Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu předsedovi Sládkovi.
Dalším bodem je
46.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon České národní rady č. 337/1992 Sb.,
o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších
předpisů (sněmovní tisk 47)
I zde se jedná o prvé čtení.
Vládní návrh uvede z pověření vlády místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník, kterého prosím, aby se ujal slova. Zpravodajem pro první čtení je pan poslanec Jozef Wagner.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník:Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych z pověření vlády odůvodnil návrh novely zákona o správě daní a poplatků.
Již koncem loňského roku, tzn. roku 1995, vláda spolu se zástupci podnikatelské sféry, tj. se zástupci hospodářské komory v České republice, se Sdružením podnikatelů České republiky a s daňovými poradci, projednala a zvážila některé zásadní otázky týkající se správy daní a došla k závěru, že požádá Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, aby projednala a schválila změny, které určitým způsobem přispějí k jednoznačnosti pravidel mezi správci daní a daňovými subjekty a napomohou tak ke zkvalitnění plnění práv a povinností vyplývajících z daňových předpisů.
V předloženém parlamentním tisku č. 47 se navrhuje:
1. Odstranit nejistotu daňového subjektu v případě, že podává žádost o prodloužení lhůty a tato žádost je vyřizována až po uplynutí té lhůty, jejíž prodloužení je požadováno, nebo-li jinými slovy - automaticky se prodlužuje zákonná lhůta po dobu, než správce daně vyřídí žádost daňového subjektu.
2. Uložit správci daně v závěru kontroly zohlednit všechny okolnosti, které v průběhu kontroly zjistil. Jedná se o ty okolnosti, které hovoří výlučně ve prospěch daňového subjektu, čili aby daňové kontroly nebyly zaměřeny jenom na hledání nedostatků, ale aby bylo možno v těch závěrech zhodnotit i pozitiva, která plátce provedl.
3. Další navrhovanou změnou je zavedení dodatečného daňového přiznání na nižší daňovou povinnost. Jedná se de facto o mimořádný opravný prostředek, který byl dosud připuštěn pouze u některých daní a měl by sloužit podpůrně v těch případech, kdy daňový subjekt zjistí vadu přiznání, jednoduše řečeno, že zaplatil na daních více nebo dal do daňového přiznání více, než musel dát.
4. Velkou změnou jsou nepochybně body č. 8 a 9 a článek II návrhu. Jde o návrh omezit časové penále tak, aby dosavadní sazby byly uplatňovány pouze po dobu 500 dnů a po této době se prakticky bude uplatňovat již pouze penále ve výši úroku, tj. ve stejné výši jako při dobrovolném posečkání platby.
V čl. 11 se navrhuje, aby toto pozitivní ustanovení o penále bylo aplikováno i vůči daňovým nedoplatkům, které vznikly před účinností navrhovaného zákona, z nichž však penále nebylo dosud předepsáno.
Konečné za páté, návrh novely pak obsahuje ještě drobná technická zlepšení a upřesnění tohoto zákona, která odpovídají dosavadním poznatkům z praxe. Jedná se o body zejména 2, 4, 6 a 7.
Ze všech shora uvedených důvodů, protože věřím, že tento zákon napomůže daňovým plátcům, doporučuji, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky přijala vládní návrh novely zákona o správě daní a poplatků. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí a prosím pana Jozefa Wagnera, kterého určil předseda svým rozhodnutím zpravodajem pro první čtení, aby se ujal slova.
Poslanec Jozef Wagner: Pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, pan ministr financí předložil vaší pozornosti věci, které návrh zákona obsahuje. Já vás nechci zdržovat, nebudu je opakovat a chci zaujmout vaší pozornost tím, co návrh zákona neobsahuje a co by podle našeho soudu obsahovat měl.
