Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Škromachovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Špidla. Připraví se pan ministr Dlouhý.
Poslanec Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážené poslankyně, vážení poslanci, v diskusi v této sněmovně se ukazuje postup, který jakoby vypadl z knihy Isaaka Deutschera Nervy vlády. Je to postup, kterému se říká strategie rozjetého rychlíku. Vláda používá tuto strategii s velkou chutí a velmi ráda. Tato strategie je nastartovaná ve zdravotnictví, tuto strategii naznačil pan ministr Ruml, když prohlásil, že stejně nepodá jiný zákon než ten, který mu byl vrácen k přepracování a tato strategie se objevuje v úvahách, že v okamžiku, kdy bude tento vládní návrh vrácen k přepracování, vláda se prostě rozhodne a nic neudělá.
Je to zoufalé. Je to zoufalá představa, že by něco takového bylo možné. Ale je to něco, k čemu by možná vláda odvahu našla, ale nepředpokládám, že ji bude mít. Protože je základní odpovědností jakéhokoliv ústavního činitele starat se o blaho národa, o blaho celého státu. Je zoufalé, pokud při prvém neúspěchu odmítá svou povinnost konat. Myslím si, že bychom si to měli uvědomit, že dramatické spojení tohoto zákona se státním rozpočtem je velmi prázdné. Protože suma, o které se jedná, je 2,5 miliardy, což je půl procenta příjmů státního rozpočtu. Čili je to něco, co je možné ve státním rozpočtu najít. Měli bychom si uvědomit, že případná deregulace, pokud k ní vláda sáhne, vstoupí v platnost 1. 7. Je tady dost časového prostoru, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí mohlo konat.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Špidlovi. Prosím, aby se ujal slova pan ministr Dlouhý. Dále se přihlásil pan poslanec Oldřich Vojíř.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych rovněž přispěl v tomto okamžiku do diskuse k předloženému návrhu. Považuji v souladu se standardními politickými mechanismy v demokratických sněmovnách za přirozené, že předloží-li vláda materiál tohoto druhu, opozice toto využije k diskusi a k prosazení svých politických cílů. Nicméně v uplynulých 30 či 40 minutách jsme slyšeli tolik podle mého názoru zavádějících informací, tolik polopravd, že to prostě musím odmítnout.
Trochu v obecné podobě bych se ztotožnil se závěry, které učinili dva z mých předřečníků. Jedním byl pan poslanec Holub, druhým byl pan poslanec Budinský. Vzhledem k tomu, že jsem ten člen vlády, na kterého vlastně spadá největší část kritiky, protože velká většina těch věcí, o kterých byla zde řeč, spadá do kompetence resortu,, který v současné době řídím a který jsem řídil v uplynulých 4 letech, včetně toho, že jsem převzal ministerstvo kolegy Dyby, který zde byl tak pěkně vzpomenut, tak bych přece jenom rád se zmínil o některých detailnějších, konkrétnějších věcech.
Musím ale začít drobnými popíchnutími. Paní zpravodajko, dáma u řečniště, která hovoří o energetice je jistě určitým oživením této sněmovny, bezesporu, aspoň ve srovnání s minulým volebním obdobím. Nicméně považuji za neférové zdůraznit, že nějaká vyhláška byla zrušena - s určitým politikem v hlase - aniž byste stejným dechem řekla, že současně jiná vyhláška byla zavedena, na základě nového zákona, který schválila tato sněmovna. (Neklid v sále. Bušení do stolu. Hlas: Porušujete jednací řád.) Dokonce bych si dovolil vyslovit názor, že by se mi líbilo, kdyby zpravodajové k zákonu hovořili o tom zákoně, který komentují sněmovně, bez toho politika, které - přiznávám - je zcela přirozené pro poslance opozice, aby je v diskusi uvedli.
Chtěl bych dále odmítnout tvrzení, že se nic nezměnilo v uplynulých 4 letech. (Projevy protestu.) Já vás mohu oslovit podle jednacího řádu, já jsem se informoval.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní a pánové, já nechci vstupovat panu ministrovi do řeči, ale je to už po několikáté, kdy se ukazuje, že je potřeba si jednací řád přečíst. Učiňme to, prosím! Já jsem vyvolal ministra vlády České republiky, ne poslance Dlouhého. Připomínám to pro ty, kteří - když uvádím řečníka - nedávají pozor.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Já vás oslovuji navíc zcela přátelsky a diskusně. Pokud si to nebudete přát, tak už to víckrát neudělám. (Smích.) Chtěl bych se ale vrátit k meritu věci.
