Vláda předpokládá další růst produktivity práce, lepší využívání produkčních kapacit i racionálnější využívání finančních zdrojů. Očekáváme, že dále pokročí restrukturalizace mikrosféry a že tento proces bude spojen s růstem investic do fixního kapitálu, zejména do modernizace výrobních technologií. Celkový hospodářský výkon bude také příznivě ovlivněn růstem poptávky domácností vyplývajícím z pokračujícího, i když pomalejšího růstu reálných mezd i celkových příjmů obyvatelstva. Předpokládáme, že hrubý domácí produkt vzroste v rozmezí od 4,8 do 5,2 %, přičemž nejdynamičtější poptávkovou složkou hrubého domácího produktu bude opět tvorba fixního kapitálu.
Klíčovým cílem vládní hospodářské politiky zůstává udržení stability makroekonomického prostředí a zejména nízké míry inflace. Předpokládáme, že v tomto směru bude v příštím roce působit příznivě umírněnější mzdový vývoj a rychlejší růst produktivity práce. Jsme odhodláni učinit vše pro to, aby růst nominálních mezd byl v souladu s růstem hrubého domácího produktu v nominálním vyjádření. I přes předpokládané úpravy regulovaných cen odhadujeme, že se roční míra inflace mírně sníží na zhruba 8,6 %. Vláda odhaduje, že míra nezaměstnanosti v r. 1997 v průměru nepřekročí 3,3 % a oproti letošku se tedy zvýší jen velmi nepatrně.
Pokračující modernizace naší ekonomiky a růst investic do zdokonalování výrobních technologií budou znamenat další nároky na dovozy. Odhadujeme, že dynamika importu se proti r. 1996 poněkud sníží, a to zhruba na 14 % a předpokládáme, že dojde k opětovnému urychlení růstu vývozu. Očekáváme tedy, že v r. 1997 bude náš běžný účet platební bilance i nadále v pasivu zhruba 6,5 % hrubého domácího produktu. Přesto, že lze v r. 1997 očekávat určité zmenšení přebytku kapitálového účtu, předpokládáme, že celková platební bilance bude v zásadě opět vyrovnaná, resp. její nepatrný schodek bude možné financovat jen mírným čerpáním devizových rezerv centrální banky.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi nyní obrátit vaši pozornost přímo k návrhu státního rozpočtu na rok 1997. Rozpočtová strategie vlády vychází především z jejího programového prohlášení. Základními cíli rozpočtové politiky, které chce vláda v příštím roce sledovat, jsou:
1. Přispět rozpočtovou politikou k udržení stabilního ekonomického prostředí. Základní charakteristiky ekonomického vývoje, o kterých jsem mluvil před chvílí, tj. především vysoký hospodářský růst, jen velmi zvolna klesající míra inflace, stále vysoká dynamika mezd a deficit běžného účtu platební bilance kategoricky vyžadují makroekonomicky zodpovědnou rozpočtovou politiku s akcentem na její stabilizační působení. Takováto politika vylučuje zcela jednoznačně deficitní hospodaření veřejných rozpočtů v nejširším pojetí a naopak vyžaduje prosazovat jejich alespoň mírnou přebytkovost. Tak chce vláda přispět k přibrzdění celkové domácí poptávky, která je dynamizující složkou inflačních tlaků a určitých sklonů k přehřátosti naší ekonomiky.
Vedle obecně ekonomické roviny má tento cíl souvislost i s viděním české ekonomiky očima zahraničí. Vývoj u nás je zvenčí velmi pozorně monitorován, ať už proto, že naše ekonomika prochází hospodářskou transformací, tak z důvodu budoucí integrace do Evropské unie. Stabilizační rozpočtová politika musí být zřetelným signálem úsilí vlády a Parlamentu udržet celkovou makroekonomickou rovnováhu. Opačný postup by vedl ke ztrátě důvěry, které se naše ekonomika těší, a k poklesu či odlivu zájmu zahraničních investorů, jejichž kapitál má zásadní význam pro udržitelnost našich zahraničně platebních vztahů.