První problém bude velmi obtížný z mnohých a mnohých důvodů. Je to problém, proč podnikatelské subjekty v mnoha případech trpí za nekázeň jiných podnikatelských subjektů. Jsou dlužníky státu i za daně v těch případech, kdy sami tržby neobdržely a tedy neobdržely ani prostředky, aby mohly zaplatit státu. Tento problém otevřeme a budeme hledat řešení v rozpravě ve výboru, možná i ve sněmovně ve druhém čtení.
Obdobně otevřeme další problém, který by zdi této sněmovny myslím byly schopny otevřít samy a promluvit, protože už ho vyslechly mnohokrát. Je to problém § 42, který byl z tohoto zákona vypuštěn a předtím několikrát minulou sněmovnou upravován. § 42 hovořil o majetkovém přiznání. Vyslechli jsme z tohoto místa mnohé řečníky, kteří nás přesvědčovali, že nelze zajistit žádným vhodným způsobem zpracování takovéhoto přiznání, že by práce zaměstnávala mnoho zbytečných úředníků a mnoho a mnoho dalších důvodů. Opakuji stručně a zřetelné -jsme přesvědčeni o pravém opaku.
Předložili jsme při mnohých jednáních a předložíme znovu řadu důvodů, že majetková přiznání fungují v mnoha zemích světa, že fungují i tam, kde nejsou majetkové daně a že jsou podpůrným prostředkem zamezení daňovým únikům a že daňové úniky jsou vážným problémem našeho rozpočtového hospodaření a že i tímto prostředkem hodláme tomuto zabránit a najít rovněž další prostředek, jímž pomůžeme k naplnění daňové spravedlnosti.
Oslovil jsem vás dvěma problémy, které jsou, domnívám se, téměř jednotným názorem opozice. Prosím, abyste je tak vnímali.
Navrhuji, aby návrh byl postoupen do druhého čtení, a za druhé, aby sněmovna přikázala projednávání tohoto návrhu rozpočtovému výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu předsedovi výboru Wagnerovi za jeho slova a otvírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil jako první pan poslanec Krejsa, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Josef Krejsa: Vážený pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, protože v prvním čtení návrhu zákona nelze podávat pozměňovací návrhy a já bych je velmi rád přednesl, zvažuje náš poslanecký klub podpořit návrh vlády do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Krejsovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu končím. Návrh na zamítnutí nebo vrácení nezazněl. Dovolil jsem si vás odhlásit a prosím, abyste se znovu zaregistrovali. Budeme hlasovat o návrhu na přikázání výborům.
Předseda svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh zákona - jak bylo konstatováno panem zpravodajem - k projednání rozpočtovému výboru. Jiný návrh nezazněl.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 133. Kdo je proti? Děkuji.
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 168 pro, nikdo proti.
Já vám děkuji. Konstatuji, že jsme projednali další bod našeho pořadu.
Budeme se zabývat bodem původně označeným jako 46, což je
47.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon
České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů
I zde se jedná o prvé čtení. Vládní návrh, který jsme obdrželi jako sněmovní tisk 61, uvede z pověření vlády opět místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník, kterého prosím. aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh novely zákona o daních z příjmů, který se zde ve stručnosti pokusím odůvodnit, vychází z programového prohlášení vlády a směřuje k postupnému snižování celkového daňového zatížení a snižování přerozdělování hrubého domácího produktu při zachování vyrovnanosti veřejných rozpočtů.
Stručně řečeno - celá koncepce novely zákona o daních z příjmů je založena na myšlence eliminovat vliv inflace u převážné části daňových poplatníků na vliv zdanění. Jak známo, naše zdanění daní z příjmů je zdanění progresivní daní a přesun do vyšších pásem tedy vede k progresi zdanění. Tento návrh by měl zajistit, aby u převážné většiny daňových poplatníků stejně vysoký reálný příjem nebyl v důsledku inflace více zdaněn.