Zaprvé obecně není pravda, že se v uplynulých 4 letech nic nestalo. Dokonce i konkrétní pravda agregátní makroekonomické výsledky svědčí o tom, že se v našem energetickém hospodářství, někdy pohříchu pomalu, ale přece jenom, věci mění k lepšímu.
Pokles energetických náročností - a nejenom náročnosti na hrubý domácí produkt, kde to bylo dáno třeba v letech 1992-1993 také poklesem ekonomické aktivity, ale pokles konečné spotřeby na hlavu na hrubý domácí produkt, když to očistíme od těch různých kolísání, nastává. V této zemi klesá spotřeba energií, ne tak rychle, jak bychom si přáli, jistěže ne, ale klesá. Stejně tak došlo ke změně legislativy, k zásadní změně legislativy. Zase to není ještě legislativa ideální a je nutno ji zlepšit. Dostanu se k tomu.
Došlo přece jenom i k určitým změnám v posunech vlastnické struktury v oblasti energetického hospodářství a postupně se usazuje regulační mechanismus. Ale hlavně jsem cítil určitou nekonzistenci v opozičních vyjádřeních. První oblast kritiky spočívala v tom, že liberalizaci cen v oblasti energetiky je nutno rozložit. Ale ano, toto jsme učinili. Na rozdíl od většiny obecných reformních kroků, platných i pro energetická odvětví, přece jenom v tomto odvětví v letech 1990 - 1995 bylo omezení v postupu liberalizace cen energetických komodit, ať se jednalo o plyn, teplo, elektřinu či pohonné hmoty.
Současně s postupující liberalizací paliv a energie na zdrojích byla zavedena především v monopolních odvětvích regulace cen pro konečnou spotřebu domácností. A tato regulace se uvolňuje velmi pomalu. Myslím si, že jestliže někdo vládu kritizuje ze strany opozice, že příliš pospícháme s deregulací, tak chci zdůraznit, že v uplynulých pěti letech, právě v oblasti energetiky tomu bylo naopak. Ta liberalizace a deregulace zde byla velmi pomalá, rozložená, a ještě se vrátím k tomu, jak u tepla vedla k obrovským nárokům na výdaje státního rozpočtu, na výdaje, které v jiných oblastech chybí, výdaje, které musíme zaplatit my všichni jako daňoví poplatníci.
Za druhé zazněla tady několikrát z úst paní zpravodajky a dalších pánů poslanců a paní poslankyň kritika stávajících vyhlášek. Dovolte mi, abych se k tomu vyjádřil trochu podrobněji.
Základním kontroverzním místem je zde vstup tepla do budovy, vztah mezi výrobcem a distributorem tepla na straně jedné a konečným spotřebitelem, protože ve velké většině případů je mezi nimi někdo třetí, to je vlastník objektu. A jsou různé zákonné normy, podle kterých se tyto vztahy řídí. Mezi výrobcem, distributorem na straně jedné a majitelem objektu je to vztah, který podléhá obchodnímu zákoníku, mezi majitelem objektu a konečným spotřebitelem, nájemníkem už je to občanský zákoník. Toto je obrovská komplikace, která není charakteristická jenom pro naši legislativu, ale je charakteristická i pro legislativy jiných zemí. Navíc máme energetický zákon, pod nějž spadá ještě výrobce a distributor energií.