Vedle obecně stabilizačního působení rozpočtové politiky vůči domácí poptávce cítí vláda nutnost snížit vysoké tempo růstu mezd v ekonomice. Ve státním rozpočtu se navrhuje zvýšit v průměru mzdy ve veřejném sektoru o zhruba 12,5 %, což zajišťuje reálné zvýšení výdělku o zhruba 4 % proti letošnímu roku, na druhé straně však toto zvýšení nepředstihuje tempo růstu hrubého domácího produktu v nominálním vyjádření. Vláda chce i touto formou vyslat určitý signál vůči organizacím neveřejného sektoru k tlumení nezdravé dynamiky mezd.
2. V souladu se svým programovým prohlášením navrhuje vláda snížit v příštím roce podíl celkových veřejných výdajů na hrubém domácím produktu zhruba o 1 % bod. Vláda je přesvědčena, že je žádoucí pokračovat ve snižování angažovanosti státu v ekonomice, nastartovaném v předchozím období a omezovat míru redistribuce vytvořeného produktu prostřednictvím veřejných rozpočtů. Pokud jde o celkové veřejné rozpočty, jak jsem o nich před chvilkou hovořil, nebo o souhrn státního a místních rozpočtů, předpokládá vládní návrh státního rozpočtu pokles podílu celkových veřejných výdajů na hrubém domácím produktu v rozsahu 8 až 9 desetin procentního bodu.
3. Jestliže jsem hovořil o nutnosti nedeficitního rozpočtového hospodaření z hlediska potřebného stabilizačního a protiinflačního působení, musím zmínit i další rozměry této otázky. Vyrovnaný státní rozpočet je vizitkou odpovědné vlády a odpovědného parlamentu, které svoji politiku "realizují" za své, bez sahání do pomyslného měšce budoucích vlád a parlamentů, a tedy i vlastně budoucích generací. Proto i na příští rok vláda navrhuje státní rozpočet vyrovnaný, se shodným objemem příjmů a výdajů 540,1 mld. Kč.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, o společném "bohatství", které představují zdravé a rovnovážné veřejné finance a nízká úroveň státního dluhu, jsem z tohoto místa hovořil i k vašim předchůdcům. Úroveň státního dluhu, která by měla na konci roku 1997 dosáhnout objemu necelých 149 mld. Kč, představuje jen 9,2 % hrubého domácího produktu. I když sečteme celkový dluh všech veřejných rozpočtů, tedy včetně obcí, Fondu národního majetku a ostatních fondů, dostáváme se na číslo tohoto podílu 14,4 % z hrubého domácího produktu. Nejenže naše republika takto patří mezi nejméně zadlužené země OECD, ale nízká úroveň státního dluhu znamená i nízké rozpočtové náklady na dluhovou službu, to je zejména na splácení jistin a úroků státního dluhu a podtrhuje tak zdravou pozici našich veřejných financí, což je velmi pozitivní s ohledem na budoucí integraci do Evropské unie a plnění tzv. Maastrichtských kritérií.
Dobrá pozice našich veřejných rozpočtů nás zavazuje k odpovědnému přístupu při jejich sestavování a schvalování. Není možné slovně deklarovat vyrovnanost rozpočtu, a přitom ve skutečnosti prosazovat schodkový rozpočet. O tom nás přesvědčila i loňská zkušenost s návrhem tzv. alternativního rozpočtu sociální demokracie. Dovolte mi odcitovat několik údajů z jejich rozpočtu, který zde prezentovali páni poslanci Kraus a Brožík a porovnat je s letošní realitou. Zatímco parlamentem schválený rozpočet počítal s objemem příjmů ve výši 497,6 mld. Kč, sociální demokracie navrhovala příjmy v objemu 530,5 mld. Kč, tedy o 32,9 mld. Kč vyšší. Více než polovina z této částky, přesně 17,5 mld. Kč, měla být získána zavedením dovozní přirážky. Návrh na její zavedení byl prosazován i přesto, že jsem opakovaně poslance informoval, že by k němu nebyl dán souhlas ze strany Mezinárodního měnového fondu, kterým je podmíněno uznání dovozní přirážky Světovou obchodní organizací. Česká republika by se tak dostala na černou listinu v mezinárodním obchodě.