Konkrétně navrhuje tento návrh zvýšení nezdanitelných částek jednak u poplatníka té základní nezdanitelné částky o 2 400 Kč - z 26 400 na 28 800 Kč, na dítě o 1200 Kč - z 13 200 na 14 400 Kč, na manželku nebo manžela bez příjmů nebo s velmi nízkými hrubými příjmy o 4 800 Kč - ze současných 12 000 na 16 800 Kč. A konečně u poplatníka studenta o 1 200 Kč ročně - z 6 000 na 7 200 Kč.
Návrh na posun hranic druhého a dalších daňových pásem progresivní daňové sazby sleduje zmírnění vlivu daňové progrese u poplatníků ve vyšších příjmových pásmech. Ti z vás, kteří jste byli v této sněmovně v minulém funkčním období, si jistě pamatujete, že tento návrh byl již projednáván i v rámci druhého čtení.
Chtěl bych říci, že souhrn všech změn, které jsou v návrhu novely o daních z příjmů, představuje potenciální dopad do přijmu veřejných rozpočtů v řádu 4,2 miliardy korun, z toho v roce 1997 zhruba 3 miliardy korun.
Návrh byl velmi bedlivě vážen, a to jak z hlediska rozpočtového hospodaření, z hlediska jeho vyrovnanosti, tak i z hlediska makroekonomického tak, aby snížení daní nevedlo k dalšímu zvyšování naší domácí poptávky, tak samozřejmě i z hlediska vlivů na inflaci a naši platební bilanci.
Ze všech těchto důvodů, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, navrhuji, aby Poslanecká sněmovna tento návrh novely zákona o daních z příjmů přijala. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru financí, místopředsedovi vlády Ivanu Kočárníkovi. Předseda sněmovny svým rozhodnutím určil zpravodajem pro první čtení pana poslance Roberta Koláře, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, novela zákona o daních z příjmů je poměrně jednoduchou předlohou, je to jednoduchá novela. Vláda v ní využila prostoru, který v ní vznikl při sestavování rozpočtu na její výdajové, resp. příjmové stránce. Osobně se domnívám, že každá aktivita vlády, která směřuje ke snižování daňového zatížení poplatníků, je chvályhodná a z toho důvodu se domnívám, že bychom měli - pokud se všichni chceme podívat svým voličům do očí - podpořit návrh tohoto vládního návrhu zákona a doporučit jej do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu. Písemnou přihlášku nemám. Hlásí se pan kolega Mašek. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Ivan Mašek: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, omlouvám se, že jsem nepodal písemnou přihlášku. Měl jsem ji na stole, ale nepředpokládal jsem, že takovýto zákon by se ve sněmovně mohl obejít bez rozpravy, byť v prvním čtení.
Dovolte mi vyjádřit se k tomuto vládnímu návrhu zákona. Chci říci, že tento návrh není žádným snížením daní. Nazývat tyto každoroční úpravy snižováním daní je v rozporu se skutečností a je matením veřejnosti. Tento návrh se pouze snaží, a to ne zcela dostatečně, vyrovnat tzv. studenou progresi, tedy důsledek růstu inflace v příštím roce jako následek toho, že tato daň, daň z příjmu fyzických osob, je daní progresivní.
Takováto úprava není - opakuji - není žádným snižováním dani a ve slušných státech se parlament takovou úpravou nezabývá, nečeká, zda zbudou nějaké peníze z rozpočtu na tuto úpravu. Ve slušných státech je totiž takováto indexace součástí daňového zákona. Součástí zákona o příjmech fyzických osob, jsou-li progresivní, by měla být každoroční indexace v závislosti přinejmenším na inflaci, a to indexace jednak odpočitatelných položek, ale také indexace bodů zlomu, tedy prodlužování hranic daňových pásem.
U nás tomu tak bohužel není a každým rokem tuto směšnou úpravu označujeme za snižování daní, a to v rozporu se skutečností, protože u nás ani taková indexace nepostačuje. U nás totiž mzdy a příjmy obyvatel rostou v posledních letech více než dvakrát rychleji než inflace, což spolu s progresivitou daně znamená, že každoročně se daňové zatížení obyvatel touto daní, daňové zatížení stejných sociálních skupin zvyšuje, a nikoliv snižuje.
