Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Váš příspěvek do všeobecné části rozpravy ke Zprávě o stavu vysílání a činnosti Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, byl opravdu více než všeobecný, nicméně musím se v tomto okamžiku otázat, chce-li se ještě někdo vyjádřit ve všeobecné části rozpravy. Nevidím nikoho, takže všeobecnou část končím.
Otevírám rozpravu podrobnou, ve které uděluji slovo panu poslanci Krejsovi.
Poslanec Josef Krejsa: Začnu k věci, a sice zprávou na str. 8. Okolnosti při udělování licence, bod výsledky hospodaření stanice. Nelze brát v úvahu, protože tvoří bankovní tajemství a je zcela věcí vysilatele. Lze ho brát v úvahu pouze tam, kde velký finanční obrat může umožnit skryté praní špinavých peněz, jako u TV stanic s celoplošným pokrytím. Prosím, aby panu předsedajícímu neuniklo, že jsem pana Železného nejmenoval.
Dále str. 12 - perspektivní využití kanálů 61 až 69 pro digitální televizní vysílání. Nelze podle studie Testcomu ani z technických hledisek doporučit. Vhodnější pro tento druh vysílání se jeví využití kanálů 6 až 12 ve třetím televizním pásmu. Kanály 61 až 69 je vhodnější pro charakter jejich šíření, který se velmi přibližuje šíření v mikrovlnném pásmu, využít pro terestriální pokrytí území s celoplošnými programy vysílači malých výkonů ve stoprocentním synchronním provozu, které nahradí množství převaděčů a vysílačů ve třetím TV pásmu. To se tedy může uvolnit pro jiného zájemce. Do tohoto pásma konkrétně na kanál 12 je již mezinárodně doporučeno realizovat vysílání digitálního rozhlasu, jak je ve zprávě také uvedeno.
K přílohám. Příloha č. 1 str. 1. Art Production K a Supernova nezahájily vysílání do 360 dnů od udělení licence přesto, že na satelitech je dostatek volných transportérů. Z toho důvodu jim měla být odebrána licence, dnes registrace, a nestalo se tak.
Drobná poznámka. TV Nova, celoplošná terestriální síť - federální parlament a Rada v čele s nechvalně proslulým dr. Kortem vytvořily tzv. privatizací vysílací sítě bývalé F1 samy podmínky nerovné hospodářské soutěže, kterou dnešní Rada kritizuje velmi správně v příloze 3 str. 2 odst. 4. Zatím však bez valného výsledku. Tato privatizace v uvozovkách byla vlastně a de facto zcizení majetku konkrétních osob spoluvlastníků, z jejichž koncesionářských poplatků byl tento majetek od roku 1953 postupně za přispění státu pořizován. Jedná se o soubor vysílačů, spojové techniky, budov a pozemků, které dnes slouží k provozování okruhů TV Nova ke komerční činnosti, která by jinak nebyla možná. Protože tato síť byla zavedena v roce 1953, je na její přijímací straně 100 % technických zařízení, umožňujících její příjem - společné antény, kabelové rozvody, soukromé antény, televizory. Přesto byla tato síť licencí propůjčena na 12 let - opakuji na 12 let - obchodní společností k podnikání, čímž došlo vlastně k neoprávněnému nakládání s cizím majetkem, a to ještě bez jakéhokoliv správního poplatku, protože v době udělení licence neplatil ještě výnos Ministerstva financí o správních poplatcích za licence.
Z těchto daných technických podmínek zavedeného vysílacího okruhu vyplývá okamžitá vysoká sledovanost TV Nova. Nerovné podmínky hospodářské soutěže jsou navíc umocněny tím, že druhý celoplošný provozovatel Premiéra TV si musí celou vysílací síť vybudovat sama a postupně a navíc v době, kdy jí ubíhá čas licence.