O dalších 15,4 mld. Kč navrhovali sociální demokraté zvýšit daňové příjmy, především výnos daně z přidané hodnoty o 11 mld. Kč. Argumentoval jsem při loňském expozé i v rozpravě a svém závěrečném slovu, že rozpočtové příjmy nejsou v žádném případě podhodnoceny, že jsou na samé horní hranici odhadu a že toto nese s sebou i jistá rizika pro rozpočet. Dovolte mi odcitovat z mého expozé k návrhu státního rozpočtu na rok 1996:
"Pokud by chtěl někdo tvrdit, že příjmy jsou podhodnoceny, pak musím naopak jako ministr financí zdůraznit, že některé příjmové položky, zejména pak daň z přidané hodnoty a daň z příjmu právnických osob jsou na samé horní hranici odhadu."
Všichni, kdo se zabývají rozpočtem, dobře vědí, že mi letošní vývoj dal za pravdu. A naopak, pokud bychom připustili, že by návrh sociální demokracie byl býval akceptován, skončil by letošní rozpočet s obrovským deficitem. Myslím, že loňská zkušenost je dostatečně varující pro neodpovědná dobrodružství s čísly státního rozpočtu.
4. čtvrtým základním cílem rozpočtové politiky je tlak na hospodárnost rozpočtového hospodaření při současné podpoře vybraných priorit. Vláda navrhuje výrazněji přispět prostřednictvím výdajů státního rozpočtu k řešení některých problémů naší ekonomiky. jako jsou oblast bydlení, podpora exportu, územní dopravní obslužnost a udržet tak i nastoupený trend u některých dalších výdajových okruhů, jako jsou dopravní infrastruktura nebo výdaje na výzkum a vědu.
Při limitovanosti celkových příjmů však musí být tato podpora vyvážena odpovídající úsporností v jiných výdajových položkách a celkovou vyšší rozpočtovou hospodárností.
Tolik, dámy a pánové, na úvod k základním cílům rozpočtové politiky na příští rok, se kterými vláda dnes před vás předstupuje.
Dovolte mi nyní přejít k charakteristice příjmové stránky státního rozpočtu.
Vláda navrhuje rozpočet příjmů ve výši 549,1 mld. Kč, což je o 11,8 % více než činí upravený rozpočet na letošní rok. Z hlediska struktury tvoří nejvyšší položku daňové příjmy ve výši větší než 318 mld. Kč, což je zhruba 58 % celkového objemu, dále pak pojistné na sociální zabezpečení ve výši 205,5 mld. Kč, což je 37 % z celkového objemu příjmů a konečně nedaňové příjmy ve výši 25 mld. Kč, což je 5 % příjmů státního rozpočtu.
Celková daňová kvóta, což je podíl daňových příjmů státního a místních rozpočtů na hrubém domácím produktu, dosáhne v r. 1997 24,85 % a proti roku 1996 poklesne o 0,37 % bodu.
Ačkoliv toto snížení pro příští rok znamená, že rozpočtem proteče ve formě daní menší díl hrubého domácího produktu, odpovídá relativné nízký pokles daňové kvóty střízlivějším úpravám daňových zákonů v porovnání s minulostí. Vláda při předkládání návrhů daňových změn vycházela obecně z poznání určitého autonomního trendu pomalejšího růstu daňových příjmů vůči růstu hrubého domácího produktu a z reálných možností a potřeb na výdajové straně rozpočtu.
Z hlediska makroekonomické stability navíc není žádoucí provádět razantnější snižování daňového břemene v době vysokého hospodářského růstu, který se pro příští rok předpokládá. Výrazné zvyšování disponibilních zdrojů na straně podniků a domácnosti by dále přikrývalo ekonomiku a znamenalo by v podstatě protisměrný krok vůči stabilizační funkci rozpočtové politiky, jak ji vláda navrhuje a jak jsem se o ní zmínil před chvílí.
K případným úvahám o reálnosti výše navrhovaných příjmů si dovolím krátkou poznámku. Setkal jsem se za dobu svého působení ve funkci ministra financí s oběma krajními póly kritiky na toto téma. Ministerstvo financí i vláda byly nejprve často obviňovány ze záměrného podhodnocování příjmů a tvorby skrytých rozpočtových rezerv, a to i při projednávání letošního rozpočtu zhruba před rokem, jak jsem se o tom již zmínil.