Je velmi obtížné v této situaci dát jednu konkrétní vyhlášku. Notabene v situaci, kdy stará vyhláška 186/1991 obsahovala některé povinnosti, které podle našeho společného pohledu na čistotu právního řádu již nesmí být v zákoně obsaženy. Proto byla přijata nová vyhláška, a to bych chtěl zdůraznit, vyhláška č. 245/1995, která odpovídá běžným evropským dokumentům. Klade hlavní důraz na smluvně dohodnuté podmínky poskytované služby, hlavně dává návod při rozpočítávání nákladů. čili je i mechanismem k určitým úsporám, které začínáme skutečně vidět. Samozřejmě vztah mezi dodavatelem tepla a vlastníkem budovy se odehrává na bázi obchodního zákoníku, ale současně s pravidly již vzpomenuté cenové regulace. V praxi to znamená, že výrobce produkuje teplo za nějakou cenu, vezměme orientačně třeba 300 Kč za GJ, ale od vlastníka objektu může žádat pouze maximální cenu stanovenou ministrem financí, což je - jestli se nemýlím - v současné době 180 Kč za GJ. Rozdíl je doplácen dodavatelům ze státního rozpočtu a je to oněch známých cca 7 miliard Kč.
My jsme dělali z tohoto hlediska docela přijatelnou - z vašeho pohledu jako opozice - sociální politiku. Ale bylo to 7 miliard Kč ročně ze státního rozpočtu. Jestliže někdo kritizuje vyhlášky z tohoto pohledu, že by nebyly dostatečné, že by byly asociální, že by vedly k tomu, že používáme i takových pojmů, jako je bída, to není pravda, a musím se tomu velmi silně bránit.
Třetí věc, která tady zazněla je, že chybí automatická regulace, měřidla, že v takových zemích, jako je Spolková republika Německo, Francie a podobně, je tomu jinak.
Už tady zazněl názor, se kterým se ztotožňuji, že sice toto je důležité v některých konkrétních případech, ale je obrovská fikce se domnívat, že toto je - nějaká instalace měřidel a věcí s tím spojených - základním nástrojem, který sníží spotřebu tepla. Ne, tím je především cenová politika, a proto myslím, že je nutno obhajovat postup, jehož důsledkem je předkládaný návrh zákona.
Nemluvě o tom, že mezinárodní zkušenosti jsou tady velmi různé. SRN trvalo 15 let, než doladila systém, ve kterém se v současné době vydávají nemalé prostředky a je každoročně diskuse v SRN, a to jak na úrovni bundestagu, tak na úrovni jednotlivých spolkových zemí a parlamentů spolkových zemí, zda je to účelný systém, či není to účelný systém. Některé severské země dokonce dospěly do situace, že je kontraproduktivní z hlediska úspor tepla - a jsou to skandinávské země, kde otázka tepla má zásadní význam - např. tlačit spotřebitele z hlediska povinnosti k měření a k věcem s tím spojeným. Prostě z hlediska mezinárodního srovnání opět nemohu přijmout argument, že nějakým způsobem pokulháváme.
Čtvrtá věc - a tady je to kontradiktorní nejvíce, myslím, u vyjádření opozice - je to, zda se jedná či nejedná o ojedinělý krok, který nemá systémový charakter. Ale co to je, když voláme po systémovém charakteru? To je potom volání po deregulaci jako určitém balíku opatření, nikoli jenom deregulaci v jedné oblasti. Hovořil jsem s řadou z vás, pánů poslanců a paní poslankyň z řad opozice, kteří se naopak přihlašujete k tomu, nebo jste připraveni podpořit vládu, pokud přijme určitý ucelený balík deregulačních kroků v energetice. Chtěl bych vás ujistit, že i v materiálu nebo v dokumentu, který je připraven a který se nazývá Energetická politika České republiky, se očekává, že v budoucím období budou postupně odstraněny existující cenové deformace v cenách elektřiny, plynu a tepla s cílem dosáhnout cenových relací, které odpovídají především ekonomicky oprávněným nákladům na jednotlivé činnosti, a to jak při výrobě, tak při distribuci a přenosu jednotlivých forem energií. S tím musí být zpracován v následujících letech v jednotlivých odvětvích, která jsou vázána na přirozený monopol, nový tarifní systém, který bude založen na zásadě, že každá skupina odběratelů hradí ty náklady, které svou spotřebou vyvolává.
Jsem toho názoru, že přednost před zdlouhavým postupným zvyšováním průměrných cen pro domácnosti u elektřiny, plynu a tepla a prolongaci deformované struktury tarifů, která je základním nositelem ještě existující neefektivnosti a plýtvání se zabudovanými křížovými dotacemi, by přednost měla mít co nejrychlejší - samozřejmě sociálně politicky přijatelná a racionální - úprava tarifní soustavy, která bude založena na marginálních nákladech a bude-li to ze sociálních důvodů nutné, i s odpovídajícím adresním systémem státní sociální podpory pro příslušné skupiny spotřebitelů.