Obdobně jsou na tom i regionální a lokální televizní stanice. Navíc koncesionář platí výstavbu sítě ČT 2 a dostavbu ČT 1 namísto toho, aby poplatky byly využity na tvorbu programů ve veřejnoprávní televizi. Nekompetentním rozhodnutím bývalé Rady - opakuji bývalé Rady - byly způsobeny vyčíslitelné mnohamilionové škody distributorům a půjčovnám videokazet, dále firmám zabývajícím se prodejem satelitních zařízení, neboť programovou náplní tvořila Nova nekalou konkurenci těmto firmám, z nichž mnohé díky tomu zkrachovaly. Přidělením zavedené celoplošné sítě komerční společnosti byl vytvořen nebezpečný precedens, neboť žádný jiný stát si nedovolí takovou síť zapůjčit k podnikání soukromníkovi.
Pokud se týká zařízení na straně přijímající, jenom přestavba tohoto zařízení v Praze na vysílač Žižkov na programy F 1, ČTV a bývalé OK 3 stála zhruba 70 mil. korun. Tím, že Nova obsadila okruh bývalé F 1, měla okamžitý přístup k divákovi, zatímco Premiéra TV není dodnes přijímatelná ve 40 % domů se společnou anténou, protože doplnění zařízení si musí zaplatit již majitel domu na rozdíl od státní dotace v případě TV Nova.
K příloze 2 - plán využití kmitočtu pro rozhlasové a TV vysílání. Str. 7. Není konkrétně uvedeno, které kmitočty jsou blokovány Leteckou navigační službou a které kmitočty lze použít pro lokální dokrývání.
Str. 8. Přestože je ve zprávě za rok 1995 až 1996 uvedeno, že kanál 41 ve Svitavách patří TV Premiéra, ještě stále koncem roku 1996 není ukončen spor s TV Nova.
Str. 10. Přidělením kmitočtu pro kanál 44 Pardubice, jde o tzv. Zubr TV, s výkonem 8 wattů došlo ke kolizi a rušení s kmitočtem kanálu 45 s výkonem 100 kilowattů z pozice Rychnov pro firmu Plus TV.
Dále není kontrola, které z 534 převaděčů patřících do sítě TV Nova jsou v současnosti vypnuty a jedná se tedy o přerušení vysílání, kde by rovněž bylo možné kmitočet přidělit někomu jinému. Chybí mi rovněž informace, jak jsou Radou kontrolovány předpisy související s dodržováním autorského zákona.
Ve všech televizních stanicích jsou vysílány pořady z archivu Krátkého filmu, a. s.. Tento archiv byl vytvořen za státní peníze v době existence Krátkého filmu, státního podniku. Výtěžek z realizace tohoto archivu by měl patřit státu, stejně jako je tomu u celovečerních filmů, jež obhospodařuje stát a jsou jeho majetkem.
Postrádám rovněž vysvětlení, proč rada jako orgán státní správy sídlí v soukromém objektu na periferii hlavního města, za který platí značné nájemné, přesto, že objekt je pro potřeby činnosti rady malý a nereprezentativní. Jsou možnosti využití objektu, jež spravuje stát, nebo jsou státním majetkem. Jednou z možných variant je využití objektu Státního podniku Orbis Strahov, kde jsou okamžité možnosti díky vybavení rozhlasovou a televizní technologií k monitoringům a ke kontrole rozhlasových a televizních stanic, nehledě na možnost pořádání veřejných slyšení a tiskových konferencí v reprezentativním prostředí. Stejně tak možnost přístupu k objektu a možnost parkování, včetně propojení s ústřední řídící stanicí Českých radiokomunikací se nabízí.
Co se týká nákladů na provoz budovy, a tady prosím o pozornost, dle mých expertů je podstatně nižší, než současný nájem rady. Příloha 1, strana 17. Rada nekontroluje, nebo přesněji nemá možnost účinně postihovat dodržování přidělených lokalit pro jednotlivé kabelové televize. Např. společnost Datel má přiděleny lokality Novodvorská, Pankrác a Modřany, přesto v této lokalitě působí již Cabel Holding, protože jeho technologie distribuce signálu z hlavní stanice pomocí systému MMDS umožňuje rychleji instalovat přípojky k účastníkům-abonentům, než to dovoluje klasická kabelová technologie řádně licenzovaných firem.