Když byla realita opačná, snesla se kritika z druhé strany. Podotýkám, že predikce ukazatelů vývoje hospodářství a návazně návrh rozpočtových příjmů vycházejí ze znalostí a odhadů za necelá tři čtvrtletí roku, který předchází roku rozpočtovému. Naše prognózy byly s ohledem na tyto důvody i na obecný fakt probíhajícího transformačního procesu v ekonomice velmi dobré, srovnatelné s úrovní predikcí v jiných zemích OECD.
Za dobré a reálně podložené považuji i predikce příjmů na příští rok, i když částky, které jsou navrhovány, především u hlavních daňových cílů, vidím spíše na horní hranici odhadu. Jejich výše tedy není v žádném případě podhodnocena. Navíc zpřesnění odhadu hrubého domácího odhadu pro rok 1996, které statistický úřad publikoval až po schválení státního rozpočtu vládou, a jeho vliv na odhad pro rok 1997 vytváří určitá rizika pro příjmovou stránku rozpočtu.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zajištění potřebné výše daňových příjmů těsně souvisí i s úrovní práce finančních a celních úřadů. Nejde samozřejmě o právní rámec, v němž se příslušné úřady pohybují, ale i o faktický výkon správy daní a cel. I když se nám mnohé podařilo zlepšit, trvalým úkolem zůstává zkvalitnění výkonu správy daní a boj s daňovými a celními delikty. Ministerstvo financí připravuje v této oblasti řadu opatření.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nyní k výdajové části k návrhu státního rozpočtu. Celkové výdaje státního rozpočtu navrhuje vláda v objemu 549,1 miliard Kč, což představuje zvýšení o 11,8 % proti upravenému rozpočtu na letošní rok.
Pokud se týká struktury výdajů, největšími výdajovými položkami jsou tradičně transfery obyvatelstvu, které tvoří 40 % výdajů, a veřejná spotřeba státu včetně transferů do zahraničí ve výši 37 %.
Z hlediska základních trendů rostou zhruba stejným tempem běžné i kapitálové výdaje. Po vyloučení vlivů dynamického tempa růstu transferů obyvatelstvu, - ty rostou o 15 % ročně - roste objem výdajů na investiční účely rychleji, než běžné výdaje, především pak než výdaje na veřejnou spotřebu státu a neinvestiční dotace podnikatelským subjektům. Z tohoto pohledu a při vědomí podpory takových výdajových okruhů, jako jsou bydlení, export, dopravní infrastruktura, výzkum a vývoj, a další, a naopak poměrně významné restrikce uplatněné především vůči tzv. ostatním neinvestičním výdajům kapitol, je možno charakterizovat výdajový rozpočet pro příští rok jako investičně orientovaný.
Jednotlivé výdajové položky jsou podrobně specifikovány v předloženém materiálu a předpokládám, že budou detailně projednány jednotlivými výbory. Proto se dnes v krátkosti zmíním jen o několika faktech, týkajících se výdajů státního rozpočtu.
Již v úvodu jsem hovořil nejen o cílech rozpočtové politiky vlády, ale i o omezeních, která vláda při návrhu výdajové stránky rozpočtu limitují. Zabezpečením poklesu podílu veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu o zhruba 1 % bod znamená vycházet z objemu zhruba 549 miliard Kč jako z určité nepřekročitelné meze.
Při úvahách o rozdělení výdajů státního rozpočtu vláda musela nejprve zajistit pokrytí tzv. mandatorních, nebo chcete-li povinných výdajů představujících v podstatě nárokové platby především v oblasti sociálního zabezpečení, a dále např. platbu státu do zdravotního pojištění, příspěvky na penzijní připojištění, náklady dluhové služby, apod. Právě v důsledku rychlého tempa růstu mandatorních výdajů vzniká tlak na ostatní prostředky státního rozpočtu. Uvádím to proto, že zvyšováním podílu mandatorních výdajů v rozpočtu by mohl v budoucnu tento problém gradovat a je do určité míry výzvou k obezřetnosti při předurčování rozpočtu nárokovými platbami.
Nyní si vás dovolím seznámit s hlavními prioritami vlády, které chce ve výdajích roku 1997 podporovat. Třemi základními prioritními oblastmi v návrhu rozpočtu jsou politika bydlení, podpora exportu a dopravní územní obslužnost.