Po vyřešení cenových distorzí bude uplatňován u regulovaných cen pro konečnou spotřebu v monopolních odvětvích i princip územně diferencovaných cen, který musí být odvozen od nákladů na přepravu.
Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že s řadou z vás, budeme-li tyto věci diskutovat, ať již jste z koalice nebo z opozice, se shodneme na tom, že tento koncept je správný. Že má celou řadu bariér sociálního charakteru i obecně politického charakteru, že musí být velmi dobře promyšlen a velmi dobře připraven, dokonce si myslím, že je to jako celkové opatření věc, která by měla jít trochu za rámec koaličně-opozičních každodenních diskusí v parlamentu či kdekoli jinde. Jinými slovy, že se jedná o krok, který má ještě výrazně transformační či posttransformační charakter. A je to krok, bez kterého skutečně se nepohneme, chceme-li zvýšit efektivnost našeho energetického hospodářství a zvýšit úspory energií v naší zemi.
A abych se vrátil k návrhu, který v současné době projednáváme, domnívám se, že to je první krok správným směrem. Jeho určitá samostatnost především vyplývá z toho, že již nebylo únosné pro státní rozpočet dále nést obrovské náklady, které zde jsou, a současně také proto, že zde ty distorze jsou nejvyšší.
Domnívám se ale, že se shodneme na tom, že musí přijít kroky další, dobře připravené a opatrně připravené tak, jak jsem o tom hovořil.
Vzhledem k tomu ale, že to je krok správným směrem, dovoluji si naopak, na rozdíl od většiny názorů, které zde zazněly, podpořit tento návrh, který je odrazem určitého deregulačního kroku, který vláda připravila, protože si myslím, že je to věc, která bude významným signálem a budeme moci na ni navázat řadou dalších kroků. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Dlouhému, prosím, aby se slova ujal pan poslanec Oldřich Vojíř a poté vystoupí pan místopředseda vlády a ministr financí pan Kočárník.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, členové vlády, vážené dámy a pánové, úvodem mi dovolte říci, abych neporušil jednací řád, že jsem členem statutárního orgánu, který se zabývá výrobou a rozvodem tepelné energie.
Chtěl bych úvodem svého vystoupení říci, že se nejedná o zvyšování nebo o možnost zvýšení výstupních cen za tepelnou energii. Tato cena je naopak tlačena nahoru těmito organizacemi, nebo chcete-li skutečnostmi, aby dotace byla co nejvyšší.
Jedná se o narovnání vztahu mezi dodavatelem energie a konečným spotřebitelem, a to jen občanům, žijícím v nájemních bytech vytápěných dálkovým nebo centrálním vytápěním. Jedná se tudíž o vypuštění mezičlánku dotačního, což představuje centrální zdroj, chcete-li státní rozpočet. Jedná se tedy o cca 40 % obyvatel naší republiky.
Jistě dojde u těchto spoluobčanů k většímu tlaku na domácí rozpočet. Je to však důsledek dob minulých a bude jistě ještě nějakou dobu trvat, než se narovnají veškeré ať už ekonomické nebo mezilidské vztahy.
Sám za sebe si troufnu říci, že náš záchranný sociální systém je tak veliký a rozsáhlý, až je pro jisté skupiny demotivující při hledání zaměstnání.
Přesto si myslím, že ti skutečně potřební potřebují na přechodnou dobu jistou míru podpory, a proto bych tuto normu propustil do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Oldřichu Vojířovi a prosím, aby se slova ujal pan ministr Kočárník.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, odhaduji, že diskuse k tomuto zákonu zabrala asi 3-5 % času a jinak všichni diskutující poslanci a poslankyně diskutovali k cenám, nikoli k tomuto vlastnímu zákonu.
Já jsem k vlastnímu zákonu zaslechl z úst paní zpravodajky v zásadě jedinou - když nechám stranou některé drobnosti - připomínku, a to tu, že by se tento příspěvek měl posunout nikoli na 1,6násobek životního minima, ale na 2,5násobek životního minima.