Dovolte mi, abych se v této věci teď obrátil trochu k historii, byť nedávné. Druhého ledna tohoto roku podal poslanecký klub ODA návrh na snížení daně z příjmů. Šlo o opravdové snížení, o snížení sazeb fyzických osob přibližně o 20 % ve všech pásmech a co se týkalo právnických osob, o snížení o 18 %. Následně byl potom podán vládní návrh, který byl podstatně mírnější, ale i ten byl pro daňové poplatníky výrazně výhodnější než návrh. který nám vláda podává teď. Došlo 23. února - jestli se nepletu - ke schůzce koaličních představitelů s ministrem financí. Na této schůzce byly oba tyto návrhy a přístup k daním a k veřejným výdajům na rok 1997 projednávány. Při té schůzce došlo ke shodě mezi zástupci ODA - byl jsem přítomen já a pan Karel Ledvinka - a panem ministrem financí, ke shodě v tom, že výdaje veřejných rozpočtů na rok 1997 by neměly překročit 640 mld. Výdaje veřejných rozpočtů pro přesnost v tom užším pojetí, jak říkáme dnes. Tenkrát jsme širší pojetí vůbec nepoužívali. Tím se teď zabývat nechci.
Došlo tedy k dohodě, že výdaje by měly být 640 mld. Upozorňovali jsme, že v takovém případě - nedojde-li k žádné daňové úpravě - příjmy státního rozpočtu v příštím roce dosáhnou výše 670 mld. a zbývá rozdíl 30 mld., o které je možno snížit daňové zatížení. Protože naše návrhy znamenaly dopad do státního rozpočtu v roce 1997 přibližně 20 mld., znamenalo to, že by tu byla možnost ještě snižovat některé jiné daně o dalších 10 mld. v příštím roce. Pan ministr financí souhlasil s výší výdajů a namítal, že námi navrhované příjmy pro příští rok jsou příliš vysoké.
Co se nestalo? Když Ministerstvo financí připravovalo návrh státního rozpočtu na r. 1997, došlo v červenci tohoto roku k závěrům, že při reálném odhadu růstu mezd na příští rok - a řekl bych, že je to poměrně optimistický odhad snížení růstu mezd - při růstu mezd 16,5 % v příštím roce by daňové příjmy činily v příštím roce nikoliv 670, jak jsme odhadovali my na začátku roku, ale 672,5 mld.. Kdyby v té chvíli bylo dodrženo to, že výdaje by byly 640 mld. pro příští rok, znamenalo by to prostor pro snížení daňového zatížení nebo případně pojistného občanů dokonce o 32,5 mld.
Následně v průběhu srpna a počátkem září Ministerstvo financí tento svůj návrh upravilo směrem dolů o 1,5 mld. Šlo tedy o příjmy veřejných rozpočtů v příštím roce 671 mld. Problém byl v tom, že už v červenci nebyla dodržena dohoda, kterou jsme s panem ministrem Kočárníkem uzavřeli, a příjmy veřejných rozpočtů nebyly navrženy 640 mld., jak by to bylo správné a jak by také bylo pod úroveň inflace, a byly navrženy ve výši přibližně 658 mld. Kč. I tak zde zbýval prostor pro snížení daňového zatíženi v příštím roce mezi 13 -14 mld.