Pokud jde o bytovou politiku, navrhuje vláda vedle pokrytí některých dobíhajících titulů podpořit především nové formy podpory bydlení. Vláda je si vědoma, že vedle více než 40 % zvýšení výdajů na bydlení jen nutné řešit i otázku optimálního směrování podpory. První koncepční návrhy obsahuje Programové prohlášení vlády, další diskuse v tomto směru proběhla na poradě ministrů vlády a bude samozřejmě pokračovat.
Výrazný meziroční nárůst prostředků je navrhován pro podporu exportu, kde se navrhuje posílit dotace poskytované Exportní garanční a pojišťovací společností a České exportní bance o 60 %. Navržená výše podpory by měla rozšířit kapacitu těchto dvou institucí ve spoluvytváření proexportního prostředí, umožňujícího českým vývozcům nabízet zboží za podmínek srovnatelných s podmínkami konkurence. Těmito formami podpory jsou především pojištění exportních zakázek a jejich zvýhodněné financování cestou obstarávání levnějších finančních zdrojů.
Zvýšení rozpočtu výdajů na dopravní územní obslužnost představuje 57 % v porovnání s rozpočtem na rok 1976. V celkové částce 850 milionů Kč navržené pro rok 1997, by mělo 700 milionů Kč použito na dotování ztrát pravidelné linkové dopravy a dalších 150 milionů Kč jako dotace na podporu vozidel linkové dopravy.
Dámy a pánové, přejdu nyní ke vztahu státu k místním rozpočtům. Návrh vlády počítá s objemem dotací poskytnutých státem do rozpočtu obcí a okresních úřadů ve výši 29 miliard Kč. Předně musím upozornit, že od roku 1997 dochází k významné metodické změně, kde mezi dotace místním rozpočtům nezahrnujeme dávky státní sociální podpory, které jsou jako přímý výdaj státního rozpočtu zahrnuty mezi transfery obyvatelstvu. Zmíněná částka dotací 29 miliard Kč obsahuje jednak dotace obcí a okresním úřadům vymezené přímo po jednotlivých titulem a okresech přímo v příloze návrhu zákona o státním rozpočtu v objemu 18,5 miliardy Kč a dále dotace poskytované z kapitoly "Všeobecná pokladní správa" v objemu 10,5 miliard Kč. Proti srovnatelnému objemu v letošním roce se tak navrhuje vyšší objem dotací o 14,9 %. Skladba dotačních položek v rámci zákonem vymezených vztahů se nemění oproti roku 1996 a zahrnuje deset titulů, které jsou podrobné popsány v materiálech.
Vládní orientační odhad příjmů místních rozpočtů činí 140,6 miliard Kč. Vláda je tedy přesvědčena, že uvažovaný souhrn místních rozpočtů je reálný a že místní orgány mají vytvořeny podmínky pro další rozvoj v regionech a obcích. Předpokládá to však jejich rozumnou výdajovou politiku. Nemusím zdůrazňovat, že celkové výsledky hospodaření místních rozpočtů mají vliv na úspěch stabilizační makroekonomické úlohy veřejných rozpočtů v příštím roce.
Pokud by tedy obce a okresy hospodařily neúsporně, půjde z makroekonomického hlediska jejich politika proti celkově stabilizačně laděné rozpočtové politice vlády. Chci vás proto, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, požádat, abyste princip rozpočtové hospodárnosti v místních rozpočtech prosazovali při jednání se zástupci obcí a regionů, které zde zastupujete.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, závěrem si dovolím vyjádřit přesvědčení, že navržený státní rozpočet je dobrý a věřím, že mu dáte svoji důvěru. Tak jako i v předchozích letech bylo hledání konsenzu v samotné vládě dlouhé a nelehké. Navržená předloha je tedy i do určité míry kompromisem. Nepochybuji o tom, že návrhy na dílčí změny budou předneseny a diskutovány především při jednáním ve výborech.
Jako celek je tento rozpočet postaven na reálných základech a jde podle názoru vlády správným směrem.
Doporučuji vám proto dát mu svůj hlas a dát tak zřetelný signál jak směrem k našim občanům, tak i ve vztahu k zahraničí, že situace v České republice se nebude destabilizovat. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji místopředsedovi vlády a ministru financí panu Ivanu Kočárníkovi. O slovo se přihlásil předseda klubu sociální demokracie pan Stanislav Gross, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, podle toho co se předpokládalo, že bude zapotřebí při projednávání tohoto návrhu zákona určitých přestávek na poradu klubů, požádal bych o poradu již nyní před zprávou zpravodaje k tomuto návrhu státního rozpočtu do 17.15 hodin.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Jak bývá zvykem, této žádosti samozřejmě vyhovím.