Mám propočet, který je velmi snadno dokumentovatelný a zájemcům včetně paní zpravodajky ho rád poskytnu. Vyplývá z něho, že u čtyřčlenné domácnosti se dvěma dětmi ve věku 6 a 10 let - tj. modelový příklad - v letošním roce po úhradě nákladů, které jsou spojeny s bydlením při dnešních cenách zbyde 1,68násobku životního minima. Pokud by se provedla opatření v cenách tak jak jsou navržena, na které reaguje tento zákon, zbude v r. 1997 také 1,68. Argument s posunem je naprosto neodůvodněný. Tolik jsem chtěl k vlastnímu zákonu.
Dvě nebo tři poznámky bych ještě rád řekl, protože mnohé zde odeznělo. Jedna z připomínek také ve zpravodajské zprávě se týkala toho, že jsou nedostatečné kontroly. Uvedu vám čísla počtu kontrol, které dělají jak cenové orgány, tak které dělá Česká energetická inspekce. Mám pocit, že tyto údaje byly k dispozici pro jednání ve výborech, alespoň jsem tak o tom informován od svých pracovníků. Ve výboru sociálním, který vede pan poslanec Špidla, tyto podklady k dispozici měli. V r. 1994 proběhlo 152 kontrol, byly zjištěny nedostatky asi u 60 %, byly doměřeny pokuty ve výši více než 100 mil. korun.
V r. 1995 bylo kontrolováno 144 subjektů, pokuty 37,6 milionů korun.
Za první pololetí letošního roku byly kontroly prováděny v oblasti tepelné energie u distributorů a výrobců. Bylo zkontrolováno 116 subjektů, pokut bylo uloženo za toto první pololetí asi za 7 a půl milionu korun.
Četnost těchto kontrol je vysoká. Situace ve vyměřování pokut ukazuje, že se množství kontrolovaných subjektů zvětšuje.
Rovněž Státní energetická inspekce provedla například v r. 1995 154 kontrol, v letošním roce za první až třetí čtvrtletí bylo zkontrolováno 206 subjektů. Tím odpovídám paní zpravodajce na to, že kontroly jsou a jsou permanentní.
Chtěl bych ještě říci dvě poslední poznámky. Dosavadní systém dotování je neudržitelný nikoliv jen z finančních důvodů, ale z důvodů obecně ekonomických. Navíc je to systém, který působí jako samoobsluha. Je třeba tento systém opustit.
Představy, které zde zazněly, že kompletně všechno vyřešíme pomocí měřičů atd., jsou představy nereálné. Všichni, kteří se zabýváte ekonomií, velmi dobře víte, že bez ceny měřič i vám vychází jako neefektivní a vůbec není motiv tyto měřiče instalovat. Cena dává popud k tomu, aby se měřilo. Úspory, které dosáhneme s měřiči, nám zaplatí i ten měřič. To si myslím, že je základní abeceda. V mnoha vystoupeních poslanců i opozice jsem zaslechl slovo plýtvání energií. Ano, jde o plýtvání a jde také o to, tomuto plýtvání zabránit.
Zaslechl jsem tady, nevím zda to říkal pan poslanec Brožík nebo Bláha, že uvažujeme o tom, že po r. 1998 a 1999 tady bude volný trh. Nebude. Víte velmi dobře, že budou a jsou tyto kotelny jako lokální monopoly a z definice nemohou lokální monopoly být bez regulace. Jde o to, že regulace bude mít jinou formu než formu maximálních cen. Budou to věcně usměrňované ceny plus to co říkal pan ministr Dlouhý. Toto jsem chtěl uvést na pravou míru. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Kočárníkovi. Do rozpravy se dále přihlásil pan poslanec Josef Hojdar, připraví se pan poslanec Špidla.
Poslanec Josef Hojdar: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, abych navýšil procentuální skóre, o kterém mluvil pan ministr, chtěl bych doplnit jednou zásadní věcí, která v tomto zákoně chybí - aby se neříkalo, že se nemluví o zákonu.