Začátkem září ovšem došlo k tomu, že pan ministr financí se rozhodl náhle navrhnout další variantu státního rozpočtu na příští rok. Nebudu se jí teď příliš podrobně zabývat, protože rozpočet budeme projednávat za chvíli. V této variantě zvolil nikoliv reálný odhad, na který by ukazovala časová řada vývoje růstu mezd, zvolil taktiku tzv. signalizace a odhadl růst mezd v příštím roce na 13,8 %. Následné byly provedeny některé úpravy státního rozpočtu, které se týkaly pouze příjmové stránky rozpočtu, následně také sníženého odhadu růstu. Tím také snížené spotřeby domácností, zatímco výdaje a spotřeba vlády a výdaje všech veřejných rozpočtů, včetně státního, zůstaly zachovány. Výsledek je takový, že pod tímto praporem boje s inflací došlo k tomu, že nějak nezbyly peníze na jakékoliv snížení daní. Nezbyly, zůstaly tam necelé 3 mld., o kterých je teď tento návrh. Peníze nezbyly a zajímavé je, že ani inflace neklesla. Inflace, která byla ve variantě jedna při růstu mezd 16,5 % předvídána na příští rok 8,6 %, je po této úpravě předvídána zcela stejně. Tedy 8,6 %. Výsledek je takový, že zde máme návrh, který daně prostě nesnižuje a navržený rozpočet, který snížení ani neumožňuje. To je třeba jasně si říci a alespoň veřejnost neklamat.
Domnívám se, že přesto tento návrh je třeba podpořit do druhého čtení, protože kdybychom ho v prvém čtení zamítli, tak by daňové zatížení našich občanů v příštím roce vystoupilo ještě víc. Proto podpoříme tento návrh do druhého čtení a jak už jsem avizoval, budu ve druhém čtení navrhovat, aby do příjmů státního rozpočtu byl zahrnut alespoň přebytek necelých 5,5 mld. z roku 1995 a aby tím pádem daňové příjmy v příštím roce mohly být o těchto 5,5 mld. sníženy a abychom tedy alespoň nějakého snížení daní v příštím roce dosáhli.
Chci upozornit, že návrh se na rozdíl od jarního návrhu vlády, když to tak řeknu, nebo zimního, netýká vůbec právnických osob. To je problém. Když se podíváte na vývoj výběru této daně, je dost pravděpodobné, že vysoké zdanění, které v současné době máme, a klesající příjmy z této daně, ukazují, že v této dani jsme možná za kritickým bodem Lafferovy křivky. Bylo by dobře a bylo by v zájmu hospodářského růstu snižovat také daňové zatížení osob právnických, nehledě na to, že tato daň sama o sobě znamená dvojí zdanění a je i teoreticky velmi sporná.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Maškovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu končím.
Budeme rozhodovat hlasováním o přikázání předloženého návrhu. Předseda svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh opět logicky rozpočtovému výboru.
Dovolil jsem si vás odhlásit. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali, protože pohyb ve sněmovně, respektive ze sněmovny zde určitý byl.
Zahajuji hlasování číslo 134, ve kterém se vás táží, kdo je pro přikázání rozpočtovému výboru. Kdo je proti?
Pro bylo 144. Návrh byl přijat. Proti nikdo.
Děkuji panu kolegovi Kolářovi a panu ministru financí pro tento okamžik. Konstatuji, že jsme projednali další bod našeho jednání.
Dámy a pánové, dalším bodem pořadu naší schůze je
48.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu
České republiky na rok 1997
I zde jde o první čtení. Vládní návrh, který jsme obdrželi jako sněmovní tisk číslo 60, uvede z pověření vlády opět místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník, kterého prosím, aby se ujal slova. Vás ostatní žádám o klid.
Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, předstupuji před vás, abych na základě pověření vlády odůvodnil návrh zákona o státním rozpočtu na rok 1997.
Návrh státního rozpočtu považuje vláda za klíčový politickohospodářský dokument, v němž hodnotí současný ekonomický vývoj a zároveň formuluje cíle a směry ekonomické a finanční politiky pro rok 1997.