Omezení licence pro šíření vysílání v pásmu 2,1 až 2,3 systémem MMDS do roku 2000 je v případě jiných lokalit než Praha nesmysl. Zvláště v lokalitách, kde jiný systém z technického nebo ekonomického hlediska je nemožný. Bude-li do roku 2000 dosaženo početné klientely na přijímací straně, stane se ukončení provozu tohoto systému politickou otázkou a přinese parlamentu spousty přímo neřešitelných problémů, které by se dnes ještě daly zvládnout.
Dámy a pánové, přes veškeré uvedené podstatné výhrady prohlašuji, že náš poslanecký klub v rámci státotvornosti zvažuje schválení zprávy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Krejsovi a prosím pana předsedu komise pro sdělovací prostředky pana místopředsedu Kasala, aby se ujal slova.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane místopředsedo, paní a pánové, já musím zaprvé říci, že jsem potěšen tím, že se tu rozvinula diskuse na toto téma, která byla převážné věcná, oproštěná od nějakých úzce motivovaných zájmů. Asi nikdo z vás, zvláště ti, kteří jsou členové komise a kteří měli možnost mě sledovat při diskusi s radou, mě nebudou podezřívat z toho, že bych byl předseda nebo člen Fan-klubu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Nejsem, pane Černý, nejsem.
Ale co chci říci. Myslím si, že především musíme také zvážit, jaké parlament vytvořil podmínky pro práci této rady a jaké podmínky rada od parlamentu také žádala, abychom vytvořili. Ne pro ni samu, ale pro úřad.
Osobně vidím nejslabší místo této diskuse v práci úřadu rady. Ne pro to, že by tam snad nedělali odborníci, ale protože ten úřad není schopný nápor práce, který je v této době, zvládnout.
Rozumím těm obavám, které tu zazněly, že rada nemůže pracovat pod neustálým tlakem z toho, že bude odvolána, z obavy, že Poslanecká sněmovna každých půl roku bude diskutovat na téma, zda vyslovit či nevyslovit ke zprávě negativní stanovisko.
Chtěl bych reagovat na několik příspěvků, které zde odezněly. Nesouhlasím s tím, že by Ministerstvo kultury mělo být tím orgánem, který se má starat o práci rady. Tím orgánem jsme my, Poslanecká sněmovna. Naší povinností je, abychom ve spolupráci s ministerstvem kultury a ve spolupráci s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání vytvořili takový legislativní prostor, kde rada bude moci řádným způsobem pracovat.
Chci říci, že se mi příliš nelíbí možnost, jediná možnost, jak disponovat s mandátem rady před jeho vypršením, tzn. nutnost vyjádřit dvakrát nesouhlas se zprávou rady, zvlášť když ji projednáváme v podstatě tři čtvrtě roku poté, co zpráva vyčerpala období, za které je pojednána. Beru to spíše jako námět do příštího období, kdy by zcela nepochybně mělo dojít k tomu, že se zákon, týkající se práce rady, nějakým způsobem pozmění k lepšímu.
Ještě jednou, jsem velmi rád, že tu odezněly věcné připomínky. Přiznávám se docela rád, že pan poslanec Krejsa se přihlásil do podrobné rozpravy, protože s většinou z toho, co řekl, je možno souhlasit. Snad možná ne s tím, že rada leží na periferii města Prahy, protože hřbitov určitě není periferií v Praze. Myslím si, že za hřbitovem ještě existují další objekty.
Když bych to měl shrnout, před komisí, před parlamentem, před výborem čeká a stoji celá řada problémů, které musíme vyřešit, doufám, že v tomto volebním období.
To, že bychom odvolali v nejbližších měsících radu, by nevedlo ke stabilizaci toho, o čem má rada rozhodovat. Vzbudilo by to naopak velkou nestabilitu a prostor pro rozhodování o velmi vážných věcech pod tlakem druhého neschválení zprávy.