V tomto zákoně chybí základní věc, a to je, jakým způsobem dostanu peníze, které budou vypláceny těmto lidem, tam kam patří, tzn., aby teplo zaplatili. Pokud toto nedostanu do zákona, přehrajeme veškerou tíhu těchto věcí na obce a na města. Znamená to, že nejen při přerozdělování peněz na města a obce jim budeme dávat určitá procenta, ale budeme jim tímto zároveň odčerpávat prostředky. Obce se dostanou do problémů, jak peníze z lidí dostat. Všichni moc dobře víte, že všichni lidé nejsou spořádaní občané. Dnes to nemáme legislativně podchyceno a obce a města nemají možnost se bránit, protože nejsou vytvořeny podmínky v soudnictví, kam by lidé mohli být vystěhováni a jak s nimi zacházet. To je zásadní věc. V okamžiku, kdybychom tyto věci opomenuli, přehráváme celý problém ze státu na města a na obce.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Hojdarovi. Vystoupí pan poslanec Špidla.
Poslanec Vladimír Špidla: Protože čísla a většina lidské činnosti se odehrává v nějakých vztazích, je dobré si tyto vztahy uvědomit.
Pan ministr Kočárník se zmiňoval o tom, že došlo ke 144 kontrolám v r. 1995. Počet subjektů, které se zabývají výrobou tepelné energie a teplé vody, je v české republice 3000. Tady vidíte rozsah kontroly. V 91 případech byly zjištěny nedostatky. Znamená to, že z 3000 při jednoduchém odhadu více než 1800 by vykazovalo nedostatky, kdyby byla kontrola velmi podrobná. Je to spekulace ovšem z čísel, které jste uvedli vy. Je v každém případě pravda, že existuje 3000 subjektů a proti nim je 144 kontrol.
Chtěl bych si ujasnit ještě jednu věc, a to je otázka pro předkladatele. Z textu dostatečně zřetelně nevyplývá, že náklady, které jsou kalkulovány, jsou náklady, které kalkulují současně zvýšení ceny tepla a teplé užitkové vody. Pokud by tomu tak nebylo, a táži se, zda tyto náklady směřují skutečně na teplo a vytápění bytů, byla by celá kalkulace velmi falešná, protože náklady na teplou užitkovou vodu mohou dosahovat až 100 % nákladů na teplo. To je věc, kterou považuji za nutné, aby se upřesnila.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. O slovo se přihlásil pan poslanec Karel Mach.
Poslanec Karel Mach: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, jako pan kolega Holub a pan kolega Budínský zvažoval své vystoupení tak se také necítím být odborníkem v této oblasti, ale musím něco říci.
Prosím pana předsedajícího, aby vyřídil panu poslanci Špidlovi, že kontrola také něco stojí. Dělají ji finanční úřady a je na zvážení, zda budeme mít více kontrolorů. Nechci, abych platil ze svých daní kontrolory, kteří by nedělali nic jiného než kontrolovali výrobce tepla.
Patřím k těm, kteří nebydlí v domě, který je na dálkové topení. Nejsem příliš spokojen s tím, že 40 % dotaci dostává, a ostatní to ze svých daní dotují. Žádal bych také dotaci pro ostatní, kteří mají lokální zdroje topení a sami si je zajišťují. Myslím, že by to bylo spravedlivé.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. O slovo se přihlásil pan ministr Ivan Kočárník.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, omlouvám se za to, že ještě zdržuji. Nicméně, když jsem řekl panu poslanci Špidlovi, že je to spekulace, měl jsem tím na mysli asi následující věc. Je sice pravda, že výrobou a distribucí se u nás zabývá zhruba 3 tisíce subjektů, ale sto těchto subjektů se podílí asi 60 % na našem trhu. čili ta kontrola pokrývá gro našeho trhu a o to asi jde.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Kočárníkovi.
Paní a pánové, v tuto chvíli nemám žádnou přihlášku do rozpravy, ale zklamu vás, protože rozpravu neukončím. Klub SPR-RSČ požádal, aby se před ukončením rozpravy mohl sejít na 10 minut. Bývá zvykem vyhovět. V 18.15 hodin budeme pokračovat.
Organizační výbor, který předseda parlamentu svolal na 18.00 h, se sejde bezprostředně po ukončení dnešního pořadu, což bude tento bod. Nehodlám otevírat žádný další bod.