V souladu se zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se dnes při prvním čtení zákona zaměřím na hodnocení ekonomického vývoje v roce 1996 a jeho predikci pro rok 1997, na celkovou strategii a základní cíle rozpočtové politiky vlády na příští rok, na navrhovanou výši příjmů a výdajů státního rozpočtu České republiky pro příští rok a konečně na stav státního rozpočtu k rozpočtům místním.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, proces ekonomické transformace, který začal před šesti lety, byl po mnoha stránkách velice náročný. Cesta po které jsme se vydali, nebyla bezbolestná. Důležité však je, že proces transformace nese své plody. Česká republika se v zásadě přizpůsobila i nové situaci ve světě, která vznikla po roce 1989 zejména po rozpadu RVHP a trhu bývalých socialistických zemí. Po transformačním poklesu se obnovil ekonomický růst a došlo k nastolení rovnováhy na většině trhů. Ekonomické postavení České republiky ve světě se výrazně zlepšilo. Česká republika je jednoznačně nejlépe hodnocenou zemí ze všech postkomunistických ekonomik a dosáhla velmi dobrého postavení v hodnocení své důvěryhodnosti pro zahraniční investory. Stala se jako první ze všech těchto transformujících se zemí členem OECD a zařadila se tak do klubu nejvyspělejších zemí světa.
Na druhé straně je nepochybné, že musíme ještě celou řadu problémů překonat a dokončit transformaci.
Pro ekonomický vývoj v letošním roce je celkově příznačná převaha pozitivních vývojových tendencí. Především je třeba zmírnit solidní ekonomický růst při celkové makro ekonomické stabilitě projevující se zejména v cenovém vývoji, v míře nezaměstnanosti, ve směnném kurzu a v zásadě ve vyrovnaných veřejných financí.
Na druhé straně se projevuje i existence některých nerovnováh, a to zejména v oblasti běžného účtu v naší platební bilanci.
Jak jsem již uvedl, pokračuje i v letošním roce růst základního ukazatele ekonomického výkonu naší země, tj. hrubého domácího produktu , který je již ze tří čtvrtin tvořen nestátním sektorem. Za první pololetí tohoto roku dosáhl v porovnání se stejným obdobím minulého roku růstu ve výši 4,3 %. Vedoucím faktorem růstu je domácí poptávka, jejíž vývoj je výrazně rychlejší než růst hrubého domácího produktu.
Nepochybně pozitivním faktem je, že nejdynamičtější složkou domácí poptávky, ale i růstu domácího produktu je tvorba fixního kapitálu, chcete-li investic, která se ve stálých cenách v prvním pololetí letošního roku zvýšila o 17,8 %. Pokračuje rovněž dynamický růst spotřeby domácností, která se za prvních šest měsíců letošního roku zvýšila o 5,5 %.
V této souvislosti chci zdůraznit, že spotřeba domácností letos dosáhla úrovně roku 1990 v reálném vyjádření a vyrovnala se tak globálně s transformačním poklesem z počátku devadesátých let. Rychlý růst domácí poptávky při dané domácí nabídce je hlavní příčinou rychlého růstu dovozu a nerovnováhy v běžném účtu platební bilance. K tomu se ještě vrátím.
Ekonomický růst se prosazuje v celé šíři národohospodářských odvětví, zejména pak v průmyslu, ve stavebnictví, ale i v zemědělství. Vývoj činitelů, které tento ekonomický růst determinují, zejména vnitřní a vnější poptávky nasvědčuje tomu, že tendence k hospodářskému růstu bude mít trvalejší charakter.
Dynamika hrubého domácího produktu bude letos podle zpřesněných odhadů Českého statistického úřadu za první pololetí zhruba na stejné úrovni jako v minulém roce, to znamená v blízkém okolí pěti procent.
Druhým problémem v oblasti ekonomického vývoje, o kterém chci hovořit, je inflace, která je velkým problémem, se kterým se potýkají všechny transformující se ekonomiky. Její roční míra u nás na bázi klouzavých průměrů ke konci září činila podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu 8,7 % a celoročně ji vláda odhaduje okolo 9 %. Její tempo se sice rok od roku daří snižovat, ale stále obtížněji. I tak si však Česká republika stále zachovává relativně nízkou míru inflace v rámci všech transformujících se zemí. Např. polské prognózy předpokládají tamní celoroční míru inflace v roce 1996 kolem 18 %, v Maďarsku to bude pravděpodobně nad 20 %.