Proto se chci připojit k těm, kteří po velkém váhání, ale přesto budou hlasovat pro přijetí zprávy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Chci říci, že ta diskuse na půdě komise pro sdělovací prostředky byla velmi bouřlivá, dokonce tak bouřlivá, že nejenže se odehrávala mezi poslanci a zástupci rady, ale odehrávala se velmi bouřlivá diskuse i mezi poslanci. Já sám jsem byl rovněž osočen z toho, že nějakým způsobem se podílím na nervozitě, která při projednávání této zprávy vzešla, a nejsem rozhodně prost viny na tom, že diskuse byla tak ostře vyhrocená, ale přesto se domnívám, že právě komise a výbor jsou tím správným prostředím, kde by všechny výtky, všechny obavy, všechny stesky měly naprosto otevřeně zaznít.
Nevím, jestli v průběhu mé řeči přišli zástupci rady. Osobně mě velmi mrzí, že při projednávání tohoto fundamentálního dokumentu, který rada připravila a předkládá v podstatě jednou za rok, je zřejmě rada zaměstnána jinou činností. Přesto však potvrzuji to, co jsem řekl. Budu hlasovat pro zprávu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu místopředsedovi Kasalovi. Ptám se, hlásí-li se ještě někdo do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu končím. Pardon, předseda klubu ODS pan poslanec Uhde se hlásí o slovo.
Poslanec Milan Uhde: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, žádám o desetiminutovou přestávku na poradu klubu. Je lhostejné, jestli to bude před závěrečným slovem zpravodaje nebo po něm, zkrátka před hlasováním. Děkuji za pochopení.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: V tomto okamžiku bych se, pane kolego, zeptal pana zpravodaje, chce-li vystoupit teď nebo počká až po klubu. protože je členem klubu, který požádal o přestávku. Pane zpravodaji, nechám to na vás.
Poslanec Martin Přibáň: Myslím, že několik stručných vět, které chci říci před hlasováním, mohu říci až těsně před hlasováním. Souhlasím s tím, že bude přestávka ihned.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Takže v tomto okamžiku vyhlašuji přestávku a ve sněmovně se sejdeme v 15.31 hodin. Upozorňuji na to, že 16. hodina je hodinou, kdy začínají interpelace a měli bychom projednat ještě jeden bod.
(Schůze přerušena v 15.22 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 15.31 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Měli bychom pokračovat v přerušené schůzi, v projednávání přerušeného bodu týkajícího se zprávy o stavu vysílání a činnosti Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání. S ohledem na to, že očekávám, že po závěrečném slově zpravodaje budeme hlasovat o přednesených návrzích, tak jsem vás v mezidobí odhlásil a požádám vás, abyste se v průběhu závěrečného vystoupení zpravodaje znovu přihlásili. Pana zpravodaje poslance Martina Přibáně prosím, aby po skončení rozpravy přednesl závěrečné slovo. Zároveň vás všechny důrazně žádám a prosím o pozornost, o klid, aby naše jednání mohlo probíhat v důstojném rámci. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Martin Přibáň: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že to, co by se dalo nazvat závěrečným slovem po stránce obsahové zde do značné míry přednesl předseda stálé komise a místopředseda sněmovny pan Kasal. Já bych chtěl rovněž, stejně jako on, zdůraznit, že si velice cením toho, že diskuse proběhla většinou na vysoce věcné rovině, že byla prosta jakýchkoli útoků, jakýchkoli napadání a obviňování z toho či onoho.
Chtěl bych říci, že je mi jasné, že ty argumenty, které hovoří o tom, že vlastně projednáváme zprávu za rok 1995 a tudíž bychom neměli koncem roku 1996 ji jakýmkoli způsobem zpochybňovat, protože to nemá smysl, jsou jenom argumenty zástupné. Ten podstatný argument je, jestli tato sněmovna chce nebo nechce dopřát další činnost státnímu orgánu, který funguje 2 roky, za ty 2 roky získal nějakou zkušenost, a který podle mého názoru, přes mnoho chyb, kterých se dopustil, má právo a má na to, aby ve své činnosti pokračoval. Zvláště nyní, když se nám podařilo zákonem ustanovit správného partnera.