(Schůze přerušena v 18.00 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 18.15 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní a pánové, čas, který byl určen pro jednání klubů, vypršel, takže prosím, aby ti, kteří mají zájem o další jednání, vešli dovnitř.
O slovo se přihlásil pan poslanec Jan Vik, který chce přednést stanovisko klubu SPR-RSČ. Až se situace uklidní, zvu ho k mikrofonu. Paní a pánové, prosím o klid.
Poslanec Jan Vik: Dámy a pánové, pane předsedo vlády, rád bych vás seznámil se stanoviskem klubu SPR-RSČ, který znovu vládní návrh projednal a přestože v něm i nadále shledává zásadní nedostatky, které zde jménem klubu přednesl poslanec ing. Smetana, rozhodli jsme se po osobním apelu předsedy vlády Klause k poslancům SPR-RSČ návrh vlády v této chvíli tolerovat a umožnit jeho další projednávání. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Janu Vikovi. Paní a pánové, v tuto chvíli rozpravu končím a ptám se pana ministra Vodičky, zda-li hodlá vystoupit. Je tomu tak. Uděluji mu slovo.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Vážený pane předsedající, pane premiére, kolegové z vlády, dámy a pánové, já bych nechtěl nyní narušovat atmosféru tolerance, která právě zavládla ve sněmovně. Chtěl bych především složit poklonu kolegyni Gavlasové, která poprvé v životě dělala zpravodajku k zákonu, a to zákonu důležitému podle mého mínění. Myslím, že se této role zhostila velmi dobře. Nervozita, kterou vedle mě projevuje, je zbytečná. Určitě s dalším projednáváním zákonů, kde bude zpravodajkou, tato nervozita zcela opadne.
Panu poslanci Špidlovi bych chtěl jen upřesnit jeho vystoupení. On se zmínil o tom, že v České republice je 40 % rodin pod 1,6 násobkem životního minima. Nikoliv, 40 % rodin je napojeno na dálkové vytápění a pokud tento příspěvek bude poskytnut do rodin s čistým příjmem 1,6 násobku životního minima, bude se jednat zhruba o 16 % rodin. To znamená, že všechny ostatní rodiny jsou příjmově nad touto hranicí.
Rád bych poděkoval všem kolegům, kteří zasadili tento zákon do rámce energetické politiky, do rámce makroekonomického, kde deregulační proces je velice důležitým procesem při zavádění tržního hospodářství v České republice.
Všem, kteří zaútočili na asociálnost tohoto zákona bych chtěl doporučit stranu 12 tohoto tisku, kde je uvedena tabulka a kde jsou uvedeny relace, jak budeme dotovat, nebo jak budeme kompenzovat rodinám s příjmem do 1,6 násobku životního minima skokový růst tepla, dojde-li k deregulaci ceny tepla od 1. 7. příštího roku.
Hovoříme-li např. o čtyřčlenné rodině, tak rodina s čistým příjmem 9.980 Kč, to je rodina, která je na hranici životního minima, bude mít prakticky sto procentě pokryté zvýšení ceny tepla od 1. 7. příštího roku. Tabulka říká, že tato rodina zaplatí o 350 Kč více za dálkové vytápění a teplou vodu (tím také odpovídám na dotaz pana poslance Špidly) a kompenzační dávka, kterou dostane v prvním roce působení tohoto zákona, bude 342 Kč, čili téměř sto procentní pokrytí tohoto skokového zvýšení ceny tepla.
To je také odpověď na ty výtky, že postupujeme asociálně. Asociálně bychom postupovali, kdybychom k této deregulaci přistoupili, aniž bychom hledali způsob, jak kompenzovat příjmově slabým rodinám toto skokové zvýšení životních nákladů. Postupujeme tak vždycky, kdykoliv k jakékoliv deregulaci přistoupíme. Postupovali jsme tak v minulosti, postupujeme tak dnes a budeme tak postupovat i nadále. Věřím, že tento zákon v prvním čtení získá podporu, bude postoupen výboru k projednání, jak bude znít usnesení a samozřejmě jakékoliv debatě nad možným vylepšením tohoto zákona se v druhém a třetím čtení nebráním.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Vodičkovi a nyní prosím paní poslankyni Janu Gavlasovou o její závěrečné slovo.