Vyhlašuji přestávku do 17.15 hodin.
Prosím o sdělení předsedů klubů.
Poslanec Stanislav Gross: Poslanecký klub sociální demokracie se sejde v místnosti č. 23 teď hned.
(Schůze přerušena v 16.32 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 17.18 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, budeme pokračovat v jednání Poslanecké sněmovny.
Před přestávkou požádal klub sociální demokracie o určitý časový prostor pro své jednání. Teď trochu váhám, počkám na to, zda si předseda klubu sociální demokracie bude přát vystoupit s nějakým sdělením. Pokud ne, tak bych vám navrhoval, abychom v tomto okamžiku dali šanci předsedovi volební komise, aby nás seznámil s výsledky prvních kol všech tří voleb a abychom se dohodli o dalším postupu tak, abychom našli cestu, která nás připraví o co nejméně času.
Je proti tomuto postupu námitka? Je to způsob zcela obvyklý. Není námitka.
Ještě jednou vyzývám kolegy a kolegyně, aby se dostavili do jednací síně, abychom mohli vyslechnout zprávu kolegy Roberta Koláře k výsledkům prvních kol všech tří voleb.
Procedurálně to, prosím, vnímejte tak, že přerušujeme právě projednávaný bod a vracíme se do tří bodů, které jsou také přerušeny.
Prosím, pane kolego, ujměte se slova.
44.
Návrh volební komise na volbu členů Vyšetřovací komise
Poslanecké sněmovny pro zjištění podmínek
privatizace a ekonomického fungování POLDI Kladno
Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámil s výsledky voleb, které jsme právě před chvílí absolvovali.
Nejprve výsledek při tajné volbě členů vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro zjištění podmínek privatizace a ekonomického fungování Poldi Kladno.
K volbě bylo vydáno 194 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 187 platných i neplatných hlasovacích lístků, 7 hlasovacích lístků nebylo odevzdáno.
Pro poslance Jana Bláhu bylo odevzdáno 151 hlasů - byl zvolen, pro poslance Jana černého bylo odevzdáno 158 hlasů - byl zvolen, pro poslance Václava Exnera bylo odevzdáno 104 hlasů - byl zvolen, pro poslance Miroslava Grégra bylo odevzdáno 125 hlasů - byl zvolen, pro poslance Jana Klase bylo odevzdáno 158 hlasů - byl zvolen, pro poslance Věnceslava Lukáše bylo odevzdáno 161 hlasů - byl zvolen, pro poslance Dušana Navrátila bylo odevzdáno 161 hlasů - byl zvolen, pro poslance Jaroslava Plachého bylo odevzdáno 162 hlasů - byl zvolen, pro poslance Karla Sehoře bylo odevzdáno 161 hlasů - byl zvolen, pro poslance Zdeňka Škromacha bylo odevzdáno 153 hlasů - byl zvolen, pro poslance Rudolfa Šmucra bylo odevzdáno 141 hlasů - byl zvolen a pro poslance Jana Žižku bylo odevzdáno 152 hlasů - byl zvolen.
Bylo zvoleno všech 12 kandidátů, takže tato volba končí.
45.
Návrh volební komise na volbu předsedy stálé komise
Poslanecké sněmovny pro kontrolu použití operativní
techniky Policie České republiky
Dále dovolte, abych vás seznámil s výsledkem tajného hlasování při volbě předsedy Stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu používání operativní techniky Policie České republiky.
K volbě bylo vydáno 194 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 192 platných i neplatných hlasovacích lístků, 2 hlasovací lístky nebyly odevzdány.
Pro poslance Pavla Severu bylo odevzdáno 81 hlasů, pro poslance Jana Vidíma bylo odevzdáno 67 hlasů. V prvním kole nebyl nikdo zvolen a v souladu s naším volebním řádem postupují oba dva do druhého kola.
43.
Návrh volební komise na volbu členů Vyšetřovací komise
Poslanecké sněmovny pro šetření okolností
krachu Kreditní banky, a. s. Plzeň
Na závěr mi dovolte, abych vás seznámil s výsledkem tajného hlasování pří volbě členů vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro vyšetření okolností vedoucích k ukončení činnosti Kreditní banky, a. s., Plzeň.