Takže s těmito několika slovy přikročím k tomu, abych vám sdělil, že byla navržena 2 usnesení. Jeden návrh usnesení, který jsem předložil já jménem výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a jménem stálé komise Parlamentu pro sdělovací prostředky, je složen ze dvou částí, z části 1. a části 11. část 1. zní - výbor doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas se zprávou o stavu vysílání a činnosti Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání v roce 1995. část II. zní - výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout toto usnesení: Poslanecká sněmovna žádá Radu ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, aby do 15. prosince předložila zprávu o činnosti Rady za období od 1. února 1996 do 30. září 1996, jejíž součástí bude též souhrn legislativních problémů týkajících se sdělovacích prostředků v české republice spolu s návrhy na jednotlivá řešení.
Proti tomuto návrhu usnesení stojí návrh paní místopředsedkyně Buzkové, která navrhuje velice stručné usnesení: Poslanecká sněmovna nevyslovuje souhlas se zprávou o stavu vysílání a činnosti Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání v roce 1995. Buďto nevyslovuje souhlas nebo vyslovuje nesouhlas - nebyl jsem s to postřehnout, kterou z obou formulací paní místopředsedkyně zvolila. Myslím, že to není podstatné.
Jelikož paní místopředsedkyně navrhla jednobodové usnesení a já navrhuji dvoubodové, navrhuji, aby se hlasovalo v případě hlasování o mém návrhu zvlášť o každém bodu. Pane předsedající, je možno přistoupit k tomuto aktu.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Ještě se vás zeptám, pane zpravodaji, v jakém pořadí navrhujete hlasovat. Podle mě by se podle paragrafu 72 mělo hlasovat nejdříve o návrhu paní poslankyně Buzkové. Pletu-li se, vyveďte mě z omylu.
Poslanec Martin Přibáň: Já myslím, že to je dobrý postup.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji. Ještě bych si troufl připomenout těm, kteří přišli o několik minut později, že jsem vás v době přestávky pro jednání klubů odhlásil. Prosím, aby ti, kteří nejsou přihlášeni, se přihlásili. Za malý okamžik nechám hlasovat o návrhu paní místopředsedkyně Buzkové, který v podstatě odmítá předloženou zprávu rady.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 35.
Táži se, kdo je pro, aby by! takovýto návrh přijat, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Konstatuji, že z přítomných 172 poslanců bylo pro 47, proti 101, tento návrh nebyl přijat.
Dále bychom měli hlasovat o návrhu usnesení, tak jak jej přednesl zpravodaj výboru pan poslanec Přibáň, a to po částech. Přejete si ještě jednou slyšet tento návrh? Není tomu tak. Zahajuji hlasování pořadové číslo 36, ve kterém hlasujeme o první části předneseného návrhu.
Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?
Z přítomných 174 poslanců hlasovalo 126 pro, 37 bylo proti. Tento návrh byl přijat.
Můžeme zahájit hlasování o druhé části předneseného návrhu. Zahajuji hlasování pořadové číslo 37.
Táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že z přítomných 174 poslanců hlasovalo pro 164, proti hlasovali 3. I tento návrh byl přijat.
Domnívám se, že byly přijaty obě dvě části navrhovaného usnesení. Není potřebné hlasovat o celku. Usnesení bylo schváleno. Děkuji zpravodaji panu poslanci Přibáňovi.
Přistoupíme k projednání posledního bodu dnešního programu před interpelacemi, a tím je
14.