Analyzujeme-li podrobněji příčiny relativně vysoké míry inflace u nás, je možné konstatovat, že vedle inflačních expektací jsou dominantními vlivy postupná centrální narovnání, zejména u cen energií a nájemného a dále zejména vysoký růst mezd. Mzdy předbíhají růst hrubého domácího produktu jak v nominálním, tak i v reálném vyjádření zhruba o čtyři procentní body.
Příčinám růstu spotřebitelských cen vláda věnuje trvale vysokou pozornost. Uvědomuje si, že inflace je pro prosperující ekonomiku hlavním nepřítelem a boj proti ní je proto jednou z priorit její hospodářské politiky.
Třetí oblastí, o které bych se dále zmínil, je oblast platební bilance, zejména vývoj jejího běžného účtu.
Běžný účet dokazuje v současné době pasivum v řádu zhruba 6 % hrubého domácího produktu. Pokud jde o kapitálový účet, vláda předpokládá, že i v letošním roce pokračující příliv kapitálu do české ekonomiky, který se bude prosazovat zejména formou přírůstku přímých investic a dlouhodobých úvěrů. Tento příliv kapitálu svědčí o tom, že Česká republika má vysokou důvěryhodnost ve světě, že si zahraniční investoři cení výsledků naší transformace i stability ekonomiky. To je jednou z důležitých podmínek její další restrukturalizace a modernizace.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi zastavit se u vývoje běžného účtu platební bilance. Příčin tohoto vývoje je celá řada. Na prvém místě je třeba jmenovat vývoj v oblasti obchodní bilance, který dominantně odráží dvě skutečnosti. Tou prvou je vysoká poptávka po dovozech spojená s vysokou domácí poptávkou, zejména poptávkou po investicích. Druhou skutečností je nízká dynamika vývozu, která podle některých vnitřních příčin, spojených se strukturální adaptací, má své kořeny i ve zpomalení ekonomického růstu u našich hlavních západoevropských obchodních partnerů. Nicméně v souvislosti s pasivem obchodní bilance musím zdůraznit několik věcí. Předně v dovozech roste podíl zboží převážně investiční povahy. což vytváří předpoklady pro další ekonomický růst a pro růst exportu ve středním období. Rovněž u vývozu je řada pozitivních tendencí, zejména roste podíl výrobků s vyšším stupněm zpracování.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chci zdůraznit, že na řešení nerovnováhy v oblasti běžného účtu platební bilance neexistuje žádný kouzelný proutek, jehož mávnutím by byla rovnováha nastolena. Řešení není ani v administrativních opatřeních. Řešení je jen a jen v reálné ekonomice, ve zvýšení konkurenční schopnosti, v růstu produktivity práce a v dokončení strukturální adaptace. Vláda může pomoci těmto procesům jednak tím, že bude pokračovat v politice dokončení transformace na straně jedné a ve zvýšení tržně konformní podpory exportu zejména cestou pojištění a financování vývozů. Chci však s plnou odpovědností zdůraznit, že jednou z klíčových podmínek pro to, abychom výkyvy v běžném účtu platební bilance zvládli, je důvěryhodnost naší hospodářské politiky a ekonomická a politická stabilita v naší zemi. Jakákoliv nedůvěryhodná opatření hospodářské politiky a destabilizační tendence mohou z problému pasiva běžného účtu vytvořit velký a těžko řešitelný problém.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych nyní přešel k charakteristice odhadů makroekonomického vývoje pro rok 1997. Vláda předpokládá, že základní vývojové tendence ekonomiky v letošním roce budou pokračovat i v roce příštím. Očekáváme, že dále poroste poptávka, a to jak domácí, jejíž růst se však oproti roku 1996 poněkud zpomalí, tak očekáváme, že poroste i poptávka zahraniční. Očekáváme dále, že dynamicky poroste i nabídková strana ekonomiky a že se zvýší její exportní výkon. K tomu nepochybně přispěje i nastupující oživení světové ekonomiky.