou, na snížení nebo spíše na úpravu daní, protože o snížení se zde nejedná, jsou pro tento účel zcela dostatečné. Šlo jenom o jinou řekněme chybnou metodiku výpočtu rozpočtových dopadů.
Chci ale upozornit, že tento návrh sám o sobě nevede k tomu, o čem se hovoří ve vládním návrhu zákona. Nevede skutečně k odstranění ani studené progrese. Jak víte, je tomu tak. že míra zdanění občanů, daní z příjmů fyzických osob od roku 1993, od startu daňové reformy stále roste. To je způsobeno jednak inflací, studenou progresí, která byla dosud odstraňována nedostatečně. V tom smyslu je tedy důležitý i ten návrh na prodloužení daňových pásem o stejný počet procent. Dále u studené progrese byla snaha ji odstraňovat valorizací odpočitatelných položek od základu daně. Je zvláštní, že Ministerstvo financí předkládalo návrh zákona v minulém volebním období, tisk 2115, který obsahoval jednak prodloužení všech daňových pásem o 40 %, s výjimkou posledního pásma velmi zvýhodňoval osoby s příjmy cca nad 80.000 korun měsíčně. Zároveň zvyšoval obecnou odpočitatelnou položku jednotlivého poplatníka na 30.000 korun, takže tento návrh byl tehdy označován, a bylo to dovozováno i tabulkami, byl označován za návrh, který právě vyrovnává tu studenou progresi. Jestliže dnes vláda navrhuje zvýšit odpočitatelnou položku pouze na 28.800 korun, zároveň navrhla nižší snížení, nižší prodloužení daňových pásem a zároveň prokazuje, že to také odstraňuje tutéž studenou progresi, tak já tvrdím, že je to nesmysl. Je to buď nesmysl v prvním případě, nebo v případě druhém. Pan ministr mě upozorňuje, že v tom druhém případě se hovoří o většině poplatníků. Ano, to vyplývalo z toho, že ta pásma byla prodlužována chybně, já už jsem to říkal při prvním čtení, Jánošíkovsky.
Tedy mám za to, že by bylo dobře zvýšit tu odpočitatelnou položku, obecnou položku, odpočitatelnou od základu daně na původní vládní návrh z jara tohoto roku, tedy na 30.000 korun. Ani tak se nestane to, že bychom vyrovnali to, že zdanění touto daní stále roste. Ten růst je kromě studené progrese zaviněn také tím, že příjmy občanů, především příjmy z mezd, rostou v posledních letech vlastně dvakrát rychleji, nebo více než dvakrát rychleji, než jaká je inflace. To zaviňuje, že daňové zatížení stejných vrstev, stejných občanů stále roste. Občan s průměrným příjmem zaplatí na daních mnohem více než v roce 1993, ale mnohem více také v poměru, tedy ta částka, kterou zaplatí v příštím roce proti tomu, co zaplatil v roce 1993 se zvýší podstatně rychleji než částka, která občanu zůstane, než jeho čistý příjem. To lze dovodit a dokázat docela snadno, protože stačí porovnat celkové příjmy veřejných rozpočtů z této daně. V roce 1993 ty příjmy nedosahovaly ani 30 mld., bylo to 29,7 mld. V příštím roce i podle zcela nereálného odhadu Ministerstva financí, že mzdy porostou pouze o 13,8 %, zde musím poukázat na to, že nejen ekonomičtí experti, kteří hovoří o 18 % růstu v příštím roce, ale i Statistický úřad odhaduje tento růst mezi 16,2 až 17,2 %. 13,8 % je prostě nesmysl, dosáhnout tyto příjmy cca 100 mld. Kč.
Tedy dochází k tomu, že oproti roku 1993 inflace v příštím roce vzroste přibližně o 40 %. Proto to prodloužení pásem o 40 %. Mzdy, příjmy občanů vzrostou přibližně dvakrát. Ale to, co stát, to, co veřejné rozpočty vyberou z této daně, vzroste více než třikrát. Hovořit v takovéto situaci o snižování daňového zatížení nebo dani z příjmů je naprostý nesmysl a je to v rozporu se skutečností.
Proto tedy podávám tento návrh: Jedná se o změny, které jsou ale návrhem jedním. V § 15 odst. 1 písm. a) se částka 26.400 korun nahrazuje částkou 30.000 korun. V § 15 odst. 1 písm. c) se částka 26.400 korun nahrazuje částkou 30.000 korun. V § 15 odst. 2 se částky 26.400 korun nahrazují částkami 30.000 korun.
Já nechci na rozdíl od jiných předstírat, že tento návrh nemá žádný rozpočtový dopad. Řekl jsem Vám předtím, že ty návrhy, které schválil rozpočtový výbor, nemají rozpočtový dopad vzhledem k té částce, o které vláda hovoří, že je k dispozici na úpravu daní v příštím roce. Tento návrh znamená celkový rozpočtový dopad přibližně v rozsahu 1 mld. korun, z toho v příštím roce cca tři čtvrtě miliardy korun. Jak tento problém vyřešit, řeknu za chvíli.