K volbě bylo vydáno 194 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 193 platných i neplatných hlasovacích lístků, 1 hlasovací lístek nebyl odevzdán.
Pro poslance Jaroslava Baštu bylo odevzdáno 106 hlasů - byl zvolen,
pro poslance Michala Frankla bylo odevzdáno 155 hlasů - byl zvolen,
pro poslance Roberta Koláře bylo odevzdáno 150 hlasů - byl zvolen,
pro poslance Michala Krause bylo odevzdáno 95 hlasů - nebyl zvolen.
pro poslance Ivana Maška bylo odevzdáno 146 hlasů - byl zvolen,
pro poslance Miloslava Ransdorfa bylo odevzdáno 108 hlasů - byl zvolen,
pro poslance Jaromíra Schlinga bylo odevzdáno 134 hlasů - byl zvolen,
pro poslance Pavla Šafaříka bylo odevzdáno 154 hlasů - byl zvolen,
pro poslance Vlastimila Tlustého bylo odevzdáno 138 hlasů - byl zvolen,
pro poslance Jiřího Václavka bylo odevzdáno 145 hlasů - byl zvolen,
pro poslance Ivana Vrzala bylo odevzdáno 155 hlasů - byl zvolen
a pro poslance Petra Vrzáně bylo odevzdáno 154 hlasů a byl taktéž zvolen.
V prvním kole bylo zvoleno 11 členů této komise. Opět v souladu s naším volebním řádem do druhého kola postupuje poslanec Michal Kraus. Současně konstatuji, že volební komise má v tuto chvíli připraveny hlasovací lístky pro obě kola druhých voleb, která bychom měli absolvovat, takže pokud bude vůle, může předsedající vyhlásit volby ihned.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji předsedovi volební komise. Konstatuji tedy, že bod 59 jsme projednali a ukončili. Body 57 a 62 mohou pokračovat druhým kolem.
Já mám ještě jeden problém. Dnes nemám zrovna šťastný den a dopouštím se chyb. Jednou z těch chyb, za kterou se velmi omlouvám je to, že jsem se ve chvíli, kdy byly předneseny a zrekapitulovány návrhy - přestože o tom vlastně hovoříme týden a jednali jsme o tom na různých grémiích i tady ve sněmovně a je to chyba i přesto, že jsem neměl ani jednu písemnou přihlášku - explicitně nezeptal, jestli se někdo hlásí do rozpravy. Nikoho jsem tím nechtěl omezit, ale formálně jsem se měl zeptat a měl jsem otevřít rozpravu k těmto třem bodům, k těm předneseným kandidátkám. Nebude-li námitek, já tak formálně učiním v tomto okamžiku. Chci se zeptat, jestli chce někdo - protože jsme formálně nedokončili projednávání těch bodů -vystoupit? Jestliže ne, rozpravu uzavírám a ještě jednou se omlouvám.
Dámy a pánové, v tomto okamžiku bych si dovolil vyhlásit přestávku na konání druhého kola voleb. Lístky budou vydávány do 17.45 hodin, sejdeme se zde v 17.50 a budeme pokračovat v projednávání prvního čtení státního rozpočtu.
(Schůze přerušena v 17.28 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 17.53 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené kolegyně, vážení kolegové, když jsme přerušili tento bod, bylo to v okamžiku po úvodním slově místopředsedy vlády a ministra financí pana Ivana Kočárníka před vystoupením zpravodaje. Vracíme se tedy zpět do bodu označeného jako bod 47, sněmovní tisk 60. Konstatuji, že předseda svým rozhodnutím určil zpravodajem pro prvé čtení pana poslance Jozefa Wagnera, předsedu rozpočtového výboru, kterého prosím, aby se vyjádřil k předloženému vládnímu návrhu zákona, k vystoupení ministra financí a uvedl svůj návrh usnesení.
48.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu
České republiky na rok 1997
Dámy a pánové, projednáváme velmi důležitý bod našeho programu. Prosím, abyste zaujali svá místa. Prosím i kolegu Nováka, Nečase a další, aby umožnili předsedovi rozpočtového výboru vystoupit. Prosím, pane kolego.