Návrh usnesení Poslanecké sněmovny na zrušení
usnesení Městského zastupitelstva města Děčín
V úterý 29. října jsme vyslechli odůvodnění zpravodaje výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí pana poslance Dušana Kulky. V rozpravě byl vysloven požadavek, aby byl poslancům rozdán podkladový materiál k tomuto bodu. Poté bylo jednání přerušeno. Podkladové materiály vám byly rozdány, můžeme tedy v jednání pokračovat. Poprosím pana poslance Kulku, aby navrhl, jak dále budeme pokračovat v rozpravě. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Dušan Kulka: Děkuji. Já jsem na rozpacích, pane předsedající, zdali mám zopakovat odůvodnění tohoto bodu nebo jestli můžeme rovnou pokračovat v rozpravě, která začala.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Já myslím, pane poslanče, že bych se měl v tomto okamžiku zeptat, chce-li někdo připomenout ten okamžik, v jakém jsme přerušili toto projednávání. Zdá se, že tomu tak není. Zeptám se tedy, jestli se někdo hlásí do rozpravy? Hlásí se pan poslanec Václav Grulich a já mu uděluji slovo.
Poslanec Václav Grulich: Pane předsedající, dámy a pánové, mám v úmyslu vystoupit ne proto, abych komentoval návrh usnesení, ten vám byl předložen a předpokládám, že je srozumitelný a jasný. Došlo však k určité technické záležitosti, kterou bychom si měli ujasnit, aby naše příští jednání v podobných záležitostech netrpěla odklady a abychom nedělali zbytečné věci.
Původně vám pověřený zpravodaj - pan poslanec Kulka - předložil návrh usnesení přesně podle jednacího řádu. Jednací řád v § 41 odst. 1 říká: Výbor přijímá o výsledcích svých jednání usnesení, Určený zpravodaj nebo zpravodajové se na vypracování usnesení podílejí. Usnesení podepisuje předseda, určený zpravodaj výboru a ověřovatel výboru. To se stalo.
Odstavec 2 tohoto paragrafu říká: Výbor předloží usnesení podle povahy věci sněmovně nebo je může zaslat příslušnému členu vlády nebo vedoucímu jiného ústředního správního úřadu. To se také stalo. Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí předložil usnesení sněmovně.
My všichni víme, :že výbory jsou složeny podle poměrného zastoupení, Věci, které přicházejí na naše lavice, jsou určeny jednotlivým výborům, aby se podrobně s nimi nemusela zabývat celá sněmovna a aby sněmovna nebyla zahlcena zbytečnými materiály. Zde došlo k opakované žádosti pana poslance Matulky a tolerantnosti řídícího schůze. Tyto žádosti byly splněny. Nejprve byl požadavek, aby byly podány podrobnější informace. Ty byly podány. Poté byl požadavek, aby byly dodány ještě předmětné záležitosti, to znamená další věci, které se toho týkaly. To vlastně znamená veškeré písemnosti, které okolo předmětné záležitosti proběhly. Tedy totéž, co projednával podvýbor pro veřejnou správu, co poté podle návrhu a výsledků projednávání projednával výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, ještě nyní v komplexním obsazení dostává sněmovna. Je to asi 26 stran, jak vidíte. Kdybychom vám předložili jen výsek z usnesení zastupitelstva, samozřejmě by vzešla námitka, že to není usnesení. Usnesení má 14 stran a tohoto předmětu jednání se týká jeden odstavec.
Nicméně dali jsme vám k dispozici všechny doklady, které proběhly. Ale vřele bych doporučoval pro futuro, aby tam, kde výbor je zodpovědný za určitou činnost, za to, že přednese zodpovědně návrh po projednání ve výboru, kde jsou zástupci všech politických stran, aby sněmovna nemusela být zahlcována dalšími materiály. Nemluvím o ekonomické zátěži. Je to pracovní zátěž a nevěřím tomu, že 200 poslanců bude mít čas, aby pročetlo všechny materiály, které se toho týkají a které jsme donuceni vám tímto konsensem předložit. Myslím si, že by to nebylo reálné, že takové jednání by nebylo produktivní. Proto vřele doporučuji, abychom zodpovědnost a váhu, kterou jsme položili na výbory, na nich nechali a abychom nepožadovali na jednání sněmovny zbytečné materiály, protože nic víc, než bylo ve zdůvodnění, které podepsal ve zprávě místopředseda Kulka, se nemůžete z materiálů, které jste dostali, dovědět. A také jste se nedověděli. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Slovo uděluji panu poslanci Matulkovi, který se o ně přihlásil.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, já jsem byl vlastně k tomu slovu de facto vyvolán předřečníkem, neboť já jsem to byt, kdo požadoval předložení materiálů.