Další návrh se týká snížení sazeb daně z příjmu právnických osob. Tato daň byla v minulých letech skutečně na rozdíl od daně z příjmu právnických osob postupně snižována a vláda a ministr financí toto snižování stále oslavovali. V poslední době ovšem k tomuto snižování už docházelo velmi pomalu a na příští rok není navrhována úprava žádná. Při tom na jaře tohoto roku vláda tomuto parlamentu, ovšem v minulém volebním období, navrhla snížit tuto daň pro rok 1997 z 39 % na 35 %. Odůvodňováno to bylo tím, že se v této věci přiblížíme sazbám vybraných států Evropské unie, např. Nizozemí, Rakousko 34 %, Francie 33,3 % - to čtu z odůvodnění vládního návrhu.
Musím říci, i zde byly vybrány ty státy, které mají poměrně nízkou tuto daň, ale já se domnívám, že tato úprava je potřebná. Hovořil o tom při prvním čtení státního rozpočtu už předseda rozpočtového výboru. Nám se stávají dvě věci. Jednak, přestože to zdanění je vysoké, tak výběr z této daně jaksi nestoupá tak, jak by stoupat měl a mohl. Je to možná proto, že to zdanění je opravdu tak vysoké, že jsme na druhé straně, nebo že jsme za vrcholem Lafferovy křivky, nevím.
Ale jednu věc vím jistě. Podniky se zahraniční účastí prostě nevykazují zisk u nás, ale vykazují zisk v západních zemích. A k tomu je prostě jediný důvod. Ten důvod je v tom, že zdanění tam je podstatně nižší a že se to tedy vyplácí. To znamená, že dochází vlastně k daňovým únikům, k únikům v podstatě legálním, protože je těžko lze prokázat, a k únikům, které by být nemusely, kdyby to zdanění bylo nižší u nás. Byly by zde vyšší příjmy státního rozpočtu a neplnili bychom jaksi prací našich lidí státní rozpočty jiných zemí. Já se domnívám, že nejsme v situaci, abychom si toto mohli dovolit.
Podávám proto tento návrh: "V § 21 odst. 1 se sazba 39 % nahrazuje sazbou 35 %." Ani tento návrh není rozpočtově neutrální. Opakuji, je to opět vládní návrh, návrh vlády této koalice. Je to návrh - stejně jako ten předchozí - učiněný před volbami, v době, kdy ODA navrhovala ještě razantnější snížení daní a kdy strany vládní koalice prohlásily, že jsou pro snižování daní a podávaly společně tento vládní návrh. Vyjadřovali se k němu kladně i někteří představitelé jiných stran této sněmovny.
Pokud chceme dát občanům najevo, že se nejednalo o plané předvolební sliby, které po volbách byly rychle zapomenuty, doporučoval bych pro tyto návrhy hlasovat.
Je pravda, že i tento návrh má dopad do rozpočtu. V r. 1997 činí tento dopad cca 2,75 mld. Kč. Co to znamená? Znamená to, že oba návrhy, které jsem podal, mají přibližný dopad do veřejného rozpočtu v příštím roce 3,5 mld. Kč, z toho 2,5 mld. Kč do rozpočtu státního a 1 mld. Kč do rozpočtů místních. Jejich přijetí - aby nedošlo k tomu, že by státní rozpočet nebyl navržen jako vyrovnaný (což bylo touto sněmovnu schváleno) - předpokládá, že při schvalování státního rozpočtu tato sněmovna zároveň zařadí do příjmů veřejných rozpočtů na rok 1997 buď 3,5 mld. Kč z přebytku r. 1995, tedy z rezerv, kde je tento přebytek uložen, a odpovídajícím způsobem se sníží daňové příjmy z daní z příjmů právnických a fyzických osob jak ve státním rozpočtu tak v rozpočtech místních.
To je jeden postup, který je možné zvolit, a znamená, že by vlastně tento dopad byl vyrovnán malinkou částí toho, co stát navíc vybral od daňových poplatníků v r. 1995. Inflační dopady jsou v této věci směšné, když dovolíte.
Je zde možné ještě alternativní řešení, které by umožňovalo z tohoto přebytku použít pouze 2,5 mld. Kč, tedy necelou polovinu tohoto přebytku a použít ji pouze do příjmů rozpočtu státního. Zároveň snížit daňové příjmy jak státního tak místních rozpočtů z této daně. Znamenalo by to, že by státní rozpočet opět zůstal vyrovnaný a rozpočty místní by zůstaly stále přebytkové, a to o 1,3 mld. Kč, zatímco v případě vládního návrhu jsou přebytkové o 2,3 mld. Kč.
Domnívám se, že tato úprava je správná. Uvažte ji i z hlediska důvěry občanů v předvolební sliby a v chování politických stran v předvolební a povolební situaci. Děkuji vám za pozornost.