Poslankyně Jana Gavlasová: Chci především poděkovat panu ministru Vodičkovi, že chápe moji nervozitu při prvním vystoupení a že mě tak hezky povzbudil.
Jinak chci říci, že, a zdůrazňuji ještě jednou, chápeme, že deregulace cen je skutečně nutná, ale znovu zdůrazňuji, že šlo o to, aby tato deregulace neprobíhala odděleně od ostatních cen energií. Tím myslím elektřinu a plyn a dále nám šlo o to, aby došlo k postupné deregulaci a nikoliv po sobě ve dvou letech výrazné skokové deregulaci cen tepla. Dále šlo o to, aby skutečně byla zavedena regulační technika a aby se občan nedovídal o tom, kolik bude platit za teplo, až někdy v červenci po skončení topného období, kdy už vlastně vůbec nic nemůže ovlivnit.
Myslím, že jsme si asi špatně rozuměli. Nechceme být asociální a nechceme ...
Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní poslankyně, promiňte, vy nevystupujete jménem klubu, ale jako zpravodajka, čili za sebe. Promiňte, ale jsem povinen na to upozornit.
Poslankyně Jana Gavlasová: Opět je to tím, že vystupuji poprvé. Příště to možná bude lepší. Pan ministr mi drží palce.
Asi takto. Je za pět minut půl sedmé. Přesvědčení jsou přesvědčeni, nepřesvědčení jsou nepřesvědčeni. Myslím, že v této chvíli, ať řeknu cokoliv, nic už se nemůže na hlasování v této chvíli změnit. Proto nebudu zdržovat a samozřejmě trvám na svém původním návrhu vrátit vládě zákon k přepracování. Děkuji vám. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Gavlasové. Přistoupíme k hlasování. Musím si ale ujasnit ještě jednu věc. Teď se omlouvám, nezaznamenal jsem, jestli pan poslanec Smetana dal také nějaký návrh nebo ne. Pokud ne, tak moje poznámka je zbytečná. Víte, o co mě jde. Abychom rozuměli případné poznámce či vystoupení pana poslance Smetany a upřesnění pana poslance Vika ve smyslu stanoviska SPR-RSČ, že případný návrh byl vzat zpět. Je tomu tak. Dobře. Děkuji.
Nyní můžeme přistoupit k hlasování. Zazněl návrh na vrácení k přepracování od paní zpravodajky Gavlasové a na zamítnutí od pana poslance Štraita. K těmto návrhům se postupně přidávali další poslanci a poslankyně. Před chvílí jsem vás všechny odhlásil, takže prosím, abyste se znovu zaregistrovali. A dám v hlasování, které má pořadové č. 23, hlasovat o vrácení předloženého vládního návrhu navrhovateli k dopracování.
Zahájil jsem hlasování č. 23 a ptám se, kdo souhlasí s návrhem paní poslankyně Gavlasové. Děkuji. Kdo je proti?
Hlasování skončilo výsledkem: pro 81, proti 94.
Tento návrh nebyl přijat.
Nyní dám hlasovat o návrhu pana poslance Štraita na zamítnutí předloženého návrhu.
Zahájil jsem hlasování č. 24 a ptám se, kdo souhlasí s návrhem pana poslance Štraita. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo výsledkem: pro 28, proti 97.
Ani tento návrh nebyl přijat.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený vládní návrh k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Táži se, zdali má někdo jiný návrh? Protože tomu tak není, přistoupíme k hlasování.
Budeme hlasovat o návrhu organizačního výboru v hlasování č. 25, které jsem právě zahájil.
Táži se, kdo souhlasí s návrhem organizačního výboru? Kdo je proti? Děkuji.
Toto hlasování skončilo výsledkem: pro 116, proti 24.
Konstatuji, že jsme přikázali tento návrh k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Paní a pánové, děkuji panu ministru Vodičkovi, děkuji paní zpravodajce Janě Gavlasové a konstatuji, že zítra začne jednání v 9.00 hodin dopoledne projednáváním návrhu zákona paní poslankyně Rujbrové. Je to tisk 59/1.
Dále chci oznámit členům organizačního výboru, že zasedání organizačního výboru začne v 18.40 hodin v místnosti č. 106.
(Schůze přerušena v 18.30 hodin.)