Já jsem samozřejmě neřekl, že žádám veškerý spisový materiál, to by byla hrubá nepravda něco takového tu tvrdit. Stačí se podívat do záznamu. Pokud mne paměť neklame, řekl jsem, že máme-li zrušit nějaké usnesení zastupitelstva, bylo by vhodné ho alespoň vidět, abychom ho měli předloženo atd.
My máme několik možností. Samozřejmě můžeme se důsledně držet jednacího řádu, naopak na druhé straně máme možnost švejkovat a rozmnožovat nebo pořizovat 200krát fotokopii nějaké doručenky - což jsme také ve spisových materiálech dostali, ačkoliv jsem o takový nesmysl nežádal - ale máme třetí možnost používat také selského rozumu, pokud nám nechybí. Já bych se za toto řešení přimlouval. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu poslanci Matulkovi. Nikoho dalšího přihlášeného do rozpravy nevidím. Takže rozpravu končím a táži se zpravodaje výboru, zda se chce na závěr vyjádřit. Nechce. Takže přistoupíme k hlasování o následujícím návrhu usnesení, které vám přečtu.
Poslanecká sněmovna ruší usnesení městského zastupitelstva Děčín č. IX ze dne 23. května 1996, neboť je v rozporu s § 36 A odst. 4 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Takto zní návrh, o kterém v tomto okamžiku nechávám hlasovat pod pořadovým číslem 38.
Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Oznamuji vám, že z přítomných 160 poslanců bylo 138 pro, nikdo proti. Tento návrh usnesení byl schválen.
V tomto okamžiku, dámy a pánové, je 15.48 hodin. V 16.00 hodin zahájíme v této sněmovně bod interpelace. Děkuji vám a vyhlašuji 12 minut přestávku.
(Schůze přerušena v 15.48 hodin.)
(Schůze po přestávce zahájena v 16.00 hod.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Dámy a pánové, ve sněmovně nás není ani zdaleka tolik, abychom mohli začít jednání. Jak všichni ze všech stran konstatujeme, jsou interpelace velmi významné. interpelace považuje opozice i koalice za významný institut, nesčíslněkrát o tom hovoříme ve svých vystoupeních, tudíž bych považoval za velice nedůstojné, kdybychom premiéra a další ministry předvolávali v takovéto situaci, kdy sněmovna je takřka prázdná. Já se pokusím ještě jednou vyzvat vás ze sněmovních kuloárů. Myslím si, že zejména poté, co jsou dopředu interpelace specifikované, víme, na co budou premiér a ministři odpovídat, by jejich odpovědi měly být pro nás pro všechny natolik zajímavé, abychom byli ve sněmovně v civilizovanějším počtu.
Přesto, že jsem se pokusil několikrát vás vyzvat z kuloárů, poprosím službu a pana místopředsedu Kasala, aby zavřeli dveře, aby nebyli ti z nás, co jsou zde v jednací síni, rušeni a zahájím další bod programu, kterým jsou
15.
Ústní interpelace určené předsedovi vlády České
republiky a ostatním členům vlády
Po zahájení 6. schůze Poslanecké sněmovny jsme si za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou diskutovat a klást ústní interpelace nejprve předsedovi vlády ČR panu Václavu Klausovi či vládě ČR, a to v čase od 16 do 17 hod., potom ostatním členům vlády ČR. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí, resp. jejich první stránky, nám byly ve středu rozdány do lavic.
Nyní dávám slovo panu poslanci Zdeňku Kramperovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády pana Václava Klause. Připraví se pan poslanec Oldřich Vrcha.